ČTVRTLETNÍK OBECNÍHO ÚŘADU LENORA III. ročník číslo 4. podzim 2010 ZDARMA www. lenora. cz obeclenora@centrum. cz Lenora - Zátoň - Vlčí Jámy - Houžná Výsledky komunálních voleb 2010 Zvolení zastupitelé Náhradníci Výsledky voleb
Na malé obci, kde se všichni kandidáti dobře znají, je volební systém přepočítávání hlasů v návaznosti na počet míst na kandidátní listině a na pořadí jednotlivých kandidátů na kandidátní listině složitý a neprůhledný. Proto uvádíme ještě pořadí jednotlivých kandidátů dle absolutního počtu získaných hlasů bez ohledu na to, zda získali mandát na zastupitele či nikoliv (hvězdička označuje mandát): 1. Mgr. Jaroslava Krnáková 179 hlasů * 2. Mgr. Martina Taušková 162 hlasů 3. Antonín Chrapan 153 hlasů * 4. Vít Urban 145 hlasů * 5. Mgr. Jan Vaňáč 140 hlasů * 6. František Štěpán 128 hlasů 7. Adriana Šindelářová 121 hlasů * 8. Monika Janáčová 118 hlasů * 9. Barbora Horáková 112 hlasů 10. Martina Spoustová 104 hlasů 11. Jaroslav Vávra 93 hlasů 12. Stanislava Tůma 86 hlasů * 13. Rita Karpfová 86 hlasů 14. Rudolf Kirli 77 hlasů 15. Marek Vaňáč 63 hlasů Pohled na volby Letošní komunální volby v Lenoře neměly typický průběh. Zcela zásadně je ovlivnily dvě věci: 1. Agresivní volební kampaň Jana Vaňáče ve stylu pomluv, lží a polopravd vytržených z kontextu, během níž se dokonce objevily i primitivní útočné nápisy na zdi obecního úřadu. Podle mého názoru tento styl do obce naší velikosti nepatří. Ať si takto pohrávají volební lídři s lidmi ve velkých městech, ale na malých obcích, kde se všichni navzájem známe, bychom si měli zachovat minimální slušnost a určitou úroveň. 2. Jednočlenná kandidátka KDU-ČSL. Proč strana, která v Lenoře tradičně sbírala největší počet hlasů a ve volbách vítězila, postavila kandidátku bez šance na získání byť jediného mandátu? Mgr. Taušková získala druhý absolutní největší počet hlasů. Díky tomu, že byla na kandidátce sama, se do zastupitelstva vůbec nedostala. A nepochybuji o tom, že by byla platným členem zastupitelstva. Byla to neznalost či úmysl tvůrců kandidátky? Na to si musí odpovědět sama KDU-ČSL. V každém případě po dlouhé době nebude mít KDU-ČSL v zastupitelstvu obce vůbec žádné zastoupení. Pro samotné volby to znamenalo polarizaci voličů - buď ODS (Krnáková) nebo VV (Vaňáč). Pro voliče pak oprávněný pocit, že nemají příliš z koho vybírat. Jaroslava Krnáková Odstupující zastupitelé občanům Lenory Tak máme volby za sebou. Předcházela jim jednostranná vyhrocená a útočná kampaň Jana Vaňáče cílená proti členům odstupujícího zastupitelstva, potažmo proti některým členům, kteří kandidovali do zastupitelstva nového. Lenorský leták Jana Vaňáče neřekl voličům nic o tom, co by se mělo v Lenoře udělat v budoucím období, omezil se pouze na kritiku práce celého zastupitelstva v letech 2006-2010. Do značné míry dali voliči na kritické řeči Jana Vaňáče, takže zřejmě i díky své kampani obdržel 140 hlasů. Jan Vaňáč zvolil způsob agitace velmi nečestný. Nejen že leták je plný lží a útoků proti jednotlivým zastupitelům, ale navíc letáky rozdal mezi občany těsně před volbami, aby znemožnil jakoukoliv obranu. Naštěstí se ukázalo, že většina voličů není natolik manipulovatelná, aby dala svůj hlas výměnou za pomlouvačné a plané řečnění, ale rozhodla se podle práce, která za zastupiteli v letech 2006-2010 v obci zůstala. Volby jsou sice za námi, ale cítíme morální povinnost uvést informace uvedené v letáku na pravou míru, aby občané měli šanci dozvědět se o zmiňovaných věcech pravdu podloženou zápisy a čísly a nebyli odkázáni na informace Jana Vaňáče, které se sice tváří odborně, ale s odborností a kompetentností mají asi tak málo společného jako husa s labutí. Ušlechtilé cíle a myšlenky jsou sice krásné, ale kde vzít na jejich realizaci? To nám J. Vaňáč neporadil. Takže projděme Lenorský leták... 2
