Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie INVENTARIZACE OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN NA ÚZEMÍ ARBORETA KŘTINY Bakalářská práce 2010/2011 Fedorová Barbora

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Podpis studenta:

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla nejvíce poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Luboši Úradníčkovi, CSc., za poskytnuté rady, odbornou pomoc a veškeré připomínky při zpracování daného tématu. Dále Ing. Michalu Kneiflovi, Ph.D. za zapůjčení dendrometrických pomůcek, Ing. Martinovi Klimánkovi, Ph.D. za poskytnutí mapových podkladů a Ing. Petru Jelínkovi, Ph.D. za propůjčení podkladového materiálu pro zpracování seznamu ohrožených druhů.

ABSTRAKT Jméno posluchače: Fedorová Barbora Název práce: Inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny Cílem této bakalářské práce je inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny. Arboretum se nachází přibližně 20 km od města Brna, na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Prvním krokem bylo se seznámit s odbornou literaturou, poté provést venkovní práce, tzn. determinaci bylin a dřevin. U rostlin byla hodnocena populace a plošný výskyt, u dřevin změřeny základní dendrometrické veličiny (výška, výčetní tloušťka, výška nasazení koruny a průměr koruny) a též zaznamenán výskyt. Dále bylo zkoumáno zmlazení a plodnost jednotlivých druhů. Výstupem práce jsou tabulky všech druhů, které se nachází v arboretu, tabulky pouze chráněných druhů, tabulky s biometrickými údaji, mapy s výskytem chráněných druhů a fotografie. Klíčová slova: arboretum, Křtiny, inventarizace, ohrožené druhy rostlin Topic of the thesis: The Inventory of Endangered Species of Plants at Křtiny Arboretum The aim of the bachelor thesis is to provide the inventory of endangered species of plants at the premises of Křtiny Arboretum. The Arboretum is located 20 km from Brno, at the territory of the Masaryk Forest Training Forest Enterprise in Křtiny. The first step in the course of work was the study of all the relevant literature, then came the terrain work in the Arboretum premises which involved mainly the determination of the plants and trees. With the plants, the assessed data was the population and the territorial incidence, with the timbers, the measured data were the height, the trunk diameter, the height of crown and the diameter of crown, and also the incidence. Further examination focused on rejuvenation, fertility and the health condition of the species. The outcome of the thesis are the tables of all the species in the Arboretum, the tables of endangered species only, the tables of biometric data, the maps of the incidence of species and photographs. Key words: arboretum, Křtiny, inventory, endangered species of plants

OBSAH 1 Úvod a cíl práce... 10 2 Literární přehled... 11 2.1 ŠLP Masarykův les Křtiny... 11 2.1.1 Základní informace... 11 2.1.2 Historie... 11 2.1.3 Význam... 12 2.2 Arboretum Křtiny... 12 2.2.1 Základní informace... 12 2.2.2 Historie... 13 2.2.3 Současný stav... 14 2.2.4 Význam... 14 2.2.5 Naučná stezka Domácí dřeviny... 14 2.2.6 Přírodní podmínky... 15 2.3 Stanovení stupně ohrožení... 15 2.3.1 Mezinárodní právní dokumenty... 16 2.3.2 Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.... 16 2.3.3 Červený seznam cévnatých rostlin České republiky... 17 2.3.4 Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR... 18 2.3.5 Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů... 20 3 Metody a materiál... 21 3.1 Fotografická dokumentace... 21 3.2 Poziční měření GPS přístrojem... 21 3.3 Tvorba mapových podkladů... 22 3.4 Dendrometrické měření... 24 3.5 Vytvoření seznamu ohrožených druhů... 27 4 Výsledky a diskuze... 28

4.1 Seznam chráněných druhů v Arboretu Křtiny... 28 4.2 Zastoupení jednotlivých a nejčetnějších čeledí... 30 4.3 Zhodnocení stupně ohrožení... 31 4.4 Dendrometrické měření... 32 4.5 Srovnání výsledků s floristickým soupisem J. Dvořáka... 36 4.6 Zhodnocení početnosti bylin... 37 4.7 Seznam ohrožených druhů, které jsou v Arboretu Křtiny původní... 38 4.8 Zhodnocení zmlazení, plodnosti a zdravotního stavu... 38 4.9 Příklad zpracovaných výsledků... 39 5 Management... 42 6 Závěr... 44 7 Summary... 46 8 Seznam literatury... 47 8.1 Bibliografické zdroje... 47 8.2 Elektronické zdroje... 48 8.3 Ústní sdělení... 49

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Přehledová situační mapa, zdroj: mapy.cz... 13 Obrázek 2: Ortofoto snímek Arboreta Křtiny s naměřenými bodovými prvky... 24 Obrázek 3: Hospodářská mapa Arboreta Křtiny s naměřenými bodovými prvky... 24 Obrázek 4: Měření výšky založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků A)... 25 Obrázek 5: Měření výšky založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků B)... 25 Obrázek 6: Výška nasazení živé koruny... 26 Obrázek 7: Duschekia alnobetula listy a šištice... 40 Obrázek 8: Duschekia alnobetula listy a jehnědy... 40 Obrázek 9: Mapový podklad s výskytem Duschekia alnobetula... 41 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Seznam chráněných a ohrožených druhů v Arboretu Křtiny... 28 Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých čeledí... 30 Tabulka 3: Výsledky dendrometrického měření... 32 Tabulka 4: Zhodnocení naměřených výšek... 35 Tabulka 5: Zhodnocení nejvyšších a nejmenších naměřených hodnot... 36 Tabulka 6: Seznam chráněných bylin v Arboretu Křtiny (J. Dvořák, B. Fedorová) 36 Tabulka 7: Srovnání početnosti bylin (J. Dvořák, B. Fedorová)... 37 Tabulka 8: Dendrometrické hodnoty Duschekia alnobetula... 40 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Grafické zastoupení vybraných čeledí... 31 Graf 2: Zhodnocení stupně ohrožení... 31

SEZNAM PŘÍLOH CD 1 Příloha č. 1: Mapa naučné stezky Domácí dřeviny v Arboretu Křtiny Příloha č. 2: Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR Příloha č. 3A: Printscreen z GPS, Pathfinderu Office a ArcGisu Příloha č. 3B: Naměřená data z Trimble Juno ST a výsledné mapové podklady Příloha č. 4: Návod na elektrický dálkoměr Haglöf Příloha č. 5: Výsledky dendrometrického měření a lokality, kde probíhalo měření Příloha č. 6: Seznam všech druhů a seznam pouze chráněných druhů v arboretu Příloha č. 7: Fotografie Příloha č. 8: Souhrnně zpracované výsledky inventarizace v Arboretu Křtiny

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Zadání bakalářské práce je Inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny. Arboretum se nachází přibližně 20 km od města Brna, na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Školní lesní podnik je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně a plní funkci účelovou, výchovnou, estetickou a hospodářskou. Je zde řešeno mnoho výzkumných úkolů pedagogy, lesníky a též studenty. V arboretu je evidováno na 800 taxonů dřevin včetně rozsáhlé sbírky vrb. Nachází se zde jeden z největších exemplářů severoamerického podražce velkolistého (Aristolochia macrophylla Lam.) a nejpozoruhodnější dřevinou je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata Thunberg). Jsou zde evidovány ohrožené a vzácné druhy dřevin a bylin, které je potřeba chránit. Proto jsem si jako bakalářskou práci vybrala inventarizaci těchto druhů, čímž chci získat nové poznatky o jejich výskytu, počtu a zdravotním stavu, které by vedly k lepší ochraně. Ochrana rostlin a živočichů je velmi důležitá z následujících důvodů: estetického, etického a ekologického. Záštita je důležitá nejen v rámci jednotlivých států, ale i na mezinárodní úrovni. Ochrana prostředí, rostlin a živočichů v České republice vychází z následujících legislativních předpisů- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. Další důležité zdroje týkající se ochrany jedinců jsou červené seznamy a červené knihy. Cílem této práce je vytvořit seznam ohrožených druhů rostlin na zkoumaném území a vyhotovení map s lokalitami jejich výskytu. Dále změřit a zhodnotit základní biometrické údaje u dřevin spadajících do skupiny C1, C2 a C3. Jedná se o kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené taxony dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky. Nakonec zhodnotit celkový stav ohrožených druhů a navrhnout management. Výsledky této práce by měly sloužit k vyhodnocení situace ohrožených druhů v Arboretu Křtiny, k poučení provozovatele o jejich výskytu, ochraně a péči. 10

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 ŠLP Masarykův les Křtiny 2.1.1 Základní informace Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny byl založen roku 1923. Výkonným ředitelem je v současné době Ing. Jaroslav Martínek, CSc. Lesní pozemky zaujímají rozlohu 10 260 ha, tvořící ucelenou část od severního okraje města Brna až k městu Blansku. Převládají zde především smíšené lesy, které se vyznačují značnou pestrostí a nachází se v nadmořských výškách, které se pohybují od 210 do 575 m. n. m. Průměrná roční teplota zde činí 7,5 C a průměrné roční srážky dosahují 610 mm. Uplatňuje se tu podrostní hospodářství s velkým podílem přirozené obnovy (až 50 %). Nachází se zde 116 lesních typů a 4 lesní vegetační stupně. Až jedna třetina školního podniku se rozprostírá v oblasti CHKO Moravský kras. Na území dnešního podniku najdeme 19 přírodních rezervací, které zaujímají 8 % z celkové rozlohy. Přesná rozloha rezervací činí 862 ha. Na území podniku jsou celkem tři arboreta: v Řícmanicích, ve Křtinách a v Habrůvce (http://www.slpkrtiny.cz). 2.1.2 Historie Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně a to od roku 1923, jak je již zmíněno výše. Pyšní se velmi bohatou historií a též faktem, že je nejstarším školním statkem v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. O vytvoření školního statku již usiloval jeden z prvních rektorů na Vysoké škole zemědělské v Brně a to profesor Rudolf Haša. V roce 1922 Ministerstvo zemědělství ČSR přiznalo Vysoké škole zemědělské v Brně Lesní statek Adamov, přičemž profesor Josef Opletal byl zvolen do čela Správního výboru. V roce 1931 prezident T. G. Masaryk a Ministerstvo zemědělství ČSR schválili přejmenování Lesního statku Adamov na Školní lesní statek Masarykův les. V době první Československé republiky na akademické půdě působili tito profesoři: Rudolf Haša, Ferdinand Müller, Antonín Dyk, Josef Opletal, Josef Konšel, August Bayer a Alois Tichý. Ti všichni pracovali a uplatňovali svoje myšlenky a představy na školním podniku. V době okupace byl školní podnik pod správou Ředitelství státních lesů a statků v Hodoníně. Byly snahy o zrušení podniku, zůstal však zachován. Po osvobození tzn. v roce 1945, bylo vše navráceno do původního stavu. V roce 2000 11

se souhlasem Ministerstva zemědělství ČR byly všechny pozemky ŠLP Mendelovy univerzity převedeny do vlastnictví jako veřejné. To umožnilo otevření se světu a využití tohoto zařízení veřejností (http://www.slpkrtiny.cz). 2.1.3 Význam ŠLP Masarykův les Křtiny slouží jako demonstrační zařízení lesnického a dřevařského hospodaření. Je to místo častých exkurzí, propagačních a prezentačních akcí. Též působiště výkonu praxí studentů Mendelovy univerzity. Je zde řešeno mnoho výzkumných úkolů pedagogy, lesníky a též studenty. ŠLP Křtiny plní funkci účelovou, výchovnou, estetickou a hospodářskou. Spolupráce je nejen vnitrostátní, ale i na mezinárodní úrovni. Spolupracuje se státy Evropské unie, Ruska, Číny i Latinské Ameriky. V roce 1997 se podnik stal držitelem ekologického certifikátu FSC, v roce 2003 certifikátu PEFC, poté držitelem certifikátu C-o-C a IKEA. To vše nás utvrzuje o vysoké úrovni a hodnotě tohoto zařízení. ŠLP se skládá ze tří polesí: Vranov u Brna, Habrůvka a Bílovice nad Svitavou. Podnik vlastní pilu v Olomoučanech, která slouží ke zpracování surového dřeva, také se zde nachází školkařské středisko. V Adamově se zase nalézá zařízení pro sortimentaci, vagónování, dopravu kulatiny a též opravářské středisko. Ve Křtinách je středisko stavební, které se zabývá cestními a zednickými prácemi, také je zde sídlo výroby a servisu lesních strojů (http://www.slpkrtiny.cz). 2.2 Arboretum Křtiny Arboretum (lat. arbor = strom) je sbírka živých dřevin- dendrologická zahrada respektive, zvláštní botanická zahrada specializující se na výzkum a pěstění dřevin (http://cs.wikipedia.org). 2.2.1 Základní informace Jedná se o nejstarší a největší arboretum ŠLP Masarykův les Křtiny, polesí Habrůvka, lesnický úsek Tipeček. Rozloha činí 23 ha z původních 100 ha, nadmořská výška se pohybuje od 450-520 m. Začlenění je následující: kraj Jihomoravský, okres Blansko a katastrální území Křtiny. Nachází se v těsné blízkosti CHKO Moravský kras, přesněji mezi městysi Křtiny a Jedovnice, přibližně 20 km severně od města Brna. Je zde evidováno 800 taxonů dřevin, z toho 100 kultivarů a kříženců vrb. Nejpozoruhodnější dřevinou je japonský pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata Thunberg). Celé arboretum je vyzdobeno více než 25 dřevěnými plastikami, 12

které vyrobili studenti Mendelovy univerzity. Arboretum je zpřístupněno veřejnosti každou sobotu a to po celou vegetační sezónu. Dny otevřených dveří se konají vždy začátkem října a na konci května. Pro studijní účely slouží arboretum po celý rok (http://www.slpkrtiny.cz). 2.2.2 Historie Obrázek 1: Přehledová situační mapa, zdroj: mapy.cz Arboretum bylo založeno roku 1928 profesorem Augustem Bayerem, zakladatelem Dendrologického ústavu Lesnické fakulty tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. Naučná stezka Domácí dřeviny byla zřízena o rok později v období 1929-1930. Hlavní část výsadeb proběhla v letech 1928-1934. Výstavba hráze rybníka a jeho celkové zprovoznění proběhlo roku 1932. Nejstarší pěstební materiál pocházel z průhonických zahrad u Prahy. Sazební materiál profesor Bayer získával na svých cestách po celé Evropě. Další exempláře byly rozšiřovány vlastními výpěstky, ze sběru semen a výměnnými obchody. Arboretum se chlubí rozsáhlou sbírkou vrb, která byla založena docentem Jindřichem Chmelařem, který byl vedoucím Dendrologického ústavu a též Arboreta Křtiny. Dne 16. 2. 1995 byla založena Nadace prof. Augusta Bayera (dnes nadační fond), který má za cíl celkovou péči o arboreta, lesní palouky, přírodní rezervace na území ŠLP Křtiny a lepší zpřístupnění veřejnosti. Nynějším předsedou je profesor Jaroslav Koblížek. V roce 1996 byla dokončena a zpřístupněna veřejnosti naučná stezka Domácí dřeviny (Karban, 2002). 13

