Managementový plán projektu LIFE+ pro evropsky významnou lokalitu CZ0424039 blík - Srdov - Brník aktivita A2, projekt Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském Středohoří, LIFE09 NAT/CZ/000363 1
I. Základní identifikační a popisné údaje... 3 I. 1 Základní údaje... 3 I. 2 Způsob zajištění ochrany... 3 I. 3 Územně správní příslušnost... 4 I. 4 Stručná charakteristika území... 4 I. 5 Předměty ochrany a jejich současný a cílový stav... 5 I. 6 Nároky předmětů ochrany... 6 I. 7 Vlivy působící na předměty ochrany... 8 I. 8 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL... 9 I. 9 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb.... 9 I. 10 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany... 11 II. Péče o EVL... 13 II. 1 Návrh managementových opatření obecné zásady... 13 II. 2 Návrh managementových opatření na jednotlivých plochách... 14 II. 3 Popis jednotlivých zákresů navrhovaných managementových opatření... 21 Závěrečné údaje... 24 II. 4 Použité podklady... 24 II. 5 Zpracovatelé... 24 II. 6 Seznam zkratek... 24 III. Přílohy... 26 III. 1 rientační mapa evropsky významné lokality... 26 III. 2 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření... 27 2
I. Základní identifikační a popisné údaje I. 1 Základní údaje Název: blík - Srdov - Brník Kód lokality: CZ0424039 Kód lokality v ÚSP: 2829 Rozloha: 335,1659 ha Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády 132/2005 Sb., č. přílohy 327 Zařazení EVL do evropského seznamu: nařízení vlády 208/2012 Sb. I. 2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ: 335,1659 ha Specifikace ZCHÚ: 51 CHK České středohoří 335,1659 ha z toho zóna I 156 ha z toho zóna IV 179 ha 282 NPR blík 20,5 ha Relativní rozloha ZCHÚ: CHK České Středohoří 100% zóna I 47% zóna IV 53% NPR blík 6% chranné pásmo zvláště chráněného území (P ZCHÚ) chranné pásmo je na základě 37 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je stanoveno 50 m od hranic ZCHÚ. Smluvní ochrana dle 39 zákona 114/1992 Sb. v platném znění Celková rozloha smluvně chráněných území: 0 ha Relativní rozloha smluvně chráněných území: 0 % Základní ochrana dle 45c, odst. 2 zákona 114/1992 Sb. v platném znění Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany: 0 ha Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany: 0 % 3
I. 3 Územně správní příslušnost Dotčené kraje: Dotčené obce: Dotčená katastrální území: Ústecký kraj Mnichovský Týnec Chraberce Libčeves Raná u Loun Charvatce u Loun Chraberce Mnichov u Loun Mnichovský Týnec Raná u Loun I. 4 Stručná charakteristika území blík spadá do mírně teplé klimatické oblasti, do okrsku suchého s mírnou zimou. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 450 mm. Celá oblast leží ve srážkovém stínu Krušných hor. Nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 18,8 C. Na kopcích této EVL jsou velké mikroklimatické rozdíly. Geologie: blík, Srdov, Brník patří k třetihorním vulkanitům, které při svém výstupu využily jeden ze zlomů oháreckého riftu. blík je tvořen nefelinitickým bazanitem, Srdov s Brníkem olivinickým nefelinitem. Geomorfologie: blík - nejvyšší vrch Chožovského středohoří (509 m n. m.), Srdov - výrazný suk tvaru krátkého úzkého hřbetu směru SV-JZ (482 m n. m.) a Brník - výrazný kuželovitý suk (471 m n. m.) jsou seřazeny ve ZJZ - VSV směru. Reliéf: Výrazná skupina vrchů vystupující ze zarovnaného povrchu na křídových horninách. Pedologie: V půdním profilu převládají kambizemě eutrofní. Krajinná charakteristika: Mezinárodně významná lokalita s cennými xerotermními a subxerotermními společenstvy rostlin a živočichů na výhřevném geologickém podkladu. Ve vegetačním krytu blíku převládají širokolisté a úzkolisté suché trávníky, na jižním svahu se místy vyskytují bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého, severní svah blíku pokrývají středoevropské bazifilní teplomilné doubravy a suťové lesy. Místy se zde vyskytují suché bylinné lemy. Ve vegetačním krytu vrcholu Srdova převládají úzkolisté suché trávníky, místy se vyskytují bazifilní vegetace efemér a sukulentů, skalní vegetace s kostřavou sivou a pohyblivé sutě karbonátových hornin. Východní, jižní a západní svahy a úpatí Srdova a Brníku pokrývají širokolisté suché trávníky s expandujícím porostem nízkých xerofilních křovin a vysokých mezofilních a xerofilních křovin. Severní svahy Srdova pokrývají vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Vegetační kryt vrcholu Brníku je tvořen úzkolistými suchými trávníky, místy se vyskytují bazifilní vegetace efemér a sukulentů a skalní vegetace s kostřavou sivou. Pohyblivé sutě karbonátových hornin se na Brníku vyskytují na jižním a severním svahu. Ve vegetaci severozápadních, severních, východní a jihovýchodních svahů převládají hercynské dubohabřiny, které směrem k jihozápadnímu a východnímu úpatí střídají nízké xerofilní křoviny a vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Na úpatích a nábězích všech tří vrchů se vyskytují širokolisté suché trávníky nebo mezofilní ovsíkové louky s porosty křovin a místy se zbytky starých ovocných sadů. Velmi významným prvkem EVL je velké množství zachovaných agrárních valů, které jsou v současné době porostlé vzrostlou vegetací. Agrární valy jsou významné z hlediska krajinářského i z hlediska ochrany biodiverzity. V území bylo zaznamenáno celkem 90 druhů obratlovců, 1 druh obojživelníků, 4 druhy plazů, 71 druhů ptáků a 14 druhů savců. Z motýlů bylo zjištěno 187 druhů z 22 čeledí, z toho bylo 21 druhů hodnoceno jako typizační. Podrobná charakteristika je uvedena u jednotlivých managementových ploch. 4
Prioritní I. 5 Předměty ochrany a jejich současný a cílový stav Tab. 1 Seznam stanovišť, která jsou předmětem ochrany v EVL. Kód Název Rozloha (ha) Relativní rozloha (%) Stav při zařazení EVL na ES Popis cílového stavu 6110 * Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso- Sedion albi) 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) 8160 * Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 0,2487 0,07 A A Zachována stávající rozloha i podíl v rámci mozaiky. 93,899 28,01 A A Zachována stávající rozloha. i podíl v rámci mozaiky. 63,6577 18,99 A A Zachována stávající rozloha. i podíl v rámci mozaiky. 0,676 0,2 A A Zachována stávající rozloha Stav při zařazení EVL na ES: A dobrý (příznivý), B ohrožený (méně příznivý), C špatný (nepříznivý) ve smyslu Anonymus 2012. Tab. 2 Seznam limitních hodnot (LH) pro stanoviště, která jsou předmětem ochrany v EVL. Kód Vzácnost LH změny rozlohy Počet segmentů LH zhoršení stavu % ha VMB % 6110 1 12 0,03 3 25 6210 2 15 14,08 99 10 6510 3 20 12,73 21 15 8160 2 15 0,10 3 25 Maximální doba pro vyhodnocení stavu a změny stavu předmětu ochrany pro stanoviště 6110, 6210 a 6510 je metodikou pro hodnocení stavu (Anonymus 2012) určena na šest let. Pro stanoviště 8160 je to 12 let. Hodnocení stavu je třeba provést vždy, když existuje podezření na zhoršení stavu (např. na základě upozornění místního znalce). 5
