V l á d n í n á v r h,

V l á d n í n á v r h, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 21. listopadu 2008 v Praze.

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 21. listopadu 2008 v Praze.

P ř edkládací zpráva pro Parlament Dne 21. listopadu 2008 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic. Za českou stranu Dohodu podepsal ministr financí Ing. Miroslav Kalousek, za syrskou stranu Dohodu podepsal místopředseda vlády pro ekonomické záležitosti pan Abdallah Dardari. Vláda ČR vyslovila souhlas se sjednáním této Dohody svým usnesením č. 1257 ze dne 8. října 2008. I. Sýrie je republikou s autokratickými rysy a silným vlivem armády. Od roku 1963 je v zemi udržován výjimečný stav, který je zdůvodňován válečným stavem s Izraelem a který poskytuje značné pravomoci rozvětvené státní bezpečnosti. Přestože Sýrie má některé instituce demokratické vlády (např. parlament), existují v zemi paralelní struktury moci provázané klanovými a rodinnými svazky, které jsou napojeny na bezpečnostní aparát země. Prezident republiky vydává veškerá hlavní rozhodnutí v otázkách vnitřní politiky, národní bezpečnosti, mezinárodně-politických vztahů a národního hospodářství. Tato rozhodnutí jsou uskutečňována za poradní podpory ministrů vlády a bezpečnostních poradců. Sýrie je členem řady mezinárodních organizací a regionálních uskupení, zejména OSN, MMF, IBRD, WHO, Ligy arabských států, Organizace arabských zemí vyvážejících ropu, od r. 2005 je členem Velké Arabské zóny volného obchodu (GAFTA). V roce 2001 Sýrie podala přihlášku do WTO. Pro zapojení Sýrie do mnohostranných hospodářských uskupení je nezbytné provedení změn v dosavadním systému státního protekcionismu syrské ekonomiky. Přísné podmínky pro přijetí za člena WTO a rovněž připravovaná Asociační dohoda s EU Sýrii nutí k liberalizaci jejího uzavřeného trhu. Hospodářská politika směřuje k postupné liberalizaci syrské ekonomiky, která však bude probíhat pomalu a opatrně, s ohledem na možné negativní dopady na politickou a sociální stabilitu země. Syrská vláda se začíná více zabývat ekonomickými reformami ve snaze přiblížit se tržní ekonomice, a to zejména z důvodu očekávaných úbytků příjmů z klesající těžby ropy. Důraz je kladen na rozvoj soukromého sektoru cestou zahraničních investic. Doposud státní odvětví hospodářství (kromě energetiky, letecké dopravy, správy přístavů a petrochemického průmyslu) se budou postupně otevírat soukromým investicím. Koncem roku 2006 byly odsouhlaseny nové zákony snižující daně a zjednodušující směnný režim (Sýrie uplatňuje systém více směnných kurů, i když dochází k jejich postupnému sjednocování) a byl vytvořen právní rámec pro zřízení burzy. V oblasti ekonomických reforem bude i nadále pokračovat restrukturalizace a modernizace státní správy, příprava reformy daňového a celního systému a další uvolňování v oblasti státní cenové regulace, devizových kurzů, vývozních a dovozních procedur a podnikatelského prostředí. Na tvorbě HDP se nejvíce podílejí průmysl (včetně těžby ropy 27%), zemědělství (25%), obchod (16%), doprava a spoje (13%), služby (9%), stavebnictví (4%), finance a pojištění (3%). Nejdůležitějším odvětvím je těžba ropy. Vzhledem k tomu, že se těžba ropy stává stále komplikovanější a nákladnější, hodlá se vláda do budoucna zaměřit na těžbu zemního plynu. Průmyslová výroba je ze 40% soustředěna do státních organizací, které dominují těžkému průmyslu (ocelárny, cementárny, výroba hnojiv), soukromý sektor je zaměřen na zpracování

