Bodhi Praha Jan Honzík Toto je skutečný mír, toto je to nejvyšší totiž ustání všech formací, opuštění všech podkladů zrození, vymizení žádostivosti, odpoutání, vyhasnutí, nibbána. Buddha, Anguttara-nikája III, 32 Tradice Skupina Bodhi Praha se hlásí k tradici théravádového buddhismu. Théraváda doslova nauka starších byla přenesena z Indie na Srí Lanku ve 3. století př. n. l. a odtud se pak dále rozšířila do zemí jižní Asie. Théraváda představuje historicky nejstarší dochovanou formu původního Buddhova učení. Tato tradice je dnes živá na Srí Lance, v Barmě, Thajsku, Laosu a Kambodži. Učení théravádového buddhismu jsou zapsána v pálijském kánonu Tipitaka (Tři koše), tvořeném Sutta-pitakou, Vinaja-pitakou a Abhidhamma-pitakou. Několik století po Buddhově smrti byla jeho nauka předávána především ústně z učitele na žáka. Celý kánon byl pak zapsán až v 1. století př. n. l. na Srí Lance. Pro naši meditační praxi má velký význam znovuoživení metodiky meditace vhledu (satipatthána-vipassaná) barmským mnichem Mahásim Sajadó ve druhé polovině 20. století. Tato metoda vychází mimo jiné z praktického použití Buddhaghósovy rozsáhlé učebnice meditace Visuddhi-magga (Cesta očištění; 5. st. n. l.). Škola Mahási Sajadó výrazně ovlivnila přístup k meditační praxi také na Srí Lance, na niž máme z tradičních buddhistických zemí nejužší vazby. Zde žije náš hlavní učitel ctihodný Pemasiri Thera, do jehož centra jezdí řada našich členů a přátel meditovat. Na Srí Lance se také stalo několik našich členů buddhistickými mnichy či mniškami. Poslání Posláním Bodhi Praha je vytvářet podmínky, v nichž se mohou lidé rozvíjet v souladu s dhammou. Chceme nabídnout prostor, kde lze v přátelském prostředí kultivovat pozitivní a prospěšné vlastnosti, jakými jsou Théravádový buddhismus 59
Oslava svátku Vésákha v Mnichově Hradišti 2009 například moudrost, laskavost, soucit, štědrost, vyrovnanost, soustředění, radost a klid, a kde je možné čistit mysl od neprospěšných stavů, jakými jsou hněv, žádostivost, zaslepenost a podobně. Historie Občanské sdružení Bodhi Praha bylo založeno 17. ledna 1994. Během patnácti let naší dosavadní existence jsme uspořádali několik desítek meditačních kurzů, třídenních i dlouhodobých (dvou až šestitýdenních), řadu přednášek a oslav svátku Vésákha. Meditační kurzy vedli ctihodní Rewatadhamma Sajadó, Pemasiri Thera, bhikkhu Dhammadípa a laičtí učitelé dr. Veronika Nevolová, Daniel Kaucký, dr. Karel Hájek, Michal Horák, dr. Ivana Loučková, Slávek Keprt a Ondřej Skála. Do roku 2005 jsme úzce spolupracovali také s dr. Mirko Frýbou, později mnichem Kusalánandou. Jeho pozitivního přínosu pro rozvoj théravádového buddhismu v Čechách si vážíme, ale od další spolupráce s ním jsme upustili, neboť se jeho pozdější jednání neslučovalo se základními etickými principy dhammy. Našimi přednášejícími hosty byli dále bhante Sujiva, Ashin Ottama, bhikkhu Gavésakó, bhikkhuní Visuddhi, bhikkhu Sambódhi a bhikkhu Sunítha. Bodhi Praha dlouhodobě podporuje české mnichy a mnišky žijící na Srí Lance. Úzce spolupracujeme s Mezinárodním buddhistickým nadačním fondem a podporujeme buddhistické charitativní projekty. Máme blízký vztah k satiterapii, buddhistické psychoterapii, jejíž tříletý 60 Buddhistické skupiny a centra v České republice
