STANOVENÍ HODNOT ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geoinformatiky Terezie VANČUROVÁ STANOVENÍ HODNOT ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav BURIAN, Ph. D. Olomouc 03

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci bakalářského studia oboru Geoinformatika a geografie vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava BURIANA, Ph. D. Všechny použité materiály a zdroje jsou citovány s ohledem na vědeckou etiku, autorská práva a zákony na ochranu duševního vlastnictví. Všechna poskytnutá i vytvořená digitální data nebudu bez souhlasu školy poskytovat. V Olomouci. května 03

. Děkuji vedoucímu práce RNDr. Jaroslavu BURIANOVI, Ph. D. za podněty a připomínky při vypracování práce. Dále děkuji konzultantce Mgr. Libuši Dobré za poskytnuté cenné rady.

OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK..... 5 ÚVOD.........6 CÍLE PRÁCE... 7 POUŽITÉ METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ... 8. Použitá data... 8. Použité programy... 8.3 Postup zpracování... 8 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 0 3. Nástroje územního plánování... 5 3.. Územně plánovací podklady... 0 3.. Územně plánovací dokumatace... 4 3. Hodnota území... 5 3.. Rozdělení hodnot území... 5 3.. Ochrana hodnot území... 7 3..3 Hodnoty území ve výkresech... 8 3.3 Honocení výkresů hodnot... 9 3.3. Kraje České republiky... 9 3.3. ORP Olomouckého kraje... 4 NÁVRH POSTUPU STANOVENÍ HODNOT... 4 5 REALIZACE NAVRŽENÉHO POSTUPU... 6 5. Analýza hodnot... 6 5. Výběr hodnot... 7 5.3 Harmonizace a vizualizace dat... 30 5.3. Proces harmonizace... 30 5.3. Tvorba výkresu hodnot... 35 6 VÝSLEDKY... 35 7 DISKUZE... 39 8 ZÁVĚR... 4 POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE SUMMARY PŘÍLOHY 4

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Zkratka ÚAP ÚP ÚPD ORP PDF PNG KÚOK KÚ CHKO CHOPAV ZPF EVL CAD ÚSES Význam Územně analytické podklady Územní plán Územně plánovací dokumentace Obec s rozšířenou působností Portable Document Format Portable Network Graphics Krajský úřad Olomouckého kraje Krajský úřad Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přírodní akumulace vod Zemědělský půdní fond Evropsky významná lokalita Computer Aided Design Územní systém ekologické stability 5

ÚVOD Jako každá živá bytost má svoji určitou hodnotu, tak i území je charakterizováno konkrétním rysem. Územní plánování vytváří předpoklady a stanovuje pravidla pro zhotovení nejrůznějších záměrů v území, proto tedy může být náležitým pomocníkem při vytváření nových hodnot. Ovšem v současné době ale neeistuje žádná teorie ani žebříček hodnot, na kterých by mohlo být stavěno nebo se bylo možné o ně opřít. Proto společnost často polemizuje nad skutečností, co je a není hodnotou. Jednou ze základních podmínek fungování území je udržování a rozvíjení hodnot, což zajistí jejich přesná identifikace. (Maier a kol., 0) Stanovením neboli identifikací hodnot se zabývá tato práce, která ukazuje jeden z možných přístupů jakým způsobem hodnoty určit. Jde především o hodnoty, jež jsou součástí grafické části územně analytických podkladů, takzvaných výkresů hodnot. Postup stanovení hodnot v jednotlivých krajích (oblastech České republiky) je výrazně odlišný. Důvodem je zejména neeistence jednotné metodiky. 6

