Elektronické zdroje a dokumenty v knihovnách a právo

Elektronické zdroje a dokumenty v knihovnách a právo Vincenc STREIT Úvod V posledních letech výraznì vzrùstá poèet elektronických dokumentù v rùzné formì, které se stávají souèástí fondù knihoven, a již v rámci Èeské republiky, nebo v zahranièí. Knihovny však též umožòují svým uživatelùm, nebo použijeme aktuálnìjšího termínu klientùm, pøístup k elektronickým dokumentùm prostøednictvím využití Internetu, pøípadnì podobných sítí, umožòují vhodné a potøebné využívání elektronických zdrojù. Pøírùstek elektronických dokumentù souvisí s rozvojem moderní informaèní techniky a pøedevším informaèních technologií. Pochopitelnì též vychází z urèitých uživatelských výhod snadnìjší dostupnosti požadovaných informaèních zdrojù, èasové výhodnosti a také možnosti pøístupu k tìmto zdrojùm na rùzných místech, vìtšímu poètu uživatelù souèasnì, na základì pøipojení uživatele volbou libovovolného serevru knihovny. Jde o pøednosti technické i uživatelské. Ovšem nelze opomenout, že v návaznosti na rùzné formy elektronizace dokumentù, jejich pøevodu z klasické tištìné papírové podoby, napø.digitalizací do elektronické podoby, èi tvorby databází zpoèátku pøedevším uložených na CD ROM, se vedle technické stránky a též ekonomické dostávají do popøedí i právní hlediska. Již v této èásti dokumentové transakce se pochopitelnì uplatòuje právo (vèetnì autorského práva) a je nutné dodržovat vhodný právní pøístup k této aktivitì. Vìtšina elektronických dokumentù, a již jsou pøímou souèástí fondù knihoven, nebo knihovny prostøednictvím výpoèetní techniky a informaèních technologií umožòují svým pracovníkùm a pøedevším uživatelùm, pøístup k potøebným informaèním elektronickým zdrojùm, podléhá autorskoprávní ochranì. Jde pøevážnì o autorská díla. V nìkterých pøípadech plní právo funkci jakéhosi filtru, který zajiš uje legalitu užívání zmínìných autorských dìl. Existují jednoduché postupy, které vlastnì pøedstavují pouze aplikaci právních kritérií, jednotlivých právních institutù èi pøímo paragrafù autorského zákona uplatnìné na klasických dokumentech vpapírové ( tištìné podobì) nebo zvukových nahrávkách napø. na klasických gramofonových deskách, na jednotlivé formy (druhy) elektronických dokumentù. Avšak takto jednoduše nelze øešit celou situaci komplexnì. Existuje øada právních problémù, jejichž øešení je nejdnotné nebo není zatím nemá vhodný právní pøístup. A tak ještì v oblasti autorského práva ve vztahu k elektronickým dokumentùm existuje øada bílých, nebo øeknìme prázdných míst, které vyžadují èasto nestandartní právní pøístup. Pochopitelnì nelze v tomto referátu vyèerpat všechny spojitosti práva a elektronických zdrojù (a jednotlivých typù elektronických dokumentù). Pokusím se nastínit pøedevším souèasný stav, tendence vývoje a to pøedevším se zamìøením na sí ové zdroje, zvláštì Internet. 160 INFOS 2005

Elektronické dokumenty a právo Elektronický dokument je textový dokument v podobì poèítaèového souboru. Elektronický dokument mùže obsahovat média: audio, video, animace, grafiku aj. Internet umožòuje, že dokument je pøístupný prostøednictvím poèítaèové sítì pøedností je rychlé dodání, zpøístupnìní dokumentu na elektronických zdrojích. Z hlediska historie prvním krokem v této právní oblasti bylo zavedení právní ochrany poèítaèových programù. Pøedevším však muselo dojít ke zmìnì právního pøístupu v souvislosti se zvyšující se aplikací poèítaèové techniky. A tak v období 60. 70 let dvacátého století a následujících destiletích muselo dojít k výrazné zmìnì v chápání poèítaèových programù a dalších softwarových produktù. Nebylo to snadné. Ale pøístup Svìtové organizace duševního vlastnictví k této otázce otevøel stavidlo k jejímu øešení. Pøijmout poèítaèový, program z právního hlediska, jako autorské dílo se podaøilo vlastnì prvnì v USA. Nakonec se staly, alespoò nìkteré výsledky duševní tvorby autorù, které mùžeme zaøadit do tzv. softwaru autorským dílem a pøipadly do právního režimu autorského práva. Jistì i tady se nalezly nìkteré otazníky. Mnohdy se tìžko rozhodovalo zda jde o pouhé technické, matematické øešení daného problému nebo je již výsledný produkt autorským dílem. Jistì, ne všechny poèítaèové programy v souèasnosti jsou zaøazeny do kategorie autorského díla aby se tak stalo musí splòovat základní hlediska autorského díla musí mít autorskoprávní individualitu a musí být výsledkem tvùrèí èinnosti autora. Jistì i v této právní zákležitosti je nìkdy øada tmavých koutù, ale poèítaèový