Úvodník. Ahoj holky a kluci,

1

Úvodník Ahoj holky a kluci, před vámi je speciální číslo školního časopisu vydané k příležitosti dalšího projektového dne, který proběhl 8. října 2014. Účastnily se jej všechny třídy naší školy. Hlavním cílem bylo vyzkoušet si terénní výuku, tedy vyrazit někam mimo školu a něčemu novému se přiučit. Nabídka byla pestrá a každý si mohl zvolit přesně to, co ho zajímalo. Kromě práce v terénu jsme také chtěli, aby tento den strávili společně žáci prvního a druhého stupně, vzájemně si pomáhali a aby se ti mladší od našich starších něco nového naučili. Ohlasy byly pozitivní, tudíž doufáme, že se cíl povedlo naplnit, že jste se opravdu něco nového dozvěděli nebo si něco nového vyzkoušeli a že na tento den rádi vzpomínáte. Důležité je také zmínit, že tento časopis vznikl především díky skupině mladých novinářů (viz foto), kteří v rámci projektového dne pobíhali mezi vámi, fotili vás a kladli vám zvídavé otázky, své postřehy potom zaznamenali na papír a následně do počítače. Kromě vás, spolužáků a učitelů, ovšem tyto děti vyrazily také do ulic města oslovovat neznámé občany. Vyzkoušely si tak práci skutečného novináře, který musí překonat prvotní ostych, nebát se položit otázku někomu úplně cizímu, umět mu naslouchat a správně jeho odpovědi zaznamenat. Jak se toto našim začínajícím redaktorům povedlo, se dozvíte na posledních stránkách tohoto speciálního čísla. Příjemné čtení a vzpomínání! Vaše speciální redakce 2

EVA MUROVÁ: Exkurze do útulku pro psy Načeratice o zvířátka vzorně starají. Děti se od chovatelek dozvěděly spoustu zajímavostí i užitečných rad týkajících se chovu psů i koček. Dostaly i odpovědi na různé otázky. Po prohlídce a besedě následovalo venčení pejsků, které si děti náramně užily. Milovníci a milovnice koček se pomazlili i s několika kočkami a koťaty. Nebýt odjezdu autobusu, zůstaly by děti se zvířátky nejméně do večera. Přejeme všem pejskům i kočičkám v útulku, aby si je našli ti nejhodnější pánečci! V rámci projektového dne se 23 žáků z 1. i 2. stupně vypravilo potěšit opuštěné pejsky a kočičky do Městského útulku v Načeraticích. Vybaveni zásobou granulí, konzerv a pochoutek pro pejsky i kočičky jsme se vydali na výlet do útulku. Ani sychravé počasí nás neodradilo od touhy vidět smutné, ale i veselé psí oči. Děti spatřily čisté a upravené kotce s pelíšky a velcí psi si dokonce hověli v křeslech nebo na miniválendách! Všechny paní chovatelky se 3

BRIGITA VALÁŠKOVÁ: Máme rádi zvířata..a to nejenom pro jejich hebkou srst. Vyučování v terénu je velmi zábavné, to jsme si ověřili při návštěvě farmy v Dobšicích. Zkušený chovatel a sokolník pan František Miroš zprostředkoval dětem mnoho informací o životě koní, psů, koček a dravých ptáků, předvedl své sokolnické umění. Největším zážitkem pro všechny byla projížďka na koních v krásném prostředí u řeky Dyje. Získané vědomosti prověřil závěrečný kvíz ve škole. 4

VERONIKA VRBOVÁ: Po stopách podzimu V rámci projektového dne 8. 10. 2014 se třída 1. C vydala po stopách podzimu. Všímali jsme si všeho, co po sobě zanechává PODZIM. Neunikla nám ani jedna stopa díky lupě, která nám při hledání pomáhala. S tou jsme zkoumali stromy, listy, jehličí a plody stromů. Dále jsme na malířskou paletu míchali podzimní barvy přírodninami, poznávali jsme lesní živočichy a stavěli jim úkryty. Po cestě jsme si vesele zpívali a hráli pohybové hry. Hledání podzimu se nám všem líbilo a už se těšíme na další výuku v přírodě. 5

VERONIKA KADLČÍKOVÁ: Návštěva znojemské přehrady a muzea motorismu Projektový den by měl být na něco zaměřený. My jsme se vydali s paní učitelkou Kadlčíkovou podívat se na přehradu a do motoristického muzea. Cestou jsme hráli hru jménem Mrtvice - koho se paní učitelka dotkla, měl mrtvici a musel se ohnout. Kdo se neskrčil, dostal trestný bod. Když jsme dorazili, stála před námi obrovská přehrada a s ní hromada schodů nahoru. Na vrcholu jsme viděli stroje, které nám vyrábějí elektřinu. Pak jsme se nasvačili a hráli jsme hru Seber kolíček. Následovala nepříliš dlouhá cesta do muzea. Viděli jsme tam mnoho exponátů: aut, motorek, kočárků, hraček atd. Když jsme se po hodině sešli, následovala příjemná cesta do školy. Myslím, že to byl zábavný výlet. Adéla Demková, 6. A 6

