Protikorupční instrukce

Protikorupční instrukce Verze 3.0 Verze 3.0 Stránka 1 z 13

Revize. č. Předmět revize Strana Platné od Podpis a datum 2 Nastavení pravidel pro oznamování a prošetřování podezření ze spáchání protiprávního jednání... 10 11-12 1.10.2015 Verze č. 03/2015 10 Za zpracovatelský tým Ověřil Schválil Jméno Miroslav Žbánek Podpis a datum Jméno Zdeněk Bogoč Podpis a datum Jméno Ivan Matulík Podpis a datum Verze 3.0 Stránka 2 z 13

Obsah 1 Úvod... 4 2 Vymezení pojmů... 4 3 Jak se zachovat?... 7 3.1 Při nabídce úplatku... 7 3.2 Při podezření na uplácení... 8 3.3 Při získání informace o uplácení... 9 3.4 Při získání informace o jiném porušení etického kodexu... 10 4 Přijímání darů zaměstnanci... 10 5 Oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání... 11 5.1 Ochrana oznamovatelů... 11 5.2 Podání oznámení... 11 5.3 Prošetření oznámení... 11 6 Uţitečné kontakty... 13 Verze 3.0 Stránka 3 z 13

1 Úvod Tato instrukce je preventivní součástí protikorupční strategie Úřadu Regionální rady a jejím cílem je předložit zaměstnancům RR praktický návod jak postupovat v případě, že se v souvislosti s výkonem své profese setkají přímo nebo nepřímo (získáním informace) s korupčním jednáním, nebo jednáním, které je v rozporu s právním řádem ČR nebo EU, etickým kodexem ROP SM nebo dobrými mravy. Zároveň upozorňuje na rizika spojená s korupčním jednáním, jednáním v rozporu s etickým kodexem a nečinností při setkání se s takovýmto jednáním. Tato instrukce má charakter vnitřní normy, kterou jsou zaměstnanci ode dne její účinnosti povinni se řídit (čl. 6 Organizačního řádu). 2 Vymezení pojmů a) Korupcí se rozumí takové z morálního i právního hlediska nepřijatelné jednání, ke kterému dochází zpravidla mezi dvěma stranami, přičemž jedna ze stran nabízí nebo poptává neoprávněnou výhodu (úplatek) za rozhodování ve věcech obecného zájmu nebo ve věcech souvisejících s podnikáním. b) Za korupční jednání, je považováno jakékoliv ovlivnění stavu, údajů nebo rozhodnutí ve skutečný nebo i potenciální prospěch nebo neprospěch určité osoby nebo skupiny osob, a to za přímou nebo nepřímou, skutečnou nebo i potenciální výhodu pro sebe nebo jinou osobu. Patří sem např. i záměrné vytváření příležitosti a prostoru k možnému naplnění korupčního jednání, vědomá tolerance ke zjištěnému korupčnímu jednání a k důvodnému podezření na korupční jednání, situace, kdy prospěchem či neprospěchem jsou nemajetkové hodnoty, atd. c) Věcí obecného zájmu jsou záleţitosti, o kterých rozhodují nebo které zajišťují zpravidla veřejnoprávní instituce a má na nich zájem celá společnost nebo její významná část. Patří mezi ně i záležitosti, které zajišťují neveřejné právnické či fyzické osoby (např. občanské a neziskové sdružení, církve apod.) a další příjemci veřejných prostředků. Za obstarávání věcí obecného zájmu se považuje též zachovávání povinnosti uložené právním předpisem nebo smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají. Administrace ROP Střední Morava je v celém svém rozsahu věcí obecného zájmu. d) Úplatek je neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Může mít podobu finanční, hmotnou (šperky, cennosti, movitosti apod.) a nehmotnou (poskytnutí informací, služeb a jiných výhod). Může být poskytnuta přímo či nepřímo (zvýhodňování známých a příbuzných např. v podobě nápadně výhodné smlouvy pro osoby blízké úředníka apod.) e) Za formu korupce bývá též považován tzv. klientelismus (navazování známostí a vytváření vzájemně závislých vztahů). Verze 3.0 Stránka 4 z 13