místních přírodních surovin a zemědělské produkce (textil, potraviny, kůže, chemikálie, výroba léků). Hlavními položkami syrského exportu jsou ropa, bavlna, zelenina, ovoce, pšenice, textilní tkaniny, fosfáty. Největší položky syrského dovozu představují průmyslové zboží, stroje a dopravní prostředky, potraviny a chemikálie. Ve vzájemných obchodních vztazích mezi Sýrií a Českou republikou převažuje vývoz do Sýrie a postupně klesá dovoz do ČR. Hlavními vývozními položkami jsou stroje a přepravní zařízení, železo a ocel, tkaniny, nářadí a nástroje. Ve zbožové struktuře dovozu do ČR převažuje surová bavlna a ropa. V oblasti bilaterálních smluvních vztahů byla českou stranou v říjnu 2004 po vleklých jednáních uzavřena otázka sukcese do smluv uzavřených před rozdělením ČSFR, a to zasláním nóty obsahující seznam osmi smluv (např. o letecké a silniční dopravě nebo o právní pomoci), které česká strana považuje nadále za platné. Ačkoli na tuto nótu syrská strana doposud formálně neodpověděla, z jejích aktivit v posledních letech plyne, že platnost zmíněných smluv konkludentně uznává a ve shodě s českou stranou je v praxi uplatňuje. V květnu 2008 byla podepsána dohoda o zamezení dvojímu zdanění. Od roku 2001 probíhají jednání o investiční dohodě, jejímu uzavření však bránil problém s převodem zisků do zahraničí, který byl podle syrské legislativy možný pouze v případě, že si je investice sama vyprodukuje exportem. Sýrie trpí stále nedostatkem zahraničních investic, vytvoření podmínek pro jejich získání je proto prioritou syrské hospodářské politiky. Začátkem roku 2007 vstoupil v platnost nový zákon pro podporu investic, který zakotvuje stejné podmínky pro domácí a zahraniční investory, možnost transferu zisku do zahraničí, možnost vlastnictví půdy cizinci apod. Perspektivní odvětví pro zahraniční investice jsou zejména ve zpracovatelském průmyslu, a to v následujících oblastech: potravinářství (výroba mléčných produktů), farmaceutický a textilní průmysl (výroba látek), chemický průmysl (výroba hnojiv a surovin pro farmaceutický průmysl), sklářský průmysl (křišťál a broušené sklo), ocelářský průmysl (stavební železo), výroba domácích elektrospotřebičů, výroba náhradních dílů a příslušenství pro automobily. Sjednáním bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic se Syrskou arabskou republikou bude vytvořen právní rámec pro uskutečňování investic v obou státech, zejména pro české investory, kteří mají zájem o investování v Sýrii. Uzavření této dohody přispěje k rozvoji vzájemných hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi a napomůže investičním aktivitám zejména českých investorů do syrského hospodářství. II. Zájem o uzavření investiční dohody projevila syrská strana v roce 1999. Česká strana poté předala syrské straně svůj vzorový návrh dohody o podpoře a ochraně investic, který se stal základem pro jednání o textu dohody. Expertní jednání o Dohodě mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (dále Dohoda ) probíhala od roku 2001 korespondenční cestou. Během korespondenční výměny stanovisek se podařilo oběma stranám shodnout na textu Dohody, s výjimkou ustanovení o základních bezpečnostních zájmech, jehož začlenění bylo vyvoláno vstupem ČR do EU. Konečné znění Dohody bylo poté sjednáno v rámci expertního jednání v květnu 2008. Expertně sjednaný text Dohody, až na několik formulačních odchylek, neobsahuje žádné podstatné změny oproti české vzorové dohodě. Syrská strana prakticky ve všech ustanoveních přistoupila na znění navržené českou stranou, pouze navrhla některá doplnění. V článku 5 odst. 1 týkajícího se vyvlastnění bylo upřesněno, že náhrada za vyvlastnění bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění do data platby. V článku 8 odst. 3 u pramenů práva pro rozhodování 2

tribunálu syrská strana požadovala upřesnit, že se jedná o vnitrostátní právo dotčené smluvní strany. Problematickým ustanovením byl návrh článku 11 o základních bezpečnostních zájmech, který syrská strana nejprve odmítala akceptovat. Poté, co česká strana vysvětlila nezbytnost začlenění tohoto článku z důvodu dodržení závazků vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v EU, syrská strana přistoupila na zapracování tohoto článku do Dohody, a to v kompromisním znění navrženém českou stranou. Na základě tohoto ustanovení budou moci obě strany přijmout opatření na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů nebo zájmů na ochranu mezinárodního míru a bezpečnosti. V případě České republiky jsou na základě tohoto ustanovení mezi základní bezpečnostní zájmy zahrnuty rovněž zájmy vyplývající z jejího členství v EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Předkládaná Dohoda obsahuje všechny standardní zásady a záruky, které slouží k ochraně investorů na území druhého smluvního státu. Do Dohody jsou rovněž zapracována ustanovení, která zohledňují závazky vyplývající pro Českou republiku z členství v Evropské unii. Mezi tyto nejdůležitější zásady obsažené v návrhu Dohody patří zejména: - závazek stran umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého smluvního státu; - princip národního zacházení a doložky nejvyšších výhod (záruka proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s tuzemskými investory nebo investory ze třetích zemí), včetně zakotvení výjimek z tohoto zacházení poskytovaných v souladu s právem ES; - záruka proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů s výjimkou vyvlastnění ve veřejném zájmu, na základě zákona a proti vyplacení okamžité a adekvátní náhrady; - záruka volného převodu plateb souvisejících s investicemi ve volně směnitelné měně do zahraničí, s výjimkou omezujících opatření přijatých v souladu s právem ES; - způsob řešení sporů mezi investorem a hostitelským státem (včetně možnosti vedení sporu před mezinárodními arbitrážními orgány) nebo mezi smluvními stranami navzájem; - zakotvení základních bezpečnostních zájmů, které v případě ČR zahrnují rovněž zájmy vyplývající z jejího členství v EU. Dohoda se uzavírá na dobu deseti let a poté zůstává automaticky v platnosti do doby, dokud ji některá ze smluvních stran písemně nevypoví při zachování jednoroční výpovědní lhůty. V případě ukončení platnosti zůstanou sjednané podmínky pro existující investice v platnosti po dobu dalších deseti let. Dohoda se bude vztahovat na budoucí investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a rovněž na investice uskutečněné v souladu s právními řády smluvních stran před vstupem Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější notifikace, potvrzující splnění vnitrostátních požadavků pro vstup Dohody v platnost. Dohoda je sjednána v českém, arabském a anglickém jazyce, přičemž všechna tři znění jsou stejně autentická. V případě rozporů je rozhodující anglické znění. III. Dohoda spadá do kategorie tzv. prezidentských smluv, neboť touto Dohodou mají být upravena práva a povinnosti osob, resp. věci, jejichž úprava je vyhrazena zákonu. Po projednání ve vládě ČR a po podpisu je proto Dohoda předkládána v souladu s článkem 49 písm. a) a e) Ústavy do Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací a poté bude, podle článku 63 Ústavy, předložena prezidentu republiky k ratifikaci. 3

Předkládaná Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, nedotýká se závazků převzatých v rámci jiných platných smluv a je v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Dohoda je rovněž v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské Unii. Uzavření a provádění Dohody nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet. V Praze dne 19. prosince 2008 Předseda vlády 4