Právní úprava státního dozoru v pojišťovnictví

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 Právní úprava státního dozoru v pojišťovnictví Doc. JUDr. Marie Karfíková, CSc. Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Úvod Pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční eliminaci rizik ovlivňujících činnosti lidí. V jednotlivých zemích se uplatňuje různý přístup k pojetí pojmu pojišťovnictví z hlediska zahrnování institucí do tohoto odvětví ekonomiky. Pojišťovnictví v řadě zemí kromě institucí komerčního, soukromého pojišťovnictví zahrnuje i zdravotní pojišťovny, někdy rovněž i pojišťovny sociální. U nás se do pojmu pojišťovnictví, a to s ohledem na právní úpravu, zahrnující všechny pojišťovací, příp. zajišťovací instituce, které mají oprávnění k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti. Pojišťovnictví stejně jako jiná odvětví prodělávají v současné době dynamický vývoj. Základními faktory tohoto vývoje jsou globalizace a liberalizace trhu. 1 České pojišťovnictví stejně jako pojišťovnictví v dalších zemích přistupujících do Evropské unie v průběhu devadesátých let výrazně měnilo svou podobu v souvislosti s celkovým přizpůsobováním se podmínkám tržního hospodářství. Jednotlivé státy střední a východní Evropy se od přelomu 80. a 90. let vyvíjejí velmi rozdílně. Pro tyto pojistné trhy bylo na počátku charakteristické monopolní postavení jedné či více pojišťoven, které byly centrálně řízeny. V průběhu devadesátých let se mluví o liberalizaci pojistných trhů a od konce devadesátých let o přizpůsobování se, zejména v legislativní oblasti, podmínkám Jednotného evropského pojišťovacího trhu. V současné době se již pojistné trhy těchto zemí v mnoha ohledech přiblížily struktuře trhů zemí Evropské unie. 2 Pojišťovnictví a jeho právní úprava se zásadní změnily v průběhu roku 2004 a od 1. ledna 2005, kdy nabyly účinnosti důležité právní předpisy z oblasti pojišťovacího práva. K 1. dubnu 2004 nabyl účinnosti zákon č. 39/2004 Sb., kterým se podstatně mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Základním cílem této novely byla harmonizace naší právní úpravy pojišťovnictví s právní úpravou oblasti veřejnoprávní úpravy soukromého pojišťovnictví, která je obsažena v tzv. třetí generaci směrnic práva Evropského společenství, které se týkají životního a neživotního pojištění a dozoru nad subjekty podnikajícími v pojišťovnictví. 1 2 viz Příloha Pojišťovnictví v časopise Bankovnictví č. 12/2003, str. 21-30. Ducháčková, D.: Pojišťovnictví v zemích přistupujících do Evropské unie, časopis Pojistný obzor č. 11/2003, str. 8-9. 170

International and Comparative Law Review No. 14/2005 Další důležitou změnu v právní úpravě pojištění znamenal zákon č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který nabyl účinnosti k 1. květnu 2004. Důvodem změny byla též harmonizace české právní úpravy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s právem Evropských společenství. K 1. lednu 2005 nabyly účinnosti další dva významné právní předpisy upravující problematiku pojišťovnictví a pojištění, a to zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zákon č... 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. 3 Státní dozor v pojišťovnictví Pojišťovací a zajišťovací činnost u nás provozují pojišťovny a zajišťovny, které jsou subjekty soukromého práva a nakládají s penězi, případně dalšími finančními hodnotami shromážděnými od široké veřejnosti. Je nesmírně obtížné, ba zcela nemožné, aby klientská veřejnost prováděla účinnou kontrolu jejich činnosti, aby ochránila své majetkové zájmy. Z toho důvodu nastupuje k ochraně veřejnosti stát, který jednak do značné míry reguluje vznik, podmínky a pravidla činnosti pojišťoven a zajišťoven a jednak podrobuje jejich činnost státnímu dozoru. Státní dozor v pojišťovnictví se u nás uplatňoval po celou dobu trvání tzv. první a druhé Československé republiky a jeho prováděním bylo pověřeno Ministerstvo vnitra a vládní komisaři. Úkolem dozorčích orgánů bylo kontrolovat jak pojišťovny dodržují zákonné a statutární předpisy. Ke