f) Střet zájmů je takovým jednáním veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo někoho jiného. Pojem veřejný funkcionář definuje 2 zákona č.159/2006 Sb. o střetu zájmů v platném znění. g) Přijetí úplatku je trestným činem dle 331 trestního zákoníku (TZ), kterého se dopouští ten, kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek. h) Podplácení je trestným činem dle 332 TZ, kterého se dopouští ten, kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek. i) Nepřímé úplatkářství je trestným činem dle 333 TZ, kterého se dopouští ten, kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil. j) Trestné činy spojené se zadáváním zakázek a veřejnou soutěží upravuje 256-257 TZ a dopouští se jich ten, kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů. k) Poškození finančních zájmů Evropských společenství je trestným činem dle 260 TZ, kterého se dopouští ten, kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropských společenství nebo rozpočtů spravovaných Evropskými společenstvími nebo jejich jménem anebo takové doklady nebo údaje zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu. l) Křivé obvinění je trestným činem dle 345 TZ, kterého se dopouští ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu. Za zvlášť závažné je považováno křivé obviněné prostřednictvím masových komunikací a takové, jehož cílem je poškodit obviněného v zaměstnání či rodině či v souvislosti s výkonem jeho profese (například lživé obvinění z požadování úplatku při výkonu veřejnoprávní kontroly). m) Nepřekaţení trestného činu je trestným činem dle 367 TZ, kterého se dopouští ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin, přijetí úplatku ( 331), podplacení ( 332),, a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí. Překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. n) Neoznámení trestného činu je trestným činem dle 368 TZ, kterého se dopouští ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin, přijetí úplatku Verze 3.0 Stránka 5 z 13

( 331), podplacení ( 332),, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. o) Podvodné jednání je trestným činem dle 209 TZ, kterého se dopouští ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. p) Zpronevěra je trestným činem dle 206 TZ, kterého se dopouští ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Učiní-li tak osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného např. z titulu zákona nebo z povinností uložených zaměstnavatelem je takové jednání trestáno přísněji. q) Za hodnověrný způsob získání informace o spáchání trestného činu lze považovat takový, který zahrnuje všechny okolnosti činu, které jsou rozhodné pro to, aby tento čin byl trestným činem. Vždy se jedná o subjektivní posouzení objektivních skutečností oznamovatelem. Kritérii pro posouzení jsou: - sdělující osoba, přičemž za hodnověrné sdělení lze považovat zejména sdělení osoby, která sama nabídla, poskytla nebo přijala úplatek nebo byla bezprostředním svědkem takovéhoto jednání, - okolnosti sdělení, zejména posouzení zda se nejedná o sdělení reagující na momentální situaci (obvinění sdělené neúspěšným žadatelem na adresu úspěšného nebo další účastníky procesu administrace apod.), účelovou provokaci nebo zjevně křivé obvinění, - forma sdělení, přičemž sdělení v ústní rovině bez uvedení konkrétních jmen či jiného způsobu označení, když je označována relativně neurčitá skupina osob např. politiků, či úředníků nenaplňuje taktéž znak hodnověrnosti, - obsah sdělení, přičemž sdělení v obecné rovině ( vím, že vše je u Vás za úplatek nebo stačí zajít s obálkou za panem XY ), jsou jenom obecným tvrzením bez přidané hodnoty svědčící o spáchání trestné činnosti a nelze na jejich základě učinit alespoň přijatelný závěr o spáchání trestného činu a dozvědění se o jeho spáchání hodnověrným způsobem. r) Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů Společenství v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu (definice nesrovnalosti z Nařízení Rady (ES) 1083/2006). Při zjištění porušení podmínek ROP SM, příp. smlouvy před proplacením se nejedná o nesrovnalost ve smyslu nařízení Rady č. 1083/2006, protože v tomto okamžiku nejsou dotčeny finanční prostředky, kromě případů podezření ze spáchání trestného činu, porušení zákona o veřejných zakázkách a systémovou nesrovnalost. s) Úřední záznam může mít formu interního sdělení, záznamu z jednání nebo prostého záznamu s uvedením místa, dne a hodiny jednání, přítomných osob a věcného sdělení obsahu jednání. UZ je prostřednictvím podatelny zaevidován v podacím deníku SSL a postoupen konkrétnímu vedoucímu zaměstnanci, řediteli ÚRR nebo předsedovi RR. Verze 3.0 Stránka 6 z 13

