Řeka Křemelná 49 12'16.43"N 13 15'34.80"E Jeden ze dvou hlavních pramenných toků Otavy pramení jako Zhůřecký potok na východním svahu Můstku nedaleko Železné Rudy ve výšce 1.214 m. U Čeňkovy Pily se spojuje s Vydrou a odtud je již jejich společný tok znám pod jménem Otava. Tok Křemelné je dlouhý 30 km. Odvodňuje území o rozloze 172 km čtverečních. Pro vodácké účely je využívaný úsek od soutoku s Prášilským potokem až k Rejštejnu. Mezi Křemelnou a Vydrou byl v 19. století vybudován Vchynicko- Tetovský plavební kanál, kterým se plavilo dřevo ze šumavských lesů při horní Vydře do Křemelné. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kremelna--1 Můstek Vrchol 49 12'8.06"N 13 14'46.33"E Do oblasti výjimečných přírodních krás Železnorudska patří i Můstek, jeden ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy (Prenet, Můstek, Pancíř), který dosahuje asi 7 km severně od Železné Rudy výšky 1.234 m. Kolem vrcholku vede hřebenová cesta s pěknými výhledy. Vrch je - stejně jako celý hřeben - porostlý smrkem. Na severozápadním svahu Můstku je nad Hojsovou Stráží lyžařský vlek se sjezdovou tratí. Přístup k vrcholu usnadňuje sedačková lanovka, která vyveze návštěvníky na vrcholek Pancíře. Odtud vede trasa červené turistické značky (asi 5 km) na vrchol Můstku. Turistům, kteří se k vrcholku chtějí vypravit od Hojsovy Stráže, usnadní cestu trasa modré turistické značky, která na trase dlouhé asi 4 km nabízí řadu výhledů na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Železnorudsko. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mustek Řeka Otava - řeka 49 6'35.03"N 13 29'29.54"E Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, a Lužnici třetí největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady. Otava vzniká soutokem řek Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která pramení jako Modravský potok ve výšce okolo 1. 200 m n. m. Od soutoku Křemelné s Vydrou protéká Otava úzkým údolím. Říční koryto je balvanité, s četnými peřejemi. Nedaleko od místa vzniku přijímá zleva u Rejštejna svůj první větší přítok, říčku Losenici. Před městem Sušicí zmírňuje rychlost a rozlévá se do širokého údolí. Dlouhým obloukem obtéká rozlehlou Zříceninu hradu Rabí, pokračuje směrem k městu Horažďovicům a odtud již směřuje ke Strakonicím. Tam se do Otavy vlévá zprava její další větší přítok - Volyňka. Od Strakonic směřuje tok Otavy k městu Písku. Ještě před ním se do ní vlévá zprava řeka Blanice. V Písku překlenuje vodní tok Otavy kamenný most ze 13. století, jeden z nejstarších dochovaných kamenných mostů ve střední Evropě. Od Písku protéká Otava hlubokým a úzkým údolím až k horní části Orlické přehradní nádrže. Posledním větším přítokem Otavy před jejím ústím do Vltavy je Lomnice, jež se do ní vlévá z levé strany před hradem Zvíkovem. Otava je jednou z nejoblíbenějších jihočeských vodáckých řek. Sjízdná je prakticky na celém svém toku. Délka jejího toku měřená od pramenů Vydry činí 133 km. Řeka odvodňuje území o rozloze téměř čtyři tisíce kilometrů čtverečních. Část toku mezi Čeňkovou Pilou a Sušicí zpřístupňuje trasa červené turistické značky. Od Sušice k Horažďovicům vede okolo Otavy trasa zelené značky. Mezi Horažďovicemi a Strakonicemi vede údolím řeky opět trasa červené značky. Z Písku až k Vráži zpřístupňuje Otavu další červená značka. Poslední úsek toku Otavy mezi soutokem s Lomnicí a ústím do Vltavy je přístupný po červené značce z obce Ostrovec, případně od mostu přes Otavu u Zvíkova. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/otava-reka Hora Pancíř 49 10'42.83"N 13 15'12.75"E Hora Pancíř (1.214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města. Hora tvoří evropský vodní předěl a pramennou oblast tří řek - Úhlavy a Křemelné, které patří k úmoří Severního moře, a Řezné (Regen), jejíž vodu odvádí Dunaj do Černého moře. Na vrcholku hory je rozhledna, z níž jsou působivé výhledy na Jezerní horu s kary Černého a Čertova jezera, do Klatovské kotliny a jihovýchodně na Boubín s Bobíkem. Na vrcholek Pancíře vede sedačková lanovka, která má nástupní stanici nedaleko parkoviště na Špičáku. Pěší výstup na Pancíř je možný po modré značce ze Železné Rudy (asi 8 km) nebo od parkoviště ze sedla Špičáku po červené značce (asi 5 km), která pokračuje jako hřebenovka na vrcholy Můstu a Prenetu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pancir Bílá strž Rezervace 49 11'34.71"N 13 9'24.28"E Romantické údolí středního toku Bílého potoka (jeden z toků napájejících údolní nádrž Nýrsko) s jediným vodopádem na Šumavě, vysokým téměř 14 m, leží asi 4 km jižně od Hojsovy Stráže a asi 10 km severozápadně od Železné Rudy. Chráněn je především vodopád jako mimořádný přírodní výtvor, jsou zde však i obří hrnce, vymodelované na kamenech v řečišti potoka. Na stráních nad řečištěm se dochovaly zbytky původního lesa, který má pralesní podobu. Přístup do dnešní národní přírodní rezervace umožňuje trasa červené turistické značky ze Špičáku nad Železnou Rudou (asi 5 km) nebo od Černého jezera (asi 4 km). Na červenou značku je možné se napojit také z modré procházející železniční stanicí Hojsova Stráž (asi 12 km) a osadou Hamry (asi 7 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-strz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Hora Špičák 49 10'24.64"N 13 12'25.77"E Známý vrchol Železnorudska ve vypíná do výšky 1.202 m nad stejnojmennou rekreační obcí asi 4 km severně od Železné Rudy. Na svazích Špičáku byl vybudován rozlehlý lyžařský areál, který nabízí na celé řadě různorodých sjezdových tratí podmínky jak pro začátečníky, tak pro pokročilé lyžaře. Vedou odtud i udržované trasy běžeckých stop. Oblast vrchu je přitažlivá i pro letní turistiku. Prochází tudy část naučné stezky Železnorudsko, která na trase dlouhé 15 km přibližuje návštěvníkům historii oblasti i život jejích obyvatel a přírodní krásy a zajímavosti. Špičáckým sedlem, které leží mezi Pancířem a Špičákem. V 1. 000 m nad mořem, prochází hlavní Evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Železniční trať ze Železné Rudy do Hojsovy Stráže prochází pod Špičáckým sedlem 1. 748 m dlouhým tunelem, který byl postaven v letech 1874-1877 jako první železniční tunel v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dodnes je nejdelším svého druhu v České republice. V létě 1881 zde pobýval Jan Neruda. Patrně právě zde vznikla jeho Romance o Černém jezeře. Přístup k vrcholku je možný od parkoviště ve Špičáckém sedle po trase zelené turistické značky s napojením na červenou (asi 5 km) nebo po žluté značce ze Špičáckého sedla přes Černé jezero, kde je možné se napojit opět na červenou (asi 6 km). V zimě je vrcholová partie přístupná pomocí lyžařských vleků. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spicak Řeka Úhlava 49 13'7.67"N 13 9'53.34"E Řeka Úhlava pramení na západním svahu Pancíře (1.241 m) ve výšce 1.110 m n.m. Od pramene teče severozápadním směrem, za Nýrskem se její tok stáčí na severovýchod. Ústí do řeky Radbuzy v Plzni ve výšce 303 m. Úhlava je 108 km dlouhá a odvodňuje území o rozloze 919 km čtverečních. Před Nýrskem byla na jejím toku postavena Nýrská přehrada. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/uhlava Černé jezero Jezero 49 10'49.68"N 13 11'4.17"E Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha) byla vyhlášená již roku 1911 k ochraně dvou z osmi šumavských jezer ledovcového původu na úbočích Jezerní hory (1343 m). Černé jezero (zvané též Bystřické, Dešenické, České) je rozlohou největší na Šumavě (18,93 ha, hloubka 40 m, délka od hráze k Jezerní stěně 800 m). Leží ve výšce 1008 m n. m. Své jméno dostalo od zdánlivě černé barvy vody jezera, vznikající odrazem okolních hustých lesů. Nad jezerem se zvedá 330 m vysoká karová stěna Jezerní hory. Hráz jezera je zpevněná a je u ní hydroelektrárna z r. 1929 - první přečerpávací elektrárna v ČSR vybudovaná Škodovými závody Plzeň pro ZČE (soustrojí 2,5 MVA, spád 240 m). Kamenité kráterové dno je pokryto 9 m vysokou vrstvou kalu z pylu okolních stromů, ukládaného zde po statisíce let. Horizontální silničku ze Špičáckého sedla zde vybudoval krátce před 1. světovou válkou nadlesní Julius Komárek, otec univerzitního profesora Dr. Julia Komárka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerne-jezero Březník Kopec 49 9'1.65"N 13 25'29.94"E Snad jeden z nejkrásnějších šumavských rozhledů se otevírá z vrchu Březník, který ční do výšky 1. 006 m nad Hartmanicemi v okrese Klatovy. Velmi dobře je odtud vidět do údolí Otavy a na pohraniční hory, směrem do vnitrozemí se otevírá výhled až k Brdům. Údolím u Březníka přivedl roku 1041 mnich Vintíř do Čech vojska německého císaře Jindřicha III. za jeho války s knížetem Břetislavem. Na úbočí vrchu v místech, kde prý kdysi stávala jeho poustevna, stojí dnes kaplička. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breznik--1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Pajrek Zřícenina 49 16'34.82"N 13 8'10.81"E Zřícenina hradu Pajrek stojí na konci táhlého hřebene nedaleko Nýrska na Klatovsku v Plzeňském kraji. Pajrek patřil mezi hrady s jednoduchým půdorysem, jeho jádrem byla mohutná hranolová věž, která plnila obytnou i obrannou funkci a která se dosud dochovala místy až do výšky třetího patra. Dále se zachovala část věžice v severovýchodním nároží a zbytky hradeb. Na západní a východní straně jsou ve skále vytesané příkopy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založili ve 14. století páni z Janovic. Ve válkách s Bavory sehrál hrad významnou roli. V roce 1472 jej však dobylo a vypálilo bavorské vojsko. V roce 1512 získal pustnoucí hrad Jindřich Kostomlatský z Vřesovic, který odtud podnikal loupeživé výpravy. Po jeho smrti v roce 1520 se hrad rychle změnil ve zříceninu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pajrek Prášily Národní park 49 6'18.01"N 13 22'46.12"E Prášily se nachází v nadmořské výšce 910 m n. m. na území Národního parku Šumava. Dostanete se k nám po silnici spojující Železnou Rudu a Srní. Prášilynabízí mnoho způsobů jak strávit příjemnou a aktivní dovolenou. Četné turistické stezky a přírodní zajímovosti nabízí spoustu možností jak příjemě trávit svůj volný čas. Prášily nabízí ubytování v penzionech rozdílných kategorií, jak pro rodiny s dětmi tak i pro náročnější klientelu. Lze u nás navštívit Botanickou zahradu, archeopark, podívat se na bizony, využívat sportovní areál a nové školící středisko nebo si vyjet v kočáře nebo v sedle, či se dokonce svézt se psím spřežením. Více na našich nových stránkách... www.prasilsko.eu Autor článku: Petr Zamiška Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prasily--1 Nýrsko - přehrada Přehrada 49 15'14.57"N 13 9'3.09"E Přehrada Nýrsko byla postavena na toku řeky Úhlavy asi 4 km jižně od Nýrska a 19 km jihozápadně od Klatov. Za hrází vzniklo jezero o maximálním