změně v úpravě státního dozoru v pojišťovnictví došlo vydáním vládního nařízení č. 331/1942 Sb., které změnilo orgán státního dozoru z původního Ministerstva vnitra na Ministerstvo hospodářství. Ke změnám v pojišťovnictví u nás dochází na základě dekretu prezidenta republiky č. 103/1945 Sb., kdy bylo celé smluvní pojišťovnictví znárodněno zestátněním. Od roku 1952 byly pojišťovny řízeny Ministerstvem financí a v tomto období také zaniká státní dozor v pojišťovnictví. K obnovení státního dozoru v pojišťovnictví u nás dochází přijetím zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Na základě tohoto zákona u nás dochází k demonopolizaci pojišťovnictví, vzniku soukromého pojištění a zavádí se státní dozor v pojišťovnictví a orgánem státního dozoru v pojišťovnictví se stává Ministerstvo financí. Ministerstvo financí je orgánem státního dozoru v pojišťovnictví i podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č.363/1999 Sb., o pojišťovnictví. 3 Karfíková, M.: Pojišťovací právo v České republice a jeho legislativní změny, referát přednesený na setkání kateder finančního a daňového práva na Slovensku v Danišovcích v dubnu 2004. 171

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 Státní dozor v pojišťovnictví byl od roku 1993 konstituován na Ministerstvu financí České republiky jako odbor, jehož činnost byla od roku 1994 rozšířena o státní dozor nad penzijními fondy. Od 1. září 2000, po výrazném personálním posílení, působí pod názvem Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. V Parlamentu ČR nebylo v roce 2004 při novelizaci zákona o pojišťovnictví schváleno zřízení Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění jako samostatného úřadu. Tento úřad je tedy i nadále součástí Ministerstva financí. Platná právní úprava státního dozoru v pojišťovnictví je obsažena v zákoně č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb., zákona č... 12/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb. (dále jen zákon o pojišťovnictví ). Státním dozorem v pojišťovnictví se ve smyslu platné právní úpravy rozumí rozhodování a kontrolní činnost prováděná Ministerstvem financí podle právních předpisů v soukromém pojišťovnictví a dále činnosti s tím související a soubor nástrojů určených k jeho výkonu. V ustanovení 6 zákona o pojišťovnictví se stanoví, co je účelem státního dozoru v pojišťovnictví. Ve smyslu tohoto ustanovení se státní dozor v pojišťovnictví vykonává v zájmu ochrany spotřebitele, což znamená, že pojišťovnictví nespadá pod zákon na ochranu spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). O své činnosti pak Ministerstvo financí, jako orgán státního dozoru, vypracovává každoročně zprávu, kterou uveřejňuje nejpozději do 30. září ve Finančním zpravodaji. Zpráva obsahuje zhodnocení vývoje na pojistném trhu, zejména přehled pojišťoven a zajišťoven, kterým bylo uděleno nebo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Dále obsahuje nápravná a sankční opatření přijatá Ministerstvem financí, přehled přijatých a připravovaných legislativních změn a celkové výsledky vývoje pojištění nabízených na pojistném trhu. Státnímu dozoru v pojišťovnictví podléhají pojišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností, a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem o pojišťovnictví nebo zvláštním právním předpisem. Zákon o pojišťovnictví v 3 odst. 1 stanoví, že pojišťovací nebo zajišťovací činnost může na území České republiky provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna, které Ministerstvo financí udělilo povolení, přičemž pojišťovací činnost může provozovat pojišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost nebo družstvo. 172