KATEŘINA NAVRÁTILOVÁ: Dobrodružství na Kraví hoře Skupiny dětí z 2. A (Štíři, Gepardí kočky, Orli, Hrdinové, Tygři a Obři) poměřily své dosavadní znalosti, bystrost, obratnost a fantazii na Kraví hoře. Celou trasu musely děti pozorně sledovat, protože v cíli je čekalo plnění rozmanitých úkolů jako např. zakreslení dopravních značek a značek počasí, sestavení znaku své skupiny z přírodnin, rozpoznání některých druhů rostlin a živočichů. Také na písničky došlo. Odměnou jim byly nejen sladkosti, ale i krásný pohled na historickou část Znojma při cestě zpět! 7

MILADA ILLOVÁ: Putování za skřítkem Podzimníčkem Na svůj první projektový den se děti z třídy 1. D velmi těšily. Každý dostal jízdenku na cestu se skřítkem Podzimníčkem, který připravil všechny záludné úkoly. Děti se vypravily do podzimní přírody, aby vyzkoušely svoje znalosti z hodin prvouky. Poznávaly květiny, stromy a jejich listy, sledovaly vybarvení podzimní přírody, předvedly svoji hbitost a rychlost. Nakonec si všichni skřítka vyrobili a odnesli na památku domů. 8

MARIE ČERNÁ: Znojmo, jak je neznáme Naše výprava začala na nejvyšším místě historického centra města u kostela sv. Michala, kde jsme ve skupinách začali plnit první úkoly. Cesta nás vedla k nejvzácnějším památkám Znojma, jako je rotunda sv. Kateřiny, Mikulášský kostel, radniční věž a k dalším místům, která si děti oživily vyprávěním pověstí. Vyvrcholením celého dopoledne byla návštěva znojemského podzemí, která byla jistě pro mnohé neopakovatelným zážitkem. Závěrem jsme získané informace zopakovali a nechyběla ani sladká odměna. 9

HANA ŠTOHLOVÁ: Dobrodružství v přírodě Dne 8.10. jsme se vydali na dobrodružnou výpravu směr Kraví hora - Konice. Cestou bylo několik zastávek se zajímavým výkladem. Po výstupu na Kraví horu jsme se pokochali krásným pohledem na Znojmo a pověděli jsme si něco o památkách našeho města, o NP Podyjí a rostlinách, které zde můžeme najít. Žáci byli rozděleni do skupin, ve kterých si zahráli různé hry a kvízy. Pověděli jsme si pověst o Kraví hoře a dále pokračovali v cestě směr Konice. Cestou jsme minuli Vrbkův kámen a došli na odpočívadlo, kde jsme si dali svačinu a zahráli si hry. Tento projektový den se nám velice líbil a těšíme se na další dobrodružnou výpravu. 10

DRAHOMÍRA TUNKOVÁ: Kvízobraní aneb putování za podzimem V rámci projektového dne ve středu 8. 10. se žáci 2. C vypravili do přírody, aby si na vlastní kůži ověřili získané vědomosti. Jejich putování začalo u podzimně zbarveného okolí rybníčku Hnědka, kde se pokusili na barevné lístečky splnit první část kvízu. Další putování pokračovalo na přilehlém poli, kde mohli sledovat ukončené podzimní práce a vyplnit druhou část kvízu. V podzimním lese podbarveném jemnou mlhou dokončili podzimní putování poslední třetí částí kvízu. Nakonec každá skupinka zpracovala kvízové otázky do závěrečného podzimního plakátku. Dobrá práce, druháci! 11

PETRA SLABÁ, LYDIE DOBROVOLNÁ: Výlet do národního parku Podyjí Na přelomu září a října vyrazily děti z naší školy s paní učitelkou Slabou a Dobrovolnou na výlet do národního parku Podyjí. Po osmé hodině jsme vyrazili od školy k autobusovému nádraží ve Znojmě, ze kterého jsme jeli autobusem do Podmolí, kde jsme navštívili národní park Podyjí. Při prohlídce parku jsme si ukázali, co zde všechno můžeme vidět za zvířata a rostliny a jaké zajímavosti v parku můžeme obdivovat. Poté jsme se vydali přes známou vinici Šobes a přes řeku Dyji do vesnice Hnánice, ze které jsme se autobusem vrátili zpět do Znojma. Výlet se všem dětem líbil a už teď se těšíme na další projektový den, v rámci kterého třeba objevíme nějaký nový zajímavý kout našeho kraje. 12

PETRA VESELÁ: Meteorologická stanice používají. Po prohlídce stanice pro nás začala druhá část projektového dne. Rozdělili jsme se na 3 skupiny a šli jsme plnit zadané úkoly do blízkého lesa. Po splnění všech úkolů jsme se vrátili zpět do školy. I přes nepříznivé počasí jsme si projektový den užili. Jakub Smola, 5. A V rámci projektového dne se naše skupina 15 žáků vydala do Kuchařovic na meteorologickou stanici. Nejprve jsme se autobusem dopravili k nové nemocnici a odtud pěšky do Kuchařovic. Cesta byla chvílemi dobrodružná - na polní cestě, po které jsme šli, byly velké kalužiny a hrozilo zapadnutí do bahna. Tyto nástrahy jsme však lehce překonali a nic nám nebránilo dojít na konec naší cesty, na meteorologickou stanici, která leží nad obcí Kuchařovice. Zde jsme lehce posvačili. Pak se nás ujal pracovník stanice, který nám povyprávěl o historii a poté ukázal různé měřicí přístroje a vysvětlil, k čemu se 13

SYLVA ČESNEKOVÁ: Návštěva vojenského opevnění Šatov Naše skupina měla za úkol bezpečně se dopravit do areálu vojenského opevnění v Šatově a zjistit, k čemu srub sloužil a co všechno se v něm nachází. Nejprve jsme absolvovali jízdu super vlakem do Šatova, odkud jsme se vydali polní cestou přímo k bunkru. Těšení bylo veliké, a tak když se v dálce objevilo obrovské vojenské opevnění, vzali jsme zbytek cesty téměř úprkem. Tento objekt je unikátní svým plánovaným využitím československou armádou po druhé světové válce při předpokládaném vypuknutí tzv. studené války. Je zde instalována původní pevnostní výzbroj - dva pevnostní kanóny, těžké a lehké kulomety a další vojenská výbava. Srub jsme prozkoumali opravdu důkladně. Pod vedením bývalého vojáka pana Pokorného nám bylo umožněno prohlédnout si a vyzkoušet téměř vše. A že zájem byl opravdu veliký! A hlavně - i když naše skupina byla téměř chlapecká, tak i všech pět děvčat se nenechalo zahanbit. Vyzkoušely si plynové masky, zvládly vlastní silou rozproudit v bunkru vzduch, nestyděly se klást otázky. Ovšem to, co nás čekalo po prohlídce, některým chlapcům vyrazilo dech. Začal ten pravý vojenský výcvik. Rychlé přesuny, běhy s kulometem, vojenské kliky, zkrátka výcvik, jak se patří. Po skončení proběhlo hlášení o splnění úkolu, a pokud úkol nebyl splněn správně, muselo se začít znovu. A že se chlapci zapotili!! Všichni byli nadšení, a i když počasí trochu zlobilo, byl to prima den, který jsme si opravdu s elánem užili. Velká pochvala patří všem dětem od 3. - 9. třídy za aktivitu a kázeň. 14

SVĚTLANA BARTŮŇKOVÁ: Podzim v okolí školy V rámci projektového dne se vydala třída 2. B do okolí školy, aby zjistila, zda už i zde vládne podzim. Děti plnily ve skupinkách různé úkoly, celou svou trasu vyznačovaly do mapek a nakonec vytvořily také podzimní skřítky, kteří budou k vidění v prostoru před třídou. 15

MARKÉTA LENGÁLOVÁ: Hledání pokladu v anglickém lese V rámci projektového dne se skupina paní učitelky Lengálové setkala ve vestibulu školy. Poté, co byli žáci rozlosováním rozděleni do tří skupin, vyluštili tajenku. Zde jim vyšlo, jakým směrem budeme pokračovat a kde stráví celé dopoledne. Jejich cílem byl Městský lesík a celým dnem je provázel anglický jazyk především zaměřen na téma zvířata. Jakmile dorazili na místo určené, dostali obálku s rozstříhanými papírky, složili je a postupovali podle anglických instrukcí. Každá skupina našla svůj poklad a byla za to sladkostmi odměněna. Následovala řada aktivit, luštění křížovek, hádanek, sportovních her. Nechyběla ani hra na schovávanou Hide and seek a tvorba zvířátek z kaštanů a všeho možného, co děti našly kolem sebe. Další hra o přeměně dětí v různá zvířata už proběhla za mírného mrholení, a tak jsme se rozhodli, že zbytek projektového dne strávíme v čítárně ve škole. Čekalo nás totiž ještě malování zvířat a v neposlední řadě také zvířátkové pexeso. Žáci byli po celou dobu pozitivně naladěni, starší pomáhali mladším a s úsměvem jsme zakončili celý projektový den. 16