V roce 2004 na základě dotace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve výši 1 950 000 Kč bylo vybudováno nové oplocení Arboreta Křtiny. K nutné výměně oplocení bylo přistoupeno díky značným škodám od zvěře i nechtěných návštěvníků. Nový plot dosahuje výšky dvou metrů a jeho celková délka je 2 300 m (http://www.slpkrtiny.cz). V období 2009-2010 byl za podpory Evropské unie- Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci operačního programu Životní prostředí obnoven rybník v arboretu Křtiny. Došlo k odbahnění, opravení rybníka, dále byla zpevněna hráz a výpustné zařízení. Též byly vytvořeny dvě nevypustitelné tůňky. Celkové náklady činily 3 155 385 Kč (informační tabule v Arboretu Křtiny, 2010). 2.2.3 Současný stav Odbornou správu nad arboretem vykonává Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie Mendelovy univerzity v Brně, zastoupena doc. Lubošem Úradníčkem. V rámci ŠLP Masarykův les Křtiny se jedná o středisko zeleně a arboret, zastoupeno p. Annou Fojtíkovou (http://www.slpkrtiny.cz). 2.2.4 Význam Funkce arboreta je výchovná, estetická a slouží jako výukový objekt. Na tomto území probíhají vědecké práce a dále slouží k rodinné turistice. Je zde možnost navázání návštěvy jeskyní Na Výpustku, Rudického mlýna a propadání. Arboretum je na listu evropských botanických zahrad a arboret, patří mezi významné arboretum, tzv. lesoparkového typu. Na tomto území se nachází jeden z největších exemplářů severoamerického podražce velkolistého (Aristolochia macrophylla Lam.) (Průša, 2004). 2.2.5 Naučná stezka Domácí dřeviny Naučná stezka byla vytvořena za podpory Nadace prof. A. Bayera roku 1996. Celková délka naučné trasy činí 2,5 km a skládá se z 23 zastávek. Na každé informační ceduli je návštěvník informován o popisu druhu, ekologických nárocích a rozšíření včetně názorné mapky. Stezka je zaměřena na naše autochtonní druhy dřevin, z nichž je zastoupeno na 120 druhů. Nacházejí se zde také dva památníky věnované A. Bayerovi (1882-1942), zakladateli tohoto arboreta a J. S. Preslovi (1791-1849), profesorovi mineralogie a zoologie na univerzitě v Praze (Kolibáčová a Úradníček, 1996). Mapa naučné stezky, viz příloha č. 1 této práce. 14

2.2.6 Přírodní podmínky Arboretum se nachází v oblasti krystalinika v jižní části Českého masivu. Geologickým podkladem je biotický granodiorit, ve východních částech jsou droby, v jižních částech též droby, dále břidlice a prachovce. Lze zde vylišit dva půdní typy: kambizem typická, subtyp mezotrofní, která patří do skupiny hnědých půd. Jedná se o hlinito-písčitou až písčitou půdu, středně hlubokou. Často je tmavě zbarvena, s typickým středním kambickým horizontem Bv, který je zbarven procesem braunifikace. Z humusových forem se vyskytuje mullový moder až mull. Tento půdní typ se nachází v severozápadní části a též ve svazích, přibližně na 60 % plochy. Druhým půdním typem je hnědozem luvická, která patří do skupiny ilimerizovaných půd. Jedná se o jílohlinitou, hlubokou půdu. V profilu se vyskytuje charakteristický horizont Bt- luvický, o šířce minimálně 15 cm a probíhá zde akumulace koloidních složek, tedy jílovitých minerálů. Pro diagnostiku tohoto půdního typu nám slouží horizont E- eluviální, vybělený a ochuzený o živiny. Humusová forma, která se zde vyskytuje je mullový moder. Tento půdní typ se vyskytuje na rovinatém terénu, kolem aluvia potoka a na úpatí svahů. Zaujímá tedy zbylých 40 % území, vystupuje do nadmořské výšky 460 m. Arboretum se nachází v nadmořské výšce od 450-520 m. n. m. Téměř jednu třetinu plochy zaujímá rovinaté údolí nivy kolem potoka. V jihovýchodní krajní části arboreta se nachází rybník. Většina svahů je orientována na východ. V údolí rozkládajícím se od severu k jihu je dlouhotrvající sněhová pokrývka, mrazy a proudí zde vlhký vzduch. Oblast z hlediska klimatického se dá hodnotit jako mírně teplá a suchá s mírně teplou zimou. Průměrná roční teplota je zde 6 C. Vegetační období trvá 153 dní, tzn., kdy je průměrná teplota vyšší jak 10 C. Množství srážek ve vegetačním období je 350 mm, suma srážek v zimním období je 235 mm a celkový úhrn srážek za rok činí 585 mm (Karban, 2002). 2.3 Stanovení stupně ohrožení K jednotlivým druhům bylin a dřevin byl dohledán stupeň ohrožení. Stupeň ohrožení indikuje u jednotlivých biologických druhů šanci na přežití. Při zařazování do kategorie se bere v potaz mnoho faktorů, nejen počet přeživších kusů, ale také přírůstky a úbytky v populaci během času, známé hrozby a možnosti odchovu v zajetí. 15

Ohrožené druhy jsou zaznamenány v červeném seznamu a druhy vyhynulé v černém seznamu (http://cs.wikipedia.org). 2.3.1 Mezinárodní právní dokumenty Ochrana druhů je na mezinárodní úrovni stanovena následujícími dokumenty, jedná se o CITES a Bernskou úmluvu. CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) je úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Vědeckým orgánem CITES je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Výkonný orgán pro Českou republiku je Ministerstvo životního prostředí ČR (http://www.ochranaprirody.cz). Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, též zvaná Bernská úmluva- jedná se o jednu z nejvýznamnějších mezinárodních úmluv týkajících se ochrany přírody. Cílem této úmluvy je ochrana evropsky významných chráněných druhů živočichů, rostlin a jejich biotopů (http://www.ochranaprirody.cz). 2.3.2 Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Prvním zdrojem informací o stupni ohrožení druhů na národní úrovni byla vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. a její novela č. 175/2006 Sb., k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Paragraf 14 pojednává o seznamu a stupni ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Přičemž samotný seznam chráněných rostlin se nachází v příloze č. II této vyhlášky. Paragraf 15 objasňuje pojem ochrana ohrožených druhů. Jedná se o komplexní ochranu jejich stanovišť a bezprostředního okolí. Bezprostřední okolí je definováno jako prostor, který vytváří základní podmínky pro existenci populací a do něhož nelze zasahovat, aniž by rostlina na tento zásah nereagovala. Dále jsou zde rozebrány různé zásahy, ke kterým by nemělo dojít. Jedná se zejména o porušení hydrologicko-půdních poměrů, za ty se zejména považuje odvodňování, zavlažování, zásahy do vodotečí a manipulace s výškou hladiny vodních ploch. Dále zásahy do půdního horizontu, to znamená narušování drnu i hrabání steliva v lese. Za zásahy měnící chemismus prostředí se považuje hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoli chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin. Zvláště chráněné druhy rostlin uvedené v příloze č. II, které jsou označovány jako škůdci, se nesmějí hubit. V případě nutného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin 16

je možno provést přenesení ( 52 zákona) celých rostlin či jejich částí v jakémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště. K přenesení je nezbytná vyjímka z ochrany zvláště chráněného druhu podle 56 zákona. Toto přenesení musí být písemně dokumentováno (Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb.). 2.3.3 Červený seznam cévnatých rostlin České republiky První seznam vyhynulých a ohrožených taxonů květeny České republiky pochází z roku 1979. Některé druhy bylo nutné v průběhu let z původního seznamu zcela vypustit či znovu zaznamenat a též bylo potřeba změnit kategorie ohrožení. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Holub a Procházka, 2000) byly vyhledány ohrožené druhy rostlin, které se nachází na území Arboreta Křtiny. Označení je použité tak, aby bylo srovnatelné s mezinárodním členěním IUCN (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources)- Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. Použité označení ohrožených druhů je následující: A Vyhynulé a nezvěstné taxony A1 Vyhynulé taxony (IUCN: extinct = EX) Druhy, které se na našem území dlouhodobě neobjevují, tj. 25-50 let, dále druhy stenoektní, které vyhynuly na svých původně rozsáhlých lokalitách, díky úplné změně přírodních podmínek. A2 Nezvěstné (pravděpodobně vyhynulé) taxony (?EX) Výskyt na známých lokalitách, není zaznamenán 20-30 let, ale je zde ještě možnost jejich znovuobjevení na dříve známých či dokonce nových lokalitách. A3 Nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů (?EX?) Jedná se o různorodou skupinu, ve které se nachází druhy, které mají nejasný původ či nejasnou taxonomickou hodnotu v naší květeně. C Taxony v různém stupni ohrožené C1 Kriticky ohrožené taxony (critically endangered = CR) Patří sem velmi vzácné a podstatně ohrožené druhy, s jednou až pěti lokálními populacemi, mizející v důsledku lidských aktivit. Populace jsou chudé na jedince, často jsou od sebe hodně vzdáleny. Též sem zařazujeme druhy, které byly dříve velmi hojné až hojné. Dnes jsou vzácné, vyskytuje se pouze 10 % jedinců z předchozí populace. 17

C2 Silně ohrožené taxony (endangered = EN) Patří sem taxony s prokazatelným a postupným ústupem za poslední časové období. Dochází ke snižování velikosti, hustoty a počtu populací, dokonce mohou klesnout na 50 % původní velikosti. Dále sem patří populace s nízkým počtem stanovišť. Druhy, které jsou zařazeny do této kategorie, jim nehrozí vymizení, ale pokud nebudou ochraňovány, tak se mohou stát kriticky ohroženými. C3 Ohrožené taxony (vulnerable = VU) Druhy prokazují trvalý ústup, avšak oproti minulé skupině je pomalejší a menší. Dochází k celkovému snížení hustoty populací, uvádí se až o 20-50 % oproti minulým stavům. C4 Vzácnější taxony vyžadující další pozornost (lowed risk = LR and data deficient = DD) Do této kategorie jsou zařazeny druhy, které jsou vzácnější a nelze je zařadit do předchozích stupňů. Jedná se o druhy, u kterých se dá v budoucnu předpokládat ohrožení, díky různým omezujícím faktorům. Dále sem též patří druhy, o kterých je nedostatek ekologických, fytogeografických a taxonomických údajů a mohly by být ohroženými (Holub a Procházka, 2000). 2.3.4 Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR byl uveřejněn v Geobiocenologickém spisu, svazku č. 12. V seznamu se nachází všechny autochtonní druhy stromů, keřů, dřevitých lián, polokeřů a keříčků rostoucí na území ČR. Není zahrnut rod Rubus, který vyžaduje mnohem podrobnější studium. Pro vytvoření seznamu ohrožených druhů byly použity následující kritéria, která byla bodově ohodnocena: Trend vývoje početnosti populací druhu za posledních 100 let (odhadem) Velmi silně klesající (pokles populace o 75 %), silně klesající (pokles o 50-75 %), středně klesající (pokles o 25-50 %), mírně klesající (pokles o méně než 25 %), setrvalý a rostoucí trend. Pravděpodobnost vyhynutí 50 % pravděpodobnost vyhynutí během 100 let nebo tří generací (podle toho co trvá méně), 20 % pravděpodobnost, 10 % pravděpodobnost, druh není v současnosti ohrožen, ale je závislý na ochranné péči a druh není nyní považován za ohrožený. 18

Počet lokalit Velmi nízký (1-5), nízký (6-20), střední (desítky), vysoký (více než 100). Početnost populace, která je průměrná na všech lokalitách Populace drobné s velmi nízkou početností jedinců (desítky), nízká početnost (desítky, místy stovky), střední početnost (stovky), vyšší početnost (více než 1 000 jedinců) a velmi vysoká početnost jedinců. Stupeň ohrožení biotopů Velmi silně ohrožené, silně ohrožené, středně ohrožené, ohrožené, slabě ohrožené a stabilní- bez ohrožení. Stávající legislativní druhová a územní ochrana Druhy, u kterých jsou populace územně chráněny (NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP, NATURA 2000), populace jsou jen částečně územně chráněny, populace není územně chráněna a druh, u něhož není chráněna žádná populace. Potencionální možnost poškození biotickými faktory (včetně člověka) Druh silně poškozován přímou činností člověka, druh slabě poškozován a druh není přímo poškozován. Poslední dvě kategorie jsou pouze doplňkové. Celkové vyhodnocení stupně ohrožení dle součtu bodů ze základních i doplňkových kritérií je následující: A1, A2 dle skutečnosti o vyhynutí C1 19 a více bodů C2 16-18 bodů C3 13-15 bodů C4 10-12 bodů C5 nedostatek informací, nebylo bodově hodnoceno Vyhodnocení všech chráněných dřevin ČR: Do kategorie kriticky ohrožených druhů (C1) patří 34 taxonů, do silně ohrožených druhů (C2) patří 30 taxonů, do ohrožených druhů (C3) 22 taxonů, zranitelných druhů (C4) je 20 taxonů, do poslední kategorie C5 patří 6 taxonů s pochybným původem a 6 taxonů, u nichž je nedostatek fytogeografických a taxonomických informací. Z této studie vyplývá, že 56,5 % našich dřevin patří do některé z kategorií ohrožených taxonů a 2,3 % jsou vyhynulé (Maděra a Úradníček, 2007). Seznam vzácných a ohrožených dřevin je uveden v příloze č. 2. 19

2.3.5 Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů Červené knihy (Red data book) vznikají na základě Červených seznamů. Jsou v podstatě obsáhlejší naučně-popularizované červené seznamy zahrnující ohrožené rostliny a živočichy na úrovni státní i celosvětové. Jsou nejsrozumitelnějším zdrojem informací o ohrožení jednotlivých druhů. U každého druhu je zaznamenán stupeň ohrožení dle IUCN (EX,?EX,?EX?, CR, EN, VU a LR), dle Červeného seznamu (A1, A2, A3, C1, C2, C3 a C4) a její příčiny ohrožení. Dále je uvedena obecná charakteristika druhu, její ekologické nároky a mapa rozšíření druhu. Je vydáno šest dílů této knihy, poslední vyšla v roce 2005 a jedná se o Červenou knihu biotopů České republiky (http://www.czp.cuni.cz). V rámci této práce byla použita Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR a to konkrétně svazek Vyšší rostliny, z roku 1999. Autorem je Jan Čeřovský. 20