International and Comparative Law Review No. 14/2005 Zajišťovací činnost může provozovat pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost s výjimkou zajišťovny nebo pojišťovny se sídlem v zahraničí, na kterou se zákon o pojišťovnictví nevztahuje. Zákonodárce neupravuje činnost zahraničních zajišťoven nejen proto, že bezpečnost jejich činnosti je zajištěna charakterem a rozsahem dozoru vykonávaného u prvopojistitelů, ale také proto, že taková úprava by byla v rozporu s právem Evropských společenství. 4 V souladu s právní úpravou Evropských společenství 5 upravuje zákon o pojišťovnictví zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, která je novelou provedenou zákonem č. 39/2004 Sb. uvedena do souladu se zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, tak do souladu s principem jednotného evropského pasu platným v právu Evropských společenství. Pojišťovna se sídlem v zahraničí může na území České republiky provozovat pojišťovací činnost prostřednictvím své organizační složky. Při udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti zahraniční pojišťovně je Ministerstvo financí v souladu se směrnicemi 6 oprávněno požadovat potřebné informace přímo od orgánu státního dozoru země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto dozorčího orgánu poskytovat mu údaje o činnosti zahraniční pojišťovny na území České republiky prostřednictvím její organizační složky. Zvláštností světového pojistného trhu je společenství pojistitelů známé jako Lloyd s 7 (dále jen společenství pojistitelů ), které je v podstatě jakýmsi pojistným trhem zahrnujícím množství osob jako pojistitelů spojených do syndikátů a zvláštní kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů. Aby byl umožněn vstup tohoto společenství pojistitelů na český pojistný trh, považuje se podle zákona o pojišťovnictví toto společenství pojistitelů za zahraniční pojišťovnu. Vedoucí organizační složky této pojišťovny musí být současně oprávněn zavazovat jednotlivé pojistitele společenství pojistitelů. Zákon č. 39/2004 Sb. nově upravuje i provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu ( 5a), další povinnosti pojišťovny z jiného státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby a výkon státního dozoru nad touto činností ( 5b) a provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu ( 5c). Zákon č. 39/2004 Sb. přináší v této oblasti zásadní změny je především respektován princip tzv. jednotného evropského pasu, tedy pojišťovny mohou na základě jednoho povolení působit v rámci celého Evropského společenství, a to jak formou práva zakládat pobočky, tak i formou svobody poskytovat služby. K zahájení činnosti musí splnit stanovené oznamovací 4 5 6 7 Směrnice rady č. 64/225/EEC. zejména Směrnice rady č. 77/92/EEC a Doporučení Komise č. 92/48/EEC. zejména Směrnice rady č. 73/239/EEC a Směrnice rady č. 92/49/EEC. Přikryl, V., Čechová, J.: Zákon o pojišťovnictví s komentářem, Orac, s.r.o., Praha 2001, str. 134. 173

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 podmínky, jejichž podstatou je potvrzení domovského dozorčího orgánu, že společnost je finančně stabilní a splňuje podmínky bezproblémového provozování pojišťovací činnosti. Výkon státního dozoru nad jejich činností pak přísluší tomu úřadu nebo orgánu, kde má pojišťovna svoje sídlo bez ohledu na to, ve kterých členských zemích a jakou formou se tato činnost vykonává. Pojišťovny z třetích států nemohou této výhody využívat a i nadále budou muset žádat Ministerstvo financí o povolení a dokládat svoji způsobilost k provozování pojišťovací činnosti stejně jako pojišťovny tuzemské. Státnímu dozoru podléhají i pojišťovny a zajišťovny zřízené zvláštními zákony, které provozují soukromé, tj. smluvní pojištění např. pojišťovna EGAP, a.s., zřízená podle zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví spolupracuje Ministerstvo financí s mezinárodními organizacemi, s orgány státního dozoru jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví. Výkon státního dozoru je rozdělen do dvou oblastí: - oblast povolovacího řízení, - oblast kontroly činností subjektů v pojišťovnictví. Předmětem kontrolní činnosti je dodržování zákona o pojišťovnictví, souladu provozovaných činností s uděleným povolením, hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejich závazků, způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, solventnost pojišťovny nebo zajišťovny, plnění opatření vydaných Ministerstvem finanncí, způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly. Dozorčí orgán má právo zúčastnit se jednání orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, zúčastnit se jednání dozorčí rady v pojišťovně nebo v zajišťovně založené jako akciová společnost, nebo jednání kontrolní komise v pojišťovně založené jako družstvo a při výkonu státního dozoru vstupovat do prostorů pojišťovny nebo zajišťovny. Pojišťovna je povinna předkládat dozorčímu orgánu účetní závěrku, informace o technických podkladech používaných pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv a jiné doklady o činnosti a dále návrh opatření na obnovení platební způsobilosti, jestliže je ohrožena. Statutární orgány pojišťovny, vedoucí pracovníci, zmocněnci a fyzické osoby, které jsou činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou povinni na vyžádání předložit pracovníkům dozorčího orgánu jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a její majetkové a finanční situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení. 174

International and Comparative Law Review No. 14/2005 V zájmu zabezpečení kvalifikovaného výkonu této kontrolní činnosti dává zákon o pojišťovnictví dozorčímu orgánu i řadu oprávnění, kterým odpovídá povinnost příslušných subjektů, neboť jejich důsledky by měly napomáhat i vlastní prosperitě. S tím úzce souvisí i volba a použití vhodných opatření dozorčího orgánu, pokud zjistí, že došlo k porušení povinností. Proto také by nejdříve měla přicházet v úvahu taková opatření, která povedou k odstranění nežádoucího stavu, nápravě chyb a nedostatků. Pokud Ministerstvo financí zjistí porušení povinnosti stanovené zákonem, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jako součást tohoto opatření je Ministerstvo financí oprávněno požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny v orgánech pojišťovny nebo zajišťovny. Ministerstvo financí může též rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu nebo aby snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu. V případě zjištění nedostatků v hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny, které jsou způsobilé ohrozit anebo již ohrožují finanční stabilitu pojišťovny, tj. schopnost splnit její závazky, je Ministerstvo financí oprávněno v závislosti na vzniklé situaci: - nařídit předložení ozdravného plánu, - zavést nucenou správu, - pozastavit oprávnění k uzavírání pojistných, resp. zajišťovacích smluv a k rozšiřování již převzatých závazků vyplývajících z těchto smluv, - nařídit převod pojistného kmene nebo - odejmout povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. 8 Ministerstvo financí je současně oprávněno nařídit pojišťovně, aby navrhla způsob obnovení její platební způsobilosti, která je již ohrožena. Je logické, že nucenou správu nelze nařídit v případě zahraniční pojišťovny provozující pojišťovací činnost prostřednictvím své organizační složky, neboť tato složka nemá právní subjektivitu. V případě ohrožení splnitelnosti závazků takové pojišťovny Ministerstvo financí řeší tuto situaci ve spolupráci s dozorčím orgánem země sídla této zahraniční pojišťovny. Za nejkrajnější opatření je pak třeba považovat odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, což sebou nutně ponese důsledky pro pojišťovnu (zajišťovnu) samu, ale mohlo by mít i negativní důsledky pro pojištěné či další účastníky pojištění (zajištění). Proto také zákon o pojišťovnictví taxativně uvádí případy, kdy dozorčí orgán je oprávněn tohoto opatření použít. Přitom nejde 8 blíže viz Karfíková, M., Přikryl, V., Čechová, J.: Základy pojišťovacího práva: Orac, s.r.o., Praha 2001, str. 64 a násl. 175