objemu 21 mil. metrů krychlových. Sypaná hráz přehrady, z náběžné strany krytá betonem, je 36 m vysoká a v koruně je 337 m dlouhá. Plocha jezera je 148 ha a zadržuje 16 mil. metrů krychlových vody, která je zde akumulována pro potřeby skupinového vodovodu zásobujícího pitnou vodou Nýrsko a okolní obce. Vzdutí zasahuje 3 km proti proudu Úhlavy. Největší hloubka vody v nádrži je 34 m. Stavba přehrady byla dokončena v roce 1969. Kolem nádrže vede silnice z Nýrska do Železné Rudy. Trasa žluté turistické značky vede okolo nádrže od hráze podél západního břehu až k Hojsově Stráži. Podél východního břehu vede (v jižní části) trasa zelené značky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nyrsko-prehrada ZOO ZOO Lohberg 49 10'22.48"N 13 6'27.00"E Lohberg leží nedaleko města Lam a Železné Rudy. V zoo žijí hlavně místní druhy zvířat, je tu mnoho atrakcí pro děti. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-lohberg Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Kaple Kaple na Hůrce 49 7'58.62"N 13 19'56.57"E Je sobotní podvečer a my stojíme v místech bývalé šumavské osady Hůrka. Běžkaři už dávno sjeli do údolí a tak teď, když poslední sluneční paprsky zalévají okolní pláně, vládne tady nahoře téměř posvátné ticho. Jen občasný poryv větru zašumí v korunách vzrostlých javorů, lemujících cestu ke zrekonstruované kapli, která jako jediná připomíná časy, kdy tady všude okolo žili lidé. Místo, kde teď stojíme, bylo kdysi skutečným srdcem sklářské osady Hůrka, stojící přibližně 10 kilometrů od Železné Rudy, na březích Jezerního potoka, vytékajícího z nedalekého jezera Laka. V nadmořské výšce 990 m. n. m. vyrostl v roce 1789 nejdříve kostel sv. Vincence Ferrarského, aby poskytoval duchovní služby téměř tisícovce zdejších obyvatel, kteří tu žili před 2. světovou válkou. Kaple sv. Kříže vyrostla o něco později, v roce 1820 a zásluhu o její vznik měl Jiří Kryštof Abele významný představitel zdejšího sklářského rodu, jenž ji nechal zbudovat jako rodinnou hrobku. Nechyběla v ní ani kruchta, ani varhany. Prvním, kdo spočinul v její kryptě, byla Marie Zuzana Hafenbrädlová vdova po majiteli nedaleké Bavorské Železné Rudy. Tu postupně následovali další významní členové sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. Své sklářské tradice se nevzdali ani po své smrti. Jejich těla spočívala v prosklených rakvích a že se sklářství v té době na Šumavě opravdu dařilo, dokazovaly často i velmi cenné šperky, s nimiž byli nebožtíci do hrobky uloženi. Josef Klostermann otec známého šumavského spisovatele Karla Klostermanna sice nebyl tak movitý, přesto však byl, jako rodinný lékař rodiny Abelů, také uložen do zdejší kaple. Dobové dokumenty uváděly, že v roce 1920 bylo v kapli na věčný odpočinek uloženo již 23 mumifikovaných těl, těsně po 2. světové válce pak dokonce 26 těl. Dlouhou dobu se spekulovalo o tom, že mezi nimi byla i dívka, jenž měla utonout v nedalekém jezeře Laka. Pravdivost této informace se však nikdy ověřit nepodařilo. Je paradoxní, že kaple, která se jako jediná, byť v notně zdevastovaném stavu, dochovala z bývalé osady, vděčí za svou záchranu tomu, že si ji po vzniku vojenského prostoru Dobrá Voda vojáci vybrali za pozorovatelnu. Přesto zaplatila krutou daň Psal se rok 1953, když byly jednoho podzimního dne všechny mumie vytaženy z krypty a za značně ponižujících okolností zlikvidovány. Vojenské komando se neštítilo ani přibít mrtvoly sklářů na prkna a použít je jako terče pro hlavně svých samopalů. Dozněly salvy samopalů, za několik let přestala fungovat i vojenská pozorovatelna a neudržovaná kaple začala rychle