3 METODY A MATERIÁL Přípravné práce se skládaly z vyhledání a nastudování doporučené literatury. Samotné terenní práce začaly na jaře roku 2010, první návštěva spočívala v rekognoskaci terénu podél hlavních cest a zhlédnutí důležitých míst v arboretu. Další návštěvy probíhaly v pravidelných intervalech. První část prací byla zaměřena především na bylinné patro, další část na stromové patro. Určování jednotlivých druhů probíhalo buď přímo v terénu, nebo byly exempláře nafoceny a určeny posléze. Dále byly ohrožené druhy zaměřeny GPS přístrojem a vyfotografovány. U stromů, které spadají do kategorie ohrožení C1, C2 a C3, byly změřeny i základní dendrometrické veličiny. Dále byla určena početnost, plodnost a zdravotní stav. Kancelářská práce znamenala stažení naměřených dat z GPS přístroje, tvorba mapových podkladů, přepsání výsledků dendrometrického měření do elektronické podoby, utřídění a úprava fotografií. 3.1 Fotografická dokumentace Při práci byl použit digitální fotoaparát od firmy Sony, konkrétní typ Super Steady Shot DSC-H2. Snaha byla zachytit celkový habitus, prýty, květy i plody. Při každé návštěvě arboreta byl zachycen aktuální stav vybraných dřevin a rostlin. Fotografické výstupy z práce jsou uvedeny v příloze č. 7, kde jsou vytvořeny složky jednotlivých ohrožených a chráněných druhů. 3.2 Poziční měření GPS přístrojem Cílem bylo zaznamenat polohu jednotlivých ohrožených druhů. Pro práci byl využit přístroj značky Trimble, typ Juno ST zapůjčený Ústavem geoinformačních technologií. Toto GPS zařízení používá pro mapovací práce software TerraSync. Použitý souřadnicový systém byl S-JTSK Krovak1. Přesnost měření ±7-10 m. První krok, je vložení mapového podkladu do GPS přístroje. Je dvojí možnost buď pomocí USB kabelu či Bluetooth. Zvolený postup je pomocí Bluetooth: zapne se GPS přístroj, zvolí se sekce nastavení Bluetooth, v podsekci zatrhnout Možnost propojení pro všechna zařízení a Viditelnost pro ostatní zařízení. Zapnout Bluetooth na PC i GPS, následně propojit obě zařízení. Následuje přenesení mapových podkladů, Arboretum.tiff i druhý soubor Arboretum.tfw. Na GPS se zvolí Start, Průzkumník, My documents, podkladová mapa je přenesena do složky TerraSync. Otevře se software 21

TerraSync, sekce Mapy, Vrstvy, Soubory pozadí, vybere se mapový podklad a výběr se potvrdí. Druhým krokem je spustit software TerraSync, umožnit přímý výhled na oblohu, zkontrolovat stav a konfigurovat GPS. Sběr dat znamená: vytvoření nového datového souboru, sběr bodových, liniových či plošných prvků a ukončení sběru dat. Vytvoření nového datového souboru: sekce Data, podsekce Nový, název souboru a nakonec zvolit Vytvořit. Tímto se vytvořil nový soubor pro sběr dat a může se zahájit měření. Postup měření: Data, Sbírat, vybrat měřený prvek, Vytvořit. Je možnost přidat komentář k aktuálně měřenému prvku a potvrdit OK. Sběr prvků bodových: Pokud je zaměřován bodový prvek, zůstane se stát v klidu na daném místě. TerraSync zaznamená počet měřených poloh. GPS pozice jsou přijímány, ty se zprůměrují a získá se výsledná poloha měřeného bodového prvku. Kontrolou zda TerraSync zaznamenává pozice GPS je ikona píšícího pera na liště. Číslo vedle ikony zobrazuje, kolik pozic bylo zaznamenáno pro jednotlivý prvek. Sběr prvků liniových: Na zaměření takového prvku se sleduje daná linie. TerraSync zaznamená pozice podle nastaveného intervalu, který je přednastavený na hodnotu, jenž byla zapsána při vytvoření v knihovně prvků. Měřené pozice formují liniový prvek. Sběr plošných prvků: Daná plocha se musí obejít po celém obvodu, první a poslední pozice se automaticky spojí a tím se vytvoří plocha. Ukončení sběru prvků: na obrazovce se klikne na tlačítko Zavřít, systém se zeptá, zda má být opravdu ukončen a potvrdí se Ano. V sekci Data, Manažer souborů, dané složky mohou být upravovány (přejmenovávány, smazány, atd.). Výsledky měření jsou uvedeny v příloze č. 3B. 3.3 Tvorba mapových podkladů Z území arboreta mi byly poskytnuty Ústavem geoinformačních technologií následující mapové podklady: hospodářská mapa (elaborát LHP) a ortofoto snímek čili letecký ortogonalizovaný snímek v souřadnicovém systému S-JTSK Krovak East North. Poté co jsou nasbírány data do GPS přístroje následuje jejich přenos a zpracování: GPS se propojí pomocí USB kabelu s PC, spustí se software GPS Pathfinder Office. 22

Postup je následující: zvolí se sekce Utilities, Data Transfer. Dále tlačítko Add, Data Files, otevře se výběrové okno Open, ze seznamu pro přenos se vyberou všechny soubory. Zkontroluje se cílový soubor pro přenos. Klikne se na tlačítko Transfer All. Soubor je přenesen do PC. Objeví se zpráva se souhrnem informací o přenosu. Nakonec je aplikace ukončena tlačítkem Close. Další krok je převedení dat do GIS. Vybere se menu Utility, Export. Určí se cílová složka, dále zvolit Choose an Export Setup: vybrat Sample EsriShapefile Setup a kliknout na Properties. V Properties je třeba nastavit Attributes, Coordinate system, Position Filter a Units. Následuje konečné zpracování mapových podkladů v programu ArcGis, verze 9.3. Otevře se program a objeví se nabídka, zvolí se A new empty map, protože bude vytvářen nový projekt. Zvolí se souřadnicový systém: položka Layers - Properties - Select a coordinate system - Predefined - Projected Coordinate System - National Grids - S-JTSK Krovak EastNorth. Nakonec se vše potvrdí tlačítkem OK. Dále pomocí tlačítka Add Data na liště záložek přidáme podkladové mapy: arboretum.tif, hm_slp.tiff a naměřené pozice chráněných a ohrožených druhů v Arboretu Křtiny. Po přidání se nám vše objeví pod záložkou Layers. Nyní je třeba zprůhlednit jeden mapový podklad, aby na ortofoto snímku prosvítala hospodářská mapa ŠLP Křtiny. Označí se hospodářská mapa - PTM - Properties - záložka Display - Transparency a zvolíme např. hodnotu 55 %. Dále se dvakrát klikne na naměřený prvek bodový, liniový či plošný - Symbol Selector - vybere se příslušný symbol, jeho velikost a barva. Nyní je mapa ve finální podobě. Pro převod do jiného formátu se použije: File - Export map - zvolí se složka pro uložení, název a požadovaný formát výstupu. K prvkům, u kterých bylo provedeno dendrometrické měření bylo přidáno číselné označení. Na liště záložek se zvolí View - Toolbars - Draw. Tímto je přidána lišta kreslení. Pro označení měřeného jedince se vybere požadovaný symbol, např. Callout. Přidá se k prvkům na mapě a popíše. Někteří zkoumaní jedinci se nacházeli blízko sebe a na mapových podkladech je zaměřen pouze jeden bod, protože GPS přístroj neměří s takovou přesností. Jednotlivé PrintScreeny z GPS, Pathfinderu Office i ArcGisu jsou uvedeny v příloze č. 3A. 23