Základní škola v Lenoře Budova základní školy opravdu není v úplně dobrém stavu, na to žádný z občanů nemusí být odborník a nemusí čekat, až mu to někdo sdělí. Protože ubývají děti, jedním z prvních kroků v roce 2006 bylo zadání studie, která měla zakreslit stávající stavy jako východisko pro budoucí projektovou dokumentaci a zhodnotit, zda je reálné do budovy vměstnat školu, školku a školní kuchyni. Jako druhý krok mělo následovat zadání projektové dokumentace na rekonstrukci a přístavbu (studie ukázala, že všechny tři provozy se nevejdou). Protože cena projektu se pohybuje v řádech několika set tisíc a během přípravy se ukázalo, že peněz v ROPu ubývá a téměř není šance se k nim dostat, rozhodli zastupitelé zadání projektové dokumentace prozatím odložit a soustředit se na rozdělané akce. Ještě bylo zvažováno zateplení v rámci dotace ze SFŽP. Pokud by byla dotace přiznána, znamenalo by to sice deklarovaných 70% dotace, ale reálně dotace klesne na 50% celé akce. Zateplení a výměna oken ve škole by vyšly okolo 5 mil. (tzn. náš podíl 2,5 mil.) Přesný rozpočet nevíme, ovšem lze jej dobře odvodit na příkladu podobné školy v sousedství, která si celým zateplovacím a dotačním martýriem prošla minulý rok. Navíc jsme nechali zpracovat 2 konkrétní nabídky na výměnu oken ve školce, když jsme žádali dotaci. Pouhá výměna oken bez zateplení ve školce se vyšplhala na 1 milion Kč. Kde se vzalo číslo 1,6 mil Kč (Jan Vaňáč), které má zajistit okna i zateplení ve škole, je nám záhadou. Rovněž je záhadou, kde přišel Jan Vaňáč k informaci, že za rok 2009 škola protopí přes 300 000,- Kč. Ve skutečnosti to bylo 188 560,- Kč (v částce je zahrnuto i vytápění sokolovny). V případě realizace pouhého zateplení školy, jak navrhuje Jan Vaňáč, (nikoliv rekonstrukce a přístavby), by ovšem školka a školní kuchyně zůstaly mimo, nadále v technicky neuspokojivém stavu a s nutností úhrady vysokých provozních nákladů. Škola ze svého fondu utratila nikoliv 300 000,- Kč (Vaňáč), ale cca 200 000,- Kč a pořídila za to opravu oplocení školní zahrady, herní sestavu na zahradu mateřské školy, univerzální uklízecí stroj a sporák do kuchyně. Vše, co bylo nahrazeno, bylo cca 40 let staré. A nepochybuji o tom, že děti by měly mít ke hře důstojné prostředí a kuchařky normální sporák a ne 40leté nebezpečné zařízení. Herní prvky na zahradě MŠ stály včetně zemních prací 162 628,- Kč, z toho jsme získali dotaci ve výši 84 600,- Kč, to znamená, že z rozpočtu školy jsme vydali 78 028,- Kč. Nevím, zda občané považují obnovu parku v Lenoře za zbytečně utracené peníze. Pochybuji, že by se někomu líbily povalené stromy po vichřici, možná by je Jan Vaňáč použil jako prolézačky pro děti, vždyť podle něho děti žádné hřiště nepotřebují. A za tu cenu by přece zateplil jednu dvacetinu jednoho obecního domu. Finance Co se týče celkových dluhů obce: V roce 2006 při převzetí obce novým zastupitelstvem se splácely úvěry za nákup sklárenských bytovek, za plynofikaci č.p. 