STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST STŘEDOŠKOLSKÉ ČASOPISY KOLEM NÁS Ivana Puškarová Jihomoravský kraj Zastávka 2014

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 15. Teorie kultury, umění a umělecké tvorby STŘEDOŠKOLSKÉ ČASOPISY KOLEM NÁS HIGH SCHOOL MAGAZINES AROUND US Autorka: Ivana Puškarová Škola: Gymnázium T. G. Masaryka, Zastávka, U Školy 39 U Školy 39 Zastávka 664 84 Kraj: Jihomoravský kraj Konzultant: Mgr. Eva Kokešová Zastávka 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně, použila jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu a postup při zpracování a dalším nakládání s prací je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění. Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. V dne podpis:

Poděkování Děkuji magistře Evě Kokešové za obětavou pomoc při hledání a kontaktování bývalých absolventů zastávecké střední školy tvořících školní časopis, a také při shánění dokumentů týkajících se nejen těchto časopisů. Zároveň jí děkuji za vždy vstřícný přístup a rady, které mi poskytla během tvorby této práce. Současně děkuji magistře Lence Mášové za podnětné připomínky k obsahu práce a magistru Martinu Dojivovi za konečné korektury.

Anotace Práce Středoškolské odborné činnosti se zabývá středoškolskými časopisy. Je rozdělena na tři hlavní bloky, přičemž v první části jsou vysvětleny důležité pojmy, vymezena stručná historie vzniku a představeny nejlépe hodnocené časopisy České republiky. Druhá část je věnována podrobnému popisu časopisů středních škol okresu Brno-venkov. Ve třetí části se práce detailně zaměřuje na časopis SCOOL! Gymnázia T. G. Masaryka v Zastávce. Výsledkem práce je zaznamenání vývoje studentského časopisu na zastávecké střední škole a srovnání těchto výsledků s okolními školami. Klíčová slova: školní časopis; střední škola; historie; tvorba časopisu; mimoškolní činnost Annotation The seminar work of Středoškolská odborná činnost focuses on high school magazines. It is divided into three main parts. In the first part important terms and brief history of formation are explained and there are presented top-rated magazines of the Czech Republic. The second part is dedicated to description of magazines at high schools in district Brno-venkov. In the third part the work focuses on detailed description of magazine SCOOL! which is created by students from high school in Zastávka. The outcome is record of development of the student s magazine at high school in Zastávka and comparison of this results with surrounding schools. Key words: high school magazine; high school; history; creation of magazine; extracurricular activity

OBSAH Strana Úvod.7 1 Obecné vymezení školního časopisu..8 1.1 Definice školního časopisu.8 1.2 Nejúspěšnější školní časopisy 8 2 Přehled středoškolských časopisů okresu Brno-venkov...,.9 2.1 Střední školy okresu Brno-venkov 9 2.2 Školní časopisy okresu 9 2.2.1 Gymplos Gymnázia Šlapanice....10 2.2.2 TADYTAM Gymnázia Ivančice......10 2.2.3 TiGy Gymnázia Tišnov....11 2.2.4 intelekt Gymnázia Židlochovice....11 2.2.5 SCOOL! Gymnázia Zastávka. 12 3 Podrobný náhled na tvorbu zastáveckého středoškolského časopisu....13 3.1 Historie tvorby.....13 3.1.1 Časopis Študák....13 3.1.2 Gymnazijní noviny..14 3.1.3 Časopis SCOOL!...16 3.2 Současná tvorba SCOOL!...16 3.2.1 Impuls ke vzniku..16 3.2.2 Význam školního časopisu....16 3.2.3 Jak se tvoří časopis na naší škole...17 3.2.4 I. ročník...19 3.2.5 II. ročník..21 3.2.6 III. ročník...23 3.2.7 IV. ročník...25 5

3.2.8 V. ročník 26 3.2.9 VI. ročník...28 3.3.0 VII. ročník 30 3.3.1 VIII. ročník..32 Závěr...34 Soupis použité literatury...35 Seznam příloh: 1. Ukázky okresních časopisů 1.1 Gymplos 1.2 Tadytam 1.3 TiGy 1.4 Intelekt 2. Ukázky z naší školy 2.1 Gymnazijní noviny 2.2 SCOOL! 6

Úvod V současnosti, době významného vlivu médií, už není jevem nijak nevídaným, že školy, případně jim podobné vzdělávací instituce vydávají svoje vlastní periodikum. Naše gymnázium už také mnoho let studentům přináší jejich vlastní časopis s trochou nadsázky by se dalo říct takové studenti sobě. Ač to zní možná amatérsky, pravdou je, že jejich práce v porovnání s konkurencí vůbec amatérskou není, o čemž svědčí hned několik ocenění. V souvislosti s přicházejícími úspěchy tak přede mnou zákonitě vyvstala otázka, z čeho že vlastně školní časopis na naší škole vzešel? Z dotazů a následného hledání jsem brzy došla k závěru, že touto myšlenkou se přede mnou nikdo podrobněji nezabýval. A protože jsem měla dojem, že by bylo dobré znát historii práce, na níž se mimojiné také podílím, pokračovala jsem v hledání dál. Svojí prací bych chtěla seznámit studenty a učitele našeho gymnázia, případně kohokoli, kdo se nějakou formou zajímá o téma školních časopisů, s historickým vývojem vydávání studentského magazínu na zastávecké střední škole od roku jejího založení až po současnost. Mým cílem je přiblížit jim formu, obsah i hlavní inciátory a aktéry této mimoškolní činnosti. Zároveň chci porovnat úroveň i historický základ našeho časopisu, s časopisy okolních konkurenčních škol v okresu Brno-venkov. Tím bych chtěla dosáhnout hlubšího porozumění významu školních časopisů pro život na střední škole. Věřím, že dále uvedené poznatky pomohou při prezentaci našeho gymnázia. A stejně tak doufám, že budou klíčem k rozkrytí dalšího střípku historie, který odhalí několik dávno zapomenutých jmen, a také nezkrotnou tvořivost českého studenstva napříč dekádami. 7

1 Obecné vymezení školního časopisu 1.1 Definice školního časopisu Pojem školní časopis můžeme vymezit jako Tiskovina vycházející pravidelně, v určitém místě, která má nejvíce jednotýdenní periodicitu. Svou strukturou, stavbou textů i celkovým zaměřením je určena vyhraněnému okruhu čtenářů, který je již zpravodajsky informován a hledá detailnější nebo specializovanější údaje. 1 Školní časopisy jsou v dnešní době vydávány na všech typech škol, od mateřských (například Radostníček vydávaný MŠ Radost v Brně), základních (například Puclík ZŠ v Novém Městě na Moravě), středních (například SCOOL! Gymnázia T. G. Masaryka v Zastávce) až po školy vysoké (například Halas! Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity). V této práci se dále budeme zabývat pouze časopisy škol středních. Počátek vydávání školních časopisů v českých zemích se datuje ke konci 19. století, ovšem skutečný rozvoj nastal až ve století 20. Tehdy se na tvorbě školních časopisů podílelo i mnoho pozdějších spisovatelů a publicistů, například Vítězslav Hájek, František Hrubín či Zdeněk Mahler. K útlumu kulturní činnosti a s tím spjaté vydávání školních časopisů došlo za druhé světové války i pozdější době komunismu, kdy periodika musela procházet cenzurou. Masové obnovení studentské tvorby spolu s možností svobodného projevu nastalo až po Sametové revoluci. 1.2 Nejúspěšnější školní časopisy Podle Asociace středoškolských klubů České republiky, která s podporou Národního institutu dětí a mládeže MŠMT již osm let vyhlašuje soutěž O nejlepší školní časopis roku, jsou nejlepší republikové časopisy středních škol tyto 2 : 2007 časopis Bezevšeho, Rumburk 2008 časopis SCOOL!, Zastávka 2009 časopis Exit, Bílovec 2010 časopis Truňk, Uherské Hradiště 2011 časopis Gymplos, Šlapanice 2012 časopis Bezevšeho, Rumburk 2013 časopis Komár, Havířov. 1 MICHLÍČKOVÁ Jitka (2007, s. 18) 2 ŠKOLNÍ ČASOPIS ROKU [on-line] 8