Obrázek 2: Ortofoto snímek Arboreta Křtiny s naměřenými bodovými prvky Obrázek 3: Hospodářská mapa Arboreta Křtiny s naměřenými bodovými prvky 3.4 Dendrometrické měření Cílem bylo změřit a zaznamenat výšku, výčetní tloušťku, výšku nasazení koruny a šířku koruny ohrožených druhů dřevin (C1, C2 a C3). Pomůcky byly zapůjčeny Ústavem hospodářské úpravy lesů. Výška stromů (h) se měří v metrech, je to kolmá vzdálenost mezi dvěma rovnoběžnými rovinami vedenými kolmo na podélnou osu kmene v patě kmene a ve vrcholu. Pro měření výšky byl použit výškoměr pracující na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků a elektronický. Při zpracování bylo použito obou typů. Postup při měření pomocí přístroje Silva Clino Master je následující: pomocí laserového dálkoměru Nikon Vision, laser 800, 6 x 216 waterproof je určena odstupová 24

vzdálenost (obvykle 15, 20, 30 m), tak aby ze zvoleného místa bylo vidět na patu a vrchol stromu. Nejprve se zacílí na vrchol stromu, dostane se hodnota h 1, poté se zacílí na patu stromu, výstupem je hodnota h 2. Obě hodnoty se sečtou h 1 + h 2 = h, to je v případě, že stojíme ve stejné úrovni jako měřený objekt. Pokud stojíme pod úrovní měřeného objektu, tak platí h 1 - h 2 = h. Obrázek 4: Měření výšky založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků A) h = L (tg α 1 + tgα 2 ) = h 1 + h 2 Obrázek 5: Měření výšky založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků B) h = L (tg α 1 - tgα 2 ) = h 1 h 2 Elektronický dálkoměr byl použit značky Haglöf. Výhodou elektronických dálkoměrů je, že měření může probíhat z jakékoli odstupové vzdálenosti, která je změřena laserovým dálkoměrem. Vzdálenost však musí být taková, ze které je dobře viditelná pata i vrchol stromu. Zaměří se na patu i vrchol stromu a dostává se celková výška. Podrobný návod je uveden v příloze č. 4. Výčetní tloušťka (d 1,3 ) je měřena v centimetrech a je definována jako kolmá vzdálenost dvou tečen vedených rovnoběžně v protilehlých bodech obvodu průřezem. Je zjišťována ve výšce 1,3 m. Pokud však jedinec nedosahuje výšky 1,3 m a více, tak se tloušťka měří v kořenovém krčku. Asi tak 3 cm nad půdním povrchem. Měření 25

se provádí průměrkou, konkrétně bylo užito taxační průměrky s dílky po 0,5 cm s celkovým rozsahem 60 cm. Zásady měření: průměrka musí mít správnou a čitelnou stupnici, pohyblivé rameno musí po pravítku hladce klouzat, průměrka se ke kmeni přikládá ve třech bodech, pohyblivé rameno průměrky musí být přesně kolmé k pravítku, průměrka se musí přikládat kolmo k podélné ose kmene a rameno průměrky musí být delší než polovina tloušťky kmene. Hlavní chyba při měření vzniká tím, že je průměrka přiložena šikmo ke kmeni, tudíž je nutno zabezpečit, aby měřidlo bylo vždy přiloženo kolmo k podélné ose kmene. U stromů velkých dimenzí se tloušťky musí odvodit z obvodu kmene, jenž lze změřit např. svinovacím kovovým metrem. Vzorec pro výpočet tloušťky z obvodu je o = 2πR 2R = o/π d = o/π. Nasazení živé koruny je definováno jako svislá vzdálenost mezi počátkem živé koruny (první živou větví, která je součástí živé koruny) a horizontální rovinou paty kmene. Jednotkou měření jsou metry. Za nasazení živé (zelené) koruny se považuje u jehličnanů výška přeslenu, ve kterém jsou alespoň dvě živé větve a pokud je tento přeslen součástí víceméně souvislé koruny (viz obrázek níže). V případě, kdy je přeslen se dvěma živými větvemi zřetelně oddělen od výše položené zelené koruny, pak se jako nasazení bere až začátek souvislé zelené koruny. U listnatých stromů se za spodní okraj živé koruny považuje místo prvního rozdvojení osy kmene či místo, kde začíná souvislá živá koruna. Přitom se nebere zřetel na jednotlivé menší větve nebo vlky vyrůstající na kmeni pod korunou (http://oryx.mendelu.cz). Obrázek 6: Výška nasazení živé koruny Průměr koruny je měřen kolmým průmětem koruny na zem. Jednotkou měření jsou metry. U elipčitých a nepravidelných korun je průměr koruny stromu charakterizován jako průměr dvou na sebe kolmých průměrů, v mapě zobrazen jako průměr kružnice náležící k bodové značce (http://oryx.mendelu.cz). V příloze č. 5 jsou uvedeny výsledky dendrometrického měření. 26

3.5 Vytvoření seznamu ohrožených druhů Vedoucím mé práce mi byly dány materiály pro vytvoření seznamu ohrožených druhů. Jedná se o Seznam bylin zjištěných v Arboretu Křtiny a autorem je Josef Dvořák. Jedná se o jediný publikovaný zdroj dat bylinného patra v dané lokalitě. Další poskytnutý zdroj informací je publikace Naučná stezka Domácí dřeviny, jejímž autorem je doc. Luboš Úradníček a kol. Nakonec bylo využito matriálů od Ing. Petra Jelínka, který mi poskytl soubor v MO Excel s druhy vyskytujícími se v arboretu. Tento soubor byl doplněn, upraven a výsledkem je seznam, který je v příloze č. 6 této práce. Ve výsledné tabulce ohrožených druhů v arboretu je popsán latinské a české jméno druhu, dále je uvedena forma, stupeň ohrožení a autoři, kteří potvrdili výskyt daného druhu. Stupeň ohrožení byl doplněn dle literatury, která je uvedena výše. 27