87, za vodojem v Lenoře, za plynofikaci školy, za vodovod v Zátoni. Jenom roční splátky všech dluhů činily necelý 1 mil. Kč. Navíc se objevil dluh vyměřený finančním úřadem ve výši cca 4,5 mil a dluh za vodovodní přípojky cca 1,2 mil. Kč. Během 4 let byla většina dluhů splacena, zůstal jen zděděný dluh za vodovod s přípojkami v Zátoni. Nově jsme si za 4 roky našeho působení vzali jediný úvěr, a to bezúročnou půjčku ve výši 4 441 000,- na stavbu ČOV. Úvěr na plynofikaci, o němž píše Jan Vaňáč v kapitole PLYN A DLUH, je překlenovací a do konce roku 2010 bude splacen, neboť nám jej téměř celý zafinancuje E.ON. Ve smlouvě o odkoupení plynovodu není podmínka 15 připojených míst, jak píše Jan Vaňáč, ale 15 přípojek postavených dle projektové dokumentace. Toto jsme splnili a v současné době se připravuje realizace převodu peněz na obecní účet. Čili stručně jednou větou: Zastupitelstvo v letech 2006-2010 nezatížilo rozpočet obce žádným jiným dluhem než bezúročnou půjčkou na stavbu ČOV. Otázkou je, za koho vlastně kope Jan Vaňáč, jdeli tak daleko, že telefonuje na ústředí EONu a zpochybňuje smluvně přislíbených 1,8 mil. Kč? Co se týče obecního rozpočtu, i tady žongluje Jan Vaňáč s miliony jako míčky. Nerozlišuje v rozpočtu peníze, které přicházejí z dotací cíleně na konkrétní projekt, a penězi, která obec získává od státu ve formě tzv. sdílených daní. Samozřejmě že v roce 2010 nemůžeme čekat miliony z roku 2009, které byly poskytnuty na čistírnu, když žádnou takovou stavbu nemáme. Důležité je to, co od státu dostáváme ze zákona, a to bylo v roce 2008 cca 7 mil. Kč, 2009 cca 6 mil. Kč a letos se, soudě podle období leden-září, velmi pravděpodobně k šesti mil. Kč dostaneme také. 3
Čistička U každé přečerpávací stanice musí být vybudován přepad, kterým odtéká za zvýšeného přítoku v době deště přebytečný nátok. To se také děje v Lenoře. Přestože Jan Vaňáč bombarduje všechny možné instituce řadou udání na špatnou funkci přečerpávačky, do dnešního dne nebyly jeho stížnosti shledány opodstatněnými. Možná se mu nakonec podaří nějakou tu pokutu pro obec prosadit! Také je třeba si uvědomit, že pokud bychom neměli novou ČOV, pokuty už bychom platili dávno. Škoda, že se občané nezúčastnili jednání zastupitelstva, kde Jan Vaňáč opakovaně prosazoval vrácení již přiznané dotace na ČOV a realizaci jeho vlastního fantaskního nápadu domácích čistíren odpadních vod, které budou po Lenoře roztroušeny jako houby po dešti. Vždy se spojí několik domácností, domluví se, kudy povedou výkopy na jejich zahrádkách a poté budeme všichni krásně čistit odpadní vody. Každý, kdo oboru trochu rozumí, byl z takového řešení konsternován. Zateplování staveb Další z velkých témat Jana Vaňáče. Akci zahájil tím, že po zachycení první zprávy z médií o možných dotacích na zateplení svolal za zády ostatních zastupitelů obyvatele nájemních domů na jednání zastupitelstva. Tam občanům oznámil, že on hodlá udělat vše pro to, aby měli zateplené objekty, zatímco my ostatní jsme ti zlí, kteří jim to nechtějí dopřát. Už ovšem neprozradil, kde na to vzít. Zkuste pro změnu trochu jiné počty. Pro pět poměrně velkých obecních domů, budeme-li se držet při zdi, vyjde zateplení na cca 15 mil. K tomu projekt, energetické audity, žádosti atd. - další cca 1 mil. navíc. Z dotace lze získat podle typu domu a zateplení cca 40%. To znamená mít připraveno cca 60%, tedy něco mezi 9-10 mil. Kč ze svého. Pravda - za teplo se určitě ušetří, ale kdo ušetří? Nikoliv obec, ale nájemníci. Obec bude pouze platit úvěr. Ovšem jen hypoteticky, protože tak vysoký úvěr by nám velmi pravděpodobně stejně nikdo nedal. Ostatní občané - nenájemníci obecních bytů, budou marně volat po opravě školy, silnice či koupi sokolovny. Obec bude zadlužená a vše bude po léta dávat na zateplení bytů. Ještě štěstí, že se Janu Vaňáčovi nepodařilo zateplovací dobrodružství prosadit, dnes bychom už možná neměli ani obecní úřad ani školu, protože by se svou strategií přivedl obec na buben. Paradoxem je, že nabídka obecních bytů v současné době převyšuje poptávku a byty zůstávají prázdné. Není to z důvodu vysokého nájemného, to máme nižší než okolní města a obce. Problém je, že v Lenoře není práce a mladí nám odcházejí. Tam je zakopaný pes. Následky nepodařené privatizace sklárny nás budou trápit ještě hodně dlouho. Jan Vaňáč píše, že přišel s návrhem, jak ušetřit 500 000,- Kč z rozpočtu. Nikdo jsme nepochopili, jakou fintu má na mysli. Sice prý jsme jeho fintu použili - patrně má na mysli žádost o odklad pravidelné každoroční splátky na úvěr pro čistírnu odpadních vod z června na prosinec letošního roku. To jsme udělali z toho důvodu, kdyby se náhodou vyskytly nepředvídané problémy během plynofikace, abychom měli dost času na řešení situace a nebyli tísněni nutností okamžitého řešení. Nakonec jsme to ani nepotřebovali, stavba proběhla zcela podle plánu a ještě se nám podařilo opravit komunikaci nad tratí. Vše tedy naprosto bez vlivu na rozpočet. Market a propagace Jan Vaňáč má na mysli zřejmě marketing (slovo market znamená trh, používá se rovněž ve významu obchod). Nebudeme se dlouze rozepisovat, snad postačí, že stejnou smlouvu uzavřelo několik desítek obcí z celé jižní a západní části Šumavy, žadatelem není žádná podvodná firma, ale Mikroregion Šumava Západ, který byl tak laskav a jižní část ke svému projektu přizval. 4
Sokolovna, holobyty, kabiny O zadluženosti obce už řeč byla. Když jsme na obec v roce 2006 přišli, valily se pouze katastrofické zprávy o zadluženosti obce. Nejenom že jsme situaci zkonsolidovali, ale ještě se nám podařilo vybudovat řadu věcí, samozřejmě všechny s přispěním dotací, což byla ohromná práce je získat a administrovat. Nikdo však není kouzelník. Ani doma nemohu utratit víc, než mám, a nemohu si půjčit víc, než dokážu splatit. Právě proto jsme za naší situace nemohli jít do dalšího úvěru na koupi a opravu sokolovny. Absolvovali jsme spoustu jednání, vyslechli spoustu slibů, ale nakonec byla cena za sokolovnu 1,5 mil. Kč. Až na tom bude obec finančně lépe, určitě se bude snažit kauzu sokolovny vyřešit, vždyť je to centrum kulturního dění v obci, takové srdce obce, které potřebujeme všichni bez rozdílu. A to si uvědomujeme všichni. Poznámka o kabinách fotbalistů je mimo mísu, nevíme, co Jan Vaňáč vlastně sděluje. Fotbalisté mají své kabiny, organizují si fotbal, od obce dostali příspěvek (byť ne velký), na činnost, obec jim pomáhá s trávníkem. Zdravotní středisko MUDr. Sedlecká, jak je všeobecně známo, společně se Sieglinde Kralikovou zprivatizovaly zdravotní středisko a v něm je poskytována zdravotní péče. Pokud bylo postaveno z peněz daňových poplatníků, pak byly tyto peníze zaplaceny státu zpět v rámci privatizace. Jistě nedostaly současné majitelky středisko zadarmo. Takto proběhla privatizace v celé republice. V obci máme dva příklady privatizace a můžeme jejich výsledek porovnat: sklárna a zdravotní středisko. Ze sklárny jsou ruiny, zatímco zdravotní středisko funguje dodnes. Na tom, že MUDr. Sedlecká upozornila, že časem odejde do důchodu, a zeptala se, zda by obec neměla zájem o koupi zdravotního střediska, aby byla v budoucnu péče zachována, skutečně není nic špatného. Opět se vracíme k obecnímu rozpočtu, na koupi střediska zkrátka nemáme. Pakliže se majitelky rozhodnou se střediskem naložit jinak, je to jen jejich věc. MUDr. Sedlecká ujišťuje občany, že poskytování zdravotní péče zůstane zachováno ve stejném rozsahu jako dosud a neplánuje žádné změny. Na Janu Vaňáčovi bude požadovat omluvu za šíření této nepravdivé informace. Sečteme-li všechny nápady Jana Vaňáče, ani se nedopočítáme milionů, které by na vše potřeboval. Ale ať hledáme, jak hledáme, recept na získání milionů nikde. Pro ilustraci by bylo možná dobré zmínit hlasování Jana Vaňáče na jednáních zastupitelstva. Uvádíme případy, kdy se Jan Vaňáč zdržel nebo byl proti: - žádost o dotaci na herní sestavu v mateřské škole - plynofikace a vše související - čistírna odpadních vod a vše související - pořízení nakladače k traktoru - dětské hřiště - rozpočet obce - finanční plán a plán oprav bytového fondu - kalkulace vodného a stočného - žádost o dotaci na opravu komunikací po povodních - žádost o dotaci na opravu kanalizace a chodníku před č.p. 87 - závěrečný účet obce - žádost o opravu místních komunikací v Lenoře - pozemková úprava - bezúplatný převod pozemků na OBEC Lenora - žádost o dotaci na Lenorskou slavnost Z tohoto sumáře je patrné, že jeho činnost v zastupitelstvu nebyla konstruktivní, nýbrž destruktivní. Z každého jednání zastupitelstva existuje zápis, který je každému občanu k dispozici k nahlédnutí na obecním úřadě. Všichni se tak mohou přesvědčit o skutečném stavu věcí. J. Krnáková, A. Chrapan, B. Seberová, E. Sedlecká (František Stibal je v současné době nemocen) 5
Vítání občánků Ve čtvrtek 23. září 2010 jsme slavnostně přivítali do obce naše nejmenší občánky Daniela Jelínka, Barboru Mikešovou, Václava Jeziorského, Tadeáše Markovce, Jiřího Procházku, Toma André Nickela a Daniela Mondeka. Jako tradičně se rodiče podepsali do letité pamětní knihy, kterou překrásně zdobí obrázky Alena Študlarová. Od obce dostali pozornost - Pamětní knihu děťátka, kam se zapisují všechny důležité události v jeho životě a malou finanční hotovost. Maminkám jsme předali kytičku. Nejstaršímu miminku Danieli Mondekovi se ceremoniál příliš nelíbil a dával to hlasitě najevo. Některá další miminka se také připojila, ale nakonec jsem to ve spolupráci s Ludmilou Karpfovou, Alenou Němcovou a rodiči vše zvládli. Vítání občánků je jednou z nejradostnějších akcí života obce. Uvědomujeme si vážnost narození dítěte a vnímáme ji jako důležitou událost nejen v životě rodiny, ale celé obce. Přejeme Vám, milé maminky a milí tatínkové, hodně sil ve Vaší rodičovské roli a hodně štěstí, zdraví a radosti ve Vašich rodinách. Jménem obce Lenora Mgr. Jaroslava Krnáková Nezaměstnanost v obci Lenora K 30.9.2010 bylo v obci Lenora celkem 373 ekonomicky aktivních občanů (toto je statistický údaj, který se používá a nemusí souhlasit se současnou skutečností), z toho celkem 24 uchazečů o zaměstnání, tj. o 9 uchazečů méně než v 1. čtvrtletí r. 2010. Jeden uchazeč měl statut osoby