âíslo 3 ROâNÍK I. PROSINEC 2006 DVOUMùSÍâNÍK ZÁKLADNÍ KOLY A MATE SKÉ KOLY POVRLY Od léta do zimy Leto ní zahájení kolního roku a také celé první kolní ãtvrtletí bylo nabité událostmi, takïe jsme naprosto nestíhali vydat dal í ãíslo BuÀky hned v záfií, jak jsme pûvodnû mûli v úmyslu. Rozbíhal se nov kolní rok, chystali jsme oslavu 30. v roãí otevfiení koly, pfiipravovali opravu stfiechy nad pavilónem B, organizovali v jezd nûkolika tfiíd do Star ch Kfieãan, seznamovali se s nov mi uãiteli, pedagogové absolvovali spoustu rûzn ch kolení k tvorbû zcela nového kolního vzdûlávacího programu, pro M MT jsme pfiipravovali rûzné tabulky pro poskytnutí finanãní dotace... Pfiesto v echno jsme stihli proïít s dûtmi nûkolik velmi zajímav ch akcí, pfiipravit dûti na rûzné soutûïe a úspû nû v nich obstát, uspofiádat pro deváèáky kurz prosociálního chování, zajistit úãast vycházejících ÏákÛ na veletrhu Vzdûlávání 2007 atd atd. A najednou je tady prosinec a za dvefimi Vánoce. Honem je tû spûcháme spoleãnû s rodiãi ze SRPZ zorganizovat Mikulá ské fiádûní rodiãû s dûtmi a pak pfiipravit projektov den. Najít ãas pro vydání ãasopisu nebylo vûbec lehké, pfiíspûvky pfiib valy tentokrát velmi pomalu. A tak dostáváte do rukou prûfiezové ãíslo z období od prázdnin aï do souãasné doby. Snad vás sluníãkové pohlazení potû í, i kdyï patfií minulosti. Prázdniny jsou jako skok, zas tu máme kolní rok! Redakce zdraví v echny, ktefií bez úhony doskákali do kolního roku 2006/2007. Doufáme, Ïe se v em prázdniny vydafiily, Ïe jste si uïili sluníãka, vody a spánku. Pfiejeme vám, aby byl tento kolní rok stejnû úspû n a pro nûkteré je tû úspû nûj í neï ten minul. Zrovna tak jako kola pokraãuje i vydávání na eho kolního ãasopisu a my bychom byli opravdu rádi, kdyby pfiíspûvkû od vás jen pfiib valo. První a úplnû nov úkol zní: Vymysli krátk r movan slogan, ve kterém se objeví slovo BuÀka v jakémkoli tvaru - napfi: Jasnûj í neï slunce je to, co je v BuÀce. Ty nejzdafiilej í slogany vytiskneme v dal ím ãísle, vybereme jeden nejlep í a ten pak bude uveden pod názvem ãasopisu v kaïdém následujícím ãísle. Prázdninová anketa Diana Pavlátová a Markéta Zajícová z osm ch tfiíd udûlaly na druhém stupni anketu va ich prázdninov ch cest a pobytû a zjistily, Ïe: 17 dûtí nav tívilo zahraniãí a cestovalo opravdu témûfi po celé Evropû, napfi. v Chorvatsku, Itálii, panûlsku, v carsku, Anglii, Nûmecku a na Slovensku. Nejdále, tedy do panûlska se podívala Petra pinková, Karolína Bûlinová a Pavel Langá. V tuzemsk ch dûtsk ch táborech pob valo 10 dûtí. Ti, ktefií o prázdninách nebyli nikde, urãitû zas tolik nelitovali, protoïe poãasí, hlavnû to ãervencové, bylo úïasné, takïe jsme se tu moïná ohfiáli více neï nûkde u mofie. Na nejvy ím paneláku svûta Bûhem mého leto ního, jiï tfietího prázdninového pobytu v Austrálii, se mi splnil jeden z mnoha nezapomenuteln ch snû. Díval jsem se na hemïení lidiãek a aut pode mnou z v ky 230 m nad mofiem, pfiesnûji fieãeno nad Tich m oceánem, na vyhlídkové terase nejvy í obytné budovy na svûtû. Vypíná se ke k ãovitû modré obloze na v chodním pobfieïí Queenslandu, které nese hrd název Gold Coast. Angliãtináfii vûdí, Ïe to znamená ãesky Zlaté pobfieïí. Je v ní vybudováno 526 nejmodernûj ích bytû, k nimï vede 11 rychlov tahû. Tento kolos má 80 poschodí, z toho 3 podzemní. Celková obytná plocha zabírá rozlohu 12,66 km ãtvereãních. Q1, jak se této úïasné stavbû oficiálnû fiíká, v ak aï k vrcholu mûfií 322,5 m a je 20. nejvy í na svûtû. Základy jsou vybudovány v hloubce 40 m na skále, která je 5krát tvrd í neï beton. Celá stavba tohoto moderního zázraku 21. století trvala 3 roky, 4 mûsíce a je v uïívání od 14. fiíjna 2005. Dennû sem proudí stovky turistû z celého svûta a obdivují tu nádheru. Za 43 vtefiin vás v tah vynese do jiï zmiàovan ch 230 m a to je tû není v e, protoïe mûïete vystoupat po schodech o dal ích 15 m v e do kinosálu, kde nepfietrïitû bûïí dokument o historii Gold Coast a o stavbû Q1. Terasa je tvofiena obrovsk mi okny od podlahy a podlaha na obvodu terasy je také z prûhledného skla, takïe máte pocit, jako byste stáli ve vzduchu. Rozhled je kolem dokola, tedy pln ch 360 stupàû. Za dobr ch viditelnostních podmínek je odtud vidût Brisbane, hlavní mûsto Queenslandu, vzdálené 76 km. (Pokraãování na str. 2)
