Analýza obce Mostek. Podklad pro zpracování Strategického plánu rozvoje obce

Analýza obce Mostek Podklad pro zpracování Strategického plánu rozvoje obce Zpracovatel: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. Mgr. Tomáš Gremlica Kateřinská 26 128 00 Praha 2 Mostek, září 2013

Obsah Stránka 1. Úvod a základní charakteristika 4 1.1 Začlenění obce Mostek do vnějšího územněsprávního systému 4 1.2 Vnitřní administrativní členění obce Mostek 5 2. Stručná historie obce 6 3. Geologické, geomorfologické, klimatické a přírodní podmínky 15 3. 1 Geologické podmínky 15 3.2 Geomorfologické podmínky 18 3.3 Pedologické podmínky 19 3.4 Klimatické podmínky 22 3.5 Hydrologické a hydrogeologické podmínky 23 3.6 Přírodní podmínky 26 4. Funkční využití území, územní rozvoj, územní plán 37 5. Obyvatelstvo, domácnosti, domy a byty 43 6. Ekonomická situace 56 6.1 Trh práce a míra podnikatelské aktivity 56 6.2 Zaměstnanost 58 6.3 Struktura rozpočtu obce a ukazatel dluhové služby 61 7. Infrastruktura 70 7.1 Technická infrastruktura 70 7.2 Dopravní infrastruktura 73 8. Služby, vzdělávací soustava, kulturní a sportovní zařízení 78 8.1 Komunální služby 78 8.2 Komerční služby 78 8.3 Zdravotnictví a sociální služby 78 8.4 Zařízení vzdělávací soustavy 79 8.5 Kulturní a sportovní zařízení 79 9. Doprava 80 10. Životní prostředí 85 10.1 Ekologická stabilita krajiny 85 10.2 Ekosystémy 90 2

Obsah Stránka 10.3 Zvláště chráněná území 92 10.4 Vodní hospodářství 92 10.5 Ochrana ovzduší 96 10.6 Odpadové hospodářství 96 11. Veřejný pořádek a bezpečnost 99 12. Cestovní ruch, turismus, rekreace 101 13. Samospráva obce Mostek 102 14. Vnější vztahy obce Mostek 103 15. Závěr 103 3

1. Úvod a základní charakteristika Obec Mostek ležící na 50 o 29 10 severní šířky a na 15 o 41 32 východní délky v průměrné nadmořské výšce 449 m má rozlohu 1 331,04 ha, tj. 13,31 km 2. Ke 31. 12. 2012 zde žilo 1 296 trvale bydlících obyvatel, což představuje hustotu osídlení 97 obyv./km 2. V současnosti je Mostek typickým příkladem české obce s relativně velkou rozlohou administrativního území, na němž převládají lesní a trvalé travní porosty, a s nízkou hustotou osídlení. Obec je alokována stranou od velkých měst, kapacitních komunikací i železničních koridorů. 1.1 Začlenění obce Mostek do vnějšího územněsprávního systému Obec Mostek (kód obce ČSÚ: 579556; kód obce MMR: 09979 1) se nachází v oblasti Severovýchod (kód NUTS2: CZ05), v Královéhradeckém kraji (kód kraje NUTS3: CZ052), v okrese Trutnov (kód okresu: 3610; kód NUTS4: CZ0525). Je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem (kód ORP: 1201; kód podle ČSÚ: 5203), která zde, v souladu s ustanoveními zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, vykonává státní správu v přenesené působnosti. Obec zároveň patří do správního obvodu Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem, který je pověřeným obecním úřadem a do správního obvodu Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj územní pracoviště ve Dvoře Králové nad Labem (číslo FÚ: 269). 4

Obr. č. 1: Administrativní území obce Mostek Zdroj: https://maps.google.cz Obecní úřad Mostek Stavební úřad je v souladu s ustanovením 13 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obecným stavebním úřadem, který tuto působnost vykonává pro ucelený správní obvod, do nějž náleží obce Borovnice, Borovnička, Horní Brusnice a Mostek. Obecní úřad Mostek Matrika je v souladu s ustanovením 2 a souvisejících zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, matričním úřadem, který tuto působnost vykonává pro ucelený správní obvod, do nějž náleží obce Borovnice, Borovnička, Horní Brusnice a Mostek. 1.2 Vnitřní administrativní členění obce Mostek Vnitřně je obec Mostek administrativně rozdělena na: 4 části obce: Debrné (kód části obce: 099759); Mostek (kód části obce: 099791); 5

Souvrať (kód části obce: 099813); Zadní Mostek (kód části obce: 099821). 3 katastrální území: Debrné u Mostku (kód katastrálního území: 699756); Mostek (kód katastrálního území: 699799); Souvrať (kód katastrálního území: 699811) 8 základních sídelních jednotek: Debrné (kód základní sídelní jednotky: 09975); Dvořáčky (kód základní sídelní jednotky: 09976); Horní Debrné (kód základní sídelní jednotky: 09977); Mostecké lázně (kód základní sídelní jednotky: 09978); Mostek (kód základní sídelní jednotky: 09979); Přední Mostek (kód základní sídelní jednotky: 09980); Souvrať (kód základní sídelní jednotky: 09981); Zadní Mostek (kód základní sídelní jednotky: 09982). Z hlediska typu je všech osm základních sídelních jednotek sídelními lokalitami. 2. Stručná historie obce První písemná zpráva o obci pochází z roku 1560, z doby vlády Ferdinanda I. Habsburského (1503 1564), kdy si obec Mostek s pustou tvrzí nechala jako dědictví zapsat do zemských desek Kateřina z Popovic. Až do roku 1849 byl Mostek součástí panství Hostinné Nové Zámky, které bylo původně královským majetkem. Na počátku 14. století bylo zastaveno Putovi z Turgova a tento rod s výjimkou několika let panství držel až do počátku 15. století. Následně se zde vystřídalo mnoho majitelů, např. páni z Redernu, Krušinové z Lichtenburka, Anna z Koldic, páni ze Šonova, Valdštejnové, Lambdyové, Kinští z Vchynic, Morzinové, Šlikové a další. Roku 1799 získali panství v dražbě od hraběte Josefa Bolzy členové rodu Deymů ze Stříteže. V majetku této rodiny panství zůstalo až do roku 1928. Velký význam pro rozvoj obce měla stavba železniční trati Pardubice Jaroměř Liberec. Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiga, Kleina a bratry Lannovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do 6

Liberce a rovněž na výstavbu odbočné trati z Josefova do Malých Svatoňovic. Na podzim roku 1856 zahájila společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) stavební práce. Přestože se jednalo o obtížnou trať v podhorském terénu, bylo pracovní tempo díky značnému počtu pracovních sil a příznivému počasí poměrně rychlé. V nejobtížnějším úseku Semily Liberec pracovalo současně na 15 000 dělníků, tunelářské práce prováděli obvykle zkušení Italové. Stavba byla rozdělena na 4 úseky. Úsek Pardubice Josefov byl dokončen v roce 1857, úsek Josefov Turnov v roce 1858 a úsek Turnov Liberec společně s úsekem Jaroměř Malé Svatoňovice v roce 1859. První vlak přijel po této trati do Liberce 1. května 1859. Železniční stanice Mostek byla až do roku 1870 jedinou a nejbližší pro Hostinné a celé jeho okolí. Dalšími zásadními událostmi pozitivně ovlivňujícími rozvoj obce byla výstavba tkalcovny firmy Adolf Mandl jun. v roce 1885 a následně také přádelny bavlny a pily. Přádelnu bavlny navrhla pro firmu Adolf Mandl jun. renomovaná švýcarská kancelář Séquin & Knobel roku 1903, postavena byla ve dvou fázích v letech 1904 1908. Z architektonického hlediska se jednalo o jednu z nejhodnotnějších staveb textilního průmyslu v Královéhradeckém kraji. Svému účelu sloužila až do roku 2007. Dne 15. října 2012 Obecní úřad v Mostku povolil demolici opuštěného a zdevastovaného objektu. Pila na parní pohon využívající jako paliva odpadní dřevní hmotu a piliny byla v Mostku uvedena do provozu v roce 1900 a práci v ní našlo 40 dělníků. 7

Obr. č. 2: Přádelna bavlny v Mostku Zdroj: http://vcpd.cvut.cz Až do roku 1893 musely mostecké děti chodit do školy v Souvrati, která tam byla zřízena v roce 1870. Od roku 1893 se však i v Mostku začalo vyučovat, nejprve v domě Václava Vaise a konečně 5. dubna 1897 byl položen základní kámen ke stavbě dvoutřídní školy s počátečním počtem 95 žáků. V roce 1902 měl Mostek se všemi svými částmi 1 174 obyvatele. V roce 1911 měl samotný Mostek 93 domy a 816 obyvatel, Přední Mostek 34 domy a 161 obyvatele, Zadní Mostek 30 domů a 134 obyvatele, Mostecké Lázně 20 domů a 68 obyvatele. Celkem měla obec 177 domů a 1 179 obyvatel. Z tohoto počtu byli jen dva obyvatelé české národnosti. Spolu se Souvratí, kde byl obecní úřad, měla tato správní jednotka 303 domy a 1 781 obyvatele převážně německé národnosti. Společenský život obce v tomto období se promítal v činnosti továrního hasičského sboru firmy Mandl, který byl založen v roce 1904 a měl 80 členů, německého mužského pěveckého sboru, školního spolku Němců v Čechách, v místní skupině Sdružení křesťanských textilních dělníků rakouských v Čechách, místní skupině rakouských železničářů, ve spolku dílenských mistrů a zaměstnanců průmyslu a v hospodářském spolku. 8

V roce 1904 otevřela firma Mandl v obci mateřskou školu, která měla dvě oddělení pro 35 dětí továrních zaměstnanců. V témže roce zde zahájila provoz také pošta, která byla společná i pro obec Souvrať. Ve dvacátých letech 20. století bylo v Mostku osm hostinců, dva pekaři, cukrář, drogérie, tři truhláři, tři řezníci, dva holiči a tři obuvníci, v roce 1930 byla otevřena Baťova prodejna obuvi a autodoprava. Zdravotnické služby zde zajišťovali dva lékaři a jeden zubní technik. Pro zásobování obyvatelstva byly zřízeny tři obchody se smíšeným zbožím a konzumní družstvo. Nechyběly ani vanové lázně s rašelinnými koupelemi v osadě Mostecké Lázně. Dále byly v provozu dva mlýny. Tak se postupně vytvářely předpoklady pro to, aby se Mostek stal samostatnou obcí. K tomu došlo v roce 1925, kdy se dosavadní obec Souvrať rozdělila na dvě obce Mostek a Souvrať. V roce 1926 byla zdejší německá škola již trojtřídní a navštěvovalo ji 174 dětí. V této době byla také v provozu česká menšinová škola. V roce 1931 měl Mostek 1 037 obyvatel, z toho 107 obyvatel bylo české národnosti. V roce 1938 byla obec připojena k Velkoněmecké říši (župa Sudety, landrát Vrchlabí). V roce 1939 měl Mostek 1 026 obyvatel. Továrna během okupace přešla na válečnou výrobu, muži nastoupili vojenskou službu. V obci byly zřízeny dva zajatecké tábory, velký při cestě do Mosteckých Lázní a menší za pilou. Byli v nich nelidsky mučeni a týráni převážně Rusové, Francouzi a Angličané. Osvobození Sovětskou armádou v květnu 1945 změnilo i poměry v Mostku. Do dříve typicky německé obce se začal stěhovat český život. Mostek se stal součástí okresu Vrchlabí. V květnu 1945 pověřila Okresní správní komise ve Vrchlabí jediného zde žijícího Čecha Jana Košťála, dělníka zdejší továrny, vyřizováním nejdůležitějších záležitostí v obci. Jeho prvořadým úkolem bylo zabránit hospodářským sabotážím ze strany německého obyvatelstva. V té době továrna ještě nepracovala. Místní správní komise byla jmenována 11. června 1945. Působila až do 14. září 1945, kdy byl ve zdejším kině zvolen první místní národní výbor. Železniční stanici v Mostku obsadila již 17. května 1945 stálá česká vojenská hlídka, čeští zaměstnanci sem přišli 24. května. Hlavním úkolem MNV bylo obnovení výroby v továrně a příprava německého obyvatelstva na odsun, který započal již v roce 1945. Z větší části se uskutečnil v roce 1946. Z Mostku bylo odsunuto 920 obyvatel. Kromě toho bylo nutno 9

postarat se o nové osídlence, kteří začali v průběhu let 1945 a 1946 přijíždět doslova z celé republiky. Ke konci roku 1946 vykazoval MNV v Mostku celkem 10 starousedlíků, převážně továrních dělníků a dělnic, kteří nabyli domovského práva ještě v minulém století a během první republiky. K témuž datu vykazovala stanice SNB Mostek, že v obci zůstalo celkem 21 osob německé národnosti, které byly vyňaty z odsunu. Jednalo se o tovární dělníky specialisty, dřevorubce a jejich rodinné příslušníky. Čtyři z nich obdrželi antifašistické legitimace. Osmdesáti osmi osobám byly dány v Mostku do národní správy domky, obchody a živnosti. Kromě těchto lidí, kteří pocházeli většinou ze sousedních okresů, přicházeli osídlenci ne jenom z Čech a Moravy, ale také ze Slovenska, a to z tehdejších okresů Povážská Bystrica, Nové Mesto Nad Váhom, Liptovský Mikuláš, Nitra, Bratislava, Prievidza, Nové Zámky, Piešťany (celkem 95 osob). Dne 25. června 1946 se konala v Mostku veřejná schůze MNV, na které byl zvolen nový národní výbor. Předseda volební komise Antonín Janeček zhodnotil činnost dosavadního národního výboru, poděkoval předsedovi Stanislavu Rybovi za jeho práci a ohlásil zastoupení jednotlivých stran v novém národním výboru. Komunistická strana Československa získala 11 mandátů, Československá strana lidová jeden mandát, Československá sociální demokracie čtyři mandáty a Československá strana národně socialistická dva mandáty. Komunistická strana získala největší počet hlasů a tím i právo zvolit ze svého středu nového předsedu místního národního výboru. Stal se jím Jan Jakl, dělník zdejší továrny. K 1. lednu 1947 měl Mostek 803 obyvatel, z toho 21 obyvatele německé národnosti. Čtyři z nich později odešli a ostatním bylo v dalších letech uděleno československé státní občanství. 28. února 1948 byl na výzvu K. Gottwalda utvořen místní akční výbor obrozené Národní fronty, jehož předsedou se stal Stanislav Ryba. Prvním aktem bylo zvolení nového předsedy MNV Rudolfa Hanzlíčka. K 1. lednu 1949 se Mostek stal součástí okresu Dvůr Králové nad Labem. Dne 15. srpna 1949 bylo v Mostku založeno JZD, které mělo 31 člena a jehož předsedou byl zvolen Josef Řípka. V roce 1950 vybudovalo pomocí brigád drůbežárnu o kapacitě 300 nosnic. V roce 1964 došlo ke sloučení JZD Mostek a JZD Horní Brusnice v jediné JZD se sídlem v Horní Brusnici a k 1. lednu 1973 se sloučila JZD Horní Brusnice, Dolní Brusnice a Borovnice v jediné JZD Svornost se sídlem v Horní Brusnici. K výraznému rozvoji obce došlo v roce 1950. Při rychlém přírůstku obyvatel byl citelný nedostatek bytů a školních prostor. Prvními velkými stavbami byly bytové jednotky č. p. 121 a 122, dále stavba jeslí se školkou a internátu pro nové zaměstnance továrny. Také Jednota 10

upravila obchod na samoobsluhu. Velkým problémem byla škola, jejíž kapacita neodpovídala narůstajícímu počtu dětí. Jednalo se o stavbě nové školy, která měla být postavena na pozemku náležejícímu k Horní Brusnici. Protože se tento plán neuskutečnil, byla v roce 1951 vyklizena obytná budova č. p. 83 a místnosti byly upraveny na učebny. Též byly dány k dispozici dvě bytové jednotky na přestavbu jídelny a vyvařovny. V roce 1952 se započalo se stavbou požární zbrojnice, sportovního areálu Jiskra a bytových jednotek pro zaměstnance základního závodu Mostexu. Po územní reorganizaci v roce 1960, kdy se Mostek stal součástí trutnovského okresu, byly k Mostku připojeny obce Souvrať a Debrné. Z hlediska rozvoje urbanizovaného území Mostku byl významný rok 1964. Nový MNV se zaměřil na úpravu obce, vybudování kanalizace v Panské ulici a začalo se s výstavbou koupaliště, které bylo slavnostně otevřeno 8. června 1967. Od roku 1965 je v provozu veřejné osvětlení, byla zřízená sběrna prádla. V této době měla obec s přilehlými osadami již 1 564 obyvatel. Pro starší občany byl zřízen klub důchodců, který byl slavnostně otevřen 7. února 1966 v prostorách kulturního domu. Stejně bylo pamatováno i na nejmenší. Byla provedena přístavba mateřské školy, která byla dokončena v roce 1972. V roce 1968 byla provedena úprava komunikací v obci. V roce 1969 bylo otevřeno zdravotního středisko v bývalé tovární vile. V dalších letech si rostoucí počet obyvatel vyžádal stavbu nových bytových jednotek. V akci Z v roce 1975 občané dokončili výstavbu autobusového nádraží, prodejny potravin a průmyslového zboží, pionýrské chaty v areálu koupaliště a nové mateřské školy závodu Tiba 01 Mostek. Usnesením rady ONV v Trutnově z 12. dubna 1979 došlo ke sloučení obcí Mostek, Horní Brusnice a Borovnice se společným národním výborem v Mostku. K 6. prosinci 1979 usnesením rady ONV v Trutnově byly zrušeny názvy částí obce Mostek, a to Dvořáčky (začleněny do Souvratě) a Horní Debrné (začleněno do Debrného). Obec měla po úpravě tyto části: Debrné, Josefská Výšina, Mostecké Lázně, Mostek, Přední Mostek, Souvrať a Zadní Mostek. Významným mezníkem v životě a dějinách obce je 1. červenec 1982, kdy byl Mostek ustaven střediskovou obcí s rozšířenou působností pro obce Mostek, Borovnice a Horní Brusnice. V této době má středisková obec Mostek 1 946 obyvatel. V roce 1989 byly zrušeny části Mostecké Lázně, lokalita se stala součástí Mostku a dále části Josefská Výšina a Přední Mostek, které se staly součástí Souvratě. V roce 1990 došlo k opětovnému vzniku samostatných obcí Horní Brusnice, Borovnička a Borovnice. V roce 11

