WEB DESIGN Z HLEDISKA HANDICAPOVANÝCH OBČANŮ WEB DESIGN FROM THE VIEWPOINT OF HANDICAPED PEOPLE Petr Benda, Zdeněk Havlíček Anotace: Internet může být pro uživatele se zdravotním postižením nástrojem, který jim umožňuje překonávat jejich handicap, získávat přístup k informacím, komunikovat s ostatním světem a uplatnit vlastní schopnosti. Tento příspěvek je zaměřen na charakteristiku přístupu různě postižených občanů k Internetu, popis nároků na daný web site plynoucí z jejich postižení, a možných řešení zjednodušení přístupnosti. Dále pak na popis nejvýznamnějších pravidel a metodik, které musí splňovat bezbariérové webové stránky. Klíčová slova: Web design, webovské sídlo, handicap, webová stránka, handicapovaní uživatelé, HTML Internet, bezbariérový web site, CSS, metodika Abstract: For handicapped Internet users Internet can be good instrument to overcome their handicap, gain admission for informations, communicate with other world and make their own capabilities. This work deals with characteristics of entrance of handicaped people with different kinds of handicap, describes demands to this web site and some resolutions of accessibility simplification which are possible. Thereinafter this work describes the most important rules and methodics for making without barier web sites. Key words: Web design, web site, handicap, web page, handicapped users, HTML - Hypertext Markup Language, Internet, without barier web site, CSS Cascading style sheet, methodics, ÚVOD V lidské populaci existuje velké množství zdravotně handicapovaných lidí. Některé zdroje hovoří až o 20% webové populace. Tito lidé chtějí prožít svůj život stejně jako jakýkoli jiný člověk a vyznávají povětšinou i stejné hodnoty jako majoritní část populace. V jejich cestě jim oproti ostatním stojí jejich handicap. Proto potřebují v určitých oblastech podporu a toleranci ostatních, a to by se ve velké míře mělo týkat i informačních technologií. Zejména díky Internetu mohou často daleko lépe překonávat svůj handicap mohou pomocí něj získávat informace, které jsou jim jinak nepřístupné, ať už se jedná o televizi, rádio nebo noviny, mohou díky němu provozovat svou práci z domova, mohou navazovat kontakty s ostatními lidmi. Navíc, pokud bude navržený web dobře čitelný a použitelný pro handicapované uživatele, mnohonásobně se tak zvýší jeho čitelnost a použitelnost i pro běžné uživatele. Co víc, bude plně použitelný pro jakéhokoliv uživatele s jakýmkoliv klientem respektujícím normu HTML, a to již stojí za pozornost nejen díky zvýšení návštěvnosti stránek, ale také i příznivému ekonomickému dopadu, pokud se jedná o komerční webovská sídla. Nejen 855
handicapovaní lidé se totiž často stávají velice věrnými zákazníky, pokud najdou v dodavatelích důvěryhodného partnera, dobré služby a pokud tito uspokojí jejich speciální potřeby. CÍL Cílem příspěvku je charakterizovat přístupný web site a důvody, které vedou k tvorbě přístupných webových stránek. Identifikovat jednotlivé skupiny handicapovaných uživatelů Internetu a co nejlépe přiblížit specifické nároky, které mají tyto skupiny na webové stránky. Stručně popsat pravidla a metodiky, které se vztahují k tvorbě bezbariérových web site. VÝSLEDKY Důvody k tvorbě přístupných web site Více obchodních příležitostí Větší množství uživatelů, kteří mohou danou webovou stránku použít, vytváří více obchodních příležitostí. Hlavním mýtem provozovatelů komerčních webových stránek je tvrzení, že handicapovaní uživatelé pro ně nejsou obchodně zajímaví. Tento mýtus však tváří v tvář skutečnosti nemůže obstát. Například ve Velké Británii je počet handicapovaných uživatelů odhadován na 8,6 miliónu a jejich kupní síla na 45 miliard liber ročně. Majitelé mnohých web site utrácejí ročně za bannerové kampaně, které jim zvýší návštěvnost o pár desítek lidí statisíce korun, a přitom kvůli naprosté nepřístupnosti znemožní používání svých stránek stovkám lidí, z nichž mnozí si většinu reklamních prvků stejně zobrazit ani nemohou. Investice do přístupnosti se tedy vyplatí. A to často i v případě, že se musí již dlouho fungující web site předělat. U nově vznikajících web site se pak o dodatečnou investici nejedná vůbec, protože aplikace zásad přístupnosti nevytváří žádné dodatečné náklady na jeho tvorbu. [10] Lepší viditelnost web site Přístupný web je zároveň také tzv. "robot-friendly". Je tedy přístupný i robotům, které používají vyhledávače (např. Google) při procházení a indexování webových stránek. Přístupný web site vyhledávače snáze procházejí a rozpoznávají jeho obsah, který pak indexují. Díky dobrým výsledkům ve vyhledávačích pak může opět stoupat návštěvnost, která je navíc velmi dobře cílená. Do této oblasti patří i SEO optimalizace. Optimalizace pro vyhledávače je český překlad slovního spojení Search Engine Optimization. Jedná se o soubor metod aplikovaných nejen na webové stránky za účelem zvyšování návštěvnosti přes fulltextové vyhledávače, které řadí výsledky dle algoritmů. Webové stránky vyhovující nejlépe algoritmům vyhledávačů se zobrazují na nejvyšších pozicích. Posilování značky Tento efekt vychází z toho, že v moderním západním typu společnosti je diskriminace kohokoliv amorální a ten, kdo se jí dopouští, bývá vnímán velmi negativně. Tím, že webová stránka jasně deklaruje, že nikoho nediskriminuje, dává velmi pozitivní signál o své solidnosti a vzbuzuje ve veřejnosti pozitivní emoce. Z hlediska ekonomického efektu je prohlášení o bezbariérovosti a tím i solidnosti web site jednou z možností, jak si dlouho udržet zákazníka. 856
Zákonnost Mnoho zemí si již uvědomilo, že diskriminovat kohokoliv není etické a spolehnout se na komerční efekt přístupnosti je velmi nejisté, proto přístupnost ukotvilo ve svých právních řádech. Zákony se v jednotlivých zemích samozřejmě liší. Někde platí jen pro instituce veřejné správy a samosprávy, jinde pro všechny web site financované z veřejných rozpočtů, jinde platí pro všechny subjekty, které zaměstnávají zaměstnance. Příkladem takových zemí jsou např. Spojené státy americké, Velká Británie, Německo. Česká republika tuto problematiku upravuje v novele zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, který 2. března 2006 schválil Prezident republiky. Skupiny handicapovaných uživatelů Zákony garantující rovný přístup k počítačovým systémům zakořenily prakticky po celém světě. Z toho plynoucí závazek poskytnout postiženým zaměstnancům usnadněný přístup k intranetu se proto stává denním chlebem vnitropodnikových směrnic, které tak pamatují i na ty, kteří mají díky svému postižení přístup k intranetu komplikovanější. Kromě vyhovění vyhláškám a naslouchání vlastní lidskosti existují i další, ryze obchodní důvody, proč umožnit přístup na web i postiženým lidem. Takoví lidé se často stávají velice věrnými zákazníky, pokud najdou v dodavatelích důvěryhodného partnera, na jejich webech kvalitní služby a pokud jsou zde uspokojeny jejich speciální potřeby. Vytváření takových web site je poměrně snadné, čili usnadnění přístupu na stránky má díky neustále rostoucí skupině handicapovaných lidí, kdy je na vině i rostoucí věk, čím dál větší smysl. Definování handicapovaného uživatele je v prostředí Internetu poměrně složitá věc. Vozíčkáři například ve vztahu k webu