terapeutický výcvik řada našich členů absolvovala. Podporujeme vydávání knih o buddhismu. V roce 2008 Bodhi Praha institucionálně zaštítilo projekt Jednota v rozmanitosti, jehož výstupem je též tato kniha. Praxe a metody Základ naší praxe spočívá, v souladu s ušlechtilou osmičlennou stezkou (arija-atthangika-magga), v rozvíjení etického jednání na úrovni těla, řeči a mysli. Základní etické principy jsou shrnuty v pěti etických pravidlech (paňča-síla): nezabíjet a neubližovat, nekrást, zdržovat se nesprávného jednání motivovaného smyslností, nelhat a nezatemňovat si mysl omamnými látkami. Pozitivními aspekty těchto principů jsou soucit a laskavost, štědrost a skromnost, zdrženlivost a trpělivost, pravdomluvnost a opravdovost, jasná a bystrá mysl. Případné nedodržení těchto pravidel má vést k moudré reflexi a ke svobodně zvolené změně jednání v budoucnu, neboť podmínkou smysluplné etiky je pochopení její prospěšnosti a její vnitřní přijetí. Etické jednání je výzvou pro naši praxi v každodenním životě. Je-li do určité míry očištěno jednání od hrubších forem chtivosti (lóbha) a nenávisti (dósa), je možné přistoupit k jemnějším úrovním kultivace mysli k meditaci. Meditační praxi se věnujeme v chráněném prostředí společných retreatů (zásedů, meditačních kurzů), na našich pravidelných setkáních v Lotusu a individuálně doma či v meditačních centrech v Asii. Za důležitou podmínku pro rozvíjení moudrosti a vhledu považujeme zklidnění mysli a dosažení vyššího stupně soustředění. K tomu využíváme meditaci klidu (samatha). Klid a soustředění lze rozvíjet mnoha způsoby a je na kompetentním učiteli, aby vybral meditujícímu vhodný meditační předmět. Na našich kurzech obvykle instruujeme pozorování nádechu a výdechu (ánápána-sati). Důležité je též vnější prostředí, v nemž se meditující své praxi věnují (každodenní životní styl, místo a režim kurzu, ostatní lidé). Ústřední meditaci, pro niž je prostor především na dlouhodobých retreatech, představuje satipatthána-vipassaná meditace vhledu. Tuto praxi vyložil Buddha například v Satipatthána-suttě pálijského kánonu (Madždžhima-nikája 10, Dígha-nikája 22). Jejím principem je soustředěné, důkladné a nehodnotící pozorování a poznávání všech procesů na úrovni mysli a těla. Meditující tímto způsobem nejprve očistí mysl od překážek (nívarana) smyslné touhy, zlovůle, strnulosti, malátnosti, neklidu, výčitek a pochybovačnosti. Jeho mysl se projasní a soustředí a začne vnímat všechny prožívané jevy takové, jaké opravdu jsou pomíjivé, neosobní a neuspokojivé (aničča, anattá, dukkha). Vhledy (vipassaná) do těchto univerzálních vlastností (lakkhaná) všech existujících Théravádový buddhismus 61
jevů a do jejich podmíněného vznikání (patičča-samuppáda) jsou více či méně intenzivním, prožitkově zakotveným nikoli tedy pouze rozumově odvozeným poznáním, které mění i hluboce zakořeněné struktury osobnosti. Smyslem a přirozeným důsledkem těchto poznání a správné praxe je osvobození se od neprospěšných (akusala) návyků naší mysli a od lpění (upádána), které brání šťastnému prožívaní. Jsou-li v mysli dostatečně rozvinuty tzv. faktory probuzení (bodždžhanga) tj. všímavost (sati), rozeznávání jevů (dhamma-vičaja), energie, respektive úsilí (virija), nadšení (píti), zklidnění (passaddhi), soustředění (samádhi) a vyrovnanost (upekkhá) vede