t) Úřední osobou se dle trestního zákoníku a pro účely této instrukce rozumí odpovědný úředník orgánu veřejné moci, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů. u) Trestné činy úředních osob upravují 329 a 330 trestního zákoníku a dopouští se jich úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, překročí svou pravomoc, nebo nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, 3 Jak se zachovat? 3.1 Při nabídce úplatku Nabídku vţdy odmítnout! Byl-li úplatek nabídnut v průběhu pracovní doby oznámit tuto skutečnost bezodkladně svému nadřízenému a o celé události sepsat podrobný úřední záznam. Pokud nabídka byla učiněna mimo pracovní dobu, provést dané úkony nejpozději následující pracovní den. Pokud z takovéhoto záznamu není zcela zřejmé, že se jednalo o trestný čin podplácení (např. zaměstnanec z obsahu sdělení třetí osoby pouze vyvozuje, že šlo o nabídku úplatku a existuje např. riziko křivého obvinění), zajistí ÚRR vypracování právního stanoviska k celé události a bude postupovat na jeho základě. Pokud je zcela zřejmé, že došlo ke spáchání trestného činu podplácení, je povinen zaměstnanec sám nebo ve spolupráci se zaměstnavatelem tuto skutečnost oznámit na státním zastupitelství nebo policii ČR, nejlépe přímo Službě kriminální policie a vyšetřování. Trestní oznámení lze podat libovolnou písemnou či ústní formou. Pokud nabídku úplatku učinila osoba v nadřízeném postavení, nebo osoba s vlivem na osoby nadřízené, a existuje-li obava z maření řádného vyšetření události, oznámí zaměstnanec tuto skutečnost přímo na státním zastupitelství nebo policii ČR. Přistoupení na nabídku přijetí úplatku za účelem vytvoření dalšího důkazního materiálu a nápomoci při usvědčení korupčníka nese určitá rizika a nedoporučuje se bez předchozí konzultace se zaměstnavatelem nebo policií. Zaměstnanec má i nadále neprodlenou oznamovací povinnost. Učiní-li pak zaměstnanec o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu může být ještě zabráněno, jeho trestní odpovědnost dle trestního zákoníku zaniká. Včasným neoznámením se zaměstnanec vystavuje riziku trestního stíhání a hrozí zmaření odhalení či usvědčení pachatele. Bezodkladné neoznámení nabídky úplatku je trestným činem! Verze 3.0 Stránka 7 z 13

Nabídka úplatku je jako trestný čin podplácení dle 332 trestního zákoníku z pohledu práva ES nesrovnalostí a vztahuje se na ni mimo zákonnou oznamovací povinnost dle 368 trestního zákoníku i oznamovací povinnost v souladu s kap. 9 Operačního manuálu. Zaměstnanec je povinen prostřednictvím formuláře H01 Interní hlášení nesrovnalostí nabídku úplatku bezodkladně oznámit na oddělení kontroly a nesrovnalostí. Referent OKN pověřený vedením agendy nesrovnalostí zaznamená nesrovnalost v rámci vnitřního hlášení do IS MSC 2007 a informuje PCO, AO-CHJ, odbor kontroly na MF a pracovníka sítě AFCOS na ŘO. Jakákoliv prokázaná forma korupčního jednání nebo jeho vědomá tolerance je považována za hrubé porušení pracovních povinností, kdy je zaměstnavatel oprávněn na základě ustanovení 52 písm. g), zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr. 3.2 Při podezření na uplácení Má-li zaměstnanec na základě osobně získaných informací podezření, že v souvislosti s administrací ROP SM došlo, dochází nebo dojde ke korupčnímu jednání je povinen tuto skutečnost oznámit svému zaměstnavateli a to prostřednictvím přímého nadřízeného nebo osobně přímo řediteli ÚRR. O tomto oznámení musí zaměstnavatel vždy učinit písemný úřední záznam ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží oznamující zaměstnanec. Zaměstnavatel přímo nebo na základě vypracovaného právního stanoviska posoudí hodnověrnost získané informace a zvolí odpovídající řešení. Pokud má zaměstnanec podezření na korupční jednání osob/y v nadřízeném postavení nebo osob/y s vlivem na osoby nadřízené a existuje-li obava z maření řádného vyšetření události, oznámí zaměstnanec tuto skutečnost přímo na státním zastupitelství nebo policii ČR. Pokud neví, jak dále postupovat může se obrátit na protikorupční linku 199. Při učinění takovéhoto oznámení je zaměstnanec povinen sdělovat pouze ověřitelná fakta, nic si nedomýšlet a nevymýšlet. Policie takovéto informace (nejedná-li se o trestní oznámení) vkládá do své databáze bez jména oznamovatele. Oznamovací povinnost dle TZ při podezření z korupce není nutná, pokud existují pouze neurčité informace, náznaky nebo informace pocházejí z neprůkazného zdroje. Oznamovací povinnost nastupuje v momentě, kdy se zaměstnanec o spáchání trestného činu podplácení nebo přijetí úplatku dozví hodnověrným způsobem. Při řešení otázky, zda je naplněn znak hodnověrným způsobem se doví, je třeba vycházet z konkrétních okolností případu, tj. z důvěryhodnosti zdroje, ze kterého měla tato informace pocházet, z okolností a podmínek, za kterých měl zdroj tuto informaci pachateli poskytnout, z formy a obsahu informace apod. V případě že zaměstnanec měl tuto informaci získat vlastním pozorováním, je třeba zejména vzít v úvahu okolnosti, za kterých k tomu došlo, a obsah informace. Verze 3.0 Stránka 8 z 13

Podezření z korupce, stejně jako ze střetu zájmů, porušení etického kodexu ROP Střední Morava nebo porušení zákona a pravidel pro zadávání veřejných zakázek je podezřením na nesrovnalost, které je zaměstnanec povinen prostřednictvím formuláře H01 bezodkladně oznámit na oddělení kontroly a nesrovnalostí. Pracovník OKN ve spolupráci s právníkem posoudí hodnověrnost oznámení a případně podá prostřednictvím ředitele ÚRR trestní oznámení nebo informaci státnímu zastupitelství nebo policii ČR. 3.3 Při získání informace o uplácení Při získání informace o korupci od třetí osoby nebo z jiného zdroje je pro volbu dalšího postupu rozhodující jeho hodnověrnost. Pokud je zaměstnanec v rámci výkonu svého povolání o korupci na ROP SM informován v obecné rovině, bez konkrétních údajů o tom, která osoba, jakým způsobem a v jaké souvislosti se dopustila korupčního jednání, je oprávněn vyzvat druhou stranu k tomu, aby se zdržela takovýchto tvrzení, nebo je hodnověrným způsobem doložila. Tato tvrzení poškozují dobré jméno ROP SM a mohou ohrozit plynulost administrace programu. Pokud zazní informace, které lze z hlediska jejich formy, okolností a obsahu sdělení považovat za hodnověrné, je zaměstnanec povinen o této skutečnosti bezodkladně učinit úřední záznam, a to nejlépe za přítomnosti a s podpisem osoby, které je poskytla. Tento záznam postoupí svému nadřízenému případně řediteli ÚRR k vyřízení. Pokud se informace o korupčním jednání týká osob/y v nadřízeném postavení nebo osob/y s vlivem na osoby nadřízené a existuje-li obava z maření řádného vyšetření události, oznámí zaměstnanec tuto skutečnost přímo na státním zastupitelství nebo policii ČR. Pokud sdělené informace zakládají podezření ze spáchání trestného činu, obsahují jména nebo nezaměnitelné pozice konkrétních osob (např. pozice ředitele či předsedy ROP SM, vedoucího konkrétního odboru apod.) avšak obsah sdělení je v obecné rovině (vím, že pan XY vzal úplatek) je zaměstnanec povinen upozornit sdělující osobu, že se svým tvrzením může dopustit trestného činu křivého obvinění, případně se vystavuje trestnímu stíhání z důvodu neoznámení trestného činu. O získané informaci vyhotoví úřední záznam, který postoupí svému nadřízenému případně řediteli ÚRR k vyřízení. Informace o korupci na ROP SM získané z veřejných zdrojů (tisk, internet, rozhlas apod.) jsou v gesci ředitele a tiskové mluvčí ÚRR, kteří k nim zaujímají stanovisko v souladu s interní řídící dokumentací. Oznamovací povinnost dle TZ při získání informace od třetí osoby nebo z jiného zdroje není nutná, pokud jde pouze o obecné, neurčité či neprůkazné informace. Eliminaci rizika porušení oznamovací povinnosti provádí ÚRR právním stanoviskem k jednotlivým úředním záznamům o korupčním jednání. Pokud zaměstnanec takovýto záznam v rozporu s touto instrukcí nevyhotoví, vystavuje se riziku případného postihu za protiprávní jednání. Oznamovací povinnost dle trestního zákoníku se vztahuje pouze na situaci, kdy je již trestný čin podplácení nebo přijetí úplatku dokonán. V případě pokud by trestný čin ještě nebyl dokonán, resp. dokončen, a zaměstnanec se hodnověrným způsobem doví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin podplácení nebo přijetí úplatku, má zaměstnanec Verze 3.0 Stránka 9 z 13