2 Přehled středoškolských časopisů okresu Brno-venkov 2.1 Střední školy okresu Brno-venkov V okrese Brno-venkov Jihomoravského kraje se nachází celkem 12 středních škol. Pět z nich jsou gymnázia: Gymnázium Šlapanice, Gymnázium Jana Blahoslava Ivančice, Gymnázium T. G. Masaryka Zastávka, Gymnázium Tišnov a Gymnázium Židlochovice. Tři nesou statut střední školy: Integrovaná střední škola Sokolnice, Střední zahradnická škola Rajhrad, Střední škola Tišnov. Stejně tak tři jsou označovány jako střední odborné školy: Střední odborná škola Fortika, Střední odborná škola a střední odborné učiliště Kuřim, Střední odborná škola a střední odborné učiliště Lomnice u Tišnova. Závěrem je zde také jedna škola, která nabízí odborné vzdělání: Odborné učiliště Cvrčovice. 2.2 Školní časopisy okresu Ze zmíněných 12 škol se v současné době časopis vydává pouze na pěti školách, a to na pěti uvedených gymnáziích. Zdá se tak, že tvorba školního časopisu je doménou gymnaziálních studentů. Zástupci ostatních škol často uváděli, že i v jejich institutu kdysi vydávali jakýsi školní časopis, nicméně nikdo z nich nebyl schopen s odkazem na minulost přesněji definovat jeho podobu. Pouze ředitel Střední odborné školy Fortika, Mgr. Miroslav Koudelka mi přiblížil, že zhruba před šesti lety si tvůrčí maturitní třída na jejich škole vydávala svůj vlastní časopis, ovšem bez podpory pedagogů a vedení školy. Časopis s odchodem těchto studentů zanikl. Nyní si blíže představme pět časopisů okresu Brno-venkov. 9

2.2.1 Gymplos Gymnázia Šlapanice Na otázky týkající se časopisu jsem se ptala členky redakce, Barbory Kaplánkové. Kdy Gymplos se vydává od roku 2008. V letošním roce zakládající studenti odmaturovali a spolu s tím, došlo k pozastavení činnosti. V současnosti se tak tedy mluví o nových aktivních jedincích, kteří časopis vzkřísí. Redakce, obsah, forma Vydáván je formou klasicky svázaného, tištěného časopisu. Rozsah má proměnlivý, záleží na počtu témat. Množství stran kolísá mezi čtyřiceti až šedesáti. Obsahem časopisu je úvodník šéfredaktora, články o aktuálním dění ve škole (soutěže, turnaje, plesy), filmové a internetové novinky, povídky, básničky, úvahy, komiks, parodie na dívčí časopisy. Občas se objeví rozhovor s nějakým zaměstnancem školy či bývalým studentem. Zřídkakdy jsou otištěny také recenze na filmy, knihy, divadelní představení. I počet členů redakční rady v průběhu tvorby kolísal. V nejhojnějších dobách redakce měla na dvacet členů, normální stav však byl kolem deseti až dvanácti. Nakonec se dostali k počtu šesti lidí, z nichž skutečně aktivní byli pouze dva. Podpora vedení Gymplos je čistě studentskou záležitostí. Byl stvořen vlastní iniciativou studentů, a oni nad ním také chtějí mít maximální kontrolu. Pouze v případech komplikovaných situací se obracejí o radu k pedagogům. 2.2.2 TADYTAM Gymnázia Ivančice Kdy Na otázky odpovídala šéfredaktorka a zakladatelka časopisu, Lucie Huslíková. První číslo časopisu vyšlo v dubnu roku 2012. Od té doby se vydává nepřetržitě. Redakce, obsah, forma TADYTAM je vydáván ve formě brožury formátu A5, který je tištěný a klasicky svázaný. Počet stran kolísá v rozmezí 40 až 45. Obsahem časopisu je několik článků o akcích školy, dominantními jsou ovšem rozhovory se studenty, osobnostmi a povídky. Dále se zde objevují vtipné texty a úvahy, příběhy, vtipy a autorská sudoku. Redakci tvoří zhruba šest lidí, přičemž dominantní pro tvorbu časopisu jsou třetí ročníky gymnázia. 10