CÍLE PRÁCE Cílem bakalářské práce je navrhnout postup stanovení jak přírodních, tak kulturních a civilizačních hodnot území. Vytvořený postup nad daty územně analytických podkladů Olomouckého kraje zrealizovat. Postup bude stanoven na základě detailní analýzy hodnot území v českých územně analytických podkladech, především krajů a obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje, jejímž výsledkem bude výběr hodnot vstupujících do výkresu hodnot. Analýza bude založena hlavně na zjištění hodnot vyskytujících se ve výkresech hodnot, a následně bude provedeno rozdělení hodnot do jednotlivých kategorií hodnot. Na základě této celkové analýzy bude uskutečněn konečný výběr hodnot. Součástí postupu bude rovněž vhodná harmonizace a vizualizace dat, kde bude řešena výsledná podoba výkresu a především úprava znakového klíče. Harmonizace dat bude provedena pomocí toolboů pro harmonizaci dat, jež jsou založeny zejména na generalizaci dat. Výsledkem kromě navrženého postupu bude také mapa vyjadřující hodnoty řešeného území. Nakonec bude o bakalářské práci vytvořena webová stránka. Dále pak bude celá práce včetně tetu, příloh, výstupů, zdrojových a vytvořených dat zaznamenána v digitální podobě na CD. 7

POUŽITÉ METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ. Použitá data a podklady Pro analýzu hodnot byly využity výkresy hodnot ÚAP všech krajů České republiky a ORP Olomouckého kraje, jež jsou volně dostupné na internetu, většinou ve formátech PDF nebo PNG. V praktické části byla použita data, která byla poskytnuta Krajským úřadem Olomouckého kraje. Jednalo se o vrstvy z jednotného datového modelu Olomouckého kraje, jejichž využitých vrstev je uveden v Tab. 6 kapitoly 5. a pro jejichž vizualizaci byl využit znakový klíč vytvořený na Katedře geoinformatiky pro územně analytické podklady ORP Olomouckého kraje (Burian a kol., 00).. Použité programy Hlavním a nejdůležitějším používaným programem byl ArcGIS vyvíjený firmou Esri. Jde o kompletní, integrovaný a požadavkům uživatelů přizpůsobitelný systém, jenž je určen jednomu nebo více uživatelům. Používán byl ArcGIS Desktop verze 0.0 na úrovni funkčnosti ArcInfo. Využity byly aplikace AcrMap a ArcCatalog. (ArcGIS, 004) Tetová část práce a jednotlivé tabulkové a tetové přílohy byly zpracovány pomocí sady Microsoft Office 00, konkrétně Word a Ecel..3 Postup zpracování V první řadě byla nastudována doporučená literatura o daném tématu. Poté byla napsána rešerše týkající se hlavně územního plánování v České republice (viz kapitola 3.) a také charakteristika hodnoty území (viz kapitola 3.). Poté byl sestaven a uskutečněn postup stanovení hodnot. Tímto postupem se rozumí proces tvorby výkresu hodnot, jehož podstatou je určit typ ( druh) hodnoty, která bude zobrazena ve výkrese hodnot. Nejde tedy o ohodnocování nebo hodnocení území. Skládá se ze tří částí:. Analýza hodnot v jednotlivých výkresech hodnot ÚAP Rozdělení hodnot do jednotlivých kategorií. Výběr hodnot Zjištění počtu výskytu a následný výběr hodnot vstupující do výkresu 8

3. Harmonizace získaných dat a jejich vizualizace Poskytovaná data jsou v různých měřítkách, proto byly využity toolboy pro harmonizaci dat vytvořené v rámci diplomové práce Harmonizace dat pro vizualizaci územně analytických podkladů kraje v prostředí ArcGIS, jejichž autorem je Lukáš Pavelec (Pavelec, 0). Toolboy bylo potřebné upravit pro vlastní vstupní vrstvy Tvorba nebo úprava znakového klíče V případě této práce se jednalo pouze o úpravu znakového klíče, protože byl využit již vytvořený znakový klíč pro ORP Olomouckého kraje, který je v současné době využíván Sestavení legendy a kompozice mapového pole Jednotlivé kroky jsou podrobněji popsány v kapitole 4 Návrh postupu stanovení hodnot a dále v kapitole 5 Realizace navrženého postupu. V poslední řadě byly vytvořeny webové stránky. Tet, vstupní a výstupní data, všechny vytvořené soubory a výsledný výkres hodnot území byly zaznamenány na CD. 9

3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Funkce územního plánování stanovuje Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 83/006 Sb. (dále jen stavební zákon), který vstoupil v platnost.. 007. Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj tak, aby nebyla narušena vyváženost vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a zároveň uspokojit potřeby současné generace, aniž by byly negativně ovlivněny podmínky života budoucí generace. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví (Stavební zákon, 006). Mezi další dokumenty, které se vztahují k územnímu plánování a doplňují stavební zákon, patří vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. Jedná se o Vyhlášku č. 500/006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti a Vyhlášku č. 50/006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Hodnotami území se zabývá především územní plánování, jehož nástroje stanovuje stavební zákon. Jednotlivé nástroje, které se nejvíce dotýkají hodnot území, jsou popsány v následujících podkapitolách. 3. Nástroje územního plánování Nástroje územního plánování se skládají ze šesti základních složek. Mezi ně patří územně plánovací podklady, politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, územní rozhodnutí, územní řízení, územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území. 3.. Územně plánovací podklady Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady a územní studie. Slouží také jako podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území (Stavební zákon, 006). 0

A. Územně analytické podklady (ÚAP) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, záměry na změny v území a rozbor udržitelného rozvoje území, který zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb tzv. SWOT analýza. Pořízení ÚAP zajišťuje příslušný úřad územního plánování daného správního obvodu v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Pro území kraje obstarává pořízení krajský úřad a to v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. Příslušný pořizovatel pořizuje ÚAP na základě průzkumů území a na základě údajů o území. Údaj o území se skládá z tetové části, která obsahuje popis údaje o území a grafické části, která obsahuje zobrazení údaje o území. Grafickou část ÚAP tedy tvoří výkres hodnot území, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích tzv. problémový výkres. Dále pak údaj o území zahrnuje informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti. Pořizovateli údaj o území poskytuje orgán veřejné správy, jím pověřená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury, především v digitální formě. Mapovými podklady pro zpracování ÚAP jsou katastrální mapa, Základní mapa České republiky, Mapa České republiky a také se využívá technické mapy. Aktualizace ÚAP se provádí každé roky na základě zjištění nových údajů o území a průzkumu území (Stavební zákon, 006). Obr. Ukázka výkresů Olomouckého kraje: limity, problémy a záměry. (zdroj: http://www.kr-olomoucky.cz/uzemne-analyticke-podklady-kraje-cl-87.html)

Zpracovatelem zcela prvních územně analytických podkladů krajů až na výjimky byla soukromá firma,. aktualizaci ÚAP či. aktualizaci ve většině případů prováděly jednotlivé krajské úřady samy. U obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje je přístup poněkud odlišný, kdy zcela první ÚAP, ale také následné aktualizace ÚAP byly zpracovávány soukromou firmou. Jednotliví zpracovatelé ÚAP krajů jsou uvedeni v Tab.. Tab. Zpracovatelé ÚAP krajů Kraj Zpracovatel první ÚAP.(.)aktualizace ÚAP Praha Útvar rozvoje hlavního města Prahy Útvar rozvoje hlavního města Prahy Středočeský Hydrosoft veleslavín s.r.o. Hydrosoft veleslavín s.r.o. Jihočeský Krajský úřad Jihočeského kraje KÚ Jihočeského kraje Karlovarský Krajský úřad Karlovarského kraje KÚ Karlovarského kraje Plzeňský DHV CR, spol. s. r. o.; AURS, spol. s. r. o.; Regionální rozvojová agentura Plzeňského KÚ Plzeňského kraje kraje, o. p. s. Ústecký Atelier T-Plan, s.r.o. Atelier T-Plan, s.r.o. Liberecký SAUL, s. r. o. KÚ Libereckého kraje Královehradecký KÚ Královehradeckého kraje, Ekotoa s. r. o. KÚ Královehradeckého kraje Pardubický Atelier T-Plan, s.r.o. KÚ Pardubického kraje Vysočina Atelier T-Plan, s.r.o. KÚ kraje Vysočina Jihomoravský Atelier T-Plan, s.r.o. Arch.Design, s.r.o. Zlínský Krajský úřad Zlínského kraje, IRI KÚ Zlínského kraje Moravskoslezský Atelier T-Plan, s.r.o. Atelier T-Plan, s.r.o. Olomoucký Institut regionálních informací, s. r. o. KÚ Olomouckého kraje Ve stavebním zákoně, ani v jiném právním předpise, není dáno jak postupovat při tvorbě územně analytických podkladů, konkrétně při tvorbě výkresu hodnot území. Vymezeny jsou pouze jevy, které by se měly v jednotlivých ÚAP objevit. Záleží tedy na vlastním uvážení zpracovatele, jaké hodnoty budou součástí výkresu hodnot. A díky této skutečnosti lze najít v obsahu výkresů značné rozdíly. Nejednotnost nespočívá pouze v zobrazovaných jevech, ale například také ve velikosti měřítka, znakovém klíči, mapovém podkladu a podobně.

Obr. Ukázky z výkresů hodnot Libereckého (vlevo) a Královéhradeckého (vpravo) kraje. (zdroj: http://oupsr.kraj-lbc.cz/getfile/case:show/id:5700; http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/rozvoj-kraje/uzemni-planovani/uap_khk_vykres_hodnot.pdf) B. Územní studie Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo také rozvoj některých funkčních systémů území. Územní studii mohou pořizovat všechny orgány územního plánování a to v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. Nejedná se však o závazný podklad pro rozhodování v území jako v případě regulačního plánu, ale pouze o neopomenutelný podklad. Jestliže je tedy územní studie vyhotovena, je třeba odchylné řešení zdůvodnit tak, že bylo nalezeno vhodnější nebo alespoň rovnocenné řešení (UUR, 00). Obr. 3 Ukázka zobrazení hodnot v územní studii. (zdroj: http://up.kraj-jihocesky.cz/files/plochy_koridory_a.pdf) 3

3.. Územně plánovací dokumentace (ÚPD) Územně plánovací dokumentaci tvoří zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. A. Zásady územního rozvoje (ZÚR) Zásady územního rozvoje jsou nástrojem územního plánování krajů. Stanovují základní zásady pro rozvoj kraje a také základní podmínky pro rozvoj jednotlivých obcí. Součástí ZÚR je také vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. ZÚR jsou zpracovávány krajským úřadem s dvouletou aktualizací a schvalovány zastupitelstvem kraje. Jde o závazný dokument pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území (Stavební zákon, 006). B. Územní plán Územní plán je koncepční dokument obce, který zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a to v souladu se zásadami územního rozvoje a s politikou územního rozvoje. Je tvořen na základě územně analytických podkladů. Zpravidla stanovuje základní koncepci rozvoje území, jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Dále potom vymezuje zastavěné území, plochy a koridory ke změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a plochy pro veřejně prospěšné stavby. (Stavební zákon, 006). O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce a to na základě návrhu občana obce, návrhu orgánu veřejné správy, z vlastní iniciativy obce nebo na základě návrhu fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Schválený území plán vydává zastupitelstvo obce ve formě opatření obecné povahy. Jednou za čtyři roky pořizovatel předkládá obci zprávu o uplatňování územního plánu za uplynulé období. Územní plán se zpracovává s výhledem na 0 5 let (Stavební zákon, 006; Halasová, H., Šilarová, V., 007). C. Regulační plán Regulační plán je závazný pro rozhodování v území a nahrazuje územní rozhodnutí. Určuje podrobné podmínky pro ochranu hodnot území, pro vytváření příznivého životního prostředí, vymezení a využití pozemků, umístění a prostorové uspořádání staveb a staveb veřejné infrastruktury (Stavební zákon, 006). 4

3. Hodnota území Pojem hodnota území není v rámci územního plánování nijak přesně definován, stavební zákon pouze stanovuje: Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a archeologického dědictví. Podle Bečky a kol. (00, s. 53 ) hodnota v územním plánování je taková hodnota, která má územní průmět a o níž eistuje společenský konsenzus, který umožní její kodifikaci právním nebo jiným dokumentem. Stanovení hodnot v území závisí tedy na zpracovateli územních analytických podkladů a územních plánů, který na základě poskytnutých údajů o území a dle svého uvážení stanoví danou hodnotu území. Jevy, které by měly být sledovány, celkem tedy 9 jevů pro obce s rozšířenou působností, jsou uvedeny v metodickém návodu Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí, který je součástí Přílohy č. části A vyhlášky č. 500/006 Sb., a pro kraje je to 37 jevů, které jsou uvedeny v části B Přílohy č. téže vyhlášky a nesou název Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady kraje. Při stanovení způsobu využití území by měla být upřednostňována komplení řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které by měly za následek zhoršení stavu i hodnoty území (Politika územního rozvoje České republiky, 008). Hodnoty území se mohou týkat nejen hmotného prostředí, což znamená, že mají přímý územní průmět s konkrétním plochou nebo objektem, ale i jevů a procesů ovlivňující fyzickou strukturu území z hlediska ekonomického, environmentálního či sociálního nebo mohou mít také estetický či kulturní rozměr. Ovšem nejdůležitějším faktorem hodnot území není jejich plošný rozsah, ale především jejich význam v kontetu území a společenství jeho obyvatel (Maier a kol., 0). 3.. Rozdělení hodnot území Maier a kol. (0) navrhují dělit jednotlivé hodnoty území do pěti tematických oblastí: Přírodní hodnoty Tato kategorie zahrnuje jevy, které jsou součástí přírodního prostředí. Nejedná se o hodnoty, jež by byly v širším měřítku určitým způsobem unikátní, ale jsou pro dané místo důležité, a tudíž nejsou chráněny obecnou ani zvláštní ochranou přírody. 5

Jde především o jevy související s charakterem krajinného rázu, prostředí s vyšší biodiverzitou a důležité pro místní mikroklima a vodní režim a podobně. Obr. 4 Ukázka přírodních hodnot na výřezu z výkresu hodnot Moravskoslezského kraje. (zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/upl_vykres_prirodnich_hodnot_i.pdf) Kulturně-historické hodnoty Tyto hodnoty jsou významné zvláště pro místní obyvatele a pro turistickou aktivitu území. Pojí se zejména s historií území a jeho identitou, vychází také z myšlenek a tradic obsažených v hmotných prvcích nebo jimi reprezentovaných. Do kulturních hodnot lze zařadit i některé z hodnot prostorových a kompozičních nebo také nehmotných. Prostorové a kompoziční hodnoty Skupina prostorových a kompozičních hodnot ovlivňuje, jakým způsobem dané území vnímáme, jak se v něm cítíme a jak jej využíváme. Účelem těchto hodnot je zachycení kvalitativních charakteristik území, jimiž jsou vizuální přehlednost a výraznost území, logika a harmonie uspořádání území a také přívětivost a stabilita území. Hodnoty osídlení a infrastruktury (civilizační) Jedná se o hodnoty představující hmotnou základnu lidské eistence a mají tedy zvláště užitný charakter. Jde především o nejrůznější zařízení, jejichž eistence a funkce přináší veřejný prospěch. Posilují sociální soudržnost v území a jsou důležitá pro ekonomický rozvoj území. Podstatným kritériem u civilizačních hodnot je také dostupnost. 6

Nehmotné hodnoty Eistuje celá řada hodnot, které nemají přímý územní průmět a jejichž ochrana a rozvoj nástroji územního plánování není možná. Jde o hodnoty, které mohou určitým způsobem ovlivňovat skutečnosti, které územní průmět mají, tudíž je třeba tyto hodnoty žádoucími prostředky územního plánování chránit a rozvíjet. Patří zde především stabilita území a to po stránce sociální, ekonomické a environmentální. Tab. Příklady hodnot v jednotlivých tematických kategoriích Hodnoty Přírodní Kulturně-historické Prostorové a kompoziční Osídlení a infrastruktury Nehmotné Příklady hodnot studánka prvek ovlivňující mikroklima historické jádro původního díla region lidové architektury přírodní pohledový horizont kompoziční osa zařízení pro sport silnice I. či II. třídy dostupnost sociálního bydlení území s nízkou roční spotřebou vody 3.. Ochrana hodnot území S hodnotami lze pozitivně nakládat trojím způsobem, a to chránit je, rozvíjet je anebo také vytvářet nové. Ovšem nástroje pro jejich ochranu, rozvoj a tvorbu jsou, díky pestrosti hodnot území, značně různorodé. Obecně je lze rozdělit na skupinu hodnot požívající právní ochrany, pro které eistuje dostatečná opora v zákoně, vyhlášce nebo jiném právním předpisu. Jedná se o hodnoty, jejichž význam pro život a blahobyt společenství obyvatel je vnímám jako nesporný nebo o jejichž významnosti pro společenství eistuje jistý konsenzus. Dále jsou pak děleny na bezvýhradnou ochranu, podmíněnou ochranu s možností udělení úlev a výjimek podle uvážení zákonem stanoveného orgánu veřejné správy a relativní ochranu. Další skupinou jsou hodnoty mimo právní ochranu, především jde o hodnoty specifické pro dané území. Ochrana hodnot spočívá na iniciativě a snaze jednotlivců či skupin a je tedy závislá na jejich aktivitě. Hodnoty území jsou chráněny také pomocí limitů využití území. Do této skupiny patří hodnoty, jejichž ochrana je svěřena dotčeným orgánům obce, kraje jako například odbor životního prostředí či orgán památkové péče a podobně. Jednotlivé 7

limity jsou brány ze dvou úhlů pohledů. Buď jako limity využití území, jež chrání hodnotu pouze po dobu její eistence nebo jako limity, které chrání eistenci hodnoty (Maier a kol., 0). 3..3 Hodnoty území ve výkresech Bylo zjištěno, že některé hodnoty vyskytující se ve více krajích jsou označovány různými názvy, ale v jádru se jedná o zcela totožnou hodnotu. Například území s archeologickými nálezy je v Pardubickém kraji označováno jako archeologická lokalita a v hlavním městě Praha jako archeologické stopy. Největší rozdíly, co do počtu zobrazovaných hodnot, se vyskytují v kategorii civilizačních hodnot, především v dopravní infrastruktuře. Tato různorodost je dána díky slučování některých hodnot. Například v Pardubickém a Ústeckém kraji je železnice dělena na železniční trať celostátní, regionální a vysokorychlostní koridor, kdežto v Královéhradeckém kraji je hodnotou železnice všeho druhu, tudíž k žádnému dělení nedochází. Příklady dělení dalších hodnot ukazuje Tab. 3 Tab. 3 Dělení hodnot silnice železnice letiště maloplošná zvláště chráněná území dálnice silnice rychlostní silnice I. třídy silnice II. Třídy silnice III. třídy železniční trať - mezinárodní koridor železniční trať celostátní železniční trať regionální železniční trať úzkorozchodná vnitrostátní veřejné mezinárodní vnitrostátní neveřejné mezinárodní sportovní vojenské přírodní rezervace národní přírodní rezervace přírodní památka národní přírodní památka V případě některých dochází k jejich zobrazení ve dvojí podobě. Příkladem je městská památková rezervace v Jihomoravském kraji. Pokud plocha hodnoty území 8

nepřesahuje 5 ha, je zobrazena ve výkresu hodnot jako bod, jestliže je plocha hodnoty větší jak 5 ha, zobrazuje se jako polygon. Další příklady hodnot jsou uvedeny v Tab. 4. Tab. 4 Příklady hodnot zobrazující se ve výkresech bodem i polygonem Kategorie hodnot Přírodní Kulturní příklady hodnot NATURA 000 - evropsky významná lokalita NATURA 000 - ptačí oblast národní přírodní rezervace přírodní rezervace národní přírodní památka přírodní památka městská památková zóna městská památková rezervace vesnická památková zóna vesnická památková rezervace Obr. 5 Ukázka zobrazení hodnoty dvojí podoby v legendě a výkresu. (zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/oupsr/uap_jmk_0/grafy.html) 3.3 Hodnocení výkresů hodnot Hodnocení výkresů hodnot krajů ČR a ORP Olomouckého kraje je založeno především na srovnání velikosti měřítek, struktury legendy, mapovém podkladu, a také na počtu zobrazovaných hodnot i jejich způsobu zobrazení. 3.3. Kraje České republiky Rozmezí zobrazovaných hodnot území v jednotlivých výkresech se pohybuje mezi až 87, přičemž nejnižší počet náleží Královehradeckému kraji a naopak nejvyšší Moravskoslezskému kraji. Průměrný počet hodnot je 45. Důvodem tak obrovského rozdílu znázorňovaných hodnot je především neeistence jednotné metodiky tvorby ÚAP pro celou Českou republiku. Odlišnosti se netýkají pouze v počtech hodnot, ale i v počtech výkresů. Ojedinělým případem je opět Moravskoslezský kraj, který znázorňuje hodnoty hned ve třech výkresech Výkres civilizačních hodnot, Výkres 9

přírodních hodnot I. a Výkres přírodních hodnot II., zatímco všechny ostatní krajské ÚAP obsahují pouze jeden výkres hodnot. Často se lze setkat také se zobrazením hodnoty, jak již bylo řečeno, v podobě polygonu a současně i bodu. Toto zobrazení se týká především hodnot přírodních a kulturně-historických. Takto nejčastěji zobrazenými hodnotami v rámci území kraje jsou městská památková rezervace a zóna, vesnická památková rezervace a zóna, národní přírodní památka a rezervace, přírodní památka a rezervace, NATURA 000 evropsky významná lokalita, národní kulturní památka. S tímto jevem se nesetkáme pouze u Královehradeckého, Libereckého a Pardubického kraje. Opět specifickým krajem je Moravskoslezský, jehož počet 43 v kategorii civilizačních hodnot velmi výrazně převyšuje ostatní kategorie a i díky tomu je krajem s největším počtem hodnot. Naopak v případě Královehradeckého a Jihomoravského kraje kategorie prostorových a kompozičních hodnot neobsahuje žádnou hodnotu a také proto jsou kraji s nejmenším počtem zobrazovaných hodnot. Měřítko Tato kategorie se v případě krajů nevyznačuje výraznými rozdíly. Kromě výkresu hlavního města Prahy, který je v měřítku : 0 000 a výkresu Karlovarského kraje, který je v měřítku : 50 000, jsou výkresy hodnot zpracovány v měřítku : 00 000 i vzhledem k tomu, že rozloha jednotlivých krajů značně rozdílná. Díky tomuto faktu jsou výkresy Jihočeského, Jihomoravského, Středočeského kraje a hlavního města Prahy rozděleny na více mapových listů. Tab. 5 Měřítka jednotlivých krajů kraj měřítko Jihočeský : 00 000 Jihomoravský : 00 000 Karlovarský : 50 000 Královehradecký : 00 000 Liberecký : 00 000 Moravskoslezský : 00 000 Olomoucký : 00 000 Pardubický : 00 000 Plzeňský : 00 000 hlavní město Praha : 0 000 Středočeský : 00 000 Ústecký : 00 000 Vysočina : 00 000 Zlínský : 00 000 0