tato praxe v konečném důsledku k vykořenění všech forem chtivosti, nenávisti a zaslepenosti, k úplnému rozpuštění iluze já (atta) a k dosažení nejjemnějšího a trvalého štěstí nibbány. V rámci rozvíjení dobrých mezilidských vztahů se věnujeme na kurzech či individuálně meditaci dobrotivosti (mettá). Meditaci smrti (marana-sati), meditaci soucitu (karuná), sdílení radosti (muditá) a jiným meditačním praxím se věnujeme dle individuálního uvážení či na doporučení učitele. Vnější rámec meditace na kurzech tvoří ušlechtilé mlčení, dodržování pěti etických předsevzetí, pravidelné střídání meditace vsedě a meditace v chůzi (čankamana) po 45 60 minutách, jídlo třikrát denně, odpočinek po obědě, spánek v noci, pravidelné rozhovory o meditaci s učitelem a přednesy dhammy. Tradiční buddhistické rituály tvoří svým rozsahem spíše okrajovou část naší praxe. Na úvod našich společných setkání a kurzů recitujeme pálijsky pozdrav Buddhovi, přijímáme trojí útočiště a pět etických rozhodnutí a zpřítomňujeme si kvality Buddhy, dhammy a sanghy. Pokud je přítomen mnich či mniška, děláme na závěr meditačních kurzů rituál sdílení zásluh či vázání ochranné šňůrky. Pravidelné aktivity Od roku 1999 se pravidelně scházíme v Pražském buddhistickém centru Lotus, vždy ve středu od 19:30. Nově příchozí zájemci o buddhismus a meditaci obdrží na požádání instrukci na meditaci klidu či meditaci dobrotivosti. Po krátkých recitacích se věnujeme cca 45 minut meditaci, poté je prostor na otázky, sdílení a povídání si. Dvakrát až třikrát do roka organizujeme třídenní kurz meditace klidu (samatha). Tyto kurzy jsou otevřeny všem zájemcům. Kapacita kurzu je kolem třiceti účastníků. Instruována je meditace sledování nádechu a výdechu (ánápána-sati), meditace v chůzi (čankamana) a meditace dobrotivosti (mettá). 62 Buddhistické skupiny a centra v České republice
Jednou ročně organizujeme dlouhodobý (dvou až šestitýdenní) kurz meditace vhledu (satipatthána-vipassaná) pod vedením zkušených českých či zahraničních učitelů. Účastní se jej obvykle dvacet až čtyřicet meditujících. Několikrát ročně pořádáme v centru Lotus veřejné přednášky buddhistických mnichů a učitelů dhammy a ve spolupráci s Mezinárodním buddhistickým nadačním fondem organizujeme v květnu oslavy svátku Vésákha. Dle théravádové tradice probíhá výuka dhammy na všech našich kurzech zdarma. Je darem učitelů a organizátora. Účastníci si hradí pouze ubytování, stravu a nezbytné organizační náklady. Na závěr kurzu mohou anonymně obdarovat učitele či organizátora dle svého uvážení. Učitelé Duchovního učitele chápeme ve shodě s Buddhovými slovy jako ušlechtilého přítele, který na základě svých zkušeností, znalostí a dovedností pomáhá ostatním na cestě dhammy. Mezi našimi učiteli jsou jak mniši, tak i laičtí učitelé. Mnišský život v souladu s řádovými pravidly považujme obecně za ideální rámec pro kultivaci mysli. Jsme ale přesvědčeni, že není nezbytnou podmínkou pro dosažení nejvyšších spirituálních cílů ani není sám o sobě zárukou kompetentnosti vést druhé lidi. Naším hlavním učitelem je v současnosti ctihodný Pemasiri Thera (*1943), představený kláštera a meditačního centra Sumatiphálo Na Himi v Kandubodě na Srí Lance. Bhante Pemasiri je žákem zesnulého Sumatiphála Na Himi, který byl od 50. let 20. století