Podpora vedení Časopis je tvořen nezávisle, bez pomoci pedagogů. Je však zaštítěn školou, která platí náklady za tisk. 2.2.3 TiGy Gymnázia Tišnov Kdy Na otázky odpovídala garantka projektu, Mgr. Helena Zelinková. Časopis TiGy se na tišnovském gymnáziu vydává nepřetržitě od školního roku 1987-1988. Redakce, obsah, forma Vychází v podobě svázaných listů A4, které jsou tištěny oboustranně. Většinou v rozsahu 15 stran. Kromě tištěné verze je časopis souběžně zveřejňován na webových stránkách školy, kde si zájemci mohou přečíst aktuální číslo. Obsahem periodika je dění ve škole, stálé rubriky (např. rozhovory s novými učiteli), recenze na knihy nebo filmy, perličky (přeřeky učitelů) a další. Redakce se skládá průměrně z 10 členů, přičemž snaha je o zastoupení každé z tříd. Praxí ale je, že většinu redaktorů tvoří studenti druhých a třetích ročníků. Podpora vedení Časopis je veden učitelkou českého jazyka, která dohlíží na periodicitu vydávání a také mírní případnou nevhodnou kritiku studentů. 2.2.4 intelekt Gymnázia Židlochovice Na otázky týkající se časopisu Intelekt odpovídal garant projektu, Mgr. Antonín Továrek. Kdy Časopis je bez přerušení vydáván od počátku školního roku 2005-2006, přičemž vychází jako měsíčník s 10 čísly od září do června. Redakce, obsah, forma Je vydáván jako kopírovaný a nesvázaný, pouze skládaný časopis formátu A5. Počet stran kolísá mezi 16 a 20. Obsahem časopisu jsou zprávy, komentáře nebo reportáže z většiny školních i mimoškolních akcí (besedy, sportovní a předmětové soutěže a olympiády, exkurze a zájezdy, školní ples). Dále se objevují zajímavosti nadregionálního charakteru (hokejová Kometa Brno, tenisový Davis cup), neobvyklé 11

osobní a pracovní zážitky studentů i učitelů. Pravidelnými rubrikami jsou rébusy a vtipy, interview (zpravidla s novými učiteli či se studenty, kteří dosahují v nějakém oboru úspěchů nad rámec školy), autorská švédská křížovka, vlastní literární tvorba (poezie, povídky) a pozvánka na kulturní a jiné akce na Židlochovicku a v Brně. Počet členů redakce kolísá mezi 3 až 10. Jsou to studenti septimy a třetího ročníku, členové volitelného semináře českého jazyka. Na obsahu časopisu se ale externě podílí velké množství studentů napříč všemi třídami gymnázia. Podpora vedení Garantem je od založení časopisu učitel, vedoucí semináře českého jazyka, který řídí a koordinuje práci redakce a má na starosti jazykovou úpravu příspěvků. 2.2.5 SCOOL! Gymnázia Zastávka Viz podkapitola 3.2 Současná tvorba SCOOL!. 12

3 Podrobný náhled na tvorbu zastáveckého středoškolského časopisu 3.1 Historie tvorby Během 60 let existence střední školy v Zastávce jejími zdmi prošly hned tři školní redakce. První tištěný časopis se objevil už v roce 1954, tedy pouze rok po zřízení Jedenáctileté střední školy (od roku 1960 pak Jedenáctileté střední školy Julia Fučíka). Měsíčník dostal jméno Študák, ovšem s odchodem pevného jádra redakce došlo k zániku časopisu. Několik dlouhých let byl na zastávecké střední škole žurnalistický útlum. Snad z důvodu politického režimu a faktu, že taková publikace by musela projít přísnými kontrolami. Změna nastala až s příchodem pana profesora Zdeňka Kožmína, který z nástěnek na šedých chodbách vykouzlil Gymnazijní noviny tvořené povídkami a výtvarnými dílky studentů. Tato plodná doba trvala 15 let. Po odchodu pana profesora noviny něco ze své úrovně ztratily. Vedení školy se snažilo tradici zachovat, a tak nadále existovaly na nástěnkách v nové budově školy, kde se jednou za čas práce studentů obměňovaly. Svoji zlatou éru už ale očividně měly za sebou. Proto škola v roce 2006 dala prostor pro vznik nového časopisu odpovídajícího době i potřebě studentů. Světlo světa tak spatřil SCOOL!, který se nepřetržitě vydává už osm let, a jehož redakcí za tu dobu prošlo nespočet členů. Pojďme se nyní podívat na jednotlivé etapy vývoje podrobněji. 3.1.1 Časopis Študák Kdy V rámci svého výzkumu jsem díky vzpomínkám absolventa, doktora Pavla Filly, zjistila následující. Študák byl stvořen v období školního roku 1954/1955 studentem Zdeňkem Bočkem. (Později redaktorem Zemědělských novin, Československého rozhlasu v Praze a působil také ve vydavatelství Albatros.) Ten se stal jeho šéfredaktorem a ve funkci setrval až do maturity v roce 1958. Po něm se vedení ujal, tehdy student desáté třídy, Pavel Filla. I on na místě šéfredaktora působil do maturity v roce 1960. Podle vlastních slov pana Filly časopis nadále fungoval i po jeho odchodu, ovšem v době nástupu současného ředitele zastáveckého gymnázia, doktora Petra Kroutila na školu, coby studenta v roce 1965, už 13

