Název památky: Poutní kostel Bi#ovaného Spasitele, Dyje Známé též jako: Kostel sv. Jana Nepomuckého, Dyje (Milfro#, Mühlfraun) Lokace: Dyje, 6 km východn# od Znojma u #eky Dyje (Thaya), Dyje, Morava, Czech Republic Datace: 1769 1778 Auto#i: Franz Kerndl, Franz Anton Maulbertsch (1724 Langenargen am Bodensee 1796 Víde#), Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach 1807 Znojmo), Felix Ivo Leicher (1727 Bílovec 1812 Víde#) Typ: Poutní kostel Donáto#i: Klášter premonstrát# Znojmo-Louka D#jiny: Poutní kostel byl postaven po zbo#ení p#vodn# st#edov#kého kostela sv. Vav#ince v obci, pat#ící ke klášteru premonstrát# ve Znojm#-Louce, který zde m#l špitál. Jeden z nejstarších a nejbohatších klášter# vytvo#il na jižní Morav# ojedin#lý soubor rezidencí a poutních míst, pokrývajících hlavní svátky církevného roku. Po zrušení kláštera Josefem II. (1784) kostel postupn# upadal. V napoleonských válkách byl vyplen#n a sloužil k ustájení koní. Drobné opravy nemohly vy#ešit zhoršující se statické problémy stavby. Po vysídlení n#meckého obyvatelstva po druhé sv#tové válce a následn# uzav#ení #esko-rakouských hranic pozbyl tento kostel v pohrani#ní oblasti na významu. Teprve od r. 2004 pokra#uje restaurování maleb, obnovené v rámci mezinárodního projektu Culture2000. Popis: Strohá jednolodní stavba, jež je typickým p#íkladem podunajské inženýrské architektury 2. poloviny 18. století, kontrastuje s pestrou, mysticky lad#nou a ikonograficky komplikovanou výmalbou, k níž se dochoval tišt#ný program (výklad), sestavený pravd#podobn# samotným malí#em. Jednotlivá pole p#edstavují výjevy Ecce Homo, Klan#ní pastý##, Alegorie Spásy a Alegorie Církve. View Short Description Poutní kostel byl sou#ástí široké reziden#ní sít# významného premonstrátského kláštera ve Znojm#-Louce. Po zrušení kláštera postupn# upadal a po vysídlení n#meckého obyvatelstva r. 1945 a následn# uzav#ení #esko-rakouských hranic pozbyl tento kostel v pohrani#ní oblasti na významu. Teprve od r. 2004 pokra#uje restaurování kostela, obnovené v rámci mezinárodního projektu Culture2000. Malby s náro#ným ikonografickým programem jsou dílem F. A. Maulbertsche a jeho nejbližších spolupracovník#. P#vod datace:
Chronogram konsekra#ního nápisu opata Lambecka nad vstupní klenbou uvádí letopo#et 1744. Zápis z vizitace uvádí vysv#cení chrámu dne 6. 9. 1778. Postup prací je zachycen nap#. v korespondenci opata premonstrátského kláštera v Louce s biskupem v Gy#ru, kde Maulbertsch v tu dobu také pracoval. Vybraná literatura: Zora Wörgötter Ji#í Kroupa (eds.), Kostel Bi#ovaného Spasitele v Dyji, Brno 2005. Thomas DaCosta Kaufmann, Painterly Enlightenment. The Art of Franz Anton Maulbertsch, 1724 1796. Chapel Hill, N.C. 2005, s. Franz Martin Haberditzl, Franz Anton Maulbertsch 1724 1796, ed. Gerbert Frodl Michael Krapf, Wien 2006, s. 280 288. Ji#í Kroupa, in: Eduard Hindelang Lubomír Slaví#ek, Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa. Beiträge zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenargen, Langenargen Brno 2007, s. 35 38. Reproduk#ní práva: Copyright images "UDU Czech Academy of the Sciences": Institute of History of Arts of the Czech Academy of the Sciences. Citace: Zora WörgötterPoutní kostel Bi#ovaného Spasitele, Dyje in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2017 http://www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;bar;cz;mon11;19;cs P#ipravil:,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF pracovní #íslo: CZ 19
Bi#ovaný Kristus p#ed 1751 Bavorský #ezbá# Zázra#ná soška byla jedním z mnich# louckého kláštera p#inesena z bavorského kláštera Steingaden. Jde o kopii uctívané sochy v tamní Wieskirche. Nejprve byla umíst#na na bo#ní oltá# starého kostela sv. Vav#ince. Pro velkou úctu, spo#ívající p#edevším v uzdravování nemocných, bylo p#ikro#eno k novostavb# kostela a soška byla umíst#na hlavní oltá#. Novému zasv#cení Bi#ovaného Krista byla pod#ízena celková výzdoba kostela. Alegorie Spásy 1796 Víde#) Martin Mádl St#ední pole klenby centralizuje prostorov# i významov# podélnou stavbu kostela. Adam a Eva, první lidé, tu p#ipomínají b#ím# d#di#ného h#íchu a smrtelnosti. Archand#l Gabriel v#n#ený kv#tinovými girlandami zv#stuje Boží poselství o Spáse lidstva narození Krista a jeho ob##, symbolizovanou k#ížem a znaky Kristova mu#ení. Nejvyší tajemství Boží, kdy slovo se stalo t#lem, uzavírá archand#l Michael, vážící duše p#i posledním soudu. P#íchod Spasitele p#edpov#d#li proroci zobrazení ve cviklech klenby: Mojžíš, Abraham, Noe a Enoch. Ecce Homo Denní plány fresky v presbytá#i 1796 Víde#) a spolupracovníci
Martin Mádl Skupina Ecce Homo nad hlavním oltá#em se soškou Bi#ovaného Krista Trpitele p#edstavuje Krista jako vít#ze nad pozemským utrpením. Kontury ohrani#ují tzv. denní plány, plochy jednotlivých fází malby, pro n#ž musela být vždy nanesena #erstvá omítka, do níž bylo možno malovat až t#i dny. Tyto #ásti ukazují také d#lbu práce mezi malí#em iluzivní architektury dekoratérem a malí#em figuralistou. Sv. #eho# 1796 Víde#), Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach 1807 Znojmo) Martin Mádl Podstatnou složkou výmalby kostela je iluzivní architektura a dekorace, která tvo#í také pozadí jednoho z církevních otc# ve cviklech klenby. V postav# svého jmenovce spat#ujeme portrét donátora kostela, um#nímilovného opata louckého kláštera #eho#e Lambecka. Na malbách církevních otc#, prorok# a evangelist# se podílel Maulbertsch#v žák a nejbližší spolupracovník J. Winterhalder ml. Panna Marie s dít#tem p#edává v p#ítomnosti sv. Augustina #ádové roucho sv. Norbertovi 1778 Felix Ivo Leicher (1727 Bílovec 1812 Víde#) Obraz bo#ního oltá#e je typickým dílem Maulbertschova p#ítele a #astého spolupracovníka. Esovitá kompozice se v rozvrhu, barevnosti i pohybech figur odvolává na Maulbertsch#v expresivní styl, p#evádí jej však do jemn#jší, lyri#št#jší podoby. P#ítomnost sv. Norberta, zakladatele #ádu premonstrát#, odkazuje k domovskému klášteru ve Znojm#-Louce. Nám#tem obrazu je vid#ní, které m#l Norbert v Prémontré. V n#m se mu zjevila P. Marie, schválila jeho úmysl založit tam klášter a p#edala mu bílé #eholní roucho.