Anotace Autor Jazyk Materiál seznamuje žáky se základními pojmy k tématu starověký Řím Mgr. Pavel Šupka(Autor) Čeština Očekávaný výstup 26 41-M/01 Elektrotechnika 78-42-M/01 Technické lyceum 23-41-M/01 Strojírenství 53-41-M/01 Zdravotnický asistent 78-42-M/04 Zdravotnické lyceum 65-42-M/01 Hotelnictví Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova Kulturní přínos Říma, Seneca, křesťanství, Kristus, církev, hierarchie, eneolit ve střední Evropě, Indoevropané, doba bronzová, kultury, doba halštatská, doba laténská, Keltové, Germáni, Slované Druh učebního materiálu Druh interaktivit Cílová skupina Stupeň a typ vzdělávání Typická věková skupina Vazby na ostatní materiály Učební text Kombinované Žák odborné vzdělávání 16-19 let Je součástí DEJ
Starověký Řím 3 Přínos římské civilizace 1. Římská kultura rozvinula poznatky především Řeků, Etrusků a dalších podmaněných národů. 2. Filozofie nebyla původní, převažoval stoicismus klid a vyrovnanost duše Seneca. 3. Důkladně propracovaný právní systém rodinné, městské a obchodní právo. 4. Náboženský systém převzat od Řeků polyteismus (např. Jupiter, Junona, Ceres, Pluto, Diana, Venuše). Postupem doby přejímání některých orientálních božstev. V pozdním období příchod a vítězství křesťanství. 5. Převzetí řecké vzdělanosti, systému škol, knihoven atd. Římané upravili řeckou alfabetu na latinku. Vlastní systém zápisu číslic písmeny (př. X = 10, V = 5...). 6. Řečnictví a literatura viz předmět ČJL. 7. Architektura řecké a etruské vlivy, akvadukty = mosty přepravující vodu, velké veřejné budovy = baziliky, viadukty = kamenné mosty, kloaky = kanály, cirky
8. Vojsko systém setnin a legií, zprvu povinná braná služba vlastenecká povinnost, pak žoldnéřská vojska (i z Germánů). I na moři pozemní systém boje. Vznik a rozdělení křesťanství 1. Vzniká na přelomu letopočtu v palestinské oblasti. Vychází z judaistického monoteismu a přišlo s vírou v příchod spasitele (mesiáš, christos), který lidstvo vykoupí. 2. Věří v boží království mimo náš svět, cílem je dostat se do něj. Proto musí žít člověk bez hříchu, v strasti. Věří v rovnost všech lidí před Bohem a na Jeho spravedlivý soud nutno žít v pokoře, neodporovat zlu násilím, bratrská láska k bližnímu. 3. Základ víra v božský původ mesiáše Ježíše Krista, božského syna narozeného Panně Marii. Kristus kázal Boží pravdu, dokazoval ji zázraky. Byl ukřižován kolem roku 30 n. l. v Jeruzalémě, po smrti byl vzkříšen, vstoupil na nebesa a s Bohem Otcem řídí svět. 4. Postupně se náboženské ideje staly politickými. Křesťané vyjadřovali odpor k přepychu boháčů a tím dávali najevo odpor k existenci římské společnosti, odmítali službu v armádě a odmítali sloužit ostatním božstvům a uctívat císaře. Proto byli pronásledováni
jako vlastizrádci, mučeni a popravováni. 5. Postupem času si však křesťanství získalo i příznivce mezi bohatými. 313 křesťanství zrovnoprávněno Konstantinem Velikým (edikt milánský). Definitivně zvítězilo ve 4. století. Vytvořilo si pevnou strukturu, která představovala stát (= církev, dělí se na jednotky diecézie). Hlavou západních křesťanů je papež (Svatý otec, zástupce Boha na Zemi, sídlí v Římě), dále pokračuje hierarchie arcibiskupové, biskupové, děkani a kněží. 6. Oficiální náboženské texty křesťanství tvoří Bibli (Starý a Nový zákon) Eneolit ve střední Evropě v době starověku 1. Civilizační vývoj ve střední Evropě, a tedy i u nás, byl mnohem pomalejší než v oblastech orientálních nebo ve Středomoří. Byly zde horší přírodní podmínky, chladnější podnebí, husté pralesy. Proto se sem šíří zemědělství pomaleji, proto je obyvatelstvo méně početné a žije primitivněji. Znalost kovů je minimální. 2. Od 4. tis. př. n. l. se šíří znalost mědi. Vzniká patriarchální rodová
