Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Tvořivá škola ZŠ Chotěšov Č.j.: OŘ 11/2007 VV 1
1. a 2. stupeň: 1. 9. ročník Vypracovali: Mgr. Vladimír Foist, Mgr. Miroslav Čáp, koordinační tým učitelů ZŠ Chotěšov Přepracovala k 1. 9. 2014 Mgr. Jarmila Koubková, tým učitelů ZŠ Chotěšov 2
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Motto: Je normální, když něco pokazíš, ale vždycky by sis měl(a) vytvořit šanci, jak to napravit. 3
Základní škola Chotěšov, okres Plzeň - jih, příspěvková organizace IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: Údaje o škole: Název školy: Adresa školy: Tvořivá škola, ŠVP pro základní vzdělávání Základní škola Chotěšov, okres Plzeň jih, příspěvková organizace Plzeňská 388, 332 14 Chotěšov Jméno ředitele: Mgr. František Halada Kontakty: tel. č.: 377 900 342, 377 900 984-5 e-mailové spojení info@zcschotesov.eu Zřizovatel: Název: Obec Chotěšov Adresa: Plzeňská 88, 332 14 Chotěšov Kontakty: tel. č.: 377 183 714 Další údaje: IČO : 75006707 IZO RED: 600 070 450 Koordinátor: Mgr. Jarmila Koubková Platnost dokumentu od: listopad 2007.. podpis ředitele školy 4
1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 1.1. Úplnost a velikost školy Škola využívá rekonstruovanou budovu čp. 388. Součástí areálu školy je ekologická školní zahrada, učebna v přírodě, sportovní hala po rekonstrukci. Druhou budovou je budova školní jídelny a kuchyně nová přístavba školní jídelny u budovy školy byla otevřena od 1. 9. 2014. Na základě koncepčního plánu průběžně pokračuje obnova materiálního zabezpečení školy. Byla přestavěna knihovna, kompletně vybavena počítačová učebna, nově byla zbudována učebna fyziky a chemie spolu se zcela novou cvičnou kuchyní. Novým nábytkem byla vybavena většina kmenových učeben. Pro žáky s poruchami učení byla vybavena nová učebna. Komplexně prošly obměnou učebnice podle školního vzdělávacího programu. Byla přestěhována školní družina a obnovena funkce školního klubu. Školní dílna má 20 pracovních míst. Je postupně dovybavována. Pro výuku tělesné výchovy je využívána sportovní hala, gymnastická tělocvična a venkovní areál. 1.2. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor školy tvoří pedagogičtí pracovníci ZŠ Chotěšov - ředitel školy, statutární zástupce ředitele a 20 pedagogů z toho dvě vychovatelky ŠD, vychovatelka ŠK a tři pedagogové pracují na částečný úvazek jako asistenti. Kvalifikovanost pedagogů je 100%, všichni mají vysokoškolské vzdělání. Věkový průměr pedagogického sboru je 39 let. 1.3. Charakteristika žáků Převážnou část žáků tvoří děti z obce Chotěšov a její spádové oblasti Losina, Hoříkovice, Mantov a Týnec, dojíždějí i děti ze vzdálenějších míst. Dětí cizích státních příslušníků je na naší škole minimum. Máme zkušenosti i s integrací dětí, převážně s poruchami učení a chování Podle provedených průzkumů je zde vysoké procento (cca 40%) dětí se SPU a dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, charakterizované velmi nízkým vzdělanostním potencionálem. Proto funguje velmi dobře školní klub a školní družina. V rámci ŠK funguje přibližně 15 zájmových útvarů týdně. 5
1.4. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce s rodiči žáků je na dobré úrovni. Rodiče mohou navštívit školu kdykoliv po vzájemné domluvě, v době třídních schůzek a v době akcí pro veřejnost (Den otevřených dveří, dílny s rodiči, vánoční trh a koncert v prostorách chotěšovského kláštera, Den dětí atd. ). Rodiče jsou o činnosti školy informováni prostřednictvím výroční zprávy školy, nástěnky u vchodu školy a od září 2006 také na webových stránkách ZŠ. Užší vztah se školou je navázán pomocí třídních důvěrníků soustředěných ve školské radě. Rada pomáhá škole v získávání sponzorských darů na odměny v různých soutěžích a spolupracuje na řadě projektů (sportovní turnaje, exkurze do závodů, kroužky atd. ). Školská rada se pravidelně schází 2x do roka a vždy, kdy je třeba řešit nějaký problém. Pravidelně je přizván i ředitel školy. Úzce spolupracujeme s obcí při jejích akcích, ať již jejich zajišťováním nebo kulturním vystoupením našich žáků. Na velmi dobré úrovni je spolupráce při řešení problémů žáků i jejich zákonných zástupců s pracovnicemi OSVZ (OSPOD) Stod, s Pedagogicko - psychologickou poradnou v Plzni a SVP. V roce 2013 bylo zřízeno školské poradenské pracoviště, kde působí psycholog z PPP Plzeň. Díky speciálnímu