Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Obecnický potok CZ0213817
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Obecnický potok Kód lokality: CZ0213817 Kód lokality v ÚSOP: 2571 Rozloha (ha): 1,1052 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 70 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany navrženo vyhlášení PP Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 1,1052 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Lhota u Příbramě, Obecnice Dotčená katastrální území Lhota u Příbramě, Obecnice, Oseč 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Horninové podloží tvoří kambrické arkózové pískovce a droby. Jsou však do značné míry překryty kvartérními sedimenty. Geomorfologie: Území spadá do Brdské vrchoviny. Reliéf: Lokalita se nachází v nivě potoka vytékajícího z masivu Centrálních Brd. Pedologie: Odolné kambrické horniny zvětrávají jen velmi pomalu a vytvářejí těžké jílovité půdy. V důsledku toho se vyskytuje jako půdní typ glej.
Krajinná charakteristika: Jedná se o přirozený vodní tok s hlinito-písčitými náplavy protékající bezlesou nivou s ochranářsky hodnotnými lučními lady a z části intravilánem. V proudech převažuje kamenitý substrát. Lokalita se nachází v podhůří Brd ve fytogeografickém podokrese Příbramské Podbrdsko. Biota Potok protéká bezlesou nivou a je lemován porosty náletových dřevin olše lepkavé (Alnus glutinosa) a vrby křehké (Salix fragilis) a je obýván charakteristickou vodní faunou pstruhového pásma. Obecnický potok je významným biotopem mihule potoční (Lampetra planeri). Populace mihulí obývá také toky zahrnuté v psci Octárna, s nímž psci Obecnický potok tvoří nedílnou lokalitu druhu. V okolí potoka se rozkládá pás zachovalých podmáčených a střídavě vlhkých luk s charakteristickou květenou Brdských podhorských luk a některými ohroženými druhy rostlin
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: mihule potoční Lampetra planeri Kód předmětu ochrany: 1096 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace běžná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: obnova a další zachování populace v době vyhlášení 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: mihule potoční Lampetra planeri Kód předmětu ochrany: 1096 Popis nároků předmětu ochrany: Mihule potoční je neparazitickým druhem vyskytujícím se výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými náplavami ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Obývané náplavy nemusí být rozsáhlé a mohou pokrývat jen malý zlomek plochy dna. 1 m2 vhodného stanoviště obývají místy i desítky larev, jež bývají nacházeny nejčastěji v pobřežním pásmu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. Minohy se živí především detritem, rozsivkami, řasami a jemnými zbytky rostlin. Naopak dospělci již potravu nepřijímají, střevo jim postupně degeneruje. Tento proces většinou začíná během října, kdy u larev přibližně ve čtvrtém nebo pátém roce života dochází k metamorfóze a stávají se z nich plodní dospělci. Po tření, které se odehrává na přelomu května a června na hrubopísčitých nánosech, mihule potoční hynou. Třecí migrace proti proudu probíhají ve dne i v noci. Mihule dokáží překonat rychlost proudu do 2 m.s 1, vyšší překážky, jako jsou například jezy, jsou pro ně nepřekonatelné. Mihule potoční dorůstají délky do 19 cm. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Znečištění vody Do Obecnického potoka ústí dva výtoky z kořenové ČOV pro Obecnici, která se nachází v závěru obce, ve směru po proudu potoka. Účinnost přečištění je zjevně nedostatečná a voda na obou výtocích vykazuje známky znečištění. Voda zapáchá a je v ní patrný šedavý kal. Husté porosty řas v okolí výtoků indikují její zvýšenou trofii. Díky tomu, že se v ČOV shromažďuje odpad z celé obce, je i výsledné znečištění potoka mnohem koncentrovanější, něž kdyby přitékalo zvlášť z jednotlivých malých zdrojů. Vliv na populace mihule potoční lze pokládat za velmi významně negativní, či přímo fatální. Vliv je o to významnější, že znečištění zasahuje potok právě v jeho zachovalé části, jinak velmi příhodné pro rozmnožování i vývoj mihule.
Spolu se znečištěním je třeba také zmínit hnojení a používání biocidních přípravků (zejména neselektivních herbicidů) v blízkém okolí potoka. Opět lze očekávat významný negativní vliv na předmět ochrany, jedná se však o činnost která je prováděna mimo hranice EVL. - Regulace vodního toku Úsek potoka v délce více než 1,5 km, který začíná před vstupem do Obecnice a pokračuje uvnitř intravilánu byl napřímen již před rokem 1956. Další regulační zásahy byly prováděny i později v již napřímeném korytě, některé i v poměrně nedávné době. Břehy jsou zde zpevněné jen místy, většinou v okolí přejezdů nebo tam, kde domy či jejich oplocení přistupují až k vodě. Na krátkém úseku zhruba uprostřed obce je potok veden zakrytým kanálem. Dno je kamenité či štěrkové, nedlážděné, ovšem zároveň v důsledku stejnoměrného proudění bez polí jemného sedimentu, příhodných pro výskyt mihule. Dnový materiál byl v minulosti vícekrát vyhrnut. Dále po proudu je koryto buď zachováno v přírodní podobě a nebo se díky nepřítomnosti recentní údržby do přirozené podoby pomalu vrací. I díky tomu jsou hlinito písčité náplavy jsou mimo intravilán mnohem hojnější. - Snížení migrační prostupnosti toku Uvnitř obecnického intravilánu lze nalézt betonový propustek se zvýšeným prahem, který zvláště za nízkých stavů vody v podstatě znemožňuje průchod na druhou stranu. Dále se zde nachází více příčných objektů, mnohdy postavených svépomocí místními obyvateli a chataři. některé z těchto hrázek mohou také představovat významnější překážku, většinou však díky nespojité struktuře možňují alespoň omezený průnik. Spolu s chatařskými hrázkami je spojen ještě další problém a to odběr vody na zavlažování. Potok je sice již v této části poměrně vodnatý a nevysychá ani v horkém a suchém létě, při dlouhotrvajícím suchu by však odběr vody mohl představovat významné ohrožení. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Je třeba urychleně vyřešit problém znečištění unikajícího do EVL ze špatně fungující ČOV. ČOV by měla být v nejbližší době zásadně rekonstruována, aby splňovala příslušné standardy. K tomuto účelu lze využít dotačních titulů poskytovaných OOP, jmenovitě prostřednictvím OPŽP, přičemž vliv na EVL může významně usnadnit získání dotace. I po rekonstrukci je třeba výstup z ČOV důsledně kontrolovat a případné nedostky neprodleně odstranit. Koryto potoka je třeba nadále chránit před úpravami s výjimkou těch, které mohou mít pozitivní vliv na předmět ochrany, kupř. odborně vedené revitalizace. Při stavbě a rekonstrukci mostů či propustků je třeba podstatně omezit vyhrnování a zpevňování dna. Je třeba zcela vyloučit budování pevných (kupř. betonových) jízků a stupňů s vývařišti, které jsou pro mihuli nepřekonatelnou překážkou. Za nevhodné je nutné považovat budování nádrží na potoce, které s sebou kromě jiných negativních vlivů přináší i šíření predátorů mihule. Rizikové je také propojování nově budovaných nádrží v okolí s potokem, zvláště v případě, že tyto nádrže budou sloužit k chovu ryb. Rybářské hospodaření musí při plánování počtu vysazovaných dravců (především pstruha obecného) brát v zřetel potenciální možnost predačního tlaku na mihuli potoční. Regulovaná část potoka procházející intravilánem obce má nyní pro mihuli potoční jen velmi nízkou využitelnost, která však může být zvýšena vhodně provedenou revitalizací. Revitalizace toku představuje zároveň významný přínos pro obec, neboť povede k výraznému snížení povodňového rizika a omezení následků povodní. Pro získání finančních prostředků je vhodné využít některého z příslušných dotačních titulů ochrany přírody. V rámci revitalizace je třeba dosáhnout zvětšení prostoru kynety zatopeného při běžných průtocích a obnovit či posílit přirozené formy tvarové členitosti kynety, čímž dojde k rozrůznění sedimentační rychlosti a tedy i postupnému vzniku potřebných stanovišť. Tam kde je to možné, je třeba znovu otevřít recentně uzavřený profil potoka. Spolu s úpravami koryta by též měla být zvýšena jeho migrační prostupnost. Příčné překážky by měly být z koryta pokud možno odstraněny. Dnes neprůchodný propustek s příliš vysokým betonovým stupněm by měl zpřístupněn, nejlépe pomocí pozvolné rampy z nasucho kladených kamenů, popřípadě zcela přestavěn (nahrazen lávkou). Při revitalizačních pracích je třeba zajistit, aby uvolněný materiál nenarušil sedimentační režim v nižších částech toku. Tímto způsobem by bylo možné spojit dosud prakticky oddělené populace v dolní a horní části EVL a v EVL Octárna. Tak by mohly být rekolonizovány znečištěním zdecimované partie pod ČOV. Revitalizace lze proto považovat za opatření významné pro zachování předmětu ochrany. prioritu však má rekonstrukce ČOV, bez níž je význam revitalizačních zásahů podstatně nižší. Potenciální PP Obecnický potok, navrhovaná AOPK ČR KS Praha a Střední Čechy v rámci přípravy dokumentu Návrh ochrany VÚ Brdy (AOPK ČR 2011) zahrnuje oproti stávajícím hranicím EVL i přilehlé přírodovědně hodnotné louky s výskytem významných druhů rostlin, které jsou v současnosti ohroženy nevhodným hospodařením či naopak absencí hospodaření. V případě vyhlašování MZCHÚ by bylo vhodné tento návrh zohlednit. Rozšíření hranic je také silně žádoucí z hlediska ochrany samotné mihule potoční, neboť ke škodlivým činnostem (aplikace herbicidů, hnojení), jejichž následky pak dopadají na potoční ekosystém, dochází z velké části v sousedství EVL a jejich vliv by tak bylo možné výrazně omezit. 3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Revitalizace vodního toku, říčních ramen Kategorie opatření Péče o vodní tok Cílový předmět ochrany Lampetra planeri (mihule potoční) Popis opatření regulovaná část toku procházející intravilánem obce; cílem je obnovit přírodě blízký tvar koryta, skýtající vhodná stanoviště pro předmět ochrany a zajistit migrační spojení dosud oddělených partií EVL; součástí je i zprůchodnění betonového propustku; provádět mimo dobu tření a vývoje larev mihule Kalendář pro management 1.7. - 29.2. Poznámka
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR (2011) Návrh ochrany VÚ Brdy příloha 1: Návrh sítě maloplošných zvláště chráněných území, ms. 38 pp Bauer P. (2004) závěrečná zpráva mapování biotopů Natura 2000, kód díla A0459, ms. 11 pp. Cílek V. (ed.) (2005): Střední Brdy, Příbram, 377 pp. Pojer et al. (2004): Fauna in Cílek et al. [eds.]: Střední Brdy, Příbram: 142-175 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail: praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213817_Obecnicky_potok_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213817_Obecnicky_potok_Pece_o_vodni_tok.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště