Sociální zabezpečení v ČR 9 23.4.2014 1
Cíl předmětu VF 23.4.2014 2
Literatura 23.4.2014 3
Literatura 23.4.2014 4
1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění sociálního zabezpečení. 3. Důchodové pojištění a zabezpečení, důchodové reformy ve světě a v Česku. 4. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. 5. Nemocenské pojištění a zabezpečení: účast na pojištění, nemocenské, náhrada mzdy, ostatní dávky, příklady výpočtu dávek. 6. Úrazové pojištění zaměstnanců, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání: jednotlivé dávky, výpočet dávek. 23.4.2014 5
7. Zdravotní pojištění a zabezpečení, zdravotní reformy ve světě a v Česku. Zdravotní pojišťovny. Veřejné zdravotní pojištění: účast na pojištění, rozsah péče, finanční spoluúčast pacienta. 8. Zabezpečení v nezaměstnanosti: výpočet dávek, podpůrčí doba. Aktivizace a motivace příjemců podpory v nezaměstnanosti. 9. Státní sociální podpora, jednotlivé dávky, výpočet dávek. 10. Sociální pomoc, sociální služby, dávky. Životní a existenční minimum. 11. Financování sociálního zabezpečení. 12. Konzultace. Zápočtový test. 23.4.2014 6
Právní úprava, vazby význam Oprávněné osoby Dávky Organizace státní sociální podpory
ÚZ č. 879 Sociální zabezpečení 2012 Zákon o státní sociální podpoře, č. 117/1995 Sb., v platném znění, dále jen ZSSP Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb., v platném znění, částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.
Sdělení MPSV č. 148/2009 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50% a 25% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Stát se podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin. Ve stanovených případech se poskytuje v závislosti na výši příjmu. Náklady hradí stát ze státního rozpočtu.
Nárok na dávky vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených ZSSP. Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek a podáním žádosti o přiznání dávky. Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. o o Dávka nebude vyplacena, i pokud by na ni ze zákona vznikl nárok, pokud o ni nebude požádáno na předepsaném tiskopise, http://portal.mpsv.cz/forms Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně posuzovaných osob s tím, aby sdělily orgánům výši příjmu a další skutečnosti a údaje v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě.
Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu/s bydlištěm na území České republiky, a občané Evropské unie Co se rozumí bydlištěm stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi ( 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb.) Koordinace rodinných dávek v EU a EHP - http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catid=866&langid=cs U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o SSP uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.
Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů ( 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky), a to o převodem na platební účet příjemce, o v hotovosti, o nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů.
Dávky peněžité, výčet 2 ZSSP Orgány úřad práce, 2a ZSSP Okruh oprávněných osob, 3 ZSSP Příjem rozhodný pro přiznání dávky, 4 a násl. ZSSP Rodina, 7 ZSSP Nezaopatřenost dítěte, 11 ZSSP Nepříznivý zdravotní stav, 9 ZSSP
Dávky testované/ poskytované v závislosti na výši příjmu: 1. přídavek na dítě 2. sociální příplatek ne od r. 2011, avšak vyplácí se do konce r. 2012 3. příspěvek na bydlení Dávky ostatní/netestované/poskytované bez závislosti na výši příjmu: 4. rodičovský příspěvek 5. dávky pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla 6. porodné- zvýšené výrazně od 1. dubna 2006, od r. 2011 testovaná dávka 7. pohřebné - od roku 1997 beze změn, od 1. 1. 2008 změny v okruhu oprávněných osob
Dávky testované/ poskytované v závislosti na výši příjmu: 1. přídavek na dítě 2. příspěvek na bydlení 3. Porodné Dávky ostatní/netestované/poskytované bez závislosti na výši příjmu: 1. rodičovský příspěvek (zásadní změny pro rok 2012) 2. dávky pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla 3. pohřebné
Vykonávají státní správu. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Úřad práce České republiky (nový centrální orgán) z. č. 71/2011 Sb., s účinnost od 01. 04. 2011 změna organizační struktury Krajské pobočky a krajská pobočka pro hlavní město Prahu výkon přenesené působnosti
4 zákona č. 71/2011 Sb., v platném znění, Úřad práce ČR plní úkoly v oblastech: zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb a pomoci v hmotné nouzi. Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.
Vykonávají státní správu. Úřady práce ve správních obvodech dle 7 zákona o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., Úřad práce hlavního města Prahy (historicky - orgány státní sociální podpory jsou úřady práce a v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, od 1. 1. 2009 to je i v Praze Úřad práce hlavního města Prahy, vyšší složkou jsou krajské úřady a v Praze Magistrát hlavního města Prahy). Krajské úřady výkon přenesené působnosti, ve správních obvodech úřadů práce spadajících do správního obvodu krajského úřadu, Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Pro řízení o dávkách platí správní řád, z. č. 500/2004 Sb., s odchylkami stanovenými v zákoně o státní sociální podpoře. Řízení o přiznání dávky je možno zahájit jen na návrh oprávněné osoby. Žádost musí být písemná, na tiskopise předepsaném MPSV a podána u příslušného úřadu práce http://forms.mpsv.cz/sspforms/ MPSV a rovněž i úřad státní sociální podpory příslušný podle místa pobytu osoby může, pokud osoba požádala o povolení k trvalému pobytu a pokud by výživa této osoby nebo výživa jejich dětí byla ohrožena, prominout podmínku trvalého pobytu.
Pouze fyzické osoby, jestliže osoba a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu/s bydlištěm na území ČR Společně posuzované osoby - 7 ZSSP (nezaopatřené děti, manželé, partneři ve společné domácnosti) Cizinec trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu, 76zákona o pobytu cizinců na území ČR, z. č. 326/1999 Sb., 66-68 též azyl na území ČR Od 1. 7. 1998 se u nezletilých dětí svěřených na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče, podmínka přihlášení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu nevyžaduje. Za trvalý pobyt se též považuje dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona. V souvislosti se vstupem ČR do EU je od 1. 5 2004 potřeba vycházet z místa obvyklého pobytu na území ČR. České státní občanství, ani účast na sociálním pojištění nejsou podmínkou nároku na dávky státní sociální podpory.
Rozhodný příjem - měsíční průměr příjmů rodiny připadající na rozhodné období, 6 ZSSP kalendářní rok nebo kalendářní čtvrtletí dle druhu dávky Měsíční průměr příjmů se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu, 5 ZSSP v zásadě jsou to příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Každý z příjmů se započítává samostatně, 5 odst. 2 ZSSP.
Závislá činnost pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z pronájmu Ostatní příjmy
písm. b) - příjmy osvobozené od daně z příjmů písm. c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění písm. d) podpora v nezaměstnanosti písm. e) a písm. i) příjmy ze zahraničí písm. f) rodičovský příspěvek písm. g) - přídavek na dítě písm. h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, z. č. 118/2000Sb., v rozsahu v kterém je zaměstnavatel nezúčtoval
Rodina, 7 ZSSP oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek. Současně lze výjimečně posuzovat ve více rodinách pouze pro účely příspěvku na bydlení.
Spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby - 115 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb.,v platném znění, domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Nezaopatřené děti, 11 ZSSP (viz níže) Nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí Manželé (z. č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění), partneři (z. č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, v platném znění) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče Nezaopatřené děti, jejich rodiče, jsou-li nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů (př. babička, děda, syn či dcera a vnoučata)
11 ZSSP dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže: se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání, 12-16 ZSSP Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách
Nepříznivý zdravotní stav, 9 ZSSP Dlouhodobě zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 rok Dítě dlouhodobě Stupeň zdravotního postižení Nemocné 20%-49% MPSV stanoví klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů a způsob jejich posuzování: Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory Zdravotně postižené Těžce zdravotně postižené 50%-79% 80%-100%
11 odst. 1 ZSSP písmeno c) znění účinné od 01. 01. 2012 Posuzování zdravotního stavu pro účely ZSSP upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení ( 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Zrušuje se s účinností od roku 2012: 1. Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory. 2. Vyhláška č. 156/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory. 3. Vyhláška č. 62/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb.
3 písmeno c) zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., ve znění účinném od 01. 01. 2012 zní: dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem se rozumí zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.
Životní minimum minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, jednotlivec 3126,- Kč do konce roku 2011, od roku 2012 je to 3410,- Kč Existenční minimum minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití, na osobu měsíčně 2200,- Kč (nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let)
Částky životního minima jsou odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí se stanoví tak, že se nejprve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V každé z těchto skupin se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí činí měsíčně 3.140,- Kč. Druhá, třetí a další osoba Osoba, která není nezaopatřeným dítětem 2.830,- Od 15 let Nezaopatřené dítě 2.450,- 15-26 let 2.140,- 6-15 let 1.740,- Do 6 let
Jednotlivec 3.410 2 dospělí 3.140+2.830=5.970 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3.140+1.740=4.880 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 3.140+2.830+1.740=7.710 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 3.140+2.830+2.140+2.450=10.5 60 Kč 2 dospělí, 3děti ve věku 5,8, 16 3.140+2.830+1.740+2.140+2.45 0=12.300
Rodinu tvoří matka a otec, kteří jsou oba studenti, a tedy jsou nezaopatřenými dětmi, ve věku 24 let a pečují o své nezaopatřené dítě ve věku 1 roku. Životní minimum bude tvořit částku 7.710,- Kč měsíčně, tj. 3.140,- Kč za první posuzovanou osobu (dle věku starší) + 2.830, - Kč (druhá posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let) + 1.740,- Kč (další posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem do 6 let).
U životního minima je uplatňován princip jednotnosti výše částek na území celého státu. Výše částek je určena v zákoně č. 110/2006 Sb. Částky životního minima mohou být průběžně upravovány nařízením vlády podle vývoje spotřebitelských cen, aby byla zachována jejich reálná hodnota, k 1. lednu a lze je navýšit též v mimořádném termínu. Vláda zvyšuje podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřené růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, pokud vývoj spotřebitelských cen vzrostl od poslední úpravy částek životního minima alespoň o 5 %.
Poprvé od roku 2006 došlo k navýšení částek životního a existenčního minima nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního a existenčního minima Životní minimum jednotlivce nově 3.410,-Kč Existenční minimum nově 2.200,- Kč
Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmů pod níž nastává stav hmotné nouze. Životní minimum v ČR má dvě části: a) základní osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti / nově jednotlivce b) společné potřeby domácnosti/nově společně posuzovaných osob Původně z. č. 463/1991 Sb., o životním minimu Nově: Z. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (od 1. 1. 2007), část dvanáctá zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, změna zákona o životním a existenčním minimu Životní minimum vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni, k zajištění výživy a ostatních základních potřeb. Životní minimum má velký význam v systému dávek státní sociální podpory, který zabezpečuje adresnou pomoc zejména rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zákon č. 117/1995 Sb.). Je využíváno při zjišťování nároku na některé dávky a pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory.
800-1-89810 Občanům z celé České republiky jsou po celých 24 hodin denně zdarma (s výjimkou přístupů z mobilních telefonů, které jsou zpoplatňovány) podávány informace o dávkách státní sociální podpory. http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/his Nové informační stránky, spuštěna kampaň k propagaci změn v oblasti sociálních výdajů, kde lze nalézt základní odpovědi na často kladené dotazy.
23.4.2014 40
Tiskopis žádost o přídavek na dítě, potvrzení o výši příjmu za kalendářní rok Nárok nezaopatřeného dítěte Rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40 Výše je dnes jednotná v závislosti na věku dítěte.
Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině< životní minimum rodiny x 2, 40 Dítě do 6 let 500, - Kč Od 6 do 15 let 610, - Kč Od 15 do 26 let 700, - Kč
Rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí Životní minimum rodiny Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4 násobek ŽM rodiny) Jedno do 6 let 7.710 18.504,- Kč Dvě 5, 8 let 9.850 23.640,- Kč Tři 5, 8, 12 let 11.990 28.776,- Kč Čtyři 5, 8, 12,16 14.440 34.656,- Kč
Je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Výše za kalendářní měsíc je dána násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Přídavek na dítě byl poskytován ve třech úrovních (zvýšená, základní, snížená) odvislých od příjmů rodiny v předchozím kalendářním roce. Jeho výše byla stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Rodiny s příjmem vyšším než je 4,00 do 31.12.2007 /od 1. 1. 2008 2, 40 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok.
Nezaopatřené dítě má nárok na přídavek Výše přídavku vyjádřená násobkem částky životního minima Příjem rodiny vyjádřen násobkem částky životního minima Zvýšená výměra 0,36 do 1,5 Základní výměra 0,31 nad 1,5 do 2,4 Snížená výměra 0,16 nad 2,4 do 4, 0
Věk nezaopatřenéh o dítěte Zvýšená Základní Snížená Do 6 let 576 496 256 6-15 let 706 608 314 15-26 let 810 698 360
Přechodné opatření mělo zmírnit negativní dopady krize na rodiny s dětmi. S účinností od 1. července 2009 do 31. prosince 2010 se měla posunout hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě z 2,4násobku životního minima rodiny na 2,5násobek. Zároveň se měla zvýšit měsíční částka přídavku na dítě o 50 Kč. K 31. 12. 2009 bylo ale opět zrušeno.
Do 6 let 550,- Kč Od 6 do 15 let 660, - Kč Od 15 do 26 let 750, - Kč
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,5násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.
51
Rodič pečující alespoň o 1 nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině < životní minimum rodiny x 2,00 Sociální příplatek byl s účinností od 01. 01. 2011 jako dávka zrušen. Bude vyplácen do 31.12.2012.
Nárok na sociální příplatek podle 20 až 22 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do dne 31. prosince 2010, náleží naposledy za měsíc prosinec 2010. O zániku nároku na sociální příplatek úřad práce jeho poživateli zašle sdělení. Jde-li o rodiče pečujícího alespoň o 1 nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, pak sociální příplatek náleží i po 31. prosinci 2010 podle právní úpravy platné přede dnem 1. ledna 2011, nejpozději však do 31. prosince 2012.
Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. U tohoto druhu dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,00 ( změna s účinností od 1. 1. 2008, do té doby bylo 2,20) násobek životního minima rodiny. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek. Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vždy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině. Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje okruh oprávněných. Jde zejména o péči o zdravotně postižené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost.
Za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou životního minima nezaopatřeného dítěte (součtem částek více dětí) částkou určenou jako podíl mezi: a ŽM dítěte X rozhodný příjem rodiny ŽM rodiny X 2,00
ŽMD x P SP = ŽMD ------------------------------ ŽM x 2,0 SP= výše sociálního příplatku ŽMD = částka životního minima dítěte (popř. součtu všech dětí, s případnou úpravou v důsledku všech skutečností uvedených v 22 ZSSSP promítnutí postižení dítěte či rodiče, studia dítěte) P= příjem rodiny v rozhodném období (čtvrtletí) ŽM = životní minimum rodiny (osob, které se považují za rodinu v období, na které se dávka přiznává)
57
Tiskopis žádost o příspěvek na bydlení, potvrzení o výši příjmu za kalendářní čtvrtletí Nařízení vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2010 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení S účinností od 01. 01. 2011 bude přiznáván na období od 01. 7.2011 do 30. 6.2012
Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby. Nejvýše přípustná doba pobírání příspěvku na bydlení 84 kalendářních měsíců neplatí, jde-li o byt, který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících předpisů.. zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje, kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let.
Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, od 1. 1. 2008 se do příjmu nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě.
Nárok má vlastník nebo nájemce, který je přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30% příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem (průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti v souladu se zákonem o nájemném, zahrnuty jsou ceny služeb a energií, dle přiměřené velikosti bytů a počtu osob v nich trvale žijících).
Počet osob v rodině Praha Nad 100 tis. obyv. 50.000-99.999 obyv. 10.000-49.999 obyv. Do 9.999 obyv. 1 7.068 5.616 5.352 4.563 4.379 2 10.144 8.157 7.796 6.715 6.464 3 13.813 11.214 10.742 9.330 9.001 4 a více 17.269 14.135 13.565 11.862 11.466
Počet osob v rodině Praha Nad 100 tis. obyv. 50.000-99.999 obyv. 10.000-49.999 obyv. Do 9.999 obyv. 1 4.053 4.053 4.053 4.053 4.053 2 6.042 6.042 6.042 6.042 6.042 3 8.421 8.421 8.421 8.421 8.421 4 a více 10.699 10.699 10.699 10.699 10.699
64
Obecně nárok rodiče na rodičovské dovolené, 196 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, zaměstnavatel je povinen umožnit čerpat do 3 let věku dítěte Rodičovský příspěvek dávka státní sociální podpory tiskopis žádost + volba Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě (nový 31 odst. 3 ZSSP), které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220.000,-Kč.
Nelze-li stanovit žádnému z rodičů k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7.600,- Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3.800,- Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7.600,- Kč měsíčně. Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7.600,- Kč až do částky 11.500,- Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění.
Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, Volbu nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění.
Žena požádala o přiznání rodičovského příspěvku z důvodu péče o dvouleté dítě. Dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není, žena ano. Nově 31 odst. 1 ZSSP pro rok 2012 věta druhá Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka bydliště na území České republiky být splněna u oprávněné osoby i u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek
31 na konci odstavce 2 ZSSP doplňuje věta Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze ji přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud této osobě, která dosáhla věku 16 let, přiznal rodičovskou zodpovědnost podle zákona o rodině..
