VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
Planety Terestrické planety Velké planety
Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy dělí do dvou skupin 1. na planety podobné Zemi, tzv. vnitřní (kamenné) planety: Merkur, Venuše, Země, Mars 2. na vnější (plynné, obří) planety: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun Uvedeno v pořadí rostoucích vzdáleností od Slunce
Vnitřní (kamenné) planety MERKUR VENUŠE ZEMĚ Měřítko 100 mil. km MARS 1 AU
Merkur Vzdálenost od Slunce 0,4 AU Poloměr 2 439 km (0,38 R z ) Rok má 58,7 dní, doba rotace 88 dní Teplota 427 až -173 C Objem a hmotnost cca 0,055 Země Nemá atmosféru, satelity ani prstence Pevné těleso, nejvíce železa Povrch poset krátery a zlomy
Merkur - zajímavosti Magnetické pole: slabé (asi 1% pozemského) Výzkum: Mariner 10 (NASA): průlety 1974 a 1975 Messenger (NASA) : průlety 2008, 2009, na oběžnou dráhu v r. 2011 Je obtížné pozorování Merkuru ze Země vždy je velmi blízko Slunci. Můžeme jej vidět jen krátce po západu nebo před východem Slunce
Povrch Merkuru (Messenger)
Venuše Vzdálenost od Slunce 0,72 AU Poloměr 6 052 km (0,95 R z ) Doba rotace 243 dní Rok 226 dní = 0,62 roku Teplota 470 C Objem a hmotnost cca 0,8 Země Nemá satelity ani prstence Tlak v atmosféře až 90x větší než na Zemi
Venuše - zajímavosti Retrográdní = zpětná rotace Povrch z taveniny Hustá atmosféra se skleníkovými plyny (CO 2, páry H 2 SO 4 ) V atmosféře jsou žíravé kyseliny a neustálé vichřice. Na Venuši prší kyselina sírová. Vyskytují se myšlenky o možném mikrobiálním životě ve vysokých vrstvách atmosféry. V tomto prostředí jsou příznivější podmínky ( teplota, tlak, hustota, složení) Venuši můžeme pozorovat podobně jako Merkur krátce po západu Slunce tehdy ji říkáme Večernice nebo před východem Slunce tehdy ji říkáme Jitřenka.
Venuše - zajímavosti Výzkum: Mariner 2 (1962) a Mariner 5 (1967) (NASA) : průlety Veněra (Rusko) 1966 1985: průlety, přistání a oběžná dráha Pioneer Venus (NASA) 1978 1992: oběžná dráha a sestup do atmosféry Magellan (NASA) 1990 1994: oběžná dráha, radarové mapování Venus Express (ESA) 2006 2009: oběžná dráha
Povrch Venuše (Magellan - radar)
T a T a 3 2 1 2 2 3 1 3 2 Země Vzdálenost od Slunce 1 AU = 150 miliónů km Poloměr 6 378 km Rok má 365,2422 dne, doba rotace 1 den = 23 hod 56 min 4 s Teplota: min -88, max. 58, průměrná 14 C Objem 1,083.10 12 km 3 Hmotnost 5,97.10 24 kg Hustota 5 515kg/m 3 1 satelit - Měsíc
Povrch: pevnina (29%), moře a oceány (71%) Atmosféra: dusík (78%), kyslík (21%), oxid uhličitý, vodní pára; tlak na povrchu 0,1 MPa Země Tvar: geoid (zploštělá koule) Země je živá planeta: Sopečná činnost Zemětřesení Činná sopka na Aljašce
Země - zajímavosti: Polární záře Zdroj:cs.wikipedia.org
Země - zajímavosti Doposud naše pět miliard let stará Země zcela jasně nutí magnety, aby směřovaly k (definovanému) severu. Tato záhada je stále předmětem studia, ale nedávné úvahy vedou k tomu, že by příčinou regenerace mohly být pohyby v jádře a rotace Země. Odkaz na zdroj