programu MŠMT bylo možné ve škole využít službu asistenta pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním. 1.5. Dlouhodobé projekty a spolupráce Jsme součástí sítě škol zabývajících se ekologickou výchovou M.R.K.E.V. Ekologické aktivity vyústily v úspěšný projekt Z lavic do přírody, v rámci něhož byla zbudována ekologická školní zahrada s pergolou jako venkovní učebnou. Podílíme se na programu, který podporuje zdraví dětí prodejem školního mléka a zdravých výrobků. Pedagogové spolupracují na školních projektech 4x ročně. Pořádáme řadu kulturně vzdělávacích akcí, exkurze, lyžařské kurzy a školní výlety, kde se zaměřujeme na stmelování třídního kolektivu, týmu a respektování druhých. Naše škola úzce spolupracuje s hnutím Stonožka. Projektově řešíme také drobné úkoly se žáky naší školy, pravidelně přerozdělujeme finanční zisk z doplňkové činnosti a školního plesu pro dětské a učitelské projekty. V rámci projektu Moderní škola jsme získali více jak 2 mil. korun, v rámci projektu Peníze školám více jak 1 mil. korun. Organizujeme MD Elmont florbalovou ligu, do níž se zapojuje více než 10 školních sportovních klubů a škol Plzeňského kraje. 6
2. CHARAKTERISTIKA ŠVP Škola patří mezi středně velké venkovské školy, má určitá specifika v organizaci výuky omezení v možnostech nabídky volitelných předmětu a jejich vzájemném propojování se snažíme nahradit formou kroužků a jiných mimoškolních aktivit. Situace je komplikována socio - kulturním prostředím. 2.1. Zaměření školy Škola je zaměřena na: výuku cizích jazyků od 1. ročníku formou zájmových útvarů práci s výpočetní a komunikační technikou od 1. ročníku sportovní výchovu doplněnou mimoškolní aktivitou kreativní a výtvarnou výchovu podporovanou keramickou dílnou a množstvím zájmových útvarů Chceme: - učit žáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě, tzn. méně encyklopedických poznatků, preferování činnostního učení se zaměřením na praxi - podporovat ve výuce efektivní metody, jako je skupinové (kooperativní) a projektové vyučování, kterými vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu; - vést žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, podporovat zavádění a využívání výpočetní techniky do všech předmětů, podporovat výuku na počítačích a jejich využívání; - preferovat sportovní výchovu, vést žáky ke zdravému životnímu stylu; - vést žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu; - stejnou péči věnovat všem žákům; - klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, neboť pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi); - podporovat i žáky s jiným druhem nadání, než je intelektuální, např. hudebním, pohybovým, manuálním, estetickým apod. - provádět rozumnou integraci dětí zaostávajících či jinak postižených přímo ve třídách základní školy s ostatními dětmi 7
- zaměřovat se i na žáky nadané, vytvořit jim podmínky pro jejich rozvoj - zúčastňovat se různých soutěží školního i okresního charakteru, kde mají žáci rovněž možnost se prezentovat, zejména při přípravě na tyto soutěže dochází k rozvoji jejich nadání Chceme dále rozvíjet silné stránky školy a maximálně eliminovat a napravovat to, co považujeme za nedostatky. 3. VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 3.1. Cíle základního vzdělávání Vize školy a hlavní cíle Naše škola se stane místem, kam bude každé dítě rádo chodit, kde získá základní znalosti a kde se rodiče a veřejnost budou moci zapojit do vzdělávacích programů vedoucích k rozvoji jejich dětí. Ne všichni žáci budou ve všech oblastech dosahovat vynikajících výsledků, ale jsme přesvědčeni o tom, že většina dětí může být lepší a může se do školy těšit. Různými cestami zapojíme rodiče do činnosti školy a budeme spolupracovat s jinými organizacemi a firmami, které přispějí k celkovému zlepšování školy. Náš vzdělávací program a výuka budou odrážet potřeby a zájmy všech dětí a budou provázeny vysokým očekáváním výsledků a realizovány s velkým zaujetím. Hlavním záměrem práce školy je proto vychovat zdravě sebevědomého žáka, který dokáže vyjádřit, zdůvodnit a obhájit svoje názory a tím se aktivně zapojit do života společnosti. V souladu s východisky a cíli školního vzdělávacího programu Tvořivá škola je zapotřebí vytvářet osobnost postupně vyzrávajícího mladého člověka, který se projevuje jako demokratický občan jednající v souladu se základními mravními a