Chov kapra I BIOLOGIE KAPRA Čeleď kaprovité (Cyprinidae) nejrozšířenější skupina ve vodách ČR Původ: původním domovem kapra je povodí Černého moře, Kaspického a Aralského jezera. V období třetihor se dostal do povodí Dunaje a tedy i k nám. Jednalo se o původní formu tzv. říčního kapra sazana. Teplota vody: Kapr je ryba eurytermní (dobře přizpůsobivá různé teplotě). Optimum pro chov je 18 24 C. Náročnost na O2: optimální hranice je 6 7 mg/l O2. Bezpečně ale snáší koncentrace 3 4 mg/l. Původ kapra Areál výskytu Rozdíly mezi Evro-Asii a USA, Austrálií Významní producenti: PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V chovu jsou podle šupinného pokryvu čtyři morfologické skupiny (tzv. morfotypy - fenotypy): Cíleným výběrem z šupinatých kaprů. Ošupení určeno dvěma geny. 1) Odpovědný za šupinatost S 2) Odpovědný za hladkost N kombinace alel NN je letální a plůdek hyne!!! Kapr šupinatý (Sxnn) celé tělo je kryto šupinami (hlava, ploutve) Lysec-řádkový (SxNy) šupiny jsou u základů ploutví, jednoduchá či zdvojená řada na postranní čáře. Kapr lysec (ssnn) šupiny ostrůvkovitě roztroušené, připomíná lysce řádkového Kapr hladký (ssny) silná redukce šupin, pouze podpůrné šupiny u báze ploutví, které mohou také chybět. Kapr šupinatý SSnn, Ssnn Lysec řádkový SSNn, SsNn, Kapr lysec ssnn Kapr hladký ssnn 1
Ú VO D K A P R O B EC N Ý 1. Kapr obecný (Cyprinus carpio, Linnaeus, 1758) Cyprinus carpio carpio Evropské populace kapra Cyprinus carpio haematopterus Asijské populace kapra (Balon, 1974; Berg, 1964; 1995; Kohlmann a kol., 2003, 2005, 2006; Zhou 2003) 2. Plemenářská práce v chovu ryb Význam Tradice Specifika BERCSÉNYI, 2007 Ú VO D K A P R O B EC N Ý Genetické zdroje kapra: 1) Žďárský lysec (Žď-L) 2) Žďárský šupináč (Žď-Š) 3) Jihočeský kapr šupinatý (C 73) 4) Mariánskolázeňský kapr šup. (ML) 5) Milevský lysec (MV) 6) Jihočeský lysec (BV) 7) Telčský lysec (TE) 8) Syntetické linie C434 9) Syntetické linie C435 10) Pohořelický lysec (PoL) 11) Třeboňský šupináč (TŠ) Novošlechtěná plemena kapra: 1) Severský lysec (M 72) 2) Synt. linie maďarských lysců (HSM) 3) Amurský lysec (AL) Šlechtitelské rezervy kapra: 1) Amurský sazan (AS) 2) Ropšinský kapr šupinatý (ROP) 3) Maďarský lysec (M2) 4) Tatajský kapr šupinatý (TAT) 5) Izraelský lysec Dor 70 (Dor 70) 6) Maďarský kapr šupinatý (M4) Szarvašský šupináč (P3) Maďarský lysec (15) Maďarský lysec (2) Ukrajinský kapr šupinatý (Nivka) Ukrajinský lysec Ostatní: Dunajský šupinatý Přerovský šupinatý 7 8 Výpis z ústřední evidence Plemenných ryb 2003 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE Plemeno (název - zkratka) Rok 2001 Rok 2002 Rok 2003 Počet plemen. ryb Počet plemen. ryb Počet plemen. ryb jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků C 434 16 12 23 18 24 16 C 435 93 116 123 125 84 110 Jihočeský lysec - BV 9 18 28 34 7 12 Jihočeský kapr šupinatý - C73 Mariánskolázeňský kapr šupinatý - ML 65 70 130 119 148 132 401 226 356 222 912 852 Milevský lysec - MV 12 2 252 260 262 150 Pohořelický lysec - PoL 197 120 127 120 90 112 Telčský lysec - Te 241 162 154 146 206 233 Třeboňský šupináč - TŠ 69 46 143 66 123 73 Šlechtitelská práce v chovu kapra je zajišťována VÚRH Vodňany, SR-Tábor (středisko Milevsko). Zde jsou testovací stanice. Rozmnožovací chovy Blatná, Třeboň, Hodonín. Pokyny k organizaci práce a testování užitkovosti a k vedení evidence obsahuje zákon č. 16/2004 Sb. Vyhláška 136/2004 Sb. pak popisuje způsoby značení a evidenci hospodářských zvířat, drůbeže, ryb a včel. Odběr krve Značení čipem Značení dusíkem Žďárský šupináč - Žď-Š 318 147 258 102 212 181 Žďárský lysec - Žď-L 319 198 281 150 187 208 C 435 Jihočeský lysec Dunajský šupinatý Jihočeský šupinatý Mariánskolázeňský šupinatý Maďarský lysec (M2) Milevský lysec Pohořelický lysec Přerovský šupinatý Třeboňský šupinatý Ropšínský šupinatý Severský lysec Telčský lysec Žďárský lysec ŠUPINATÉ LINIE LYSÉ LINIE 12 2