(Dokonãení ze str. 1) Vstupné je 16,5 dolaru. Já na ní byl 2x. Poprvé veãer, pfii západu slunce (nûco fantastického), podruhé hned druh den dopoledne za nádherné viditelnosti. Celkem jsem zde strávil nûco kolem tfií hodin, koukal, fotil, natáãel na video a nemohl se vynadívat. Pokud ji chcete vidût, kliknûte si na internetu na Q1. Já pfiidávám alespoà jednu fotku. Kamil Nûmec Smûr Peru Peru, coby typická jihoamerická zemû je území velkolep ch ztracen ch mûst, bohatého kulturního dûdictví a závratn ch historick ch událostí, uï dlouho pfiitahuje lovce pokladû i cestovatele, ktefií se snaïí odhalit tajemství a bohatství v jimeãn ch a ãasto zapomenut ch civilizací. Pfied 500 lety zde vzkvétala fií e InkÛ, která v ak byla jen poslední z mnoha civilizací. Mezi nimi byly i ty, jeï zbudovaly obrovské pyramidy ãi zanechaly v pou tní pûdû obrovské a záhadné obrazce. V zkumy, jeï by mûly pomoci pochopit rozsah peruánského archeologického dûdictví v úplnosti, jsou stále v poãátcích, protoïe se znovu a znovu objevují nové jedineãné památky. Peru je také území s rozmanitou pfiírodou. MÛÏete plhat z vyprahlé pou tû k chladiv m safírov m vodám jezera Titicata nebo sestupovat z rozeklan ch ledovcov ch vrcholkû And do bujn ch dïunglí kypících Ïivotem. MÛÏete se setkat s pulzující afroperuánskou hudbou ãi s hluboce zakofienûn mi tradicemi dávn ch kultur, s moderním tepem limského noãního Ïivota ãi nadãasov mi zvuky hudby amazonsk ch indiánû - aè v ak zavítáte kamkoli, v ude vás uvítají zvídaví a srdeãní lidé, ktefií své chudobû ãelí chutí do Ïivota a energií. A k tomu v emu pfiidejte jednoznaãnû nejznámûj- í jihoamerick obrázek - impozantní, nadoblaãné incké mûsto Machu Picchu (ãti Maãu Pikãu), - a je vám jasné, Ïe Peru prostû nemohla p.fied. Jaroslava Najmonová, p.uã. Jaroslava Melounová a p.uã. Radmila Stará vynechat. Ozdravné pobyty ve Star ch Kleãanech Druh t den v záfií vyjely druhá a tfietí tfiída do Star ch Kfieãan. Nabízíme Vám dojmy a záïitky dûtí, ale i uãitelek z pûtidenního ozdravného pobytu: 2.T ÍDA - POHLED T ÍDNÍ UâITELKY O Kfieãanech se mluvilo a napsalo uï dost a dost. Nabízím Vám pohled uãitele a dûtí. Pokud budu psát za sebe, tak pro mû znamenají Kfieãany opût 3 kg váhy navíc. Nevyspím se a zaïiji bájeãné procházky, protoïe okolí je nádherné. Letos navíc jedna novinka - kaïd veãer budu ãistit houby, protoïe dûcka jsou nadrïená a Ïádná houba se pfied nimi neschová. POHLED DùTÍ - CITACE Z DENÍâKÒ 1. DEN: Dnes jsme li do lesa, kdyï jsme pfii li, tak jsem si hrála s Edou (pes), na pokoji spím s Hanãou, Karãou a Terãou, název máme Parta lvû. Byli jsme se tfiídou na houbách a stavûli domeãky. 2. DEN Ráno jsme se se li a dûlali prvouku. Po obûdû jsme li na rozhlednu, veãer jsme opékali bufity. - Cestou zpátky z Vlãí hory jsme si spletli cestu a li jsme ke studánce 10 kilometrû. 3. DEN Dnes jsme hráli na schovku a potom První poprázdninová cesta ze koly - Ïádné aktovky, pohodiãka. Koneãnû zase spolu! jsme hledali poklad, pak jsme oslavovali Lubora svátek a já jsem mu dala domeãek ze ÏaludÛ. Po obûdû jsem psal mámû dopis, odpoledne jsme v lese hráli na schovku a hledali poklad podle papírkû. 4. DEN Sbírala jsem vûtviãky, hráli jsme soutûïe a já jsem si pomalovala nohu. O pûlnoci nás paní uãitelka vzbudila a li jsme na stezku odvahy. - Hráli jsme s Ádou karty a pak jsme li na karneval. - Byli jsme tancovat pfied domem.uïil jsem si to. CO NAPSAT ZÁVùREM? Tento t den mûla druhá tfiída ve kole probírat téma Les. Nevidím lep í pfiíleïitost, neï Ïe v Kfieãanech to, co se dûti teoreticky nauãí, v praxi hned ovûfií. 3. T ÍDA - POHLED T ÍDNÍ UâITELKY Vyjeli jsme na t denní ozdravn pobyt do Star ch Kfieãan. V domácím prostfiedí nechybûl ani pes Eda, pes Obluda, fretka a koãka. Mimo pestrého programu, her a v uky ve luknovsk ch lesích 3. tfiída nav tívila Skláfiské muzeum v Novém Boru. Dûti tak mûly moïnost seznámit se s historií v roby skla. Pfii náv tûvû sklárny Egerman mûly moïnost porovnat minulost se souãasnou v robou. Îáci byli tak zaujati, Ïe chtûli ihned zaãít studovat na Stfiední umûleckoprûmyslové kole v Novém Boru. Na studia si budou muset je tû pár let poãkat, ale malování na sklo si vyzkou ely hned. Dûti si tak domû odváïely nejen pûkné záïitky, nové poznatky, ale také vlastnoruãnû malovanou váziãku. Pozn.redakce: 3. tfiída se velice sblíïila s novou paní uãitelkou, koda jen, Ïe nejeli v ichni. Dûti i uãitelé se na pfií tí Kfieãany uï teì moc tû í. Klíã k 13. komnatû Na e 9.tfiída spolu s tfiídní uãitelkou J.Melounovou a paní J.Bindrovou, odbornicí z ped. psych poradny v Ústí nad Labem, se úãastnila t denního pobytu ve Sloupu v âechách. Tento pobyt byl souãástí projektu, na kterém jsme pracovali jiï od 8.tfiídy a kter je zamûfien na chování, vztahy mezi lidmi, sebepoznání. S námi také vyjeli rodiãe - p. NoÏárová, p. BaÈka a manïelé Zavfielovi. Od 16.10.do 18.10. jsme pracovali hlavnû sami na sobû, s ãímï nám pomáhala p.bindrová, která spoleãnû s p. uãitelkou pfiipravovala spoustu aktivit, které nám umoïnily podívat se zblízka do na eho nitra. Tady jsme se snaïili poznávat také své spolu- Ïáky a porozumût jim. Ná spoluïák, Tomá BaÈka, koneãnû zjistil, jak je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem. Dospûl téï k závûru, Ïe na e tfiída není kupa bláznû. Hry mûly téï utuïit na e vztahy a vzájemnou spolupráci.po kaïdé aktivitû jsme usedali do krouïku a povídali jsme si o na ich pocitech. Na e pocity z celého v jezdu a práce jsou dobré. To také vyjádfiila p.bindrová i p. uãitelka. Za 9. tfiídu zpracovala P.Marková, M.Farská, S. Krajãoviãová, M.Králová BU KA 2 / 2006
