KONCEPCE ROZVOJE MUZEA SKLA A BIŽUTERIE V JABLONCI NAD NISOU 2007-2013

KONCEPCE ROZVOJE MUZEA SKLA A BIŽUTERIE V JABLONCI NAD NISOU 2007-2013 (vychází ze Strategie rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007 2013, autoři: PhDr.Alexandra Brabcová, Ing. Jaroslava Slabá a kolektiv zaměstnanců muzea) Vypracovala: Ing. Jaroslava Slabá, ředitelka muzea Grafická úprava: Mgr. Lada Slabá květen 2008

OBSAH 1.STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ORGANIZACE 1.1. STRUČNÉ SHRNUTÍ SOUČASNÉHO STAVU 1.1.1. Hlavní budova 1.1.1.1. Historie 1.1.1.2. Depozitáře 1.1.1.3. Expoziční, výstavní a knihovnická činnost 1.1.1.4. Elektronická požární signalizace a elektronická zabezpečovací signalizace 1.1.1.5. Uvažované investiční náklady 1.1.1.6. Návštěvnost / cílové skupiny 1.1.2. Galerie Belveder 1.1.2.1. Historie 1.1.2.2. Depozitáře 1.1.2.3. Expoziční a výstavní činnost 1.1.2.4. Elektronická zabezpečovací signalizace 1.1.2.5. Uvažované investiční náklady 1.1.2.6. Návštěvnost / cílové skupiny 1.1.3. Památník sklářství v Jizerských horách 1.1.3.1. Historie 1.1.3.2. Depozitář v památníku není 1.1.3.3. Expoziční a výstavní činnost 1.1.3.4. Elektronická požární signalizace a elektronická zabezpečovací signalizace 1.1.3.5. Uvažované investiční náklady 1.1.3.6. Návštěvnost / cílové skupiny 1.2. HODNOCENÍ PŘEDCHOZÍ STRATEGIE MUZEA SKLA A BIŽUTERIE V JABLONCI NAD NISOU 2000 2004 1.2.1. Poslání muzea ve Strategii 2000 2004 1.2.2. Muzeum naplnilo Strategii 2000 2004 tím, že 1.2.3. Muzeu se v rámci předchozího strategického období nepodařilo 2. POPIS CÍLOVÉHO STAVU, K NĚMUŽ MÁ DOSPĚT V ČASOVÉM OBDOBÍ, PRO NĚJŽ JE ZPRACOVÁNA KONCEPCE 2.1. HLAVNÍ CÍLE MUZEA 2.2. NÁVAZNOST STRATEGIE MUZEA NA HLAVNÍ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY VEŘEJNÉ SPRÁVY 2.2.1. Ministerstvo kultury ČR 2.2.1.1. Spolupráce muzea a Ministerstva kultury ČR v rámci předchozího strategického období 2.2.1.2. Vize spolupráce 2.2.2. Liberecký kraj 2.2.2.1. Spolupráce muzea a Libereckého kraje v rámci předchozího strategického období 2.2.2.2. Vize spolupráce 2.2.3. Město Jablonec nad Nisou 2.2.3.1. Spolupráce muzea a Města Jablonec nad Nisou v rámci předchozího strategického období 2.2.3.2. Vize spolupráce Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 2

2.3. VZTAHY S PARTNERY JEDEN Z HLAVNÍCH PILÍŘŮ ČINNOSTI MUZEA PO DOBU JEHO STOLETÉ HISTORIE 2.3.1. Průmysl 2.3.2. Školy 2.3.3. Média 2.3.4. Veřejnost 2.3.4.1. Odborná veřejnost - organizace a společnost 2.3.4.2. Církve 2.4. STĚŽEJNÍ VÝSTAVNÍ PROJEKTY MUZEA 2.4.1. Hlavní výstavy roku 2.4.1.1. Jablonecký knoflík (2007) 2.4.1.1.1. Cíl projektu 2.4.1.1.2. Popis projektu 2.4.1.1.3. Výstupy projektu 2.4.1.1.4. Cílové skupiny 2.4.1.1.5. Partneři 2.4.1.1.6. Předpokládané náklady 2.4.1.2. Mezinárodní trienále JABLONEC 2008, Oděv a jeho doplněk (2008) 2.4.1.2.1. Hlavní cíl projektu 2.4.1.2.2. Dílčí cíle projektu 2.4.1.2.3. Popis a zdůvodnění projektu 2.4.1.2.4. Role muzea v projektu 2.4.1.2.5. Výstupy projektu 2.4.1.2.6. Cílové skupiny 2.4.1.2.7. Partneři 2.4.1.2.8. Předpokládané náklady 2.4.1.3. Zázračné prameny. Lázeňské a upomínkové sklo v proměnách času (2009) 2.4.1.3.1. Cíl projektu 2.4.1.3.2. Výstupy projektu 2.4.1.3.3. Partneři 2.4.1.3.4. Cílové skupiny 2.4.1.3.5. Předpokládané náklady 2.4.1.4. Vánoční ozdoby (2010) 2.4.1.4.1. Cíl projektu 2.4.1.4.2. Výstupy projektu 2.4.1.4.3. Partneři 2.4.1.4.4. Cílové skupiny 2.4.1.4.5. Předpokládané náklady 2.4.1.5. Mezinárodní trienále JABLONEC 2011, Oděv a jeho doplněk V. (2011) 2.4.2. Autorské výstavy 2.4.2.1. Umění všedního dne. Václav Hanuš a Jizerskohorská krystalerie (2007) 2.4.2.2. Identifikace. Kov a šperk. 33 semestry (2008) 2.4.2.3. Černá bižuterie Minulost Gebrüder Feix / současnost Vladimír Svatoň (2008) 2.4.2.4. Ilja Bílek autorské sklo a design (2008) 2.4.2.5. Salón umělců medailérů O9 (2009) 2.4.2.6. Jiří Šuhájek/ Moser, Crystalex, B.A.G. (2010) Autorské sklo a design 2.4.3. Výstavy k významným výročím a událostem uměleckoprůmyslových škol Libereckého kraje 2.4.3.1. Sklo bez hranic. Glas ohne grenzen Střední uměleckoprůmyslová škola Železný Brod a Glasfachschule Zwiesel (2007) Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 3

2.4.3.2. Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Jablonec nad Nisou a Střední uměleckoprůmyslová škola Turnov (2010) 2.4.4. Nová stálá expozice Galerie Belveder 2.5. MUZEUM JAKO MÍSTO CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 2.5.1. Vzdělávací aktivity podle jednotlivých cílových skupin v rámci školského vzdělávání 2.5.1.1. Děti z mateřských škol 2.5.1.2. Žáci ze základních škol 2.5.1.3. Studenti středních škol 2.5.1.4. Studenti vysokých škol 2.5.1.5. Pedagogové 2.5.1.6. Individuální návštěvníci (rodiče s dětmi, rodiče na rodičovské dovolené, senioři) 2.5.1.7. Výtvarníci, odborná veřejnost, členové Spolku přátel muzea) 2.5.1.8. Skupiny se speciálními požadavky (mateřská centra, dětské domovy) 2.6. PARKY A PARČÍKY 2.6.1. Park u Hlavní budovy 2.6.2. Park u Galerie Belveder 2.6.3. Venkovní zeleň okolo Památníku sklářství v Jizerských horách 3. STANOVENÍ METOD A ZPŮSOBŮ, KTERÝMI BUDE VYMEZENÝCH CÍLŮ DOSAŽENO, PŘEDPOKLÁDANÉ TERMÍNY 4. EKONOMICKÁ ROZVAHA, ZDROJE FINANCOVÁNÍ, PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ 4.1. VÝSTAVNÍ PROJEKTY, INVESTIČNÍ AKCE 4.2. PROJEKTY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 5. PŘÍLOHA Organizační schéma Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 4

1.STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ORGANIZACE 1.1. STRUČNÉ SHRNUTÍ SOUČASNÉHO STAVU Muzeum sídlí ve třech budovách, které jsou zároveň kulturními památkami 1.1.1. HLAVNÍ BUDOVA Hlavní secesní budova v Jablonci nad Nisou, U Muzea 398/4, LV 5504, st.p. 42, je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 34 693/5-5045 1.1.1.1. HISTORIE Jablonecké muzeum se dlouho potýkalo s nedostatkem prostor. Až v roce 1904 mu byly vyhrazeny tři místnosti v budově tehdejší měšťanské dívčí školy. Od roku 1911 mělo muzeum samostatnou budovu. Město pro tento účel vyhradilo nově renovovaný historický domu č. 9 ve Školní ulici. Po druhé světové válce byla však budova v havarijním stavu. V roce 1949 byly sbírky soustředěny v exportním a obytném domě bývalé exportní firmy Zimmer & Schmidt. Budova v secesním stylu byla postavena v roce 1904 architektem a stavitelem Emilianem Herbigem. V letech 1922-1923 probíhala přístavba pravého křídla budovy. Jejím provedením byl pověřen opět Emilian Herbig. Postupně, nejvýrazněji v první polovině 60. let 20. století, byly vnitřní prostory přizpůsobeny muzejním účelům a v roce 1964 přistavěno boční schodiště, jehož autorem byl architekt Karel Pelant. Budova muzea, jako příkladný typ jablonecké secesní architektury, je zapsána mezi státem chráněné památky. Hlavní secesní budova má po rekonstrukci v letech 2000 2004 prostory zcela otevřené veřejnosti, kde jsou stálé expozice Kouzelný svět bižuterie a Čarovná zahrada České sklo sedmi století a sály pro tematické výstavy, knihovna, multifunkční ateliér a provozní prostory, kde jsou depozitáře, technické zázemí, administrativa a vedení muzea. Muzeum je tak otevřeno vůči návštěvníkovi, ten se zde může pohybovat buď s průvodcem či zcela volně, může studovat, bádat, ale může si jen posedět a relaxovat či nechat se unášet krásou skleněných a bižuterních artefaktů. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 5

1.1.1.2. DEPOZITÁŘE V hlavní budově v moderních depozitářích jsou podsbírky Sklo, Sklo Riedel, Obrazy, Grafika, Zvláštní sbírky, Kovy, Nástroje. Jejich dokumentaci zajišťují kurátoři a správce sbírek, kteří tu mají i svá pracoviště vybavená výpočetní technikou. Sbírky evidujeme v programu Demus, všechny sbírky a podsbírky jsou evidovány v Celostátní evidenci MK ČR pod evidenčním číslem MSB/002-05-14/255 002. Obrazy jsou uloženy na pohyblivých velkoplošných rámech, sklo v prosklených skříních, volná sklářská tvorba je uložena na nízkých soklech. Okna depozitáře jsou opatřeny neprůhlednou fólií. 1.1.1.3. EXPOZIČNÍ, VÝSTAVNÍ A KNIHOVNICKÁ ČINNOST Výstavní činnost v hlavní budově je zaměřena na obory dané Zřizovací listinou - sklo a bižuterii. Během jednoho roku prezentuje muzeum v hlavní budově jednu stěžejní výstavu (převážně v hlavní letní sezóně) a dvě nebo tři další výstavy. Na vernisážích kurátoři provázejí návštěvníky výstavou. Ta je často doprovázena muzejními programy, výtvarnými ateliéry, interaktivními prvky. Knihovna s badatelnou poskytuje po předchozím objednání prostor malým i dospělým badatelům, pomáhá jim rozšířit si znalosti i zručnost ve sklářské i bižuterní tematice. Čtenář tu najde také staré kroniky a tisky o Jablonecku a Jablonci. Technické zázemí muzea umožňuje pracovníkům, kurátorům a technikům postavit výstavu z muzejního mobiliáře dle architektonického a scénografického řešení samotného kurátora. 1.1.1.4. ELEKTRONICKÁ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE A ELEKTRONICKÁ ZABEZPEČOVACÍ SIGNALIZACE (DÁLE EPS A EZS) V budově jsou systémy EPS a EZS, v odpoledních a nočních hodinách je hlavní budova muzea střežena našimi pracovníky. EZS je napojena na pult Centrální ochrany Policie České republiky. 1.1.1.5. UVAŽOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY Muzeum doplní stálou expozici bižuterie o interaktivní prvky osvětlení některých vitrín osvětlení v tematických sálech Další záměry v současné době (duben-květen 2008) probíhá rekonstrukce kotelny, protože ta nebyla součástí celkové rekonstrukce hlavní budovy v minulých letech. budova je zasazena v příjemném, ale dosud neudržovaném parku, který chce muzeum vylepšit společně s dalšími parky muzea v následujícím období. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 6

