Krajina jako zdroj služeb, které nikdo neplatí. Jan POKORNÝ ENKI, o.p.s., Třeboň

Podobné dokumenty
VODA V KRAJINĚ. ENKI, o.p.s. - Třeboň. Jan POKORNÝ CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

VODA V KRAJINĚ. Jan POKORNÝ Spicak_zemetr_CB_leden_2014.pdf ENKI, o.p.s. - Třeboň

Voda, sluneční energie a klima

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem

Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Energetika ekosystémů

Stav niv a toků dnes. Společenská objednávka 19. a 20. stol. Říční nivy z hlediska ekosystémových služeb

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Klimatická změna a její projevy celosvětově a ve střední Evropě. Jan POKORNÝ - ENKI, o.p.s., Třeboň

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

VODA V KRAJINĚ. Praha, Voda v krajině v kontextu změny klimatu

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Jaká opatření k omezení sucha a nedostatku vody budou účinná?

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Co umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky. Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR

Změna klimatu dnes a zítra

APE Zeleň význam, funkce, problémy,

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel kral@mze.cz

Stromy zdarma chladí, a to výrazně

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Interakce mokřady a zemědělství

7. Hydrologický cyklus

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Adaptace na změnu klimatu ve městech: pomocí přírodě blízkých opatření

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno,

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14

Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

J i h l a v a Základy ekologie

ŽIVOTADÁRNÉ EKOSYSTÉMY a MY aneb Jaký je stav s využitím hodnocení ekosystémových služeb v České republice?

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Setrvalé hospodaření v pojmech toků sluneční energie, vody a látek NÁRODNÍ DIALOG O VODĚ. Jan Pokorný

Základy pedologie a ochrana půdy

Voda ztracená a vrácená

JSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY?

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

Městský tepelný ostrov..

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Hodnocení přínosů přírodě blízkých řešení pro implementaci Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

DOPADY ZMĚN KLIMATU NA HYDROKLIMA ČR. Marta Martínková

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba kj (množství v potravě)

Mgr. Vladimír Ledvina

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

1. Jaký je podíl povodní v celoroční bilanci P? 2. Jaké riziko představují hodnocené rybníky pro navazující povodí?

Voda v krajině a její role ve službách ekosystémů

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

Jak stromy chladí a utvářejí místní klima Wie Bäume kühlen und das lokale Klima beeinflussen

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Energetické zdroje budoucnosti

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

Možnosti integrace mokřadů do zemědělské krajiny

J i h l a v a Základy ekologie

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

ZMĚNA KLIMATU A HYDROLOGICKÉ EXTRÉMY

PŘÍRODNÍ ZDROJE. (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech. Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Obnovitelné zdroje energie. Masarykova základní škola Zásada Česká republika

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Optimalizace vodního režimu v krajině. David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s.

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Transkript:

Krajina jako zdroj služeb, které nikdo neplatí Jan POKORNÝ ENKI, o.p.s., Třeboň

MOKŘADY: - WETLANDS - FEUCHTGEBITE - TERRAINS HUMIDE - PEREOVLAŽENYJE ZEMLI - MOKRIADE -

Mokřad sezónně nebo trvale mělce zatopená plocha, kde se běžně vytváří podmínky k rozvoji rostlin přizpůsobených k životu ve vodě.

MOKŘADY v ČR: říční niva mokré louky prameniště lužní les rašeliniště podmáčené smrčina RYBNÍKY a jejich litorály

Přizpůsobení mokřadních rostlin Řez listem vzdušná pletiva

Vnitřní provětrávání difúze kyslíku

Rybníky na Třeboňsku krajina vytvořená člověkem.

BUDOVÁNÍ RYBNÍKŮ První rybníky již v době Říma První nádrže již ve 3. Století (Keltové) Od 10. století zakládány v Čechách Soustavy v JČ Pernštejni, Rožmberkové, klášter ve Zwettlu Rušení rybníků 17.stol. - 30.letá válka 19.stol. - pěstování cukrové řepy

VÝVOJ RYBNIČNÍHO HOSPODAŘENÍ Období Plocha (tis.ha) Produkce (kgha) 12.st. První zmínky k. 14.st. 75 40 k. 16.st. 180 40 k. 18.st. 79 30 1850 35 25 1924 44 81 1956 50 137 1965 50 210 1975 51 328 1985 52 393 1995 52 423

RYBNÍK JAKO EKOSYSTÉM Voda Litorál Louka Pole Les Sídla Cesty

Rybník Rožmberk

VÝVOJ MOKŘADŮ V ČECHÁCH: Vysušování malých mokřadů Rekultivace niv V současnosti 117 400 ha z toho polovina rybníků. 16. století 180 000 ha rybníků