1991 vznikl v obci Dům s pečovatelskou službou (v současné době je již v nevyhovujících prostorech bývalé ubytovny Tiby, a. s.), byla zde zřízena služebna policie ČR Dvůr Králové nad Labem, byla uzavřena mateřská škola závodu Tiba 01. V tomto roce zahájila obec privatizaci svého majetku. Od roku 1992 je obcí privatizován bytový fond a byl zahájen provoz benzínové čerpací stanice. V roce 1995 byla uvedena do provozu čistírna odpadních vod, do které jsou kanalizací svedeny odpadní vody z centrální části obce. V témže roce byla dokončena stavba nové budovy základní školy, do které po prázdninách nastoupilo 168 žáků. V letech 1995-96 byla v obci realizována plynofikace, jejíž náklady činily 6,4 mil. Kč. V roce 1999 byla dokončena úprava části budovy č. p. 34, v níž byly vybudovány nové prostory radnice. K jejímu přesunu došlo v červnu 1999. Postupně byla celá tato budova bývalé školy přestavěna mimo radnice na byty a provozovnu kadeřnictví. Kompletní náklady na rekonstrukci budovy představovaly 8,4 mil. Kč. K 1. 1. 2001 měla obec Mostek 1 334 trvale bydlících obyvatel. K 1. 3. 2001 při sčítání lidu, domů a bytů, měla obec 1 342 obyvatel s trvalým pobytem a 55 s dlouhodobým pobytem. V květnu 2001 byla dokončena rekonstrukce bývalého obecního úřadu na zdravotní středisko. Dodavatelem stavby byla firma Novostav z Nové Paky a rekonstrukce si vyžádala celkem 4,7 mil. Kč. V suterénu budovy se nachází prostorná dětská ordinace, v přízemí ordinace praktického lékaře a prostory pro rehabilitaci. V prvním patře je umístěna ordinace zubního lékaře a gynekologa. Od července 2001 bylo předáno nájemníkům obecních bytů k užívání tzv. technické zázemí (pod obecním úřadem) a zároveň byly předány k užívání i garáže FK Mostek a České poště, s. p. Třetí garáž začal obecní úřad využívat pro vlastní potřebu. Celá stavba včetně terénních úprav přišla na 2,3 mil. Kč. Po mnoha jednáních a schvalování jednotlivých postupných kroků schválilo v dubnu 2002 zastupitelstvo obce Územní plán obce Mostek. Na jeho základě má obec definován nadčasový koncepční rozvoj na mnoho let dopředu. Součástí územního plánu je textová a grafická část, zemědělská a lesnická příloha a další přílohy. V územním plánu jsou jasně definovaná závazná pravidla, která upravují funkční a prostorové uspořádání území. V září 2002 bylo započato se stavbou nové mateřské školy a školní jídelny. V srpnu 2003 byla výstavba dokončena a 1. září začaly děti novou mateřskou školu navštěvovat. Nová školní 12

jídelna slouží i pro mateřskou školu. Došlo tak ke spojení dvou provozů a dosavadní, nevyhovující školní jídelna byla nahrazena novou, která splňuje veškeré požadavky právních předpisů a hygienických norem. Celá akce byla realizována stavební firmou J. Pišta a spol, s. r. o. Dvůr Králové nad Labem a její náklady činily 9,2 mil. Kč. V březnu 2004 byla zahájena výstavba nového vodovodu a firmě VCES, a. s. Hradec Králové bylo předáno staveniště. Termín dokončení výstavby nového vodovodu byl stanoven do 30. 11. 2004. Celkový finanční náklad akce po navýšení DPH na stavební práce činil 24,6 mil. Kč. Z toho 8,9 mil Kč čerpala obec z dotace Ministerstva zemědělství, 8,9 mil. Kč jako úvěr od ČMZRB a 6,8 mil. Kč z vlastních zdrojů. V únoru 2005 úspěšně proběhla kolaudace nového vodovodu. V březnu 2005 byl nový vodovod uveden do úplného provozu a začal zásobovat vodou téměř celý Mostek. Zbývalo už jen připojit na nový vodovod okrajové části obce. Výstavbu vodovodních přípojek zajistila firma František ALBRECHT PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ, Mostek a k 30. 11. 2005 bylo zhotoveno celkem 96 ks vodovodních přípojek. Prostavěno bylo celkem 2,2 mil. Kč. Celý systém vodovodu pracuje spolehlivě a je řízen z centrálního dispečinku, umístěného v kanceláři starosty. K 1. 1. 2006 měla obec Mostek 1352 obyvatel (z toho 63 cizinců). V roce 2006 se dále prohloubila krize textilního průmyslu, která ovlivnila i ekonomickou situaci Mostku. V závodě TIBA 01 Mostek se krize projevila nedostatkem finančních zdrojů pro chod výroby, docházelo k opožděnému vyplácení mezd zaměstnancům. Byl podán návrh na konkurz na TIBU, a. s. TIBA požádala o vyrovnání s věřiteli a soud rozhodl o návrhu vyrovnání. Výroba v závodě pokračovala až do konce roku, ke konci roku 2006 zde pracovalo 122 zaměstnanců. V roce 2007 závod ukončil svou výrobu. V letech 2008 2009 bylo vybudováno nové centrum obce s pítkem, dětským hřištěm, posezením pro cyklisty a byla dokončena rekonstrukce chodníků. V sousedství základní a mateřské školy bylo vystavěno multifunkční hřiště III. generace s umělým povrchem trávy. V areálu fotbalového hřiště byl vybudován skatepark s in-line dráhou a dětské hřiště s lanovými prolézačkami a herními prvky z akátového dřeva. K 1. 1. 2010 měla obec Mostek celkem 1 304 občanů, z toho 79 cizinců. Samotný Mostek měl 234 domy a 934 obyvatel, Zadní Mostek 27 domů a 72 obyvatel, Souvrať 172 domů a 203 13

obyvatele a Debrné 50 domů a 95 obyvatel. Celkem měla obec Mostek 1 383 obyvatel a 483 domů včetně rekreačních objektů. 14

3. Geologické, geomorfologické, klimatické a přírodní podmínky 3. 1 Geologické podmínky Obec Mostek leží v Českém masívu (soustava: Český masiv pokryvné útvary a postvariské magmatity křída Českého masivu; oblast: Česká křídová pánev labská faciální oblast). Spodní strukturní patro je v zájmovém území budováno horninami krkonošsko-jizerského krystalinika. Na tomto podkladu se nacházejí sedimenty podkrkonošské pánve a české křídové pánve. Ojediněle se vyskytují drobná tělesa terciérních vulkanitů a denudační relikty terciérních sedimentů. Starší geologické útvary jsou pokryty různorodými kvartérními sedimenty. Mapa č. 1: Geologická mapa obce Mostek Zdroj: http://www.geology.cz Vysvětlivky: 15