Tiskopis žádost o rodičovský příspěvek, volba rodičovského příspěvku Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny. Pouze v případě nejrychlejší volby je potřeba doložit nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši 380,- Kč na den (dávka nemocenského pojištění).
Rodič, který pečuje o nejmladší dítě v rodině, a to do 4 let věku dítěte nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené, má nárok za předpokladu, že po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně o dítě pečuje, 30b ZSSP se ruší a nahrazuje 31 odst. 3 ZSSP pro rok 2012: Podmínka je považována za splněnou též: Od února 2006 může dítě do 3 let navštěvovat jesle do 5 kalendářních dnů v měsíci, a dítě, které dovršilo 3 roky, mateřskou školu do 4 hodin denně. Nově: dítě do 2 let 46 hodin v měsíci, dítě zdravotně postižené 4 hodiny denně (až 6 hodin denně) Péče o nejmladší dítě v rodině, 30a ZSSP, náleží jen jednou rodiči určenému na základě dohody, nedohodnou-li se určí úřad práce.
O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. O rychlejší čerpání musí rodič požádat nejpozději ve druhém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života. O klasické čerpání musí rodič požádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 21. měsíce věku, nově v roce 2011 to bude jen 9 měsíců. Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku.
11 400, - Kč, ve zvýšené výměře do 2 let věku dítěte 7 600, - Kč, v základní výměře do 3 let věku dítěte, resp. do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně nebo těžce zdravotně postižené 3 800, Kč, ve snížené výměře do 4 let věku dítěte 3 000,- Kč, v nižší výměře (od 1. 1. 2009) do 7 let věku dítěte, náleží-li dítěti příspěvek na péči z důvodu závislosti I. stupně, od 7 do 15 let věku, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2009, nenáleží-li dítěti příspěvek na péči
U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte). Pokud tomuto dítěti náleží příspěvek na péči (podle zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění), má rodič nárok na rodičovský příspěvek v poloviční výši. Pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a toto dítě nepobírá příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek v nižší výměře (3 000 Kč) od 7 do 15 let věku dítěte. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně nebo plní povinnou školní docházku. Dítě zdravotně postiženého rodiče může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně.
Původní podmínka nároku na rodičovský příspěvek výdělečná činnost nebo omezený příjem z výdělečné činnosti byla s účinností od 1.1.2004 zrušena. Od 1. ledna 2004 tedy existuje možnost výdělečné činnosti rodiče bez omezení nároku na dávku, zajistí-li rodič v době výdělečné činnosti péči o dítě jinou osobou. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.
Od 1.1.2005 rodičovský příspěvek náležel ve výši 1,54 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. Výše rodičovského příspěvku činila do 31. 12. 2006 částku 3635 Kč měsíčně. Pokud bylo rodičem nezaopatřené dítě, byla to částka 3835 Kč měsíčně. Od 1. ledna do 31. prosince 2007 činil 7.582,- Kč měsíčně, jde o 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2005. Od 1. 1. 2008 je zavedeno tzv. více rychlostní čerpání rodičovského příspěvku.
Jestliže byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky 220.000,- Kč rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22.800,- Kč. Nárok na výplatu odměny pěstouna vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku, nemá pěstoun, kterému byla pravomocně uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a to po dobu 3 kalendářních měsíců. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
23.4.2014 78
Tiskopis žádost o dávky pěstounské péče Pěstounská péče - je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. 43 ZSSP při společné péči manželů náleží dávky jen jednomu z manželů 43 ZSSP - dočasné svěření do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, náleží dávky ode dne rozhodnutí o dočasném svěření. Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku. Nevniká zároveň nárok na sociální příplatek. Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna. Od 1. června 2006 je vyplácen státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci sociálně právní ochrany dětí.
43 odst. 3 ZSSP - jestliže poručník (osoba mající vyživovací povinnost) o dítě osobně pečuje, náleží dávky poručníkovi a dítěti, a to i po dobu, kdy se má osoba dítě v osobní péči aniž by k němu měla stanovenu vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem.
Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Dávky jsou následující: 1. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte - 37-39 ZSSP 2. Odměna pěstouna - 40-40b ZSSP 3. Příspěvek při převzetí dítěte - 41 ZSSP 4. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla - 42 ZSSP
Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku. Nevzniká zároveň nárok na sociální příplatek. Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna. Od 1. června 2006 je vyplácen státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci sociálně právní ochrany dětí.
Příspěvek se poskytuje nezletilému nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči, pokud žije ve společné domácnosti s osobou, která je jeho pěstounem (nejdéle do 26 let). Výše příspěvku pro nezaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a koeficientu 2,3; pro zaopatřené dítě je koeficient 1, 40. Od roku 2012 jde o závislost na pomoci jiné osoby ve stupních I. koeficient 2,35, stupeň II. Koeficient 2,90, stupeň III. IV. koeficient 3.10. Do roku 2011 - Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima na osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,35; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,90 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 3,10. Blíže viz výše k vysvětlení posuzování zdravotního stavu. Příspěvek se vyplácí pěstounovi. Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.
Nezaopatřené dítě ve věku Zdravé dítě Stupeň závislosti I. Stupeň závislosti II. Stupeň závislosti III. nebo IV. Koeficient 2,3 Koeficient 2,35 Koeficient 2,90 Koeficient 3,10 Do 6 let 4002 4089 5046 5394 6 15 let 4922 5029 6206 6634 15-26 5635 5758 7105 7595
Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), koeficientem 2,35, ve stupni II (středně těžká závislost), koeficientem 2,90, ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), koeficientem 3,10..
Je určitým způsobem společenské uznání osobě, pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Od 1. 1. 2007 je výše odměny stanovena jako součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00 za každé dítě svěřené do pěstounské péče. Odměna za jedno dítě tak činí za kalendářní měsíc částku 3.126,- Kč do konce roku 2011 a s účinností od roku 2012 již 3.410,- Kč (návaznost na životní minimum jednotlivce)
Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti nebo o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné osoby, 8 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve stupni II. (středně těžká), III. (těžká) nebo IV. (úplná), výše odměny činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 5,50. Odměna se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0, 50 za péči o každé další dítě svěřené mu do péče a koeficientu 0,75 za každé další dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II., III. nebo IV.
Počet dětí v pěstounské péči 1 2 3 nebo 1 závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II.,III.,IV. Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně 3 410 6 820 18 755 4 20.460
Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Příspěvek se vyplatí jednorázově. Od 1. 1. 2008 je výše příspěvku stanovena pevnými částkami podle věku dítěte. Historický exkurz! Dříve příspěvek náležel ve výši 4,45 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte.
Věk dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč Do 6 let 6-15 let 15-26 let 8 000 9 000 10 000
Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Pokud pěstoun do pěti let auto prodal, daroval či počal používat pro výdělečnou činnost, je povinen poměrnou část vrátit. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun. V době posledních 10 kalendářních let nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. Příspěvek lze poskytnout též na opravu vozidla.
23.4.2014 92
Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny. Nárok má žena, která porodila dítě, rovněž otec, zemřela-li žena a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. Nárok vzniká dnem porodu, ode dne převzetí dítěte rovněž osobě, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné náleží jen jednou, avšak i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci (osvojení, na základě rozhodnutí příslušného orgánu). Od 1. 1. 2007 součin částky životního minima na osobní potřeby dítěte dítěte a koeficientu, při narození 1 dítěte 11,10, u dvou a více dětí 16,60. Od 1. 1. 2008 jednotná částka 13000,- Kč na každé narozené dítě, jednorázově.
Od 01. 01. 2011 testovaná dávka nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2.40 Nárok na porodné má žena, - která porodila své první živé dítě a to ve výši 13.000,- Kč - a které se současně s prvním živě narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti ve výši 19.500,- Kč Též při převzetí prvního dítěte do 1 roku věku do péče nahrazující péči rodičů.
Tiskopis žádost o porodné Je potřeba požádat do 1 roku od narození dítěte. Pro děti narozené od 1. ledna 2008 je porodné stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13000,- Kč na každé narozené dítě bez ohledu na tu skutečnost, kolik se narodí dětí současně.
23.4.2014 96
ilda@seznam.cz Touto dávkou se přispívá na náklady, spojené s vypravením pohřbu. Od 1. ledna 2008 náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Dříve měla na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR. Příjem rodiny se netestuje. Výše pohřebného je stanovena, na rozdíl od ostatních dávek SSP, pevnou částkou, a to ve výši 5 000 Kč, jednorázově.
Tiskopis žádost o pohřebné Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží dávka jen jednou osobě, která uplatní nárok jako první. Nárok vzniká dnem pohřbení. Příklad: 1) Smrt nezaopatřeného dítěte 2) Smrt osoby, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte Osoby ke dni smrti měly trvalý pobyt na území ČR, podmínka trvalého pobytu a bydliště se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.