1.1.1.6. NÁVŠTĚVNOST / CÍLOVÉ SKUPINY Z provozních a finančních důvodů bylo zavedeno od roku 2006 zimní (říjen duben) a letní období (květen září). Otvírací doba je neměnná, pouze jsme obsadili naše recepční jako průvodce. Návštěvníci jsou v muzeu dle zápisů v knize návštěv velmi spokojeni jak s prací našich průvodců a pokladních, tak s úrovní výstav a akcí, které pořádáme. PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI V HLAVNÍ BUDOVĚ MUZEA leden 412 únor 497 březen 774 duben 1470 květen 1410 červen 1666 červenec 1690 srpen 3114 září 749 říjen 1080 listopad 850 prosinec 1056 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Největší návštěvnost je v letním období, kdy přijíždí klienti cestovních kanceláří, přicházejí rodiny s dětmi a lidé, kteří tráví svou dovolenou na Jablonecku. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 7

1.1.2. GALERIE BELVEDER Barokní budova Galerie Belveder se nachází v Jablonci nad Nisou, Mlýnská 27, LV 5504, st.p. 372/1, je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 32 953/5-4787 1.1.2.1. HISTORIE Pozdně barokní dvoupatrový dům s mansardovou střechou, v němž se nachází Galerie Belveder, patří mezi nejstarší budovy v Jablonci nad Nisou. Poprvé je zmíněn v gruntovní knize z roku 1773, kdy dům vlastnil sedlák a rychtář Josef Hemmrich. O dvacet pět let později ji získal exportér skleněné bižuterie Josef Dressler. V letech 1812 1826 zde byla lékárna "U Černého orla". Barokní budova byla několikrát přestavována, poprvé na konci 19. století a sloužila různým účelům, například po roce 1913 jako zahradní restaurace a hostinec Belvedére. Stejný název dalo Muzeum skla a bižuterie nové galerii, kterou ve zrekonstruované budově otevřelo v roce 1998. 1.1.2.2. DEPOZITÁŘE Druhé a třetí patro galerie náleží depozitářům bižuterie. Jsou zde umístěny všechny podsbírky bižuterie i skvost muzea - Kulturní památka - sbírka Waldes Depozitáře jsou vybaveny moderním mobiliářem. Kurátoři i správce sbírek mají k dispozici výpočetní techniku. 1.1.2.3. EXPOZIČNÍ A VÝSTAVNÍ ČINNOST Do Galerie Belveder byly v době rekonstrukce hlavní budovy 2000-2005 přemístěny veškeré akce pro veřejnost se záměrem, aby odborná i laická veřejnost nevnímala negativně dobu rekonstrukce muzea, aby na muzeum nezapomněla. V barokní budově muzea, v Galerii Belveder, jsou v přízemí sály se stálými expozicemi Empírový salonek a Skleněný knoflík 19. století. Ve výstavním sále se převážně prezentují výtvarníci jiných oborů než skla či bižuterie. Od roku 2003 muzeum zahájilo cyklus výstav Otcové města Jablonce (Josef Pfeiffer, podnikatel a první starosta 2003, Karl. R. Fischer, starosta 2004, Kronikáři Adolf Bende a Adolf Lilie 2005, Jablonec na výstavě 2006, Podoby víry - 2007). Od cyklu Přírůstky do depozitáře bylo z důvodu téměř nulové návštěvnosti v plánu na další období upuštěno. V Galerii je malá návštěvnost a muzeum hledá její nové zaměření, které by do budovy vzdálené od středu města, přivedlo větší počet návštěvníků. Ukazuje se, že lidé sem Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 8

zavítají v případě pořádání tvůrčích ateliérů: Vánoce či Velikonoce v Belvederu nebo Podmalby apod. Dále sem dorazí rodiny s dětmi na výstavy Jizerskohorští skřítci, Panenky Anny Šlesingerové apod. Zvýšený počet návštěvníků zaznamenala také výstava Šperk z českého granátu. Aktuální výstavní plán Galerie Belveder je připravován vždy rok předem. 1.1.2.4. ELEKTRONICKÁ ZABEZPEČOVACÍ SIGNALIZACE Budova je vybavena systémem EZS a je napojena na pult Centrální ochrany Policie České republiky. 1.1.2.5. UVAŽOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY I když v 90. letech 20. století byla budova rekonstruována, je třeba v dalším období řešit vlhkost ve sklepních prostorách a střešní krytinu budovy. Po rekonstrukci suterénních prostor uvažuje muzeum o nové stálé expozici, jejímž cílem bude oslovení dětského návštěvníka, resp. úkolem bude nabídnout rodinám s dětmi, mateřským školkám a základním školám aktivní a hravé setkání s kulturou a řemeslem. Park v těsné blízkosti čeká na úpravu, která přinese obyvatelům přilehlé čtvrti i návštěvníkům aktivní relaxaci v exteriérech muzea. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 9

1.1.2.6. NÁVŠTĚVNOST / CÍLOVÉ SKUPINY V Galerii Belveder mohli návštěvníci zhlédnout několik krásných výstav, například v roce 2006 Vzorníky a zákresové knihy, Poklady z depozitáře, Jablonec nad výstavě a výstavu Království panenek Anny Šlesingerové. Dále zde muzeum pořádá v období Velikonoc, Vánoc a výstav doprovodné programy pro děti a dospělé. Novinkou byl ateliér po celou dobu výstavy Království panenek Anny Šlesingerové, nazvaný Tvoříme hračky. PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI V GALERII BELVEDER Leden 0 Únor 3 Březen 2 Duben 9 Květen 12 Červen 1 Červenec 2 Srpen 40 Září 9 Říjen 6 Listopad 132 z toho 104 návštěvníků ateliéru Prosinec 291 z toho 276 návštěvníků ateliéru 350 300 250 200 150 100 50 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Galerie je navštěvována převážně v době doprovodných programů, cílovými skupinami jsou děti mateřských škol a žáci ze základních škol Jablonecka. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 10

1.1.3. PAMÁTNÍK SKLÁŘSTVÍ V JIZERSKÝCH HORÁCH Budova Památníku sklářství v Jizerských horách stojí v obci Bedřichov, LV 287, st.p.141, je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 21 598/5-4784 1.1.3.1. HISTORIE V polovině 70. let 18. století vystavěl sklářský podnikatel Johann Leopold Riedel sklárnu v jizerskohorském Kristiánově. Kolem ní pak vznikla osada, kterou vedle sklárny tvořil panský dům několik chalup sklářů, kaple, hřbitov a škola. V roce 1887 sklárna vyhořela. Kristiánov ale začal svůj druhý život jako turistické centrum. Z panského domu se stala ozdravovna pro chudé a nemocné školačky z blízkého Liberce. Z bývalé sklářské osady Kristiánov zůstala do dnešních dnů jen tzv. Liščí bouda, původně domek skláře Fuchse, posléze hospoda. Zde Muzeum skla a bižuterie v roce 1964 zřídilo Památník sklářství v Jizerských horách. V letech 1987 1988 byl objekt ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody zrekonstruován. Od roku 1990 každoročně vždy první sobotu v září ožívá areál bývalé sklářské osady Mariánskou sklářskou poutí. Tradiční Mariánská sklářská pouť v Kristiánově v Jizerských horách 1.1.3.2. DEPOZITÁŘ V PAMÁTNÍKU NENÍ Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 11

1.1.3.3. EXPOZIČNÍ A VÝSTAVNÍ ČINNOST V roce 1998 vyšlo muzeum vstříc svým návštěvníkům a otevřelo expozici Památníku sklářství v Jizerských horách na Kristiánově po celou letní sezónu. Expozice je přístupná od června do září, průvodci se zde střídají po turnusech od pondělí do neděle. V roce 2005 muzeum připravilo a do hlavní místnosti nainstalovalo novou stálou expozici Kristiánov - Klíč k srdci Jizerských hor. 1.1.3.4. ELEKTRONICKÁ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE A ELEKTRONICKÁ ZABEZPEČOVACÍ SIGNALIZACE Muzeum vystavuje v této odlehlé expozici pouze repliky sbírkových předmětů, neboť v minulosti často docházelo k vloupání do Památníku a došlo k odcizení několika sbírkových předmětů. V současné době je již budova střežena díky sponzorovi, kterým je firma Jablotron, systémy EPS i EZS. Muzeum řeší možnost napojení této kulturní památky na záchranný systém. Problém je však s dostupností záchranných složek na vzdálené místo Kristiánova v zimním a nakonec i v letním období. 1.1.3.5. UVAŽOVANÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY Během rekonstrukce hlavní budovy se ukázalo, že i budova v Kristiánově vyžaduje okamžitý stavební zásah. Její roubení bylo napadeno dřevokazným hmyzem a bylo třeba ty nejhorší části vyměnit. Díky firmě Jablotron, a.s., se podařilo provést záchranné práce na objektu. V současné době muzeum usiluje o celkovou rekonstrukci objektu, aby nebylo nutno namáhat stavení neustálým rozkrýváním a zakrýváním. V současné době muzeum zadalo Stavebně historický průzkum. 1.1.3.6. NÁVŠTĚVNOST / CÍLOVÉ SKUPINY Vzhledem k odlehlosti památníku (cca 8 km od MHD), je navštěvován hlavně turisty, kteří do Jizerských hor zamíří pěšky či na kolech. Každoročně zde muzeum v září pořádá Mariánskou sklářskou pouť, kterou si nenechají ujít ani turisté ze zahraničí v roce 2006 navštívilo pouť cca 4 tisíce návštěvníků. PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI V ROCE 2006 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 červen červenec srpen září Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 12

1.2. HODNOCENÍ PŘEDCHOZÍ STRATEGIE MUZEA SKLA A BIŽUTERIE V JABLONCI NAD NISOU 2000 2004 (DÁLE STRATEGIE 2000-2004) V předchozím období jsme postupovali dle Strategie Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2000 2004, jejíž zhodnocením zároveň hodnotím předchozí činnost muzea. Strategie Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2000 2004 se soustředila na vytvoření profilu muzea, jeho image, jeho činnost vůči veřejnosti a zakotvení muzea v regionu. Strategie byla v roce 2004 završena znovuotevřením muzea po rekonstrukci hlavní budovy, v níž vznikly dvě nové stálé expozice "Kouzelný svět bižuterie a Čarovná zahrada. České sklo sedmi století", sály pro tematické výstavy, multifunkční ateliér, vestibul s kavárnou. Hlavní budova muzea i Galerie Belveder jsou přístupné i imobilním návštěvníkům, přátelské a vstřícné prostředí muzea poskytuje svým návštěvníkům více než základní uživatelský komfort. 1.2.1. POSLÁNÍ MUZEA VE STRATEGII 2000-2004 Muzeum v Jablonci nad Nisou je jedinečné muzeum bižuterie. Obdobné ve světě neexistuje. Je jediným muzeem v České republice, které se věnuje dějinám českého sklářství. Je prestižním muzeem pro sklářské výtvarníky, šperkaře, medailéry. Aktivně napomáhá rozvoji průmyslu v regionu. Společnými projekty podporuje navázání spolupráce mezi výrobci a obchodníky, mezi výtvarníky různých oborů. Usiluje o to, aby móda byla nejen oděv, ale i oděv a šperk, oděv a bižuterie. Účast na projektu Oděv a jeho doplněk se stala prestižní záležitostí pro výrobce, obchodníky, návrháře a uměleckoprůmyslové školy. Je významným kontaktním místem s nezastupitelnou rolí pro obchodníky, kteří hledají výrobce skla, skleněných figurek, bižuterie, pro módní tvůrce profesionály i začínající studenty navzájem Je propagátorem současných výrobců Hlavní expozice muzea připomíná tradici sklářství a výroby bižuterie. V tematických výstavách usiluje o propojení historie se současností a budoucností a to tak, že historii zastupují muzejní exponáty současnost výrobní firmy a budoucnost představují uměleckoprůmyslové školy. Aktivně spolupracuje s řadou významných institucí sklářského a bižuterního průmyslu, mimo jiné s Asociací sklářského a keramického průmyslu, Svazem výrobců bižuterie, Sklářskou společností, Asociací umělců medailérů, Numizmatickou společností, jim umožňuje vstup do svých archivů dokumentace, skla a bižuterie, připravuje jim vědecké podklady pro dříve používanou technologii, vzory apod. Reprezentuje Českou republiku v zahraničí Spolupracuje s Bead Society Washington, s Corning Museem of Glass v USA, s Passauer Museem v Německu, s Ntl. Button Society v Ohiu. V oblasti skla a bižuterie se účastní mezinárodních výstav a veletrhů. Je partnerem pro Obce a města našeho regionu. Podílí se na záchraně kulturních objektů (Občanské sdružení na záchranu rozhledny Slovanka), na tvorbě pro turisty atraktivních okruhů městy a obcemi. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 13

Sdělovací prostředky, prostřednictvím příspěvků do kulturních pořadů a do kulturních rubrik novin a časopisů, kultivuje vkus posluchačů a čtenářů. Zároveň v posluchačích narůstá pocit příslušnosti ke komunitě, kde se cítí dobře, a kde jsou doma. (Mediálními partnery jsou např. Deník Jablonecka, časopis Jizerské a Lužické hory, Jizerské listy, Český rozhlas Praha, Český rozhlas Ústí nad Labem atd. ). Je přátelským a kulturním zázemím pro Spolek přátel muzea, Asociaci jabloneckých podnikatelek, Spolek přátel města Jablonce nad Nisou, děti mateřských, základních škol a studenty středních škol Vize rozvoje muzea Muzeum se stane centrem poznání historie města, státu, řemesla, regionu připraví zajímavou stálou expozici, která vyhoví i požadavkům na vlastivědné muzeum neubere váhu uměleckoprůmyslovému zaměření. Expozici budou provázet takové programy, které budou návštěvníka vychovávat a zároveň lákat k opakovaným návštěvám si je vědomo svého závazku k výchově a službě veřejnosti, pro všechny vrstvy návštěvníků připraví výchovně zábavné programy postaví co nejdříve oddělení muzejní pedagogiky a komunikace. pracovníci oddělení budou zpřístupňovat populárně vědeckými a didaktickými metodami výstavy a práci se sbírkami stane se jedním z kulturních center města a regionu a naváže intenzivní spolupráci s dalšími institucemi města připraví poznávací okruh kulturními institucemi města připraví společně s ostatními muzei poznávací okruh za muzei našeho regionu 1.2.2. MUZEUM NAPLNILO STRATEGII 2000-2004 TÍM, ŽE Od 1. ledna 2003 se muzeum zařadilo mezi národní instituce, je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky Je prestižním místem pro sklářské výtvarníky, šperkaře, medailéry (ve svých výstavních sálech má muzeum připraven plán výstav do roku 2010, ale není možné vyhovět všem požadavkům výtvarníků) Aktivně napomáhá rozvoji průmyslu v regionu. Je významným kontaktním místem s nezastupitelnou rolí pro obchodníky, pro módní a bižuterní návrháře, studenty odborných a uměleckoprůmyslových škol (projekt Oděv a jeho doplněk, certifikáty k výrobkům, pomoc při získávání podkladů k stavbě www stránek firem apod.) Aktivně spolupracuje s řadou významných institucí sklářského a bižuterního průmyslu, mimo jiné s Asociací sklářského a keramického průmyslu, Svazem výrobců bižuterie, Českou sklářskou společností, Asociací umělců medailérů, Numizmatickou společností. Reprezentuje Českou republiku v zahraničí, dále se účastní mezinárodních výstav a veletrhů (Veletrh Holiday Praha, Móda a Styl Kabo Brno) Je partnerem obcím a městům regionu (podílí se na záchraně kulturních a technických památek, sdružuje obyvatele regionu na tradičních akcích jako je Mariánská sklářská pouť a Den památek) Je partnerem sdělovacím prostředkům (svými příspěvky do kulturních pořadů a Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 14

do kulturních rubrik novin a časopisů kultivuje vkus posluchačů a čtenářů. Zároveň v posluchačích a čtenářích vytváří pocit příslušnosti ke komunitě, kde se cítí dobře a kde jsou doma) Je přátelským kulturním zázemím pro děti mateřských, základních škol a studenty středních a vysokých škol (projekt Oděv a jeho doplněk, nové oddělení muzea - oddělení komunikace připravuje muzejní programy, výtvarné ateliéry a akce pro veřejnost) Společně se Státním okresním archivem se stalo muzeum centrem poznání historie města, regionu, státu, historie. Dále se muzeum stalo centrem poznání sledovaného průmyslu skla a bižuterie (odborné články v časopise Sklář a keramik, internetovém časopise Glasrevue, Městském zpravodaji apod., cyklus Otcové města Jablonce, scénáře pro jablonecká kulturní léta, výstava Jablonec císařský a další). Muzeum od 1. ledna 2005 ve své knihovně poskytuje veřejné a informační služby Připravilo v Památníku sklářství v Jizerských horách k 230. výročí založení sklářské huti novou expozici pod názvem Kristiánov. Klíč k srdci Jizerských hor. Vydalo propagační materiál pro muzea Libereckého kraje Všechna pracoviště vybavilo výpočetní technikou Pracovníci muzea se stále vzdělávají Všichni pracovníci muzea se naučili větší ochotě a porozumění vůči sobě i svým návštěvníkům, např. zápisy v Návštěvní knize 15. srpna 2006 Obdivujeme um a krásu díla našich předků, vaše expozice je velmi krásná a děkujeme za péči, kterou nám návštěvníkům vaše muzeum věnuje. Parta z Plzně a Brna 23. srpna 2006 Konečně jsem poznala, na co všechno mohu být jako rodačka a obyvatelka Jablonce pyšná! Nově zrekonstruované muzeum opravdu stojí za návštěvu. Budu ho rozhodně doporučovat dál! Díky za příjemný zážitek! Bez podpisu 29. srpna 2006 Super výstava a super zaměstnanci muzea. Praha návštěvníci Paulová, Šolc 21. října 2006 Uchvácen odcházím s krásou v srdci. Díky zaměstnancům za milý přístup. Hlubůček 1.2.3. MUZEU SE V RÁMCI PŘEDCHOZÍHO STRATEGICKÉHO OBDOBÍ NEPODAŘILO upravit své parkové plochy a přesouvá tento záměr do dalšího období 2007 2013, připravit poznávací okruh kulturními institucemi města tato potřeba je naplňována propagačními výstupy Informačního centra města Jablonec. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 15

2. POPIS CÍLOVÉHO STAVU, K NĚMUŽ MÁ DOSPĚT V ČASOVÉM OBDOBÍ, PRO NĚŽ JE ZPRACOVÁNA KONCEPCE, TJ. V OBDOBÍ 2007-2013 Muzeum vychází z úcty k minulosti a ke kontinuitě lidského snažení a konání. Má ojedinělou možnost odborně sledovat vývoj obou významných odvětví (sklářství a výroby bižuterie) a jejich produktů, které jsou jedním z fenoménů průmyslu a obchodu v České republice. Druhou výjimečnou příležitost poskytuje muzeu sledování vývoje oborově specializovaného uměleckého školství. Tento potenciál chce muzeum zúročit v následujícím období, a to zejména systematickým zakotvením svých partnerských vztahů a ve svých rozvojových projektech. 2.1. HLAVNÍ CÍLE MUZEA zůstat unikátním průmyslovým archivem pro dokumentaci bižuterní výroby na území České republiky, který mapuje v nepřetržité kontinuitě od svého založení (1904) běžnou produkci bižuterních výrobců. Usilovat o to, aby tato funkce mohla být naplněna i pro budoucnost, a to formou ukázek z aktuálních kolekcí výrobců pro akvizice muzea. tento partnerský vztah s firmami dlouhodobě smluvně podložit stát se funkční databankou informací a studijním centrem sloužícím potřebám designérů, uměleckých škol a zainteresované odborné veřejnosti. Napomáhat rozvoji umělecké tvorby a její kvality a to zejména v oblasti dobudování dokumentačního a informačního zázemí muzea a v rozvojových projektech poskytnout příležitost mladým lidem, zejména mladým šperkařům a sklářům účastnit se na profesionální úrovni aktivit muzea (např. prostřednictvím autorských výstav zapojením do projektu JABLONEC 2008), poskytnout jim odborné zázemí pro jejich profesní rozvoj a prohloubit systematické základy jejich činnosti propojit vzdělávací činnost muzea s Rámcovým vzdělávacím programem prostřednictvím začlenění spolupráce mezi muzeem a školou do Školních vzdělávacích programů škol ve městě Jablonci a regionu Libereckého, Středočeského a Králové-hradeckého kraje, celkově začlenit muzeum do struktury celoživotního vzdělávání napomáhat rozvoji turistického ruchu v rámci Libereckého kraje a města Jablonec nad Nisou, zejména napomáhat rozvíjení jejich image jako významných destinací turistického ruchu severních Čech a Jizerských hor. Přispět k tomu, aby celá oblast byla chápána nejen jako sportovní velmoc, ale i jako velmoc kulturní. přispívat k rozvíjení regionální identity, a tím regionálnímu rozvoji, zejména k tomu, aby poznání místního průmyslu bylo chápáno jako jedna ze stěžejních stránek regionální historie, a tudíž identity a příběhů místních lidí. Prosperující průmysl a obchod jsou spojeny s rozkvětem města a jsou podstatou jeho identity, k níž je možné se hlásit. Jedním z prioritních cílů muzea je proto přispívat k posilování integrity a svébytnosti oblasti jako hrdého evropského regionu, s rozvinutým kulturním, ekonomickým a lidským potenciálem a podílet se na pěstování znalosti regionu u jeho obyvatel profilace budov, expozic a služeb tak, aby tvořily provázaný a návštěvnicky atraktivní celek Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 16