12 písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinito-kamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinito-kamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 315 pískovce křemenné, jílovité, glaukonitické (Eratém: mezozoikum, Útvar: křída, Oddělení: křída svrchní, Stupeň: cenoman, Souvrství: perucko-korycanské, Člen: korycanské, Poznámka: facie kvádrových pískovců, Horniny: pískovec křemenný, jílovitý, glaukonitický, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemenný, vápnitý, jíl, glaukonit, Zrnitost: jemnozrnná až hrubozrnná, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: křída, Region: česká křídová pánev). 338 pískovce s polohami slepenců, vložky aleuropelitů (Eratém: paleozoikum, Útvar: perm, Oddělení: perm spodní, Stupeň: autun, Podstupeň: autun spodní, Souvrství: vrchlabské, Člen: vrchlabské svrchní, Poznámka: čistské pískovce, Horniny: pískovec (slepenec), (aleuropelit), Typ hornin: sediment zpevněný, Barva: červenohnědá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: svrchní karbon a perm, Region: sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu), Jednotka: podkrkonošská pánev, mnichovohradištská pánev). 340 arkózovité pískovce s polohami slepenců a vložkami červenohnědých. i pestrobarevných aleuropelitů (Eratém: paleozoikum, Útvar: perm, Oddělení: perm spodní, Stupeň: autun, Podstupeň: autun spodní, Souvrství: vrchlabské, Člen: vrchlabské spodní, Poznámka: staropacké pískovce, Horniny: pískovec arkózový, (slepenec, aleuropelit), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: svrchní karbon a perm, Region: sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu), Jednotka: podkrkonošská pánev, mnichovohradištská pánev). 345 červenohnědé aleuropelity, pískovce a slepence, polohy šedých a pestrobarevných aleuropelitů s tufity a silicity (ekvivalent ploužnického obzoru) (Eratém: paleozoikum, Útvar: karbon, Oddělení: karbon svrchní, Stupeň: stephan, Podstupeň: stephan C, Souvrství: semilské, Poznámka: nerozlišené, Horniny: aleuropelit, pískovec, slepenec, (tufit, silicit), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: svrchní karbon a perm, Region: sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu), Jednotka: podkrkonošská pánev, mnichovohradištská pánev). 351 šedé místy pestrobarevné aleuropelity, prachovce, pískovce až arkózy, vložky tufitů, místy uhelné sloje (Eratém: paleozoikum, Útvar: karbon, Oddělení: karbon svrchní, Stupeň: stephan, Podstupeň: stephan B, Souvrství: syřenovské, Poznámka: nerozlišené, Horniny: aleuropelit, prachovec, pískovec, arkóza, (tufit, uhelná sloj), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: svrchní karbon a perm, Region: sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu), Jednotka: podkrkonošská pánev, mnichovohradištská pánev). 353 hrubozrnné a střednozrnné arkózy a arkózové pískovce s polohami slepenců, podřadně polohy červenohnědých aleuropelitů (Eratém: paleozoikum, Útvar: karbon, Oddělení: karbon svrchní, Stupeň: stephan, Podstupeň: barruel, Souvrství: kumburské, Člen: štikovské arkózy, Horniny: arkóza, pískovec arkózový, (slepenec, aleuropelit), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: svrchní karbon a perm, Region: sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu), Jednotka: podkrkonošská pánev, mnichovohradištská pánev). 354 šedé pískovce, arkózové pískovce a slepence, červenohnědé a zelenošedé prachovce a jílovce (Eratém: paleozoikum, Útvar: karbon, Oddělení: karbon svrchní, Stupeň: westphal, stephan, Podstupeň: westphal D, kantabr, Souvrství: kumburské, Člen: brusnické, Horniny: pískovec, pískovec arkózový, slepenec, prachovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: svrchní karbon a perm, Region: sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu), Jednotka: podkrkonošská pánev, mnichovohradištská pánev). 886 kvarcit (Eratém: paleozoikum až proterozoikum, Horniny: kvarcit, Typ hornin: metamorfit, Poznámka: vložky fylitu, Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: lužická (západosudetská) oblast, Region: orlicko-sněžnické krystalnikum, Poznámka: lugikum, orlicko - kladské krystalnikum a prilehlé oblasti). 890 pískovec, droba metamorfovaná (Eratém: paleozoikum až proterozoikum, Útvar: neoproterozoikum, spodní paleozoikum, Poznámka: mladší proterozoikum? - starší paleozoikum?, Skupina: novoměstská skupina, Horniny: pískovec, droba metamorfovaná, Typ hornin: sediment zpevněný, Poznámka: vložky chloritických fylitu a metabazitu, Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: lužická (západosudetská) oblast, Region: orlicko-sněžnické krystalnikum, Poznámka: lugikum, orlicko - kladské krystalnikum a prilehlé oblasti). 16

Z pohledu potenciálního využívání ložisek nerostných surovin je zájmové území poměrně chudé. Nachází se zde řada typů nerostných surovin, v naprosté většině se ale jedná o indicie a výskyty, jejichž využití v současné době ani v dohledné budoucnosti nepřipadá v úvahu. Podle databáze České geologické služby Geofondu ČR se na administrativním území obce nenacházejí žádné evidované dobývací prostory ani chráněná ložiska nerostných surovin. Mapa č. 2: Výskyt svahových nestabilit na administrativním území obce Mostek Zdroj: http://www.geology.cz Vysvětlivky: 4531 lokalita Souvrať (Klasifikace: sesuv; Typ sesuvu: plošný; Aktivita: potenciální; Stav: suchý; Geologické poměry: podkrkonošská křída podkrkonošský permokarbon; Sanace: nesanováno; Sklon: 10; Expozice: severovýchod). 4532 lokalita Souvrať (Klasifikace: sesuv; Typ sesuvu: plošný; Aktivita: potenciální; Stav: suchý; Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon; Sanace: nesanováno; Sklon: 10; Expozice: severovýchod). 4533 lokalita Horní Debrné (Klasifikace: sesuv; Typ sesuvu: plošný; Aktivita: potenciální; Stav: suchý; Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon; Sanace: nesanováno; Sklon: 17; Expozice: jih). 4534 lokalita Debrné (Klasifikace: sesuv; Typ sesuvu: plošný; Aktivita: aktivní; Šířka sesuvu: 75 m; Délka sesuvu: 150 m; Stav: suchý, občas zamokřený k podmáčení svahovin dochází srážkovou vodou a vodou z pramenní linie dočasných pramenů ve vrcholové části svahu; Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon střední červená jalovina. Dochází k sesouvání svahových sedimentů včetně zvětralého skalního podkladu; Fyzikálně mechanické vlastnosti hornin: písčito jílovité kamenité svahové hlíny; Sanace: nesanováno; Sklon: 17; Expozice: jih). 17

4535 lokalita Debrné (Klasifikace: sesuv; Typ sesuvu: plošný; Aktivita: aktivní; Stav: suchý; Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon; Sanace: nesanováno, Sklon: 17; Expozice: jihovýchod). 4536 lokalita Debrné (Klasifikace: sesuv, Typ sesuvu: plošný, Aktivita: potenciální, Stav: suchý, Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon, Sanace: nesanováno, Sklon: 10, Expozice: jihozápad). 4537 lokalita Debrné (Klasifikace: sesuv, Typ sesuvu: plošný, Aktivita: potenciální, Stav: suchý, Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon, Sanace: nesanováno, Sklon: 10, Expozice: jihovýchod). 4538 lokalita Debrné (Klasifikace: sesuv, Typ sesuvu: plošný, Aktivita: aktivní, Šířka sesuvu: 175 m; Délka sesuvu: 300 m; Hloubka smykových ploch: 3 5 m; Stav: zamokřený k podmáčení dochází srážkovou vodou a vodou z pramenní linie cenomanských pískovců ve vrcholové části svahu, Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon střední červená jalovina. Dochází k sesouvání svahových sedimentů včetně zvětralinového pláště, Fyzikálně mechanické vlastnosti hornin: písčito jílovité, kamenité svahové sedimenty se sesouvají po rozbředlém zvětralinovém plášti permokarbonských jílovců; Sanace: nesanováno, Sklon: 12, Expozice: severozápad). 4539 lokalita Horní Debrné (Klasifikace: sesuv, Typ sesuvu: plošný, Aktivita: potenciální, Stav: suchý, Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon, Sanace: nesanováno, Sklon: 12, Expozice: sever). 4540 lokalita Přední Mostek (Klasifikace: sesuv, Typ sesuvu: plošný, Aktivita: potenciální, Stav: suchý, Geologické poměry: podkrkonošská křída, Sanace: nesanováno, Sklon: 20, Expozice: severovýchod). 4541 lokalita Debrné (Klasifikace: sesuv, Typ sesuvu: plošný, Aktivita: potenciální, Stav: suchý, Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon, Sanace: odvodnění, Sklon: 10, Expozice: západ). 4542 lokalita Debrné (Klasifikace: sesuv, Typ sesuvu: plošný, Aktivita: stabilizovaný, Šířka sesuvu: 450 m; Délka sesuvu: 1 000 m; Stav: suchý, Geologické poměry: podkrkonošský permokarbon, Sanace: nesanováno, Sklon: 10, Expozice: severozápad). Z hlediska inženýrské geologie je rizikovým faktorem výskyt svahových pohybů. V předmětném území jsou podle údajů Geofondu ČR registrovány 3 aktivní sesuvy a 9 potenciálních sesuvných území. Náchylnost k sesouvání projevují strmé svahy s kvartérním pokryvem, dále permokarbonské a křídové sedimenty a měkčí horniny krystalinika. Nebezpečné jsou zejména situace, kdy pevné propustné horniny spočívají na měkkých nepropustných jílovitých sedimentech; v přirozených erozních údolích i umělých zářezech pak snadno dochází i k rozsáhlým sesuvům. Evidovaná potenciální sesuvná území se nacházejí v lokalitách Souvrať (2 území), Horní Debrné (2 území), Debrné (3 území) a Přední Mostek. Aktivní sesuvy jsou v lokalitě Debrné (3 území), kde se rovněž nachází jeden stabilizovaný sesuv (viz Mapa č. 2). S touto skutečností je nutné počítat při navrhování a zakládání staveb, především liniových a při realizaci různých zemních prací, například v rámci plošných úprav terénu. 3.2 Geomorfologické podmínky Administrativní území obce Mostek je součástí Hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří, provincie Česká vysočina (I), Krkonošsko-jesenická subprovincie (I 4 ), Krkonošské oblasti (I 4 A) a celku Krkonošské podhůří (I 4 A-8) (Vyšší geomorfologické jednotky České republiky, ČÚZK Praha, 1996). Reliéf dotčeného území je součástí podcelku Zvičinskokocléřovský hřbet (I 4 A-8C) a jeho okrsku Kocléřovský hřbet (Geomorfologické členění ČSR, 18

1987). Kocléřovský hřbet, geomorfologická jednotka, k níž náleží většina území obce, má ráz ploché vrchoviny v cenomanských pískovcích a slepencích a turonských slínovcích, písčitých slínovcích a vápnitých prachovcích, méně na triasových arkózových a kaolinitických pískovcích a permských slepencích, pískovcích a jílovcích. Tvoří jej rozsáhlý nesouměrný kuestovitý hřbet východo-západního směru s dílčími elevacemi, vzniklý na destruované vrcholové části křídové antiklinály až flexury při jižním okraji Podkrkonošské pahorkatiny. Převážnou část jednotky zaujímají mírné strukturní svahy s mělkými svahovými údolími, na příkřejších severních svazích se vyskytují pískovcové balvanové a blokové sutě. Hřbet prořezávají hluboká antecedentní průlomová údolí Labe, Úpy a Běluňky. Nejvyšším bodem území je Labský vrch s výškou 486 m n. m. Okrajově území obce v rámci provincie Česká vysočina (I) zasahuje i do subprovincie Česká tabule (I 6 ), oblasti Severočeská tabule (I 6 A) a celku Jičínská pahorkatina (I 6 A-2). Reliéf této části území je součástí podcelku Bělohradská pahorkatina (I 6 A-2B) a jeho okrsku Královédvorská kotlina. Královédvorská kotlina je okrsek na severovýchodě Bělohradské pahorkatiny, tvoří sníženinu brachyantiklinální stavby ve směru severozápad-jihovýchod při úpatí Kocléřovského hřbetu. Kotlina je budována turonskými slínovci, prachovci, písčitými slínovci a cenomanskými křemennými pískovci. Charakteristická je mírně ukloněnými denudačními svahy, plošinami, menšími výskyty říčních teras, sprašovými pokryvy a převážně mělkými údolími. Kotlinou protéká Labe vytvářející na severozápadě v cenomanských pískovcích těsné kaňonovité údolí, zaplavené vodní nádrží Les Království (Bílá Třemešná). Při okrajích kotliny se místy vyskytují vývěry pramenů. Širší zájmové území se vyznačuje rozmanitým a poměrně členitým georeliéfem, který je výsledkem dlouhodobého geologického vývoje. Výškové rozpětí je v rozmezí od cca 546 m n. m. na bezejmenném kopci západně od místní části Mostek Myslivna, přes levobřežní část údolí Boreckého potoka o nadmořské výšce nejvyšších vrcholů cca 500 m. Vlastní zastavěné území se nachází v údolí Boreckého potoka v nadmořské výšce cca 400 m, nejnižší bod území se nachází na Boreckém potoce před ústím do Labe. 3.3 Pedologické podmínky Půdní mozaika na území obce je podmíněna kombinací petrografických a reliéfových poměrů. Horninové podloží je poměrně jednotné, tvořené křídovými sedimenty různé granulometrie (pískovce, slepence, prachovce, jílovce a droby). Typ sedimentu dále určuje jeho zvětrávací 19

schopnosti a zrnitostní složení výsledné půdy. Poloha půdy v reliéfu má značný vliv na její hydromorfní ovlivnění. V profilu křídovými uloženinami je zastoupen téměř celý sled křídových sedimentů od sladkovodního cenomanu po svrchní turon. Při povrchu terénu vystupují sedimenty svrchního turonu. Z hlediska faciálního dělení České křídy náleží území do tzv. labské oblasti, kde jsou sedimenty turonu kompletně vyvinuty v monotónní slinité a vápnito-jílovité facii celkové mocnosti až 300 m. Typickými horninami v celé oblasti jsou slínovce a vápnité jílovce. Z pokryvných útvarů jsou nejvíce zastoupeny nivní uloženiny a svahoviny. Na většině území obce převládají kambizemě (hnědé půdy), lehčí až středně těžké, kyselé až dystrické (velmi kyselé kambizemě s náznaky podzolizace). Ze skupiny střídavě vodou ovlivňovaných půd jsou v území zastoupeny hlavně glejové půdy, které jsou vázány na bezkarbonátové nivní sedimenty a deluvia svahovin okolních hornin, sledují potoční nivy a prameniště. Podle vyhlášky MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů, patří zdejší půdy především k následujícím hlavním půdním jednotkám: 13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. 15 Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. 22 Půdy podobné půdám arenického subtypu, regozemím, pararendzinám, kambizemím, popřípadě i fluvizemím na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech (HPJ 21) na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než u HPJ 21. 20

30 Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. 31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. 33 Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 35 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu. 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 41 Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. 47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 51 Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách. 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 71 Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv. 77 Mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti, bezskeletovité až silně skeletovité, pro zemědělské využití málo vhodné. 21

Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Příslušnost zemědělské půdy ke konkrétní BPEJ znamená příslušnost k jedné z pěti tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF). Třída ochrany I. zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, třída ochrany V. půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. Půdy na administrativním území obce Mostek jsou nepříliš kvalitní a produkčně málo významné. V souladu s ustanoveními 22 odst. 2 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, patří většinou do III., IV. a V. třídy ochrany zemědělské půdy. Tab. č. 1: Kvalita zemědělského půdního fondu na administrativním území obce Mostek Katastrální Procentuální podíl tříd ochrany ZPF Zemědělská půda území I. TO II. TO I.+II. TO III. TO IV. TO V. TO ha % Debrné u Mostku 4,9 % 6,8 % 11,7 % 0,0 % 46,6 % 41,7 73 28,8 % Mostek 2,8 % 1,7 % 4,5 % 57,2 % 0,1 % 38,2 % 96 16,2 % Souvrať 0,0 % 8,5 % 8,5 % 34,4 % 9,8 % 47,4 % 110 22,6 % Zdroj: MZe ČR; ORP Dvůr Králové nad Labem 3.4 Klimatické podmínky Podle klasifikace (Quitt, E. Klimatické oblasti Československa, 1971) leží obec Mostek v mírně teplé klimatické oblasti (MT7). Ta je charakterizována 30 40 letními dny, 140 160 dny s teplotou alespoň 10 C, 110 130 mrazovými dny, 40 50 ledovými dny, průměrnými teplotami 2 až 3 C v lednu, 6 až 7 C v dubnu, 16 až 17 C v červenci a 7 až 8 C v říjnu. Dále se vyznačuje 100 120 dny se srážkami alespoň 1 mm, srážkovým úhrnem 400 450 mm ve vegetačním období a 250 300 mm v zimním období, 60 80 dny se sněhovou pokrývkou, 120 150 dny s jasnou oblohou a 40 50 dny se zataženou oblohou. 22

Léto je normálně dlouhé, nepříliš horké a mírně suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, nepříliš studená, mírně suchá až suchá s relativně krátkým obdobím s trvalou sněhovou pokrývkou. Kvalita ovzduší je relativně dobrá. Nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na území obce jsou silnice II/325 a II/299, respektive provoz motorových vozidel na těchto komunikacích. Vzhledem k nepříliš vysokým dopravním intenzitám však tyto zdroje znečišťování nejsou zvlášt významné. Hlavními emitovanými škodlivinami znečišťujícími ovzduší jsou oxidy dusíku (NO x ), oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO 2 ), metan (CH 4 ), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a tuhé znečišťující látky. Osobní i nákladní automobilová doprava na obou zmíněných komunikacích je rovněž nejvýznamnějším zdrojem hlukových emisí na území obce. Provoz na těchto silnicích a s ním spojenou produkci znečišťujících prakticky nelze ze strany obce ovlivnit. Při souhrnném vyhodnocení nejvýznamnějších klimatických charakteristik (sluneční záření, teplota vzduchu, proudění vzduchu, srážky, vlhkost vzduchu a znečištění ovzduší) je možné bonitu klimatu v oblasti obce Mostek označit jako velmi dobrou. 3.5 Hydrologické a hydrogeologické podmínky Administrativní území obce Mostek patří podle hydrologického členění do povodí Labe, které je povodím řeky 1. řádu a je součástí úmoří Severního moře. V souladu s ustanoveními vyhlášky č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, je část mezinárodní oblasti povodí Labe na území České republiky vymezena dílčím povodím: a) Horní a střední Labe; b) Horní Vltava; c) Dolní Vltava; d) Berounka; e) Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe. Obec Mostek přitom náleží do dílčího povodí Horního a středního Labe a do povodí 3. řádu Labe po Úpu (číslo hydrologického pořadí 1-01-01). Labe teče severo-jižním směrem při východní hranici administrativního území obce Mostek přes základní sídelní jednotku Horní Debrné. Přímo přes administrativní území obce Mostek dále protékají následující drobné vodní toky: Borecký potok (číslo hydrologického pořadí 1-01-01-0640-0-00), Černý 23