(Dokonãní ze str.2) Návratem ze Sloupu v âechách akce 13. komnata, která byla podpofiena dotací z KÚ ÚK, nekonãila. PsycholoÏka paní Bindrová znovu nav tívila na i kolu a umoïnila ÏákÛm 9. roãníku otestovat své postoje v testu Barvy Ïivota. Tento test podstoupili v ichni prostfiednictvím internetu jiï pfied ãasem a nyní bylo provedeno srovnávací zji Èování. S v sledky byli seznámeni nejen dûti, ale i jejich rodiãe na schûzce SRPZ. Vztahy v 9. tfiídû i osobní postoje ÏákÛ jsou ve srovnání s minul m kolním rokem kultivovanûj í, fiada problémû v ak dosud pfietrvává. Se tfiídou dál v této oblasti pracuje fiada pedagogû, zejména tfiídní uãitelka. Staãíme je tû nûco zmûnit? S jak mi postoji Ïáci opustí základní kolu? A je to jen záleïitost koly? Uji Èuji vás, Ïe agresivitû, vulgárním v razûm a machrování Ïáky neuãíme. J. Farská Páni kluci v pohodû. Drakiáda se vydafiila Tradiãní podzimní akce Drakiáda se konala ve stfiedu 27. 9. Pofiádala ji p. vychovatelka Musilová za kolní druïinu a zúãastnit se mohl kaïd, kdo neopovrhuje tímto druhem zábavy. Tentokrát se nás na poli za kolou, kde je vysekan prostor pfiímo vhodn k pou tûní drakû, se lo opravdu dost. Objevily se i dûti z druhého stupnû, ale asi nejhojnûji byla zastoupena první tfiída. Hodnû pfii lo i rodiãû a prarodiãû, ktefií nejen pomáhali, ale leckdy, kdy to jejich ratolest uï vzdala, bûhali vytrvale nahoru-dolû aby dokázali, Ïe právû ten jejich drak letí nejv. Díky tûmto sportovním v konûm do lo i k jednomu v ronu kotníku. Vítr nám zas aï tak nepfiál, pfiesto se mnoho barevn ch drakû dostalo hodnû vysoko. Hodnotila se v ka, kterou drak dosáhne a v této kategorii bylo pofiadí závodníkû takové: 1. místo Lenka Mi ková z první tfiídy, 2. místo Matûj Reichert ze druhé tfiídy a 3. místo Lucie ípková z páté tfiídy. Dále se hodnotila vytrvalost v pou tûní drakû a v sledek dopadl takto: 1. místo Tereza Pechová ze tfietí tfiídy, 2. místo Vítek Svoboda z první tfiídy a na 3. místû Lucie Formanová z páté tfiídy. Tak jako kaïdou drakiádu je vyhlá ena soutûï o nejhezãího, ruãnû vyrobeného draka. Takov tu tentokrát byl jen jedin a i kdyï se krátce po startu porouchal, Denise Bal ánkové ze 6.B se moc povedl. Hodnotíme celou akci pozitivnû a i kdyï se ne kaïdému dráãkovi chtûlo vyletût, v ichni závodníci se o to alespoà pokusili a pakliïe se to nepovedlo, byli na ãerstvém vzduchu a udûlali si s rodiãi i kamarády pûkné odpoledne. A o to pfiece jde. K. Jaklová Co se dûlo v fiíjnu... Nejv znamnûj í fiíjnovou akcí byla oslava 30. v roãí zaloïení koly. Pfiípravy na tuto akci zaãaly uï pfied prázdninami, kdy jsme pracnû zji Èovali adresy v ech zamûstnancû, ktefií kdy ve kole pûsobili a rozesílali jim pozvánky. Koncem prázdnin jsme dennû s napûtím oãekávali pfiíchod po ty, abychom zjistili, kdo potvrdil svou úãast. Sjednali jsme kapelu k veãernímu taneãku, zajistili stravování a dárky pro milé hosty. kolní jídelnu jsme vybavili nov mi stoly a Ïidlemi, aby se hostûm u nás líbilo, na druhém stupni koly se dûti doãkaly koneãnû nov ch dvefií do tfiíd místo tûch tfiicetilet ch poniãen ch, celou kolu jsme se snaïili mít co nejkrásnûj í. S pfiípravou na oslavu zaãaly také dûti se sv mi tfiídními uãiteli. Nejprve pfiipravily kulturní vystoupení, potom za vydatné pomoci nûkter ch rodiãû zhotovily krásné Historické foto z otevírání koly - pozná se nûkdo? v robky, které pak pfii dnu otevfien ch dvefií prodávaly náv tûvníkûm koly. Z kaïdé pochvaly za umûlecké snaïení mûly dûti obrovskou radost. Bûhem pfiíprav nás mile pfiekvapila nová paní uãitelka Lenka Chlumecká, která vyrobila prezentaãní CD. Spoustu hodin strávila spoleãnû s KáÈou Kubíãkovou v bûrem materiálu, skenováním fotografií, vym lením doprovodného textu a vlastním zpracováním vybran ch dokumentû. Na tomto CD je zaznamenáno slavnostní otevfiení koly, její tehdej í celkov vzhled, srovnání nûkter ch místností z minulé a souãasné doby a zábûry z rûzn ch kolních akcí. Máte-li o CD zájem, není problém vám ho ve kole poskytnout. A pak uï to zaãalo. Slavnostní zahájení provedla paní fieditelka Jaroslava Najmonová. Uvítala v echny vzácné hosty, z nichï nejstar ími pamûtníky byli asi paní uãitelka Václava A enbrenerová, dr. Miroslav Ko nar a pan uãitel Mlynáfi. Zahájení se zúãastnil i pan starosta Jifií Schick se svou manïelkou. KaÏd z hostû se krátce pfiedstavil, zavzpomínal na léta ve kole a obdrïel dárek. Vzpomínku jsme vûnovali i tûm, ktefií jiï neïijí nebo jim rûzné dûvody nedovolily zúãastnit se oslav. Paní fieditelka pfieãetla i velmi mil dopis, ve kterém na své úplné (Pokraãování na str. 4) BU KA 3 / 2006