žádný časopis vydáván nebyl. Z toho usuzuji, že k zániku časopisu muselo dojít mezi lety 1961 1964. Redakce, obsah, forma Časopis byl určen výhradně pro jedenáctiletku tedy pro tři ročníky tehdejší střední školy (devátou, desátou a jedenáctou třídu). Každá ze tříd měla svého redaktora, který dodával a pravidelně zajišťoval ve své třídě pro časopis zprávy, fejetony, či krátké povídky ze školního prostředí. Redaktor je buď psal sám, anebo měl ve třídě spolupracovníky, kteří něco vytvořili. Čas od času něčím přispěli také učitelé školy, nebo s nimi byl dělán krátký rozhovor na určité téma. Příspěvky se psaly rukou a poté se přepisovaly na psacím stroji. Pravidelně před vydáním každého čísla časopisu se sešla redakční rada složená z šéfrerdaktora a tří redaktorů jednotlivých tříd. Ta řešila vzhledem k omezenému místu na stránkách časopisu který z příspěvků bude do onoho čísla zařazen a který ne, nebo který je možné vzhledem k neaktuálnosti odložit a zařadit ho do některého z příštích čísel. Tisk Študák vycházel na jednom listu formátu A4 a byl tištěn oboustranně v nákladu zhruba 100 kusů. S jeho tiskem pomáhala sekretářka ředitele školy, doktora Antonína Rady. Časopis se tiskl na školním lihovém cyklostylu, což byl, zjednodušeně, plechový buben, na němž byla napjata speciální blána. Princip spočíval v přepsání materiálů na psacím stroji bez použití pásky. Jednotlivé údery pak prorážely blánu a propouštěly inkoust na spodní křídový papír. Ten se posléze množil na lihovém válcovém stroji, který zvlhčoval inkoust a přenášel ho tak na kancelářský papír. Takto se dalo vytvořit zhruba 50 kopií. Pokud šlo o případnou kresbičku, tu musel autor rydlem sám na blánu přímo nakreslit. Snaha byla dát časopisu i nějaký grafický styl to znamená, že články se psaly do odstavců oddělených svislými či vodorovnými čarami, časopis měl úvodník, zpravodajství ze školy, ze tříd, sportovní zprávy, ale i fejeton, minipovídku či glosu. Rozšíření Vytištěný časopis poté do svých tříd distribuovali jednotliví redaktoři. Podle slov tehdejšího šéfredaktora, Pavla Filly, byl mezi studenty velmi oblíbený. 3.1.2 Gymnazijní noviny Kdy Postupným přechodem se z jedenáctileté střední školy 1. září 1969 stalo čtyřleté gymnázium. O rok později na něj nastoupil, coby učitel, profesor Zdeněk Kožmín, když byl kvůli vlivům normalizace vypuzen z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Shodou šťastných náhod se dostal právě na zastávecké gymnázium, kde studentům nejen přibližoval český jazyk, ale stvořil s nimi právě Gymnazijní noviny. Mimo ně 14

studenti také hráli divadlo, psali ať už povídky nebo básně a vyhrávali literární soutěže. Gymnazijní noviny pod vedením pana Kožmína existovaly od roku 1970 do roku 1985. Poté se dostaly do rukou mnoha češtinářů, kteří se je snažili udržet. Od roku 1995 je vedla magistra Eva Kokešová až do roku 2006, kdy škola začala vydávat nový tištěný časopis SCOOL!, a ona se stala jednou z jeho garantek. Odpovědnost za vzhled Gymnazijních novin dostal doktor Jan Ondroušek, který je vede prakticky dodnes. Jedná se však spíš o příležitostné příspěvky na nástěnkách, funkci skutečných novin převzal časopis SCOOL!. Redakce, obsah, forma Gymnazijní noviny měly podobu pěti nástěnek o rozměru asi 100 na 80 cm, které byly zavěšené v posledním patře staré budovy gymnázia (dnes je zde základní škola). Nástěnky neměly jednotnou grafickou podobu, každé vydání bylo specifické. Obsahovaly různé texty ukázky slohových prací (například popis půdy nebo sklepa), reportáže (z tanečních, bramborové brigády ), filosofické úvahy či studentskou poezii. Práce studenti tvořili většinou doma ve svém vlastním volnu, a poté je zanesli profesoru Kožmínovi na posouzení. Jednotlivé texty také byly doplněné studentskými ilustracemi či fotografiemi. Tím, že šlo především o práce studentů, nelze hovořit o klasické redakci. Do Novin přispívali střídavě všichni studenti, které profesor Kožmín nějak ovlivnil a kteří k danému tématu měli co říct. Objevovaly se tam samozřejmě i ukázky z hodin slohu v rámci vyučování. Tisk Příspěvky pro Gymnazijní noviny byly přepisovány na psacím stroji vybranými studenty nebo zůstávaly původní, napsané vlastní rukou. Přiložené ilustrace byly vždy tvořeny pro danou konkrétní příležistost a vyskytovalo se mnoho rozličných výtvarných technik. Kromě nich se objevovaly i fotografie z doby let profesora Kožmína nutno zmínit třeba Evu Macholánovou, která z vlastní iniciativy tvořila kreativní díla, například fotografie soch na mostě v Náměšti nad Oslavou a potom pro porovnání fotografie lidí stojících ve stejných pozicích. Konečný vzhled nástěnek poté dopilovali studenti s výtvarným cítěním. Snímky nástěnek se nikdy nepořizovaly, proto docházelo každý měsíc, kdy se obsah vyměnil, k nenávratnému zničení jednoho vydání. Rozšíření Studenti připravovali nové vydání každý měsíc, většinou se měnilo všech pět nástěněk zároveň. Tato událost byla vždy velmi očekávaná a před Novinami se sešlo mnoho dychtivých čtenářů, kteří byli zvědaví na nová díla. 15

3.1.3 Časopis SCOOL! Jak už bylo řečeno, po odchodu profesora Kožmína a celkovém poklesu kvality Gymnazijních novin, byl vytvořen roku 2006 časopis nový, který funguje na škole dodnes. Na jeho podobu se zaměříme podrobněji. 3.2 Současná tvorba SCOOL! 3.2.1 Impuls ke vzniku Po odchodu profesora Kožmína došlo k celkovému úpadku Gymnazijních novin, ačkoli byly stále vydávány. Studenti zpracovávali příspěvky sami doma, tiskli je na vlastních tiskárnách a doplňovali amatérsky pozířenými fotografiemi. Jednotlivé úkoly dostávali zadány nahodile bez jakékoli vedoucí koordinace. I přes tyto obtíže však práce bývaly mimořádně zdrařilé, slavily mnoho úspěchů v literárních i výtvarných soutěžích. Proto se škola rozhodla využít projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Státní informační politiky vzděláván, jehož cílem je vzdělávání veřejnosti a pedagogických pracovníků v oblasti počítačové gramotnosti. Chtěla tak vytvořit metodický postup tvorby školního časopisu, který by následně vyzkoušela na kroužku studentů z různých ročníků školy. Výsledkem by bylo poskytnutí materiálu učitelům i studentům z jiných škol celé České republiky pro tvorbu jejich vlastního školního časopisu. Garanty projektu se staly učitelky gymnázia inžernýrka Ludmila Brestičová a magistra Eva Kokešová. Ty kolem sebe shromáždily studenty převážně druhých a třetích ročníků, a společně dali vzniknout redakci nového školního časopisu: SCOOL!. 3.2.2 Význam školního časopisu Hlavním cílem vytvoření novinářského kroužku byla snaha o trvalé rozvíjení a zdokonalování studentů při práci s počítačovým softwarem, zpracování digitálních fotografií a užívání příslušenství jako je například scanner, tiskárna či diktafon. Členové redakce, která se každý rok z části obměňuje, se učí sazbu textu a kvalitní zpracování fotografií či jiné užité grafiky v prostředí Adobe. Nedílnou součástí je i stránka žurnalistická studenti si osvojují různé publicistické útvary, od jednoduchých zpráv přes reportáže, komentáře, glosy až po rozhovory, díky nimž zároveň posilují schopnost komunikace. Během tvorby je důležité dát si pozor na dodržování autorského zákona při přejímání textů a fotografií. Z uvedeného tedy vyplývá, že tvroba studentského časopisu se prolíná hned do několika školních 16