Odhad hodnoty služeb 1ha říční nivy (Seják, Pokorný 2009, Voda a peněžní hodnocení biotopů a služeb ekosystémů. Vodní hospodářství, 1: 12 14) Protipovodňová služba: 25 000 Kč ročně Produkce nadzemní biomasy: 20 000 Kč ročně Biodiverzita: 284 000 ročně Produkce kyslíku: 1 750 000 Kč Klimatizační služba 14 000 000 Kč Podpora krátkého cyklu vody 14 250 000 Kč Celkem služeb z 1ha nivy 30 364 000 Kč ročně To a více bychom museli zaplatit, kdyby niva nefungovala

Zdroj : Povodí Vltavy

RETENCE RYBNÍKŮ - význam: Retenční kapacita porovnatelná s přehradami. Volné vodní plochy tvoří cca 17 % CHKO Třeboňsko. V době kulminace povodně 2002 tvořily 30 % plochy CHKO. Rybničnatá krajina Třeboňska zadržela cca 200 300 mil m3 (Rožmberk 50 mil m3). To odpovídá cca 200 mm srážek v povodí Lužnice nad Rožmberkem (1150 km2) Zdržení kulminace o 68 hodin.

NPR Červené Blato (hydr. vodivost 10-2 m/s)

Těžba rašeliny Branná (hydr. vodivost 10-7 m/s)

Ekosystémové služby nivy (zaplavovaného mokřadu) Zadržení vody při záplavě prevence povodně Zadržení živin v biomase a v půdě (zlepšení kvality vody a snížení trofie) Tvorba biomasy, hromadění organických látek v půdě Podpora potravního řetězce a biodiverzity Produkce kyslíku Vyrovnávání teplot klimatizace výparem vody (destilace vody) Rekreace, estetická funkce, výdej látek zvyšujících imunitu, látky proti stresu, filtrování prachu a co ještě nevíme

Životní pochody snižují entropii Země je otevřený systém dostáváme energii od Slunce Organismy využívají tuto energii k vytváření složitějších struktur, které disipují sluneční energii tak, že snižují teplotní rozdíly I.Prigogine (interpretace F. Capra)

Kontinenty naší planety nebyly zatím úplně zdevelopovány na pouhý fyzikální povrch. Významné vědecké časopisy uveřejňují články, že vypálení lesa v mírném pásmu by přispělo k ochlazení Země. Vegetace je pojímána jako tmavý povrch s nízkým odrazem slunečního záření.

Energetická bilance mokřadů a vegetace s dostatkem vody Fotosyntéza: několik W/m2 Evapotranaspirace: až několik set W/m2 Akumulace tepla: několik W/m2 Dekompozice: několik set W/m2 Odraz slunečního záření: 10 30% Vyzařování dlouhovlnného záření Kolik činí nárůst skleníkového efektu od roku 1750 (podle IPCC)?

SLUNCE Stáří 5 mld. let Uvolňovaná energie 3,8 x 1026 J / sec.

Sluneční energie zvyšuje teplotu Země o c. 290 stupňů zatím zdarma 180 000 TW sluneční energie dostává Země od Slunce 10 TW energie v ekonomice, kterou si platíme

SOLÁRNÍ KONSTANTA 1400 W.m-2 ATMOSFÉRA Mírné pásmo: max. 1000 W.m-2 1000 1200 kwh. m-2.rok-1 6 8 kwh.m-2.den-1 ZEMSKÝ POVRCH

Evapotranspirace (klimatizace =airconditioning) využívá i více než 60%

ENERGIE V BIOMASE Roční produkce biomasy (tak vznikalo i uhlí) 0,5 % z celkového množství energie přicházející za rok Produkce: 1 kg sušiny z 1 m2 1 kg obsahuje 5 6 kwh

MOKŘADY Roční bilance

LATENTNÍ TEPLO se spotřebovává při výparu a uvolňuje při kondenzaci přenos destilovanou vodou ochlazení ohřev

MOKŘADY Denní bilance

MOKŘADY Klimatizace

CO2 + H2O + sluneční energie = (CHOH) + O2

CO2 + H2O + Sunlight = (CHOH) + O2

Meteostanice - Meteoservis

Eddy covariance

Stabilita solární konstanty Podle polohy Země na eliptické dráze se mění v průběhu roku : od 1351 W m-2 do 1431 W m-2 (+,- 3%). Dlouhodobě jsou hodnoty solární konstanty stabilní, kolsají v rozsahu několika W m-2 (0.1%)

Radiative forcing

Jak velká je hodnota radiační účinnosti? (zesílené IČ záření zpět k Zemi z troposféry následkem zvýšené koncentrace skleníkových plynů)

Kvantifikace skleníkového efektu Radiační účinnost (zesílení): 1 3W/m2 od počátku průmyslové revoluce Materials of Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) y