4 VÝSLEDKY A DISKUZE 4.1 Seznam chráněných druhů v Arboretu Křtiny Tabulka 1: Seznam chráněných a ohrožených druhů v Arboretu Křtiny Latinský název Čeleď Stupeň ohrožení Abies alba Mill. Pinaceae C4a X X X Amygdalus nana L. Rosaceae C1, 1, ČK X X Andromeda polifolia L. Ericaceae C2, 3 X X Arctostaphylos uva-ursi L. Ericaceae C2, 2 X X Berberis vulgaris L. Berberidaceae C4a X X Betula carpatica Willd. Betulaceae C4b X X Betula nana L. Betulaceae C2, 2 X X Calla palustris L. Araceae C3, 3 X X Cephalanthera longifolia (L.) Fritsch. Orchidaceae C3, 3, CITES X X Cerasus fruticosa Pallas Rosaceae C2 X X Cornus mas L. Cornaceae C4a, 3 X X Cotoneaster integerrimus Med. Rosaceae C4a X X Dactylorhiza majalis (Rchb.) P. F. Hunt S. Orchidaceae C3, 3, CITES X X Daphne cneorum L. Thymelaeaceae C1, 1, ČK X X Daphne mezereum L. Thymelaeaceae C4a X X Dentaria enneaphyllos L. Brassicaceae C4a X X X Dorycnium herbaceum Vill. Fabaceae C3 X X Duschekia alnobetula (Ehrh.) C. Koch Betulaceae C2 X X Empetrum hermaphroditum Hagerup Empetraceae C2, 3 X X Erica herbacea L. Ericaceae C3, 3 X X Euphorbia amygdaloides L. Euphorbiaceae C4 X X Galanthus nivalis L. Amaryllidaceae C3, 3, CITES X Genista germanica L. Fabaceae C1, 3 X X Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum S. Dvořák J. 1974-1976 Jelínek 2008 Úradníček 1996 Fedorová 2010 Cistaceae C1, 1 X Iris sibirica L. Iridaceae C3, 2 X X Juniperus communis subsp. Cupressaceae C1, 2 X X alpina (Neilr.) 28

Juniperus communis subsp. communis L. Cupressaceae C3 X X Ledum palustre L. Ericaceae C3, 3 X X X Leucojum vernum L. Amaryllidaceae C3, 3 X X Lonicera caprifolium L. Caprifoliaceae C3 X X Malus sylvestris Mill. Rosaceae C2 X X Neottia nidus-avis (L.) Orchidaceae C4a, CITES X X Nymphaea alba L. Nymphaeaceae C1, 2 X X Oxycoccus palustris Pers. Vacciniaceae C3, 3 X X Phyteuma orbiculare L. Campanulaceae C2, 3 X X X Pinus rotundata Link. Pinaceae C3 X X Platanthera bifolia (L.) Orchidaceae C3, 3, CITES X X Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf Rosaceae C4a X X Quercus cerris L. Fagaceae C2 X X Quercus polycarpa Schur. Fagaceae C4b X X Rosa arvensis Hudson Rosaceae A1, ČK X X Rosa gallica L. Rosaceae C3 X X Rosa jundzillii Besser Rosaceae C3 X X Rosa pimpinellifolia L. Rosaceae C2 X X Rosa sherardii Davies Rosaceae C2 X X Salix appendiculata Vill. Salicaceae C1, 2 X X Salix bicolor Willd. Salicaceae C1, 1, ČK X X Salix daphnoides Vill. Salicaceae C3 X X Salix hastata L. Salicaceae C2 X X Salix lapponum L. Salicaceae C2, 1 X X Salix myrtilloides L. Salicaceae C1, 1, ČK X X Salix nigricans Sm. Salicaceae C1, 1 X X Salix repens L. Salicaceae C1, 3 X X Salix rosmarinifolia L. Salicaceae C3 X X Sorbus aria (L.) Crantz Rosaceae C4a X X Sorbus sudetica (Tausch) Bluff Rosaceae C1, 1, ČK X X Sorbus torminalis (L.) Crantz Rosaceae C4a X X Spiraea salicifolia L. Rosaceae C3 X X Staphylea pinnata L. Staphyleaceae C3 X X Taxus baccata L. Taxaceae C3, 2 X X Trollius altissimus Crantz Ranunculaceae C3, 3 X X X X Ulmus laevis Pallas Ulmaceae C4a X X Ulmus minor Mill. Ulmaceae C4a X X Viburnum lantana L. Caprifoliaceae C4a X X Viscum album L. Loranthaceae C4a X X Seznam ohrožených a chráněných taxonů v Arboretu Křtiny je tvořen 66 druhy. Následují poznámky k vybraným druhům, které jsou uvedeny v seznamu výše. Ve výčtu je uvedena Arctostaphlos uva-ursi. Ten exemplář, který je označen cedulkou, 29

v horní části arboreta letos poprvé plodil. Díky plodům se poznalo, že se jedná o jiný druh. V současné době je determinován na Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Dalším druhem k objasnění je Spiraea salicifolia. Keř místy tvoří směs se Spiraea douglasii, v inventarizaci je vše souhrnně označeno jako S. salicifolia. Na nově vybudovaném vřesovišti se pravděpodobně nachází Empetrum hermafroditum. Rostlina ještě neplodila, předpokládá se však, že se jedná o tento chráněný druh. V současné době by měl být druh správně označen jako Empetrum sp. 4.2 Zastoupení jednotlivých a nejčetnějších čeledí Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých čeledí Jednotlivé čeledě Počet druhů Amaryllidaceae 2 Araceae 1 Berberidaceae 1 Betulaceae 3 Brassicaceae 1 Campanulaceae 1 Caprifoliaceae 2 Caryophyllaceae 1 Cistaceae 1 Cornaceae 1 Cupressaceae 2 Empetraceae 1 Ericaceae 4 Euphorbiaceae 1 Fabaceae 2 Fagaceae 2 Fumariaceae 1 Iridaceae 1 Loranthaceae 1 Nymphaeaceae 1 Orchidaceae 4 Pinaceae 2 Ranunculaceae 14 Rosaceae 1 Salicaceae 9 Staphyleaceae 1 Taxaceae 1 Thymelaeaceae 2 Ulmaceae 2 Vacciniaceae 1 30

Graf 1: Grafické zastoupení vybraných čeledí Celkem je evidováno 30 čeledí a z grafického znázornění vyplývá, že nejvíce zastoupeny jsou čeledě Ranunculaceae a Salicaceae. Dále i čeledě Orchidaceae a Ericaceae. 4.3 Zhodnocení stupně ohrožení Graf 2: Zhodnocení stupně ohrožení Při hodnocení stupně ohrožení nejčastěji vyskytující se hodnota byla C3- ohrožené taxony. V této kategorii bylo celkem zastoupeno na 22 druhů. Dalším nejčetnějším stupněm byly C4- vzácné taxony vyžadující další pozornost. V počtu 17 druhů. C2- silně ohrožené taxony byly zastoupeny v počtu 13. Nejméně početná kategorie je C1- kriticky ohrožené taxony. Zde se vyskytovalo celkem 12 druhů. 31

4.4 Dendrometrické měření Tabulka 3: Výsledky dendrometrického měření Lokalita Druh Stupeň ohrožení 1. Salix appendiculata C1, 2 3,0 3,5; 1,7 0,5 0,7 1A Taxus baccata C3, 2 5,0 13; 12,7; 8,6; 10,2 0,5 8,0 1B Taxus baccata C3, 2 4,8 6,3; 5,5 1,5 3,2 1C Taxus baccata C3, 2 7,3 4,5; 7,5; 8 1,5 4,0 1D Pinus rotundata C3 19,3 19 6,8 2,0 1E Pinus rotundata C3 18,0 15 4,8 2,5 1F Pinus rotundata C3 20,0 18 6,8 1,9 1G Taxus baccata C3, 2 5,6 5; 6; 7,5 1,8 3,2 1H Taxus baccata C3, 2 3,6 5; 4; 6; 3,5 0,6 5,6 1CH Taxus baccata C3, 2 6,5 13; 14; 8,5; 9,5 1,6 5,3 1I Taxus baccata C3, 2 7,3 14; 17,3; 10; 3,6 1,0 6,6 1J Taxus baccata C3, 2 6,2 11,5; 9,5 1,9 4,8 1K Quercus cerris C2 25,2 70 6,5 11,8 1L Quercus cerris C2 5,8 7,2 1,6 3,1 1M Quercus cerris C2 3,0 2,2 1,3 2,0 1N Quercus cerris C2 3,6 3,5 1,0 1,2 1Ň Quercus cerris C2 2,5 2 1,0 1,2 1O Taxus baccata C3, 2 5,3 5; 6; 8; 5; 7,5 1,3 3,2 1P Taxus baccata C3, 2 3,6 12; 20; 10; 8-8,0 1Q Taxus baccata C3, 2 4,8 16; 9; 8,5; 8,7; 6,5 0,6 5,6 1R Taxus baccata C3, 2 6,9 16; 13; 13; 14,5; 12 1,0 6,6 1Ř Taxus baccata C3, 2 3,5 12; 11; 11,6; 10; 8; 6 0,5 9,0 1S Taxus baccata C3, 2 6,6 16 1,8 7,0 X 1Š Taxus baccata C3, 2 5,9 11; 10; 6,5 1,7 5,8 X 1T Taxus baccata C3, 2 4,2 13; 9 1,6 6,7 X 1Ť Taxus baccata C3, 2 3,4 9 0,9 4,8 X 1U Taxus baccata C3, 2 3,4 11,5; 6,5 6,7 5,0 X 1V Taxus baccata C3, 2 6,8 16; 15; 12 1,7 7,1 Výška [m] Výčetní tloušťka [cm] Výška nasazení koruny [m] Průměr koruny [m] Špatný zdravotní stav 32

1W Taxus baccata C3, 2 4,3 25 0,4 4,6 1X Taxus baccata C3, 2 5,1 14,5 1,4 4,6 1Y Taxus baccata C3, 2 5,2 24 0,5 6,2 1Z Taxus baccata C3, 2 3,6 14 0,4 3,8 1Ž Taxus baccata C3, 2 3,8 16 0,5 4,0 11A Taxus baccata C3, 2 6,3 16; 12 1,8 6,2 11B Taxus baccata C3, 2 4,9 13,8 1,8 4,6 11C Taxus baccata C3, 2 4,3 13 0,6 2,5 11D Taxus baccata C3, 2 6,0 10,5 1,2 3,2 11E Taxus baccata C3, 2 6,6 9,5; 5,5; 3,5 0,3 3,6 11F Taxus baccata C3, 2 6,8 11; 10; 5,5 1,4 4,9 11G Taxus baccata C3, 2 7,5 14 2,0 3,0 11H Taxus baccata C3, 2 6,2 8 1,2 2,2 11CH Taxus baccata C3, 2 5,9 18,2 1,3 2,9 11I Taxus baccata C3, 2 3,0 11,6 1,0 3,7 11J Taxus baccata C3, 2 5,0 11; 10,5 1,3 3,8 11K Taxus baccata C3, 2 4,9 10 0,6 3,0 Rosa gallica C3 2,5 3,5; 3,5; 3,5; 1,5; 1 1,5 1,5 Rosa sherardii C2 3,0 1,5 1,5 1,0 11L Quercus cerris C2 0,8 0,6 0,4 0,5 X 11M Quercus cerris C2 0,4 0,4 0,5 0,4 X 11N Quercus cerris C2 1,3 1 0,6 1,0 X 11Ň Quercus cerris C2 1,9 1 1,2 0,9 11O Quercus cerris C2 3,4 3,5 1,2 2,0 Rosa arvensis C2 1,1 0,7 0,5 1,0 11P Quercus cerris C2 1,5 1 1,1 0,6 11Q Quercus cerris C2 2,3 1,6 1,3 0,7 11R Quercus cerris C2 2,0 2,10 1,0 1,0 11Ř Quercus cerris C2 16,8 20,5 10,5 7,0 11S Quercus cerris C2 2,8 4,2 1,3 2,0 11Š Quercus cerris C2 26,7 64 11,0 7,0 11T Quercus cerris C2 28,8 83,7 10,8 14,0 11Ť Quercus cerris C2 26,7 64 11,0 10,0 11U Taxus baccata C3, 2 0,3 1 0,1 0,3 11V Taxus baccata C3, 2 4,5 5,5; 3; 3 1,6 3,0 11W Taxus baccata C3, 2 3,5 11,5; 7; 5; 4; 4,2 1,8 6,0 11X Taxus baccata C3, 2 5,5 5,3 2,0 1,5 11Y Taxus baccata C3, 2 3,5 7,1; 4,5; 3,5; 3,5 1,6 3,0 11Z Taxus baccata C3, 2 8,5 15,5; 9,4; 8; 1,6 7,5 7,4,6 11Ž Staphylea pinnata C3 2,1 2 1,4 1,6 12A Staphylea pinnata C3 1,7 1 1,4 0,8 Juniperus communis subs. alpina C1, 2 0,6 0,5; 1-0,8 33

12B Rosa pimpinelifolia C2 1,0 1,6 0,4 0,5 12C Rosa pimpinellifolia C2 0,5 0,4 0,2 0,3 Amygdalus nana C1, 1, ČK 0,3 1 0,2 0,2 Cerasus fruticosa 6x C2 0,7 1, 5 0,1 0,4 Sorbus sudetica C1, 1, ČK 3,4 3,5 1,6 2,6 2A. Juniperus communis C3 6,4 5,1; 5,3; 1,5 1,2 1,5 2B Juniperus communis C3 1,3 1 0,4 0,4 2C Juniperus communis C3 1,3 1 0,3 0,4 2D Juniperus communis C3 4,6 4,5 1,0 0,9 2E Juniperus communis C3 6,3 6,1 1,3 1,2 2F Juniperus communis C3 4,6 5,1; 4,4; 5,3 0,9 2,8 2G Juniperus communis C3 1,3 1,3 0,4 0,4 2H Juniperus communis C3 1,2 1,2 0,3 0,3 2CH Juniperus communis C3 1,4 1,3 0,4 0,4 3. Malus sylvestris C2 12,9 13 1,6 7,0 3A Juniperus communis C3 7,8 - - 2,5 3B Betula nana C2, 2 0,8 1,2-1,6 3C Betula nana C2, 2 0,6 1-1,5 3D Betula nana C2, 2 0.7 1,1-1,5 3E Betula nana C2, 2 0,8 1,2-1,6 3F Betula nana C2, 2 0,9 1,5-1,7 3G Betula nana C2, 2 0,5 0,9-1,4 Duschekia alnobetula C2 4,3 4,3 1,3 4,0 Salix myrtilloides C1, 1, ČK 0,3 0,3 0,1 0,3 3H Betula nana C2, 2 0,9 0,5 0,3 0,4 3CH Betula nana C2, 2 0,6 0,4 0,2 0,6 X 3I Pinus rotundata C3 15,8 42 8,8 5,0 X 3J Pinus rotundata C3 6,5 10 1,2 2,6 3K Salix daphnoides C3 5,9 58 3,0 4,0 X 3L Salix daphnoides C3 18,8 30 2,5 5,0 3M Salix daphnoides C3 22,9 25 6,8 4,5 Salix rosmarinifolia C3 1,6 1,5 0,6 0,5 Salix bicolor C1, 1, ČK 0,9 1,4 0,2 0,3 Salix hastata C2 1,2 1,6; 2,5-1,9 34