Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

Transkript

1 Agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A027A (suterén)

2 Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace Oceňování zemědělské půdy Zadání úkolu

3 Definice půdy povrchová vrstva souše, vyvíjející se v důsledku působení půdotvorných faktorů a podmínek základní, omezený a neobnovitelný zdroj produkce potravin a přírodního bohatství

4 Půdotvorné faktory cl klima o organismy r relief půda = f ( cl, o, r, p, t...) p půdotvorný substrát t - time Jenny, 1941

5 Vývoj půdy Zdroj:

6 Taxonomické kategorie Referenční třída velké skupiny půd (koncovka sol) Typ hlavní oporná jednotka klasifikačního systému, určen výskytem a uspořádáním diagnostických horizontů Subtyp představují výrazné modifikace půdního typu označeny adjektivem určen především náznaky diagnostických horizontů Varieta vyjadřují méně výrazné znaky hydromorfismu, okyselení, zasolení aj.

7 Určení půdního typu Výkop sondy Popis půdního profilu Hlavní morfologický znak = diagnostické horizonty Umístěním, fyzikálními a chemickými vlastnosti. Všechny půdní horizonty tvoří půdní profil.

8 Popis půdního profilu Ap Bv C organominerální orba / kultivace kambický braunifikace půdotvorný substrát Půdní typ: Kambizem dystrická Horizont Ap Horizont Bv Horizont C

9 Referenční třídy 1.LEPTOSOLY 2.REGOSOLY 3.FLUVISOLY 4.VERTISOLY 5.ČERNOSOLY 6.LUVISOLY 7.KAMBISOLY 8.ORGANOSOLY 9.ANDOSOLY 10.STAGNOSOLY 11.GLEJSOLY 12.SALISOLY 13.NATRISOLY 14.ANTROSOLY

10 Zastoupení půdních typů v ČR Půdní typ Rozloha [km 2 ] Relativní zastoupení [%] Kumulativní zastoupení [%] Kambizemě 45724,00 58,02 58,02 Hnědozemě a Luvizemě 8256,00 10,48 68,50 Pseudogleje 7360,30 9,22 77,72 Podzoly 5460,00 6,93 84,65 Černozemě 4526,90 5,75 90,40 Fluvizemě 2285,50 2,90 93,30 Regozemě 1507,80 1,91 95,21 Smonice 1184,10 1,50 96,71 Černice 1005,30 1,28 97,99 Anthrosoly 262,80 0,33 98,32 Šedozemě 217,90 0,28 98,60 Gleje 190,20 0,24 98,84 Rendziny 184,20 0,23 99,07 Organozemě 79,60 0,10 99,17

11 Bonitace zemědělského půdního fondu Klasifikace a oceňování půd pro účely daňové a cenotvorné a pro účely směny pozemků Bonitace vychází z KPP* Agronomické a ekonomické vlastnosti zemědělského území nebo pozemku včetně reliéfu a klimatu Základem je BPEJ** Komplexní průzkum půd KPP * Bonitovaná Půdně Ekologická Jednotka BPEJ **

12 BPEJ je určitá část zemědělské půdy, která má stejné stanovištní a produkční vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem terénu základní mapovací a oceňovací jednotka Zdroj:

13 ÚKOL 1) Z mapy zjistěte 5 kódů BPEJ a jejich výměru 2) Popište charakteristiky BPEJ (KR, HPJ, svažitost a expozici, skeletovitost a hloubku půdy) 3) Zjistěte ceny vašich BPEJ v Kč/m 2, resp. 1 ha 4) Zjistěte cenu svých pozemků a vypočtěte 1 % daně 5) Zhodnoťte přírodní půdně klimatické vlastnosti vašich půd bodovou metodou (VÚMOP Praha)

14 6) Stanovte výnosnost půd v bodech z hlediska kategorizace území 7) Určete, v jaké zemědělské oblasti se vaše pozemky nachází 8) Určete třídu ochrany zemědělské půdy 9) Celková cena pozemků a celková daň

