Čeřínek Vrch Čeřínek (761 m) s přírodním parkem stejného jména leží asi 10 km západně od Jihlavy a asi 5 km východně od Nového Rychnova. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní části parku leží přírodní památka Hojkovské rašeliniště. V chráněném území Na skalce je izolovaný skalní výchoz se skalními mísami s odtokovými žlábky a úpatními výklenky. Čertův hrádek je skalnatý vrch na hřebeni Čeřínku na jihozápadě parku. Jsou zde výrazné zbytky přírodní skalní hradby s mrazovými sruby a skalními mísami. Součástí chráněného území je i mohutný skalní výchoz 11 m vysoký a 22 m široký. Jeho zvětráváním zde vzniklo kamenné moře. Čeřínek je vyhledávaným rekreačním územím a také jeden z nejznámějších lyžařských areálů na Vysočině. Lyžařský areál se nachází pod vrcholem a na úbočích je řada běžeckých lyžařských tras. U chaty Čeřínek se kříží všechny barvy značených turistických tras. Pro cyklisty jsou zde připraveny značené trasy, které vedou po lesních asfaltkách a prašných cestách. Územím stejnojmenného přírodního parku a okolím Dolní Cerekve vede trasa Naučné stezky Čeřínek, která je dlouhá asi 6 km a je na ní umístěno 14 zastavení osazených informačními tabulemi. Naučná stezka seznamuje s přírodními poměry a geomorfologickými zvláštnostmi tohoto území. Lyžařský areál Čeřínek - leží uprostřed lesů, v nádherném prostředí chráněné krajinné oblasti. Areál disponuje 2 vleky jeden je určený pro zkušené lyžaře a druhý je vhodný pro děti a začínající lyžaře. V areálu je také lyžařská a snowboardová škola, Formanská studánka u Čeřínku Skalní mísy Přední skála u Čeřínku
Čertův hrádek V přírodním parku Čeřínek se nachází řada skalních útvarů. Jedním z nich je i skalní útvar známý jako Čertův hrádek (714 m). Je to nejznámější a nejvíce navštěvovaný skalní útvar v okolí, který je přírodní památkou. Nachází se severně od obce Rohozná v okrese Jihlava. Čertův hrádek představuje zbytky žulové skalní hradby mají délku asi 50 m a šířku 40 m. Nacházejí se na hřbetu na rozhraní Jihlavska a Pelhřimovska a jsou pozůstatkem tropického zvětrávání v třetihorách a intenzivního mrazového zvětrávání v chladných obdobích pleistocénu. Na Čertově hrádku se vyvinula řada geomorfologických jevů. Typická je existence exfoliačních kleneb doprovázena výraznou rozpukaností hornin a jejich vodorovnou lavicovitou odlučností. Jsou zde četné puklinové jeskyně a dalším typickým tvarem reliéfu je skalní hřib, skalní tunel a skalní komíny. Z mikrotvarů jsou běžné skalní mísy, voštiny, žlábky a pseudokrasové jevy. V okolí jsou vyvinuta kamenná moře. Tolik o Čertově hrádku řečí odborníků. Běžný návštěvník, který přijde na Čertův hrádek se ocitne v miniaturním skalním městě, mezi skalními věžemi, roztroušenými kameny pod klenbou vzrostlých stromů, které ani v době vegetace
nezastiňují výhled. Může se mezi věžemi procházet a na některé i vystoupit. Většinou ze západní strany. Tímto ale nikoho nenavádím k takovéto činnosti. Pozorný návštěvník si všimne, že na skalách rostou i vzrostlé stromy a kapradiny. Vše je poskládáno jakoby z plochých kamenů položených na sebe. Některé útvary jsou odlomené, jakoby je někdo odrazil velkým kladivem. Skály jsou protkány množstvím puklin, spár a komínů a celé okolí je poseto rozhozenými kameny, jako by to bylo staveniště hradu. Horolezec vidí a vnímá to co ostatní, ale je uchvácen liniemi, po kterých se dá vystoupit nahoru. Na některých místech jsou dokonce rozmístěny jistící pomůcky. Horolezecká činnost je ale na těchto skalách celoročně zakázána. Přesto jsem objevil umístěný nový borhák (jistící bod) na jedné ze stěn. A bez foťáku sem ani nechoďte. Je tu co fotit. I Čertův hrádek má svou pověst, která se vypráví již po generace: Když si čert stavěl hrad, vozil kámen ze skalnatého Vršku východně od Batelova. Stavět mohl pouze do kuropění. Jednou se čert opozdil a když právě naložil nejlepší kámen na dokončení svého hradu, zakokrhali kohouti a v tu ránu čert zmizel. Zanechal jen vršek svého kočáru na skále, která tu dosud leží.
Tento "čertovský kamenný kočár" je podepřen jakoby klínem hned pod "Velkým kamenem" ve vršku nad Batelovem. Tak zůstal Čertův hrádek u Rohozné dodnes nedokončen. A o tomto Velkém kameni si řekneme příště. Jak se na Čertův hrádek dostaneme Po návštěvě skalky budeme pokračovat po červené trase z Čeřínku. Oba tyto skalní útvary je možno zahrnout do jednoho výšlapu. Skály jsou popsány v předchozí části tohoto seriálu o skalních útvarech Českomoravské vrchoviny. Z Rohozné (tam autem) podle mapy, není značeno. Nahoru ke skalám je to pěkně do kopce.