IČ foto: teplota střech, dlažby a stromů

Příkony sluneční energie Plocha střechy budovy Plocha fasády 380m2 odvodněné plochy na obyvatele v Německu Denně v Německu přibývá 1 000 000 m2 odvodněných (totálně nepropustných) ploch

MOSTECKÁ PÁNEV TŘEBOŇSKÁ PÁNEV KRUŠNÉ HORY LITVÍNOV MOST DOLY ROŽMBERK TŘEBOŇ

Mostecká pánev

CR = 79 000 km2 Pokles evpotranspirace o 1 mm v jediném dnu Uvolní se zjevné teplo cca 56 000 GWh (roční produkce všech elektráren v ČR)

Množství zjevného tepla uvolňované z 20 km2 odvodněného povrchu ~ je srovnatelné s instalovaným výkonem elektráren v ČR (12 000 MW)

DESERTIFIKACE Země ztrácí ročně 200 000 km2 produkčních ploch následkem nedostatku vody Desertifikace: 60 000 km2/rok

Jaká je hodnota radiační účinnosti? (zesílení IČ záření směrem k Zemi následkem zvýšené koncentrace skleníkových plynů)

Rozdíly teplot a tlaků jsou zdrojem energie větru, cyklonů, přívalových dešťů Průměry teplot a energetických toků nevysvětlují vznik potenciálů.

VÝVOJ KRAJINY PO DOBĚ LEDOVÉ

Labe - průměrný roční odtok látek (1995-1997) 621 700 600 tis. t/rok 500 265 400 300 124 73 200 100 0 Ca Na Mg K

MOKŘADY

MOKŘADY

Mau Forest - Keňa V povodí Mau Forest pramení 12 řek 400 000 ha lesa v západní Keni bylo od 1990 přeměněno na zemědělskou půdu Jezera Nakuru, Naivasha ztrácejí vodu Nová hydrolektrárna japonského investora na řece Sondumiriu nemá očekávaný výkon. Stavba další hydroelektrárny byla zastavena. Japonský investor žaluje vládu Keni Vláda nařizuje vystěhovat na 200tis lidí, obnovit a oplotit les.

Radiation temperature changes distribution between 1986 and 2000 Changes of WETNESS component, correlating with the surface water content

PRVNÍ PLODINY Blízký a Stř. Východ pšenice a ječmen Čína a JV Ásie proso a rýže

SUMER a MEZOPOTÁMIE (Irák, Jordánsko, Sýrie) až 7 000 let př.n.l. Zavlažovací systémy Vyčerpání krajiny, zasolení Eridu (sídlo boha ENKI)

Staré a nové paradigma Voda v krajině nemá vliv na klima Zkoumá se vliv klimatické změny na oběh vody Rozsah urbanizace a lidské činnosti má minimální vliv na oběh vody Vliv člověka na oběh vody je nepatrný Nepříznivé klimatické trendy se budou stupňovat, zmírnění lze očekávat za staletí Dominuje zájem o velký oběh vody Příčinou růstu extrémů klimatu je globální oteplení Odvodnění vede k přehřívání Zkoumá se vliv změn vodního cyklu na klima Urbanizace a odvodnění má zásadní vliv na oběh vody Člověk zásadně mění oběh vody Obnova oběhu vody positivně ovlivní klima Dominuje zájem o krátký oběh vody Příčinou narůstání extrémů jsou změny oběhu vody

Staré a nové paradigma Globální oteplení je hlavní problém Vegetace není z hlediska oteplení ideální, protože má nízké albedo (odrazivost) a vodní pára zvyšuje skleníkový efekt Hovoří o skleníkovém obalu Země Vzestup hladiny oceánů je působen táním ledovců Dešťová voda je problém a je třeba ji rychle odvést Růst extrémů počasí je hlavní problém Voda a vegetace zmírňují nežádoucí tepelné rozdíly, oblačnost zmírňuje intenzitu slunečního záření Hovoří o ochranném obalu Země Vzestup hladiny oceánů je působen nejenom táním ledovců ale i odvodněním kontinentů Dešťovou vodu je třeba zadržet v rostlinách a půdě

ANCIENT CIVILISATION Aztecs, Mayas Incas Greece Syria Sumer China EgyptIndus valley

NIC NOVÉHO KRÁL ČESKÝ, CÍSAŘ ŘÍMSKÝ Karel IV. nařizuji, aby všechna města budovala rybníky. Naše království České bude mít dostatek ryb a vláhy voda z zadržená v rybnících a mokřinách se bude sluncem a teplým větrem odpařovat a vodní pára bude zdravě působit na rostliny..(volný překlad, stavy ovšem neschválily realizaci Majestátu) Maiestas Carolina (1351 1353)