se zdravotním postižením, ale 3 uchazeči spadli do kategorie evidence delší než 12 měsíců. Snížení nezaměstnanosti je z velké části ovlivněno sezonními pracemi - stavební dělníci, lesní dělníci apod. Od 12.4.2010 obec vytvořila opět 3 volná pracovní místa pro úklidové práce, která jsou spolufinancována z prostředků Evropských sociálních fondů a jsou prodloužena o 1 měsíc tedy do 31.10.2010. A trochu statistiky: Úřad práce v Prachaticích evidoval k 30.9.2010 celkem 1590 nezaměstnaných a celkem 203 volných pracovních míst. Míra registrované nezaměstnanosti k 30.9.2010 v obci Lenora byla 6,2%, na Volarsku 5,57% a v okrese Prachatice 5,34%. B. Seberová 6
Houžná Historie osídlení oblasti, kde byla založena osada Houžná je velmi stará. Již v době, kdy byly založeny osady Kuschwarda/Strážný, Ernstberg, Rőhren berg, Pumperle, byla zcela zřejmá snaha mnoha dalších lidí z vimperského a krumlovského panství usadit se ve zdejší části Šumavy a založit zde nové domovy. V roce 1727 vydává kníže Josef zu Schwarzenberg povolení, kterým souhlasí se vznikem dalších nových osad na panství Winterberg. K těmto osadám se zařadily postupně: Mitterberg, Elendbachl, Filz, Birkenhaid, Hűblern, Wolfsgrub, Leimsgrub, Schlősslbachl, Unterzassau. Zeměměřič Peter Swietetzky, který oblasti pro vznik těchto obcí vyměřoval, tehdy o místě budoucí osady Houžná píše:...jak již bylo vytyčeno zátoňským lovcem (Christoph Kieswetter), nachází se v oblasti za zátoňskou směrem k Vlčím Jámám oblast o rozloze 605 strichů. Je zde založen smrkový les široký 500 kroků a dlouhý 1100 kroků. Mezi prvními lidmi, kteří projevili zájem zde v této lokalitě trvale usadit, byli: Paul Rausch se ženou a 5 dětmi Jakob Stiereigl se ženou a 3 dětmi Mathias Tőpfl se ženou a 3 dětmi Lorenz Wagner se ženou a dvěma dětmi Gregor Lang se ženou a 3 dětmi Peter Giesbauer se ženou a 3 dětmi Lorenz Sagner se ženou a 5 dětmi Bartl Wallisch se ženou a dvěma dětmi Franz Matz se ženou a 3 dětmi Jakob Balda se ženou a 5 dětmi Adalbert Balda se ženou a 3 dětmi Gregor Holzer se ženou a 3 dětmi Thomas Kneisl se ženou a 2 dětmi Je zajímavé, že většina těchto zájemců udala poměrně malý počet dětí, čímž se pravděpodobně snažili vyhnout placení výkupného ve výši 15 guldenů, které by bylo nutno uhradit v místě původního bydliště. Ne všichni, kteří však projevili zájem, se však skutečně stali novými osadníky v oblasti Houžné. Je však prokazatelné, že potomci některých původních osadníků žili v Houžné po řadu pokolení. Jedná se především o jména Wagner, Balda, Tőpfl, Wallisch, Gaisbauer, Lang apod. Název osady - Hűblern(Houžná) pochází pravděpodobě podle různých vyvýšenin a kopečků (sejpů) v okolí, nazývaných Hűbln nebo Hűgeln. Některé z těchto vyvýšenin je možno spatřiti ještě dnes a jsou svědectvím toho, že se zde podél potoku Liambergerbach těžilo kdysi zlato. S podobnými sejpy je možno se rovněž setkat v okolí Kaplického potoka (Kapellenbach), i když historické prameny, které by v uvedené oblasti o rýžování zlata hovořily, se mi zatím sehnat nepodařilo. Pokud se podíváme na skicu plánu Houžné, tak původní osídlení a vznik prvních 13 domků je lokalizováno okolo domku čísla popisného 15. Další rozvoj osady pak vedl k budování dalších domků směrem k Horní Vltavici. Tato oblast dostala pak svůj vlastní název: Neu-Hűblern(Nová Houžná). Domem se zajímavou historií je dům označený číslem 34, tzv. Trewanihaus. Název pochází od jména italského přistěhovalce se jménem Trewani, který v tomto domě provozoval malou ruční výrobu dřívek na zápalky. V pozdější době byl dům přestavěn a sloužil jako malírna skla pro sklářskou firmu Kralik z nedaleké Lenory. Poválečná historie osady je obdobně jako historie mnoha ostatních míst v okolí Lenory pouze tragickým vyústěním násilného odsunu původních obyvatel s následným zchátráním a rozpadem většiny těchto domků. MUDr. Lubomír Šmrha 7
