Využití internetu pro rozvoj kosmického cestovního ruchu

Využití internetu pro rozvoj kosmického cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27.4.2016... Podpis

Vysoká škola polytechnická Jihlava obor Cestovní ruch Využití internetu pro rozvoj kosmického cestovního ruchu Autor: Veronika Křivánková Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. Jihlava 2016

Copyright 2016 Veronika Křivánková

Abstrakt KŘIVÁNKOVÁ, Veronika: Využití internetu pro rozvoj kosmického cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 41stran. Tato bakalářská práce se zabývá kosmickým cestovním ruchem, analyzuje jeho současný stav a snaží se navrhnout možnosti využití internetu pro jeho další rozvoj. Součástí práce jsou webové stránky, vytvořené na podporu kosmického cestovního ruchu a to především v České republice. Klíčová slova: Kosmický cestovní ruch. Internet. Webové stránky. Abstract KŘIVÁNKOVÁ, Veronika: Using the Internet for the development of space tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. Level of professional qualification: Bachelor's degree. Jihlava 2016. 41 pages. This thesis deals with space tourism, analyzes the current situation and tries to suggest the possibility of using the Internet for its further development. Part of the work is a website created to support the space tourism, especially in the Czech Republic. Key words: Space Tourism. Internet. Web Pages. 5

Předmluva Tato práce se zabývá kosmickým cestovním ruchem a jeho rozvojem za použití internetu. Hlavním důvodem pro volbu tohoto tématu, byl můj velice blízký vztah k vesmíru, jeho zkoumání, astronomii a astronautice. Jelikož je tento druh cestovního ruchu pořád na počátku svého vývoje, rozhodla jsem se alespoň v malé míře přispět k jeho rozvoji navržením několika možností jak pro jeho další rozvoj využít internetu, který je bezpochyby fenoménem naší doby. Návrhy uvedené v praktické části práce by mohly být inspirací například pro další studenty, kteří by je mohli realizovat a přispět tak k dalšímu rozvoji. Součástí práce jsou webové stránky, které jsem vytvořila především pro laickou veřejnost, zájemce o kosmický cestovní ruch, aby se mohli seznámit s možnostmi, jaké jim kosmický cestovní ruch v současnosti nabízí. Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Haně Vojáčkové, Ph.D. za cenné rady a trpělivost, a také mému strýci Pavlu Topinkovi, DiS. za rady a tipy při tvorbě webových stránek. 6

Obsah Úvod... 9 Teoretická část... 11 1 Cíle bakalářské práce... 11 2 Analýza současného stavu řešené problematiky... 12 2.1 Vymezení pojmu kosmický cestovní ruch... 12 2.2 Klasifikace kosmického cestovního ruchu... 12 2.3 Historie kosmického cestovního ruchu... 14 2.4 Kosmický cestovní ruch ve světě... 16 2.5 Kosmický cestovní ruch v České republice... 22 2.7 Budoucnost kosmického cestovního ruchu... 24 Praktická část... 26 3 Využití internetu pro rozvoj kosmického cestovního ruchu... 26 3.1 Web... 26 3.2 Multimédia... 30 3.3 Chytré telefony... 32 3.4 LBS... 33 4 Vytvoření webových stránek... 34 4.1 Obsahová stránka tvorby webových stránek... 34 4.2 Technická stránka tvorby webových stránek... 35 5 Diskuse... 38 6 Závěr... 39 Použité zdroje... 40 7

Seznam ilustrací Obrázek 1: Klasifikace kosmického cestovního ruchu... 13 Obrázek 2: První kosmický turista Dennis Tito... 17 Obrázek 3: Návštěvnické centrum Goddardova kosmického centra... 17 Obrázek 4: Letecký snímek Johnsonova kosmického centra... 18 Obrázek 5: Start rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur... 19 Obrázek 6: Účastníci letu při nulové gravitaci... 20 Obrázek 7: 4D simulátory v pražském planetáriu... 22 Obrázek 8: Návrh budoucí kosmické lodi NASA IXS Enterprise... 23 Obrázek 9: Fotografie Země z povrchu Měsíce... 27 Obrázek 10: Oficiální profil NASA na Facebooku... 28 Obrázek 11: Výzva pro zájemce o práci astronauta... 29 Obrázek 12: Zobrazení Marsu v aplikaci Google Earth... 30 Obrázek 13: Přistání na Měsíci ve hře Space simulator... 32 Obrázek 14: Tvorba menu v editoru Pure css menu... 36 Obrázek 15: Uživatelské prostředí programu NVU... 36 Obrázek 16: Jedna z dílčích stránek... 37 Tabulka 1: Seznam kosmických turistů, kteří navštívili ISS... 16 8

Úvod Téma své bakalářské práce jsem si zvolila z mnoha důvodů. Prvním z nich je ten, že mě samotnou vesmír a cestování do vesmíru už od dětství velice zajímá. Samozřejmě i pro mě, jako pro většinu z nás, je možnost vycestovat do vesmíru pořád jen hudbou budoucnosti a to především z finančních důvodů. Proto jsem vždy pátrala po možnostech jak se mu alespoň přiblížit a zjistila jsem, že těchto možností je mnoho. A to mě přivádí k dalšímu důvodu, proč jsem se rozhodla tuto práci psát. V České republice, nenajdete žádnou publikaci ani webové stránky, kde by byl vytvořen nějaký přehled možností, jaké máte, pokud vás zajímá kosmický cestovní ruch. Ve skutečnosti nenajdete žádné webové stránky, které by se věnovaly kosmickému cestovnímu ruchu. Co se týče českých tištěných publikací, tak pouze v těch, věnovaných moderním trendům cestovního ruchu, najdeme pasáže věnované tomu kosmickému. Velice pěkný přehled najdeme v knize Nové trendy v nabídce cestovního ruchu od doktorky Haliny Kotíkové z roku 2013. Kosmický cestovní ruch je jedním z nejmodernějších typů cestovního ruchu. Stanovit nějaké období jako jeho počátek je však velice složité. Vyslání prvních sond do vesmíru, prvních lidí, mise na Měsíc či stavba Mezinárodní vesmírné stanice, všechny tyto události k jeho vzniku určitým způsobem přispěly. Každý úspěch lidského tvoření ve vesmíru je bezpochyby velkou událostí pro lidstvo jako celek a tak tyto události nikdy neuniknou jeho pozornosti. A tak společně s rozvojem našeho poznávání vesmíru, rostla i touha lidí cestovat do vesmíru. Motivy k účasti na kosmickém cestovním ruchu mohou být různé. Pro někoho může být cestování do vesmíru hlavně adrenalinovým či dobrodružným zážitkem. Pro dalšího jen luxusní záležitost, která je znakem movitosti. Myslí si ale, že u většiny zájemců o kosmický cestovní ruch, převládá touha objevovat a poznávat. A to jak samotný vesmír, tak i technologie s cestováním do vesmíru nerozlučně spjaté. Několika šťastlivcům se již splnil sen a stali se kosmickými turisty. Jedná se ale o snad nejdražší způsob cestování v současnosti. A tak si lidé zážitek cestování do vesmíru vynahrazují jinými činnostmi, které jsou finančně dostupnější. Zprvu kosmické agentury zpřístupnily návštěvníkům určité prostory svých zařízení a později v souvislosti s obrovským zájmem lidí, byla postavena zařízení určená přímo pro ně. 9

Kosmický cestovní ruch je velice významným odvětvím cestovního ruchu. Nejen, že uspokojuje touhy cestovatelů, ale také napomáhá v samotném technickém rozvoji lidstva. Zájem veřejnosti o cestování do vesmíru, vytvořil poptávku po levnějším způsobu cestování do vesmíru a s tím je neodlučně spjata nutnost vytvořit nové a levnější technologie. To patrně dalo za vznik několika soukromým společnostem, které se tímto v současnosti zabývají. Rozvoj kosmického cestovního ruchu tak s sebou přinese i další technologický pokrok lidstva. Rozhodla jsem se tedy v rámci své bakalářské práce zhodnotit současný stav kosmického cestovního ruchu a následně navrhnout možnosti, jak využít internet pro jeho další rozvoj. Internet je v naší době velice mocným nástrojem a nabízí řadu prostředků, které by se daly pro jeho rozvoj využít. Jelikož největším problémem v naší zemi je nevědomost obyvatel o existenci možností v rámci kosmického cestovního ruchu, rozhodla jsem se v rámci bakalářské práce vytvořit webové stránky, kde bude možné se dozvědět co to kosmický cestovní ruch je, ale hlavně v nich budou uvedené možnosti, jaké zájemci o kosmický cestovní ruch u nás i ve světě mají. 10

Teoretická část 1 Cíle bakalářské práce Prvním z cílů této bakalářské práce je zhodnocení současného stavu kosmického cestovního ruchu a to jak ve světě, kde je mnohem více rozšířený, tak i v České republice. Následně se pokusím najít možnosti, jak při jeho dalším rozvoji využít různých nástrojů, které v současnosti nabízí internet. V rámci praktické části této bakalářské práce, byly vytvořeny webové stránky zaměřené na kosmický cestovní ruch a to především za účelem informovat potenciální cestovatele o jejich možnostech v rámci kosmického cestovního ruchu a podpořit tak jeho další rozvoj. 11

2 Analýza současného stavu řešené problematiky 2.1 Vymezení pojmu kosmický cestovní ruch Kosmický cestovní ruch je bezpochyby jedním z nejnovějších typů cestovního ruchu. Jak už je patrné z názvu, jedná se o cestovní ruch, který je primárně zaměřen na vesmír, především pobyt a cestování v něm. Za hranici mezi Zemí a kosmickým prostorem považujeme všeobecně přijímanou Kármánovu linii. Tato hranice je vymezena ve výšce 100 kilometrů nad zemským povrchem. Každého cestovatele, který při své cestě překoná tuto hranici, potom považujeme za kosmického turistu. [2] Součástí kosmického ruchu je také řada činností, které probíhají přímo na zemském povrchu nebo v určitých nadmořských výškách v zemské atmosféře. Jedná se především o návštěvy míst spjatých s vesmírem, jeho výzkumem a kosmonautikou. Dále také aktivity, které lidem přibližují prostřednictvím různých zážitků pocity, které zažívají skuteční kosmičtí turisté a to především simulováním fyzikálních podmínek, které panují ve vesmíru a při pohybu v něm. Kosmický cestovní ruch v současnosti dělíme do pěti forem, které se od sebe odlišují prostorem, ve kterém probíhají. Klasifikací kosmického cestovního ruchu se zabývá následující kapitola. 2.2 Klasifikace kosmického cestovního ruchu Jak již bylo řečeno, kosmický cestovní ruch, zahrnuje kromě vlastního cestování do vesmíru také další aktivity. Kosmický cestovní ruch tak můžeme rozdělit do pěti skupin: virtuální, pozemní, předvesmírný, suborbitální a orbitální. Přičemž orbitální kosmický cestovní ruch můžeme dále rozdělit na vysoko a nízko orbitální. Na následujícím obrázku je vytvořeno přehledné schéma. [1] 12

Kosmický cestovní ruch virtuální pozemní předvesmírný suborbitální orbitální vysoko - orbitální nízko - orbitální Obrázek 1: Klasifikace kosmického cestovního ruchu (vlastní zpracování podle [1]) Virtuální kosmický cestovní ruch zahrnuje zážitky prostřednictvím zařízení simulující cesty do vesmíru či pobyt v něm obdobně jako například letecké simulátory. Využívá se například uzavřených pohyblivých kabin se sedadly, kde je cestujícím promítáno na obrazovkách vesmírné prostředí. Jako další možnost můžeme uvést simulátor řízení raketoplánu, či simulátor jízdy ve vozítku po povrchu Marsu nebo Měsíce. Pozemní kosmický cestovní ruch, jak již název napovídá, zahrnuje speciální tematické kempy, zábavní parky a další vzdělávací, naučná či zábavní zařízení, která jsou zaměřena na zážitky spojené s cestováním do vesmíru i cestování do vesmíru samotné, výzkumem vesmíru a vesmírnými technologiemi. Dalším stupněm kosmického cestovního ruchu je předvesmírný kosmický cestovní ruch. V rámci tohoto stupně se jedná o lety ve vysokých nadmořských výškách při nadzvukové rychlosti. K takovým letům se využívají především vojenské stíhací letouny a speciálně upravené letouny. Při správných parametrech takových letů je možné dosáhnout na krátký okamžik i stavu beztíže. Suborbitální kosmický cestovní ruch zahrnuje lety do nadmořských výšek, okolo 100 kilometrů nad zemským povrchem, kdy při pozorování Země nabýváme dojmu, že ji pozorujeme zvenčí. Je zřetelně rozeznatelná hranice mezi modrou, zářící Zemí a okolním černočerným vesmírem. Za současného prožití beztížného stavu a při překročení hranice 100 kilometrů, se již stáváte kosmickým turistou. Orbitální kosmický cestovní ruch již zahrnuje skutečné cestování do vesmíru. Pokud se jedná o cesty na oběžnou dráhu Země nebo pobyty na Mezinárodní vesmírné stanici, 13

jde o nízko orbitální kosmický cestovní ruch. V tomto případě hovoříme o výškách 200 2 000 kilometrů nad zemským povrchem. Cesty na Měsíc, Mars, po Sluneční soustavě a v budoucnu i dále řadíme do vysoko orbitální kosmického cestovního ruchu. Jedná se o cesty s minimální vzdáleností 36 000 kilometrů od zemského povrchu. 2.3 Historie kosmického cestovního ruchu O cestování ke hvězdám snili lidé pravděpodobně již celá staletí. Už v roce 1957, kdy byla do vesmíru vyslána první umělá družice, kterou byl ruský Sputnik 1, bylo jasné, že se tento sen jednou jistě vyplní. Za další významnou událost můžeme považovat cestu prvního člověka do vesmíru, kterým byl sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, který v lodi Vostok 1 odstartoval dne 12. dubna 1961 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a poprvé obletěl Zemi. Během následujících let cestovalo do vesmíru množství kosmonautů, především vědců, inženýrů a příslušníků armády a to hlavně za účelem poznání a výzkumu. První kosmickou turistkou měla být v roce 1986 americká učitelka Christa McAuliffe, která byla vybrána Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku NASA- z 11 tisíc zájemců jako první civilní osoba, aby se zúčastnila cesty do vesmíru. Absolvovala náročnou čtyřměsíční přípravu v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu v Texasu a 28. ledna 1986 nastoupila společně s posádkou mise STS-51L do raketoplánu Challenger ke startu z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Cape Canaveral, Florida. Raketoplán však po 73 sekundách letu explodoval. [5] Pravděpodobně i tato událost byla příčinou toho, že dodnes americká kosmická agentura neumožňuje cestování turistů do vesmíru. 14

Obrázek 2: První kosmický turista Dennis Tito (nalevo) [8] Svět si tak musel počkat dalších patnáct let na prvního kosmického turistu. Tím se stal americký podnikatel Dennis Anthony Tito, který prostřednictvím americké firmy Space Adventures uzavřel smlouvu s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Prodělal náročný devítiměsíční přípravný kurz v ruském výcvikovém středisku Star City nedaleko Moskvy a jako člen ruské posádky se zúčastnil první návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. I přes počáteční protesty NASA a dalších kosmických agentur proti jeho účasti, především z důvodu Titova pokročilého věku, který již překročil 60 let, odstartoval 28. dubna 2001 a na oběžné dráze strávil bezmála osm dní. Za cestu a pobyt ve vesmíru zaplatil 20 milionů dolarů. [14] Od roku 2002 do roku 2009 navštívilo Mezinárodní vesmírnou stanici dalších šest kosmických turistů. Jednou z nich je i první a prozatím i jediná kosmická turistka, kterou se stala v roce 2006 americká podnikatelka Anousheh Ansari. Všechny cesty proběhly prostřednictvím ruské kosmické agentury Roskosmos a všichni turisté cestovali jako součást posádek misí v ruských raketách Sojuz. Seznam všech kosmických turistů je uveden v následující tabulce včetně jejich národnosti a délky trvání pobytu. 15

Tabulka 1: Seznam kosmických turistů, kteří navštívili ISS [16] Jméno Národnost Datum pobytu Dennis Tito USA 28. dubna 6. května 2001 Mark Shuttleworth JAR 25. dubna 5. května 2002 Gregory Olsen USA 1. 11. října 2005 Anousheh Ansari USA 18. 29. září 2006 Charles Symonyi USA 7. 21. dubna 2007 26. března 8. dubna 2009 Richard Garriott USA 12. 24. října 2008 Guy Laliberté CAN 30. září 11. října 2009 2.4 Kosmický cestovní ruch ve světě Po celém světě existuje mnoho možností pro zájemce o kosmický cestovní ruch. Výčet všech by vydal na celou samostatnou publikaci, a proto budou v této kapitole zmíněny pouze ty nejvýznamnější či nejzajímavější. Největší výběr se nám nabízí v rámci virtuálního a pozemního kosmického cestovního ruchu a to především v zemích, kde je rozvinut vesmírný program, v zemích kde sídlí velké státní i soukromé kosmické agentury. V rámci prvních dvou stupňů kosmického cestovního ruchu jsou bezpochyby na prvním místě, co se týče různorodosti atraktivit, Spojené státy americké. NASA je bezpochyby nejvýznamnější kosmickou agenturou v USA. Je to vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program a výzkum v oblasti letectví. Vlastní na dvacítku různých zařízení po celých Spojených státech, některé je možno navštívit přímo, v jiných byla vystavěna speciální návštěvnická centra. Jedním z těchto zařízení je Goddardovo kosmické středisko se svým návštěvnickým centrem v Greenbelt nedaleko Washingtonu D. C. V centru se nachází několik výstav věnovaných například Hubbleovu teleskopu, astrobiologii, budovanému teleskopu 16

James Webb nebo projektu LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), který se zaměřuje na mapování Měsíce a jeho zkoumání pro budoucí mise na Měsíc s lidskou posádkou. Můžete zde také navštívit výukové centrum kosmických operací, kde se seznámíte například s tím, jak fungují satelity nebo jak se žije astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici. V návštěvnickém centru také probíhá řada pravidelných programů jako je odpalování modelů raket nebo každou třetí neděli v měsíci akce s názvem Nedělní experiment, která je věnována novinkám ve výzkumu a vývoji nových technologií. [9] Obrázek 3: Návštěvnické centrum Goddardova kosmického centra [9] Zřejmě nejnavštěvovanějším zařízením NASA je Johnsonovo kosmické centrum v Houstonu v Texasu. Nabídka nepřeberného množství atrakcí a bohatého programu zde by vydala na několikadenní dovolenou. Z dlouhého seznamu uvedu například tyto: oběd s astronautem prohlídka repliky raketoplánu interaktivní prezentace o životě na ISS prohlídka tréninkového centra pro astronauty prohlídka historického a současného řídícího střediska a mnoho dalších [20] 17

Obrázek 4: Letecký snímek Johnsonova kosmického centra [20] Posledním zařízením NASA, které zde zmíním je jedno z nejvýznamnějších. Jedná se o Kennedyho kosmické centrum na Floridě. Nedaleko něj se nachází proslulý Cape Canaveral, odkud startovaly raketoplány a plno dalších vesmírných misí. V prostorách centra bylo postaveno návštěvnické centrum, kde je možné si prohlédnout raketoplán Atlantis, v simulátoru zažít pocit jaký zažívali astronauti při startu raketoplánu, prohlédnout si celý komplex centra při projížďce autobusem, popovídat si s astronautem, cestovat vesmírem prostřednictvím 3D filmů nebo na vlastní oči sledovat start rakety na Cape Canaveral. [6] Dalším významným cílem pozemních kosmických turistů je U. S. Space & Rocket Center v Alabamě. Jedná se o muzeum věnované americkému kosmickému programu, které zřizuje stát Alabama. Často je označováno jako největší vesmírné muzeum na Zemi. Jsou zde k vidění stálé expozice věnované jak historickým vesmírným misím tak i současným. Velkým lákadlem je zde i řada simulátorů. Simulátor startu rakety, při kterém je možné na vlastní kůži pocítit přetížení 4G, tréninkový simulátor přetížení pro astronauty nebo simulátor řízení věhlasného amerického vrtulníku Apache. Tím nejzajímavějším co toto centrum nabízí, jsou výukové a zábavné programy Space Camp. Centrum nabízí nejen dětem, ale i dospělým nebo rodinám, několikadenní programy, během kterých jsou účastníci prostřednictvím přednášek, kurzů a cvičení seznamováni s kosmickým programem a prací astronautů. [19] 18

Druhou nejvýznamnější zemí světa s kosmickým programem je Ruská federace. V Moskvě sídlí cestovní kancelář Rusadventures, která má pro zájemce o kosmický cestovní ruch velice bohatou nabídku. Nabízí například několikadenní zájezdy na starty raket Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, speciální zájezdy do kosmického centra Star City nedaleko Moskvy, během kterých je možné si vyzkoušet, co obnáší práce astronauta především prostřednictvím různých simulátorů (simulátor rakety Sojuz, centrifuga, simulátor ruské vesmírné stanice MIR a další), dále nabízí prohlídky řídícího střediska ruských vesmírných misí nebo návštěvu ruského muzea vesmíru. [13] Obrázek 5: Start rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur [11] Největším zážitkem v rámci předvesmírného kosmického cestovního ruchu jsou jednoznačně lety, při kterých cestující na krátkou chvíli pociťuje účinky nulové gravitace. Pro tyto lety je nejčastěji využíván letoun Airbus A300 nebo A310, jehož interiér je speciálně upraven. Aby bylo při letu dosaženo pocitu nulové gravitace, přesněji mikrogravitace, musí se jednat o parabolický let. Let začíná prudkým stoupáním, při kterém v letadle působí na pasažéry přetížení až 2G. Ve chvíli, kdy letoun dosáhne určité letové hladiny, sníží se tah motorů na minimum a během následujících 20 až 25 sekund nastává stav beztíže. Po opsání paraboly letounem, začíná opět stoupat 19

a proces se opakuje asi patnáctkrát, takže cestující během jednoho letu prožijí celkem asi 6 minut ve stavu bez tíže. Lety nabízí po světě několik společností. Tou nejznámější je americká společnost Zero Gravity Corporation, která tento zážitek nabízí na různých místech v USA za necelých 5 000 dolarů. [23] V Evropě mohou zájemci využít služeb francouzské společnosti Novespace, cena letu je 6 000 euro. [3] Od roku 2016 by měla lety s nulovou gravitací začít provozovat švýcarská společnost Swiss Space Systems. [21] Obrázek 6: Účastníci letu při nulové gravitaci [3] Další možností jak se stát účastníkem předvesmírného kosmického cestovního ruchu jsou lety vysokorychlostními proudovými letouny. Takový zážitek umožňuje například Rusko s využitím jejich stíhacích letounů MiG. Turisté zde mohou například při letu v MiGu 25 dosáhnout téměř trojnásobku rychlosti zvuku, tedy rychlosti přes 800 metrů za sekundu. Suborbitální lety v rámci suborbitálního kosmického cestovního ruchu nabízí americká společnost Space Adventures. Jedná se o lety do výšky okolo sta kilometrů nad zemský povrch, cestující pocítí stav bez tíže a naskytne se jim pohled na planetu Zemi z vesmíru. 20

Zájemci o nízko orbitální kosmický cestovní ruch mají možnost navštívit Mezinárodní vesmírnou stanici a strávit na ní deset dní i více. Tento zážitek zprostředkovává americká společnost Space Adventures. Před samotnou cestou musí každý projít speciálním výcvikem. K samotnému letu do vesmíru se v současnosti využívá pouze ruských raket Sojuz, které startují do vesmíru čtyřikrát za rok. Americká společnost Boeing, jeden z největších výrobců letecké techniky na světě, vyvíjí nový modul s názvem Boeing CST-100 ve spolupráci s NASA, který má sloužit k dopravě na Mezinárodní vesmírnou stanici. Do provozu by měl být uveden v roce 2017. Cestovat s ním budou jak astronauti, tak i kosmičtí turisté, jelikož společnost Space Adventures vlastní práva prodávat letenky civilním osobám. Během pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici mohou turisté pozorovat vesmír, asistovat při vědeckém výzkumu nebo si mohou navrhnout vlastní program své mise. [17] Pokud se zájemce o pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici rozhodne, že by měl zájem vystoupit ze stanice do volného prostoru, čeká ho před cestou o několik týdnů delší a náročnější přípravný trénink. Trénink probíhá ve výcvikovém středisku pro astronauty Jurije Gagarina ve Star City nedaleko Moskvy. Výcvik je zaměřen na seznámení se se skafandrem a podrobným průběhem výstupu do volného prostoru vesmíru. Nácvik probíhá v nádrži s vodou, ve které je postavena maketa stanice, protože voda nejlépe napodobuje podmínky panující při skutečném výstupu. Účastník je během výcviku pečlivě seznámen s každým krokem nutným pro výstup a následný návrat zpět do stanice, včetně simulací v nádrži. Samotný pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici je v průměru o šest dní delší než klasický desetidenní pobyt a to především z důvodu kvalitní přípravy na výstup do vesmíru. [18] Novinkou v nabídce společnosti Space Adventures je mise s obletem Měsíce. V tomto případě se již jedná o vysoko orbitální kosmický cestovní ruch. Turisté nejprve odstartují ze země a stráví asi deset dní na Mezinárodní vesmírné stanici z důvodu aklimatizace na vesmírné prostředí a vyčkání na přílet druhé rakety, která do na nízkou orbitu Země dopraví lunární modul, skládajícího se z obytné části a pohonného modulu. Následně se posádka v modulu ze Sojuzu spojí s lunárním modulem a vydá se na přibližně šestidenní cestu, během které obletí Měsíc ve výšce asi 100 kilometrů nad jeho povrchem. Cestující budou moci pozorovat jak dobře známou světlou stranu Měsíce, tak i odvrácenou stranu a také Zemi vycházející zpoza Měsíce a při cestě zpět. Předpokládá se, že první taková cesta se uskuteční do roku 2020. [15] 21

2.5 Kosmický cestovní ruch v České republice Zájemci o kosmický cestovní ruch v České republice mají velice omezené možnosti. V naší zemi je tento druh cestovního ruchu omezen pouze na virtuální a pozemní stupeň kosmického cestovního ruchu. Jednou z možností je návštěva pražského planetária, kde kromě prohlídky stálých expozic, si mohou zájemci vyzkoušet 4D simulátory, které zprostředkovávají zážitek jízdy vozítka na Měsíci nebo na Marsu. Snad každé větší planetárium v České republice nabízí návštěvníkům bohatý program promítaní zajímavých pořadů a filmů o vesmíru a kosmických technologiích. Pražské a brněnské planetárium je navíc vybaveno velmi kvalitní promítací technikou. Řada planetárií také pořádá zajímavé přednášky především českých odborníků na astronomii, astrofyziku či techniku. Další možností je návštěva nepravidelných akcí, jako byla například výstava Gateway to Space, která v Praze proběhla na jaře loňského roku. Během výstavy mohli návštěvníci shlédnout krátký film o historii letů do vesmíru, prohlédnout si modely raket a satelitů, maketu řídícího modulu amerického raketoplánu nebo v maketě modulu ruské vesmírné stanice zažít pocit, jaké je to ve vesmíru, kde neplatí pojmy jako nahoře a dole. Obrázek 7: 4D simulátory v pražském planetáriu [22] 22

2.6 Problémy kosmického cestovního ruchu V současné době je největší překážkou pro civilní lety do vesmíru bezpochyby nedostatek potřebné techniky. Prozatím je možné do vesmíru se stávající technikou dopravit vždy pouze jednoho turistu. Je zapotřebí vyvinout nové moduly či nové raketoplány, které by byly schopné dopravit do vesmíru větší počet osob najednou. Obrázek 8: Návrh budoucí kosmické lodi NASA IXS Enterprise [12] Nejen kapacita je problémem našich současných možností. Také pohonné systémy budou muset projít revoluční změnou, pokud chceme cestovat na delší vzdálenosti do vesmíru. Používaná paliva jsou jednak nebezpečná, z důvodu rizika výbuchu při nepatrném poškození, tak také jejich potřebné množství je nevýhodou. Velké množství paliva také znamená velkou hmotnost a o to větší výkon je zapotřebí k uniknutí zemské gravitaci. Je také třeba neustále pracovat na materiálech, které tvoří vnější obal kosmických plavidel. Musejí být neprodyšné, musejí odolávat mechanickému poškození, které mohou způsobit různé drobné objekty volně se pohybující ve vesmíru. Posádka lodi musí být také chráněna před radiací a nabitými částicemi pocházejícími především z materiálu vyvrženého Sluncem při slunečních erupcích. Tyto nabité částice již v minulosti napáchaly velké škody například na satelitech. Veškerou elektroniku uvnitř vesmírných plavidel je proto nutně chránit, neboť by byla při takovém zásahu nenávratně poškozena. 23

Pro cesty dále za vysokou orbitu Země nemáme prozatím žádné vesmírné lodě schopné tak daleké cesty. V tomto směru nás čeká ještě dlouhá cesta. V současné době se začíná rozvíjet obor vesmírné architektury a vznikají návrhy pro stavbu vesmírných hotelů a dalších zařízení, která by měla pro rozvoj kosmického cestovního ruchu velký význam. Všechny výše jmenované problémy jistě spojuje jeden z dalších a tím jsou finance. Veškerý výzkum a vývoj potřebný k dalšímu rozvoji je finančně velmi náročný. Některé programy jsou financovány vládami, jiné jsou čistě soukromé. A pravděpodobně soukromý sektor přispěje k rozvoji kosmického cestovního ruchu nejvíce. Například americká firma SpaceX byla založena se záměrem přijít na způsob, jak létat do vesmíru levněji. Prozatím dopravují do vesmíru materiál a jiné vybavení například pro NASA či pro telekomunikační společnosti. Většinu zisku však opět investuje do dalšího výzkumu, aby dosáhly svého cíle, tedy levnější cestování do vesmíru. Finančně náročný je kosmický cestovní ruch především pro samotné turisty. Ti však znamenají velmi užitečný příjem pro společnosti služby s ním spojené. Větší množství kosmických turistů tak může znamenat rychlejší technologický pokrok a s ním by následně bylo spojeno levnější cestování do vesmíru pro větší množství turistů. Dalším problémem, se kterým se bude muset kosmický cestovní ruch potýkat, je bezpochyby bezpečnost kosmických turistů. A to nejen po stránce technologické. Dosud neexistuje žádná instituce, která by poskytovala cestovní pojištění cestovatelům do vesmíru. Jednalo by se jistě o velmi drahou záležitost, neboť v současné době je bezpečnostní riziko při cestách do vesmíru velmi vysoké. Proto je potřeba řešit všechny problémy kosmického cestovního ruchu komplexně. Pokud budeme disponovat dostupnou, bezpečnou technikou, kterou bude moci využívat vetší množství cestovatelů, budou i problémy jako cestovní pojištění řešitelnější. 2.7 Budoucnost kosmického cestovního ruchu Můžeme říci, že v současnosti se kosmický cestovní ruch nachází pořád v počáteční fázi. Ten největší rozkvět na něj teprve čeká. Jisté ale je, že svým rozvojem, může přispět k dalším technologickým pokrokům lidstva. A to tím, že z mnoha zájemců 24

o kosmický cestovní ruch, mohou vyrůst další odborníci, kteří k jeho rozvoji sami přispějí. Pozemní kosmický cestovní ruch se v budoucnu může rozvíjet především stavbou dalších zařízení po celém světě a nejen v zemích s kosmickým programem. Například v Evropě by se taková zařízená jistě setkala s velkou návštěvností a úspěchem. Virtuální kosmický cestovní ruch má před sebou velkou řadu možností. Současná technika nám dovoluje vytvářet stále věrohodnější simulátory a zařízení, která by nám přiblížila vesmírné zážitky. Bylo by možné využít například brýlí pro virtuální realitu, díky kterým by ve vhodném zařízení bylo možné simulovat například pohyb ve skafandru ve vesmíru nebo pohyb po povrchu jiných planet. K rozvoji předvesmírného kosmického cestovního ruchu by mohla přispět i armáda, která vlastní proudové letouny, které by bylo možné v tomto odvětví kosmického cestovního ruchu využít. Suborbitální kosmický cestovní ruch se bude rozvíjet v závislosti na možnostech a schopnostech především soukromých firem vytvořit potřebnou techniku, aby byla plavidla schopná do vysokých nadmořských výšek dopravovat co nejlevněji velký počet osob. Největší význam však má určitě rozvoj orbitálního kosmického cestovního ruchu. Na Zemi je mnoho lidí, kteří touží vydat se na dalekou cestu za hranice možností většiny z nás. Je důležité, aby se tato forma kosmického cestovního ruchu stala dostupnější pro větší množství lidí, aby se z ní nestala jen módní záležitost či důkaz prestiže těch nejbohatších z nás. Kosmický cestovní ruch má před sebou tedy ještě velmi dlouhou cestu. Jeho rozvoj však bude významný pro lidstvo jako celek. V rámci snažení o cestování do vesmíru jsou spojovány celé národy, aby dosáhly svého cíle. Kosmický cestovní ruch tak může přinést pozitivní důsledky i v tomto směru. 25

Praktická část 3 Využití internetu pro rozvoj kosmického cestovního ruchu V následujících podkapitolách jsou vybrány některé nástroje, které v současné době internet nabízí a které je možné využít pro další rozvoj kosmického cestovního ruchu. Největší využití nalezne internet pravděpodobně především pro rozvoj pozemního a virtuálního, popřípadě předvesmírného kosmického cestovního ruchu. Internet se neustále vyvíjí společně s potřebami uživatelů a jiných subjektů a stejně tak i služby a nástroje, které nabízí svým uživatelům. Tento vývoj jde ruku v ruce s nevyvratitelným technickým pokrokem lidstva. Internet se tak stává součástí života snad každého člověka žijícího a fungujícího v dnešní společnosti a proto se jeho využití pro rozvoj cestovního ruchu přímo nabízí. Usnadňuje nejen přístup k informacím, ale také usnadňuje práci organizacím při prodeji služeb, produktů, při rezervacích a při platbách či pouze pro komunikaci se zákazníky a dalšími subjekty. Díky internetu jsme neustále spojeni s celým světem. A to při rozvoji kosmického cestovního ruchu potřebujeme. V ideálním případě, by tento druh cestovního ruchu měl smazávat rozdíly mezi národnostmi či mezi lidmi, protože pokroky, které učiníme směrem do vesmíru, se budou vztahovat na lidstvo jako celek. 3.1 Web World Wide Web, neboli zkráceně Web, je systémem pro ukládání, odkazování a prohlížení dokumentů nacházejících se na internetu. Web je možno využít mnoha způsoby. Jeho nespornou výhodou je, že jeho prostřednictvím je možné informace rozšířit velice rychle mezi relativně velké množství lidí. Další výhodou je také možnost rychlé a efektivní komunikace se zákazníkem či potenciálním zákazníkem. Prvním ze způsobů jak lze web využít pro rozvoj kosmického cestovního ruchu jsou webové stránky. Pro rozvoj kosmického cestovního ruchu je důležité, aby existovaly webové stránky, které budou mít pro zájemce především informační charakter. Uživatelé musí mít ucelený přehled možností, jaké v rámci kosmického cestovního ruchu mají. V současnosti musí zájemce vyhledávat jednotlivá zařízení či společnosti poskytující zážitky v rámci kosmického cestovního ruchu jednotlivě. V České republice 26

neexistují žádné webové stránky, které by se věnovaly kosmickému cestovnímu ruchu, což byl hlavní důvod, proč jsem se rozhodla je v rámci mé bakalářské práci vytvořit. Úspěšnost webových stránek závisí především na síti kontaktů, neboli na propojenosti s ostatními webovými stránkami prostřednictvím odkazů. Čím více je webová stránka propojena s dalšími, tím je webovým vyhledávačem hodnocena lépe a při prohlížení je zobrazována uživatelům na vyšších místech, takže pravděpodobnost, že si webovou stránku prohlédne, je mnohem vyšší. Propojením techniky a internetu můžeme využít další nástroj a tím jsou webkamery. Dnes na internetu naleznete webkamery umístěné na řadě zajímavých míst a můžete je tak navštívit aniž byste opustili pohodlí domova. Pro zájemce o kosmický cestovní ruch by byla jistě velice zajímavá možnost tímto způsobem navštívit například Mezinárodní vesmírnou stanici. V budoucnu by snad bylo možné takové zařízení instalovat například na Měsíci a prohlížet si tak měsíční povrch, nebo planetu Zemi z Měsíce, téměř v reálném čase a ne pouze na statických fotografiích. Obrázek 9: Fotografie Země z povrchu Měsíce [4] 27

Hitem posledních let jsou na internetu bezpochyby sociální sítě. Ty mohou být využity jak pro předávání informací pro potenciální zájemce, tak pro spojování zájemců o kosmický cestovní ruch do komunit, ve kterých mohou sdílet své zážitky a objevy. Přece jen nejlepší reklamou je zážitek někoho, koho známe. Sociální sítě by tak mohly přinést značnou výhodu i v tom, že spojením jednotlivých zájemců do skupin, by vznikl určitým způsobem organizovaný zájem o kosmický cestovní ruch, kterému by se tak potom mohla lépe přizpůsobit i nabídka. Řada organizací a společností aktivních v kosmickém programu má na sociálních sítích vytvořeny své profily, kde seznamují zájemce s nejnovějším vývojem v oboru nebo odkazují na výjimečné události. Oficiální profil na sociální síti má nejen NASA, ale také všechna jeho zařízení a další kosmické agentury nebo například společnost SpaceX. Obrázek 10: Oficiální profil NASA na Facebooku [11] Prostřednictvím sociálních sítí je také možné zorganizovat live chat se zajímavými osobnostmi. V případě kosmického cestovního ruchu by se mohlo jednat například o kosmonauty nebo inženýry a další osoby zapojené do kosmických programů. Ti by 28

tak mohli sdílet s lidmi své zážitky a přilákat tak ke kosmickému cestovnímu ruchu další zájemce. V nedávné době proběhl na sociální síti Facebook chat s bývalým astronautem a členem posádky Apolla 11, Buzzem Aldrinem, tedy druhým člověkem, který stanul na Měsíci. Do konverzace se zapojily tisíce lidí s nejrůznějšími dotazy či jinými příspěvky. Díky tomu, že mezi uživateli sociálních sítí jsou lidé ze všech možných oborů, s různými zkušenostmi a zájmy, využívá je NASA například i k náboru nových uchazečů o pozici astronauta. V minulosti již takováto náborová akce proběhla, jednalo se o zájemce pro jednosměrnou misi na Mars. Do užšího výběru se tehdy dostaly i dvě ženy z České republiky. Obrázek 11: Výzva pro zájemce o práci astronauta [10] Svým způsobem můžeme cestovat i na mapě. V tomto směru web nabízí různé mapové aplikace jako například Google Earth, který nabízí jak satelitní snímky tak i 3D 29

zobrazení. Před několika lety byla obohacena prostřednictvím NASA o možnost prohlížení povrchu Měsíce a Marsu díky nasnímaní jejich povrchů satelity. Obrázek 12: Zobrazení Marsu v aplikaci Google Earth (snímek pomocí nástroje Výstřižky z aplikace Google Earth) 3.2 Multimédia Pod pojmem multimédia rozumíme interaktivní kombinaci textu, zvuku, obrázků, animací a videa. Spojením těchto nástrojů, je možné vytvářet například virtuální prohlídky místností, budov či zajímavých míst. V současnosti můžeme narazit na možnost virtuální prohlídky u řady muzeí či jiných atrakcí. Zájemce si tak může předem prohlédnout místo, kam chce vyrazit na návštěvu, nebo si tímto způsobem prohlédnout místo, na které se reálně podívat nemůže. 30

Těchto virtuálních prohlídek by bylo možné využít například tím způsobem, že by jejich prostřednictvím mohli zájemci o kosmický cestovní ruch navštívit například Mezinárodní vesmírnou stanici a prohlédnout si všechny její moduly eventuálně stanici zvenčí. Zajímavější a určitě i využívanější by byly virtuální prohlídky cizích planet nebo měsíců. Bylo by možné například vytvořit tímto způsobem interaktivní model Sluneční soustavy, ve kterém by si uživatelé mohli prohlédnout vše, co je zajímá, od Země či Slunce až po Pluto. Velký prostor nabízejí i multimediální hry. Dnes jsou dostupné různé simulátory řízení letadel či raketoplánů nebo simulace reálných vesmírných misí. I prostřednictvím takovýchto her, by bylo možné ke kosmickému cestovnímu ruchu přilákat více zájemců. Například vytvořit multimediální hru, která by přesně kopírovala postupy a procesy, kterými musí projít zájemce o let do vesmíru. V průběhu hry by si prošel kompletním výcvikem, zjistil by, jak moc je příprava náročná a co všechno obnáší, prošel by startem rakety, cestou do vesmíru i pobytem v něm a cestou nazpět. Tímto způsobem by byl seznámen zábavnou formou se vším, co taková cesta obnáší. Na následujícím obrázku je screenshot ze hry Space simulator od společnosti Brixton Dynamics Ltd. V této hře je možné absolvovat různé mise v okolí Země. Hra je dostupná z webové aplikace Google Play. 31

Obrázek 13: Přistání na Měsíci ve hře Space simulator (vlastní screenshot ze hry) 3.3 Chytré telefony V současné době snad téměř každý vlastní chytrý telefon, prostřednictvím kterého mohou být jeho uživatelé prakticky neustále v dosahu internetu. Chytrým telefonem rozumíme telefon, který využívá pokročilý operační systém a aplikační rozhraní, které uživateli umožňuje instalaci programů nebo jejich úpravu. Čím se vývoj těchto zařízení zrychluje, klesají postupně jejich ceny a stávají se tak dostupnější pro ještě větší množství lidí. Jejich velkého rozšíření tedy můžeme při snaze o rozvoj kosmického cestovního ruchu využít a to především prostřednictvím různých aplikací, které se mohou pro tyto chytré telefony vytvořit. Velkým přínosem by určitě byla aplikace, která by měla motivační účinek pro účast na kosmickém cestovním ruchu. Například vytvořit soutěžní aplikaci s databází různých míst spojených s kosmickým cestovním ruchem a uživatel by za jejich návštěvu sbíral body. Ten kdo by nasbíral, dejme tomu, za rok nejvíce bodů, obdržel by nějakou cenu, samozřejmě spojenou s tématem, například speciální prohlídku zařízení, volný vstup nebo nějaký jiný bonus. Pak by mohli lidé tato zařízení navštěvovat systematicky a ne spíše nárazově. 32

Mezi další takové aplikace by mohla patřit taková, co by jejího uživatele upozorňovala na aktuální akce nebo přednášky pořádané v rámci kosmického cestovního ruchu. V současné době je velmi těžké sledovat aktuální dění v kosmických programech, člověk musí po všem pátrat, pokud to není zrovna výjimečná událost jako například nedávné úspěšné přistání rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Určitě by se našlo velké množství zájemců o aplikaci, pravidelně aktualizovanou, která by je informovala o celosvětovém aktuálním dění a vývoji v kosmických programech po celém světě a kosmonautice. 3.4 LBS LBS neboli lokálně kontextové služby, jsou dalším velmi užitečným nástrojem fungujícím prostřednictvím internetu. Svému uživateli nabízejí na základě jeho polohy, kde se právě nachází, různý elektronický obsah, který je možné stáhnout jak do chytrého telefonu, tabletu nebo notebooku. Zmiňovaným elektronickým obsahem rozumíme různé texty, obrázky, zvukové stopy nebo celé aplikace. Lokální kontextové služby jsou tak jakýmsi novodobým průvodcem, který nás může upozornit například na zajímavost, v jejíž blízkosti se nacházíme nebo na zajímavé akce, které se konají v blízkém okolí. Způsoby využití lokálně kontextových služeb, můžeme shrnout do následujících 5 bodů: informační služby v tomto směru poskytují lokálně kontextové služby řadu informací o nejbližším okolí, jako jsou zajímavosti, restaurace, hotely nebo předpověď počasí navigační služby a to jak pro turistiku, tak i pro automobilovou dopravu sociální služby což jsou služby, které běžnou sociální komunikaci obohacují o prvek geolokace, čímž se ke geograficky vymezenému prvku mohou vázat další příspěvky uživatelů propagační služby využití pro marketing podnikatelských subjektů monitorovací a manažerské služby např. pro správu vozového parku [7] Díky rozmanitosti možností, jaké lokálně kontextové služby nabízejí, jejich využití v kosmickém cestovním ruchu může být rozsáhlé. Pokud například návštěvník pobývá v určité oblasti, primárně za jiným účelem, může být prostřednictvím LBS upozorněn na nabídku turistických cílů v rámci kosmického cestovního ruchu. 33

Například při návštěvě nějakého města můžete být upozorněni, že se zde narodil známý astronaut a můžete si přečíst o jeho životě. Pokud se nacházíte v blízkosti planetária, můžete obdržet informace o aktuálním programu v něm probíhajícím. Anebo při návštěvě muzea, při stažení datového souboru, LBS mohou nahradit průvodce. Sociální služby můžeme označit za jakousi formu reklamy zdarma, kdy se o rozšiřování informací o navštíveném místě dělí uživatel návštěvník s ostatními uživateli LBS. Uživatelé tak mohou upozornit na zajímavé místo, které má nějakou spojitost s kosmickým cestovním ruchem a ostatní uživatelé o něm zatím třeba neměli ani tušení. Propagační, monitorovací a manažerské služby nacházejí a jistě i dále nacházet budou, uplatnění mezi různými podnikatelskými i dalšími subjekty vytvářejícími nabídku v rámci kosmického cestovního ruchu. 4 Vytvoření webových stránek 4.1 Obsahová stránka tvorby webových stránek Jak jsem již zmiňovala, další částí mé bakalářské práce bylo vytvoření webových stránek na podporu kosmického cestovního ruchu. Mnou vytvořené webové stránky by měly sloužit jako zdroj informací o možnostech českých zájemců o kosmický cestovní ruch. Prvním krokem při tvorbě webových stránek, bylo rozvržení jejich obsahu a pak vytvoření jednotlivých stránek nejprve s pomocí programu Microsoft Word. Sepsala jsem potřebné texty a uložila potřebné obrázky. Mnoho lidí nemá tušení co je to kosmický cestovní ruch nebo že vůbec něco takového existuje. Proto jsem logicky začala se stránkou nazvanou Co to je?, ve které je stručně vysvětleno co je to kosmický cestovní ruch a jak jej rozdělujeme. Následující stránkou byla stránka věnující se historii ryzího kosmického cestovního ruchu, tedy popsání cest od prvního skutečného kosmického turisty po posledního. Další stránky vznikly postupně podle jednotlivých stupňů kosmického cestovního ruchu. Od pozemského a virtuálního po vysokoorbitální. 34

Nabídku pozemního a virtuálního kosmického cestovního ruchu jsem sloučila. Bylo to především z důvodu, že nabídka v těchto stupních kosmického cestovního ruchu se v České republice velmi prolíná a bylo by nesmyslné je od sebe oddělovat. Sekce pozemního a virtuálního kosmického cestovního ruchu je dále rozdělena na Českou republiku a svět, přičemž ze světové nabídky jsem vybrala ty nejvýznamnější zařízení a možnosti, kterých mohou zájemci využít. Pro pozemní a virtuální kosmický cestovní ruch v České republice jsem vytvořila dvě stránky, z nichž jedna se věnuje významným planetáriím a hvězdárnám, které se nabídkou svých služeb a atrakcí dají zařadit do tohoto stupně kosmického cestovního ruchu. U každého z vybraných zařízení je uvedena i adresa a kontakt a samozřejmě odkaz na jejich webové stránky. Druhou stránkou v sekci o pozemním a virtuálním kosmickém cestovním ruchu v České republice, je stránka věnovaná akcím, které se u nás konají a můžeme je zařadit do kosmického cestovního ruchu. Sekce o pozemním a virtuálním kosmickém cestovním ruchu ve světě je rozdělena na tři stránky zařízení NASA, Rusko a akce. Na stránce se zařízeními NASA je stručně popsána nabídka několika těchto zařízení včetně odkazů na jejich oficiální stránky. Na stránce věnované Rusku je zmíněno zařízení Star City a stránka akce je věnována velkým událostem v rámci pozemního kosmického cestovního ruchu. Dále jsem vytvořila stránky, které se zabývají předvesmírným, suborbitálním a orbitálním kosmickým cestovním ruchem, kde jsou vždy uvedeny možnosti, jaké zájemci v tom kterém stupni kosmického cestovního ruchu mají. 4.2 Technická stránka tvorby webových stránek Prvním krokem při vlastním vytváření byla potřeba vytvořit základní menu webové stránky, které bylo z důvodu dělení jednotlivých sekcí dosti složité. Jelikož mé znalosti kaskádových stylů jsou prakticky nulové, využila jsem online editoru, který nabízí webová stránka purecssmenu.com. Editor je po registraci zdarma dostupný. V něm jsem poté vytvořila menu, jaké jsem potřebovala, tedy dvakrát vysouvací menu. 35

Obrázek 14: Tvorba menu v editoru Pure css menu (snímek pomocí nástroje Výstřižky) Pro vytváření jednotlivých stránek jsem využila program NVU. Jedná se o freeware program, který má od svého vzniku jedinou verzi, ale pro tvorbu webových stránek je pořád aktuální a uživatelsky velmi příjemný. Obrázek 15: Uživatelské prostředí programu NVU (snímek pomocí nástroje Výstřižky) Hlavní nadpis webových stránek jsem vytvořila v programu Gimp 2. Chtěla jsem, aby měl alespoň nějakou spojitost s vesmírem, tak jsem do samotného textu zakomponovala obrázek hvězdy. Při tvorbě jednotlivých stránek jsem postupovala následujícím způsobem: vložení obrázku vybraného jako pozadí 36

vložení připraveného textu vložení obrázků úprava textu a obrázků, v některých případech za pomoci tabulek zprovoznění odkazů na další webové stránky uložení vytvořené stránky vložení odkazu na vytvořenou stránku do dokumentu menu.html Následně jsem si u společnosti INTERNET CZ a.s. zaregistrovala doménu www.spacetour.cz, zaplatila jsem poplatek 151 Kč za roční registraci a poté nahrála potřebné soubory nutné pro vystavení webových stránek. Kompletní soubor s webovými stránkami je také uložen na CD přiloženém k této práci. Pro jejich otevření a prohlížení je nutno otevřít soubor s názvem index.html. Na následujícím obrázku je zobrazen výstřižek jedné stránky z vytvořených webových stránek. Obrázek 16: Jedna z dílčích stránek (snímek pomocí nástroje Výstřižky) 37

5 Diskuse Pokud zhodnotíme, kolik a jakých možností mají v současnosti zájemci o kosmický cestovní ruch napříč všemi jeho stupni, musíme konstatovat, že tento druh cestovního ruchu se stále nachází na začátku své dlouhé cesty. Prostor k rozvoji má ve všech jeho jednotlivých stupních. Když se ale podíváme, s jakou rychlostí lidstvo neustále rozvíjí nové a lepší technologie, troufám si tvrdit, že se vývoj kosmického cestovního ruchu bude postupně zrychlovat. V České republice by jeho rozvoji rozhodně pomohlo založení muzea kosmonautiky. První nápad na jeho založení vznikl už v roce 2009 za spoluúčasti České kosmické kanceláře. Navrhovatelé by rádi zřídili expozici věnovanou jak české kosmonautice, tak oboru samotnému a chtěli by, aby byla součástí Národního technického muzea. Bohužel do dnešní doby, nevznikla žádná konkrétní koncepce. Z praktické části je patrné, že pro rozvoj kosmického cestovního ruchu je internet možné využít řadu. Největší přínos má jako zdroj informací, které jsou však, co se týče kosmického cestovního ruchu, značně roztroušené. Bylo by vhodné, aby producenti v rámci kosmického cestovního ruchu více spolupracovali a vytvořili více propojenou síť, díky které by byla i orientace zákazníka mnohem jednodušší. Internet sice nepoužijeme přímo k hmatatelnému rozvoji kosmického ruchu. Můžeme ale s jeho pomocí ovlivnit především potenciální zákazníky, informovat je, motivovat je a přilákat k účasti na něm a tímto způsobem ho rozvíjet. Vytvořené webové stránky jsou vystavené na adrese www.spacetour.cz. Aby plnily svůj účel, tedy přinášet zájemcům aktuální informace o jejich možnostech v rámci kosmického cestovního ruchu, bude třeba je neustále aktualizovat, sledovat plánované akce v rámci kosmického cestovního ruchu a nabídku společností vytvářející speciální produkty. 38