DAGMAR SAVKOVÁ: Knihovna, tvořivé čtení Vydali jsme se do pobočky městské knihovny na Gagarinově ulici. Zde jsme řešili různé křížovky a kvízy. Prohlédli jsme si i řadu knih. Potom jsme udělali na sídlišti čtenářskou anketu a ptali se lidí, zda čtou knížky a kolik jich za měsíc přečtou. Tohle nás moc bavilo. Měli jsme nejdříve strach, zda nám někdo odpoví, ale všichni byli moc milí a ochotní. Na závěr jsme si vymysleli příběh o zvířátkách a vytvořili si z něj vlastní leporelo. A jak jsme vyhodnotili anketu? Podívejte se. Osloveno lidí 33 Knížky čte 18 Průměrně za měsíc 2 Časopisy čte 6 Průměrně za měsíc 5 Nečte 8 A víte, kdo nečte? Zjistili jsme, že nečtou mladí lidé, protože prý nemají čas a velmi staří lidé, kteří už moc špatně vidí na písmenka. 17

VERONIKA STIBŮRKOVÁ: Za postavičkami z večerníčku Třída 1. A dostala ráno dopis od večerníčkových postaviček, ve kterém byla žádost o pomoc při hledání ztracených postaviček z večerníčků. První postavičky Boba a Bobka jsme našli ve školní zahradě, kam zalétli v klobouku kouzelníka Pokustóna, Makovou panenku a motýla Emanuela jsme nalezli v květinovém záhoně. Pak jsme se museli vydat do lesa Řáholce, kde byl Rumcajs, Manka a Cipísek, v pařezu jsme objevili Křemílka a Vochomůrku, kousek dál byl úl s včelkou Májou a Vilíkem a nakonec jsme nalezli i krtčí hromádku s krtečkem. Po cestě jsme sledovali barvy podzimní přírody a zvířátka, která se chystala k zimnímu spánku - maminku mločici s mládětem. Nakonec nás čekala odměna v podobě večerníčků, kde jsme se přesvědčili o tom, že jsou postavičky zase tam, kde mají být. 18

EVA FIŠEROVÁ, JANA SOVIŠOVÁ: Tajuplný Retz Paní učitelky němčiny se rozhodly, že by bylo potřeba ověřit naše znalosti v terénu. Proto jsme 8. října vyrazili do rakouského Retzu. Po nenáročné cestě jsme vystoupili a hned dostali první úkol. Těch byla v průběhu dopoledne celá řada. Byly různě obtížné, většinou potrápily naše logické myšlení. Na začátek jsme složili puzzle. Cílem bylo poskládat mapu města. Postupně každá skupina odkryla v mapě jedno písmeno. Když je všechny skupiny poskládaly dohromady, vzniklo slovo Kirche, což byl náš další cíl. Uprostřed náměstí jsme dostali obyčejně vypadající obálku. V ní byly různobarevné papírky s dotazy a úkoly týkajícími se města. Byli jsme donuceni zastavit se v informačním centru a vyptat se na konkrétní informace. Dokonce jsme narazili na několik Čechů. Po splnění úkolů jsme zašli do kavárny, kde jsme zjistili, že se servírkou se domluvíme česky lépe než německy. Nakonec jsme museli najít cestu k větrnému mlýnu. Vystoupali jsme ne kopec, za odměnu dostali lízátko a kochali se výhledem na lehce zamlžené město. Kdybych měl celou akci zhodnotit, můžu říci jediné: Všichni byli spokojeni, příjemně naladěni. Nechtělo se nám věřit, že už je poledne a musíme skončit. Celé dopoledne rychle uteklo, naučili jsme se několik nových slovíček, poznali centrum Retzu a zjistili, že už z němčiny opravdu něco umíme. Rosťa Procházka, 8. B 19

JAROSLAVA BAĎUROVÁ: Netolismus si vylosovala článek Po 50 hodinách hraní umírá, Kvůli závislosti na internetu se s ním manželka rozvedla, Kvůli internetu zabil vlastního syna přečetli si článek. Dostali obrázky a museli vysvětlit, co to znamená. Potom si kladli otázky typu: Jak dlouho trávím čas na internetu? Co dělám na internetu? Jaké hry na něm hraji? Mám doma X- Box? Poté si udělali grafy. Každá skupina si vytvořila plakát, který si může vylepit ve třídě. Účelem tohoto projektu bylo seznámení s rizikem na internetu a počítači. Pojem netholismus většinou nikdo neslyšel. Většina lidí je závislá na internetu a ani o tom neví, říká paní učitelka Baďurová. Natálie Bartošíková, 8. A, Kateřina Dohnalová, 9. A, Aneta Kocáková, 3. A V rámci projektového dne dělali žáci z 6., 8. a 9. tříd projekt s názvem netholismus. Z důvodu špatného počasí se museli přesunout ze školního hřiště do třídy. Netholismus je závislost na internetu, počítači a počítačových hrách. Cílem projektu bylo přiblížit toto nebezpečí a upozornit na rizika na internetu či kyberšikanu. Pomocí indicií se účastníci rozřadili do skupin, kde vyluštili křížovku. Pomocí křížovky se dozvěděli téma projektového dne- netholismus. Udělali dotazník, ve kterém byly otázky ohledně závislosti na internetu. Skupina 20

MILAN ŠKO RPÍK: Práce s mapou Dnešního projektového dne se zúčastnily děti ze 4. A, 6. A, 8. A a 8. B. Pracovaly s mapou našeho města Znojma, aby se naučily pracovat se zeměpisnými pomůckami. Začaly v 8.00 v dřevodílně naší školy a skončily ve 12.30. V 10.00 hod. šly do Gránického údolí, aby si tam vyzkoušely práci s buzolou. Cílem bylo naučit se orientovat v terénu našeho města. Práce s mapou a buzolou byla pro všechny velmi zajímavá a zábavná, ale určit místa podle souřadnic bylo pro některé žáky obtížné. Ondra Benáček, 8. A, Tom Kudera, 8. A, Vladimír Prouza, 3. A 21

STANISLAV PALATKA: Hledání pokladu Konrada Dorfmanna Nejdříve jsme se všichni sešli v učebně zeměpisu, kde jsme dostali od pana učitele Palatky instrukce, jak bude celý den probíhat. Následně jsme obdrželi dopis Konrada Dorfmanna, kde nám radil, jak a kde najít poklad. Dostali jsme také šifru, mapy a úkoly a potom jsme vyrazili do terénu historického centra města Znojma. Chodili jsme po různých památkách a plnili úkoly, například jsme šli na radniční věž a měli spočítat dřevěné schody (bylo jich 41), počítali jsme sloupy starého domu (bylo jich 16). Po splnění všech deseti úkolů jsme získali celou šifru, což byly souřadnice do GPS. Dostali jsme GPS, zadali do ní souřadnice a vydali se hledat poklad. Šli jsme Gránicemi a po dlouhé cestě, kdy nás všechny bolely nohy, jsme konečně dorazili k cíli, ke kamenné zídce. Tam jsme našli papír, na kterém bylo napsáno, že poklad Konrada Dorfmanna našel už někdo jiný, což nás velmi mrzelo, ale jako útěchu jsme dostali medvídky Haribo. Přestože jsme se vrátili unavení, den se vydařil a moc se nám líbil. Lucie Veškrnová, Simona Pevná, 6. C 22

VERONIKA KELČOVÁ: Jeden den v těle novináře Novinářem se na ZŠ Pražská může stát kdokoli! Během projektového dne si nakonec tuto práci na vlastní kůži vyzkoušelo dvacet šest dětí. A úkolů bylo hodně. Nejdříve mladí redaktoři připravovali materiály pro speciální číslo školního časopisu právě o tomto projektovém dni. V terénu zjišťovali potřebné informace k článkům, které v čísle vyjdou, fotili a dělali anketu s žáky školy. Ovšem práce novináře neobnáší obvykle kontakt s někým, koho dennodenně potkáváme. Děti proto vyrazily do ulic oslovovat neznámé občany. Jejich cílem bylo vypátrat co nejvíce bývalých žáků naší školy a zjistit, jak na léta strávená ve školních lavicích vzpomínají. Jak si naši nadějní novináři vedli, se dozvíte v tomto speciálním čísle v rubrice nazvané Pátráme po minulosti ZŠ Pražská. V závěrečné fázi se děti vžily do role televizních moderátorů a zkusily si na kameru přečíst krátkou novinovou zprávu shrnující jejich snažení během projektového dne. 23