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 samozřejmě o případ, kdy pojišťovna (zajišťovna) o odnětí povolení sama požádá, a to z jakéhokoli důvodu. Dozorčí orgán odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, jestliže: - již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, - porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené zákonem o pojišťovnictví a jestliže opatření nebo pokuta uložené Ministerstvem financí nevedly k nápravě, - se v jejím hospodaření projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování v činnosti ohrožuje zájmy účastníků pojištění, - zavedení nucené správy nevedlo k obnovení její platební schopnosti, - získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení povolení, - pojišťovna nebo zajišťovna do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájí svoji činnost, - pojišťovna nebo zajišťovna neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců, - pojišťovně z třetího státu bylo odejmuto povolení v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti, - pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti jako tuzemské pojišťovně, přemístila svoje sídlo mimo území České republiky. Sankčním opatřením pro případ porušení stanovených povinnosti je ukládání pokut. Možnost jejich uložení může být stanovena pouze na základě zákona a v souladu s ním. Ustanovení zákona o pojišťovnictví specifikují případy, komu a z jakého důvodu a v jaké výši dozorčí orgán pokutu uloží. Maximální výše pokuty, která může být podle zákona o pojišťovnictví uložena pojišťovně nebo zajišťovně činí 50 milionů Kč. 9 Dozor nad činností pojišťovny ve skupině Novelou zákona o pojišťovnictví provedenou zákonem č. 39/2004 Sb., došlo k významným změnám v oblasti kontrolní činnosti státního dozoru. Zejména došlo 9 Bakeš, M. a kol.: Finanční právo. 3. aktualizované vydání. Praha: C.H. Beck, 2003, str. 71. 176

International and Comparative Law Review No. 14/2005 k zavedení dozoru nad činností pojišťovny ve skupině, tj. doplňkového dozoru a k rozšíření informační povinnosti pojišťoven. 10 Doplňkovým dozorem se podle zákona o pojišťovnictví rozumí kontrola skutečností, které se týkají přidružené společnosti pojišťovny, jejího společníka a přidružené společnosti společníka pojišťovny a které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci pojišťovny. Účelem doplňkového dozoru je zjišťování skutečností, které ovlivňují finanční situaci tuzemské pojišťovny, která je společníkem nejméně v jedné pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovně z třetího státu, jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost, zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, nebo jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost se smíšenou činností. Výkon doplňkového dozoru není výkonem státního dozoru ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové společnosti, pojišťovací holdingové společnosti se smíšenou činností nebo zajišťovně, posuzovanými samostatně. V případech, kdy tuzemská pojišťovna a jedna nebo více pojišťoven z jiného členského státu mají jako svou ovládající společnost stejnou pojišťovací holdingovou společnost, pojišťovnu z třetího státu, zajišťovnu nebo pojišťovací holdingovou společnost se smíšenou činností, je Ministerstvo financí oprávněno uzavřít dohodu s příslušným úřadem členského státu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor. Doplňkový dozor se týká zejména: - úvěrů, - záruk a podrozvahových transakcí, - obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny, - investic, - zajištění, - dohod o sdílení nákladů. Jestliže Ministerstvo financí zjistí, že uvedené činnosti ohrožují nebo mohou ohrozit solventnost pojišťovny nebo jinak narušit její finanční stabilitu, zejména splnitelnost jejích závazků, je Ministerstvo financí povinno na úrovni pojišťovny přijmout opatření k nápravě, popřípadě zakázat provádění těchto obchodních činností. 10 Škopová, V., Mesršmíd, J.: Obecně k novele zákona o pojišťovnictví provedené zákonem č. 39/2004 Sb., Pojistný obzor č. 6/2004, str. 3-4. 177

