Název materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast: Přírodopis Vzdělávací obor: Geologie Tematický okruh: Petrologie Metodický list: Spustit v aplikaci MS Office PowerPoint. Prezentaci je vhodné doplnit výkladem.
Vnější geologické děje Horniny usazené
Vnější geologické děje Zdroj energie: sluneční záření a gravitace působení vody, ledu, větru a organismů rozrušování a rozpad hornin a nerostů = zvětrávání Mechanické (fyzikální) zvětrávání vznik trhlin díky teplotním změnám voda a kořeny rostlin do trhlin = kusy a úlomky hornin přemísťování úlomků voda, vítr, gravitace
Vnější geologické děje Chemické zvětrávání úlomky snáze podléhají chemickému působení vody vznik nových látek (chemická změna) Příklady: působení vody a kyslíku na nerosty s obsahem železa = vznik Fe 2 O 3 - rezavý povlaklimonitu na železné rudě oxid uhličitý a voda rozpouští vápence, po vyprchání CO 2 se vápenec znovu vyloučí krasové jevy živce, slídy změna na jílové nerosty(např. kaolinit) některé nerosty velmi odolné křemen, granát, zlato
Mrazové zvětrávání: Zdroj: geologie.vsb.cz Větrná eroze Zdroj: geol.jex.cz Krasové jevy - Javoříčské jeskyně Zdroj: czech-tim.cz Vodní eroze Zdroj: vsekolemmne.blog.cz Povlak limonitu na pyritu (žel. ruda) Zdroj: http://pavprov.rajce.idnes.cz
Horniny usazené cizím slovem sedimenty částice rozrušených hornin jsou přenášeny na níže položené místo, kde se ve vrstvách usazují charakteristickým tělesem je deskovitá vrstva, ohraničená podložní (spodní) a nadložní (horní) plochou Vzdálenost mezi plochami = mocnost vrstvy Více vrstev nad sebou = souvrství Pořadí vrstev nad sebou = vrstevní sled Travertin (vrstvy),zdroj: vyuka.zsjarose.cz
Činitelé ovlivňující usazování Gravitace sutě, kamenné laviny Vítr tam, kde chybí rostlinný pokryv (pouště) Led ledovcové štěrky, bludné balvany Voda jílovité sedimenty (bahno), písky, štěrky Ledovcová moréna Zdroj: unlessyou.org
Vznik a dělení sedimentů úlomkovité (klastické) - zpevněné a nezpevněné vznik nahromaděním úlomků jiných hornin organogenní vznik z pozůstatků organismů chemogenní krystalizací z roztoků Slepenec (úlomkovitá hornina) Zdroj:vyuka.zsjarose.cz mnoho sedimentů obsahuje zkameněliny
Úlomkovité sedimenty po určité době deskovité nebo čočkovité těleso vrstva vrstevnatost základní znak spodní vrstva vždy starší než vrstva nad ní vrstvy, obsahující stejné zkameněliny, jsou stejně staré důležitý poznatek pro paleontologii Ichtiosaurus druhohory Zdroj: wikipedia Meganeura obrovská prvohorní vážka Zdroj: http://forusrakos.blog.cz
Úlomkovité sedimenty nezpevněné dělíme podle velikosti částic >2 mm 0,06 2 mm < 0,06 mm štěrk písek prach a jíl Vrstva písčitého štěrku Zdroj: http://atlas.horniny.sci.muni.cz
Úlomkovité sedimenty zpevněné vlivem tlaku nadloží dojde ke zpevnění dolní vrstvy = stmelení úlomků v pevnou horninu štěrk slepenec(zaoblené úlomky) brekcie(ostré úlomky) písek pískovec jíl jílovec, jílovitá břidlice prach cihlářská hlína
Slepenec Slínovec (<0,06mm) Droba(podobná pískovci) Zdroj: http://atlas.horniny.sci.muni.cz
Pískovec většinou zrna křemene, živců vápencový nebo železitý tmel složení podle místa výskytu různé barvy šedá, žlutá, červená snadno se drolí a zvětrává stavebnictví, sochařství, kamenictví Zdroj:http://atlas.horniny.sci.muni.cz
Jílovec, jílovitá břidlice jílovec složení: jílové minerály světle až tmavě šedá barva, někdy další barvy (zelená) lavicovité, deskovité útvary břidlice tmavě šedá až černá odlučnost v tenkých vrstvách = břidličnatost nelze rozplavit ve vodě Zdroj: http://atlas.horniny.sci.muni.cz
Organogenní sedimenty vznik z nahromaděných organismů zbytky vápnitých schránek vápence a dolomity zbytky křemičitých schránek buližníky zbytky těl organismů rašelina, uhlí, ropa Vápencová skála - Gibraltar Zdroj: davidcernoch.hostuju.cz
Vápence CaCO 3 -kalcit obsah MgCO 3 = dolomit zbytky vápnitých schránek mořských živočichů bílá, šedá barva, někdy barevné příměsi vznik krasových jevů (rozpouštění vápence ve vodě s obsahem CO 2 a následné vyloučení) výroba vápna (na malty) Zdroj:http://geologie.vsb.cz
Rašelina, uhlí, ropa rašelina v mokřadech, nahromaděním zbytků odumřelých částí rostlin (mech rašeliník) bez přístupu vzduchu palivo, vylepšení půd, stelivo pro dobytek, lázeňství uhlí starší, hnědé třetihory, černé prvohory (karbon) odumřelé rostliny překryty usazeninami, zvýšený tlak, bez přístupu vzduchu, miliony let prouhelňování ropa(a zemní plyn) vznik ze zbytků vodních rostlin uhlí, ropa a zemní plyn fosilní paliva, nejdůležitější zdroj energie pro lidstvo
Hnědé uhlí Zdroj: geologie.vsb.cz Vrstvy rašeliny Zdroj: wikipedia Ropa Zdroj: geologie.vsb.cz Černé uhlí Zdroj: geologie.vsb.cz
Zdroj:is.muni.cz Ložiska v ČR
Chemogenní sedimenty v mělkých mořských zátokách odpařováním mořské vody ložiska vykrystalizovaných sedimentů evaporit Příklady: sůl kamenná(nacl) sádrovec(caso 4 2H 2 O) chemogenní vápenec(caco 3 ) sedimentární železná ruda-(fe 2 O 3 ) Vznik ložiska evaporitu Zdroj: leccos.com
Sůl kamenná Zdroj: mineralium.com Limonit želez. ruda Fe 2 O 3.nH 2 O Zdroj: web.natur.cuni.cz Travertin -chemogenní vápenec (dutiny po uniklém CO 2 ) Zdroj: geologie.vsb.cz Sádrovec Zdroj: geologie.vsb.cz Hematit železná ruda Fe 2 O 3 Zdroj: web.natur.cuni.cz
Otázky jak souvisí činnost vody a vzduchu se slunečním zářením? Jaký je rozdíl mezi mechanickým a chemickým zvětráváním? Uveď příklady krasových jeskyní v ČR. Jak je možné, že můžeme v náplavech některých řek rýžovat zlato ale nikdy měď? K čemu se používají nezpevněné usazené horniny se zrny většími než 0,06 mm? Kde jsou v ČR a zejména v sousedních zemích významné solné doly?