Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT České svátky, vy_32_inovace_ma_36_18 Mgr. Kateřina Röhrerová učební obory Datum 21. 2. 2013 Anotace Prezentace o velikonočních zvycích a obyčejích Použité zdroje a odkazy: DA VINCI, Leonardo. wikipedia.cz [online]. [cit. 10.3.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:%c3%9altima_cena_-_da_vinci_5.jpg DI BONDONE, Giotto. wikipedia.cz [online]. [cit. 10.3.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:giotto_di_bondone_035.jpg CHEVA. wikipedia.cz [online]. [cit. 16.3.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:velikono%c4%8dn%c3%ad_vaj%c3%ad%c4%8dka_malovan%c3%a1_v oskem.jpg AUTOR NEUVEDEN. www.wikipedia.cz [online]. [cit. 28.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:feldhase.jpg http://www.zlinskedumy.cz

CHEVA. www.wikipedia.cz [online]. [cit. 29.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:velikono%c4%8dn%c3%ad_ber%c3%a1nek.jpg KRBA, Jan. Obyčeje a lidové tradice na Valašsku. Valašské Meziříčí: Český svaz ochránců přírody, 2008, ISBN -.

VELIKONOCE první neděle po prvním jarním úplňku nejvýznamnější křesťanský svátek oslava vzkříšení Ježíš Krista třetí den po ukřižování má kořeny v pohanské tradici oslava konce zimy a příchodu jara úroda, obživa spjaty s ukončením přísného půstu

VELIKONOČNÍ DNY spadají do tzv. Svatého neboli Pašijového týdne připomínka smrti a vzkříšení Ježíš Krista pašije = utrpení o Kristově životě a smrti; četly se v tomto týdnu začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí KVĚTNÁ NEDĚLE v tuto neděli přijíždí Kristus na oslu do Jeruzaléma Jeruzalémští byli jeho návštěvou potěšeni a vítali jej olivovými a palmovými větvičkami od té doby bývají kostely v tento den vyzdobeny malými květy, které nahrazují palmové větve odvozen název Květná světí se jívové ratolesti na památku vjezdu J. K. do Jeruzaléma věřilo se, že posvěcené kočičky ochrání dům i úrodu od nepohody, proto je hospodáři dávali na okraj pole a také doma za obrázky

ŠKAREDÁ STŘEDA apoštol Jidáš zradil Ježíše prozradil místo jeho úkrytu ZELENÝ ČTVRTEK barva odvozena od barvy obřadního roucha, ve kterém kněží dříve sloužili v tento den mše v tento den sezval Ježíš svých 12 učedníků (apoštolů) na večeři, aby jim řekl, že na druhý den bude ukřižován a co se bude poté dít během bohoslužby odlétají zvony do Říma pro papežovo požehnání; až do Bílé soboty, kdy se zvony vracejí, není jejich zvonění slyšet jejich poslání zastanou klapotáři, kteří svými řechtačkami oznamovali ranní a večerní klekání a také poledne

obraz Poslední večeře páně od renesančního umělce Leonarda da Vinci

VELKÝ PÁTEK den ukřižování Ježíše Krista každý rok se v tento den ve tři hodiny odpoledne koná zvláštní mše v tuto hodinu prý Ježíš zemřel na kříži den přísného půstu, nepil se alkohol, nesmělo se těžce pracovat, chovat se hlučně, zvláště byly zakázány zemědělské práce moc se nejedlo, pekly se jidáše (pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby zkrouceného provazu) den hledání pokladů, země se sama otvírala (K. J. Erben balada Poklad) obraz Ukřižování od Giotta di Bondone

BÍLÁ SOBOTA den po ukřižování byl Ježíš uložen do hrobu tento den je zasvěcen tichému rozjímání a modlitbám název sobota získala od bílé barvy roucha, ve kterém dospělí přijímají toho dne křest vracejí se zvony z Říma v pozdních večerních hodinách se slouží velká bohoslužba k uctění Ježíšova zmrtvýchvstání, k němuž došlo během noci ze soboty na neděli Velká noc odvozen název Velikonoce

VELIKONOČNÍ NEDĚLE (BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ) den oslav Kristova zmrtvýchvstání = nejvýznamnější den Velikonoc podle Bible se přišly v nedělních ranních hodinách ke Kristovu mrtvému tělu poklonit zbožné ženy, které však našly prázdný hrob hraje roli při výpočtu data Velikonoc VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ pozůstatek pohanských oslav jara, který byl přiřazen k velikonočním svátkům den lidových zvyků koledníci chodí pro výslužku, dívky a ženy a dívky dostanou od mužů pomlázkou/tatarem na svá pozadí či lýtka jsou vyšmigrustované oslavy Velikonoc nekončí pondělkem, protože trvají dalších 50 dní a končí letnicemi neboli Svatodušními svátky

SYMBOLY VELIKONOC VEJCE považováno za symbol života a zrození od pohanů tento symbol převzali křesťané, kteří jím kromě původního významu chtěli vyjádřit Kristovo vzkříšení a věčný život zdobeným vejcím či skořápkám se říká kraslice najdeme je už u starých Sumerů a Egypťanů, ti vkládali pomalovaná vejce do hrobů mrtvých a věřili, že barvy jim dají magickou noc

VELIKONOČNÍ ZAJÍČEK zajíc je v křesťanské tradici považován za symbol Ježíše Krista v mimoevropských civilizacích symbolizoval vykupitele

BERÁNEK ztělesnění čistoty a nevinnosti ve spoustě zemích jehňata byla často obětována při rituálech, aby jejich nevinná krev smyla hříchy člověka v křesťanství symbolizuje Ježíšovu mučednickou smrt, protože on byl jako nevinný obětován, aby svou krví vykoupil všechny lidské hříchy tradiční pokrm Velikonoc, nahrazeno pečeným beránkem z těsta

POMLÁZKA valašsky šmigrust muži šlehají pomlázkou (tatarem) ženy, aby byly po celý rok krásné za vyšlehání musí ženy poděkovat koledníkům výslužkou, zpravidla vejci ve všech podobách Hody hody doprovody Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li, malovaný, dejte aspoň bílý, slepička Vám snese jiný. ukázka lidové koledy