společnost. Vznikají sousedské občiny. Příchod indoevropských kmenů kmeny se společným prajazykem Keltové, Germáni, Italikové a Baltoslované. 3. Objevují se první kultury, pojmenované podle výrazného rysu: kultury kanelované keramiky (zdobené rýhami), šňůrové keramiky (zdobené otiskem šňůry) a zvoncových pohárů. Doba bronzová ve střední Evropě v době starověku 1. Rozvoj metalurgie, specializované nářadí = proběhla 2. dělba práce (řemesla x zemědělství). 2. Společenská a majetková diferenciace. Vznik kmenů v čele s kmenovými náčelníky. Budování opevněných sídlišť, hradišť. Stát dosud nevzniká. 3. Kultury: únětická, mohylová (pohřby do mohyl), popelnicových polí (pohřeb žehem). Doba železná ve střední Evropě v době starověku (od 7. stol. př. n. l.)
1. Znalost železa přinesly kočovné středomořské kmeny. Urychlení vývoje. Stále převažuje zemědělství, díky lepším nástrojům se zrychluje mýcení lesů. Tím je více plochy pro pěstování obilí, což přináší vyšší výnosy a tak roste populace. V této době nastává obchod s antickým světem. 2. Starší doba železná = halštatská roste majetková diferenciace, vytváří se společenská vrstva kmenových knížat, což dokládají pohřby v mohylách. V Čechách kultura bylanská. 3. Mladší doba železná = laténská: a) Objevuje se první evropský národ Keltové (Galové). Ze svých původních sídlišť se vydali ve 4. stol. př. n. l. do celé Evropy za novou půdou. Dostali se až do Británie, Španělska, a dokonce do Malé Asie (oblast Galacie). V Čechách se usadili Bójové, na Moravě Volskové a na Slovensku Kotini. b) Keltská kultura byla vyspělá znalost hrnčířského kruhu, vyspělé železářství, keramika, výroba skla, šperkařství. Razili vlastní mince. Obchodovali s antickými státy. Diferencovaná společnost s knížecí vrstvou (aristokracie). Důležitou roli hráli kněží druidové. Keltové budovali opevněná sídla oppida (u nás Stradonice u Berouna, Závist u Zbraslavi). Keltové však nevytvořili stát a neubránili se germánským kmenům a Římanům -
na počátku našeho letopočtu. c) Na počátku našeho letopočtu vytlačují Kelty Germáni ze střední Evropy. Přišli ze severní Evropy. Vytvořili kmenové svazy a bojovali s římskou říší. Postupně se učili od Keltů i Římanů, ale zůstávali na nižší úrovni. V Čechách žili Markomani, na Slovensku Kvádové. Spojili se pod vedením náčelníka Marobuda a ve 2. stol. n. l. vedli války proti Římu. 4. Stěhování národů (4. 6. stol.) nastalo ve 4. stol. v důsledku vpádu turkotatarských kmenů z Asie Hunů. Nastal velký vzájemný tlak kmenů v Evropě. Hunové vytvořili mocný svaz pod vedením vojevůdce Attily, byli poraženi Římany v 5. stol. = zánik hunské říše. Pohyb kmenů pokračoval. Germáni vpadli na území západořímské říše, vyvrátili ji 476 n.l. a na jejím území vytvořili barbarská království Vizigóti ve Španělsku, Langobardi v Itálii, Vandalové v Africe. 5. Do střední Evropy pronikají Slované z původních sídlišť mezi Vislou a Dněprem v 5. 6. stol. Rozpadá se rodová společnost. Nastává středověk. Citace PEČÍRKA, Jan. Dějiny pravěku a starověku I. část. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 14-441-89.
PEČÍRKA, Jan. Dějiny pravěku a starověku II. část. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 14-441-89. ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny České v datech. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-67-2.