potok (číslo hydrologického pořadí 1-01-01-0630-0-00) a Debrnský potok (číslo hydrologického pořadí 1-01-01-0620-0-00). Borecký a Debrnský potok jsou pravostrannými přítoky Labe a Černý potok je jeho přítokem levostranným. Kromě toho se v předmětné lokalitě vyskytuje několik malých, bezejmenných potoků a 3 menší stálé vodní nádrže. Jihovýchodně od administrativního území obce Mostek se na Labi u samoty Těšnov v katastrálním území Bílá Třemešná nachází gravitační vodní nádrž Les Království (ID útvaru povrchových vod 101010670001). Podnětem pro vybudování této i dalších přehrad, které jsou součástí systému vodních děl na horním toku Labe, byla katastrofální povodeň v červenci roku 1897. Podrobný projekt přehrady Les Království zpracovalo Technické oddělení pro úpravu řek v Praze pod vedením stavebního rady Ing. Josefa Plicky. Stavební práce prováděla firma J. V. Velflík z Prahy a dodávku železných konstrukcí a strojního zařízení zajišťovala firma Fanta a Jireš z Prahy. Stavba byla realizována v období 1910 1919. V té době se z hlediska množství zadržené vody jednalo o největší vodní nádrž v Československé republice s nejdelší zděnou hrází. Hráz je oblouková zděná z královédvorského pískovce. Její výška nad základovou spárou je 41,1 m, nad terénem 32,7 m, šířka v základech 37 m, šířka v koruně 7,2 m a celková délka v koruně 218 m. Soubor staveb hráze byl navržen v romantizujícím, pseudogotickém stylu. Od roku 1923 je součástí přehrady vodní elektrárna se dvěma horizontálními Francisovými turbínami, která má od rekonstrukce v roce 2005 instalovaný výkon 2 x 1 105 kw. Údolní vodní nádrž má maximální rozlohu 84,98 ha a maximální objem 9,159 mil. m 3, její průměrná rozloha v letních měsících je 36,78 ha a objem 1,422 mil. m 3. Přehrada i s vodní elektrárnou je od 1. 7. 2010 národní kulturní památkou. Pro svou estetickou hodnotu je vyhledávaným cílem turistů. 24

Obr. č. 3: Vodní nádrž Les Království a říční krajina dolní části horního toku Labe Zdroj: http://www.kralovedvorsko.cz Obr. č. 4: Zděná hráz vodní nádrže Les Království Zdroj: http://www.kralovedvorsko.cz 25

Celé administrativní území obce Mostek patří do hydrogeologického rajonu Královédvorská synklinála (ID útvaru podzemních vod 42400; číslo hydrogeologického rajonu 4240), který byl vymezen v souladu s ustanoveními 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Protože se zde nachází jeden z největších podzemních zdrojů kvalitní pitné vody ve východočeském regionu, jedná se o území s velkým vodohospodářským významem. Královédvorská synklinála nacházející se mezi zvičinskou antiklinálou a severním okrajem křídy má charakter uzavřené artéské pánve. Zásobárnou vody (kolektorem) jsou pískovce perucko-korycanského souvrství pocházejícího z cenomanského období bazálního stratigrafického stupně svrchní křídy. V rajónu je vyvinut pouze bazální křídový kolektor A v klastikách perucko-korycanského souvrství cenomanského stáří. Nadložní křídové vrstvy tvoří stropní izolátor. Propustnost různorodých pískovců, které budují kolektor A je průlinově puklinová. Mocnost kolektoru klesá z 22 m v západní části synklinály na 5 m při jejím východním okraji. Hydraulicky spojitá artéská nádrž podzemní vody se vytváří v centrální části brachysynklinály a je lemována na severu a západě plošně rozsáhlou oblastí stoku, odkud je doplňována infiltrací. Na hladině podzemní vody v nádrži se projevuje sestupný proud podél toku Labe protáhlou depresí, částečně podmíněnou intenzivním jímáním podzemní vody ve Dvoře Králové. Nejdůležitějšími hydrogeologickými celky v dané lokalitě jsou oblasti křídových sedimentů. Chemické složení podzemních vod je na většině zájmového území shodné hydrochemického typu Ca-HCO 3, případně Ca-HCO 3 - SO 4 s celkovou mineralizací 100-250 mg/l. Voda je vhodná pro hromadné zásobování, většinou vyžaduje zvýšení obsahu vápníku (Ca), případně oxidaci železnatých sloučenin (Fe 2+ ) a následné odstranění vločkovité suspenze jednostupňovou separací. Zranitelnost kolektoru i zátěž potenciálními zdroji znečištění je střední. Artéský strop zajišťuje ochranu kolektoru v osové části synklinály. 3.6 Přírodní podmínky Podle biogeografického členění České republiky (Culek, M. a kol., 1996 a 2005) je administrativní území obce Mostek zařazeno do geonomu opadavých listnatých lesů, do provincie středoevropských listnatých lesů, do hercynské podprovincie a do 26

Podkrkonošského biogeografického regionu (republikový kód biogeografického regionu 1.37). Pro tento bioregion je typická ochuzená hercynská podhorská biota 4. bukového vegetačního stupně. Charakteristickým rysem je sestup některých horských druhů z výše položených partií Krkonoš, např. zvonku širokolistého (Campanula latifolia), řeřišničníku Hallerova (Cardaminopsis halleri), chrpy parukářky (Centaurea elatior) a mázdřince rakouského (Pleurospermum austriacum). Typickým druhem bioregionu je bledule jarní (Leucojum vernum). Směrem k severu zasahují méně náročné teplomilné prvky, např. srpek obecný (Falcaria vulgaris), opletka křovištní (Fallopia dumetorum) a kostřava žlábkovitá (Festuca rupicola). V rámci fytogeografického členění České republiky (Skalický, V., 1988) předmětná lokalita spadá do oblasti mezofytika, která zabírá největší část území, zahrnuje stupeň suprakolinní (kopcovitý) a submontánní (vrchovinný, podhorský) a tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. V podrobnějším členění spadá do podoblasti Českomoravského mezofytika, do fytogeografického okresu Podkrkonoší (kód fytogeografického okresu 56) a do fytogeografického podokresu Království (kód fytogeografického podokresu 56d). Silně zastoupeným vegetačním útvarem v Podkrkonoší jsou podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý a kol., 2001) acidofilní bučiny (L5.4), tedy listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) s příměsí dalších listnáčů javoru klenu (Acer pseudoplatanus), dubu zimního (Quercus petraea), případně dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata), nebo jehličnanů jedle bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies). Na několika stanovištích s odpovídajícím substrátem, vhodnou morfologií terénu a orientací se nacházejí květnaté bučiny (L5.1) s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) doplněným v příměsi javorem mléčem (Acer platanoides), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), habrem obecným (Carpinus betulus), dubem zimním (Quercus petraea), případně také s lípou malolistou (Tilia cordata), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) a jilmem drsným (Ulmus glabra). V místech s vysokou hladinou podzemní vody v okolí vodních toků i v pravidelně zaplavovaných sníženinách za agradačními valy v říčních a potočních nivách se vyskytují údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) představované asociací ptačincových olšin (Stellario nemorum-alnetum glutinosae) s ptačincem hajním (Stellaria nemorum) a olší lepkavou (Alnus glutinosa), asociací udatnových olšin (Arunco sylvestris-alnetum glutinosae) s udatnou lesní (Aruncus vulgaris) a olší lepkavou (Alnus glutinosa) a asociací jasanových olšin (Carici 27

remotae-fraxinetum) s ostřicí řídkovlasou (Carex remota), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a olší lepkavou (Alnus glutinosa). Ekotony souše a vodní hladiny i přilehlé plochy břehů vodních toků lemuje vegetace říčních rákosin (M1.4) ze svazu Phalaridion arundinaceae reprezentovaná asociací poříčních rákosin s chrasticí rákosovitou (Rorippo- Phalaridetum arundinaceae), v níž dominuje vysoká tráva chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kterou běžně doprovázejí vytrvalé druhy vlhkých luk psárka luční (Alopecurus pratensis), lipnice bahenní (Poa palustris), lipnice obecná (Poa trivialis), kostival lékařský (Symphytum officinale) a ruderální druhy mírně vlhkých až mezických stanovišť kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa). Vyskytují se zde demontánní druhy, enklávní a reliktní prvky téměř chybějí. Tato část území patří podle fytogeografického členění do fytogeografického okresu Podkrkonoší (kód fytogeografického okresu 56) a do podokresu Trutnovské Podkrkonoší (kód fytogeografického podokresu 56c). Podle Mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, Z. a kol., 1998) by měla přirozená rostlinná společenstva na většině rozlohy administrativního území obce Mostek tvořit asociace 24 biková bučina (Luzulo-Fagetum). Toto edafické klimaxové společenstvo podmíněné minerálně chudými horninami se vyskytuje v submontánním až montánním stupni v rozpětí nadmořských výšek od 450 do 850 m převážně na oligotrofních kyselých kambizemích s mělkým humusovým horizontem. Ve stromovém patru je dominantním druhem buk lesní (Fagus sylvatica) v nižších polohách s příměsí dubu zimního (Quercus petraea), dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata). Řidčeji se v příměsi vyskytuje také habr obecný (Carpinus betulus) a jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro je řídké, tvořené roztroušenými semenáči a výmladky dřevin stromového patra doplněnými v okrajových partiích jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). V bylinném patru se v roli dominanty v závislosti na půdních podmínkách a nadmořské výšce střídají bika bělavá (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), někdy také lipnice hajní (Poa nemoralis), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). S vyšší stálostí se vyskytují jestřábník zední (Hieracium murorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a rozrazil lékařský (Veronica officinalis). 28