prakticky ani postižení nejsou židle nebo vozíček na přístupu do prostředí www nic nemění. Na řadu se tak dostávají otázky, kdy nastane okamžik, ve kterém tradiční vstupní a výstupní počítačová zařízení nestačí. Pouze na území Spojených států amerických je více než 30 milionů lidí, kteří mají takovéto problémy. To je už poměrně velká skupina lidí na to, aby byla ignorována. Aby byly webové stránky přístupné lidem s nejrůznějšími vadami, je třeba využívat HTML kód způsobem, pro který byl vytvořen: zachytit obsah, ne formu. Pokud je webová stránka ryzím synonymem pro informace, je pro alternativní prohlížeče snadnější prezentovat její obsah uživatelům, a tudíž jim usnadnit přístup na webové stránky. [5] Informace na Internetu mají v porovnání s tištěnými informacemi nesporné výhody. Lidé se slabším zrakem si mohou zvětšit písmo a převod psaného textu do mluvené řeči je pro slepé uživatele hotovým požehnáním. Mnoho handicapovaných uživatelů je tak díky počítačům značně posíleno a mohou vykonávat úkony, které by pro ně s tradičními technologiemi byly velice složité. [6] Je ale velkou chybou si pod pojmem handicapovaný uživatel Internetu představovat jen úzkou skupinku zdravotně postižených. Nejsou to zdaleka jen oni, kterým lze znemožnit kvalitní prohlížení web site. Jací uživatelé s nejrůznějšími handicapy tedy mohou být na druhém konci přenosové linky a používat web? Tyto uživatele lze rozdělit do pěti skupin: Zrakově postižení uživatelé Sluchově a hlasově postižení uživatelé Pohybově postižení uživatelé Uživatelé s poruchami učení a soustředění Uživatelé s alternativními zobrazovacími zařízeními Do prvních čtyř skupin jsou zařazeni uživatelé s vadami zraku, sluchu, s pohybovým a jiným postižením. Poslední skupinu tvoří uživatelé, kteří v normálním životě žádné postižení nemají. Jedná se o uživatele, kteří používají méně časté zobrazovací zařízení, které nepatří k 857
majoritě a je jedno, jedná-li se o software nebo hardware. Těmito zařízeními mohou být např. méně časté internetové prohlížeče, PDA, SmartPhones, Web TV, méně kvalitní, či starší typy monitorů a mnoho dalších. Základní charakteristikou správného web site je jeho univerzalita a jsou to jen a pouze tvůrci webových stránek, kteří tuto univerzalitu narušují svými chybnými konstrukcemi a špatně použitými technologiemi. Z hlediska funkčnosti a použitelnosti alternativních zobrazovacích zařízení tedy platí, že dobře připravená webová stránka může být použitelná ve všech těchto typech méně běžných zobrazovacích zařízení. Bylo by velkou chybou si myslet, že použití jiných než majoritních výstupních zařízení je čistě otázkou volby uživatele a že nefunkčnost stránky v takovém zařízení není zodpovědností tvůrce a majitele web site, ale uživatele. Nejenom, že je tento argument částečně nepravdivý, ale ve všech ostatních případech je naprosto krátkozraký. [5] Za prvé: mnoho uživatelů nemá na výběr. Musí používat svůj starý černobílý monitor, musí pracovat na počítači s operačním systémem Linux, na kterém navíc nemohou používat Internet Explorer. Za druhé: přestože v některých případech platí, že uživatel používá dané zařízení (např. PDA) dobrovolně, přesto je značně neekonomické mu znemožnit používat webové stránky. Zrovna daný uživatel může být značně movitý člověk, který má moderní PDA a v něm si u oběda hledá last-minute zájezd na Mallorcu. Tímto se však pro tvůrce stránek otevírá nová problematika s rozlišením a tím i použitím obrázků na webu, protože některé tyto prvky budou mít větší rozměr než je třeba rozlišení daného zařízení (u SmartPhone to může být třeba 240 x 180 px). Otázkou tedy