program podeléhá autorskoprávnní ochranì nesmí být tudíž bez svolení autora, pøípadnì bez uzavøení smluvního vztahu, koupì pøíslušného poèítaèového programu, uživatelsky využíván. Dále nesmí být nelegálnì kopírován, pøípadnì zmìnìn. Pøedmìtem této ochrany je i vnitøní struktura programu. Významou souèástí elektronizace dokumentù je digitalizace dokumentù. Mnohé knihovny uskuteèòují digitalizaci svých historických fondù rukopisù a starých tiskù. Pro úèely ukládání a využívání elektronických dokumentù je dùležité technické zabezpeèení prostøednictvím softwaru pøístup k tìmto dokumentùm a také i jejich vhodnou archivaci. Pochopitelì, zde je velmi dùležitá technická stránka ale i náležitosti ekonomické a též právní. Uplatòuje se, jak autorskoprávní hledisko, tak i možnost jakým zpùsobem získají knihovny elektronické dokumenty. Napø. jako povinné výtisky na základì zákonné úpravy. V nìkterých evropských zemích napø. v Nizozemí, však neexistovala potøebná legislativa, která by umožòovala knihovnám získávat elektronické dokumenty bezplatnì. Nahradil ji však pøístup, který je obvyklý v øadì zemí jako forma spolupráce i mezi nìkterými institucemi. Tvùrci napø. nakladatelé elektronických èasopisù, pøípadnì knih, poskytli dobrovolnì Královské knihovnì v Haagu výtisk svého elektronického produktu. Na základì smluvního vztahu vlastnì knihovnì byla poskytnuta licence ( bezplatná) k užívání díla v elektronické podobì napø. na CD ROM. Je jisté, že dosavadní ryze právní pøístup není vždy nejvhodnìjším øešením. S postupem doby a rozvojem informaèní techniky, technologií, též vzrùstajícím poètem elektronických dokumentù bude nutné hledat jiný pøístup a možnosti. V pøípadì Internetu je nutné, aby si každý uživatel uvìdomil, že stahování dat z Internetu je nutné chápat jako rozmnožování dìl, podle 13 autorského zákona (dále jen AutZ v ÈR). Jistì je problematické posuzovat, zda již vlastní prohlížení, tudíž užití webových stránek, pøípadnì pøístup k multimediálním materiálùm umístìným na síti Internetu je z hlediska autorského práva nelegální. Pochopitelnì nesmíme pøistupovat k této záležitosti pragamticky a v pøípadì, že nedojde k zneužití tìchto elektronických zdrojù pro úèely obchodního rázu, je nadále tato záležitost užívání díla otevøená bez sankcí. Viz 30 AutZ volné využití díla. Podívejme se blíže na zpøístupòování a užívání elektronických dokumentù prostøednictvím sítì INFOS 2005 161

Internet z hlediska autorského práva, viz dokumenty dostupné on-line. Musíme respektovat právní fakt, že autorské dílo a to v jakékoliv podobì, tudíž i elektronické, mùže urèitý subjekt, v našem pøípadì uživatel klient knihovny, (knihoven) užít pouze se svolením autora díla, v èeském autorskoprávním prostøedí viz. 12, odst. l AutZ. Vyjimky jiného pøístupu musí být uvedeny ve znìní zákona. Jde napø. o 29 AutZ odst. l, který stanovuje omezení práva autorského ve zvláštních pøípadech, napø. v rozsahu oddùvodnìného úèelem oprávnìného zhotovení rozmnoženiny podle ustanovení nìkterých paragrafù AutZ viz napø. 31 písm.s) a b) citace a 32 34 aa 37, odst. 2 písm b.) a c). Nelze však zcela obecnì pøijmout výklad, že je možné jednoznaènì aplikovat v elektronickém prostøedí autorského díla právní instituty a ustanovení, která platí pro klasické dokumenty vpapírové podobì( tištìné), za pøedpokladu že splòují podmínky, že jsou autorským dílem. Je však i v nìkterých pøípadech, kdy by bylo možné využít výjimek platných pro klasické papírové dokumenty, nutné se nad touto problematikou zamyslet a hledat nové, právem posvìcené pøístupové cesty- napø. v pøípadì archivace tìchto elektronických dokumentù. Mùžeme se ještì pro komplexnìjší pohled vkrátkosti podívat na tøi možnosti jako formou užití díla velektronické podobì. a) Pøípad, kdy je užití autorského díla vázáno na souhlas autora, který je udìlen formou licenèní smlouvy. b) Zpùsob, který vychází ze zákonné licence, ale v úplatné podobì. Ze znìní zákonné úpravy vyplývá možnost užití díla bez svolení autora, za pøedpokladu, že mu bude zaplacena odmìna za užití díla, pøípadnì je stanovena povinnost platit autorovi odmìnu prostøednictvím tøetího subjektu (autorskoprávní organizace) jde o zákonnou licenci s platbou náhradních odmìn. c) Tøetí podoba tohoto užití autorského díla je bezúplatná zákonná licence, kdy uživatel nemusí žádat souhlas autora, ani mu poskytovat odmìnu èi náhradní platbu prostøednictvím tøetí osoby. Již jsem se v pøedchozí èásti zmínil o tom jakým zpùsobem je využíváno dílo v souvislosti s