Mapový podklad Téměř z poloviny nemají krajské výkresy hodnot žádný mapový podklad. Pouze ve čtyřech krajích (Ústecký, Zlínský, Pardubický a Vysočina) je jako podklad použita Základní mapa ČR. V případě Jihomoravského kraje jde o rastrový podklad Státní mapy ČR. Dále pak hlavní město Praha využívá digitální katastrální mapy Prahy a vybrané vrstvy technické mapy a to na území Prahy. Mimo území hlavního města je použita rastrová Státní mapa ČR. Legenda Z hlediska kartografických zásad vykazují legendy téměř všech krajů jejich porušení. I přesto, že jsou legendy jednotlivých krajských výkresů zcela vždy rozděleny do určitých tematických celků, pouze ve výkresech Zlínského a Královehradeckého kraje není legenda nijak tematicky členěna ani řazena podle určitého kritéria, je porušena zásada uspořádání. To znamená, že legenda neodpovídá struktuře bod, linie, plocha nebo opačně. Ve výkresech Ústeckého kraje a kraje Vysočina uvedena také hypsometrická stupnice, naopak v Královehradeckém kraji tato stupnice uvedená není, i přesto, že v mapovém poli je výšková členitost barevně vyznačená. Obr. 6 Ukázka tematicky členěné (vlevo) a nečleněné (vpravo) legendy. (zdroj: http://www.uppraha.cz/uploads/assets/uap/obrazky/legenda.png; http://www.krkralovehradecky.cz/assets/rozvoj-kraje/uzemni-planovani/uap_khk_vykres_hodnot.pdf)

3.3. ORP Olomouckého kraje V rámci ORP Olomouckého kraje přináleží nejmenší počet hodnot ORP Uničov, jenž činí 6 a nejvyšší počet, který je roven 7 přísluší ORP Jeseník. Průměrný počet hodnot je 47, což v porovnání s kraji se počet liší pouze o dvě hodnoty. V případě obcí s rozšířenou působností se zobrazení dvojí podoby hodnoty tzn. bodem i polygonem lze setkat velmi málo a to pouze u hodnot, kterými nejčastěji jsou nemovitá kulturní památka, krajinářský kompoziční prvek a urbanisticky významný kompoziční prvek. ORP Mohelnice, Šumperk, Uničov a Zábřeh tento způsob vůbec neužívají. Kategorie přírodních hodnot u jednotlivých ORP svým počtem vždy převyšuje ostatní kategorie. V obcích s rozšířenou působností Jeseník, Litovel, Lipník nad Bečvou a Zábřeh je významně vyšší počet hodnot i v kategorii civilizačních hodnot, jenž se pohybuje v rozmezí od 7 do hodnot, naopak v ORP Olomouc a Uničov tato kategorie obsahuje jen hodnoty. Kategorie kulturně-historických, prostorových a kompozičních hodnot se nevyznačují výraznými zvláštnostmi. Měřítko U obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje je z celkových 3 výkresů osm v měřítku : 0 000, čtyři v měřítku : 0 000 a jeden v měřítku : 5 000. Právě díky tak podrobným měřítkům se většina výkresů jednotlivých obcí skládá ze dvou a více mapových listů. V případě ORP Šumperk se jedná až o devět mapových listů. Tab. 6 Měřítka jednotlivých ORP Olomouckého kraje ORP měřítko Hranice : 0 000 Jeseník : 0 000 Konice : 5 000 Lipník : 0 000 Litovel : 0 000 Mohelnice : 0 000 Olomouc : 0 000 Prostějov : 0 000 Přerov : 0 000 Šternberk : 0 000 Šumperk : 0 000 Uničov : 0 000 Zábřeh : 0 000

Mapový podklad Oproti krajským výkresům, kdy oblast mapových podkladů je velice různorodá, tak v případě obcí s rozšířenou působností je tato oblast zcela jednotná. Mapovým podkladem je vždy katastrální mapa respektive, účelová katastrální mapa, jelikož v současné době stále není celá Česká republika pokryta digitální katastrální mapou. Legenda Legendy obcí s rozšířenou působností jsou vždy rozděleny do tematických skupin. Výjimkou je pouze ORP Olomouc, kde legenda sice vykazuje určité ucelené bloky hodnot, které ale nenesou žádný název. Co se týče dodržení kartografických zásad legendy i zde dochází k jejich porušení a to stejným způsobem jak u krajských výkresů tedy v uspořádání legendy. Obr. 7 Ukázka výkresu hodnot, jejímž s mapovým podkladem je katastrální mapa. (zdroj: http://www.mestolipnik.cz/customers/lipnik/ftp/file/odbor_regionalniho_rozvoje/uap/vykres_limitu_.pdf) 3