zákonnou povinnost spáchání nebo dokončení takového činu překazit, Pakliže tak neučiní mohlo by jednání zaměstnance naplnit znaky nepřekažení trestného činu podle 367 trestního zákoníku. Uvedené pak neplatí, nemohl-li zaměstnanec trestný čin překazit bez značných nesnází, nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. 3.4 Při získání informace o jiném porušení etického kodexu Tuto skutečnost upravuje čl. 5 Etického kodexu a ukládá zaměstnanci povinnost v případě, že zjistí újmu způsobenou nedbalým, podvodným či korupčním jednáním jiného člena, bezprostředně oznámit tuto skutečnost nadřízenému. V případě, že se jedná o jednání uvedené v některé z výše uvedených kapitol, jedná zaměstnanec v souladu s předepsaným postupem. Nesplnění oznamovací povinnosti vůči zaměstnavateli je považováno za porušení pracovní kázně zaměstnancem. 4 Přijímání darů zaměstnanci Zaměstnanec ÚRR nesmí při svém rozhodování a v souvislosti s rozhodováním přijímat ani vyžadovat dary či jiná zvýhodnění pro sebe nebo někoho jiného, popřípadě jakýmkoli jiným způsobem připustit ovlivnění plnění jemu svěřených úkolů, objektivního hodnocení věci a nestranného rozhodování. Jelikož neexistuje objektivně stanovená společensky akceptovatelná hodnota daru (např. reklamní propisky, diáře, květiny apod.) platí i s ohledem na míru rizika z toho plynoucího tzv. nulová tolerance. Zaměstnanec je povinen jakýkoliv dar nabízený v souvislosti s jeho přímým či nepřímým rozhodováním odmítnout. Informační povinnost podle čl. 3 vzniká tehdy, když zaměstnanec obdrží nabídku na dar v přímé souvislosti se svým rozhodováním. Za dar nejsou považovány propagační a informační tiskoviny a předměty běžně distribuované nebo dostupné u dárce, jejichž běžná cena na trhu v součtu nepřesahuje částku 300 Kč. Dary nebo výhody poskytované zaměstnancům ÚRR zaměstnavatelem tímto nejsou dotčeny. Verze 3.0 Stránka 10 z 13

5 Oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání 5.1 Ochrana oznamovatelů Pro ÚRR je transparentní administrace ROP SM nejvyšší prioritou a oznamovací povinnost na jakoukoliv nesrovnalost zjištěnou v souvislosti s administrací programu je zakotvena v řídící dokumentaci a pracovních smlouvách všech zaměstnanců. Zaměstnanec, který oznámí podezření ze spáchání protiprávního jednání (dále jen "oznamovatel"), a to i anonymně, nesmí být podle čl. 6 odst. 4 VP Pracovní řád v souvislosti s tímto jednáním postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku. 5.2 Podání oznámení Na obou územních pracovištích je umístěna schránka pro příjem oznámení v listinné podobě. Schránka je veřejně přístupná, uzamykatelná, umístěna tak, aby bylo umožněno učinit oznámení způsobem minimalizujícím možnost odhalení totožnosti oznamovatele, a označena tak, aby byl zřejmý její účel. Na pracovišti v Olomouci je schránka umístěna v 5. patře budovy RCO u vstupních dveří pod úřední deskou ÚRR. Na pracovišti ve Zlíně je schránka umístěna ve druhém patře chodbě pod úřední deskou ÚRR. ÚRR má dále zřízenu speciální adresu elektronické pošty oznameni@rr-strednimorava.cz pro příjem oznámení v elektronické podobě. Tato pošta je směřována pouze na prošetřovatele oznámení. Za příjem oznámení a jejich prošetření je zodpovědný interní auditor ÚRR - prošetřovatel, který je zároveň lokálním kontaktem bodem AFCOS. Prošetřovatel přijímá k prošetření i oznámení došlá na ÚRR jiným způsobem, např. standardní nebo elektronickou poštou, datovou schránkou apod. Přešetřovatel 1 x týdně provádí výběr schránky pro příjem oznámení na pracovišti v Olomouci. Na pracovišti ve Zlíně provádí výběr schránky zaměstnanec podatelny spolu s dalším administrativním pracovníkem. Tito obsah schránky bez zkoumání obsahu vloží do obálky, kterou následně zapečetí a zajistí její doručení prošetřovateli. Informace o tom, kdo je prošetřovatelem, kde je umístěna schránka pro příjem oznámení a jaká je adresa elektronické pošty pro příjem oznámení v elektronické podobě, je zveřejněn na internetových stránkách úřadu. 5.3 Prošetření oznámení ÚRR eviduje oznámení a s nimi související dokumenty v samostatné evidenci dokumentů, odděleně od ostatních spisů. Skartační lhůta je stanovena v délce 3 let. Oznámení, která prošetřovatel vyhodnotí jako relevantní podnět k zahájení prošetření, tj. taková, která obsahují konkrétní podezření nebo důkazy o protiprávním jednání nebo porušení pravidel ROP, bude prošetřovat minimálně tříčlenná pracovní skupina, složená Verze 3.0 Stránka 11 z 13