hlavním srílanským učitelem meditace vipassaná v barmské tradici Mahási Sajadó. Ctihodný Pemasiri meditoval též u U Pandity Sajadó a Webu Sajadó. Sám vyučuje meditaci satipatthána-vipassaná z pověření Mahási Sajadó již přes čtyřicet let. Způsob jeho výuky je ovlivněný mnohaletou zkušeností s meditujícími, včetně těch ze Západu. Jeho přístup k meditujícím a k jejich praxi je velmi laskavý a nenásilný. Meditační instrukce přizpůsobuje zcela individuálně konkrétnímu meditujícímu a jeho aktuálnímu stavu. Žákům se věnuje během intenzivní meditace osobně, kdykoli je to potřeba. Dále máme tu čest spolupracovat s mnichem českého původu ctihodným bhikkhuem Dhammadípou (*1949), který je v mahájánových zemích známý pod jménem Xing Kong. Vážíme si jeho rozsáhlých teoretických i praktických znalostí dhammy, jak je vykládána v různých buddhistických tradicích, v nichž sám žil. Ctihodný Dhammadípa vystudoval čínskou literaturu a filozofii na Pařížské univerzitě a sanskrt a buddhistickou filozofii na univerzitě Nálanda v Indii. Ovládá plynně češtinu, francouzštinu, němčinu, angličtinu, čínštinu a sanskrt. V roce 1987 získal Théravádový buddhismus 63
Obdarování mnichů jídlem, Mnichovo Hradiště 2009 théravádovou ordinaci na Srí Lance, v roce 1989 pak mahájánovou ordinaci v tchajwanském klášteře Fo Guang Shan v Kalifornii. V roce 1996 byl jako první Zápaďan kvalifikován jako meditační učitel barmské školy Pa Auk. V současnosti přednáší a učí meditaci na univerzitách a v klášterech v Asii, USA i Evropě. Do češtiny přeložil Šántidévovo Uvedení na cestu probuzení. Řada našich členů navštěvuje meditační kurzy vedené malajským mnichem bhantem Sujivou, který byl též žákem U Pandity. Mezi naše v současnosti aktivní laické učitele meditace patří Veronika Nevolová, Daniel Kaucký, Michal Horák, Slávek Keprt a Ondřej Skála. Příležitostně navštěvujeme též kurzy dalších učitelů. Buddhistická a meditační centra V Praze využíváme pro naše aktivity Pražského buddhistického centra Lotus, na jehož chod členové Bodhi Praha přispívají. Nově příchozí mohou vhodit dánu (dar) dle svého uvážení do kasičky na chodbě, ale nikdo po nich žádný příspěvek nežádá. Na kurzy pořádané v Čechách či na Slovensku si prostory pronajímáme. Na kratší kurzy využíváme obvykle bývalý kapucínský klášter v Mnichově Hradišti, na ty delší pak Chatu pod Hrbom ve slovenském pohoří Polana poblíž Banské Bystrice. 64 Buddhistické skupiny a centra v České republice
Řada našich členů a přátel jezdí na delší retreaty na Srí Lanku do meditační centra v Kandubodě, jehož představeným je ctihodný Pemasiri. Pobyt v centru je třeba předem domluvit a je většinou podmíněn doporučením a několikadenní zkušební lhůtou. Literatura a teorie Studium textů považujeme za důležitou součást studia dhammy a významnou inspiraci. Mělo by samozřejmě být doprovázeno odpovídající praxí, aby nezůstávalo jen u teoretických znalostí. Mezi doporučeníhodné tituly patří zejména: pálijský kánon Tipitaka (české překlady některých významných sutt vyšly v nakladatelství DharmaGaia pod názvem Buddhovy rozpravy, některé jsou k dispozici na internetu); Bhadantáčariya Buddhaghosa: Visuddhi-magga (anglický překlad Bhikkhu Ňánamoli: The Path of Purification); Nyanaponika Thera: Jádro buddhistické meditace a Kořeny dobrého a