Amurský sazan - dunajský šupináč (AS) 1983 - Importován do ČR z Ukrajiny Původní populace divokého kapra z Amurské oblasti Přirozený hromadný výtěr bez selekčních zásahů Udržení a oživení genofondu kulturních plemen Ropšinský kapr šupinatý (ROP) Vyšlechtěn: v Rusku v 30. letech 20. století, Kde: Kursko a Novgorod, Základ: amurský sazan a kapr haličský, Chován: v náročných podmínkách, vysoká vitalita Proč k nám importován: pro účely hybridizace. Jihočeský kapr šupinatý (C 73) Šupinatý kapr chovaný v jižních Čechách, Selekce koncem 60. let ing. Smíškem ve VÚRH, Je to homozygotní linie určená k ověřování, Chov: Vodňanské a milevské rybníky. Mariánskolázeňský kapr šupinatý (ML) Selekce: proběhla v záp. Čechách v letech 1970-79, Realizoval to: Ing. J. Ryšavý, Chovatel: ČR- Mariánské Lázně, Vlastnosti: plastičnost v růstu, vyrovnané produkční výsledky, dobrý zdravotní stav. Žďárský šupináč (Žď. Š.) Vznik: Kinského rybářství v roce 1990, Záměr: zvýšit odolnost šupinatého kapra chovaného ve vyšších geografických polohách, Chován : Českomoravská vysočina. Jihočeský lysec (BV) Základ: vodňanský a blatenský lysec Selekce: v 60. a 70. letech 20. století, Chován: ve Vodňanech a Milevsku, Určení: pro selekci s výběrem ryb typického exteriéru. 3
Milevský lysec (MV) Vznik: polovina 70. let, Základ: Vodňanský lysec a importovaná linie M2, Cíl: zlepšení vlastností původního lysce, Chován: Táborské rybníky a většina a. s. v ČR, Chovatel: Stanice Milevsko J. Pejša junior. Telčský lysec (Te) Původ linie: Milevsko 1985-91, Charakteristika: vyrovnané produkční výsledky, Určení: vhodný do normálních obsádek, Areál chovu: Táborsko a Telč. Telčský lysec (Te) BIOLOGIE KAPRA Potrava: je označován za nedravého všežravce - vhodné v chovu Růst: u nás je poměrně rychlý. Závisí na podmínkách prostředí. Orientační průměrné hodnoty růstu: Kapr jednoletý 25 100 g (50 120 mm) Kapr dvouletý 250 700 g (200 350 mm) Kapr tříletý 1000 1800 g (400 500 mm) Rekordní úlovky jsou přes 20 kg. BIOLOGIE KAPRA Pohlavní dospělost: V průběhu 3. a 4. roku života podle pohlaví. Plodnost: 5-70 ml mlíčí (10-25mil/ml), 150 250 000 jiker na 1 kg živé váhy (až 30% hmotnosti těla). Velikost jiker: 1,3 1,8 mm. Jikry jsou lepkavé!!! Kapr je ryby fytofilní. Výtěr: V jarních měsících (duben, květen) při teplotě vody nad 18 C. Požadované vlastnosti kladené na chovaného kapra Z hlediska chovatele: Co největší růstová schopnost Odolnost proti nemocem, parazitům, manipulaci aj. Dobrá schopnost rozmnožování Růstová vyrovnanost Z hlediska spotřebitele: Kusová hmotnost Zmasilost Jakost masa Přítomnost pohlavních produktů 4
Který kapr vyhovuje těmto požadavkům? ŽÁDNÝ!!! Proto je důležitá seriózní plemenářská práce. Vytváření čistokrevných linií + využívání tzv. heterozního efektu. Starší postupy: Výběr plemenných ryb ze směsi ryb, které vyrůstaly za nestejných podmínek Posuzovaly se pouze zevní znaky Nyní: Pečlivá realizace tzv. negativního (pozitivního) výběru hromadný výběr (velké množství ryb na plachtě) Individuální výběr podle určitých kriterií PROHLÍDKA A VÝBĚR Hlava rypec, oči, skřele, žábry Ploutve všechny (anomálie, chybějící paprsky, zvlnění, propadnutí, absence apod.) Močopohlavní papila normální, vyhřezlá, zanícená Postranní čára pravidelná, zvlněná, rozvětvená, přerušená Forma těla pozor! Nápadná vysokohřbetost, mezi Hp a Op musí být zřetelná a dosti dlouhá mezera Vzhled, barva a lesk defekty, zranění Ošupení prohlížíme obě strany těla Měření, zjišťování hmotnosti MĚŘENÍ KAPRA Ukazatel (index) vysokohřbetosti H (délka těla : výšce těla) nejvyšší 2,7, zavádí se 2,5 až 2,6. Ukazatel (index) širokohřbetosti Š ((šířka těla x 100 ku délce těla v %), Relativní výšce odpovídá relativní šířka cca 20 %. Obvodový index OI (délka těla v cm : obvod těla v cm), ryby s menší hodnotou než 1 jsou kvalitnější, hodnoty nad 1 vypovídají, že kapři nedosáhli hmotnosti, která by odpovídala jejich velikosti. Koeficient zmasilosti - podle Fultona (hmotnost ryby v g x 100 : třetí mocnina délky těla ryby v cm). Důležité u plůdku u nás by to mělo být asi 3,3 před komorováním. Vážíme ryby v plachetkách. Výsledky měření u prošlechtěných linií ve Vodňanech Ukazatel Stáří kapra K 1 K 2 K 3 METODY KONTROLY PLEMENNÉ ČISTOTY CHOVU Genetické metody Alozymová analýza (současně uznaná) Analýza mikrosatelitů (zaváděná) vysokohřbetost 2,2 2,4 2,2 2,4 2,3 2,5 širokohřbetost v % 21-23 21-24 20-23 vyživenost 3,2-3,5 3,2 3,7 3,5 4,0 Geometrická morfometrie Princip Získání údajů Zpracování údajů % obsah tuku 3-4 4-8 6-10 5
REPRODUKCE Přirozený výtěr X PŘIROZENÝ VÝTĚR Hromadný, tzv. staročeská metoda velmi jednoduchá (6 12 ks Kg na ha), Skupinový, v Dubraviových rybníčcích (výhodou je možnost selekce, úprava optimálních podmínek aj. Poměr pohlaví 2:3 nebo 3:5 (vždy ve prospěch jikernaček). Oplozenost jiker: 70 90 %. Inkubační doba: 60 80 denních stupňů (denní stupeň = průměrná denní teplota násobená počtem dnů). POZOR! Pokles teploty vody pod 12 C nebo vzestup nad 25 C vyvolává poruchy při líhnutí. Umělý výtěr Po vykulení nastává trávení žloutkového váčku, pak postupný přechod na exogenní výživu. Dále za 2 3 dny po vykulení odlov tzv. třeboňskými lžícemi a vysazování embryonek do výtažníků I. řádu. Staročeská metoda Dubraviovy rybníčky Představuje hromadný přirozený výtěr generačních ryb v menších rybnících a následný odchov plůdku. Výhodou této metody je jednoduchost, ale hlavní nevýhodou je, že nejsme schopni odhadnout úspěšnost přirozeného výtěru a množství plůdku, které je v rybníku. Tato metoda je používána již zřídka. Přirozený výtěru ryb v malých rybníčcích a po následném odlovení generačních ryb se loví rozplavaný plůdek. Umělý výtěr Provádí se od 60. let dvacátého století. VÚRH rozpracoval metodu na základě maďarských, rumunských a ruských zkušeností. Důležitou fází výtěru je odlepkování jiker. Maďarská metoda pomocí mastku (talku křemičitan hořečnatý), doba odlepkování je 5-6 hod. Rumunská metoda pomocí roztoku močoviny a kuchyňské soli. Pak následuje koupel v taninu. Ruská metoda pomocí zředěného kravského mléka tato metoda je přirozená a jednoduchá. Je také nejkratší. Inkubace jiker se provádí v tzv. Zugských lahvích. Zde také probíhá kulení plůdku. Rozkrmování se potom realizuje na žlabech. Umělý výtěr Vlastnímu výtěru předchází tzv. hypofyzace generačních ryb. Hypofýza je žláza s vnitřní sekrecí obsahující hormony, které u připravených generačních ryb spouštějí vlastní výtěr. Pomocí hypofyzace jsme schopni si jednotlivé ryby připravit na téměř shodnou hodinu výtěru. Hypofýzy se získávají ve zpracovnách ryb z tržních kaprů, konzervují se v acetonu a pak se vysoušejí. Ryby se hypofyzují do hřbetní svaloviny a mezi hypofyzací a výtěrem je časový interval okolo 24 hodin. 6
UMĚLÝ VÝTĚR Výtěr jikernaček video Výtěr mlíčáků - video Umělý výtěr Vlastní inkubace jiker probíhá v tzv. Zugských láhvích, do kterých je vháněna voda, aby jikry mírně cirkulovaly. Váčkový plůdek se podle teploty kulí (líhne) za 3 4 dny, přepouští se do tzv. kolébek, ve kterých by měly být např. větvičky stromů, na které se může zavěsit. Za další 2 4 dny dochází k jeho rozplavání (naplnění plynového měchýře vzduchem) a je možné váčkový plůdek vysadit do připravených rybníčků. Hospodářský cyklus K výtěru se používají ryby známého původu a prověřených linií (šupinatých i lysých). Generační ryby se chovají většinou odděleně od ostatních ryb v matečních rybnících. Nedospělé ryby se označují jako remontní a jsou zdrojem pro doplňování generačních ryb. K reprodukci se používají ryby ve věku 5-7 let a pak se vyřazují. O každé generační rybě se vede individuální evidence, ryby jsou značeny pomocí mikročipů nebo u lysých ryb se používá vymrazení značky tekutým dusíkem. 7
Hospodářský cyklus - kategorie Ko embryonka kapra těsně po vylíhnutí přes váčkový plůdek až do stáří 4-6 týdnů a velikosti cca 4,5 cm nasazovaná do výtažníků I. řádu nebo plůdkových rybníků. Kr kapřík o velikosti od 4,5 cm a 5-10 g nasazovaný do výtažníků II. řádu a lovený na podzim jako K1. K1 plůdek kapra ve stáří půl až jeden rok lovený na podzim či na jaře, (25-100 g, 50-100 mm). K2 násada (věk 11/2 až 2 roky) vysazovaná do násadových rybníků, (250-700 g, 200-350 mm). K3 - tříletý (tzv. tržní) kapr určený k dodání na trh o celkové hmotnosti asi 1 200 1 800 g a velikosti 400-500 mm odchovaný v tzv. hlavním rybníku. K4 čtyřletý, tržní kapr odchovaný v hlavním dvouhorkovém rybníku o hmotnosti zpravidla nad 2 500 g (výběr). Kg generační nebo též remontní kapr určený k reprodukci. Nejvyšší plemenné hodnoty dosahují Kg ve stáří 7-8 roků. Hospodářský cyklus Váčkový plůdek se dále nasazuje do plůdkových výtažníků (menší rybník velikosti několika hektarů, který slouží k odchovu plůdku) a loví se jednoletý plůdek. Jednoletý kapřík (váží v průměru okolo 30 g) se nasazuje obvykle na rok do výtažníků (ostatní malé a střední rybníky, které slouží k chovu násady kapra). Průměrná kusová hmotnost násady kapra se pohybuje v rozmezí od 200 500 g. Chov tržních ryb je realizován v hlavních rybnících. Podle doby, na jakou jsou vysazováni, se rozdělují na jednohorkové a dvouhorkové. Jednohorkové slouží k produkci lehčích tržních ryb ve tříletém cyklu, dvouhorkové k produkci těžších ryb nad 2 kg ve čtyřletém cyklu. Hospodářský cyklus Přírůstky jsou získávány na bázi přirozené potravy rybníku a přikrmováním. K přikrmování se používají obiloviny. Přirozená potrava se podílí na přírůstku kapra ze 2/3 a představuje zdroj plnohodnotných bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Obiloviny (převážně pšenice) dodávají potřebnou energii. Produkční cyklus chovu ryb v rybnících končí výlovem rybníka a převozem ryb určených k prodeji na sádky. Sádkování je většinou krátkodobé přechování ryb od výlovu do okamžiku prodeje. DĚKUJI ZA POZORNOST 8