životními hodnotami. Škola proto bude vytvářet pozitivní vztah ke vzdělání, motivovat k dalšímu celoživotnímu vzdělávání a osvojení si strategie učení. Naučí žáky logicky uvažovat a řešit problémy, komunikovat, spolupracovat, respektovat práci druhých a poznávat své reálné možnosti v životní i profesní orientaci. Hlavní cíle školy: Tvořivost - škola pomáhá rozvíjet živé, imaginární a kreativní myšlení žáků, kteří jsou aktivními spolutvůrci vyučovacího procesu a svět je jim představován jako místo tvořivé seberealizace člověka (viz. cíle ŠVP Tvořivá škola). Individuální přístup a akceptování rozdílů mezi žáky - vyvážený přístup všech pedagogů umožní individuální práci s jednotlivými dětmi, rozvíjení jejich vloh i odstraňování handicapů. Vychovává tak děti k toleranci, snášenlivosti a porozumění a pro život v evropské 8
společnosti, kde se národní svébytnost a respekt ke kulturní a etnické rozdílnosti bude spojovat s akceptováním hodnoty společenského základu lidství. Umožní pozitivní orientaci a hledání společensky prospěšného místa v životě. Škola jako centrum vzdělanosti v obci. Stát se otevřenou školou nejen pro mimoškolní aktivity žáků, ale i pro mládež mezi 15-18 lety. Umožnit další vzdělávání dospělým občanům obce. Kroky k plnění Výuka ve všech ročnících bude probíhat dále podle školního vzdělávacího programu Tvořivá škola v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Zkušenosti z uplynulých školních let pod vedením koordinátora ŠVP konzultovat se všemi vyučujícími a v případě potřeby je začlenit do upravené verze ŠVP. Pokračovat v současné velmi dobré péči o integrované žáky. Zajistit jim nadstandardní péči (např. práce dvakrát týdně v malém kolektivu 3-5 dětí, relaxace, cvičení a práce s pomůckami, vytvoření individuálního plánu práce) a úzce spolupracovat s pedagogicko - psychologickou poradnou. Pokračovat v asistentské činnosti při práci se žáky se SPU a chování. Případně s integrovanými žáky. Rozsah asistentské činnosti individualizovat podle požadavků třídních učitelek a finančních možností školy. Výhledově usilovat o zřízení poradenského pracoviště. Současně se, zejména prostřednictvím individuálního přístupu a zájmové činnosti, věnovat dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Pro nadané žáky vypracovávat ve spolupráci se speciálním pedagogem a výchovným poradcem individuální vzdělávací plán, který jasně stanovuje rozsah rozšíření učiva ve vzdělávací oblasti či předmětech, ve kterých žák vyniká. Základní podstatou obohacení práce pro nadané děti je změna obsahu i procesu učení. Hlavním těžištěm práce s nadaným žákem je zadávání úkolů, jejichž řešení vyžaduje vyšší úroveň myšlení a podporuje představivost a generalizaci. Využívat alternativní metody a formy výuky - základem bude způsob učení, který staví na osobních předpokladech každého žáka. Používané metody musí být pro žáky zajímavé a motivující. Učit děti spolupráci. Důraz klást na propojování výuky s praktickými zkušenostmi žáků, např. metodou projektového vyučování. V rámci možností nabídnout okruh volitelných předmětů ve všech ročnících druhého stupně a podporovat tak diferenciaci zájmů žáků. To umožní větší rozvoj předpokladů a vyšší motivaci při studiu zvolených předmětů, současně vede žáky k zodpovědnému výběru svého budoucího zaměření Při hodnocení žáků dodržovat pravidla daná v klasifikačním řádu: - hodnotit žáka objektivně, spravedlivě, včasně, pravidelně, - respektovat individuální potřeby žáka, přihlížet k nim, - dbát, aby hodnocení bylo zároveň motivací pro další práci, - před hodnocením výsledku dávat přednost hodnocení procesu vzdělávání. 9
1. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Dostatek informačních zdrojů - knihovna, internet, exkurze Propojení informací se skutečným životem Samostatnost, vlastní úsudek, iniciativa, tvořivost, zodpovědnost Komunikační dovednosti, spolupráce, týmová práce Prezentace vlastních výsledků Tvořivost (práce na projektech) Práce v motivujícím prostředí Práce s přiměřeným učivem Hodnocení formou zpětné vazby Hodnocení za to, co žák zvládá, ne za to, co neumí Stanovení dílčích cílů Zařazování metod, které podporují zvídavost Využívání kladného hodnocení Osobní příklad 2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Poznatky nejsou žákům předkládány v hotové podobě Uplatňování mezipředmětových vztahů Objevování vzájemných vztahů a příčin přírodních, společenských a dalších jevů a dějů Přechod od frontálního vyučování k aktivizujícím metodám Praktická cvičení Rozvíjení schopnosti logického uvažování Podpora netradičních způsobů řešení 3. Vést žáky všestranné, účinné a otevřené komunikaci Prostor pro střetávání a komunikaci různými formami (ústně, písemně, výtvarnými prostředky, pomocí technických prostředků atd.) Dodržování etiky komunikace Předpoklad poznávání sebe a vztahů k jiným Práce v týmu 10
4. Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých Jasná pravidla pro soužití ve škole - práva, povinnosti, sankce Atmosféra demokracie a přátelství Kooperativní učení, spolupráce ve výuce Spolupráce učitelů a žáků, spolupráce s rodiči a dalšími partnery. 5. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti Učit se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnutí Demokracii a svobodu nezaměňovat za anarchii Nutnost dodržování mravních hodnot a slušného jednání Vhodnou formou prosazovat své zájmy Učit se argumentovat Žákovský senát účast zástupců tříd 6. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě Orientace ve vlastním citovém životě a v citových vztazích S pomocí dospělých řešit své citové vztahy Učit otevřeně a kultivovaně projevovat své city Učit ohleduplnému a citlivému vztahu k lidem, k přírodě a ke kulturním a etickým hodnotám Důstojnost lidské osoby. Pozitivní hodnocení sebe. Prosociální chování v osobních vztazích, pomoc, darování, dělení se, spolupráce, přátelství. 7. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný Čistota prostředí školy Vhodné prostředí - účelnost, funkčnost, estetičnost, bezpečí - spoluúčast na jeho úpravě Organizace denního režimu ve prospěch žáků (časová, obsahová) Zdravý stravovací a pitný režim Škola bez návykových látek Důsledná prevence šikany a násilí 11
Vztahy ve škole - úcta, sounáležitost, uznání Respektování individuálních rozdílů, motivační hodnocení 8. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi Chápání principů a fungování demokracie v osobním životě i ve škole a společnosti Otevřenost vůči spolužákům Solidarita s druhými Rozvíjení kritických postojů k negativním projevům ve škole i společnosti Rozvíjení schopnosti empatie Multikulturní výchova porozumění odlišnému způsobu života lidí z jiných kultur Vytváření podmínek pro adaptaci žáků z jiných kulturních prostředí Prosociální chování ve veřejném životě. Solidarita a sociální problémy. Pozitivní hodnocení druhých. 9. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci Uplatňování sebehodnocení žáků Informační a poradenská činnost v oblasti profesní orientace Osvojování základních pracovních dovedností a návyků Výstupní hodnocení žáků 10. Do celkového pojetí ŠVP byla zařazena Etická výchova Etická výchova žáka především vede: k navázání a udržování uspokojivých vztahů, k vytvoření si pravdivé představy o sobě samém, k tvořivému řešení každodenních problémů, k formulaci svých názorů a postojů na základě vlastního úsudku s využitím poznatků z diskuze s druhými, ke kritickému vnímání vlivu vzorů při vytváření vlastního světonázoru, k pochopení základních environmentálních a ekologických problémů a souvislostí moderního světa. 12
4. KLÍČOVÉ KOMPETENCE Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě. KOMPETENCE K UČENÍ umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem k žákům jim umožňujeme prožít úspěch. Žákům pomáháme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcovat jejich tvořivost. Žáci se zúčastňují různých soutěží a olympiád. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit. Při výuce motivujeme žáky řešením problémů z praktického života. Žáky vedeme k tomu, aby uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat informace ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných, mediálních a počítačových, včetně internetu. Podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží. Starší žáci připravují různé aktivity pro mladší spolužáky (divadlo, soutěže ). Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň naslouchat názorům jiných. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami. 13
