Obrazová příloha Vlevo: Č. 1, Pěchota Wehrmachtu. Polsko 1939. Začátek války v euforii. Vpravo: Č. 2, Jednotky Waffen SS měly pro nové uchazeče velmi přísná kritéria, která v průběhu války vzala za své. Po celou dobu konfliktu se oproti obyčejnému Wehrmachtu vymezovaly jako elita armády. Vlevo nahoře: Č. 3, Příslušníci 3. tankové divize SS- Totenkopf obklíčení v Děmjanském kotli (únor-květen 1942). Vpravo nahoře: Č. 4, Vyčerpaní němečtí vojáci pochodují do zajetí. Nadšení z počátku války se zcela vytratilo. Snímek pochází z roku 1944. Vlevo dole: Č. 5, Wehrmacht v roce 1945. Lidské i materiální zdroje se dávno vyčerpaly. Armáda dětí na obrázku měla v rámci jednotek Volkssturm bránit Německo do posledního náboje. 84
Rusko, 1942. Realita války, kdy k přeţití stačí pouhé štěstí. Německý voják (na fotografii č. 6 vlevo nahoře) jej bohuţel neměl. Extrémní počasí na východní frontě, přesuny na velké vzdálenosti a kaţdodenní přítomnost smrti (volba mezi umrznutím, vyhladověním nebo nepřátelskou palbou) nutily vojáky stále více jednat na vlastní pěst. S rostoucí silou protivníka, a s tím souvisejícími poráţkami (na obr. č. 7-9, Moskva 1941 a Stalingrad 1942), narůstal počet dezercí, sebemrzačení atd. V této chvíli uţ německý voják nebojuje za svoje přesvědčení, nebo nacionálněsocialistické ideály, ale snaţí si uchovat holý ţivot. Dolní snímek č. 10 ukazuje jak tenká hranice existuje mezi pácháním zločinu a jeho podporou. Rusko, 1941/42 u města Orel. Vojáci Wehrmachtu fotografují oproti zákazu oběšené partyzány. Ţena na obrázku vlevo má kolem krku zavěšenou tabulku s nápisem, označujícím způsob popravy. 85
Poměrně vzácná fotografie č. 11 zachycuje příslušníky trestního praporu Wehrmachtu. Podobné snímky byly pořizovány pro soukromé účely a jsou zcela bez vlivu nacistické propagandy, protoţe zobrazovaly obraz německého vojáka v úplně jiném světle. Obrázek č. 12 vlevo zachycuje popravu dezertéra ve Francii. Většinu těchto exekucí vykonávala vlastní jednotka odsouzeného. Především se takto dávalo najevo, ţe voják ztratil nejen ţivot, ale i vlastní čest a byl zároveň odvrţen svou jednotkou. Pokud se vojáci nerozhodli k dezerci, ale chtěli se vyhnout frontovému nasazení jiným způsobem, často volili sebepoškození (ač za něj také hrozil trest smrti). Říkalo se tomu rána do vlasti, jeţ měla vojákům zajistit návrat domů přes polní lazaret. Ale existovaly také lékařské komise, které se specializovaly na určování druhů zranění (k eliminaci simulantů a válečných ulejváků ). Pokud usoudily, ţe došlo k sebepoškození, byl voják neprodleně postaven před polní soud. Č. 13 vpravo je policejní fotografie Karla Lauterbacha, který byl roku 1945 za sebepoškozování popraven. 86
Snímek č. 14 zachycuje vojenský soud s dezertérem. Třebaţe se liší místo, rok pořízení, i osoby: fotografie vojenských soudů jsou si velmi podobné. Č. 15, Paříţ, duben 1942. Zasedání vojenského soudu. Statický snímek z filmu natočeného pro účely propagandy. Je tím dáno jasně najevo, ţe jakýkoliv zločin spáchaný armádou, bude potrestán. (Obrazový archiv pruského kulturního dědictví, Berlín). Jedno z nejtěţších vězení Wehrmachtu: Torgau Pevnost Zinna, hlavní vchod. Snímek č. 16 pochází kolem roku 1938, kdy se pevnost rozšířila na největší vězení Německé říše. Od roku 1943 se zde konala jednání Nejvyššího soudu Wehrmachtu, který se sem přesunul z Berlína. Vězení slouţilo zejména pro dezertéry, členy německého a evropského hnutí odporu a vojáky, kteří se postavili proti rozkazu nadřízeného nebo se odmítli podílet na válce (např.odepřením vojenské sluţby). Vězni odsouzení k trestu smrti byli popravováni v nedaleké štěrkovně nebo v pevnostním příkopu. 87
Obrázek č. 17 vlevo nahoře zachycuje vojáka před polním soudem. Soudci se řídí jednoduchým pravidlem, které si poznamenal Adolf Hitler ve knize Mein Kampf: Na frontě se zemřít může, dezertér zemřít musí. Vpravo nahoře: Č. 18, Lidový soudní dvůr, proces se spiklenci z 20. července 1944 oficiální fotodokumentace. Berlín1944. Soudci Hermann Reinecke, Roland Freisler, Heinrich Lautz. V roce 1985 Spolkový sněm označil Lidový soudní dvůr za nástroj teroru slouţící k prosazení nacionálněsocialistické ideologie. Vlevo nahoře: Č. 19, Odsouzený voják je odváděn eskortou Wehrmachtu. (nedatováno) Vlevo dole: Č. 20, Američtí vojáci odřezávají pověšeného německého dezertéra. Obrázek byl pořízen u bavorského Schweinfurtu v dubnu 1945. Vpravo: Č. 21, Šance vykoupit svůj trest bojem. Příslušníci trestního praporu během výcviku v Belgii roku 1942. 88
Obrázek č. 22: Dezertér Ludwig Baumann dnes. Obrázek č. 23 vlevo: Hans Emil Otto, hrabě von Sponeck, který byl roku 1944 popraven za porušení Hitlerova rozkazu o zákazu ústupu všem jednotkám na východní frontě. Obrázek č. 24 vpravo: Jeho nejmladší syn Hans-Christoff, hrabě von Sponeck dnes. Obrázek č. 25, vlevo zachycuje generálplukovníka Erwina Jaeneckeho v roce 1943 na Krymu. Obrázek č. 26, vpravo: Fotografie desátníka Watera B., v době před jeho zběhnutím. 89
Č. 27: Dobové fotografie právníků souzených Norimberským tribunálem. 1. řada - Curt Rothenberger, Ernst Lautz, Karl Engert, Günther Joel 2. řada - Josef Altstötter, Hermann Cuhorst, Oswald Rothaug, Wolfgang Mettgenberg 3. řada - Wilhelm von Ammon, Rudolf Oeschey, Herbert Klemm, Hans Petersen 4. řada - Franz Schlegelberger, Günther Nebelung, Paul Barnickel 90