2.2. NÁVAZNOST STRATEGIE MUZEA NA HLAVNÍ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY VEŘEJNÉ SPRÁVY Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2003-2008 (Koncepce rozvoje muzejnictví) Strategie rozvoje Libereckého kraje Program rozvoje Libereckého kraje Koncepce kultury Libereckého kraje Strategický plán Města Jablonce nad Nisou 2.2.1. MINISTERSTVO KULTURY ČR V souladu se zákonem č. 290/2002 Sb. ze dne 13. 6. 2002 o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce a občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách byla provedena delimitace příspěvkové organizace Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou na nového zřizovatele Ministerstvo kultury ČR. Rozhodným dnem delimitace byl 1. leden 2003. Muzeu se tak podařilo naplnit úsilí předchozích let zařadit se mezi národní kulturní instituce. 2.2.1.1. SPOLUPRÁCE MUZEA A MINISTERSTVA KULTURY ČR V RÁMCI PŘEDCHOZÍHO STRATEGICKÉHO OBDOBÍ Ministerstvo kultury ČR finančně i odborně pomohlo při rekonstrukci hlavní budovy muzea, při stavbě nových expozic i při znovuotevření muzea 23. září 2004. Muzeum za odborného vedení úspěšně dokončilo Strategii z let 2000 2004. Oceněními v soutěži Gloria musaealis za Muzejní počin roku 2004 a nominací v soutěži Evropské muzeum roku 2005 se muzeum zařadilo mezi významná muzea v rámci České republiky i Evropské unie. Mimořádný význam pro všechny aktivity muzea má program ISO Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví a dotační program "Kulturní aktivity", z nichž od roku 2004 muzeum získalo téměř 3 miliony Kč. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 17

2.2.1.2. VIZE SPOLUPRÁCE I pro další období let 2007 2013 počítáme s finančním příspěvkem MK ČR na preventivní ochranu movitého kulturního dědictví, a to především na náročné restaurování sbírkových předmětů skla a bižuterie a další postupné vybavování depozitářů všech objektů muzea a s finanční podporou z programu "Kulturní aktivity" na výstavy, katalogy a další plánované akce muzea. Ministerstvo kultury ČR je spolupořadatelem Mezinárodního trienále JABLONEC 2008 - Oděv a jeho doplněk 2008, organizuje je společně s Muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Městem Jablonec nad Nisou a Eurocentrem, s.r.o. 2.2.2. LIBERECKÝ KRAJ 2.2.2.1. SPOLUPRÁCE MUZEA A LIBERECKÉHO KRAJE V RÁMCI PŘEDCHOZÍHO STRATEGICKÉHO OBDOBÍ Při převodu zřizovatelské funkce na jiné subjekty na konci roku 2002 pomohlo vedení Libereckého kraje svým doporučením muzeu k zařazení mezi národní kulturní instituce České republiky. Liberecký kraj zřizuje 5 příspěvkových kulturních institucí: Krajskou vědeckou knihovnu, Severočeské muzeum v Liberci, Oblastní galerii Liberec, Vlastivědné muzeum a galerii v České Lípě a Muzeum Českého ráje v Turnově a pečuje o 3 100 kulturních památek. I když Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou není v organizační struktuře kraje, vychází vedení Libereckého kraje muzeu vstříc. Hejtman Libereckého kraje Petr Skokan zaštiťuje významné akce muzea a umožňuje tak muzeu získat sponzory, náměstek hejtmana Ing. Antonín Schäfer je v přípravném týmu Mezinárodního trienále JABLONEC 2008. Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu pamatuje na muzeum svými grantovými programy a pravidelně přispívá na akce jako je Mariánská sklářská pouť, Den památek. Liberecký kraj si je vědom, že historické dědictví jednotlivé kraje odlišuje a posiluje regionální identitu a finančně přispívá i na postupnou rekonstrukci Památníku sklářství na Kristiánově. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou zve každoročně společně s odborem kultury a Státním oblastním archivem v Jablonci nad Nisou kronikáře Jablonecka na společenská setkání s představiteli samosprávy, kde probíhá hodnocení a poděkování kronikářům za jejich činnost a kde se dozvědí o událostech příštího roku. Jsou informováni o všech změnách týkajících se práce kronikářů. Od roku 2003 se Liberecký kraj prostřednictvím grantů a finančních příspěvků každoročně podílí na doprovodných aktivitách muzea. Celkově muzeum získalo od Libereckého kraje na financování doprovodných programů částku 77 350,- Kč, kterou využilo na divadelní představení, soutěže pro veřejnost, hudební vystoupení, materiál pro tvůrčí dílny a další. Muzeum se tak veřejnosti Libereckého kraje otevřelo nejen ve smyslu fyzické dostupnosti výstavních prostor, ale nabídlo společnosti být i místem duchovním, emotivním a tvůrčím. Tuto finanční podporu by si muzeum chtělo do budoucnosti uchovat a rozvíjet. 2.2.2.2. VIZE SPOLUPRÁCE I pro další období 2007 2013 muzeum počítá s finančním příspěvkem Libereckého kraje na své akce, na ochranu movitého kulturního dědictví a zejména na Mezinárodní trienále JABLONEC 2008, 2011. Muzeum pak bude organizovat společně s Libereckým krajem setkání s kronikáři Jablonecka. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 18