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ - rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení. Sociální kompetence vyvozujeme na základě praktických cvičení a úkolů (při Tv, na lyžařském kurzu apod.). Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. - sociální dovednosti, které jsou zaměřeny nejen na vlastní prospěch, ale také na prospěch jiných lidí a celé společnosti - správné způsoby komunikace - respekt k hodnotám, názorům a přesvědčení jiných lidí - schopnost vcítit se do situací ostatních lidí - pozitivní představu o sobě samém a schopnost účinné spolupráce. KOMPETENCE OBČANSKÉ- připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti V třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování. Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách. Je kladen důraz na environmentální výchovu. Žáky vedeme k třídění odpadů. Žáky zapojujeme do projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů. KOMPETENCE PRACOVNÍ - pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci (Úřad práce). Výuku doplňujeme o praktické exkurze. Výběrem volitelných předmětů pomáháme žákům při profesní orientaci. 14
4.1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Při zabezpečení výuky těchto žáků postupujeme podle zákona 561/2004 Sb. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.11)165/06 4.2. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny v Plzni. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. S dětmi pracuje vyškolená asistentka ( na 1. stupni ) a zkušení učitelé českého jazyka a matematiky (na 2. stupni). V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení, je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno učitele, který bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. 4.3. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, 15
zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy) i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky ), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení se do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, vedením skupiny. Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Velmi často se stává, že tito žáci mají výkyvy v chování. Je nutné toto chování řešit s pedagogickým optimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. 4.4. Vzdělávání žáků s autismem Jedná se o žáky s lehčími formami autismu (s autistickými rysy ). Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního vzdělávacího plánu. Učitel musí s žáky stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s takto postiženými spolužáky. Na základě posouzení SPC o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. 16
4.5. Vzdělávání žáků s poruchami chování Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně-vzdělávacího plánu. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci. Učitel musí s žáky stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem, zavést systém pochval a trestů. 4.6. Vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) Vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením bude realizováno (v souladu se školským zákonem 561/2004 Sb., vyhláškou č. 73/2005 Sb., vyhláškou 147/2011 Sb.) formou individuální integrace, škola nemá zřízenu speciální třídu pro žáky s lehkým mentálním postižením. Žák bude převeden do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením (dle 9 vyhlášky 147/2011 Sb.): a) na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, jehož součástí je navržení konkrétních podpůrných opatření b) po projednání se zákonným zástupcem žáka, včetně poskytnutí srozumitelného poučení podle informovaného souhlasu c) s informovaným souhlasem uděleným zákonným zástupcem žáka na formulář, který je vypracován dle přílohy k vyhlášce 147/2011 Sb. Žák bude vzděláván dle individuálního vzdělávacího plánu, který vypracuje škola na základě doporučení školského poradenského zařízení. 17
Vzdělávací obsah v IVP bude vycházet z RVP-ZV Přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Učební plán pro 1.-5. ročník je zpracován dle RVP ZV- Přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a je uveden v kapitole 6.3. Předměty speciálně pedagogické péče budou zařazeny do vzdělávacího obsahu dle aktuální nabídky školy a hodiny budou čerpány z disponibilní časové dotace dle učební plánu. 5. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA jsou realizována v jednotlivých předmětech (viz. učební osnovy). 1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita SOCIÁLNÍ ROZVOJ Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika 18