Na menší části zájmového území by se měla přirozeně vyskytovat asociace 18 bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Vyskytuje se převážně v nadmořských výškách 500 až 1 000 m, kde obsazuje zejména svahové polohy bez ohledu na orientaci svahů. Na mezoklimaticky často reliéfem podmíněných stanovištích (severní až severovýchodní svahy, svahy údolí, inverzní polohy) sestupuje až pod 400 m n. m. Bučina s kyčelnicí devítilistou osídluje půdy na zvětralinách krystalických i sedimentárních, minerálně středně silných hornin. Ve stromovém patru převládá buk lesní (Fagus sylvatica), s vyšší stálostí bývají přimíšeny javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bělokorá (Abies alba), občas se vyskytuje i lípa malolistá (Tilia cordata). Keřové patro tvoří semenáče dřevin stromového patra doplněné na okrajích porostů jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum). Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené s pokryvností kolísající podle zápoje stromového patra. Převládají zde kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kapraď samec (Dryopteris filixmas), pitulník horský (Galeobdolon montanum), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mléčka zední (Mycelis muralis), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček vejčitý (Senecio ovatus) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Přirozená vegetace rostoucí podél vodních toků na administrativním území obce Mostek by měla být tvořena asociacemi ptačincová olšina (Stellario nemorum-alnetum glutinosae), udatnová olšina (Arunco sylvestris-alnetum glutinosae) nebo střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum). Třípatrové až čtyřpatrové porosty tvoří dominantní olše lepkavá (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) s příměsí dalších listnáčů javoru mléče (Acer platanoides), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), střemchy obecné pravé (Prunus padus subsp. padus), případně i dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata). Keřové patro je často husté a druhově bohaté, s převahou zmlazených dřevin stromového patra doplněných vrbou jívou (Salix caprea), svídou krvavou (Cornus sanguinea), brslenem evropským (Euonymus europaea) a bezem červeným (Sambucus racemosa). V bylinném patru převažují vlhkomilné lesní druhy. Krajina je na většině rozlohy Podkrkonošského biogeografického regionu kulturní, značně pozměněná a ovlivněná antropogenními aktivitami. Lesní porosty tvořené většinou stejnověkými smrkovými monokulturami neodpovídají druhovou skladbou ani věkovou a prostorovou strukturou přirozeným lesům, které se v daných zeměpisných šířkách, 29

nadmořských výškách a stanovištních podmínkách mají vyskytovat. Fauna je typická pro vrchovinu Hercynika se střídajícími se velkými plochami lesních a trvalých travních porostů doplněnými menšími plochami orné půdy a nepříliš rozsáhlými urbanizovanými územími obcí a měst. Menší vodní toky patří do pásma pstruhového, na Labi je mezi říčním km 347 (Vrchlabí) a 316,8 (vodní nádrž Les Království) pásmo lipanové. Typickými druhy tohoto úseku Labe jsou lipan podhorní (Thymallus thymallus), pstruh obecný (Salmo trutta), candát obecný (Sander lucioperca), okoun říční (Perca fluviatilis), štika obecná (Esox lucius), kapr obecný (Cyprinus carpio), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), vranka obecná (Cottus gobio), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus), mník jednovousý (Lota lota), jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Z obojživelníků se na území obce Mostek a v nejbližším okolí vyskytuje zejména skokan hnědý (Rana temporaria), ale také druhy zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ohrožená ropucha obecná (Bufo bufo) a silně ohrožený mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Nedostatek trvalých vodních nádrží v rozsáhlejších komplexech zemědělsky a lesnicky obhospodařovaných ploch vede k soustřeďování obojživelníků při jarním rozmnožování do malých periodických tůní a mokřadů, ve kterých jsou snůšky i pulci ohroženi rychlým vysycháním vody. Plazi jsou zastoupeni ohroženou užovkou obojkovou (Natrix natrix) a silně ohroženými slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Avifaunu reprezentují běžné druhy jako kos černý (Turdus merula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), skřivan polní (Alauda arvensis), kachna divoká (Anas platyrhynchos), stehlík obecný (Carduelis carduelis), zvonek zelený (Carduelis chloris), kukačka obecná (Cuculus canorus), strakapoud velký (Dendrocopos major), strnad obecný (Emberiza citrinela), sojka obecná (Garrulus glandarius), konipas bílý (Motacilla alba), sýkora modřinka (Parus caeruleus), sýkora koňadra (Parus major), bažant obecný (Phasianus colchicus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), straka obecná (Pica pica), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), poštolka obecná (Falco tinnunculus), káně lesní (Buteo buteo) a další. Zjištěny však byly i druhy ohrožené bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), čáp bílý (Ciconia ciconia), ťuhýk 30

obecný (Lanius collurio) a krkavec velký (Corvus corax) a druhy silně ohrožené čáp černý (Ciconia nigra), křepelka polní (Coturnix coturnix), chřástal polní (Crex crex), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), ostříž lesní (Falco subbuteo) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Ze savců se zde hojně vyskytuje srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), zajíc polní (Lepus europaeus), hraboš polní (Microtus arvalis), krtek obecný (Talpa europaea), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), ohrožená veverka obecná (Sciurus vulgaris), kriticky ohrožený netopýr černý (Barbastella barbastellus) aj. Bezobratlí živočichové jsou zastoupeni např. plži vřetenovkou utajenou krkonošskou (Cochlodina dubiosa corcontica), vřetenatka mnohozubá (Laciniaria plicata) a závornatka vrásčitá malá (Clausilia rugosa parvula), brouky kriticky ohrožený střevlík lesklý (Carabus nitens) a velkým spektrem dalších skupin. Podrobný průzkum druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, včetně ohrožených uvedených v příslušných Červených seznamech České republiky a zvláště chráněných podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., které se vyskytují na administrativním území obce Mostek a v jejím širším okolí, nebyl dosud proveden. Pro obecné povědomí obyvatel i volených zástupců o přírodních hodnotách území, v němž žijí, a zejména pro další rozhodování o případných investičních akcích souvisejících s rozvojem obce jsou tyto informace nezbytné. Obec by měla tyto průzkumy zajistit. Optimálním postupem je spolupráce s vysokoškolskými pedagogy a studenty magisterského, resp. doktorského studia biologických a ekologických oborů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze nebo na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Biologické a ekologické průzkumy území obce Mostek mohou být předmětem konkrétních témat diplomových, resp. doktorských disertačních prací, jejichž výsledky tak budou přímo uplatněny v praxi. Současný stav krajiny Krajina administrativního území obce Mostek je kulturní, z malé části urbanizovaná, na většině rozlohy lesnicky a zemědělsky intenzivně využívaná. Podle Typologie české krajiny (Löw, J. a kol., 2005) má souborný kód 5L5 je pozdně středověkou sídelní krajinou Hercynika (rámcový sídelní krajinný typ 5) s charakteristickou řadovou lesní lánovou vsí se 31

záhumenicovou plužinou. Z hlediska způsobu využití území je lesní krajinou, v níž lesní porosty zaujímají nejméně 70 % z celkové rozlohy (rámcový krajinný typ způsobu využití území L) a podle reliéfu je krajinou rozřezaných tabulí s převažujícími plošinami, asymetrickými hřbety a typickými strmými a skalnatými údolími vodních toků (rámcový krajinný typ dle reliéfu 5). Jde o oblast krajiny Hercynika ve 4. vegetačním stupni, která byla nepřetržitě osídlená až od pozdního středověku, tj. od druhé poloviny 14. století a před rokem 1 500 n. l. Na administrativním území obce Mostek můžeme rozlišit následující typy biochor: 4BE Rozřezané plošiny na spraších 4. vegetačního stupně tento typ krajiny se nachází v drobných depresích tektonicky zdvižených pahorkatin, reliéf má charakter plošin, zpravidla mírně ukloněných a rozčleněných malými údolími a stržemi. Charakteristické jsou hliníky pro těžbu cihlářské suroviny. Substrátem jsou sprašové hlíny, zpravidla s příměsí podložních hornin. Na svazích údolí a ve stržích často podložní horniny vystupují, zpravidla se jedná o křídové pískovce a jílovce. Půdy jsou převážně pseudoglejové luvizemě, často přecházející do luvizemních psedoglejů. Jsou tedy těžké, jílovito-hlinité, slabě kyselé, přesto patří ve 4. vegetačním stupni k nejúrodnějším. Klima je mírně teplé, srážkově nadprůměrné. Vlivem polohy v kotlinách a lokálních sníženinách jsou tyto segmenty ohroženy teplotními inverzemi jak přízemními, tak regionálními. V zájmovém území se tato biochora vyskytuje pouze okrajově na jeho jihovýchodním okraji. 4BW Rozřezané plošiny v kyselých pískovcích 4. vegetačního stupně reliéf má charakter zvlněné plošiny, do níž se zařízla menší, zpravidla 30 70 m hluboká údolí, dnes místy bezvodá. Na svazích těchto údolí a méně na hřbetech jsou místy pískovcové výchozy. Převažují silně kyselé kambizemě a kambizemní podzoly. Na plošinách bez sprašové příměsi se mohou vyskytovat i extrémní podzoly či kyselé luvizemě. Půdy jsou převážně písčité a hlinitopísčité, velmi lehké, vysýchavé, přičemž živiny a báze jsou snadno vyplavovány. Půdy mají většinou šedobílou barvu. Klima je mírně teplé a srážkově mírně nadprůměrné. Díky vyvýšené poloze jsou v tomto typu biochory podmínky pouze pro slabé přízemní inverze. Převažujícím typem potenciální přirozené vegetace by měly být acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Přirozené lesní porosty však byly v důsledku dlouhodobého nevhodného lesnického hospodaření na většině ploch nahrazeny stejnověkými monokulturami smrku ztepilého (Picea abies). Podél toků se vyskytují ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae), udatnové olšiny (Arunco sylvestris-alnetum glutinosae) nebo střemchové 32