MICHAELA SKOPALOVÁ: Nejen ke dvoru Rudolfa II. 8. 10. 2014 proběhl na naší škole projektový den, jehož cílem bylo spojit žáky všech tříd. Žáci si vybrali z několika aktivit, ke kterým se v průběhu týdne zapsali. Např. my, pýcha naší školy, jsme se zapsali k paní učitelce Skopalové, kde jsme vytvářeli referáty o slavných astronomech. Příkladem může být třeba Galileo Galilei, který prohlásil, že se Země točí, nebo Klaudios Ptolemaios, který napsal úvod do geografie. Začínali jsme ve skupinách hledáním indicií o našem astronomovi, nejdříve v areálu naší školy a poté i uvnitř. S každou nalezenou indicii jsme se dozvídali více a více zajímavostí o našem astronomovi, to jsme však ještě stále nevěděli, o koho se jedná. Po nalezení všech indicií jsme se nasvačili a společně přišli na jméno našeho astronoma, poté jsme začali vytvářet plakáty a prezentace o daných astronomech. Projektový den jsme zakončili prezentováním naší práce před ostatními spolužáky a paní učitelkou Skopalovou, která byla nadšená, co všechno jsme zvládli. I my jsme byli nadšení, protože jsme se zábavnou formou dozvěděli zase něco nového o fyzice a jejích osobnostech. Ve zkratce jsme si projektový den všichni užili a odnesli si něco nového. Martin Minich, Zbyněk Nečas, 9. A 24

MONIKA TOMAŠTÍKOVÁ: Změříme, co se dá Ve středu 8. 10. 2014 se skupinka dětí spolu s p. uč. Tomaštíkovou proměnila v řemeslníky. Konkrétně si vyzkoušeli vypočítat spotřebu barvy na vymalování třídy, odhadli i cenu barvy a také měřili školní dvůr a bazének. Vyzkoušeli si spočítat spotřebu dlaždic na vydláždění dvora i objem vody, který se vejde do bazénku. Také si několika obrázky rovinných útvarů a vzorečků vyzdobili třídu. Celý den je při práci doprovázeli,,opravdoví odborníci Mat a Pat. 25

IVO STIBŮREK: Na zahradě i ve skleníku I moje skupina byla věkově velmi různorodá. Od malých třeťáčků přes sedmáky k deváťákům. Různorodá byla i naše pracovní náplň. Ráno jsme začali prořezávat stromy a keře v okolí doskočiště. Silné svaly našich žáků druhého stupně nosily a vozily nařezané dřevo a ti nejmenší a nejmladší svými hbitými prstíky stříhali větve na malé kousky. Čas nám opravdu velmi rychle utíkal, a kdo chtěl, tak si na svačinku opekl nad podzimním ohýnkem buřtíka. V druhé polovině projektového dne jsme i díky počasí zůstali ve skleníku. Mladší děti pod dohledem těch starších se učily řízkovat pokojové rostliny kolopějky. Celý den byl pak ukončen snad tím pro žáky nejzajímavějším tvorbou bonsají. 26

PETR KONEČNÝ: Systematika míčových her, rozvoj rychlostních, silových a obratnostních dovedností Chcete se stát olympijským vítězem? Kdo ano, přihlásil se na projektový den k panu učiteli Konečnému, který připravoval děti z prvního stupně na desetiboj. Ten se koná každý rok na druhém stupni. Na starosti měl 24 žáků a každému staršímu žákovi nebo žákyni přidělil mladšího spolužáka z prvního stupně. Starší žák byl trenérem nebo kantorem svého mladšího společníka. Disciplíny se konaly na školním hřišti nebo v tělocvičně. Pointou je to, že starší žáci, kteří si desetibojem už prošli několikrát, připravují děti z prvního stupně na OVOV- Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů, což je zkratka pro desetiboj. Den pojali sportovně, rozvíjeli síly a schopnosti. Tereza Březinová, 8. A, Ondřej Lang 27

Anketa s žáky školy Co jste dělali právě vy během projektového dne? Jak se vám den líbil? Ptali se naši mladí novináři Míša Machová, 6. B Dělali jsme projekt na téma netholismus. Budeme to dělat celý den a budeme si o tom hlavně povídat. Měli jsme být venku, ale kvůli počasí jsme byli v ItAj. Dělali jsme to proto, aby si lidé povšimli závislosti na počítačích a aby u počítače neseděli tak dlouho. Na velký papír jsme si napsali nadpis a poté jsme vystřihovali tvary z papíru, na kterých byly části vět. Potom jsme je museli složit tak, aby dávaly smysl. Vašek Raška, 8. A My jsme dělali projekt o závislosti na počítačích. Dělali jsme to skoro celý den. Kvůli počasí jsme museli jít do třídy ItAj. Dělali jsme to, protože nám to řekla paní učitelka Baďurová. Vystřihli jsme tvary z papíru a poté jsme je nalepili na velký papír. Emilie Zajíčkovská, 7. B Dneska jsem měřila pásmem všechny stěny, bavilo mě to, je to lepší než normálně ve škole a aspoň se něco naučím. Pracovala jsem s Jarkou, Hankou, Eliškou a Marťou. Jaroslava Ševčíková, 7. B Dneska jsem také měřila pásmem a počítala cenu lidské práce. Bavilo mě to, i ve škole mě to baví, ale občas je to strašný. Projektový den je zajímavý, každý učitel má své funkce a každá práce je něčím zajímavá. Roman Mostovský, 7. B Dneska jsem vypočítával celou třídu, abych zjistil, kolik bude stát oprava celé třídy. Celkem mě to bavilo. I škola mě celkem baví, moc se mi do ní chodit nechce, ale zase se něco naučíme. Projektový den se mi zdál celkem zajímavý. Pracoval jsem s Vítkem, Markem, Robinem a Patrikem. Matěj Jaroš, 6. A Já a Láďa Brník jsme určovali na mapě místa podle zadaných souřadnic. Potřebovali jsme mapu a buzolu. V 8 hodin jsme začali pracovat s mapou, do 10 hodin jsme byli v dřevodílně a pak jsme šli do Gránic pracovat s buzolou. Chtěli jsme se naučit pracovat s mapou a buzolou. 28