předmětů: informatiky, češtiny, společenských věd a okrajově ekonomie, protože redaktoři jsou u každého vydání konfrontováni s náklady na tisk časopisu, které jsou omezené. SCOOL! má ovšem dopad nejenom na samotnou redakci, nýbrž i na své čtenáře. Těm přináší nové poznatky z různých tématických oblastí, informuje o aktuálním dění na škole i v blízkém okolí a působí také v oblasti sociální. Jménem časopisu se několikrát do roka konají různé doprovodné akce, od filmových maratonů v blízkém kině po degustace nezvyklých pochutin. Tím dochází ke stmelování kolektivu a celkově lepší soudržnosti mezi studenty gymnázia. 3.2.3 Jak se tvoří časopis na naší škole Prvním důležitým krokem bylo získání souhlasu vedení školy. Finanční zabezpečení bylo zajištěno grantem MŠMT, navíc škola již v minulosti noviny vydávala, takže garantky projektu povolení získaly. Následným nezbytným krokem se stalo vytvoření redakčního týmu. Pro tvorbu časopisu se vytvořilo následující schéma: - vedoucí projektu z řad pedagogického sboru - šéfredaktor (editor) - grafik - fotograf - korektor - webmaster - ilustrátor - redaktoři. V průběhu let docházelo k mírným změnám, nicméně podstata schématu zůstala vždy zachována. V prvních číslech se redakce rozmělnila do jednotlivých tématických úseků, kde každý člen měl svoji oblast a články, které pravidelně psal pro každé číslo. Později byly rubriky výrazně seškrtány a profilové vymezení zůstalo pouze u sportu, kultury a rozhovorů. Konkrétní postup tvorby jednoho čísla SCOOL! vychází pravidelně každé dva měsíce, tj. pětkrát ve školním roce, přičemž práce na novém čísle začíná okamžitě po doprodeji čísla aktuálního. Šéfredaktor po konzultaci s vedoucím projektu zvolí téma pro nadcházející číslo časpisu a srozumí s ním zbytek redakce. To se odehrává na redakční schůzce, která probíhá ve veřejných prostorách školy, určených pro volný čas studentů. Redakční schůzky jsou pořádány nepravidelně, vždy podle momentální potřeby a po ohlášení na facebookové skupině redakce. 17

Na schůzi je zhodnoceno předchozí číslo, členové redakce si mezi sebou vyměňují názory a snaží se upozornit na chyby, aby příští číslo bylo kvalitnější. Poté šéfredaktor všechny přítomné seznámí s novým tématem a vyzve redaktory, aby si na něj připravili články ze svého oboru. Takto se v průběhu dvou měsíců sejdou několikrát, aby si jednotlivě sdělili fázi práce, její rozsah, případně aby šéfredaktor mohl přidělit další články, například ze školních akcí. Nejnáročnější část přichází týden před konečným tiskem časopisu. Zde nastupuje práce grafika, který musí vytvořit tématickou obálku časopisu, nejčastěji v Adobe Photoshop, vsadit text, doprovodné fotografie a ilustrace v programu Adobe InDesign a zpracovat finální podobu čísla. Tou je časopis formátu A4 s počtem stran kolísajícím mezi 18 (první čísla) a 35 (poslední čísla). Během této práce grafikovi pomáhají korektor a vedoucí projektu, kteří opravují případné gramatické chyby v článcích a typografické chyby při sazbě textu. Definitivní podoba časopisu se ukládá ve formátu PDF. Takto se číslo elektronicky odesílá do tiskárny. Celkový náklad se obvykle pohybuje v rozmezí 50 100 kusů. Toto množství pokrývá potřeby školy, kde je prodáváno jednotlivými redaktory (cena za číslo v jednotlivých letech kolísala mezi 15 a 30 CZK), i případná čísla, která jsou vedoucím projektu odesílána sponzorům a inzerentům časopisu. Prací webmastera je propagace nového čísla na facebookových stránkách časopisu, seznamování studentů s doprovodnými akcemi i zveřejňovaní zajímavých poznatků z internetu týkajících se tématu. Zároveň je správcem oficiálního webu a archivu, který je na něm dostupný. Nutno dodat, že pro tvorbu školního časopisu je potřeba hlavně podpora vedení školy, protože základem žurnalistiky je nezávislost a nestrannost vyjadřování, periodikum by tudíž nemělo podléhat cenzuře. Podpora je důležitá také pro práci redaktorů, kteří mohou být uvolněni z vyučování za úkolem vytvoření zprávy/reportáže z akce školy, okolní obce či návštěvy publicistických workshopů, které je dále rozvíjejí v práci. V neposlední řadě je to také škola (v případě zastáveckého gymnázia Gymnazijní společnost), kdo, pokud zde není sponzor, financuje tisk časopisu a koupi softwarového a hardwarového vybavení nutného pro chod redakce. 18