Ukončení řádného provozu - analogový převaděč ČT1 Lenora (28. kanál) Jménem České televize si Vás dovoluji informovat o dalším postupu při vypínání analogového zemského vysílání ČT. Kroky připravované na přelom října a listopadu 2010 se týkají také Vaší obce. Krátce před půlnocí z neděle 31. října na pondělí 1. listopadu 2010 ukončí řádný provoz analogový převaděč ČT1 Lenora (28. kanál). Jeho vysílání před vypnutím není z technických důvodů označené piktogramem ani textovou lištou. Diváci musí sami ověřit, zda-li přijímají daný signál, a to podle kanálu naladěného v televizním přijímači. Pokrytí digitálním zemským vysíláním České televize - multiplexem veřejné služby se všemi čtyřmi programy ČT - na jihu Čech zajišťují aktuálně vysílače velkého výkonu České Budějovice - Kleť (49. kanál), Vimperk - Mařský vrch (49. kanál) a v okrajových částech územní oblasti České Budějovice i vysílače velkého výkonu Sušice - Svatobor (49. kanál) nebo Votice - Mezivrata (53. kanál). Příjem programů ČT v lokalitách s neuspokojivou intenzitou / kvalitou signálu zemského digitálního vysílání v současnosti zajišťuje také satelitní digitální vysílání - kdekoliv v České republice je možné bezplatně přijímat vysílání všech čtyř programů České televize z družice Astra 3A, respektive distribuci ČT HD z družice Astra 3B (platformy CS Link a SkyLink). Podrobnosti o nadcházejícím vypínání analogového zemského vysílání České televize jsou k dispozici v tiskové zprávě ČT vypne během podzimu dalších 90 analogových vysílačů a převaděčů. Více informací o digitalizaci České televize diváci získají ve zpravodajství ČT, v teletextu ČT1 od strany 650, na stránkách internetového speciálu www.digict.cz i v Diváckém centru ČT - horká linka digitalizace 261 13 74 74 (denně od 7:30 do 20:00 hodin). Štěpán Janda Redaktor ČESKÁ TELEVIZE Požár v Lenoře K požáru došlo v Lenoře dne 27.9.2010 těsně před půlnocí. Hořel rozestavěný dům za obecní pecí pod hlavní silnicí. Na místě zasahovali dobrovolní hasiči z Lenory, Volar a také hasiči z Vimperka. Společně se jim podařilo požár uhasit. Podle výsledků vyšetřování příčin požáru rozestavěného rodinného domu v Lenoře, který způsobil škody za čtvrt milionu korun, zapálil oheň zatím neznámý žhář. Hořet totiž začaly složené latě, které se samovolně nemohly vznítit. Proto policisté zahájili úkony trestního řízení pro poškození cizí věci. Po pachateli, který napáchal škodu za více než 250 000 korun, pátrají, řekla policejní mluvčí Štěpánka Valentová. A.Chrapan LENORSKÉ STŘEPINY informační zpravodaj obce Lenora - vychází čtvrtletně Ročník III, číslo 4, Podzim 2010 vydal: Obecní úřad Lenora, tisk: Tiskárna Vyšehrad, s.r.o., Č. Krumlov kontakt: Obecní úřad Lenora, 384 42 Lenora 36, IČ: 00250538 tel.: 388 438 804, fax: 388 438 012, www.lenora.cz, e-mail: obeclenora@centrum.cz neprošlo jazykovou úpravou N E P R O D E J N É registrační číslo: MK ČR E 18218 8