Anketa s žáky školy Romana Nehybová, 8. A Pan učitel Škorpík nás na projektovém dni učil orientaci na mapě. Do 10:00 jsme se učili pracovat na mapě, ale po desáté hodině jsme vyrazili do Gránic. Pracovala jsem s Petrou Mercineri. Používali jsme mapu a buzolu. Děti se chtěly naučit pracovat s mapou a buzolou. Natálie Petruchová, 3. B Jsem ze třídy 3. B a pracovala jsem s panem učitelem Stibůrkem. Naším úkolem bylo na dvoře stříhat větvičky. My jsme používali nůžky a větší děti sekery. Byly tady s námi třídy 3. A, 7. A a 9. A. Byli jsme tam od 8:15 do 12:30. Projektový den se mi moc líbil. Josef Bodanský, 3. A Jsem ze třídy 3. A a pracoval jsem na dvoře a ve skleníku. Stříhal jsem větvičky a lámal klacky. Byly tady i starší děti. Tahle práce se mi líbila. Kateřina Pacíková, 8. A Byla jsem u pana učitele Konečného a projektový den se mi velice líbil. Připravovali jsme mladší spolužáky z prvního stupně na deseti boj. Byla to zábava. Ivan Vyroubal, 3. B Dneska jsem hodně sportoval. Líbilo se mi jak starší spolužáci vysvětlovali věci o desetiboji. Dělali jsme sprint, skákali do písku, přes švihadlo a hráli basket. 29

Anketa: Pátráme po minulosti ZŠ Pražská V rámci projektového dne se děti v rolích novinářů vydaly do parku před školou oslovovat kolemjdoucí občany. Zajímalo je, zda si ještě vzpomínají na léta strávená ve školních lavicích. Skrytým cílem ovšem bylo vypátrat ty, kteří dříve chodívali na naši školu, a dozvědět se tak něco o minulosti ZŠ Pražská. Ne všichni chtěli prozradit svá jména či odhalit tváře, což samozřejmě respektujeme, proto jsou některé výpovědi bez fotek a jmen. Posuďte sami, jak si začínající redaktoři vedli a kolik toho dokázali zjistit. Paní Marie: Do školy jsem chodila v Stochově za Kladnem. Pan ředitel se jmenoval Hercik a třídní učitelka Cimrmanová. Pamatuji si skoro všechny spolužáky. Na dva jsem si vzpomněla: Konix a Marková. Do školy jsem chodila v roce 1961-1970. Neměla jsem ráda chemii a jinak jsem byla neutrální. Pan Otakar: No, do školy jsem chodil v Praze na Žižkově. Pan ředitel se jmenoval Nazač a na třídního učitele si nepamatuji. Se spolužáky se nestýkám. Do školy jsem chodil v roce 1959-1968. Měl jsem rád zeměpis, dějepis a tělocvik a neměl jsem rád matematiku a hlavně geometrii. Sabrina: Chodila jsem na ZŠ Pražská před čtyřmi lety. Náš pan ředitel se jmenoval Dvořáček a naše třídní učitelka byla Hošpesová. Můj nejoblíbenější předmět byla matematika a naopak nejhorší předmět byla chemie. S mými spolužáky ze základky se nestýkám. Andrea: Chodila jsem na ZŠ Pražská v roce 1991. Náš pan ředitel se jmenoval Dvořáček a naše třídní učitelka byla Zavadilová. Můj nejoblíbenější předmět byla výtvarná výchova a naopak nejhorší předmět byl německý jazyk. S mými spolužáky ze základní školy se nestýkám. Hana Ondrová: Od třetí třídy jsem nastoupila na ZŠ Pražská v roce 1967 a odešla jsem z této školy v roce 1974. Ředitel této školy byl pan Havlík. Na tuto školu jsem chodila velmi ráda. Za svobodna jsem se jmenovala Hana Hausová. Moji kamarádi z této školy si velice dobře pamatuji a jejich jména byla: Pavel Kočicny, Jarmila Hraskylová. Měla jsem ráda dějepis a neměla jsem ráda fyziku. Jako cizí jazyk byla u nás ruština. Na fyziku jsem měla pana Dvořáčka. 30