2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování 3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí 19
6.MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu 20
6. UČEBNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY 6.1. I. stupeň 1. 5. ročník Celkem povinně hodin 20 22 24 26 26 118 14 Oblasti Jazyk a jazyková komunikace Min. časová dotace Předměty 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník Součet Disponibilní časová dotace 35 Český jazyk 9 9 9 8 7 42 7 a literatura 9 Cizí jazyk AJ - - 3 3 3 9 - Matematika a její 20 Matematika 4 5 4 5 4 22 2 aplikace Informační a 1 Základy - - - - 1 1 - komunikační technologie práce na PC Člověk a jeho svět 12 Prvouka 2 2 2 - - 6 Vlastivěda - - - 2 2 4 2 Přírodověda - - - 2 2 4 Umění a kultura 12 Hudební 1 1 1 1 1 5 - výchova Výtvarná 1 2 2 1 1 7 - výchova Člověk a zdraví 10 Tělesná 2 2 2 2 2 10 - výchova Člověk a svět 5 Pracovní 1 1 1 1 1 5 - práce výchova Volitelné 3 - - - 1 2 3 3 21
Poznámka: V 5. ročníku je zařazený předmět Informační a komunikační technologie - zahrnuje základy práce na PC. Na II. stupni budou moci žáci pokračovat ve volitelném předmětu Výpočetní technika. Volitelné předměty: Předměty 4. ročník 5. ročník Součet Pohybové hry PH 1 2 3 Seminář z ČJ ČJs 1 2 3 Volitelný předmět bude nabízen žákům podle situace v daném školním roce (aprobovanost učitelů) a dále podle počtu žáků, resp.tříd. 22
6. 2. II. stupeň 6. 9. ročník Celkem povinně hodin 28 30 32 32 122 24 Min. Oblasti časová dotace Jazyk a jazyková komunikace 15 Předměty 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník součet Český jazyk a literatura Z toho disponibilní časová dotace 5 5 5 5 20 5 12 Cizí jazyk AJ 3 3 3 3 12-6 Další cizí jazyk - - 3 3 6 6 Matematika a její aplikace 15 Matematika 4 5 5 5 19 4 Informační a Informační a - - - komunikační technologie 1 komunikační technologie 1 1 - Člověk a Dějepis 2 2 1 2 7 společnost 11 Občanská 11-1 1 1 1 4 výchova Člověk a příroda Fyzika 1 2 2 1 6 21 Chemie - - 1 2 3 23 2 Přírodopis 2 2 2 1 7 Zeměpis 2 2 2 1 7 Umění a kultura 10 Hudební výchova 1 1 1-3 Výtvarná výchova 2 2 1 2 7 10 - Člověk a zdraví 10 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 Výchova ke zdraví - - 1 1 2 10 - Člověk a svět 3 práce Pracovní výchova 1 1 1 1 4 1 Volitelné 6 2 2 1 1 6 6 23
Volitelné předměty: Předměty 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Součet Výpočetní technika VT 2 2 1 1 6 Konverzace v AJ KAJ - - - 1 1 Pracovní činnosti Pč 2 2 1-5 Poznámka: Volitelný předmět bude nabízen žákům podle situace v daném školním roce (aprobovanost učitelů) a dále podle počtu žáků, resp.tříd. 24
7. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 7.1. Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání. Obecné zásady: - při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi - při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici - podklady pro klasifikaci učitel získává: 1. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování 2. zkouškami písemnými, ústními, praktickými, pohybovými, didaktickými testy - písemnou práci z učiva za delší období (čtvrtletní práce) přesahující 30 minut mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu takové práce oznámí vyučující žákům předem (nejméně jeden týden) a ostatní vyučující informuje zápisem termínu do třídní knihy - na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období přihlíží se k systematičnosti v práci žáka, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období - v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě 7.2. Způsob získávání podkladů pro hodnocení Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. 25
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škola sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů. 7.3. Sebehodnocení Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období. 7.4. Hodnocení a klasifikace Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 26
Žák je běžně klasifikován, pokud jeho docházka do školy činí minimálně 70% časové dotace vyučovacích hodin v klasifikačním období. Při nižší docházce (pod 70%) je žák před uzavřením klasifikace komisionálně přezkoušen. Pokud neprokáže alespoň základní znalosti, není z příslušného předmětu klasifikován a tato skutečnost může být na konci školního roku důvodem pro opakování ročníku. Při dlouhodobé nemoci spojené s hospitalizaci v nemocnici jsou zákonní zástupci žáka povinni informovat se o probíraném učivu a zabezpečit tak žákovi přenos informací o probíraném učivu. Na dobu strávenou v nemocnici se nevztahuje ustanovení o 70% povinné účasti na docházce. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Vyhodnocení každého písemného projevu žáka zadá vyučující do informačního systému Škola OnLine nejdéle 14 dní od data písemné práce. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období. 27