Kód Prioritní Název předmětu ochrany Stálá populace Zastavující populace Zimující populace Hnízdící populace Podíl populace Zachovalost Izolace Stav předmětu ochrany při zařazení EVL na ES Popis cílového stavu: Tab. 3 Seznam stavu druhů, která jsou předmětem ochrany v EVL. 1078 * přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctari a) 4055 saranče skalní (Stenobothrus eurasius) 4095 kavyl olysalý (Stipa zalesskii) P - - - C B C B B - Zachovat současnou rozlohu a zlepšit kvalitu stanoviště. Udržet velikost populace. C - - - C B A A A Zvětšit současnou rozlohu stanoviště i velikost populace. 400 - - - A B A A A - Zachovat současnou rozlohu a kvalitu stanoviště. Udržet velikost populace. Stav při zařazení EVL na ES: A - příznivý, B ohrožený, C nepříznivý, 0 - neznámý. Maximální doba pro vyhodnocení stavu a změny stavu předmětu ochrany pro druhy saranče skalní a kavyl olysalý je jednou za 2 roky, pro druhy přástevník kostivalový a kavyl olysalý je jednou za 6 let. Hodnocení stavu je třeba provést vždy, když existuje podezření na zhoršení stavu (např. na základě upozornění místního znalce). I. 6 Nároky předmětů ochrany Kód předmětu ochrany: 6110* Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia) Stanoviště velmi mělkých půd a skalních výchozů. Vyskytují se buď v mozaice se skalními ploškami bez vegetace nebo v mozaice s nízkostébelnými trávníky. Dominují sukulentní druhy a v jednotlivých aspektech převládají různé efemerní druhy s krátkým životním cyklem. Vegetace je náchylná na zastínění a přerůstání vyššími typy vegetace. Je podmíněna zejména lokálním nedostatkem vláhy. Vegetace, kde nalezneme mimo jiné zástupce rodů rozchodník (Sedum sp.), rozrazil (Veronica sp.), rožec (Cerastium sp.), chmerek (Scleranthus sp.) a netřesk (Jovibarba sp.), je obvykle vyvinutá na nevelkých plochách a obývá skalní plošiny, terásky a čelní svahy suchých strání, kde často dochází k mechanickému narušování. Vzhledem k maloplošnému výskytu v rámci EVL může dojít k poškození náhodnými vlivy jako např. neřízené odpočívání zvířat při pastvě. Výskyty tohoto biotopu je třeba monitorovat a v případě nadměrného poškození (nad 50% rozlohy) zajistit řízenou pastvu s pouhým přepasením těchto ploch. Podrobný popis vhodného managementu viz biotop T6.2 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Jongepierová in Háková [ed.] et al. 2003, str. 99). Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia) 6
Stanoviště se vyskytuje na výslunných svazích na bazických horninách nebo na mírnějších svazích na středně hlubokých půdách. V minulosti byly udržovány především jako ovčí pastviny nebo jednosečné louky příp. s přepásáním. Pastva je doporučována od pol. dubna do pol. července, kosení v průběhu června. Varianta s výskytem vstavačovitých (prioritní stanoviště) vyžaduje zvýšenou pozornost z hlediska načasování pastvy tak, aby nedošlo k dekapitaci kvetoucích orchidejí a tak opakovanému vysilování populace. Vzhledem k nízké konkurenční odolnosti orchidejí je zásadním pravidlem pastva před jejich vegetačním obdobím, tj. v dubnu, respektive po něm, což je září-říjen. Podrobný popis vhodného managementu viz biotopy T3.3 a T3.4 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Jongepierová in Háková [ed.] et al. 2003). Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) Nejběžnější typ trávníků v podmínkách ČR. Vedle běžných trav ovsík, srha, kostřavy, tomka vonná (Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, zástupci r. Festuca a Anthoxantum odoratum) jsou též zastoupeny dvouděložné rostliny, jako např. řebříčky (r. Achillea), pampelišky (Leontodon sp.), jitrocele (Plantago sp.), kakost luční (Geranium pratense), jetel luční (Trifolium pratense), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kopretina bílá (Leucanthemum album), chrpy (Centaurea sp.) Zpravidla se jedná o dvousečné louky, které lze přihnojovat a vápnit. Musí se však dávat pozor, aby nedošlo k předávkování dusíkem, které vede k dominanci vysokých tvrdolistých trav. Podrobný popis vhodného managementu viz biotop T1.1 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Šerá in Háková [ed.] et al. 2003, str. 76). Kód předmětu ochrany: 8160 Název předmětu ochrany: Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně Pohyblivé sutě se skládají většinou z menších kamenů asi do 10 20 cm v průměru, na diabasech se tvoří i osypy štěrkové. Vyskytují se na příkřejších svazích všech orientací o sklonu nad 35. bvykle jsou situovány v dolní části svahů pod skalním stupněm, nad nímž je erozní svah. V rámci téhož suťového tělesa se často nacházejí jak silně pohyblivé osypy s malým množstvím jemnozemě, tak sutě částečně stabilizované a silněji zazemněné. Tomu odpovídá i vegetační zonace. Vlastní osyp bývá neosídlen a vegetace zpravidla porůstá méně pohyblivé okrajové části a vyvýšené, po spádnici protažené erozní hřbítky oddělující osypové proudy, jejichž materiál je zpravidla gravitačně vytříděn podle velikosti, s většími úlomky v nižších částech svahu. Kód předmětu ochrany: 1078* Název předmětu ochrany: přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Dospělci se vyskytují zejména na mezofilnějších stanovištích, s výskytem lesních a lesostepních porostů a vyšší bylinné vegetace, jako jsou rokle, lesní průseky apod. V oblastech s nízkým výskytem těchto biotopů je druh schopen přizpůsobit se i xerotermním podmínkám, jako jsou výslunné stráně, skalnaté stepi a lesostepi a řídké lesy. Druh je monovoltinní, s letovou periodou od konce června až do začátku září, s vrcholem výskytu na přelomu července a srpna. Podrobná autekologická studie druhu nebyla doposud provedena, ovšem lze předpokládat, že populace přástevníka kostivalového jsou otevřené, s více-méně malou denzitou jedinců, ovšem lokálně se na vhodných místech mohou vyskytovat populace s vyššími denzitami. Předpokládá se i přítomnost migrujících jedinců a metapopulační struktura populací. Dospělci jsou aktivní jak ve dne, tak i v noci. Jsou velmi citliví na charakter počasí, za velmi teplých letních dní je jejich aktivita větší v dopoledních a večerních hodinách a v době nejvyšších teplot se zdržují na stinných místech. Typická letní estivace v našich podmínkách ale nebyla zaznamenána. Zdržují se především na závětrných místech s dostatkem nektaronosných rostlin (zejména vysoké byliny sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), bělotrn (Echinops), dobromysl (riganum), hadinec (Echium), bodlák (Carduus), pcháč (Cirsium), bez (Sambucus), apod.). Kopulace dospělců probíhá v noci, vajíčka jsou kladena jednotlivě na hostitelské rostliny na obdobných stanovištích, jako se vyskytují dospělci. Housenky jsou polyfágní, vyskytují se zejména na hluchavkách (Lamium), vrbovkách (Epilobium), pomněnkách (Myosotis), kostivalech (Symphytum), kopřivách (Urtica) apod. Vývoj larev trvá od srpna 7
do června následujícího roku, přezimují housenky 3. instaru. Po přezimování probíhá žír zejména na některých listnatých keřích, jako je např. líska (Corylus), ostružiník (Rubus), zimolez (Lonicera). Po dokončení vývoje se kuklí na zemi v řídkém zámotku. Popis bionomie byl převzat z managementového plánu druhu (Kadlec 2011), kde jsou další informace a odkazy na odbornou literaturu s popisem nároků druhu. Kód předmětu ochrany: 4055 Název předmětu ochrany: saranče skalní (Stenobothrus eurasius) Polyfágní saranče skalní obývá osluněné skalnaté stráně s obnaženými místy (Festucion valesicae). Mikroklima lokalit je velmi výsušné, během zimy se sněhová pokrývka udrží pouze několik dní. Teplé a suché mikroklima lokalit je důležité pro larvální vývoj. Pravděpodobný je jednoletý vývoj. Dospělá sarančata se páří v červenci až září, přežívají až do října. Přezimují vajíčka, nymfy se líhnou pravděpodobně v květnu. Dospělci se vyskytují od července do října s vrcholem početnosti v první polovině srpna. Imága aktivují za slunečného počasí v období od 10-20 hod. Místo kladení vajíček není známé, lze ale předpokládat, že samice kladou ootéky do svrchní vrstvy půdy nebo do kořenů trav. Přezimuje ve fázi vajíčka. Saranče skalní je polyfágní druh. Přesné složení potravy není z našeho území známé, v jiných částech areálu se živí různými druhy trav, např. Festuca valesiaca, Festuca ovina, Koeleria cristata, různé druhy r. Carex, Stipa apod. (Marhoul 2011) Kód předmětu ochrany: 4095 Název předmětu ochrany: kavyl olysalý (Stipa zalesskii) Roste v suchých, travnatých nezastíněných stepních společenstvech, které se vyvinula na osluněných svazích vulkanických kopců. Půdy mají bazickou reakci a jsou hlubší. Kavyl olysalý se obvykle vyskytuje spolu s dalšími druhy kavylů. Porosty kavylů mají v době květu (květen červen) velmi charakteristický vzhled tzv. kavylové stepi. bilky dozrávají už v červnu. Mají dlouhé, chlupaté osiny, které usnadňují šíření obilek větrem. Za vhodných vlhkostních poměrů mohou obilky aktivně pronikat pod povrch půdy a usnadnit klíčení semenáčků. V posledních letech se kavyly šíří na extenzivně spásané louky na úpatí blíku. Pasoucí se ovce se jim kvůli ostrým a tuhým listům vyhýbají. I. 7 Vlivy působící na předměty ochrany Tab. 4 Přehled vlivů, které působí na předměty ochrany Kód a název vlivu dle přehledu v metodice mapování biotopů (Lustyk & Guth 2012). Intenzita vlivu: A - vysoký vliv, B - střední vliv, C - nízký vliv. Kvalita vlivu: + pozitivní, 0 neutrální, - negativní. Kód Název vlivu Vliv Intenzita Relativní plocha Kvalita vlivu vlivu Uvnitř/Vně vlivu působení vlivu [%] 102 Sečení Uvnitř A 5 + 140 Pastva Uvnitř A 8 + 141 Upuštění od pastvy Uvnitř B 24-162 Umělé zalesňování Uvnitř A 5-180 Vypalování Uvnitř A 100 + 8
I. 8 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL 6210 x 6110 - polopřirozené suché trávníky jsou udržovány extenzivní pastvou, případně jednou ročně kosením. Vegetace sukulentů a efemér vyžaduje nízký porost a občasné narušení. Potenciální konflikt představuje nadměrná pastva v případě, že zvířata poškodí stanoviště 6110 v rozloze vyšší než 50%. Potom je třeba řízením pastvy umožnit obnovu narušených ploch a tak zachování prioritního stanoviště. Zachování živných rostlin x pastva pro redukci zmladků a stařiny v případě nadměrného výpasu bylin, je vhodné intenzitu nahradit selektivním kosením dřevitých výmladků, nebo plochy vypásat menším stádem, kde bude větší podíl koz než ovcí. Košárování x výskyt ZCHD druhů umístění košárů bude předem konzultován s pracovníky Správy CHK. Košár bude umístěn mimo výskyt ZCHD. Po ukončení košárování je nutné plochu pravidelně kontrolovat a kosit plevele před vysemeněním, která se na ploše objeví. Plochy po košárování sledovat alespoň 3 roky po ukončení pastvy a včas omezit šíření plevelů. I. 9 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb. Územní systém ekologické stability ( 4 zákona): EVL je součástí nadregionálních prvků ÚSES formou biocentra. becná ochrana druhů ( 5 zákona): Některá navrhovaná opatření zasahují do životních cyklů volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Vliv na populace je u některých druhů pozitivní, u jiných negativní. Navržená opatření nemají potenciál k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí, v případě, že budou prováděna přiměřeně v uvedené intenzitě. V lokalitě se mimo předmětů ochrany vyskytují následující zvláště chráněné druhy: Tab. 5 Seznam zvláště chráněných druhů mimo předmět ochrany Název druhu Bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) Hlaváček jarní (Adonis vernalis) Chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) Kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla) Kavyl Ivanův (Stipa pennata) Kavyl tenkolistý (Stipa tirsa) Kavyl sličný (Stipa pulcherrima) Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) Kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus) Stupeň ohrožení S S S S S 9