autorským zákonem. I pro elektronické dokumenty platí, že mohou být ( za pøedpokladu, že jde o autorské dílo) využity formou rozmnožování, zpøístupnìní v hmotné podobì zpøístupnìní vnehmotné podobì. Z hlediska on-line se uskuteèòuje v elektronických zdrojích užívání, èi respektive zpøístupòování dokumentù, na webových stránkách veøejnì pøístupných, buï volnì nebo z hlediska koncového uživatele formou podmínìného pøístupu: kdy se k dokumentu uživatel dostává touto cestou objeví se mu pouze pøi uvedení uživatelského jména a hesla. Jiný zpùsob pøedstavuje forma zaslání e-mailu konkrétní osobì, pøípadnì více zúèastnìným subjektùm. Také je zapotøebí pochopit, že již samotný pøevod klasického dokumentu v papírové podobì do podoby elektronické je vlastnì rozmnožováním autorského díla podle 13 AutZ (ÈR). Musí být však tato rozmnoženína trvalá a pøímá (nejde o rozmnoženiny zhotovené napø. pro technické potøeby doèasnì, které jsou po užití znièeny). Je-li autorské dílo užito zpøístupnìno na Internetu, jde vlastnì znovu o rozmnožení tohoto díla (viz 13 AutZ) a též i následnì sdìlování veøejnosti ve smyslu 18, odst. 1 a 2- AutZ. Dílo je zpøístupòováno tak, že uživatel k nìmu mùže mít pøístup na kterémkoliv místì a v kterémkoliv èase, na základì svého vlastního rozhodnutí a mùže jít o jakýkoliv uživatelský subjekt. Opìt se uplatní paragraf 18 odst. 2 AutZ, kdy vpøípadì, že knihovna zašle elektronickou poštou elektronické autorské dílo svému klientovi (uživateli) jde o sdìlování díla veøejnosti viz zmínìný 18, odst. 2. Mùžeme namítnout co vlastnì pøedstavuje pojem veøejnost? Náš autorský zákon è. 121/2000 162 INFOS 2005

Sb. se jejím definováním nezabývá. A co evropské právo? Zde mùže poskytnout odpovìï Smìrnice Evropského parlamentu a Rady è. 2001/29/ES (22. 5. 2001) o harmonizaci nìkterých aspektù autorského práva a práv s ním souvisejících která stanovuje, že veøejností mùže být i konkrétní fyzická osoba (jedinec). Zjednodušenì øeèeno, shrneme pøedchozí: zpøístupòování dokumentù on-line na Internetu je jejich užitím, a již je uskuteènìno jakýmkoliv výše uvedeným zpùsobem a je nutné je realizovat pouze se souhlasem autora má-li být legální. Souhlas autor udìluje licenèní smlouvou. Zmínìná Smìrnice è. 2001/29 ES sice umožòuje stanovit vyjimky nebo omezení týkající se non profit organizací a institucí, napø. i knihoven ovšem nemìla by tato výjimka zahrnovat dodání, pøípadnì doruèení elektronickou poštou autorských dìl nebo jiných pøedmìtù formou on-line (mìla by se omezit napø. na potøebnou archivaci nìkterých autorských dìl v pøípadì ztráty, poškození aj.) Pochopitelnì je nutné respektovat specifiky autorského práva v sítovém elektronickém prostøedí. Je nutné respektovat právní princip teritoriality pøi užití elektronických autorských dìl na Internetu, a již na území Èeské republiky nebo kdekoliv na svìtì. Dùležité je pochopitelnì místo stažení elektronického dokumentu downlond, ale odsud neupravuje tuto právní situaci, ani národní, evropské ba ani svìtové právo. Velmi živou otázkou je užití autorského díla bez potøeby získání souhlasu autora k jeho užití- v pøípadì odkazù. (Viz právní øešení této problematiky vusa uvedené vnásledujícím textu). Dùležité je jest-li je rozmnoženina díla dostupná na webové stránce nebo ne. V pøípadì, že jde o pouhé umístìní odkazu který nasmìruje koncového uživatele k elektronickému zdroji napø. kliknutím na pøíslušnou adresu aj., pak se nejedná o užití tohoto autorského díla. V pøípadì inlinku, když je odkazovaný dokument pøímo umístìn na stránkách w.w.w. a to tak, že uživatel nemá èasto možnost rozlišit zda jde pøímo o vlastní obsah provozovatele nebo o autorské dílo nìkoho jiného, pak jde o užití díla a to formou sdìlování veøejnosti a je nutné získat souhlas autora nebo nositele práv k obsahu odkazovaného v tomto pøípadì zobrazovaného díla. Umístìní odkazu na webových stránkách Právní úprava v USA se zabývá problematikou rozmnožování formou technických kopií. Jde o pøechodné kopie, které vznikají na základì fair use volného užití nebo tzv. implied licence volný pøeklad v podobì mlèky udìleného souhlasu. Internet však má mnoho dalších právních živých bodù napø. poskytování a využívání odkazu (Linking). Využívání hyperlinkingu pøi vyhledávání webových stránek na urèitém serveru tudíž cestu k urèitým uživatelsky potøebným datùm umístìným na konkrétní adrese. A právì tady se objevuje právní problém: poskytování a využívání odkazu a pøípadné pøestoupení autorských práv. Nìkteøí právní odborníci vytváøí rozlišovací soubor poskytování odkazù podle charakteru jejich pøístupu: a) poskytování odkazu na www stránku obsahující autorsky chránìná díla (napø. fotografie, ale i hudební nahrávky), za pøedpokladu, že zpøístupnìní tìchto elektronických informací nemá souhlas autora (napø. formou poskytnutí licence); b) obdobná situace, pokud se týká zveøejnìných dìl na webové stránce (autorsky chránìná), ale pøístup veøejnosti je povolen autorem; c) poskytování odkazu formou deep linking; d) jde o využívání autorského díla jiného tvùrce na vlastních stránkách www, které nabízí návštìvníkùm svého serveru pouze formou odkazu (samotné dílo není zkopírováno na tuto stránku). Jde o tak zv. inlinging. Proveïme shrnutí tìchto zpùsobù odkazu na autorského dílo na webových stránkách. V pøí- INFOS 2005 163

padì, že je touto formou nabízeno uživatelùm webových stránek stažení zveøejnìných elektronických autorských dìl, pøedevším v pøípadì hudebních nahrávek, které jsou èasto vyhledávány veøejností, ale i napø. softwaru, pak dochází k poškození autorských práv tvùrce nebo nositele tìchto práv k dílu. Z právního hlediska je ménì závadné, když uvede pøíslušný subjekt na svých webových stránkách pouze odkaz napø. na nahrávky nìkteré hudební skupiny, zpìváka aj. a sám je nezkopíruje na své www stránky. Vìtšinou, lze tento postup považovat za právnì legální. Ovšem výjimkou by bylo, kdyby autor tvùrce tìchto webových stránek za tuto službu formou odkazu vyžadoval finanèní náhradu, urèitý poplatek aj. Z hlediska využívání sí ových zdrojù na Internetu nás bude pøedevším zajímat zpøístupnìní díla na Internetu a stahování díla z Internetu na disk (pøípadnì disketu) poèítaèe koncového uživatele. Jedním ze zpùsobù tohoto využívání je tzv. peer to peer nebo-li pøeloženo do èeštiny rovný s rovným ( též p2p) je užíván ve veøejných poèítaèových sítích. Pøedevším je nutné si uvìdomit, že se mìní podstata funkce koncového poèítaèe, který do jisté míry pøebírá vedle funkce pøíjemce informací i funkci sdìlovací stává se serverem. Dále uvedu nìkolik zpùsobù peer to peer vrámci sítí. 1. Sdílení dat pomocí centrálního vyhledavaèe Napster Zapojení do výmìného systému, pøedevším hudebních nahrávek, vyžaduje, aby uživatel disponoval pøíslušným softwarem a byl zaregistrován. Èást pamìti tohoto poèítaèe je vìnována uložení hudebních nahrávek jde o soubory MP3. Tato oblast pamìti poèítaèe je pøístupná ostatním zájemcùm uživatelùm. Dochází k rozptylu elektronických zdrojù tohoto typu elektronických dokumentù, zahrnují vìtšinu státù svìta. Z hlediska autorského práva je velmi nesnadné v tomto pøípadì sdílení nalézt konkrétního viníka který poskytuje nelegální nahrávky. Napster tvoøil databázi rychle aktualizovanou, která informovala o potøebném elektronickém zdroji konkrétní nahrávce, písni, hudbì na koncovém poèítaèi. Takže zjištìní zdroje bylo snadnìjší. Jde o centrální poèítaè server, kde jsou potøebné registraèní informaci a tak mùže být pøípadnì postižen za porušování autorských práv vlastník (provozovatel) centrálního serveru se zmínìnou databází. Provozování této sí ové aktivity je zcela komerèního druhu. 2. Sdílení dat s decentralizovaným vyhledáváním Gnutella V tomto pøípadì neexistuje vrámci této elektronické informaèní sítì žádný centrální server. Vyhledávání požadovaných zdrojù probíhá z koncového (lokálního ) poèítaèe. Po pøipojení musí znát uživatel tohoto poèítaèe alespoò jednu adresu dalšího uživatele. Mezi nimi probíhá proces nabídky a odebrání vpodobì zaslání požadovaného souboru. V pøípadì, že není požadavek uspokojen dochází k další komunikaci na vzdálenìjších poèítaèích. A tak se postupnì dotaz na data šíøí návaznì k dalším poèítaèùm v dostupné síti. Zjištìní kdo je pùvodcem dotazu požadavku, je celkovì nesnadné mùže vést nanejvýše pouze k nìkolika bezprostøednì komunikujícím poèítaèùm. Opìt se vyskytuje právní problém potøeba zjistit pùvodce dotazu nabídky, nelegálního pøístupu k autorskému právu. 3. Sdílení dat s distribovaným anonymním ukládáním Tento zpùsob nezahrnuje pouze vyhledávání elektronických dat, ale na disku koncového uživatele jsou potøebná data uložena ve vyhrazeném prostoru, tyto soubory jsou v rámci sítì kopírovány a pøesouvají se automaticky, podle místa nejaktuálnìjší potøeby. Tak dochází k pøesunu dat a uživatel poskytovatel dat do sítì, již nemá možnost kontrolovat, kde jsou umístìny. Dochází postupnì k pøekrývání starších souborù novými (aktuálními). Uživatel provozovatel již nemá možnost kontroly kde jsou umístìny. Dochází postupnì k pøekrývání starších souborù aktuálními. Z technického hlediska jde o výhodné využívání pøístupu k elektronickým zdro- 164 INFOS 2005

jùm. Pochopitelnì z právního hlediska neleze v podstatì zjistit, kdo vyvolal nelegální využívání autorských dìl uložených na discích poèítaèù v rámci této sí ové aktivity. Pøímá odpovìdnost uživatelù sítì: V každém pøípadì je nutné si uvìdomit, že dochází k porušování autorských práv, v pøípadì, že uživatel poskytuje prostøednictvím svého koncového poèítaèe urèitá data v rámci sítì jde o sdìlování díla veøejnosti na základì 18 AutZ. Dochází též na základì výzvy k stažení tìchto dat hudební nahrávky, na disk jiného poèítaèe tudíž ke kopírování díla viz 13 AutZ. Nepøímá odpovìdnost provozovatelé peer to peer Provozovatelé koncových poèítaèù mají s vyjimkou užití elektronického zdroje díla pro svoji osobní potøebu, právní zodpovìdnost za jeho další sdìlování, pøístupnost ostatním uživatelùm. Øešení využívání dokumentù on-line v novele autorského zákona v SNR 10. záøí 2003 nabyla právní moci v Spolkové republice Nìmecku novela autorského zákona, která se výraznì zabývá též právní problematikou využívání elektronickcýh dokumentù a i sí ových elektronických zdrojù autorských dìl. Pouze v krátkosti se podívejme na nìkterá právní øešní v rámci zmínìné novely. Vzhledem k nutnosti právnì upravit archivaci elektronických dokumentù a možnosti zøízení elektronických archivù, vìnuje se této záležitosti 53 Abs. 2, Nr. 2) elektronický tisk, 49 zajištìní volného pøístupu. Práva na šíøení elektronického autorského díla zahrnují jeho šíøení pro osobní potøebu viz 53, odst., 2, è. 1), napø. pro vìdeckou potøebu 53, odst. 2, è. 4). Bezplatnost užívání tìchto autorských dìl je v uvedených pøípadech uživatelùm umožnìna. Právní ochrana díla, prostøednictvím technických opatøení, patøí k exkluzivním právùm nositelù autorských práv. Problém archivace elektronických dokumentù Elektronické dokumenty pøes svou nepochybnou výhodnost z hlediska dostupnosti, rozsahu aj. mají i nìkteré nedostatky. Jde napø. o jejich archivaci. Ta má své ostré hrany, jak z hlediska technického, tak právního. Obdobu freewaru kdy je umožnìno ze strany autora nebo nositele autorských práv k dílu poskytnout uživateli, v pøípadì, že jde o neziskové užívání tohoto díla elektronického dokumentu, volný pøístup a bezplatné využívání. I když, z právního hlediska, není tento zpùsob správný a je mu možné ledacos vytknout, avšak mùže splòovat fakt, že jde o licenèní smlouvu, kdy autor (nositel autorských práv k dílu) se vzdává svých finanèních nárokù a poskytuje uživateli své dílovolnì k využívání. V podstatì mùžeme uvést tøi základní pøístupové roviny komplexní právní pøístup k elektronickým dokumentùm: 1. Øešení právní problématiky elektronických dokumentù na základì evropského práva; 2. Pøístup na základì národní legislativy( tertioriální akceptování právních hledisek); 3. Nový pøístup, hledání nového øešení, èasto na základì právní intuice pøístupu, který respektuje jak práva autora, tvùrce, tak i uživatele autorských práv. Takové možnosti, viz è. 4/- nový pøístup, poskytuje napø. využívání elektronických dokumentù v podobì školních dìl prací na vysokých školách bakaláøské práce, diplomové práce, doktorandské práce atd. Pøístup k tìmto dokumentùm mají pouze vyuèující a studenti dané školy (VŠ). V pøípadì jiného využití je nutné uzavøít smluvní vztah vèetnì vytištìní této práce i v elektronické podobì. Tato poznámka se týká pochopitelnì èinnosti vysokoškolských knihoven. INFOS 2005 165

Zdravotnì postiženým uživatelùm jsou ze znìní autorského zákona poskytnuty vyjimky z hlediska bezplatného a volného využívání autorských dìl tudíž i elektronických dokumentù. Mohou je kopírovat, atd., za pøedpokladu, že nejde o jejich komerèní využití. (Viz napø. novela slovenského autorského zákona). Trendy užívání a ochrany elektronických dokumentù Trendy právního vývoje v této oblasti užívání autorských dìl budou respektovat pøibývající poèet a formy elektronických dokumentù. V souvislosti s rozvojem informaèních technologií, èím více se zvýší pøístupnost, ale na druhé stranì i možnost kriminality nebo porušení autorských práv. Øešení: formou smluvní, pøedevším poskytnutí licencí a také zvyšování odpovìdnosti koncových uživatelù, a tento postup se bude týkat i knihoven. V pøípadì cyberspace jde o zcela specifický pøístup. Pøedevším z hlediska právní odpovìdnosti, která je èasto velmi tìžko prokazatelná. Anonymita tvùrcù èasto pøevažuje. Snahy právní regulace vtéto oblasti jsou pouze výjimeèné: napø. vusa boj proti dìtské pornografii a prostituci. Nebo v nìkterých, spíše totalitních zemí svìta, je regulace užívání Internetu politicky motivovaná. Dilema v pøípadì kyberprostoru snaha právnì omezovat pøístup na jednotlivé servery a jejich využívání je v rozporu s právem jedince (uživatele) na informace a jejich využíváním. Øešení je možné nejlépe formou pøístupu k elektronickým zdrojùm, který bude umožnìn na základì pøístupových hesel, pøípadnì uzavøením smluvního vztahu a udìlením licence k užívání napø. urèité databáze, pøípadnì dalších elektronických zdrojù. Uplatnìní již zmínìného freeweru Sharewer uplatòuje se též pøi užívání elektronických informaèních zdrojù. Dochází však k urèitým problémùm zpùsobeným buï neuvìdomìlým pøístupem ze strany uživatele, který porušuje autorská práva k užívanému dílu nebo vede pøímo k informaènímu pirátství. Autor, pøípadnì nositel autorských práv, nabízí své dílo na síti prostøednictvím serveru uživatelùm. Vlastní vztah se uskuteèòuje bez osobního kontaktu mezi autorem a oprávnìným uživatelem elektronického autorského díla. Licence je sice udìlena uživateli bezplatnì, ale èasto jen, za pøedpokladu, že uživatel nebude mìnit program ani do nìho neoprávnìnì zasahovat. Uživatel si èasto neuvìdomuje, že sdìlením autorovi (nositeli autorských práv) uzavøel smluvní vztah a že musí tak plnit pøíslušné podmínky, tudíž i platit za užívání díla, a již s urèitým èasovým odstupem. Jde vlastnì o licenèní nakladatelskou smlouvu. Otázky související s autorským právem vyžadují èasto nové posouzení a respektování jak hledisek autorské ochrany, tak umožnìní využití autorského díla uživatelem napø. pro osobní potøebu. Dá se pøedpokládat, že trend i vpøípadì elektronických dokumentù bude vycházet z nìkolika hledisek: užití bezplatné napø. vpodobì citací, viz souèasný 31 autorského zákona è. 121/2000 Sb. o právu autorském pro úèely vzdìlávací a pøípadnì pro úèely recenzí a kritik (tak je øešena napø. situace v novele autorského zákona Slovenské republiky). Uzavírání smluvních vztahù pro možnost využívání elektronických zdrojù a jejich pøístupu. Øešení je možné pøedevším prostøednictvím smluvního vztahu, registrací uživatelù a vytváøením jejich zákaznického konta. (Viz napø. využívání elektronických informaèních zdrojù Elektronické knihovny èasopisù (EZB) zpøístupnìní odborných plnotextových elektronických èasopisù z jednoho uživatelského rozhraní. Užití nìkterých z nich je licencován a již jde o rùzné databáze vydavatelství elektronických èasopisù, nebo pøímo užití domovských stránek tìchto èasopisù). Pochopitelnì je nutné hledat zlatou støední cestu. Praktické i legislativní øešení pøístupu a 166 INFOS 2005

využívání autorského díla i v pøípadì elektronického publikování autorských dìl napø. elektronických èasopisù a e-book. Specifika Internetu zatím stojí jako nepøemožitelný sloup vùèi snahám autroskoprávního øešení regulace. Možná že dojde postupnì k urèitému kompromisu vycházejícímu z ekonomického hlediska a respektujícímu i uživatelská hlediska, ale i technickou a informaèní podobu Internetu. Viz napø. snahy øešit pirátské postupy uživatelù Internetu v USA (v minulých dvou letech), kteøí nezákonnì stahovali z jednotlivých zdrojù hudební nahrávky, které dále obchodnì využívali. Pùvodnì radikální právní pøístup k porušovatelùm autorských práv, se snahou øešit vìc soudnì a dosáhnout znaèných finanèních sankcí nakonec skonèil bez radikálního øezu. Je pravdìpodobné, že se budou snažit tvùrci autorských dìl hudebních nahrávek, hledat cesty, kdy bude právní úprava jakýmsi filtrem, nebo formální pøístupovou závorou zabraòující, pøedevším velkým pirátským snahám a krokùm. A v pøípadì nelegálního využívání autorských dìl v elektronické podobì pro osobní potøebu budou respektovány možnosti vyjimek èi udílení bezplatných licencí k jejich využití. Znaènou roli však zaujmou pøedevším informaèní technologie napø. možnost využívání moderních prohlížeèù informací uložených pøístupných velektronických zdrojích, pøípadnì rùzných hesel aj. pøekážek (technických závor) v pøístupu k tìmto typùm autorských dìl. Bezesporu však musí dojít k výrazné zmìnì v chápání a hledání nových právních cest, které budou zøejmì smìøovat ke kompromisu mezi obìma stranami tvùrci a autory autorských dìl velektronické podobì a jejich uživateli. Pøizpùsobování autorských zákonù Tìmto trendùm se pøizpùsobují i autorské zákony napø. ve Spolkové republice Nìmecko, USA, severských státech aj. Pochopitelnì je možné uvést i Slovenskou republiku, její novelu autorského zákona z prosince roku 2003 a souèasnou snahu o novelizaci autorského zákona vèeské republice a jiných evropských státech. A také musíme pøedpokládat, že dojde ke zmìnám mezinárodních právních smluv zamìøených na oblast autorského práva. Vývoj posledních deseti let dokázal, že se mìní i podoba evropského práva z hlediska autorskoprávního pojetí jednotlivé smìrnice ES již právnì regulují, jak poèítaèové programy, databáze, tak urèité vybrané oblasti autorského práva viz smìrnice 2001/29 ES. V pøípadì sdílení souborù prostøednictvím peer to peer. Pøedpokládá se, že dojde ke støetùm mezi tvùrci hudebních nahrávek a uživateli. Pochopitelnì i v Èeské republice bude autorský zákon podléhat zmìnám na základì vývoje elektronických dokumentù a zdrojù autorských dìl. Mùžeme chápat autorské zákony z informaèního hlediska jako otevøený systém, který bude nutné pravidelnì aktualizovat a to pøedevším pro užívání nových médií a i napø. sí ových informaèních zdrojù. Závìr Sí ové elektronické zdroje a na nich dostupné elektronické dokumenty uživatelsky lákavými informacemi, které jsou k dispozici prostøednictvím služeb veøejných knihoven podléhají autorskému právu jako autorské dílo v jiné podobì. V souèasné dobì je již vyøešena znaèná èást, jak technických tak právních problémù, které souvisí s tvorbou, ukádáním (archivací), pøístupem a užíváním elektronických dokumentù. Vìtšina tìchto dokumentù spadá do oblasti práv ochrany duševního vlastnictví. INFOS 2005 167

Velmi dùležité je právní øešení vztahu poskytovatele pøipojení na sí (providera) a uživatele, kdy jde o typ služby, která je poskytována uživatelùm. Knihovny zajiš ují dodávání požadovaných informací z elektronických zdrojù na základì jejich užívání, které není jednoznaènì právnì regulováno. Jistì vzroste v blízké budoucnosti význam a také poèet rùzného druhu licencí, vèetnì nakladatelské smlouvy, možná pøibude i poèet licencií zákonných licencí, stanovených pøímo ve znìní autorského zákona. Vìtší flexibilita právního pøístupu k tomuto druhu užívání autorských dìl se stane nutností. Jistá forma volného pøístupu k autorským dílùm umístìným na sí ových elektronických zdrojích prostøednictvím bezplatných licencí je jednou z možných cest autorskoprávní ochrany tìchto dìl. Je však nutné si uvìdomit, že nestaèí samotná skuteènost projev vùle autora, že se autor vzdává práva na zpoplatnìní užití jeho díla. I vtìchto pøípadech bude nutné, aby nastoupilo právní øešení a došlo k uzavøení potøebného právního vztahu mezi autorem (pøípadnì nositelem autorských práv k užitému dílu) a uživatelem. V rámci užívání služeb Internetu v knihovnách je nutné respektovat, že je zapotøebí dbát též na ochranu osobnosti, i když pochopitelnì tady njede o tak velkou pøíležitost, jako napø. v obchodní sféøe, aby uživatel (klient) knihovny získal informace, které mají podobu autorského díla (dìl) o urèité osobnosti, ale které též mohou být zneužity a pøinést osobní poškození danému subjektu. Nelze opomenout, že velký význam, zvláštì v souèasné dobì 21. století, pro oblast elektronických dokumentù má právní postup na jehož základì získá knihovna licenci k legálnímu užívání tìchto dokumentù. Situace v jednotlivých evropských státech i ostatních zemí svìta je sice, pøedevším z hlediska stavu aktualizace autorských zákonù rùzná, ale existují sjednocující prvky, které napomáhají harmonizaci a aproximaci autorského práva. (Viz tyto postupy v souladu s pøijetím nových èlenských státù do Evropské unie). Internet a další informaèní sítì pøinášejí obrovské informaèní výhody svým uživatelùm, ale na druhé stranì výraznì, díky pøevažující tvùrcovské anonymitì zdrojù, narùstá kriminalita. Uveïme jen nìkteré, možno øíci prioritní oblasti napø. dìtská pornografie a prostituce, obchod nebo výrobu drog a jisté projevy terorismu a jeho podpory, vèetnì návodù umístìných na dostupných elektronických zdrojích, napø. návodù na zhotovování výbušnin aj. Význaènou roli v budoucnosti této èásti autorského práva sehrají autorskoprávní organizace, kolektivní správci autorských práv. Vývoj rozhodnì též podpoøí a uchová vyjimky v podobì zákonných licencí zamìøených na zdravotnì postižené obèany uživatele i elektronických zdrojù stahování ze webových adres pro osobní potøebu, za pøedpokladu, že neporuší pøíslušné pøedpisy a využijí tato elektronická autorská díla pro nekomerèní úèely. I když nìkteré vyjimky poskytované napø. non profit organizacím asi budou omezeny. Postupnì též bude vìnována vìtší právní pozornost legálním formám užívání školní dìl pøedevším vysokoškolských prací od bakaláøských, magisterských, doktorandských aj. (s výjimkou habilitaèních prací, které nesplòují pøedpoklad školního díla), zvláštì když bude umožnìno autorùm ve vìtší míøe zpracovat tyto práce v elektronické podobì. Dosud napø. v Èeské republice využívají tato školní díla v klasické tištìné podobì studenti, vyuèující, pøípadnì stážisti na vysokých školách, kde dílo v rámci studia vzniklo. Bude zapotøebí øešit další využívání tìchto dìl jinými subjekty mimo alma mater, pøípadnì pro komerèní potøeby, které, jak se dá pøedpokládat budou narùstat. V pøípadì, že tato školní díla bude užívat subjekt, který nemá žádnou pracovní, nebo studentskou spojitost s danou vysokoškolskou institucí je nutné uzavøít smluvní vztah, s urèením finanèní odmìny (náhrady) autorovi školního díla a na jeho základì bude vystavena licence povolující užívání díla. Rozhodnì je nutné pøistupovat k øešení nìkterých právních otázek promyšlenì, logicky a i z právního hlediska, zjednodušenì øeèeno, novì. Plnì souhlasím s èelnými autorskoprávními odborníky, a již z Èeské republiky, tak ze zahranièí, že bude potøebné pøistoupit i k vytváøení nutných a možná èasem nezbytných technických podmínek, které budou zabraòovat nelegálnímu pøístupu a užívání autorských dìl, tudíž též i 168 INFOS 2005

elektronického typu. Je také tøeba si uvìdomit, že velký význam na zmìnách, rozvoji autorského práva v této oblasti informaèních zdrojù bude pøedstavovat a též regulovat technická stránka celé problematiky nová technika sama o sobì a moderní informaèní technologie. Jde, tedy o otevøený a stále aktualizovaný systém, který musí pøedstavovat jistou formu vzájemného respektování a dohody mezi autory, vydavateli, tvùrci elektronických dokumentù a pøíslušných elektronických informaèních zdrojù a jejich uživateli, tedy nejen fyzickými osobami, ale i napø. neziskovými kulturními organizacemi i knihovnami. I když ekonomická stránka bude také urèitým dùležitým hlediskem a èasto i východiskem. Literatura ÈERMÁK, K.: Internet a autorské právo. Praha: Linde 2001, 195 s. KØÍŽ, J, a kol.: Ochrana autorských práv v informaèní spoleènosti, Praha: Linde 1999, 252 s. KØÍŽ, J., HOLCOVÁ, I., NERUDOVÁ, I.: Autorský zákon. Zákon è. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským a o zmìnì nìkterých zákonù. Praha: IFEC 2001, 111 s. HARTMANOVÁ, D.: Knihovna on-line a autorské právo. In : Národní knihovna 2003, roè.13, è.2, s. 100-105. ISSN 1214-0678. VITIELLO, G.: Legal deposit and national bibliographic services: developments in the framework of cooperative perspective and the convergence phenomenon. International Conference on National Bibliographic Services Copenhagen 1998, Coepenhagen, 1998. URL: http://www.ifla.org/vi/3/icnbs/vitg.htm Knižnièný systém Clavius na Slovensku Jiøí ŠILHA Úvod História knižnièného systému Clavius na Slovensku zatia¾ nie je ve¾mi dlhá, ale zahàòa ve¾a zaujímavého a niekedy i dos dramatického. Každý zaèiatok je ažký a tak ani na Slovensku nebolo jednoduché zaèa od nuly. Preto sme si zvolili celkom pochopite¾nú stratégiu, výhodnú spoluprácu s miestnym partnerom košickou firmou ACOM Soft, ktorú predstavuje hlavne osoba RNDr. Tibora Menyhérta. Niektorí z Vás si možno spomenú, že predvlani na INFOS-e pána Menyhérta sprevádzal väèšine z Vás neznámy èlovek mladý muž. Už vtedy v rámci konferencie vznikol základ budúcej spolupráce. Predstavenie LANius s.r.o. Základné údaje o èeskej firme LANius s.r.o. uvádzam preto, že donedávna nepôsobila na slovenskom trhu s knižniènými systémami a väèšina odbornej knihovníckej verejnosti ju nepozná. Pôvodný knižnièný systém LANius, pod¾a ktorého dostala meno aj firma, zaèal vznika v Tábore už v roku 1992. Pre úspech systému bola dôležitá úzka spolupráca s Okresnou, teraz Mestskou knižnicou vtábore, vktorej budove firma sídli. V roku 1993 bol vnovo zrekonštruovanej budove slávnostne spustený automatizovaný výpožièný protokol. V nasledujúcich troch rokoch sa knižnièný systém LANius stáva najpoužívanejším knižnièným systémom v rámci verejných knižníc. V roku 1996 sme iniciovali vznik Združenia právnických osôb, ktoré združuje používate¾ov systémov LANius a Clavius ( www.skat.cz ). Hlavným cie¾om združenia je tvorba súborného katalógu náuènej literatúry. Do tohto katalógu prispieva 170 èlenských knižníc a teraz je súèas ou Jednotnej informaènej brány (www.jib.cz ). INFOS 2005 169