zůstává, jak efektivně upravovat web site pro tato zařízení. Jak je z textu patrné, počet všech handicapovaných uživatelů Internetu je velmi vysoký, zvláště v kontextu se skutečností, že v určitém okamžiku může být při používání Internetu handicapován prakticky kdokoliv. Vzhledem k počtu handicapovaných uživatelů rozhodně stojí za to dělat webové stránky přístupné. A to nejen kvůli ekonomické síle této skupiny obyvatel. Jak lze přístupnost testovat Přístupnost se vždy testuje proti nějaké metodice, normě, resp. souboru zásad. Pouze v rámci této práce bylo těchto metodik zmíněno hned několik. Jestliže ovšem stránky splňují zásady například BFW, neznamená to, že musí automaticky splňovat i všechna kritéria WCAG nebo SECTION 508 aj. Jaké metodice odpovídá jaký způsob bude zmíněno u konkrétních způsobů, které jsou vyjmenovány dále. Pokud je tedy nutné zkontrolovat, zda-li je nějaký web site přístupný, nabízejí se v zásadě dvě základní možnosti, jak přístupnost otestovat. Jsou to: automatická kontrola ruční kontrola Analýza celého web site je, co se časové náročnosti týče, velmi variabilní, u složitých web site s mnoha stránkami se může jednat o desítky hodin testování. Automatická kontrola Princip automatické kontroly je velmi jednoduchý. Pro tuto kontrolu přístupnosti a korektnosti zdrojového kódu web site se používá některý z automatických validátorů, kteří prověří danou stránku proti vybraným zásadám některé metodiky (nejčastěji WCAG, Section 508, nebo testy W3C). Nevýhodou většiny těchto testů jsou složité výstupy a skutečnost, že robot (automatický kontrolní program) kontroluje jen zásady, které lze zkontrolovat 858
automaticky (např. tedy přítomnost atributu ALT u obrázků apod.), většinu však automaticky zkontrolovat nelze. Vzhledem k věcnému omezení automatických validátorů je tedy značně problematické na ně zcela spoléhat. Jejich pravým účelem není proto ověřit plnou přístupnost stránek, ale napomoci při testování některých opakujících se a snadno přehlédnutelných prvků. Typickým příkladem je zmiňovaný atribut ALT u obrázků či značka LABEL u formulářů apod., nebo samotná validita značkovacího kódu či kaskádových stylů. Na základě automatické kontroly by měla být provedena kontrola ruční. Ruční kontrola Principem ruční kontroly je testování přístupnosti web site pomocí nasimulování určitého uživatelského handicapu. Jedná se například o vypnutí CSS, obrázků, JavaScriptu, aj. Aby bylo možné rychle a efektivně upravovat zobrazení stránek ve webovém prohlížeči, používají se tzv. toolbary. Tyto programy umožňují rozšířit daný webový prohlížeč o nástroje, které umí nasimulovat např. ovládání stránek pouze klávesnicí, změnu velikosti okna, prohlížení stránek pouze v textové podobě, zákaz skriptování, vypnutí CSS, nezobrazení tabulek, obrázků, atd. Dále tento software také umí rychle zpřístupňovat tzv. automatické testy, které jsou popsány výše. Navíc umožňují uživateli podívat se na stránky například očima uživatele, který nevnímá červenou barvu, je krátkozraký, aj. V této práci bude pro testování přístupnosti web site použit Web Accesibility tollbar, který obsahuje širokou škálu testovacích nástrojů. Pro korektní a skutečně kompletní testování web site je však dobré použít i některý ze softwarových či hardwarových nástrojů, které pro procházení Internetu používají handicapovaní. Takto provedená analýza přístupnosti by ovšem byla vzhledem k ceně těchto produktů velmi nákladná. Proto je dobré o tento test požádat, či si jej objednat u některé organizace, která je schopná jej zprostředkovat. V ČR je to například SONS. ZÁVĚRY Mnoho tvůrců web site nedodržuje