z interního auditora a zaměstnanců určených ředitelem ÚRR, u kterých je vyloučeno riziko podjatosti. Prošetřovatel, resp. pracovní skupina, prošetří podezření do 20 dnů ode dne přijetí nebo postoupení oznámení a ve zvlášť složitých případech do 40 dnů ode dne přijetí nebo postoupení oznámení. Prošetřovatel vyhotoví o průběhu a výsledcích prošetření písemnou zprávu. Potvrdí-li se prošetřením podezření uvedené v oznámení, zpráva dále obsahuje návrh opatření, jež mají být učiněna. Pokud prošetřovatel zjistí, že oznámeným protiprávním jednáním mohlo dojít ke spáchání trestného činu, neprodleně postoupí oznámení orgánu činnému v trestním řízení. Pokud prošetřovatel zjistí, že oznámeným protiprávním jednáním mohlo dojít ke spáchání správního deliktu, neprodleně postoupí oznámení správnímu orgánu příslušnému k jeho projednání. Prošetřovatel zašle zprávu o prošetření oznamovateli, je-li mu znám. ÚRR vyrozumí prošetřovatele o učiněných opatřeních. Prošetřovatel vyrozumí o učiněných opatřeních, o nichž byl vyrozuměn, oznamovatele. Požádá-li oznamovatel o utajení své totožnosti, prošetřovatel vloží originál oznámení, popřípadě dalších dokumentů obsahujících údaje, z kterých lze dovodit totožnost oznamovatele, do zapečetěné obálky a pro potřeby vedení spisu vyhotoví jejich kopie, v nichž tyto údaje znečitelní. ÚRR uchová obálku odděleně od spisu po dobu skartační lhůty spisu. Obsah obálky lze po dobu jejího uchování ve služebním úřadu zpřístupnit pouze pro potřeby trestního řízení, soudního řízení nebo správního řízení, je-li to nezbytné pro dosažení jejich účelu. Při oznámení trestného činu policii ČR nebo státnímu zastupitelství a obavách oznamovatele o bezpečnost sebe a svých blízkých má oznamovatel právo na poskytnutí tzv. krátkodobé ochrany, kterou zajišťují tyto orgány. Ta spočívá ve fyzické ochraně, dočasné změně pobytu, poradenství nebo v použití zabezpečovací techniky. Povinnost oznámit popř. překazit korupci odpadá, pokud by tím oznamovatel vystavil sebe nebo své blízké trestnímu stíhání, jiné závažné újmě nebo by ohrozil život nebo zdraví své či osoby blízké. Verze 3.0 Stránka 12 z 13

6 Uţitečné kontakty POLICIE ČR LINKA 158 SLUŢBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ Žižkovo nám. 4, 771 36 Olomouc tel: 974 766 531 Nám. T. G. Masaryka 3218, 760 01 Zlín tel: 974 662 111 OKRESNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ Tř. 17. listopadu 44, 771 37 Olomouc tel.: 585 205 71 Dlouhé Díly 351, 763 02 ZLÍN - Louky tel: 577 171 111 www.bezkorupce.cz Oživení, o. s. je nevládní neziskovou organizací, která prosazuje principy transparentní veřejné správy a udržitelného rozvoje. Oživení, o. s. je provozovatelem linky 199. www.transparency.cz Právní poradna Transparency International - Česká republika, o.p.s. (TIC) poskytuje bezplatné právní poradenství občanům, kteří se setkají s korupčním jednáním a jsou ochotni o něm informovat a dále zaměstnancům orgánů veřejné moci nebo soukromých subjektů, kteří se dozví o korupčním jednání na svém pracovišti, tzv. whistlebloweři. Verze 3.0 Stránka 13 z 13