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 Pokud jde o opatření k nápravě, jsou stejná jako u státního dozoru v pojišťovnictví včetně odvětví povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti. V pojišťovně z třetího státu však nelze zavést nucenou správu. Státní dozor a jeho integrace S ohledem na kombinaci úkolů státního dozoru v bankovnictví, pojišťovnictví a v oblasti cenných papírů je možné zejména v posledních letech sledovat v některých zemích výrazné změny ve struktuře dozoru. I když do určité míry jsou zde některé odchylky, lze zobecnit následující základní tři modely: - jednostupňový dozor, kdy státní dozor nad finančním trhem jako celkem je prováděn jedinou autoritou, - dvoustupňový dozor, kdy dozor nad pojišťovnictvím je spojen do jednoho orgánu s jiným druhem státního dozoru nad finančním trhem, - třístupňový dozor, kde výkon státního dozoru je oddělen s ohledem na dozorovanou oblast finančního trhu. Je nutno zdůraznit, že struktury dozoru je nutno vnímat a hodnotit v historickém kontextu, tedy brát v úvahu specifické podmínky v dané zemi. Každá z konkrétních struktur má svoje výhody a nevýhody. 11 Dozor nad finančním trhem vykonávají v současné době čtyři dozorové instituce: Ministerstvo financí vykonává dozor nad pojišťovnami a penzijními fondy; Česká národní banka vykonává bankovní dohled; Komise pro cenné papíry vykonává dozor nad kapitálovým trhem a Úřad pro dohled nad spořitelními a úvěrními družstvy vykonává dohled nad družstevními záložnami. Dozorová situace nad českým finančním trhem je tedy poměrně složitá. Česká republika však není v tomto směru žádnou výjimkou. Situace ve světě je různá. Trend posledních let však směřuje k vytvoření jednoho nezávislého dozorového orgánu nad celým finančním trhem. Dosavadní roztříštěnost dozorových činností se neosvědčila a tak nebylo a není pochyb o nutnosti změny. Diskuse se vedly a vedou o tom, k jaké změně má dojít. 11 Karfíková, M., Přikryl, V., Čechová, J.: Základny pojišťovacího práva: Orac, s.r.o., Praha 2001, str. 56 a 57. 178

International and Comparative Law Review No. 14/2005 Byly navrženy dvě varianty: 1. Varianta vytvoření dvou dozorových institucí: tuto alternativu prosazovala Česká národní banka a Komise pro cenné papíry. Česká národní banka prosazovala spojení existujících dozorů do dvou institucí s tím, že by se dozorové činnosti rozdělily mezi Českou národní banku a Komisi pro cenné papíry, a vznik jednoho integrovaného dozoru nevylučovala později. Komise pro cenné papíry podporovala dvoufázový proces integrace dozoru nejprve rozdělení současných dozorových činností mezi Českou národní banku a Komisi pro cenné papíry s následným vytvořením jedné instituce pro integrovaný dozor. 2. Varianta sloučení všech dozorových činností do jedné instituce: tuto variantu prosazovalo Ministerstvo financí. Rostoucí provázanost činností institucí nabízejících služby na relativně malém finančním trhu v České republice a jeho vývoj zejména v posledních letech nevyžaduje dozor rozdělený podle sektorového uspořádání, který se více méně v našich podmínkách neosvědčil, ale vyžaduje integrovaný dozor nad celým finančním trhem. 12 Vláda České republiky schválila dne 12. května 2004 koncepci integrace dozoru nad finančním trhem, jejímž postupným cílem je jednotný, plně integrovaný dozor. V první etapě by mělo v průběhu roku 2005 dojít ke sloučení dvou dozorových orgánů, a to bankovního dohledu České národní banky s dohledem Úřadu pro dohled nad spořitelními a úvěrními družstvy. V roce 2006 by mělo dojít ke sloučení dozoru prováděného Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění a dozoru nad kapitálovým trhem prováděným Komisí pro cenné papíry. Závěrečná fáze sloučení dvou nově vzniklých dozorových institucí do jednoho integrovaného dozoru by měla být završena do data přistoupení České republiky k Evropské měnové unii, tedy v horizontu okolo roku 2009. Závěr Na stručném přehledu právní úpravy státního dozoru v pojišťovnictví, přehledu, který je dán rozsahem tohoto příspěvku, jsem se pokusila poukázat na zvláštnosti pojišťovnictví, jako specifického odvětví ekonomiky. Jde o odvětví, které bylo legislativně průběžně harmonizováno s právem Evropských společenství, a to zejména ke dni vstupu naší republiky do Evropské unie. Zároveň poukazuji na nejbližší úkoly v této oblasti v horizontu několika nejbližších let. 12 Scholz, P.: Byl stanoven postup reformy dozoru nad finančním trhem, časopis Bankovnictví č. 12/2003, str. 14 a 15. 179