2.2.3. MĚSTO JABLONEC NAD NISOU Muzeum bylo od svého vzniku v roce 1904 vždy úzce svázáno s historií, osobnostmi a životem města a je tomu tak doposud. Propojení muzea a města je zakódováno v místní paměti, v muzejní radě byli vždy zastoupeni významní občané města. Zejména v období před 2. světovou válkou se muzeum vyvíjelo v symbióze s městem, které fungovalo jako komunita, starající se o svůj pokrok a zvelebení. Přestože je Muzeum skla a bižuterie v současné době zřizováno Ministerstvem kultury ČR, jeho propojení s městem je stále velmi významné a Město Jablonec nad Nisou patří k nejvýznamnějším partnerům muzea. Muzeum se podílí na zvyšování kvality životního prostředí a přitažlivého vzhledu města (budovy muzea a jejich okolí), na zajištění rozvoje lidských zdrojů ve městě (vzdělávací činnost) a na oživení cestovního ruchu v Jablonci (aktivity muzea). Město Jablonec ve svém rozvojovém plánu uvádí, že jeho cílem je profilování Jablonce jako jedinečného místa pro bydlení, práci i odpočinek a tento cíl muzeum svou existencí ve městě a svou činností významně naplňuje, především poskytováním kulturní nabídky, která na vysoké úrovni kvality vyvažuje a doplňuje sportovní nabídku města. Nezanedbatelnou spolupráci má muzeum rovněž se všemi organizacemi města - Městským divadlem, Eurocentrem, s.r.o., Galerií My, mateřskými školkami, základními školami, uměleckoprůmyslovými školami a dalšími. 2.2.3.1. SPOLUPRÁCE MUZEA A MĚSTA JABLONEC NAD NISOU V RÁMCI PŘEDCHOZÍHO STRATEGICKÉHO OBDOBÍ Během rekonstrukce muzeum díky Městu zrestaurovalo předměty vážící se k historii města a regionu. Dnes jsou zakomponovány buď v expozicích či slouží jako vybavení společenské místnosti či ředitelny. V letech 2000 2005 zorganizovalo muzeum společně s Městem a jeho kulturními institucemi, školami, spolky, církvemi Den památek, který se postupně stal pro obyvatele Jablonce a Jablonecka tradicí. (V roce 2000 např. 281.000,- Kč, v r. 2001 183.000,- Kč, v r. 2002 250.000,- Kč, v r. 2003 85.000,- Kč) Město Jablonec nad Nisou podporuje činnost muzea finančními příspěvky. Do letošního roku získalo muzeum na financování doprovodných programů částku 576.000,- Kč. Díky tomu muzeum dostalo příležitost uskutečnit řadu dnes již stálých a návštěvníky vyhledávaných programů. Tuto finanční podporu by si muzeum chtělo do budoucnosti uchovat a rozvíjet. 2.2.3.2. VIZE SPOLUPRÁCE Strategie na léta 2007-13 je konkretizací výzvy stanovené ve směrech vývoje města : činit kroky k posílení města v rámci regionu i ČR mimořádně silně posilovat rozvoj vzdělání a školství, doplnění spektra nabídky možností stát se součástí systému školství orientovaného na celoživotní vzdělávání podporovat aktivity umožňující obyvatelům identifikovat se s městem využívání tradic a jedinečností města Muzeum skla a bižuterie se opírá ve svých strategických rozvojových projektech na léta 2007-13 o silné stránky, kterými se město pyšní: ekonomicky silné podnikatelské subjekty (projekt JABLONEC 2008, 2011) příroda prostoupená do města (projekt Parky a parčíky zeleň okolo budov muzea) Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 19

silný potenciál pro cestovní ruch (Mezinárodní trienále JABLONEC 2008, stěžejní výstavy: Jablonecký knoflík a Umění všedního dne 2007, Lázeňské sklo 2009, Vánoční ozdoby 2010) Muzeum napomáhá a dále zamýšlí napomáhat městu v souladu se svým posláním řešit některé společensky závažné problémy. Ve Strategickém plánu města Jablonce nad Nisou se uvádí mj. mezi zápory města to, že velká část obyvatel města není ztotožněna s městem: "Město poskytuje málo příležitostí pro většinu obyvatel se s městem identifikovat prostřednictvím hrdosti na obecné přijímání města a jeho výjimečných obyvatel (str. 13). I v období 2007-13 bude muzeum pořádat akce pro školy a veřejnost Jablonce nad Nisou a Jablonecka. Muzeum očekává, že Město Jablonec nad Nisou bude nadále přispívat na akce, které pro jeho obyvatele muzeum připravuje. Již od roku 2003 muzeum připravuje cyklus Otcové města Jablonce, který svými náměty umožňuje obyvatelům města pochopit historii, uchopit současnost a v duchu nejlepší tradice přejít do budoucnosti. V rámci cyklu zhlédli jablonečtí návštěvníci v Galerii Belveder výstavu o podnikateli a prvním starostovi města Josefu Pfeifferovi (2003), o starostovi Karlu. R. Fischerovi (2004), o kronikářích Adolfu Bendovi a Adolfu Liliem (2005), o Jablonci na výstavě (2006) a výstavu Podoby víry (2007). V roce 2007 vydalo muzeum v rámci edice "Paměť předmětů" publikaci Otcové města Jablonce 1-5, v rámci cyklu chystá výstavu Jablonec a sport (2009). Projektem Mezinárodní trienále JABLONEC 2008, který muzeum společně připravuje s Ministerstvem kultury ČR, Městem Jablonec nad Nisou a Eurocentrem se organizátoři snaží obnovit světově proslulou tradici jabloneckých výstav skla a bižuterie a propojit bižuterní, sklářský, oděvní, textilní průmysl a textilní vývoj a výzkum. V scénografickém pojetí hlavní výstavy Oděv a jeho doplněk chtějí připomenout slavnou éru města a regionu, pozvat do města a regionu návštěvníky z tuzemska i zahraničí. Vestibul hlavní budovy doplní muzeum o čítárnu odborné sklářské a bižuterní literatury, aby i jen čekající či odpočívající "nenávštěvník" muzea měl možnost zhlédnout krásné artefakty, něco zajímavého si přečíst, anebo si jen zkrátit dlouhou chvíli. Koncepce rozvoje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2007-2013 20