Anketa: Pátráme po minulosti ZŠ Pražská Petr Petz: Na školu jsem chodil do Českého Těšína. Na této škole jsem byl velice spokojen. Ředitel této školy se jmenoval pan Valášek a moje třídní učitelka byla paní Bučanková. Můj soused a zároveň spolužák byl Petr Němec. Z předmětů ve škole jsem měl nejraději tělocvik a nesnášel jsem fyziku. Na tuto školu jsem chodil od 1. třídy do 8. třídy. Za nás nebyly deváté třídy. Jindřiška M.: Chodila jsem Základní školu ve Zlíně. Můj nejoblíbenější předmět byla ruština a milovala jsem ruské písně. S bývalými spolužáky se nestýkám, jednou za mnou přijela kamarádka. Miluji ruské básně hodně se o ně zajímám. Eva Svobodová: Chodila jsem na základní školu, která se teď jmenuje Pontassievská, tehdy ta škola byla od první do deváté třídy. Nejvíc mě bavila hudebka, opravdu moc mě nebavila chemie a fyzika. Můj třídní učitel se jmenoval Ryšánek, učil nás matematiku. Veronika V.: Chodila jsme na ZŠ Pražská od 6. - 9. třídy. Škola za mých let vypadala hůř, teď když se na ni podívám, vypadá líp. Naše třídní učitelka se jmenovala Davidová. Měla jsem ráda češtinu a matematiku, ale nenáviděla jsem dějepis. Ředitel školy nemůžu si vzpomenout. 31

Anketa: Pátráme po minulosti ZŠ Pražská Paní Husová: Já jsem na této škole (ZŠ a MŠ Pražská 98) učila jsem matematiku a fyziku měla jsem vynikající žáky, kteří se perfektně učili, ale také žáky, kteří se učili méně. Avšak já jsem do této školy nechodila, chodila jsem na školu Polnou. A pak jsem začala studovat v Brně. Pro mne byl nejlepší učitel můj táta. Měla jsem ráda fyziku a přírodní vědy. Pan X: Chodil jsem na školu ZŠ náměstí Republiky 9. Měl jsem za třídní učitelku Zpěváčkovou. Chodil jsem tam rád. Můj nejoblíbenější učitel byl Marnet (učil TV). Poprvé jsem šel do školy v roce 1995 (20 let zpět). Paní Romana: Chodila jsem na základní školu na náměstí Republiky. Tenkrát byl můj ředitel Pan Mikulič. Dodnes se tam toho moc nezměnilo. Byla to malá škola, ale byla hodně útulná. Měla jsem to tam ráda. Moje třídní učitelka byla Paní Fialová, byla to nejlepší učitelka. Rok, když jsem tam chodila, byl zhruba 1986. Paní Radmila: Chodila jsem na školu Václavské náměstí. Moje třídní učitelka byla Kožinová. Ani nevím, co se mi na té škole líbilo, byl to výběr rodičů. Moje oblíbená učitelka byla Tomisová. Moje dcera dnes chodí na základní školu Pražskou. Chodí do 7. B a jmenuje se Katka Tomanová. Rok, kdy jsem chodila na Václavák, byl 1980-1984. Paní Husová: Do školy jsem chodila mimo Znojmo, ale ve Znojmě bydlím už od roku 1999. Ve škole jsem měla samé jedničky. Do školy jsem chodila od roku 1942 do roku 1958. Učila jsem na Pražské škole, byla jsem učitelka matematiky a fyziky. Se svými spolužáky se nevidívám, protože bydlí mimo Znojmo. Pan XY: Do školy jsem chodil na Pražskou. Moje třídní paní učitelka na 1. stupni byla Paráková a třídní pan učitel na 2. stupni byl Příkazka. Ve škole jsem měl samé jedničky. Do školy jsem chodil od roku 1973 do roku 1979. Ve škole mě to hodně bavilo, měl jsem to tam radši než doma. Můj nejoblíbenější předmět byl přírodopis a zeměpis. A nebavila mě hudební výchova a tělesná výchova. Paní XX: Chodila jsem na školu v Miroslavi. Náš pan ředitel byl pan Kudláček. Naše třídní paní učitelka byla Klejdusová. Ve škole se mi dařilo. Vůbec mi nešla matematika, ale naopak mi šel hodně český jazyk. 32