2016 / 2017 FAKULTA STAVEBNÍ. Předmět: YRIM Vypracoval: Tomáš Spilka SEMINÁRNÍ PRÁCE REVITALIZACE TOKŮ - LODĚNICE

Transkript

1 2016 / 2017 FAKULTA STAVEBNÍ Předmět: YRIM Vypracoval: Tomáš Spilka SEMINÁRNÍ PRÁCE REVITALIZACE TOKŮ - LODĚNICE

2 Obsah Charakteristika povodí... 2 Charakteristika toku... 3 Charakteristika území... 3 Hydrologické poměry... 4 Zkoumaný úsek... 5 Revitalizace... 6 Výstavba... 8 Zařazení revitalizace Stávající revitalizovaný stav Závěr Seznam zdrojů Seznam obrázků Seznam tabulek

3 Charakteristika povodí Povodí toku Loděnice je součástí povodí Berounky. Celková plocha povodí: 270,24 km 2 2

4 Charakteristika toku Identifikátor toku: TOK ID = Členění toku podle Gravelia: IV. řád 1 Správce povodí: Povodí Vltavy, státní podnik Číslo povodí: HLGP_ID = /0 až /0 Délka toku: 64,72 km Loděnice je levostranný přítok Berounky, do které se vlévá asi 3 km východně od Berouna na jejím 30,34 ř. km v nadmořské výšce 201,47 m n. m. Pramení v pohoří Džbán na svahu stejnojmenného vrcholu (Džbán m n. m.) v nadmořské výšce 497,22 m n. m. Největším přítokem je Černý potok. V povodí se nachází 229 vodních ploch s celkovou rozlohou 219,21 ha. Největší z nich jsou Turyňský rybník (51,02 ha), Bucký rybník (25,80 ha) a Červený rybník (22,22 ha). [1] Střední sklon toku je 4,43. Na toku převažují sklony 2 5, zabírají přes polovinu délky toku, sklonů do 2 je minimálně. Údolí Loděnice je v zájmovém úseku poměrně rozlehlé s loukami a polem. Největší podíl ploch sklonů svahů v intervalu 0-5, zaujímají asi dvě třetiny území. Minimálně jsou v povodí zastoupeny sklony nad 35. [1] Charakteristika území Většina katastru Nenačovic leží na území přírodního parku Povodí Kačáku, vyhlášeného Středočeským krajským národním výborem dne [2] Na katastrálním území obce Nenačovice byla vymezena soustava 3 lokálních biocenter, 5 lokálních biokoridoru a 1 nadregionálního biokoridoru. Rozsahem zdaleka nejvýznamnějším stabilizujícím prvkem na území je právě niva potoka Loděnice s břehovými porosty a s přilehlými pozemky. [2] Do územního plánu byla v minulosti zařazena i obnova mlýnského náhonu a odtoku (Mlýnského potoka) na parcele č Jeho provoz by revitalizace měla zajistit. 1 Toky, jejichž soustava končí mořem bez ohledu na rozlohu jejich povodí, jsou toky I. řádu, do nich se vlévají toky II. řádu; toky vlévající se do toků II. řádu jsou toky III. řádu a postupně tak dál až do prameniště všech toků. 3

5 Hydrologické poměry Údolní niva, v němž leží i obec Nenačovice, byla často zaplavována vodami z povodí říčky Loděnice, neboť její koryto mělo nepravidelný profil a menší kapacitu. Koryto Loděnice na území obce má však kapacitu 40 až 50 m 3.s -1 a vetší průtoky se rozlévají nejen do polí a luk, ale též do značné části zástavby obce. [2] Pro vodní režim krajiny zde mají mimořádný význam lesní porosty, zejména vzhledem k malému množství srážek. Tabulka 1: Průtoky [3] Profil Staničení Plocha Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [ř. km] [km 2 ] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] Loděnice Malé Kyšice Poteplí Čelechovice

6 Zkoumaný úsek Revitalizovaný úsek řeky Loděnice se nachází v říčním km 12,900 14,373 v k.ú. Nenačovice. Délka revitalizace je tedy 1,473 km. Průměrná šířka koryta je 20 metrů. Obr. 1: Mapa území [4] Obr. 2: Mapa toku modře vyznačen revitalizovaný úsek [4] 5

7 Revitalizace Původní technicky napřímený tok byl revitalizován na nové meandrující koryto včetně doprovodných objektů ve formě tůní, skluzů a brodu. Dále byla provedena rozsáhlá výsadba zeleně. Celkové náklady činí 27,1 mil. Kč. Projekt revitalizace byl spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální rozvoj 25,8 mil. Kč (95%), a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí 1,3 mil. Kč (5%). [4] Obr. 3: Původní koryto Obr. 4: Původní vzhled koryta 6