Honzu VaÀka a Jirku A enbrenera z 8.A, díky jejichï bedlivému dohledu probûhla celá soutûï dle pravidel. My jim tímto dûkujeme a tû íme se na dal í spolupráci. Co na závûr dodat? Já myslím, Ïe Florbalu zdar! mluví za v e. K.Jaklová vych. D Dûti pfiipravily spoustu krásn ch dárkû a samy je také vzácn m hostûm nabízely. Nejstar í z pamûtníkû - pan Mlynáfi. (Dokonãení ze str. 3) zaãátky vzpomínala jedna z tehdej ích mlad ch paní uãitelek. Pfiiznala v nûm, jak potají ve koliãce s kamarádkou pfiespávaly a svítily si jen svíãkou, aby je nebylo vidût. Obû bydlely totiï velmi daleko, aï 40 km za Prahou a domû jezdily jen ze soboty na nedûli. Kdo napsal ten vzpomínkov dopis? Jaroslava Hamanová a Eva Vopûnková ( vecová). - Po tomto vzpomínání se v ichni pfiesunuli do kina, kde úãastníky oslav dûti pfiekvapily krátk m kulturním programem. Následoval obûd a volná prohlídka koly, listování v kronikách, povídání s pfiáteli, vzpomínání na ty, ktefií se jiï dostavit nemohli. Veãer byl vûnován kolnímu bálu, na kter byli pozváni i rodiãe souãasn ch ÏákÛ a na i absolventi. Cel den se velmi vydafiil. Tak na shledanou zase za pût let! Jitka Farská A je tu listopad... FLORBAL - Ve dvou listopadov ch dnech jsme spoleãnû s paní vychovatelkou Musilovou uspofiádaly jiï tradiãní turnaj ve florbale pro druïinové dûti. Do soutûïe nastoupilo sedm druïstev z obou druïin a v echna la do boje s vervou a cílem zvítûzit. Pfiekvapili hlavnû prvàáci, z nichï valná vût ina drïela v ruce florbalovou hûl poprvé v Ïivotû. V ichni se moc snaïili, hráli s chutí a hlavnû fair play. Ti, co nehráli, mocnû fandili a povzbuzovali své kamarády. Po seãtení bodû za v hru, prohru ãi remízu se potvrdilo, jak byla hra vyrovnaná. Pomyslné zlato si odneslo druïstvo VlkÛ (Nikola Tejmerová, Honza P urik, Míra Otradovsk, David Salaã), na druhém místû skonãili Bílí tygfii ( KáÈa Palounková, Vilda Vanûk, Adam Krpe, David tekrt) a tfietí místo si mezi sebou rozdûlili Gepardi ( KáÈa Lachmanová, Matûj Reichert, Patrik Zadina, Ondra Musil) a Amerika (Mí a ípková, Ondra Budvesel, VíÈa Svoboda, Dan Zajíc). Ani Koãky (Denisa Slámová, Patricie Karsová, Pepa íha a Matûj Duben, náhradníkem byl v tomto druïstvu Jirka vadlena, kter v jednom zápase zdatnû vypomohl), Tygfiice (Maru ka Pla ilová, Petra Musilová, Simona Sochorová a Míla Jaklová, kterou jednou vystfiídala KáÈa Palounková), ãi Tygfií holky (Nikolka Bártlová, Adélka Dolinská, Adélka Fojtíková a Maru ka Hofie ovská) nepfii ly zkrátka a za svou hru a bojovnost byly odmûnûny. KaÏdé druïstvo si odneslo diplom, sladké odmûny a ta nejlep í je tû nûjakou tu drobnost navíc. Nesmím zapomenout na rozhodãí, ktefií nám pomohli - Matefiské kole pomohly s prezentací i maminky. z matefiské koly USPÁVÁNÍ BROUâKÒ - V pátek dne 10.11.2006 jsem mûla jako jedna z mnoha rodiãû brouãkû ze kolky moïnost zúãastnit se akce Uspávání brouãkû. Jednalo se o sled aktivit jako byl lampionov prûvod, kter zaãal kolem 18.hodiny. lo se od kolky smûrem k obecnímu úfiadu a poté Na Pansk kopec, odtamtud po nové asfaltce nad zimním stadionem zpût ke kolce. Po pfiíchodu jsme se odebrali do kolního bazénu, kde se dûti mohly protáhnout a zafiádit si. Po teplé spr ce jsme se odebrali na vynikající veãefii - musím opravdu fiíci, Ïe to mûla paní kuchafika, paní árka a paní uãitelky moc hezky vyzdobené.veãefie nám v em opravdu chutnala.poté následovala tajemná cesta po zhasnuté a vyzdobené chodbû po schodech, kde hrála napínavá hudba, svítily kolem svíãky a potulovaly se nádherné svûtlu ky. Byla zde naimprovizovaná lesní cesta a dûti zde hledaly své brouãky, ktefií byli poschováváni v rûzn ch zákoutích kolkovské tûlocviãny. KaÏdé z dûtí si na lo toho svého brouãka. Dále hledaly sladk poklad, aby si brouãci udûlali zásobu jídla na zimu :-) Musím pfiiznat, Ïe to mûly paní uãitelky moc pûknû pfiipravené a do detailu v e vycházelo dle plánu. Následovala diskotéka - vûfite, Ïe kdo to na vlastní oãi nevidûl, ani neví, o co pfii el. Byl to kouzeln pohled na ty na e nejmen í. A jak váleli! Následovala veãerní hygiena a chystání se k noãnímu spánku. Aby se tûm mal m brouãkûm pûknû usínalo, vystfiídaly se paní uãitelky a kaïdá dûtem povûdûla pohádku. Noc byla dobrá, v em se spinkalo jako u maminky. Ráno opût hygiena a snídanû. Zásoby od maminek a babiãek byly tak velké, Ïe bychom mohli ve kolce zvládnout i t denní pobyt :-) Chtûla bych tímto podûkovat kolektivu kolky za vytvofiení pfiíjemné atmosféry a umoïnûní nám maminkám a tatínkûm se této akce zúãastnit. Bylo nám s vámi fajn. Tû íme se na dal í podobné akce. A musím dûti pochválit za vzorné chování. Dûkujeme! Maminka Andrea Dalihodová BU KA 4 / 2006
Prvenství, která pouãí a pobaví Chce vûdût, kdy vlastnû poprvé spatfiil svûtlo svûta napfiíklad kostkov cukr, semafor ãi ãasopis? Tady je pár zajímav ch objevû: Kostkov cukr byl vynalezen v severní Indii kolem roku 1000 pfied Kristem. Kapuãíno se zrodilo na poãátku 19.století v Rakousku. První semafor na svûtû mohli obdivovat Lond - Àané v roce 1868. První kfiíïovku vytiskli v roce 1913 v americkém deníku New York Times. Toaletní papír zaãali vyrábût v 5. století pfied Kristem âíàané a pro jeho v robu se pouïívala r - Ïová sláma. První ãíslo ãasopisu vy lo v PafiíÏi roku 1665 a nesl název Journal des Scavans (Noviny pro vzdûlané). Pan uãitel Skála pro Vás pfiipravil zajímavé povídání na téma: Moderní sporty PfiestoÏe nám jiï prázdniny zmizely v nedohlednu a podzim klepe na dvefie, dovolte mi pfiipomenout a struãnû pohovofiit o nûkter ch druzích sportovních ãinností, které stále je tû nepatfií do bûïné v bavy na ich hfii È a sportovi È. Hovofií se o tzv. postmoderních sportech, tedy o sousedství ãehokoliv s ãímkoliv. 2004 posádku tvofiil slavn kanoista Martin Doktor a veslafiská legenda Václav Chalupa.. Akrobatické skoky na lyïích, ve kter ch slaví âeská republika nemalé úspûchy hlavnû díky olympijskému vítûzi Ale ovi Valentovi, je v poslední dobû záleïitostí vrcholného léta. DÛkaz? Staãí si nasadit helmu, obléknout neoprén, obout boty, popadnout lyïe a vyjít jednu ze dvou ramp s pûti mûstky v areálu Akrobat Park ve títech na umpersku. Pfiipnete si lyïe a zvolíte mûstek podle toho, na kolik salt ve vzduchu se cítíte. Pak se rozjedete, odrazíte... a dopadnete do bazénu. Akrobatické skoky na ly- Ïích mají hlavní sezónu v létû, fiíká Pavel Landa, trenér Valenty. Zlep ovat techniku a nacviãovat nové prvky lze jedinû skákáním do vody. V létû je to zhruba pût set tréninkov ch pokusû, v zimû pfii závodech sto padesát skokû. HOKEJOVÉ ODNOÎE Hokejbal: Hokej s tenisákem na plácku hrají kluci jiï dlouho, ale teprve v roce 1982 pár nad encû v âesk ch Budûjovicích sepsalo pravidla, jeï se odtud po roce 1990 a po zaloïení svazu rychle ífiila. V roce 1993 jel ná t m na úspû n zájezd do Kanady, kde byli na i ãinovníci u vzniku Mezinárodní hokejbalové federace. O tfii roky pozdûji se âesko stalo mistrem Evropy a v roce 1998 dokonce mistrem svûta na domácí pûdû v Litomûfiicích. Hokejbal (ve svûtû street hockey nebo hockey ball) hraje u nás jedenatfiicet tisíc hráãû (vãetnû ãtyfi set Ïen) v esti stovkách klubû a dvou tisícovkách t mû. Jde hlavnû o milovníky ãi o nûkdej í hráãe ledního hokeje. Obãas si jako hosté zahrají i extraligoví lední hokejisté. Nejvût í ba ty hokejbalu jsou Ústí nad Labem, Mladá Boleslav a Praha. In-line hokej: Má jen desetiletou historii, ale starají se o nûj dvû mezinárodní federace. FIRS (peãuje o v echny sporty na koleãkov ch bruslích) a IIHF (lední hokej). I u nás doma máme dvû organizace: âeskou asociaci in-line hokeje a âeskou federaci in-line hokeje. Na im dvaadvaceti klubûm a asi tfiem tisícovkám hráãû vãetnû sedmi set mládeïnick ch je to vcelku jedno. Odvûtví se z devadesáti procent vûnují hráãi ledního hokeje, ktefií jej povaïují za letní kratochvíli a doplnûk tréninku. Nûktefií známí hokejisté (Hemsk, RachÛnkové, Bednáfi, Salfick ) stihnou hrát ampionát FIRS i IIHF. Medaile vozíme kaïd rok. Florbal: Sálová odnoï pozemního hokeje, kde dominuje technika, kombinace a rychlost, pochází ze Skandinávie. První roãník ligy startoval v âechách v roce 1994 a od té doby zaznamenává âeská florbalová unie kaïdoroãnû velké pfiírûstky ãlenstva. Dnes má tfii sta padesát klubû, pfies tisícovku t mû a v nich tfiiatfiicet tisíc hráãû a hráãek. Pfies polovinu tvofií mládeï. Mimo unii existují kolní kluby a ligy s desítkami tisíc hráãû. DÛvod mohutného roz ífiení je herní atraktivnost i finanãní dostupnost, k v bavû postaãí triãko, tren rky a plastová hokejka. Florbal se hraje v bezmála ãtyfiiceti zemích. Na e zemû patfií do uï í piãky. Na leto - ním mistrovství svûta ve Stockholmu jsme skonãili ãtvrtí. Pfiíbuzn basketbalu - korfbal: Ko (bez desky) je na tyãi, tfii a pûl metru nad zemí; skoro o pûl metru v e neï pfii basketbalu. Hra vznikla pfied sto lety v Nizozemsku a byla velice odváïná! MuÏi totiï hráli spoleãnû se Ïenami. Do svûta pronikla aï po druhé svûtové válce. U nás zakotvila v Praze a Dûãínû koncem osmdesát ch let. Hrají proti sobû osmiãlenné t my (ãtyfii muïi a ãtyfii Ïeny), ale útoãí i brání jen ãtvefiice sloïené ze dvou hráãû a dvou hráãek. Ale hlavnû - muï brání muïe a Ïena Ïenu, vïdy jeden proti jednomu. Pfiesila dva na jednoho je zakázána, stejnû tak vráïení ãi násilné odebrání míãe. S míãem se nesmí driblovat a ani bûhat. Úspûch slaví kombinace a pfiesná stfielba. Dnes máme ve dvaadvaceti klubech dva tisíce hráãû a hráãek, nejlep í jsou t my z âesk ch Budûjovic a Znojma. Zaãneme sportem, kter u nás dosahuje vût í a vût í obliby, sv m pûvodem v ak patfií do období ãínského starovûku - jedná se o Draãí lodû. Do kanoe dlouhé dvanáct a pûl metru naskáãe s pádlem deset lidí na levou a deset lidí na pravou stranu, na pfiídi usedne bubeník, jenï údery do bubnu udává rytmus zábûrû, a na zádi kormidelník. Dal í neménû dûleïitá vûc: na pfiíì se nasadí draãí hlava, na záì zas draãí ocas. Tyto závody vznikly v âínû a jsou staré pfies dva tisíce let. Tento závod se poprvé jel v Hongkongu pfied tfiiceti lety. Nyní pr na draãích lodích závodí padesát milionû sportovcû z více neï 50 zemí. Od roku 1995 existují mistrovství svûta i Evropy. âeská asociace draãích lodí poprvé vyslala posádky na ampionáty pfied ãtyfimi lety a od té doby vozíme medaile. Napfiíklad pfii prvenství na svûtovém ampionátu v anghaji v roce Na prvním stupni v tzv. achové místnosti stále funguje kolní knihovna. Máte tedy moïnost kdykoli si vypûjãit knihu, a to zrovna tfieba tu, kterou potfiebujete k mimoãítankové ãetbû. Nezapomínejte prosím na to, Ïe kola je na e vizitka a protoïe je tu spousta nového zafiízení, jistû bychom byli v ichni rádi, aby vydrïelo co nejdéle. V minulém ãísle jsme pro Vás pfiipravili citát: Spraví to jak vítr mouku, a protoïe zb valo málo ãasu do konce kolního roku, nemûli jste tolik ãasu na správná vysvûtlení tohoto citátu. Dáváme vám tedy moïnost na správné odpovûdi. ZároveÀ ale zadáváme citát v pofiadí jiï tfietí a ten zní: patná shoda s ohnûm voda. Pokuste se vysvûtlit v znam tohoto rãení. Své pfiíspûvky vhazujte do krabice umístûné v hale koly a nezapomeàte pfiipsat své jméno. BU KA 5 / 2006
BáseÀ ze tfietí tfiídy Máme tu básnické dílko od Lucky Dulíkové ze tfietí tfiídy, a to velmi povedené: RÛÏenka Mám malého kfieãíãka, jmenuje se RÛÏiãka. Ve dne spinká, v noci bûhá, je to mal neposeda. Já jí nosím z lesa z lásky voàavouãké sedmikrásky. Vûfií v osud... ãarovnou magii a tajemnou moc ãísel? Najdi se ve svém osudovém ãísle! Staãí seãíst datum narození a pak uï jen hrdû pfiijmout rozsudek! Pfiíklad: Osoba narozená 22.4.1993 sãítáte: 2+2+4+1+9+9+3=30 dále potom pokraãujete 3+0=3 Va e osudové ãíslo tedy bude 3. 1 - Tûlem i du í optimisté, ktefií milují spoleãnost pfiátel, chuè slávy a úspûchu. V kolektivu b vají oblíbení, rádi mluví, mívají vûdcovské schopnosti, jsou silní, ãasto v ak sobeãtí. Takov byl i slavn Napoleon. 2 - Lidé s ãíslem 2 jsou citliví, vnímaví a obûtaví. Uplatní se v umûní, ale i tam, kde je tfieba pomoci druh m. B vají skromní, jemní a navenek ti í, uvnitfi v ak ãasto svádûjí boj s emocemi. Jedná se o velmi silné osobnosti. Taková byla tfieba Helena RÛÏiãková. 3 - Lidé s trojkou milují pofiádek a v e co je praktické a uïiteãné. K Ïivotu nezbytnû potfiebují luxus, svobodu a moïnost riskovat. Ze v eho nejvíc touïí po popularitû a uznání. NedokáÏou si nic odepfiít a nesnesou kritiku. Jana Andresíková hereãka (ãarodûjka z Arabely). 4 - Lidé s ãíslem 4 patfií mezi konzervativní tvory, vyhovuje jim pravidelnost a vûci, které jsou zabûhnuté. Jsou vytrvalí, trpûliví a spolehliví. Mají pesimistick pohled na svût, coï v nich probouzí nedûvûru v okolí a znaãnou Ïárlivost. âeská hereãka Kvûta Fialová. 5 - Jsou to racionální lidé, ktefií se nebojí jít tvrdû za sv m, tûstí jim pfieje, pfiesto stojí nohama pevnû na zemi, dokáïí vést a fiídit, jsou to silní a féroví hráãi. Dávají druh m jasnû najevo, co si myslí, nenávidí pomluvy, uráïky a omezování svobody. Joanne Rowlingová (autorka slavného Harryho Portera). 6 - Lidé se estkou jsou romantici a snílci, ktefií v ak dokáïou b t siln m, nekompromisním soupefiem. V jádru jsou idealisté, umí v ak b t i tvrdí a jít si za sv m. Potfiebují lásku, uznání a respekt okolí. Hluboce nenávidí a odsuzují konflikty. Americká hereãka Mellise Joan Hartová. 7 - âíslo 7 symbolizuje moudrost a dokonalost. Lidé v jeho znamení pûsobí záhadnû a magicky. Jsou sebejistí, ctiïádostiví a úspû ní. Mají velkou fantazii a pfiedstavivost, jsou pfiem liví. Spoléhají se na svûj rozum a intuici, nenechají si radit, proto se ãasto dostávají do konfliktû. Americká hereãka Susan Sarandonová. kfiíïovky, hádanky 8 - Lidé s ãíslem 8 b vají váïní, seriózní a rozumní. Je na nû vïdy spolehnutí, jsou zdatní a vytrvalí. Hodnû si vûfií, touïí po úspûchu, potfiebují v ak mít bezpeãnou oporu ve své rodinû. V boji rozumu a citû obvykle vítûzí rozum. Americká hereãka Holly Marie Combs. 9 - Hbití, inteligentní a energiãtí jsou lidé s ãíslem 9. B vají to ãasto workholici se sklony k sobeckému jednání, ktefií nesnesou omezení a zákazy. Jsou velmi tvrdí, jak koli projev bolesti nebo slabosti povaïují za zbabûlost. Slzy k nim nepatfií. Americká hereãka a zpûvaãka Cher. D O B Y T E K U Č C E L E M R K I E K K L T Y E L Á R K E U CH O M N L E Ž Y L É! N O F E L E T Osmismûrka Tajenka osmismûrky od Nikoly Uti ilové z 8.A zaãíná slovy: Ve kole nás nejvíce zlobí.... My s cel m znûním tajenky ale tak docela nesouhlasíme. Ostatnû, vylu tûte a posuìte sami. Slova k vy krtání: dobytek, kly, král, krmelec, krychle, lyïe, mák, oceán, tele, telefon, ucho ZÁ Í: Novinkou je v uka angliãtiny jiï od 3. roãníku. Nastupují noví uãitelé: Mgr. Lenka Chlumecká, 1. stupeà + spec. pedag. (3.B), Mgr. Michal Bolfík, F-Základy techniky (8.A), Mgr. Tomá Skála, D-Ov (8.B). Po matefiské dovolené se vrací Mgr. Vûra Slezáãková, 1. stupeà + spec. pedag. (6.B). V kuchyni novû vafií Jana Bal ánková. 6. 9. - schûzka Ïákovského parlamentu 7. 9. - plenární schûze SRPZ a tfiídní schûzky rodiãû ÍJEN: 14. 10. - schûzka Ïákovského parlamentu 13. 10. - focení prvàáãkû 14. 10. - Povrlská lapka - úãast více neï 100 lidí poskytnuta dotace od KÚ ÚK na prevenci sociálnû patologick ch jevû sbûr ÏaludÛ pro lesní zvûfi 26.-27. 10. - podzimní prázdniny 26.-28. 10. - kolení uãitelû k tvorbû VP - prûfiezová témata, tzv. akce na 26.-28. 10. - zakázku LISTOPAD: zaãínají práce na rekonstrukci stfiechy koly 13. 11. - schûzka Ïákovského parlamentu 18. 11. - nav tívila nás hodnotící komise Zelené koly 18. 11. - diskotéka...co se událo 18. 11. - divadelní pfiedstavení v Národním domû 9. a 10. 11. - Veletrh vzdûlávání pro 8. a 9. roãník 14. 11. - tfiídní schûzky rodiãû, hodnocení 1. ãtvrtletí 27. 11. - vyhlá ení v sledkû soutûïe Zelená kola (M zvlá tní ocenûní, Z 3. místo) 28. 11. - 2. tfiída - pfiedstavení âert a Káãa v Národním domû PROSINEC: 11. 12. - M - vystoupení pfii zapálení vánoãního stromeãku v obci 12. 12. - Mikulá ské fiádûní rodiãû s dûtmi 15. 12. - Mikulá v M a na 1. stupni 16. 12. - schûzka Ïákovského parlamentu 13. 12. - okresní kolo soutûïe v achu 14. 12. - dûtské dopravní hfii tû (4. tfiída) 15. 12. - loutkové divadlo (M a 1.-3. tfiída) 16. 12. - ve kole probíhá volejbalov turnaj, jsou pozváni hosté z Königsteinu 18. 12. - vánoãní besídka v M 18. 12. - soutûï v sudoku 19. 12. - dûti vystupují na Vánoãním koncertû v kostele 20. 12. - M - Severoãeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem 20. 12. - Hvûzdiãka betlémská 21. 12. - projektov den v Z 22. 12. - je dokonãena rekonstrukce stfiechy nad pavilonem B PrÛbûÏné informace o základní kole i matefiské kole najdete na www.volny.cz/zspovrly. BU KA 6 / 2006
Mikulá ské fiádûní rodiãû s dûtmi Tradiãní Mikulá ské fiádûní rodiãû s dûtmi pfiipadlo letos na 2. prosince. Kdo mûl o akci zájem, pfii el si zafiádit do koly a nemusíme mu líãit, jaké discipliny se letos plnily a jak to v echno bylo. Pfiipravili jsme jen malou fotoreportáï. Hlavní organizaãní novinkou bylo zafiazení kategorie dítû + star í dítû, aby se soutûïe mohly zúãastnit i ty dûti, jejichï rodiãe buì nena li odvahu fiádit nebo byli natolik zaneprázdnûni, Ïe se sv mi dûtmi pfiijít nemohli. Bez pomocníkû z fiad ÏákÛ a absolventû se fiádûní neobejde Pozná, co ti nabízím? S tradiãní disciplinou - chûzí na chûdách - pomohl Pepa Flisák Kdo postaví na vodní hladinû nejvy í komín? U prezentace bylo velmi Ïivo Absolutní vítûzové - Martinka Lito ová s tatínkem BU KA 7 / 2006
Vánoce v tradici indoevropsk ch národû byl 25. prosinec oslavován jako den renesance slunce. Teprve ve 4. století na eho letopoãtu jej církev urãila za jubilejní den Kristova narození. Podle starofiímského vzoru trvaly oslavy v znamn ch událostí nûkolik dnû a zaãínaly v pfiedveãer prvního svátku. Proto i Vánoce byly oficiálnû datovány 24. 27. prosince a v tomto rozsahu pfie ly do kalendáfie kfiesèanského. První, kdo se pokusil s jejich oslavováním skoncovat, byl anglick reformátor Oliver Cronwell. Proti zákazu se v ak lidé jednoznaãnû vzboufiili. Podle dochovan ch zápisû si v Oxfordu rozbíjeli hlavy, v Canterbury do lo ke ztrátám na Ïivotech pfii protestních akcích a v Ipswichi umlátili starostu, kter CromwellÛv zákaz obhajoval. tûdr den pro el nejen promûnn m v voje ceremoniálním, ale rovnûï jazykov m. PfiipomeÀme alespoà slovansk termín kraãún, pravdûpodobnû odvozen od slova krátiti (24. prosinec patfií k nejkrat ím dnûm v roce!). Roz ífiené bylo téï oznaãení vilija, z latinského vigilia znamenajícího bdûní, hlídání, podle nûkter ch badatelû uvádûné do souvislosti s kynutím tûsta na obfiadní peãivo. patnû vykynuté tûsto znamenalo v lidové povûfie hospodáfisk úpadek rodiny. Koledy a koledování tvofií neodmyslitelnou souãást vánoãní obfiadnosti. V rûzn ch, ãasto velmi podobn ch textov ch i hudebních variacích jich bylo zapsáno okolo ãtyfi tisíc. Vût ina z tûch znám ch a nejznámûj ích vznikla pfiibliïnû pfied dvûma sty lety, v dobû pozvolného pfiechodu baroka ke klasicismu, kdy u nás vrcholil feudální útlak a germanizace. Vánoce prostého lidu b valy v jimeãn mi chvílemi pohody a radosti jedineãnou pfiíleïitostí k zachycení vlastního národopisného obfiadu, v nûmï vedle umínûné veselosti nechybûly ani genrové scény plné v ední lopoty a starosti o chléb. âesk m koledám jsou znaãnû vzdáleny vánoãní písnû umûlé, mezi nûï pafií i legendární Tichá noc. Od svého vzniku byla skladba prodána do 118 zemí a jen na gramofonov ch deskách existuje pfies 500 rûzn ch interpretací. Betlémy zachycují biblick m tus Narození pravdûpodobnû jiï od 10. aï 11. století zpoãátku pouze na obrazech. Hlavní aktér JeÏí ek se v ak na nich skvûl coby císafi obklopen zlatem, prost lid spí e odrazující. Teprve roku 1223 Ïebrav mnich Franti ek z Assisi, na jedné ze sv ch poutí z íma do Rieti, vyhledal vhodnou sluj, v níï postavil jesle naplnûné senem, obstaral do nich Ïivého osla, volka, aby vytvofiil tak názorn obraz pfiedpokládaného chléva betlémského. Neobvyklá podívaná svádûla k reprízám ve v ech evropsk ch zemích. Îivé aktéry postupnû nahrazovaly figuríny a vlastní biblickou scénu stále vehementnûji doplàovaly skuteãné pfiíbûhy prost ch lidí, nûkdy pûvodní náboïensk motiv aï potlaãující. Proto musely b t betlémy (tfieba v dobách josefínsk ch reforem) odstranûny z kostelû. O to masovûji se jim pak otevíraly dvefie lidsk ch pfiíbytkû. Vánoãní v evûd... Stromeãky pfiedcházely zdobené haluzky a pruty známé jako dary past fiské jiï pfii fiímsk ch saturnáliích pofiádan ch ve starovûku. Ve 3. století na eho letopoãtu popsali âíàané kefie ovû ené umûl mi kvûty a lampiónky, o stromeãku s hofiícími svíãkami se pak ve 13. století zmiàují trubadúrské ver e. Nejstar í popis jeho vzhledu a v znamu (byè kritick ) je v ak uveden aï v díle kazatele Geilera z Kaserssbergu. Do na ich zemí pfii la novinka z Nûmecka poãátkem 19. století. K tomu v ak, aby zev eobecnûla a nabyla lidové podoby, potfiebovala je tû málem dal ích sto let. Mal vánoãní stromeãek, pfied první svûtovou válkou, prodávan napfiíklad v Praze, stával od ãtyfi do deseti krejcarû, velk (obzvlá È soumûrn ) dvacet krejcarû a rozloïit (nad tfii metry) aï jednou tolik. Zbylé stromky nechávali prodavaãi na místû. Po poledni tûdrého dne si je smûla zdarma rozebrat praïská chudina. Umûlé ozdoby vánoãních stromeãkû âe i dlouho neznali. Ke zdobení spí e pouïívali pfiírodní materiály, ofiechy, jablíãka. Teprve pozdûji na li oblibu v cukroví vût inou medovém. PraÏáci mûli speciální figurální peãivo snûhové, bílé i barevné bretonem, pocházející z cukráfiské dílny Josefa Reimanna na Linhartském plácku. PouÏívání ozdob papírov ch bylo omezeno toliko na regiony nûkteré, napfiíklad Podkrkono í. Tam také vznikly na e první ozdoby sklenûné, koncem edesát ch let pfiedminulého století navrhované Královehradeck m skláfisk m ústavem. Záhy se jejich v roba stala zamûstnáním ãetn ch domácích skláfiû tfieba v Doubravici, Zdobínû a pod. Koncem osmdesát ch let století minulého jsme je dodávali témûfi stovce zahraniãních firem. Dnes nûkteré naopak dováïíme. Svíãky jsou o mnoho star í neï ozdoby. Lojové znali jiï Féniãané a od 2. století na eho letopoãtu se pouïívaly k bûïnému svícení. Roku 1818 objevili Francouzi M.E. Chevreul a H. Braconnot stearin. Proto není divu, Ïe právû vánoãní stromky krá lené ve Francii zaãaly poprvé osvûtlovat stearinové svíãky. Hojnûji v ak aï po roce 1834, kdy byla v roba stearinu podstatnû zlevnûna. Z té doby také pochází moudrá rada dodnes pouïitelná: Nechcete-li, aby svíãky po zapálení kapaly, ponofite je na 24 hodin do silného solného roztoku. Hodnota úsmûvu Úsmûv nestojí nic a pfiiná í mnoho. Obohacuje toho, kdo pfiijímá, aniï by ochuzoval toho, kdo dává. Trvá chvilku, ale vzpomínka na nûj je nûkdy vûãná. Nikdo není tak bohat, aby se bez nûj obe el, a nikdo není tak chud, aby ho nemohl darovat. Úsmûv pfiiná í tûstí do domu, ve starostech je oporou, je citliv m znakem pfiátelství. V únavû pfiiná í odpoãinek, ve znechucení a ve smutku je potûchou a pro kaïdou bolest je pfiirozen m lékem. Úsmûv si není moïno koupit ani pûjãit, ani ukrást, protoïe má hodnotu chvíle, kdy se dává. A kdybys nûkoho potkal a on nemûl pro tebe úsmûv, i kdyï na nûj ãeká, buì velkodu n a potû ho sv m úsmûvem ty, protoïe nikdo tak nepotfiebuje úsmûv jako ten, kdo ho nemá pro druhé... Dvoumûsíãník základní a matefiské koly v Povrlech Vydává firma MAPA vydavatelství Ústí nad Labem ve spolupráci se základní kolou a matefiskou kolou v Povrlech Náklad tohoto vydání je 250 kusû V tisk je neprodejn Redakãní rada: éfredaktorka: Karla Jaklová, dût tí ãlenové redakãní rady: Tereza Dirdová, Jifií Eisenhammer, Jakub Hladík, Klaudie Krejãíková, Diana Pavlátová, Krist nka Straková, Va ek indeláfi, Markéta Zajícová. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE EVIDENâNÍ âíslo: MK âr E 16855 Veselé Vánoce a Èastn nov rok 2007, pfiejí uãitelé a dûti Základní koly a matefiské koly v Povrlech