chátrat. Zdálo se, že i poslední připomínka bohaté historie tohoto místa podlehne drsnému šumavskému podnebí. Přišel však rok 1989 a s ním i nová naděje. Po roce 1990 byly podniknuty první kroky k záchraně kaple sv. Kříže. I díky příspěvkům bývalých obyvatel mohly být realizovány záchranné práce na této památce, díky kterým povstala v nové kráse. Dnes už se pyšní novými omítkami i novou střechou a každý poutník, který k ní dorazí, může pomocí táhla rozeznít její zvon. Kéž by jeho zvuk, nesoucí se nad šumavskými kopci, přinesl do těchto míst když už ne nový život, tak tedy alespoň klid a mír. Příkoří a nespravedlností se tu odehrálo dost. Teď je čas na další, snad veselejší kapitolu dějin tohoto místa. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-na-hurce Javoří Pila Zajímavost 49 2'36.85"N 13 26'18.74"E Vrchovištní rašeliniště s klečovou formou borovice. Nachází se na soutoku Javořího a Tmavého potoka. Prochází Kolem červená turistická značka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javori-pila Tvrz Dešenice 49 16'28.89"N 13 10'18.09"E Tvrz se nachází v obci Dešenice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Tvrz tvoří rozsáhlý komplex budov, v jádru gotických ze 14. století, s Velkou čtyřhrannou třípatrovou věží. Tvrz není veřejnosti přístupná. Historie Původní sídlo se zde připomíná v roce 1272. Dnešní stavba pochází ze 14. století. Od konce 17. století byla tvrz majetkem Krakovských z Kolovrat, za kterých byl areál tvrze barokně přestavěn a získal tak prakticky současnou podobu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/desenice Turistické rozcestí Černé jezero 49 10'52.75"N 13 11'12.23"E Turistický rozcestník najdeme přímo na břehu Černého jezera. Prochází tudy hlavní šumavská červeně značená trasa z Modravy, Prášil, Železné Rudy a od Čertova jezera kolem vodopádu Bílá Strž na Stateček, Zadní Chalupy a dále až do Českého Lesa. Rovněž zde začíná žlutě značená cesta do střediska Špičák, pokračující dále k Čertovu jezeru. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-cerne-jezero Zámek Prášily Ostatní 49 6'18.83"N 13 22'40.55"E Navštívíte- li někdy půvabnou šumavskou vísku Prášily, najdete pomalu ožívající místo, které po dlouholeté izolaci ve vojenském prostoru začíná znovu rozkvétat do krásy. Lidí tady nežije mnoho, však také pracovních příležitostí je zde minimum. Přesto v Prášilech během posledních let vyrostly nové pensiony, cukrárna, informační středisko, svůj nový domov tu našel bizon americký a jen kousek od jeho výběhu vznikla malá Botanická zahrada. Život na Šumavě nikdy nebyl lehký a honoraci to sem tedy dlouhá léta nelákalo. Nu a vidíte! Přesto tu, takřka v srdci Šumavy, stával a dodnes stojí zámek. Jsme na Šumavě a tak historie jeho vzniku nemůže být spojena s nikým jiným, než se skláři. Pravda, zdejší panské sídlo se nemůže pyšnit tak dlouhou historií, jako celá řada zámků a hradů ve vnitrozemí. Vždyť jej sklář Gattemayer nechal zbudovat teprve v roce 1751. Nicméně své osobité kouzlo zámek měl. Dokonce takové, že v něm nalezl zalíbení hrabě Kinský, který nechal zámek přestavět. Poněkud pragmatičtější byl pak kníže Schwarzenberg, jenž v objektu zřídil lesní správu. Na druhou stranu však Prášilům přidal jakýsi bonus v podobě kostela, jemuž však nebylo souzeno přežít totalitní časy. Psal se rok 1921, když zámecký objekt přešel nejdříve do rukou československého státu, aby se v roce 1945 stal spolu s Prášily součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda. Že mu to přineslo totální devastaci, jistě nikoho příliš nepřekvapí. Je malým zázrakem, že se prášilský zámek dožil nových časů. Sice notně poničen, ale přesto dožil. A navíc v roce 1994 našel i novou majitelku, díky níž prozatím alespoň jeho interiéry ožily novou krásou. A tak až přijedete do Prášil, neohrnujte nos nad poněkud omšelou fasádou, pod kterou se toto znovu ožívající sídlo skrývá. Však přijde den, kdy se rozsvítí novými omítkami a stejně tak jako obec zahájí další, doufejme že radostnou, kapitolu své historie. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-prasily Rovina 49 9'26.10"N 13 25'16.68"E Rovina leží při silnici č. 190 asi 1, 5 kilometru od šumavské vsi Dobrá Voda, asi 3 km jihozápadním směrem od Hartmanic. Rovina je zaniklá osada, kde bývalo osm stavení, v nich žilo 67 obyvatel. Dosud jsou zde partny zbytky stavení. je křižovatkou dvou turisticky značených cest - žluté a zelené. Žlutá značka odtud vede západním směrem na rozcestí Šerlův dvůr, Prášilský potok, Vysoké lávky a dál na zaniklou ves Hůrka. Na sever vede žlutá na Karlov přez rozcestí Peklo do Hartmanic. Zeleně značená cesta vede severozápadně na Vysoký hřbet a Staré hutě. Jihovýchodním směrem vede zelená přez rozcestí Pod Březníkem k rozcestí U Malého Babylonu na Radešov. je výchozištěm k vrchu Březník 1006 metrů nad mořem s Vintířovou kapličkou a skálou poustevníka (vede odtud Stezka Svatého Vintíře). U rozcestníku je parkovište, v zimě neudržované. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rovina--1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Stodůlky 49 7'5.86"N 13 26'4.19"E Stodůlky byla Královácká vesnice, ležící na úpatí hory Křemelná podél cesty z Dobré Vody do Velkého Babylonu. Po odsunu německého obyvatelstva a pozdějšího zřízení VVP Dobrá Voda posloužila jako terč raketové střelnici, která byla na protilehlém svahu řeky Křemelná a byla srovnána se zemí. Dnes tu lze nalézt jen zarostlé zbytky základů a ovocných stromů. Autor článku: Vlastimil Hromada Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stodulky Turistické rozcestí Rozvodí 49 10'27.23"N 13 11'49.38"E Turistické rozcestí leží na vrcholu hřbetu mezi Černým a Čertovým jezerem. Na zdejší plošině najdeme nedaleko sebe dva rozcestníky. Prochází tudy hlavní šumavská červeně značená trasa z Modravy, Prášil, Železné Rudy a od Čertova jezera k Černému jezeru, kolem vodopádu Bílá Strž na Stateček, Zadní Chalupy a dále až do Českého Lesa. Rovněž zde začíná zeleně značená cesta do střediska Špičák, pokračující dále na Brčálník, Zadní Hamry, Hojsovu Stráž, Prenet, Zelenou Lhotu a pod Lovečnou. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-rozvodi U Prášil 49 6'13.91"N 13 23'3.74"E U Prášil se nachází půl kilometru východním směrem od šumavské vsi Prášily. Jde o rozcestí červeně, žlutě a zeleně značených cest, které leží při silnici Srní - Prášily, kde vede i cyklostezka č. 33 a běžecká stopa Šumavská magistrála. Zeleně značená turistická cesta vede od rozcestí směrem na západ do Prášil a dále pokračuje přez Formberk na Vysoké lávky. Opačným směrem vede zelená přez rozcestí Gruberg do Stodůlek. Žlutá turistická vede západně přez Prášily na Gsenget, kde je bývalá ves a Josefovský hraniční kámen. Žlutá západním směrem nás zavede přez Gruberg a rozcestí Slunečná? samoty a dalších několik rozcestí až do Srní. Červeně značená cesta vede západním směrem od rozcestníku přez Prášily podél Prášilského potokak Frantovu mostu a dále Gsenget. Po červené se jižním směrem dostaneme k Prášilskému jezeru a přez rozcestí Liščí díry na vrchol Poledník s rozhlednou. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/u-prasil Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7