8 Obr. 5: Původní vzhled koryta V důsledku nevhodného napřímení koryta řeky docházelo v minulosti až k třímetrovému zahlubování koryta, k obnažování kořenů břehové vegetace a jejímu následnému pádu do koryta toku. [6] V tomto případě ale splňuje revitalizace jak roli protipovodňové ochrany obce, tak přírodě blízké opatření. Obec Nenačovice byla téměř každoročně zaplavována přívalovými dešti. Povodňová vlna by měla být zpomalena a kulminační průtok nižší než v původním napřímeném korytě. Součástí úprav bylo i vytvoření dalších prvků jako tůní, skluzů a brodu. Obecně byl důraz na vytvoření ploch pro ptáky, obojživelníky a další organismy vázané svou existencí na vodu. [6] Kromě toho využije vodu z říčky ke znovuobnovení činnosti nenačovický mlýn, který byl do současné doby, paradoxně v pravidelně zaplavované obci, bez vody. [5] Část původního koryta bylo zasypáno. Díky provedeným opatřením se na revitalizovaném úseku prodloužil tok řeky o 400 metrů. Dále bylo podél toku vysázeno téměř kusů dřevin. [5] 7

9 Obr. 6: Revitalizované koryto Výstavba Revitalizace probíhala od února do října Obr. 7: Výstavba brodu 8

10 Revitalizace toků - Loděnice Obr. 8: Odebrané břehy toku Obr. 9: Místo budoucího mostu - provizorní převedení vody 9

11 Obr. 10: Opevnění břehů a vytvoření meandrů Zařazení revitalizace Dle dělení na etapy vývoje revitalizací toků by se dala tato revitalizace zařadit mezi 2. a 3. etapu. Tok plně splňuje charakter 2. etapy revitalizace: nové koryto vlnitá až meandrující trasa, střídavé protisměrné oblouky prodloužení délky, tím snížení sklonu a zmenšení rychlostí menší kapacita koryta, mělčí koryto a z toho plynoucí ochrana před poškozením (voda dříve vybřeží) staré koryto zahrnuto výkopkem ponechání tůní v místech, kde bylo výkopku nedostatek věnována pozornost místům křížení s původním korytem [7] Ze 3. etapy je splnění charakteristik jen částečné. Napojení revitalizace na okolí je slušné slepá ramena, tůně a výsadba nové vegetace. Dílo však neřeší širší vztahy v povodí, pouze částečně slouží ke zmírnění povodní v níže položené obci a zajišťuje obnovení provozu nedalekého mlýna. 10

12 Stávající revitalizovaný stav Obr. 11: Napojení horního úseku na půvdní koryto Obr. 12: Kamenný zához v meandru toku, zamezuje vybočení toku do původního zasypaného koryta 11

13 Obr. 13: Hustá výsadba a patrný zvolený ostrý úhel meandru Obr. 14: Soustředěné skupiny autochtonní vegetace ochráněné oplocenkami a chráničkami 12

14 Obr. 15: Vložená skupina kamenů pro tvorbu peřeje provzdušnění vody. Obr. 16: Hustá výsadba a rozvětvené koryto, tvorba náplavů 13

15 Obr. 17: Hadiště Obr. 18: Mocné opevnění konkávního břehu, zamezení vybřežení do původního koryta 14

16 Obr. 19: Stupeň ve dně Obr. 20: Slabá eroze břehů, promítá se podél celého toku 15

17 Obr. 21: Brod Obr. 22: Skupina solitérních kamenů pochybné funkce a účelu 16

18 Obr. 23: Opevnění původního koryta v místě, kde kvůli majetkovým poměrům nebylo možné vést trasu revitalizace vhodněji Obr. 24: Další příklad opevnění zasypaného původního koryta 17

19 Obr. 25: Počátky zarůstání toku travinami a utváření přirozeného biotopu Obr. 26: Navázání revitalizovaného toku na úsek s mostem, který musel zůstat na původním místě. Obsahuje tedy masivní opevnění nátoku na most. 18

20 Obr. 27: Most s opevněním Obr. 28: Opevněný levý přítok 19

21 Obr. 29: Kamenitý skluz s patrným horním a dolním zavazovacím pasem Obr. 30: Slepé rameno s vegetací 20

22 Obr. 31: Nově zřízená tůň v blízkosti toku Obr. 32: Levý přítok a zřízený "sklad" potrubí, které se už nehodilo 21

23 Revitalizace toků - Loděnice Obr. 33: Napojení na koryto v obci Nenačovice Obr. 34: Pohled na napřímené koryto v obci 22

24 Závěr Revitalizace se mi zdá jako poměrně zdařilá. Při focení toku jsem potkal asi 5 párů kachen vesle vegetujících. Rozhodně se jedná o příjemnější místo než technicky upravený tok. Pokud bude funkční včasné vylití toku do říční nivy, vidím i publikovanou protipovodňovou ochranu obce Nenačovice jako funkční. (Přesná data návrhu zátopy jsem nesehnal.) Nevýhodu vidím, jako vedení téměř celé trasy toku v původním korytě, pouze některé části jsou trasovány jinak. V podstatě došlo k zmenadrování toku v původním korytě. Vhodnější je vést tok v úplně novém korytě, ale tento postup samozřejmě není vždy možný a zde tomu není jinak. Majetkové poměry toto neumožňují. Trasování samotných meandrů mi v některých částech nepřijde jako šťastné. Zvláště v místně horního navázání na původní koryto (Obr. 13) je úhel meandru tak ostrý, že při první velké vodě bych se obával znovuobnovení původního narovnaného koryta. Myslím, že ani včasné vylití vody do říční nivy nepomůže. Tok by si rok po realizaci revitalizace zasloužil údržbu odstranění uhynulé vegetace, uklizení koryta od vyvrácených chrániček atd. 23

25 Seznam zdrojů [1] Oddělení geografických informačních systémů a kartografie: Charakteristiky toků a povodí ČR [online]. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, veřejná výzkumná instituce - Odbor ochrany vod a informatiky, 2006 [cit ]. Dostupné z: [2] Nenačovice: Odůvodnění územního plánu. Praha 6: AUA - Agrourbanistický ateliér, [3] Povodí Vltavy: Stavy a průtoky na vodních tocích [online]. Praha 5: Povodí Vltavy, státní podnik, 2017 [cit ]. Dostupné z: [4] Mapy.cz [online]. Praha: Seznam, 2017 [cit ]. Dostupné z: [5] Naše voda: Povodí Vltavy vrátilo řeku Loděnici do meandrujícího koryta [online]. Praha: Naše voda, 2015 [cit ]. Dostupné z: [6] Neviditelný pes: EKOLOGIE: Revitalizace říčky Loděnice [online]. Praha: O.Neff,s.r.o, 2015 [cit ]. Dostupné z: [7] KOUDELKA, Petr. Vodní hospodářství krajiny: Zásady revitalizace drobných vodních toků. Praha, Přednáška. ČVUT. Seznam obrázků Obr. 1: Mapa území [4]... 5 Obr. 2: Mapa toku modře vyznačen revitalizovaný úsek [4]... 5 Obr. 3: Původní koryto... 6 Obr. 4: Původní vzhled koryta... 6 Obr. 5: Původní vzhled koryta... 7 Obr. 6: Revitalizované koryto... 8 Obr. 7: Výstavba brodu... 8 Obr. 8: Odebrané břehy toku... 9 Obr. 9: Místo budoucího mostu - provizorní převedení vody... 9 Obr. 10: Opevnění břehů a vytvoření meandrů

26 Obr. 11: Napojení horního úseku na půvdní koryto Obr. 12: Kamenný zához v meandru toku, zamezuje vybočení toku do původního zasypaného koryta Obr. 13: Hustá výsadba a patrný zvolený ostrý úhel meandru Obr. 14: Soustředěné skupiny autochtonní vegetace ochráněné oplocenkami a chráničkami Obr. 15: Vložená skupina kamenů pro tvorbu peřeje provzdušnění vody Obr. 16: Hustá výsadba a rozvětvené koryto, tvorba náplavů Obr. 17: Hadiště Obr. 18: Mocné opevnění konkávního břehu, zamezení vybřežení do původního koryta Obr. 19: Stupeň ve dně Obr. 20: Slabá eroze břehů, promítá se podél celého toku Obr. 21: Brod Obr. 22: Skupina solitérních kamenů pochybné funkce a účelu Obr. 23: Opevnění původního koryta v místě, kde kvůli majetkovým poměrům nebylo možné vést trasu revitalizace vhodněji Obr. 24: Další příklad opevnění zasypaného původního koryta Obr. 25: Počátky zarůstání toku travinami a utváření přirozeného biotopu Obr. 26: Navázání revitalizovaného toku na úsek s mostem, který musel zůstat na původním místě. Obsahuje tedy masivní opevnění nátoku na most Obr. 27: Most s opevněním Obr. 28: Opevněný levý přítok Obr. 29: Kamenitý skluz s patrným horním a dolním zavazovacím pasem Obr. 30: Slepé rameno s vegetací Obr. 31: Nově zřízená tůň v blízkosti toku Obr. 32: Levý přítok a zřízený "sklad" potrubí, které se už nehodilo Obr. 33: Napojení na koryto v obci Nenačovice Obr. 34: Pohled na napřímené koryto v obci Seznam tabulek Tabulka 1: Průtoky [3]

27