Jiráskovo gymnázium Náchod - ekologická výchova, projektová výuka - vypracoval Jan Ježek
Biologický seminář se zaměřením na ekologii -jako doplňkový předmět biologie a zeměpisu (nejenom) : Dvouletý seminář je určen pro studenty hlubším zájmem o přírodu a probíhá netradiční formou (často vícehodinové akce v přírodě). Během září, dubna, května a června seminář probíhá jen 2 x do měsíce formou několikahodinových exkurzí a brigád.
Ukázky projektů zpracovaných v rámci semináře Povodně aneb Kudy tekla řeka a co si pamatuje krajina - Cílem projektu bylo s pomocí literatury, historických map a fotografií analyzovat v krajině svého bydliště změny, které mohou podmiňovat častější výskyt ničivých povodní. (viz. závěr)
CO TO JE PROJEKT? Během projektové výuky studenti samostatně získávají a zpracovávají informace k předem stanoveným problémům, tyto informace vyhodnotí a zaujmou k nim vlastní stanovisko, které na závěr prezentují (např. formou posterů či PPT prezentace a následné diskuse). Každý projekt má pevně stanovenou strukturu: 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY, VYSLOVENÍ HYPOTÉZY 2. STANOVENÍ METODIKY, FORMY VÝZKUMU A VÝSTUPU 3. VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU A JEHO VÝSTUPU 4. PREZENTACE VÝSTUPU, DISKUSE - CÍLEM PROJEKTU NENÍ VÝSTUP, ALE PROCES JEHO TVORBY!!! - STEJNÝ DŮRAZ JE KLADEN NA OBSAH I FORMU!!!
oldmaps.geolab.cz mapy.cz Porovnání mapy z 18. století s tou dnešní může poskytnout mnoho cenných informací Metuje volně meandrovala nezastavěnou nivou s vlhkými loukami, do kterých se pravidelně každé jaro rozlévala. Zhruba sto metrů od dnešního gymnázia stával na řece tzv. Velký panský mlýn. Přímo městem protékalo několik potoků včetně říčky Radechovky. V centru města na Karlově náměstí stával na Plhovském potoku Podbučný mlýn. Přímo v Náchodě bylo několik rybníků a rybí sádka Nic z toho už neplatí. Metuje byla zregulována, přítoky svedeny do podzemní kanalizace, zanikly říční lázně, máchadla i rybí sádka. Plhovská škola a část náchodského nádraží stojí na místě zasypaných rybníků. Celá říční niva Metuje je zastavěná, říční koryto bylo napřímeno, zkráceno, zahloubeno a posunuto místy až o několik set metrů. K řece se dá sejít jen na jednom jediném místě, kde do ní z podzemí vyúsťuje Radechovka.
Mapka ukazuje změny v říční síti červená barva ukazuje zaniklou říční síť, modrá stávající situaci, vyšrafovaná je říční niva záplavová oblast, kde byly původně vlhké louky bez zástavby mapa vytvořená žáky semináře
Pohled od zámku přes náměstí na meandrující Metuji. Řeka zatím není zregulovaná a teče po vlhkých loukách, které jsou pravidelně zaplavovány. V říční nivě úplně chybí zástavba 19. století bylo obdobím častých povodní a říční niva nebyla kvůli vysokému riziku povodní zastavěna (počátek 20. století). historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě, foto dnešní situace Jan Ježek. Stejný pohled o 100 let později. Metuje je zregulovaná (1913-21) a protéká zástavbou. Říční koryto bylo napřímeno, zahloubeno a posunuto až o 150 m. Tyto změny chrání před menšími povodněmi, ale až přijde ta opravdu velká povodeň, bude tato část Náchoda pod vodou.
Kostel sv. Vavřince má problémy se statikou, protože stojí uprostřed náchodského náměstí přesně na místě, kde štěrkopísky říční nivy přecházejí v terasu s pevným podložím. Část kostela stojící na sypkých naplaveninách se do nich zvolna propadá, což se projevuje prasklinami ve zdech. K narušení statiky přispívá i intenzivní automobilová doprava. foto dnešní situace Jan Ježek.
Pohled na gymnázium, blízkou řeku se splavem a Panský mlýn, který již slouží jako městská elektrárna, k vodní turbíně byla přidána i parní viz. komín. Dnes je zde parkoviště (těsně před regulací Metuje, okolo r. 1910, řeka dnes teče o 300 m jižněji). historické foto Jiráskovo gymnázium Náchod
Vříční nivě úplně chybí zástavba 19. století bylo obdobím častých povodní a říční niva nebyla kvůli vysokému riziku povodní zastavěna. Dnes je toto území zcela zastavěno historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě
Metuje se původně každé jaro rozlévala po vlhkých loukách, kde zcela chyběla zástavba Po regulaci zde rychle vyrostlo mnoho domů, prochází tudy také hlavní silniční tah přes Náchod historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě, foto dnešní situace Jan Ježek.
historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě V souvislosti s rozvojem zástavby začala představovat problém volně meandrující řeka Metuje, která ohrožovala povodněmi novou zástavbu na předměstí a nivních loukách. Proto byl v r. 1894 podán návrh na regulaci Metuje a zaklenutí Radechovky. Regulace Metuje byla zahájena v r. 1912 koryto řeky bylo napřímeno, zahloubeno a posunuto až o několik set metrů JZ pod svahy Dobrošova. Na fotografiích jsou práce na mostě pod zimním stadionem. Vysoká bílá budova na dolní fotografii je mlýn ve starém městě, řeka zde již protéká novým zahloubeným korytem, to staré vedlo podél stromořadí kolem mlýna
Na místě naší školní jídelny byly původně říční lázně historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě
Tam, kde ústila Radechovka do zregulovaného koryta Metuje, byla zřízena městská plovárna, která zanikla během 40. let po svedení Radechovky do podzemí. Dnes je zde křižovatka před benzínovou pumpou historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě, foto dnešní situace Jan Ježek.
Tam, co je dnes plhovská škola a parkoviště, býval dříve rybník Pilný, který v zimě sloužil jako městské kluziště. historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě, foto dnešní situace Jan Ježek.
Největší náchodský rybník Figury byl u nádraží. V létě se tam pěstoval veslařský sport, v zimě se zde bruslilo a ledovalo. Vytěžený led se vozil do sklepů nedalekého pivovaru. historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě, foto dnešní situace Jan Ježek.
Proměny Karlova náměstí Počátkem 20. st. byl potok překlenut a přístupný zůstal pouze na místě máchadla Fotografie z r. 1873 ukazuje most přes Plhovský potok. Šlo vlastně o mlýnský náhon, který přiváděl vodu do náchodského centra, protékal přes Karlovo náměstí a poháněl Podbuční mlýn. V popředí je tzv. jirchárna budova, kde se činily kůže. Náměstí dnes - potok byl zcela sveden do podzemí a na místě jirchárny dnes stojí Obchodní banka historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě, foto dnešní situace Jan Ježek.
Proměny Karlova náměstí Fotografie zachycuje budovu Podbučného mlýna těsně před demolicí (1970). Mlýn, který byl pravděpodobně založen společně s náchodským hradem (již v r. 1456 zmińována mlynářka Víta z Podbučí). Během 19. st. ztrácel mlýn na významu a tak se jej v r. 1882 rozhodl mlynář J. Šetina prodat. Mlýn i s přilehlým kopcem nakonec koupil továrník Izák Mautner, aby měl dostatek vody na provoz tkalcovny. Ten mlýn zrušil a v budově zřídil byty pro své mistry. Okolo roku 1912 byla v mlýnské budově instalována čerpadla, která vodou z potoka zásobovala náchodský zámek. Poté, co byl potok sveden do podzemí, začal mlýn postupně chátrat. Dnes se z něj zachovalo jen klenuté sklepní okno. historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě, foto dnešní situace Jan Ježek.
Říčka Radechovka původně tekla jinudy. Protože se během 20. a 30. let několikrát rozvodnila a povodněmi ohrožovala Plhov, byla zregulována a svedena do podzemí. Regulace byla dokončena během 2. sv. války a říční koryto bylo dlážděno náhrobními kameny z židovského hřbitova, který Němci přeměnili v městský park. Některé z náhrobků byly kvůli většímu potupení náchodských Židů úmyslně zazděny do schodiště v říční navigaci tak, aby po nich lidé šlapali. Do Radechovky je svedená kanalizace, takže má v porovnání s Metují teplejší a úživnější vodu - poblíž jejího ústí hledají potravu vodní ptáci a ryby, právě tady chytají rybáři pravidelně největší ryby (hlavně pstruhy a lipany). foto dnešní situace Jan Ježek.
Pohled od Itálie na Plhovskou ulici (kolem r. 1900 a dnes). Původně tudy protékala Radechovka, která byla během 2. sv. války svedena do podzemí. historické foto - archiv Regionálního muzea v Náchodě, foto dnešní situace Jan Ježek.
Ukázka zpracovaných posterů
Za pomoc při realizaci našeho projektu děkujeme pracovníkům Regionálního muzea v Náchodě, zejména J. Tůmovi. Informace a použité historické fotografie pocházejí z archivů Regionálního muzea v Náchodě, použité mapy jsou pocházejí ze serverů oldmaps.geolab.cz a mapy.cz. Autorem fotografií zachycující průběh projektu a dnešní situaci je Jan Ježek. Jan Ježek, učitel přírodopisu na Jiráskově gymnáziu + žáci ekosemináře 2005-07