univerzální přístupnost webových stránek, které tvoří a tak při dodatečné konstrukci přístupnosti dochází k navýšení nákladů. Při zakomponování zásad přístupnosti do postupu tvorby web site nedochází ke konstrukci rozsáhlých částí webových stránek, které jsou nepřístupné a je třeba je později opravovat či tvořit znovu. Tím dochází k úspoře času i nákladů na tvorbu web site. Pokud jsou tedy postaveny správné základy pro tvorbu bezbariérového webu, již nezáleží na tom, jak moc bude daný web dynamický, jakým způsobem bude této dynamiky dosahováno a jak rozsáhlý bude, protože při tvorbě tohoto webu se vychází z pevně daných základů, které hledisko přístupnosti již obsahují. Při dodržení tohoto postupu lze dosáhnout vysoké ekonomické efektivnosti při tvorbě web site, kdy jsou vynaloženy stejné náklady, jaké by byly vynaloženy na web nepřístupný. Pokud je totiž nutné špatně přístupný web site dodatečně zpřístupnit, náklady na jeho změnu mohou být velmi vysoké. Největší výhodou přístupných web site ovšem zůstává fakt, že svým obsahem a posláním mohou oslovit nejširší možnou skupinu uživatelů Internetu. Z tohoto hlediska samozřejmě plyne efekt zisku, který je zapříčiněn vyšší možnou návštěvností web site. Efekt zisku či zákonnost by ovšem neměly zůstávat jedinými důvody tvorby přístupných web site. Kromě ekonomických efektů totiž ve společnosti existují mnohem ušlechtilejší důvody, proč tvořit přístupná webovská sídla. Každý majitel, správce či tvůrce web site, který tvorbou bezbariérových webových stránek vyjádří solidaritu ke svým handicapovaným spoluobčanům a částečně tak pomůže k vyvážení jejich handicapu může být 859
na sebe právem pyšný. Nevytvoří totiž produkt, který je prospěšný pouze jemu samému, ale i dílo, které pomáhá handicapovaným při zdolávání jejich každodenních problémů, a dává jim tak najevo jejich naprostou rovnoprávnost v lidské společnosti. LITERATURA [1] MINDŽÁK, Robert. Dokonalý Web Design. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. 170 s. ISBN 80-7226-576-8. [2] NIELSEN, Jakob. Design Web Usability: The Practice of Simplicity. VALÍK, Ladislav. Web Design. 1. vyd. Praha: SoftPress s.r.o., 2002. 390 s. ISBN 80-86497-27-5. [3] KRUG, Steve. Web design. Přel. J. Škvařil. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, 144 s. ISBN 80-7226-892-9. [4] HAVLÍČEK, Zdeněk. Web design. [online]. Praha: Katedra informačních technologií CZU [cit. 15. listopadu 2004]. Dostupný z www < http://kit.pef.czu.cz/wbd/webdesign.pdf >. [5] ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky. 1. vyd. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-86815- 11-0 [6] BENDA, Petr. Bakalářská práce na téma: Web design z hlediska handicapovaných občanů. KIT, PEF, CZU. 2004. [7] MEYER, Eric. Ovládněte kaskádové styly. Přel. J. Gregor, P. Stříbrný, V. Šimek. 1. vyd. Brno: Zoner Press, 2004, 318 s. ISBN 80-86815-03-X [8] KRAUS, H. Kompendium očního lékařství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 232 s. ISBN 80-7169-079-1 [9] MEYER, Eric. Pokračujeme s kaskádovými styly profesionálně. Přel. T. Znamenáček. 1. vyd. Brno: Zoner Press, 2005, 286 s. ISBN 80-86815-17-X [10] ŠPINAR, David. Přístupnost. [online]. Praha: H1.cz. [cit. 3. února 2006]. Dostupný z www < http://pristupnost.nawebu.cz/weblog/blogpost.php?post=117 > [11] ŠPINAR, David. Přístupnost. [online]. Praha: H1.cz. [cit. 2. února 2006]. Dostupný z www < http://pristupnost.nawebu.cz/weblog/blogpost.php?post=114 > Kontakt Ing. Petr Benda, Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF ČZU v Praze e-mail: Benda@ pef.czu.cz Havlicek@pef.czu.cz tel: 224 382 273 860