Vývoj organizační struktury hospodářství Jihomoravského kraje v letech až 2006! v mezikrajském porovnání podnikatelské aktivity patří Jihomoravský kraj mezi průměrné! dlouhodobý trend snižování počtu zemědělců! změny ve struktuře jsou způsobeny především vlivem legislativních norem Český statistický úřad vede na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů Registr ekonomických subjektů (dále jen registr, RES), který je podle 19a výše citovaného zákona seznamem veřejným. Registr obsahuje informace o právnických a fyzických osobách, které se zaregistrovaly podle platných předpisů u rejstříkových soudů, na živnostenských úřadech, Českém statistickém úřadě, Ministerstvu kultury ČR, Ministerstvu vnitra ČR a dalších registračních místech, jako jsou profesní komory. Statistický úřad je tak jediným orgánem státní správy, z jehož registru je možné získat komplexní informace o všech existujících právních formách podnikajících v hospodářské sféře, ve veřejném sektoru hospodářství i v oblasti zájmového vyžití občanů. O každém subjektu jsou v RES vedeny základní veřejné údaje: identifikační číslo, název a sídlo firmy, předmět činnosti, datum vzniku a v konečné fázi případně i datum zániku. Registr je pravidelně aktualizován jednak daty z administrativních zdrojů (obchodní rejstříky, živnostenské úřady, profesní komory aj.), jednak daty ze statistických zjišťování, takže lze historicky zjistit například změny sídla firmy, činnosti, počtu zaměstnanců, datum a způsob zániku. Tento cenný informační zdroj je využíván především orgány státní statistické služby pro stanovování výkaznické povinnosti jednotlivých subjektů, informace z něj jsou však i využitelné ke komerčním účelům (obraz o konkurenčním prostředí, potencionálních odběratelích) a rozhodování orgánů samosprávy (podpora nedostatečně zajištěných oblastí podnikaní). Stav registru je ve značné míře závislý i na legislativních procesech, na schvalování a novelizacích zákonů například podnikání v zemědělství (zákon č. 252/1997 Sb.), zřizování svazků obcí (zákon č. 128/ Sb.), obecně prospěšných společností (zákon č. 248/1995 Sb.), společenství vlastníků jednotek (zákon č. 103/ Sb.), příspěvkových organizací územních samosprávných celků (zákon č. 250/ Sb.) apod. Níže uváděné údaje byly přepočteny na územní strukturu kraje platnou od 1. 1. 2005. Tab. 1 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle okresů v letech až 2006 2001 2002 2006 Jihomoravský kraj 222 439 232 680 239 932 252 482 253 838 258 291 263 069 118,3 100,0 100,0 Blansko 16 659 17 265 17 808 18 714 18 932 19 308 19 612 117,7 7,5 7,5 Brno-město 92 011 97 582 100 343 107 065 107 109 108 303 110 228 119,8 41,4 41,9 Brno-venkov 28 634 29 788 31 128 31 811 32 406 33 848 35 085 122,5 12,9 13,3 Břeclav 23 622 24 446 25 067 26 131 26 073 26 377 26 752 113,3 10,6 10,2 Hodonín 28 120 28 944 29 511 30 814 30 694 30 802 31 084 110,5 12,6 11,8 Vyškov 14 086 14 636 15 292 16 109 16 294 16 804 17 122 121,6 6,3 6,5 Znojmo 19 307 20 019 20 783 21 838 22 330 22 849 23 186 120,1 8,7 8,8 Ke konci roku 2006 bylo v celostátním registru evidováno 2 430,5 tisíc subjektů, Jihomoravský kraj se na tomto počtu podílí téměř 11 procenty, což po Hlavním městě Praze a Středočeském kraji představuje třetí nejvyšší podíl. V rámci kraje má nejvíce subjektů zaevidováno sídlo v Brně-městě (přes 110 tisíc, tj. 41,9 %), naopak nejméně jich sídlí na Vyškovsku (17,1 tisíc, tj. 6,5 % z celkového počtu v kraji). V oblasti organizační struktury hospodářství Jihomoravského kraje se od počátku nového tisíciletí projevují stejné tendence jako v oblasti demografické, to znamená, že stále více firem registruje své sídlo v okrese Brno-venkov, tedy v zázemí krajského města. Od roku, kdy bylo v okrese Brno-venkov evidováno 28,6 tisíc subjektů, se jejich počet vyšplhal na 35,1 tisíc v roce 2006, což představuje nárůst o 22,5 %. Naopak nejmenší zájem o rozvoj podnikatelských aktivit se projevil na Hodonínsku, kde vzrostl počet subjektů za sledovaných šest let pouze o desetinu. I když bylo v roce 2006 v Jihomoravském kraji evidováno třetí největší množství subjektů v republice, při mezikrajském porovnání intenzity podnikatelské aktivity (tj. počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel) se Jihomoravský kraj řadil s počtem 233 subjektů na 1 000 obyvatel až na sedmé místo ze 14 krajů, republikový průměr činil 237 subjektů na 1 000 obyvatel. Nejvyšší intenzitu vykazuje Hlavní město Praha, Liberecký a Karlovarský kraj, nejnižší intenzitu pak kraj Moravskoslezský, Vysočina a Olomoucký. Z Jihomoravských okresů byla nejvyšší intenzita podnikatelské aktivity vykázána v okrese Brno-město (301 subjektů na 1 000 obyvatel), což o 64 subjektů převyšuje republikovou hodnotu, naopak okres Blansko se 181 subjekty na 1 000 obyvatel se nacházel hluboko pod republikovým i krajským průměrem.
Tab. 2 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle právní formy v letech až 2006 2006 Registrované subjekty celkem 222 439 232 680 239 932 252 482 253 838 258 291 263 069 118,3 100,0 100,0 právnické osoby 41 026 43 201 44 871 49 181 51 191 54 419 57 085 139,1 18,4 21,7 z toho: obchodní společnosti 25 822 27 121 27 719 29 242 30 456 31 742 33 443 129,5 11,6 12,7 z toho akciové společnosti 1 677 1 790 1 815 1 972 2 040 2 120 2 238 133,5 0,8 0,9 družstva 963 1 040 1 092 1 408 1 498 1 647 1 738 180,5 0,4 0,7 příspěvkové organizace 266 386 545 1 435 1 348 1 327 1 305 490,6 0,1 0,5 zahraniční osoby 3 484 3 409 3 585 4 326 4 436 5 499 5 998 172,2 1,6 2,3 sdružení vč. organizač. jednotek 7 668 8 087 8 528 8 542 8 876 9 248 9 332 121,7 3,4 3,5 fyzické osoby 181 413 189 479 195 061 203 301 202 647 203 872 205 984 113,5 81,6 78,3 2001 2002 živnostníci 154 645 162 975 168 681 176 626 176 156 177 086 179 411 116,0 69,5 68,2 zemědělští podnikatelé vč. rolníků 14 448 14 156 13 939 13 976 13 771 13 965 13 622 94,3 6,5 5,2 ostatní fyzické osoby 12 320 12 348 12 441 12 699 12 720 12 821 12 951 105,1 5,5 4,9 Po bouřlivém vývoji na počátku 90. let se situace v organizační struktuře národního hospodářství značně stabilizovala, přesto i nadále dochází k nárůstu všech forem subjektů s výjimkou státních podniků v důsledku odstátňování hospodářské sféry a zemědělských podnikatelů vč. samostatně hospodařících rolníků, jejichž počet se v roce 2006 v porovnání s rokem snížil o více jak 5 %. Naopak ke značnému nárůstu došlo v počtu příspěvkových organizací, a to především v důsledku legislativních úprav, podle kterých jsou mateřské, základní i střední školy zřizovány jako příspěvkové organizace obcí, sdružení obcí či krajů. Za sledované období se také téměř zdvojnásobil počet družstev, především bytových (na základě zákona o vlastnictví bytů a souvisejících předpisů) a zahraničních osob. Dlouhodobě tvoří okolo 80 % jihomoravského registru fyzické osoby, z nich pak svým podílem jednoznačně převažují živnostníci, tedy fyzické osoby podnikající na základě živnostenského zákona. Jejich počet se od roku zvýšil téměř o 25 tisíc na 179,4 tisíc. Z uvedeného počtu vyplývá, že zhruba každá pátá osoba v Jihomoravském kraji nad 18 let má vystaveno živnostenské oprávnění. Více jak 40 % živnostníků kraje je evidováno v Brně-městě (72,3 tisíc), nejméně v okrese Vyškov (12,5 tisíc, tj. 7,0 %). Z celkového počtu živnostníků na Jižní Moravě jich ke konci roku 2006 měla necelá desetina (16,2 tisíc) pozastavenu činnost. Navzdory historicky zemědělskému charakteru kraje dochází dlouhodobě k postupnému snižování počtu zemědělských podnikatelů, což se však projevuje i v celorepublikovém měřítku. Přesto má Jihomoravský kraj i nadále největší podíl (13,8 %) zemědělců z republikového úhrnu (13,6 tisíc zemědělců na Jižní Moravě, 98,4 tisíc v ČR). Při relativním vyjádření (počet zemědělců na 1 000 obyvatel) se Jihomoravský kraj v mezikrajském porovnání řadí na 5. místo s 12 zemědělci na 1 000 obyvatel, prvenství zaujímá již tradičně kraj Vysočina (14,6) a Královéhradecký kraj (14,5). Téměř polovina zemědělců na Jižní Moravě (6,8 tisíc) je evidována v okresech Břeclav a Hodonín. Třetí skupinou fyzických osob jsou osoby podnikající podle zvláštních zákonů (advokáti, lékaři, stomatologové, notáři apod.), kterých je v Jihomoravském kraji evidováno bezmála 13 tisíc. Tento počet staví kraj na pomyslné třetí místo v mezikrajském porovnání, a to za Hlavní město Prahu (18,4 tisíc) a Moravskoslezský kraj (13,1 tisíc). Téměř 60 % těchto osob tzv. svobodných povolání se v Jihomoravském kraji zabývá činnostmi souvisejícími s pojišťovnictvím (např. zprostředkovatelé penzijního připojištění), necelou čtvrtinu tvoří osoby podnikající ve zdravotnictví, vč. veterinárních činností. Nejsilnější skupinu z právnických osob tvoří obchodní společnosti (s.r.o., k.s., v.o.s., a.s.), kterých bylo v roce 2006 v Jihomoravském kraji evidováno 33,4 tisíc, tedy o 7,6 tisíc více než v roce. Nejčastější formou jsou společnosti s ručením omezeným 30,4 tisíc, což představuje více jak 12% podíl z této formy obchodních společností v České republice, nejméně využívanou formou obchodních společností jak na území republiky, tak i v Jihomoravském kraji jsou společnosti komanditní. V Jihomoravském kraji jich má sídlo 58 z celkového počtu 722 k.s. v republice. Z celkového počtu 33,4 tisíc obchodních společností jich bylo 3,6 tisíc (10,7 %) s vlastnictvím zahraničním a 3,0 tisíce (9,0 %) s vlastnictvím mezinárodním (kombinace českého a zahraničního kapitálu). Oproti roku se počet zahraničních a mezinárodních obchodních společností zvýšil přibližně o 1,2 tisíce. Z celkového počtu 57,1 tisíc právnických osob jich v prosinci 2006 bylo 3,8 tisíc v likvidaci nebo konkurzu, což je dvojnásobně více než v roce, kdy jich
bylo v likvidaci nebo konkurzu přibližně 1,9 tisíc. Ke značnému zvýšení oproti roku došlo také v počtu subjektů s pozastavenou činností (týká se převážně fyzických osob), kterých bylo v roce 2006 v RES evidováno 16,2 tisíc. Tab. 3 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle odvětví (OKEČ) v letech až 2006 2001 2002 2006 Registrované subjekty celkem 222 439 232 680 239 932 252 482 253 838 258 291 263 069 118,3 100,0 100,0 z toho: zemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov a chov ryb 17 204 17 132 16 561 16 878 16 742 17 198 16 994 98,8 7,7 6,5 průmysl 31 362 33 000 34 405 36 012 36 101 36 346 36 776 117,3 14,1 14,0 stavebnictví 23 694 24 848 25 410 27 397 28 103 28 944 29 855 126,0 10,7 11,3 obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost 63 538 64 946 66 533 67 007 65 653 66 189 67 091 105,6 28,6 25,5 ubytování a stravování 9 269 9 731 10 042 10 881 11 199 11 559 11 999 129,5 4,2 4,6 doprava, skladování a spoje 6 957 7 693 7 569 7 740 7 585 7 649 7 834 112,6 3,1 3,0 finanční zprostředkování 7 882 7 843 7 823 7 820 7 715 7 721 7 778 98,7 3,5 3,0 činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu 40 391 43 859 46 628 51 563 52 863 54 127 55 552 137,5 18,2 21,1 veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 803 766 766 778 746 1 398 1 383 172,2 0,4 0,5 vzdělávání 2 511 2 783 2 910 3 623 3 700 3 810 3 908 155,6 1,1 1,5 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 3 210 3 270 3 347 3 575 3 644 3 678 3 687 114,9 1,4 1,4 ostatní veřejné, sociální a osobní služby 15 618 16 809 17 938 19 208 19 787 19 666 20 205 129,4 7,0 7,7 Ve struktuře registru podle převažující činnosti nedošlo ve sledovaném období k podstatným změnám. Zhruba čtvrtina subjektů se dlouhodobě zabývá obchodem, i když se podíl subjektů s obchodní činností snížil v roce 2006 v porovnání s rokem o 3,1 procentního bodu. Z fyzických osob tuto činnost v roce 2006 provozovalo 25,2 % z celkového počtu podnikajících fyzických osob, u právnických osob byl podíl ještě o 1,4 % vyšší. Z celkového počtu 33,4 tisíc obchodních společností se obchodními činnostmi se zabývalo 12,9 tisíc obchodních společností, což představuje 38,7% podíl. Čtvrtina z právnických osob a pětina z fyzických osob se zabývala činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmů. V odvětví zemědělství, lesnictví a chovu ryb, jak již bylo výše v textu zmíněno, dochází k pozvolnému snižování počtu jak právnických, tak i fyzických osob. V oblasti veřejné správy došlo ke značnému nárůstu počtu subjektů mezi roky 2004 a 2005, což však bylo zapříčiněno metodickou změnou, kdy byly sbory dobrovolných hasičů v souladu s mezinárodní klasifikací NACE přeřazeny z oblasti ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb, konkrétně z činnosti společenských organizací, do odvětví veřejné správy a obrany, konkrétně mezi činnosti v oblasti protipožární ochrany a ostatní záchranné práce. Podle odvětvové struktury se v roce 2006 na celkovém počtu subjektů daného odvětví v Jihomoravském kraji nejvíce podílel okres Břeclav v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu (26,6 %), v oblasti veřejné správy patřilo prvenství okresu Znojmo (21,8 %), především z důvodu nejvyššího počtu obcí (148 obcí). V ostatních odvětvích mělo nejvyšší podíl subjektů Brno-město, v odvětví vzdělávání dokonce více jak polovina subjektů byla evidována právě v Brně. Na druhé straně okres Vyškov vykazoval nejmenší podíl na krajském úhrnu ve všech odvětvích kromě zemědělství, veřejné správy (nejmenší podíl má Brno-město 7,1 % a 3,8 %), stavebnictví a dopravy (nejmenší podíl patřil okresu Blansko 7,3 % a 6,7 %). Při mezikrajském porovnání si Jihomoravský kraj udržel prvenství v počtu subjektů podnikajících v zemědělství (17 tisíc subjektů, tj. 12,3 % z republikového úhrnu), pomyslné druhé místo po kraji Středočeském obsadil v odvětví průmyslu (36,8 tisíc subjektů, tj. 11,8 %) a po Praze v oblasti nemovitostí a pronájmu (55,6 tisíc subjektů, tj. 11,7 %) a ve zdravotnictví (3,7 tisíc subjektů, tj. 10,7 %). Třetí příčka Jihomoravskému kraji patřila v odvětví stavebnictví (30,0 tisíc subjektů, tj. 10,8 %), v ubytování (12,0 tisíc, tj. 9,7 %), v dopravě (7,8 tisíc, tj. 9,3 %), ve finančním zprostředkování (7,8 tisíc, tj. 10,9 %), ve školství (3,9 tisíc, tj. 10,8 %) a v oblasti poskytování ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (20,2 tisíc subjektů, tj. 10,2 % z republikového úhrnu).
Ze stovky největších firem a institucí (podle počtu zaměstnanců) majících sídlo v Jihomoravském kraji se jich 40 % zabývá průmyslovou nebo stavební činností, např. PENAM a.s. (výroba pekárenských výrobků), Tyco Electronics Czech s.r.o. (výroba elektronických zařízení), Skanska DS a.s., OHL ŽS, a.s.(obě pozemní a inženýrské stavitelství), 9 velkých obchodních společností a družstev podniká v oblasti obchodu (AHOLD Czech Republic, a.s., OKAY s.r.o.), dalšími velkými subjekty jsou především vysoké školy, nemocnice a instituce veřejné správy. Přibližně čtvrtina těchto velkých firem spadá do sektoru nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou, např. HARTMANN-RICO A.S. (výroba vaty, obvazových a dalších prostředků pro zdravotnické účely), XAWAX personální agentura s.r.o. (zprostředkování a obstarávání pracovních sil), Celestica Czech Republic, s.r.o. (elektronický průmysl). Více jak polovina (59) velkých firem má formu obchodních společností (z toho 37 akciových společností), 15 organizací bylo příspěvkových a do této velikostní kategorie spadá i 5 organizačních složek státu. Tab. 4 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle počtu zaměstnanců v letech až 2006 2001 2002 2006 Registrované subjekty celkem 222 439 232 680 239 932 252 482 253 838 258 291 263 069 118,3 100,0 100,0 v tom s počtem zaměstnanců: neuvedeno 53 243 37 529 34 742 58 936 74 060 145 860 148 808 279,5 23,9 56,6 bez zaměstnanců 133 731 163 648 173 567 159 634 146 369 81 453 81 359 60,8 60,1 30,9 1-5 24 614 21 210 21 265 22 989 22 447 20 249 21 918 89,0 11,1 8,3 6-19 7 185 6 743 6 746 7 181 7 205 6 892 7 098 98,8 3,2 2,7 20-49 2 225 2 107 2 218 2 346 2 273 2 310 2 346 105,4 1,0 0,9 50-99 795 792 762 765 814 830 812 102,1 0,4 0,3 100-199 369 372 364 367 378 390 404 109,5 0,2 0,2 200-499 200 200 196 193 215 223 232 116,0 0,1 0,1 500-999 43 46 41 42 52 53 64 148,8 0,0 0,0 1 000 a více 34 33 31 29 25 31 28 82,4 0,0 0,0 Značný nárůst počtu subjektů s neuvedeným počtem zaměstnanců mezi roky 2004 a 2005 byl způsoben převodem jednotek, o kterých nebylo možno získat aktualizované informace o počtu zaměstnanců z administrativních či statistických zdrojů, z kategorie bez zaměstnanců do kategorie neuvedeno. Z 92 subjektů s 500 a více zaměstnanci v Jihomoravském kraji jich má 55 sídlo v okrese Brno-město, 11 v okrese Blansko (především strojírenské firmy) a pouze 2 ve Znojmě. Z celkového počtu 1 050 takto velkých firem a institucí v České republice jich více jak pětina umístila svoji centrálu (sídlo) do Prahy, 110 jich sídlí v Moravskoslezském kraji, na třetím místě byl Jihomoravský kraj (92 subjektů). Nejméně je jich v Karlovarském, Libereckém a Olomouckém kraji. Tab. 5 Vzniklé a zaniklé subjekty v RES Jihomoravského kraje v letech až 2006 2001 2002 2006 Vzniklé subjekty celkem 12 367 10 573 10 489 11 077 9 188 8 603 8 258 66,8 100,0 100,0 právnické osoby 3 055 2 606 2 648 3 584 2 959 3 482 3 289 107,7 24,7 39,8 fyzické osoby 9 312 7 967 7 841 7 493 6 229 5 121 4 969 53,4 75,3 60,2 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví; rybolov 414 485 446 477 285 217 188 45,4 3,3 2,3 průmysl; stavebnictví 2 854 2 616 2 595 2 668 2 313 2 050 1 887 66,1 23,1 22,9 obchod; ubytování a stravování 3 694 2 502 2 455 2 336 2 325 2 513 2 576 69,7 29,9 31,2 ostatní podnikatelské činnosti 2 906 3 059 3 154 3 371 2 618 2 328 2 268 78,0 23,5 27,5 ostatní veřejné a osobní služby 1 169 1 094 1 084 1 160 1 033 904 893 76,4 9,5 10,8 Zaniklé subjekty celkem 3 196 3 483 2 887 3 092 5 252 3 986 3 609 112,9 100,0 100,0 právnické osoby 367 340 416 765 722 531 443 120,7 11,5 12,3 fyzické osoby 2 829 3 143 2 471 2 327 4 530 3 455 3 166 111,9 88,5 87,7 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví; rybolov 949 477 583 387 554 241 365 38,5 29,7 10,1 průmysl; stavebnictví 410 479 484 607 1 188 998 795 193,9 12,8 22,0 obchod; ubytování a stravování 644 746 870 952 1 812 1 386 1 252 194,4 20,2 34,7 ostatní podnikatelské činnosti 622 1 109 459 565 1 020 854 725 116,6 19,5 20,1 ostatní veřejné a osobní služby 193 227 186 303 309 245 229 118,7 6,0 6,3
Na rozdíl od poloviny devadesátých let minulého století, kdy v Jihomoravském kraji ročně vznikalo okolo 20 tisíc nových subjektů, se od roku situace poněkud zklidnila a až na výjimku v roce 2003 dochází k pozvolnému snižování počtu nově vznikajících subjektů. Po celé sledované období také docházelo ke snižování poměru mezi nově vznikající právnickými a fyzickými osobami. Jestliže v roce z celkového počtu 12,4 tisíc nových subjektů jich byla necelá čtvrtina osob právnických a tři čtvrtiny byly osoby fyzické, podíl v roce 2006 se změnil na 40 % osob právnických a 60 % osob fyzických z celkového počtu 8,3 tisíc nově vzniklých subjektů. Podle odvětvové struktury docházelo ve sledovaném šestiletém období ke snižování nových registrací ve všech odvětvích, došlo však ke změně podílu jednotlivých odvětví na celku. Zatímco v zemědělství, lesnictví a rybolovu, ale i v průmyslu a stavebnictví došlo ke snížení podílu, podíl nově vzniklých subjektů zabývajícími se podnikatelskými činnostmi se zvýšil v roce 2006 oproti roku o 4 procentní body. Počet zaniklých subjektů se každoročně pohyboval okolo 3 tisíc, výjimku tvořil rok 2004 v průběhu kterého činnost ukončilo 5,3 tisíc subjektů. Tento počet je však ovlivněn především tím, že v roce 2004 ukončilo svoje podnikání dvojnásobně více fyzických osob (4,5 tisíc) než v roce předcházejícím (2,3 tisíc) Tuto skutečnost lze mimo jiné vysvětlit změnou některých daňových předpisů, na základě kterých registraci zrušily zejména fyzické osoby, které ač měly uděleno oprávnění k provozování činnosti, tuto činnost neprovozovaly. Graf 1 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje v letech 1990 až 2006 250 200 Právnické osoby Fyzické osoby Počet v tisících 150 100 50 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2001 2002 Závěrem lze konstatovat, že na rozdíl od devadesátých let došlo v prvních šesti letech tohoto století ke zmírnění tempa růstu počtu registrovaných subjektů, a to výrazněji u fyzických osob. K významnějším změnám docházelo ve struktuře podle právních forem, které však bylo zapříčiněno především legislativními procesy.