Vyučující je povinen výsledky klasifikace a chování vkládat nejméně 1x týdně do informačního systému KATEDRA Škola OnLine. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky - formou elektronické ŽK - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období) - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, 28
krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Na žádost učiliště nebo střední školy rozhodne ředitel školy o zpracování hodnocení žáků. Třídní učitel v tom případě zpracuje výstupní hodnocení žáka v posledním roce plnění povinné školní docházky. V případě přihlášky žáka na víceleté gymnázium zpracuje toto hodnocení v pátém nebo sedmém ročníku ZŠ. 7.5. v předmětech s převahou naukového zaměření Stupeň 1 (výborný) Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 3 (dobrý) 29
Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 4 (dostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy. Stupeň 5 (nedostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen. 30
7.6. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. 31
7.7. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a) v předmětech s převahou naukového zaměření Stupeň 1 (výborný) - ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky - myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně - je schopen samostatně studovat vhodné texty - pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné - je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů - vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně - umí a používá kompenzační pomůcky - pracuje spolehlivě s upraveným textem - po zadání práce pracuje samostatně Stupeň 2 (chvalitebný) - v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky - myslí logicky správně - je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty - pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné - je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů - vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně - umí a dovede použít kompenzační pomůcky - pracuje spolehlivě s upraveným textem - po zadání práce učitelem pracuje s jistotou Stupeň 3 (dobrý) - má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků - myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby - je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele - pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné - je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele - vyjadřuje se obtížně a nepřesně 32
- dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele - pracuje spolehlivě s upraveným textem - nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat Stupeň 4 (dostatečný) - má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků - v myšlení se vyskytují závažné chyby - je nesamostatný v práci s vhodnými texty - práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné - málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů - jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti - kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami - má velké obtíže při práci s upraveným textem - závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit Stupeň 5 (nedostatečný) - požadované poznatky si neosvojil - samostatnost v myšlení neprojevuje - je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele - žák nepracuje pro tým - správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen - jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti - kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele - s upraveným textem nedovede pracovat - chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele 7. 8. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 (výborný) - v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost - pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí - jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný - osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě 33