zlého; Nyanatiloka Thera: Slovo Buddhovo a Buddhistický slovník; Mahási Sajadó: Praxe meditace vhledu; Sujiva: Základy meditace vhledu; Nárada Thera: Buddha a jeho učení; Adžán Čá: Jak chutná svoboda; Jack Kornfield: Cesta srdce a další. Mýty o théravádě Názor: Théraváda znamená totéž co hínajána. Odpověď: Théraváda (doslova nauka starších, sanskrtsky sthaviraváda) je jednou ze starých buddhistických škol, které vznikly v Indii ve 3. st. př. n. l. Pejorativním termínem hínajána (dosl. malý vůz ) označovali někteří přívrženci mahájány starší buddhistické školy, které neuznávaly autoritu nových mahájánových sutt jakožto autentického slova Buddhova. 4 Názor: Učení théravády je svým ideálem individuálního osvícení egoistické ve srovnání s pozdějšími buddhistickými školami (mahájána, vadžrajána) a nevede k soucitu s druhými bytostmi. Odpověď: Probuzení (nibbána) arahata spočívá podle théravádové tradice v úplném vykořenění všech forem chtivosti, nenávisti a zaslepenosti a v naprostém rozpuštění iluze já. Pro egoismus v jakékoli formě tu tudíž nezbývá žádný prostor. Meditace soucitu se všemi bytostmi (karuná) je též jednou z théravádových praxí. Na základě našich zkušeností můžeme tvrdit, že ušlechtilé osoby věnující se dhammě v théravádové tradici [4] Podrobný výklad této problematiky viz např. P. Harvey: An introduction to Buddhism, Cambridge University Press 1990 (str. 85 94). Théravádový buddhismus 65
jsou obdařeny velikým soucitem, laskavostí a obětavostí vůči druhým bytostem. Názor: Jádrem théravádové nauky je učení o příčině a následku. Tuto nauku vyložil Buddha těm, kteří nebyli připraveni přijmout vyšší úrovně jeho učení reprezentované mahájánou či vadžrajánou. Odpověď: Nauka o příčině a následku je pouze jednou z mnoha nauk théravádového buddhismu. Za ústřední nauky théravády lze považovat především nauku o čtyřech ušlechtilých pravdách (arija-sačča), o ne-já (anattá), o podmíněném vznikání (patičča-samuppáda) či o podkladech všímavosti (satipatthána). Pálijský kánon théravády je ovšem natolik komplexní a obsáhlý, že jej zdaleka nelze redukovat na těchto několik principů. Z Buddhových rozprav (Sutta-pitaka) je patrné, že vedl každého žáka k osvobození tím individuálně nejvhodnějším způsobem, aniž přitom vytyčoval různé úrovně svého učení. Názor: Mnišský život, který je v théravádě spojen s celibátem, je vhodný pouze pro jedince bez pozitivního vztahu k sexu. Odpověď: Ve druhé vznešené pravdě Buddha říká, že příčinou veškerého utrpení (dukkha) je touha (tanhá). Sexuální touha představuje nejsilnější formu smyslné touhy (káma-tanhá). Proto Buddha ustanovil v řádových pravidlech celibát pro mnichy a mnišky jakožto nástroj k překonání smyslné touhy, což je podmínkou osvobození se od lpění na smyslovém světě a dosažení úplné svobody. Pro laiky, kteří právě neaspirují na uskutečnění nejvyšších cílů duchovní stezky, je sexuální jednání, které nikomu neubližuje, v pořádku a nemusí být v daném období překážkou na jejich spirituální cestě. Na druhou stranu, dobrovolný celibát realizovaný například v rámci mnišství je prospěšný i pro toho, kdo má v jiném životním kontextu pozitivní vztah k sexu. Kontakt Bodhi Praha, o. s. Slezská 140, 130 00 Praha 3 www.bodhipraha.cz bodhi@bodhipraha.cz 66 Buddhistické skupiny a centra v České republice