Magnetosféra Země - zajímavosti Podmínkou vzniku zemské magnetosféry je magnetické pole Země, které vzniká v magnetohydrodynamickém dynamu v magnetickém toku uvnitř zemského jádra. Planety bez magnetického pole (a tedy i bez magnetosféry) nejsou tak dobře chráněny proti slunečnímu větru Odkaz na zdroj
Země z oběžné dráhy (ISS)
Země z oběžné d (ISS)
Měsíc Jediný přirozený satelit Země Vzdálenost od Země má 384 403 km Poloměr 1730 km = 0,27 R Z Hmotnost 7,34.10 22 kg = 0,02 M Z Hustota 3,344 g/cm 3 Gravitace 1,622 m/s 2 = 0,16 g Země Vychýlení osy k ekliptice 1,54
Výzkum: Měsíc - zajímavosti automatické sondy Luna (Rusko býv. SSSR) 1959 1976: průlety, oběžná dráha, přistání, automatické vozítko Lunochod 1 a Lunochod 2 Ranger (NASA) 1961 1965: tvrdý zásah Měsíce Lunar Orbiter (NASA) 1966 1967: oběžná dráha Surveyor (NASA) 1966 1968: přistání na povrchu Clementine 1994, Lunar Prospector 1998 1999 (NASA) : detailní průzkum Měsíce z oběžné dráhy člověk na Měsíci Apollo 11(USA) 20.7.1969 první kosmonaut N. Armstrong
Měsíc - zajímavosti Měsíc pravděpodobně vznikl po nárazu tělesa velikosti Marsu do Země před 4,5 miliardami let zakryje-li Měsíc část nebo celý kotouč Slunce, nastává zatmění Slunce pokud naopak Země vrhne stín na Měsíc, nastane zatmění Měsíce
Měsíční vozidlo (Apollo)
Vzdálenost od Slunce: 1,52 AU Poloměr: 3 398 km (0,53 R z ) Rotační doba: 1,03 dne (24,6 hodiny) Rok: 687 dní = 1,9 let Teplota: min.-87 C, průměrně - 63 C, max. -5 C Objem: 0,15 Země, Hmotnost 0,107 Země, Hustota 3,94 g/cm 3, gravitace 3,69 m/s 2 Sklon dráhy k ekliptice 1,85 2 satelity: Phobos a Deimos nemá prstence Mars
Mars - zajímavosti Povrch: pevný kameny, písek, krátery, hory (až 25 km vysoké vyhaslé sopky), hluboká údolí polární čepičky z ledu a zmrzlého oxidu uhličitého Atmosféra: řídká, především oxid uhličitý, tlak na povrchu max. 1 kpa (100x menší než na Zemi), mraky z ledových krystalků, písečné bouře, vítr, větrné víry Voda: led těsně pod povrchem i na povrchu, vodní pára v atmosféře, možná tekutá voda pod povrchem, nebo slané roztoky na povrchu voda v kapalném skupenství nemůže za současných podmínek (nízký atmosférický tlak a povrchová teplota) dlouhodobě existovat;v minulosti byla pravděpodobně tekutá voda i na povrchu Marsu oceán,řeky, jezera na dně kráterů, déšť Magnetické pole: slabé
Okraj kráteru Victoria na Marsu (Opportunity)
Poloměr: 9 14 km (nepravidelný tvar) Doba oběhu kolem Marsu: 0,32 dne Průměrná vzdálenost od povrchu Marsu: 5,8 tis. km Zajímavosti: stále se přibližuje k Marsu a asi za 100 miliónů let se pravděpodobně rozpadne Phobos
Poloměr: 5 8 km (nepravidelný tvar) Doba oběhu kolem Marsu: 1,26 dne Průměrná vzdálenost od povrchu Marsu: 20,1 tis. km Zajímavosti: oba měsíce Marsu jsou nejspíše původně planetky, tzv. asteroidy, zachycené gravitačním polem Marsu Deimos