jaseniny (Pruno-Fraxinetum). Na odlesněných místech se uplatňují mezofilní louky svazu Arrhenatherion a krátkostébelnaté trávníky svazu Viollin caninae. Obr. č. 5: Údolí Boreckého potoka na administrativním území obce Mostek v úzkém pásu podél toku se vyskytují řídké ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae) a střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum), v širší nivě potoka jsou mezofilní louky svazu Arrhenatherion a krátkostébelnaté trávníky svazu Viollin caninae, acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) na planinách nad údolím byly nahrazeny stejnověkými monokulturami smrku ztepilého (Picea abies) Zdroj: http://amapy.centrum.cz/ 4UW Výrazná údolí v kyselých pískovcích 4. vegetačního stupně tento typ biochory je v zájmovém území zastoupen průlomovým údolím Labe. Při výrazné horní hraně se nacházejí četné skalní tvary a v příkrých svazích pod nimi kamenné proudy a jiné akumulační tvary. Ve svazích údolí Labe jsou zpevněné horniny většinou překryté diluviálními hlinito-písčitými sedimenty s kamennými bloky. V půdním pokryvu převažují arenické podzoly a arenické kambizemě (silně kyselé až kyselé). Typické je rovněž vysoké zastoupení nevyvinutých a mělkých půd litozemí a rankerů. Podél toků se vytvořily úzké pruhy fluvizemí a glejů. Klima je mírně teplé, srážkově lehce nadprůměrné. Příznačný je výskyt teplotních inverzí. Převažujícím typem potenciální přirozené vegetace by měly být acidofilní bikové bučiny (Luzulo- Fagetum), které na skalách při horní hraně údolí nahrazují aciodofilní reliktní bory svazu Dicrano-Pinion. Přirozené lesní porosty však byly v důsledku dlouhodobého 33

nevhodného lesnického hospodaření na většině ploch nahrazeny stejnověkými monokulturami smrku ztepilého (Picea abies). Podél toku Labe se vyskytují ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae). Na odlesněných místech se uplatňují mezofilní louky svazu Arrhenatherion a krátkostébelnaté trávníky svazu Viollin caninae. Obr. č. 6: Údolí řeky Labe na administrativním území obce Mostek podél toku se vyskytují ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae), acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) na planinách kolem údolí byly nahrazeny stejnověkými monokulturami smrku ztepilého (Picea abies) Zdroj: http://amapy.centrum.cz/ 4VW Vrchoviny na kyselých pískovcích 4. vegetačního stupně Reprezentativními RBC jsou především NRBC 45 Les Království (ve střední části). Reliéf zahrnuje zejména tektonicky a litologicky podmíněné strukturní hřbety (často asymetrické charakteru kuest) s různě členěnými svahy. Převýšení kopců je obvykle do 240 m. Místy jsou patrné zbytky starých zarovnaných povrchů, Časté jsou skály, které 34

většinou tvoří stěnu na severním okraji svahu a pod nimi se vyvinuly balvanové a suťové proudy. Geologické podloží tvoří křídové sedimenty zejména cenomanské křemité kvádrové pískovce, doplněné prachovci, slepenci, jílovci i slínovci. Časté jsou písčité svahové sedimenty s významnou kamenitou a slabší hlinitou příměsí. Půdní pokryv tvoří kyselé arenické kambizemě. Roztroušeně jsou zastoupeny také rankery, litozemě, pseudogleje a gleje. Klima je mírně teplé a středně vlhké. Potenciální přirozenou vegetací by měly být acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Přirozené lesní porosty však byly v důsledku dlouhodobého nevhodného lesnického hospodaření na většině ploch nahrazeny stejnověkými monokulturami smrku ztepilého (Picea abies). Na hranách ojedinělých skal se zachovaly reliktní bory, v nivách podél potoků se vyskytuje vegetace podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svahu Cynosurion a trávníky svazu Violion caninae. Venkovská krajina zájmového území se vyznačuje typickým podhorským rázem lesní až lesopolní kulturní krajiny Krkonošského podhůří. Sídla mají charakter typických rozptýlených podhorských vsí, které jsou svojí urbanistickou strukturou přizpůsobeny lesnickozemědělskému a pasteveckému způsobu hospodaření. Přestože i zde je mnoho vesnic vrcholně středověkého původu, značná část osídlení vznikla i v období mladším, zejména v 16. století a později. Důvodem byla právě obtížnost přístupu, nutnost pracného mýcení lesů při získávání orné půdy vzhledem k drsnému podnebí i relativně krátké vegetační období, které neumožňovalo dosahovat rentabilních výsledků zemědělské produkce. Tento stav se změnil až s rozvojem intenzivního zemědělského hospodaření využívajícího nových postupů a strojů. Uvedené faktory výrazně ovlivnily i uspořádání vesnic, usedlostí a jednotlivých objektů. Zatímco starší vesnice, zakládané ještě ve výhodnějších polohách, mají většinou návesní nebo ulicový půdorys, mladší sídliště se údolní řetězovou nebo rozptýlenou dvorcovou formou více podřizují podmínkám terénu i zemědělsko-pasteveckému způsobu života. Nejcharakterističtějším znakem uspořádání zdejších usedlostí, zvláště ve vyšších polohách, je snaha seskupit objekty do kompaktního čtyřstranného útvaru obklopujícího dvůr. V rozptýlené zástavbě a chladném větrném podnebí poskytovala takto utvářená usedlost relativně snesitelné podmínky vnitřního provozu i v zimním období. V níže položených částech území je pak i skladba usedlosti volnější. Sídla 35

mají v současnosti velký rekreační potenciál a se zvyšující se mobilitou obyvatelstva podmiňující dostupnost místních center i významný rezidenční potenciál do budoucna. Krajinný ráz širšího okolí je negativně poznamenaný vedením vysokého napětí. Kladným prvkem je zachovaná urbanistická struktura obcí, především Souvrati a Debrného, velmi hodnotná a pestrá krajinná mozaika, vysoký podíl lesních a trvalých travních porostů a jedinečná dominanta masivu Zvičiny v pozadí. Obr. č. 7: Lesní porosty v okolí obce Mostek v České republice naprosto běžný příklad nevhodného pasečného způsobu lesnického hospodaření ve stejnověkých monokulturách smrku ztepilého (Picea abies) Zdroj: http://amapy.centrum.cz/ Odpovědní zástupci Mostku by měli spolupracovat s majiteli lesních pozemků na administrativním území obce a dohodnout se s nimi na zvyšování podílů listnatých dřevin při umělých obnovách. Tímto postupem bude zajištěn vznik kvalitního různověkého porostu odpovídajícího druhovou skladbou i věkovou a prostorovou strukturou přirozenému lesu, který se v této zeměpisné šířce, nadmořské výšce a v daných stanovištních podmínkách má vyskytovat. V budoucích přirozených lesních porostech budou majitelé samozřejmě moci hospodařit v souladu s principy 36

udržitelného obhospodařování lesů, které proklamativně prosazuje Ministerstvo zemědělství ČR, tedy s používáním obnovní těžby výběrem jednotlivých stromů. 4. Funkční využití území, územní rozvoj, územní plán Využití území ( land-use ) v Mostku ve smyslu biofyzikálním i socioekonomickém je charakteristické pro obec v podhorské krajině ležící mimo rozvojové osy podél kapacitních komunikací a železničních koridorů v relativně značné vzdálenosti od velkých měst. Minimální podíl zastavěných ploch a nádvoří (18 ha, tj. 1,4 % z celkové rozlohy obce) naznačuje, že rezidenční funkce i funkce rekreační zaměřená na střednědobou a dlouhodobou pobytovou rekreaci není z hlediska využití území příliš významná (Viz Graf č. 1). Graf č. 1: Využití území ( land-use ) v obci Mostek v roce 2012 70,9% 15,0% 3,1% 2,6% 6,0% 1,4% 1,1% Orná půda Zahrady Trvalé travní porosty Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy Zdroj: ČSÚ MOS, 2013; Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. Nízký je podíl zemědělských půd, které tvoří pouze 275 ha, tj. 20,6 % z celkové rozlohy obce. Na jednoho obyvatele připadá 2 122 m 2 zemědělských půd. V ORP Dvůr Králové nad Labem činí podíl zemědělských půd 56,2 % z celkové rozlohy (5 284 m 2 /obyvatele), v okrese Trutnov činí podíl zemědělských půd 43,5 % z celkové rozlohy (4 155 m 2 /obyvatele), 37