3.2.4 I. ročník (zleva: titulní strany čísla 1, 2, 3 a 4) Archiv dostupný na webu: http://www.scool-mag.cz/archiv/. Školní rok: 2006 2007 Počet vydaných čísel: 4 (listopad, březen, květen, červen) Počet stran: číslo 1 21 stran, číslo 2 18 stran, číslo 3 22 stran, číslo 4 20 stran Složení redakce - vedoucí projektu: Ludmila Brestičová, Eva Kokešová - šéfredaktor: Jakub Maca - editor: Filip Tesař - grafik: Jakub Maca, Filip Tesař - fotograf: Jan Záruba, Jan Otoupalík, Vítězslav Ferko - korektor: - - webmaster: Filip Tesař - ilustrátor: - - redaktor: Jana Brunclíková, Nela Armutidisová, Tereza Konečná, Tereza Čuprová, Monika Nováková, Klára Řezáčová, Vendula Karamazinová, Markéta Veselá, Lucie Ondrůjková, Lucie Kořistková, Eva Plucarová, Veronika Heinzová, Klára Gurecká, Vendula Pirochová, Kristýna Hanělová První ročník časopisu měl nejpočetnější redakci v celé své historii. Vystřídalo se v ní na 20 studentů sexty, druhého ročníku, septimy a třetího ročníku. Důležitým momentem bylo vytvoření oficiálního webu, který byl spuštěn společně s posledním číslem prvního ročníku. Obsah Ve všech čtyřech číslech prvního ročníku se objevuje obdobné schéma článků. Na první straně je zveřejněn editorial šéfredaktora, v němž se objevují úvahy na téma dnešní mládeže, jejího postoje k okolnímu světu a obecně se v něm setkáváme s myšlenkami budoucnosti. Poté následuje Mixer což je sborník bleskových školních 19

anket mezi studenty i profesory, sekunduje mu okénko psychologa odpovídajícího na studentské otázky. První polovinu časopisu tvoří reportáže ze školních akcí, rozhovor se zajímavým a úspěšným absolventem a rozhovor se dvěma učiteli gymnázia. Posledních několik stran je pak věnováno encyklopedickým informacím k vybranému tématu (například čaj, marrihuana, kouření a další). Celkový text časopisu je velmi čtivý, psaný s nadsázkou a humorem, často je také doplněný studentskou hantýrkou či různými osobními pojmenováními. Doprovodné akce Studenti gymnázia mohli navštívit Malý filmový festival (MFF), a to hned dvakrát. Poprvé se MFF konal v Rosicích (okres Brno-venkov) v kině Panorama, jakožto pocta mistru hororových filmů Alfredu Hitchcockovi. Dne 24. března 2007 studenti, absolventi, ale i široká veřejnost měli možnost shlédnout tři Hitchcockovi horory Vertigo, Ptáky a Psycho. Kromě toho se v prostorách kina uskutečnily odborné debaty na téma strachu, které vedl absolvent gymnázia, psycholog, magistr Pavel Strašák. Druhý festival proběhl 16. června 2007 s podtitulem Animovaný svět. Na diváky byl kromě filmů nachystán i bohatý doprovodný program ve foyer se odehrával workshop počítačové animace pod vedením Jana Kokolia, absolventa gymnázia a tehdejšího studenta filmové animace ve Zlíně. V prostorách sálu pak před prvním blokem festivalu proběhla přednáška Pavla Horáčka, studenta filmové vědy Masarykovy univerzity (MU), který návštěvníkům přiblížil vývoj českého animovaného filmu. Následovalo několik krátkých děl z rukou Jiřího Trnky, Jiřího Barty, Hermíny Týrlové a dalších. V bloku druhém studenti mohli shlédnout práci amerického režiséra Tima Burtona Mrtvá nevěsta. Poslední část festivalu byla věnována japonským snímkům, například Final Fantasy. Doplněný byl rovněž odborným výkladem z úst Kateřiny Hořčicové, tehdejší studentky teorie a dějin filmu MU. První Malý filmový festival navštívilo zhruba 100 diváků, druhý potom bezmála 70 lidí. Akce si získala oblibu především v řadách studentů gymnázia, a proto byla v následujících letech znovu uskutečňována 20