Kozinec dánský (Astragalus danicus) Kozinec rakouský (Astragalus austriacus) Lilie zlatohlávek (Lilium martagon) Modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) vsíř stepní (Helictotrichon desertorum subsp. basalticum) Špička stepní (Marasmiellus carneopallidus) Hvězdovka uherská (Gaestrum hungaricum) Voskovka cihlová (Hygrocybe sciophana) Bělořit šedý (enanthe oenanthe) Bramborníček černohlavý (Saxicola toquata) Dudek chocholatý (Upua epops) Linduška úhorní (Anthus campestris) Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) Strnad luční (Miliaria calandra) Strnad zahradní (Emberiza hortulana) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Užovka hladká (Coronella austriaca) Mravenec (Lasius reginae) Chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) Chrobák ozbrojený (dontaeus armiger) Roháč obecný (Lucanus cervus) Lišaj pryšcový (Celerio euphorbiae) káč skalní (Chazara briseis) takárek ovocný (Iphiclides podalirius) takárek fenyklový (Papilio machaon) Přástevník mařinkový (Eucharia casta) Majka (Meloe spp.) S K K S S S S S K K S S S Strnad viničný (Emberiza cya) Velmi vzácný druh 10
Endemický střevlík (Parazuphium chevrolati rebli) Sklípkánek (Atypus muralis) Mnohonožka (Polydesmus germanicus) Vzácný druh Vzácný druh Vzácný druh Zdroj: Hamerský, Košner, 2006 hroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: K druh kriticky ohrožený, S - druh silně ohrožený, - druh ohrožený. chrana významných krajinných prvků ( 6 zákona): Nejsou. chrana dřevin ( 7 a 8 zákona): Před realizací opatření na omezení pokryvnosti dřevin je třeba zajistit povolení orgánu ochrany přírody pro kácením dřevin rostoucích mimo les. chrana krajinného rázu ( 12 zákona): Navržená opatření směřují k udržení typického krajinného rázu. Není konflikt s tímto ochranným režimem. Územní ochrana (část třetí zákona, 14-38): CHK České Středohoří: Na území platí zákaz měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast. Plochy v EVL mají kulturu orná půda a ostatní plocha. Druhová ochrana (část pátá zákona, 48-50): Seznam zvláště chráněných druhů pro tuto lokalitu je např. v dokumentaci k NPR blík. I. 10 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany V minulosti bylo území využíváno jako pastvina ovcí nebo smíšených stád. Vybrané části potom jako louky na seno případně jako drobná políčka. Do r. 1991 se páslo pravidelně s různou intenzitou a složením stáda. Část pozemků je využívána jako sady. Největší sad je třešňový, v blízkosti statku se nachází meruňkový a hruškový. V současné době vlivem ukončení pastvy řada pozemků intenzivně zarůstá, místy se vyskytují zcela zapojené porosty. Na jižním svahu blíku a Srdova byl v minulosti vysázen akát, dnes výmladný. Snahy o jeho potlačení jsou od 80. let. 20 st., kdy byla akátina vykácena. Poté ovšem došlo k výraznému kořenovému zmlazení. Turisticky je blík významně využíván, na vrchol vede turistická značka. Na vrcholu kopce od r. 1126 stávala kaplička sv. Jiří, která postupně zanikla. V 16. století byla kaplička obnovena, dodnes jsou zachovány nepatrné zbytky zdiva. Dosavadní péče ochrany přírody (po roce 2005): Vrch blík - pravidelná likvidace akátu - likvidace nežádoucích nárostů křovin a jejich výmladků o Větší zásahy redukující porosty keřů byly prováděny od roku 2007, zejména na úpatích a přilehlých oblastech kopce, které jsou náletem nejvíce postiženy. Převážně se jednalo o redukci křovin z 80% pracovní plochy, s ponecháním skupinek keřů nebo ovocných stromů, a to hlavně na Z (2007: 2,1 ha), JZ a SV (2009: 1,9 ha) a J úpatí kopce (2008, 2010, 2011: 1,1 ha). Nálet byl odstraňován také z rozsáhlého starého ovocného sadu JZ od vrcholu blíku (2008: 2,8 ha; 2009: 9,5 ha; 2010: 16,5 ha). 11
- pastva o Na vlastních svazích se jednalo převážně o likvidace porostů nepůvodních dřevin (akátu, kustovnice) na J svahu (2007: 1,5 ha; 2010: 0,8 ha a 2011). Mozaikovitá redukce křovinatých náletů proběhla na JV svahu (2009: 0,8 ha). o Zpočátku probíhala krátkodobá extenzivní mozaikovitá pastva ovcí v oblasti starého sadu JZ od vrcholu (2005: 42,5 ha; 2008-2010: 13,9 ha), postupně i v jiných částech: J a JV úpatí (2006-2007: 24,8 ha; 2008: 14,1 ha), Z úpatí (2007: 19,7 ha) a v posledních letech i na stepních svazích a blízkém okolí (2009-2010: 12,9 ha; 2011: 9 ha/300 ks zvířat/30 dní). o d roku 2009 se také pasou kombinovaná stáda ovcí a koz a to zejména v J, JV a V částech okolí kopce (2009: 13,6 ha; 2010: 4 ha), 2011 registrace půdních bloků cca 70 ha.. - odběr vzorků pro determinaci ovocných odrůd Vrchy Srdov a Brník - likvidace nežádoucích nárostů křovin a jejich výmladků o - pastva d roku 2006 probíhá pravidelná redukce náletu z 80-85% pracovní plochy, převážně mechanickou, ale i chemickou cestou (J úpatí vrchu Srdov, 2007: 6,5 ha). Pracovní plochy byly lokalizovány zejména na J úpatí Srdova (2006: 6,5 ha; 2007: 1,5 ha) a v jeho J a JV okolí (2008 a 2009: 8,9 ha). o Pastva byla zavedena až od roku 2008, po uvolnění náletu. V letech 2008-2010 probíhala na J-JV svahu a úpatí kopce Srdov krátkodobá mozaikovitá pastva ovcí na rozloze 12,75 ha. Poměrně rozsáhlá redukce náletových porostů zejména v níže položených oblastech okolí kopců měla za následek uvolnění trávníků a nabídla možnost pro přežití mezofilnějších druhů motýlů, včetně přástevníka kostivalového. Následná pastva dopomáhá udržovat stav, je ale vhodné zařadit mezi pasená zvířata také kozy, které velmi dobře spásají obrážející dřeviny. Lze ale doporučit rozsáhlejší redukce křovinatých oblastí na větších rozlohách, a zejména rozšíření stepních rozvolněných trávníků v okolí vrcholů kopců. Aktivní management ochrany přírody je cílený na podporu předmětu ochrany a proto je takové využívání EVL žádoucí. V rámci EVL je registrována řada půdních bloků s kulturou travní porost. Na vybraných blocích v EVL je možné vstoupit do speciálního managementu na TTP v rámci programu rozvoje venkova v opatřeních Suché stepní trávníky a vřesoviště, Druhově bohaté pastviny a Mezofilní a vlhkomilné louky. Přibližně 65% travních porostů v EVL je mimo půdní bloky. Tab. 6 Další dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Název dokumentu Platnost od Poznámka Generel ÚSES Nadregionální biocentrum Raná - blík Územní plán sídelního útvaru Libčeves 1998 Územní plán sídelního útvaru Raná 1993 Územní plán obce Chraberce 2009 Územní plán obce Chožov 2004 12
II. Péče o EVL II. 1 Návrh managementových opatření obecné zásady becné zásady optimálního způsobu využívání: Primárně je pro území nejvhodnější péčí pastva s různou intenzitou. Naprostá většina zde přítomných zákonem chráněných, ohrožených nebo vzácných organismů je vázána na bezlesí s nízkou spásanou a jinak narušovanou vegetací, případně na rozvolněné křoviny, případně na zapojené trávníky. Vzhledem k rozloze lokality, možnostem a přítomnosti řady druhů organismů vázaných na mozaikovitou pastvu lze doporučit rotační pastvu smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Je možné zajistit management i kontinuální pastvou s velmi nízkou intenzitou, ale potom je třeba každoročně ponechat bez managementu cca 15 20 % plochy. Plochy ponechané bez zásahu je nutné v následující sezoně opět zařadit mezi pasené plochy, tj. nepasené plochy rotovat. Pastva by měla začínat na začátku vegetačního období (březen, duben) s ohledem na dostatečnou krmnou dávku. Při pastvě by mělo dojít k přiměřenému vypasení, kdy průměrná výška porostu (100 měření v náhodně vybraných bodech talířovým měřidlem o průměru 33 cm a hmotnosti měřícího talíře 0,5 kg) bude v rozmezí 5-10 cm. Při hromadnějším výskytu nechutných rostlin (pcháče atd., nad 10% rozlohy) by bylo vhodné je redukovat (kosení nedopasků) před jejich vysemeněním. Případný košár bude stanoven každoročně pracovníkem ochrany přírody dle aktuálních vegetačních podmínek, případně je možné během pastvy měnit místo košárování se souhlasem pracovníka ochrany přírody. Pro úživnější části lokality je vhodným managementem mozaikovité kosení, které zajistí přiměřenou strukturu pokosených porostů (udržení druhově bohatého bezlesí) a porostů nepokosených, které poskytnou zdroje nektaru a úkryty. patření sanační: Je navrženo redukovat plochy hustších a vzrostlejších křovin směrem k solitérám s nízkou pokryvností (do 20% celkové plochy EVL) a druhovou různorodostí. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případné hnízdění citlivějších druhů ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je možné likvidovat štěpkováním nebo v krajním případě pálením dobře proschlého materiálu. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. užovka hladká) a další živočichy. Administrativní opatření: Vedení průhonu lesním porostem 331A a4 bude podléhat výjimce ze zákazu některých činností v lesích podle 20, odst.1, písm. n), podle něhož je zakázáno pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty. patření speciální, na podporu jednotlivých předmětů ochrany: 1) Rozrušení drnu na horním platu a vytvoření rozvolněné krátké vegetace pro podporu okáče skalního a saranče skalní. 2) Zachování živných rostlin, které hostí více než jeden druh: Artemisia spp., Astragalus spp., Brachypodium spp., Crataegus spp., Festuca spp., (především F. ovina pro Charaza briseis), Hippocrepis comosa, Lolium spp., (Charaza briseis), Melilotus officinalis, Potentilla spp., Prunus spinosa, Scabiosa spp., Sesleria spp. (Charaza briseis), Poa spp., (Charaza briseis), Vicia spp., Plantago spp., a rostlin specifických pro vzácné druhy. 13
3) Na části EVL je navržena rekonstrukce původních sadů. Tento záměr je v souladu s nároky předmětů ochrany. Je třeba zajistit v rámci sadů pravidelnou péči o trávníky v podobě pastvy nebo mozaikovitého kosení - každoročně je třeba pást nebo kosit minimálně 1/2 rozlohy sadů. 4) V případě výskytu dalších invazních druhů je důležité začít s likvidací druhu způsobem vhodným pro daný druh. Místa s výskytem třtiny a dalších nežádoucích dominant by měla být brzo zjara intenzivně pasena (v případě výskytu stařiny nejprve pokosena), a pokud neproběhne v optimální období druhý pastevní cyklus, je třeba takováto místa pokosit před vymetáním dominantních trav (červenec). 5) Všechny managementové aktivity doporučujeme podrobit důkladnému a intenzivnímu monitoringu. Ideálně i se zapojením externistů odborníků na konkrétní organismy. Výzkum by bylo vhodné naplánovat multioborově s ohledem na nastolenou péči a na základě průběžných výsledků ji případně upravovat. Metodika monitoringu má odpovědět na otázky, zda a do jaké míry prováděný management ovlivňuje populace a porosty předmětů ochrany a zároveň, zda a jak ovlivňuje fenomény chráněné dle obecné a druhové ochrany (viz kap. II.5). 6) S ohledem na ptactvo ponechávat dožívající stromy a souvislé porosty trnitých křovin (pěnice, ťuhýk obecný, krutihlav obecný). Nezasahovat do agrárních valů (je možná pouze redukce expandujících dřevin při okrajích). Ponechávání lískových porostů je vhodné s ohledem na plšíka lískového, případně myšice. Toto je dostatečně zajištěno nezasahováním do agrárních valů. II. 2 Návrh managementových opatření na jednotlivých plochách 1. Z, J a V svahy blíku 12,2 ha Popis lokality J a V svahy blíku: Velmi cenné porosty úzkolistých teplomilných trávníků s výskytem teplomilných dřevin. V rámci suchomilných trávníků lze odlišit trávníky s převahou kostřav či kavylů. Lokalita je bohatá na zastoupení nízkých kostřav F. valesiaca a kavylů, nalezneme zde Stipa pennata, Stipa capillata, Stipa dasyphylla, Stipa pulcherrima, Stipa smirnovii, Stipa tirsa, ty doplňuje Koeleria macrantha, Melica transsilvatica. Další významné druhy jsou Adonis vernalis a Pulsatilla pratensis subsp. bohemica. JZ část svahu pod lesem: Velmi cenná plocha s výskytem vzácného ovsíře stepního. Plató blíku: Vlivem turismu zde dochází k sešlapu vegetace, což lze ohledem na výskyt druhů vázaných na krátké a rozvolněné trávníky hodnotit pozitivně. Na plató se vyskytují druhy jak xerotermní, ale již jen v menší míře, tak i druhy, které spíše indikují degradaci biotopu (Centaurea triumfetti). Travnaté sutě na jižním a jihovýchodním úpatí kopce s roztroušenými dřevinami. Roztroušeně se zde vyskytuje Acer campestre, Quercus robur, Sorbus aria, Cornus mas, více expanduje Fraxinus excelsior, Ligustrum vulgare, Cornus sanguinea, Rosa canina. Z travin převažují v místech bez managementu vyšší druhy Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, ty doplňuje Festuca rupicola, Festuca valesiaca, Bromus erectus, roztroušeně Stipa pulcherrima. Svah mezi sedlem a nástupem do lesa: lokality s významným výskytem koniklece lučního a hlaváčku jarního. Na lokalitě silně zmlazuje svída a ptačí zob. V okolí turistické stezky místy převažují vlivem ruderalizace vyšší traviny, vč. Dactylis glomerata. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: Podpora biotopu 6210, 6110, 8160 14
Podpora přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) Potlačení zarůstání a sukcese, eliminace akátu a jasanu Hrana mezi vrcholovým plató a Z, J a V svahem: klíčová lokalita okáče skalního a saranče skalní vhodný je vznik a udržení obnažených ploch půdy (vyšší intenzita pastvy v kombinaci se sešlapem) Navrhovaný management: Přepásání extenzivní duben-květen, případně znovu na podzim, horní 1/3 blíku s poněkud vyšší intenzitou do rozrušení drnu. Nekošárovat na těchto plochách. Redukce křovin se zachováním chráněných teplomilných dřevin - kalin, skalníku, jeřábů a dřínů. Pálení hmoty jen po domluvě s pracovníkem S CHK. Likvidace výmladků pastvou nebo mechanicky Náhradní management ruční kosení, podpora turistického ruchu, sešlapu 2. Pastviny pod blíkem 30,8 ha Popis lokality Bylinná travní společenstva sv. Bromion. Jedná se o louky rozdělené agrárními valy, místy velmi malé, některé jsou větší než 2 ha. Porosty mají podobné druhové složení, vzácnější druhy jsou roztroušeny nepravidelně na téměř na všech plochách. Blíže k vrcholu přibývají teplomilnější druhy a krátkostébelné druhy travin. Z travin dominuje Brachypodium pinnatum, Festuca rupicola a Bromus erectus, nalezneme i Botriochloa ischaemum, v úživnějších částech Arrhenatherum elativor. Ze vzácných a teplomilných druhů zde nalezneme Adonis vernalis, Artemisia pontica, Astragalus austriacus, Astragalus danicus, Elytrigia campestre, Melampyrum arvense, Gentianella ciliata, Stipa pennata, Stipa tirsa, Tetragonolobus maritimus, Veronica teucrium, z běžných druhů Sanguisorba minor, Plantago spp., Scabiosa ochroleuca, Trifolium intermedia, T. pratense, Galium verum, xytropis spinosa, a významný druh Campanula bononiensis. Velká část pozemků je zaregistrována jako půdní bloky. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: Podpora biotopu 6210 Potlačení zarůstání a sukcese, eliminace zmlazujícího jasanu pařezové výmladky Navrhovaný management: Pastva mozaikovitě s cílem zachování živných rostlin (především čeleď Fabaceae, Thymus sp. a další) Redukce křovin se štěpkováním hmoty, ponechání dřínů, ovocných stromů, soliterů a porostů agrárních valů Likvidace výmladků pastvou nebo mechanicky Likvidace porostů třtiny křovištní Náhradní management kosení 3. Třešňový sad 26 ha Popis lokality Velký sad pod blíkem: Jedná se o starší sad, kde dominují třešně, ale jsou okrajově doplněny ořešáky, jabloněmi či hrušněmi. Celkem je v sadu cca 1900 stromů, z toho 960 starších jedinců a 300 zcela suchých. Přes 500 stromů je mladých, ale jedná se většinou o přirozené nálety, nikoliv výsadbu (Korbelová 2011). V podrostu dominují traviny včetně vzácnějších druhů kavylů. Ze vzácných druhů zde nalezneme Adonis vernalis, Achillea pannonica, Astragalus austriacus, Astragalus danicus, Astragalus exscapus, Cirsium acaule, Cirsium eriophorum, Festuca valesiaca, robanche caryophyllycea, Stipa zalesskii, Stipa tirsa, Stipa pennata, Thymus pannonicus, Verbascum phoeniceum. Na polomrtvé třešně vázán ohrožený hmyz, 15
např. krasec třešňový. Z ptáků využívají třešňovku jako hnízdní lokalitu např. brhlík lesní, dlask tlustozobý, krutihlav obecný a dudek chocholatý. Nově obnovovaný sad: tato plocha byla v minulosti silně zarostlá nárostem křovin. Zachovala se část ovocných dřevin, ale řada z nich je značně poškozena, proschlá či zcela mrtvá. Po vyřezání náletu zde silně zmlazuje svída a ptačí zob. Místy byly souvislé nálety jasanu. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: Podpora biotopu 6210, zvýšení početnosti bylinných druhů a kavylů Podpora Stipa zalesskii Potlačení zarůstání a sukcese, eliminace zmlazujícího jasanu pařezové výmladky Navrhovaný management: Pastva smíšeným stádem ovcí a koz by měla zajistit dostatečnou redukci zmlazení, Pastva podpoří rozklad stařiny, umožní rozvoj bylin a zvýší pravděpodobně druhové složení bylinného patra. Redukce křovin, především růže, náletu jasanu a trnek. Ponechání hromad dřevní hmoty pro užovku hladkou, ponechání dutých stromů pro hmyz, krutihlava obecného a strakapouda prostředního. Likvidace výmladků pastvou nebo mechanicky Likvidace porostů třtiny křovištní před vymetáním Náhradní management kosení bnova sadu dosadbou nových jedinců, včetně následné péče o sazenice. Zdravotní řez a především dostatek vláhy by měl zajistit budoucí prosperitu jedinců. Ze sadu by měly být odstraněny zcela mrtví jedinci. Polomrtvé stromy je nutné zachovat s ohledem na bezobratlé, jak brouky, tak i vzácné druhy můr, které uvádí Kadlec (2006). 4. Hruškový sad na jižních svazích 3,8 ha Popis lokality Starý extenzivní sad. V podrostu širokolisté teplomilné trávníky sv. Bromion, s převahou Brachypodium pinnatum s výskytem Anthoxanthum odoratum, místy Botriochloa ischaemum, Arrhenatherum elatius. Trávníky jsou místy druhově bohaté, část sadu je zarostlá náletem a druhové patro je ochuzeno o byliny. Nalezneme zde např. Adonis vernalis, Agrimonia eupatoria, Astragalus glycyphyllos, Carlina vulgaris, Dianthus carthusianorum, Galium verum, Inula britannica, xytropis pilosa, Polygala comosa, Scabiosa ochroleuca, Salvia pratensis. Z navazujících úhorů se sem šíří širokolisté plevele, merlíky, lebeda. V minulosti se zde vyskytoval dudek chocholatý. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: bnovní pastva pro rozšíření biotopu 6210 a zvýšení jeho biodiverzity Rozšíření biotopu pro přástevníka kostivalového bnova extenzivního sadu Navrhovaný management: bnova extenzivního sadu dosadba nových stromků, včetně jejich následné péče, odstranění zcela mrtvých stromů Vyřezání nežádoucích nárostů křovin, likvidace hmoty štěpkováním bnovní pastva (náhradní management kosení) Kosení expanzivních a nitrofilních druhů, kosení třtiny křovištní 16
5. Meruňkový sad na jižních svazích 1,5 ha Popis lokality Sad se nachází v blízkosti zemědělské usedlosti. Stromy jsou částečně životaschopné, část je jich zcela odumřelých. Kromě meruněk se zde vyskytují i hrušně. Plocha má terasovitý charakter. Jedná se o mírně degradované porosty sv. Bromion, druhově chudé. Na místech s výskytem křovin a větším přísunem živin se rozrůstá Rubus sp. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: bnova sadu Podpora biotopu 6210, návrat bylinných druhů Navrhovaný management: bnova sadu výsadbou nových stromů, následná péče, ochrana dřevin před okusem mezení šíření nárostů svídy, hlohů a šípků Zavedení pastvy (náhradní management kosení), redukce konkurenčně silných vysokobylinných travin (ovsíku, třtiny, srhy) 6. Pastvina sv. od vrcholu blíku Popis lokality Bývalé pastviny zarostlé křovinami, kořenové výmladky třešní, vyšší podíl jasanu Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: bnova biotopu 6210 Navrhovaný management: dstranění náletových dřevin, ponechání ovocných dřevin, lísky Přepásání porostů pro zvýšení biodiverzity (náhradní management kosení), přenos semen z kvalitnějších lokalit 7. Pastviny jižně od Mnichova 11,2 ha Popis lokality Bývalé pastviny, v méně zarostlé sz. části se vyskytují především druhy typické pro ovsíkové louky, místy se ale vzácně vyskytuje i Stipa pennata. Porosty jsou druhově chudé v důsledku absence managementu, jsou zachovány druhy Melampyrum arvense, Melampyrum cristatum, Thymus pannonicus, Veronica teucrium, Salvia pratensis, Trifolium alpestre, Cerinthe minor a další. Jihovýchodní část lokality je více zarostlá, místy jsou zachovány otevřené plochy s drobnými prameništi. Jedná se o travnaté plochy sv. Bromion, mírně degradované vlivem absence pastvy. Z významných druhů zde nalezneme Gentianellla ciliata. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: bnova biotopu 6210 Navrhovaný management: Vyřezání nárostů šípků, svídy, zachování části křovin s pokryvností alespoň 30% pro hnízdění drobných pěvců, zachování ovocných dřevin. Po odstranění stromového patra by se pravděpodobně vlivem vyššího podílu živin šířily ruderální druhy do zbytků stepních trávníků. bnovní pastva (náhradní management kosení) 17
8. Les na severním svahu blíku a bývalé pastviny na sv. úpatí 26,8 ha Popis lokality: Lesní porost na severním svahu blíku, který není předmětem péče v rámci programu LIFE+. Bývalé pastviny na severovýchodním úpatí jsou silně zarostlé nárosty šípků, svídy, ptačího zobu a hlohů. V podrostu jsou ostrůvkovitě zachovány širokolisté stepní teplomilné strávníky, nezachovaly se zde významné druhy bylin. Nejsou zde plánovány žádné zásahy. 9. Průhon blík Srdov 1 ha Popis lokality: Spojnice vedoucí mezi vrchy blík a Srdov. Do roku 1992 zde bylo obhospodařované pole. Průhon je lemován převážně jasanovými porosty na agrárních valech, místy jsou na argárních valech starší třešně či hlohy. V samotném průhonu silně zmlazuje svída a ptačí zob. Vegetace je degradována vyšším podílem živin díky nahromaděnému opadu a vyskytují se zde např. Rubus sp. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: Propojení 2 pastevních areálů Navrhovaný management: Vyřezání náletu v samotném průhonu, odstranění pařízků, likvidace dřevní hmoty štěpkováním. Po vyřezání náletu je vhodné intenzivní pastvou potlačit ruderální vegetaci. Pro pohyb techniky v průhonu je nutné odstranit větší kameny a dle aktuálního stavu případně upravit povrch. 10. Jižní a západní úpatí Srdova 21 ha Popis lokality: Pastviny zarůstající kvůli nedostatečnému managementu nárosty šípků, hlohů, ptačího zobu a trnek. Místy se šíří jasan a akát z blízkého akátového porostu. Jedná se především o širokolisté trávníky s dominující Brachypodium pinnatum, jen v exponovaných místech může převažovat F. valesiaca. V trávníku jsou roztroušeny i kavyly - Stipa dasyphylla, Stipa tirsa, Stipa pennata, dále Botriochloa ischaemum, Anthoxanthum odoratum, Carex tomentosa, Carex flacca. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: bnova pastvin a biotopu 6210 bnova biotopu pro přástevníka kostivalového potlačení sukcese mezení expandujících dřevin a invaze akátu zachování biodiverzity, eliminace nepůvodních druhů Navrhovaný management: Vyřezání nárostů dřevin, mozaikovitě se zachováním teplomilných keřů, likvidace dřevní hmoty štěpkováním. Zachování dubů a ovocných dřevin. bnovní pastva (náhradní management kosení) Likvidace výmladků mechanicky nebo pastvou v průběhu pastvy, mechanicky v období říjen listopad 18
11. Akátové porosty na Srdově 3,1 ha Popis lokality: Akátový les, starší cca 60 let staré stromy, ale i zmlazující jedinci. Bylinné patro ruderální Ballota nigra, Chelidonium majus. Díly aleopatickému vlivu místy bylinné patro zcela vymizelo, místy se udržely druhy se větší tolerancí k dusíku a dalším chem. látkám, Poa nemoralis, Festuca ovina, Brachypodium pinnatum. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: mezení invaze akátu, likvidace zdroje semen, omezení výmladků Navrhovaný management: Likvidace akátu chemicky pomocí arboricidu v kombinaci s mechanickou likvidací mladých jedinců. Starší stromy likvidovat kroužkováním a zatření ran arboricidem. Koncentrace roztoku musí být alespoň 20%. 12. Vrcholová step na Srdově 1,7 ha Popis lokality: Xerotermní lokalita, vlivem mělké půdy postupuje sukcese velmi pomalu. Z druhů nalezneme více druhy typické pro T3.1 v mozaice se skalníkem a Sorbus danubialis. Z dalších dřevin zde nalezneme hlohy, trnky a hrušeň polničku. Hojně se vykytuje Artemisia pontica, Carex humilis či Potentilla arenaria. Významný je výskyt zejména Stipa zalesskii a Helictotrichon desertorum. Další významné druhy jsou Adonis vernalis, robanche alba, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica. Na vrcholové části vlastního Srdova nalezneme tyto druhy: Achillea pannonica, Anthericum liliago, Allium sphaerocephalon, Allium strictum, Alyssum montanum, Asperula tinctoria, Astragalus austriacus, Carex supina, Centaurea triumfettii, Geranium sanguineum, Inula germanica, Muscari tenuifolium, Myosotis stenophylla, xytropis pilosa, Verbascum phoeniceum. Výskyt okáče skalního (Chazara briseis), saranče skalní (Stenobothrus eurasius), přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: Podpora biotopu kavylových a skalnatých stepí zachování stávajícího počtu druhů Podpora biotopu pro Stenobothrus eurasius zvýšení početnosti jedinců o 10% Navrhovaný management: Extenzivní pastva (náhradní management kosení) V případě šíření nárostů křovin jejich likvidace zachovat skalníky, jeřáby a kaliny. 13. Pozemky severně od Srdova 6,8 ha Popis lokality: Pozemky dříve zemědělsky využívány, v současné době zarůstají křovinami. Pozůstatky širokolistých suchých trávníků. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: bnova pastvin, na pozemcích se počítá s vymezením půdních bloků Navrhovaný management: Extenzivní pastva ovcí, údržba s využitím zemědělských dotací 19
14. Severní a východní část EVL 180,4 ha Popis lokality: Převládají pozemky zarostlé křovinami, místy zachovány ovsíkové louky a širokolisté suché trávníky. Severní úpatí Brníků pokrývá dubový les. Část trvalých travních porostů je zaregistrována jako půdní bloky a jsou obhospodařovány s využitím zemědělských dotací. Na této ploše nejsou plánována žádná další managementová opatření. 15. Pozemky v sedle mezi blíkem a Srdovem 4,6 ha Popis lokality: Trvalé travní porosty a orná půda zaregistrované jako půdní bloky. V rámci projektu LIFE+ zde nejsou plánovány žádné zásahy. 16. Průhony 1,3 ha Popis lokality: Většinou bývalé cesty silně zarostlé křovinami, část průhonů prochází zarostlými pastvinami a lesním porostem. Cílový stav v rámci projektu LIFE+, preferované druhy, biotopy: Vytvoření průhonu širokého max. 6 m, který umožní přístup na pastviny pod Srdovem Navrhovaný management: dstranění náletových dřevin ve vymezeném pásu, v následujících 2 letech likvidace výmladků. Údržba výřez náletu a kosení podle potřeby. Pokud bude potřeba, mohou být provedeny terénní úpravy, aby se umožnil průjezd techniky průhonem. Vedení průhonu lesním porostem 331A a4 bude podléhat výjimce ze zákazu některých činností v lesích podle 20, odst.1, písm. n), podle něhož je zakázáno pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty. 20
II. 3 Popis jednotlivých zákresů navrhovaných managementových opatření Tab. 7 Přehled navrhovaných opatření Název opatření Stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Podrobnější specifikace navrhovaného opatření Stručné odůvodnění opatření Rozsah opatřen í (ha) Vhodný interval (za rok) Kalendář pro management Poznámka I Pastva Plochy 1,2,3,4,5,6,7,10,13 V případě domluvy s vlastníky též plochy 11 a 12 Cílem je stepní trávník se solitérními dřevinami a skupinami dřevin do max. pokryvnosti 20% plochy. dstraňovat pastevní plevele nad 10% jejich pokryvnosti. Nedopasky pouze po předchozí konzultaci s odborníky. Na jednotlivých plochách měnit každý rok termín pastvy. Neumisťovat košáry na plochy s velkou koncentrací hlaváčků jarních a konikleců lučních českých (zejména jižní a východní úpatí blíku, třešňovka) Vrcholové plato na blíku spásat intenzivněji nejlépe na jaře a znovu přepást na podzim Podpora předmětů ochrany a podpora stepních druhů otevřených trávníků (viz kap. II. 5). 50 1 15. 4. 31. 10. Termín pastvy v jednotlivých letech střídat. Pokud budou lokalizovány rozsáhlejší porosty vičence, je nutné je v období od 15.5. do 30.9. chránit před pastvou oplocením. V případě, že nebude možné zajistit pastvu, bude jako alternativní management aplikováno kosení v termínu od 15.6. do 15.10. (kosení jednou ročně 1/2 porostu). II Kosení Plochy 1 a 3 se třtinou křovištní Náhradní management k pastvě, kosení ploch při nedostatečném výpasu, kosení plevelných nedopasků Biomasu odstranit a sušit mimo plochu. Plochy se třtinou křovištní 2-4x ročně průběžně, první seč před vymetáním. Plevele kosit před vysemeněním, dle konkrétních druhů. Podpora předmětů ochrany a ohrožených druhů 5 1 15. 5. 15. 7. 21
III Výřez náletu Plochy 1,3,4,5,6,7,9,10,11,12,13,16 Cílem je přiměřeně nízký podíl roztroušených dřevin (10-20%). Postupně odstranit náletové dřeviny tak, aby travinobylinná společenstva tvořila min. 80% ploch. Ponechání části trnitých hustých porostů pro hnízdění pěvců. Ponechání dřínů, ovocných dřevin, skalníku a starých soliterních hlohů. Podpora předmětu ochrany a řady druhů motýlů a dalších druhů. Viz seznam v kap. II. 5. 63 1 1. 9. - 28. 2. Ponechání jilmů na JZ úpatí Srdova. Nezasahovat do agrárních valů. IV Likvidace výmladků Plochy 1,3,4,5,6,7,9,10,11,12,13,16 Zabránění opětovnému zarůstání křovinami Likvidace výmladků mechanicky křovinořezem. Podpora předmětů ochrany a dalších významných druhů. 22 1 1. 9. - 28. 2. V bnova sadů Plochy 3,4,5 sady na Z a J úbočí blíku. Cílem obnova extenzivního sadu výsadbou nových dřevin. Postupně odstranit všechny náletové dřeviny. Ponechat minimálně 30% starých ovocných stromů pro dřevokazné druhy. Výsadba nových stromů Podpora suchých širokolistých trávníků předmětů ochrany. 31 Jednorázo vé Celoročně VI Likvidace akátu Plochy 1 a 11. Akátové porosty na jižních svazích blíku a Srdova. Likvidace mechanicky s použitím arboricidů. Potlačení šíření invazního druhu 3,1 1 Mechanicky květen červenec, arboricidy kroužkování kmenů srpen - září 22
VII Tvorba průhonů a následná údržba Plochy 9 a 16 Vytvoření pásu širokého max. 6 m, který bude využíván pro přesuny stáda mezi jednotlivými lokalitami. Vyřezání dřevin. Z velké části průhony probíhají po zarostlých nevyužívaných cestách. Likvidace výmladků kosením následujících 2 letech. Údržba výřez náletu a kosení podle potřeby. Zlepšení dosažitelnosti pastevních ploch pro stáda. 2 Jednorázo vé Údržba průhonů podle potřeby listopad - březen 23
Závěrečné údaje II. 4 Použité podklady Anonymus (2010): Active Protection of the Sites of Community Importance with thermophilous habitat types and species in Lounské Středohoří hills. LIFE+ Nature and Biodiversity proposal, Technical application forms - part B - D, 82 pp., dep.: APK ČR, Správa CHK České středohoří, Litoměřice. Anonymus (2012): Sledování stavu předmětů ochrany evropsky významných lokalit. Pracovní verze SDPK, 18. leden 2012, 85 pp., Dep.: APK ČR, Praha. Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Háková, A. [ed.], Sádlo, J., Klaudisová, A., Fišer, B., Pokorný, J., Hofhanzl, A., Zdražil, V. (2003): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy NATURA 2000. Pracovní verze pro účely předjednávání Správou CHK 157 pp., Dep.: APK ČR, Praha Hamerský, R., Košner, M. (2006): Plán péče o NPR blík na období 2006-2015. Dep.: APK ČR, Správa CHK České středohoří, Litoměřice. Kadlec, T. (2011): Zpracování managementového plánu pro evropsky významný druh Callimorpha quadripunctaria na lokalitách zahrnutých v projektu LIFE+. 30 pp. Dep.: APK ČR, CHK České Středohoří, Litoměřice. Korbelová, J. (2011): bnova sadu pod blíkem. Dep.: APK ČR, CHK České Středohoří, Litoměřice. Lustyk, P., Guth, J. (2012): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. 32 pp, elektronický metodický materiál, Dep.: APK ČR, Praha. Procházka, F., [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18. II. 5 Zpracovatelé Živa, Ing. Aleš Novák APK ČR, Správa CHK České středohoří Datum zpracování: 2013 II. 6 Seznam zkratek APK EN ES EVL CHK K LH Agentura ochrany přírody a krajiny druh silně ohrožený dle příslušného červeného seznamu evropský seznam EVL evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast kriticky ohrožený druh limitní hodnoty 24