15 Klimatický region Kód regionů Symbol regionů Charakteristika regionů Suma teplot nad 10 C Průměrná roční teplota [ºC] Průměrný roční Pravděpodobnost suchých úhrn srážek [mm] vegetační období [%] Vláhová jistota ve vegetačním období 0 VT velmi teplý, suchý < T1 teplý, suchý pod < T2 teplý, mírně suchý T3 teplý, mírně suchý (7) (700) MT1 mírně teplý, suchý , MT2 mírně teplý, mírně vlhký (700) MT3 mírně teplý, vlhký, nížinný ,5 8, nad 10 7 MT4 mírně teplý, vlhký nad 10 8 MCH mírně chladný, vlhký nad 10 9 CH chladný, vlhký pod 2000 pod 5 nad nad 10 Zdroj: VÚZE (Klečka, 1973)

16 Hlavní půdní jednotka - HPJ půdní formy s příbuznými ekologickými a agronomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí půdy,.. Vyhláška č. 327/1998 Sb. charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci v ČR celkem 78 HPJ Zdroj:

17 Kombinace svažitosti a expozice Kód Svažitost Expozice Rovina 0-1 Všesměrná Mírný svah 2 Všesměrná Mírný svah 2 Jih JZ-JV Mírný svah 2 Sever SZ-SV Střední svah 3 Jih JZ-JV Střední svah 3 Sever SZ-SV Výrazný svah 4 Jih JZ-JV Výrazný svah 4 Sever SZ-SV Přikrý svah až sráz Příkrý svah až sráz 5-6 Jih JZ-JV sever SZ-SV 3 Pramen: VÚZE (Klečka, 1973)

18 Kombinace skeletovitosti a hloubky Kód Skeletovitost Hloubka 0 Žádná 0 hluboká 0 1 Žádná až slabá 0-1 Hluboká 0/1 2 Slabá 1 Hluboká 0 3 Střední 2 Hluboká 0 4 Střední 2 Hluboká až středně hluboká Slabá 1 Mělká 2 6 Střední 2 Mělká 2 7 Žádná až střední 0-1 Hluboká až střední Střední až silná 2-3 Hluboká až mělká Žádná až silná 0-3 Hluboká až mělká 0-2 Zdroj: VÚZE (Klečka, 1973)

19 Úřední cena půdy Vyhláška č. 3/2008 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Určí se jako ceny BPEJ v Kč/m 2, Upravená o přirážky, resp. srážky, a koeficient prodejnosti Z každé ceny vypočtěte daň, která činí 1 % Cena za 1 m 2, cena za 1 ha, cena za pozemek, 1% daň Zdroj:

20 Zdroj: VÚMOP Praha Přírodní půdně-klimatické vlastnosti Kategorie Body Hodnocení I nejúrodnější půdy II vysoce úrodné orné půdy III výrazně nadprůměrné úrodné orné půdy IV nadprůměrně úrodné orné půdy V průměrné úrodné orné půdy a nadprůměrné produkční travní porosty VI podprůměrné úrodné orné půdy a průměrné produkční travní porosty VII slabě úrodné orné půdy a průměrné produkční travní porosty VIII podprůměrné produkční travní porosty IX slabě produkční travní porosty X 10-0 pro agroekosystémy nevhodné plochy

21 Výnosnost půdy v bodech Nařízení vlády 241/2004 Sb. o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními pro vymezení míry vhodnosti ZP pro stupeň zemědělského využití při kategorizaci zemědělského území je výnosnost ZP výchozím ukazatelem je charakteristika jednotlivých BPEJ toto hodnocení je jedním ze základních kritérií pro vymezení méně příznivých oblastí Zdroj:

22 Třídy ochrany ZPF Do I. třídy - produkčně i mimoprodukčně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinném nebo jen málo sklonitém terénu, bez nebo slabě skeletovité, hluboké až velmi hluboké, s dobrou retencí a infiltrací vody a živin. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti. Ve III. třídě ochrany jsou vymezeny půdy (stanoviště) v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou funkcí produkční i průměrnými charakteristikami pro ochranu vod. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s podprůměrnými charakteristikami zvláště produkčními. Jsou zde však také půdy (stanoviště) s poměrně dobrými vlastnostmi hydrologickými, které však bylo nutno méně uvažovat. V. třída ochrany obsahuje BPEJ s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením. Většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné.