VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY TĚLO (INTIMITA) BODY (INTIMACY) MONIKA KOJETSKÁ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 1 FACULTY OF FINE ARTS STUDIO OF PAINTING 1 TĚLO (INTIMITA) BODY (INTIMACY) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR OPONENT PRÁCE OPPONENT MONIKA KOJETSKÁ MgA. TOMÁŠ HLAVENKA Mgr. DITA PEPE BRNO 2013

OBRAZOVÁ DOKUMENTACE VŠKP 1, kombinovaná technika naplátně, 90x90 cm, 2013

2, kombinovaná technika naplátně, 90x90 cm, 2013

BAKLALÁŘSKÁ PRÁCE: TĚLO (INTIMITA) Převalování Ve své bakalářské práci bych chtěla volně navázat na předchozí tvorbu, ve které se zabývám ženským tělem. Pracuji s intimitou ženy. Se svým tělem v intimních polohách-avšak šifruji ho, aby bylo méně znát. Nechci, aby tyto momenty ženského těla působily vulgárně a snažím se ho zpracovat lehce ironicky a s nadhledem. V této sérii s názvem Převalování pracuji s ženským tělem jako s objektem voyera. Pracuji s kulatým průhledem čočkou, dalekohledem, nebo fotoaparátem, kterým voyer ženu pozoruje. Názvem Převalování se snažím odkázat k pohybu, který zde zaznamenávám. Vše ale udržuji v abstrahované a stylizované poloze. Pracuji s šifrou, díky které vnímáme zprvu obraz jako barevné a tvarové malířské formy pozvolna rozkrývající ženské tělo. Šifra, se kterou nyní pracuji je jiná než v minulých obrazech. Vzniká volbou výřezu těla a deformací anatomie do kulovitého tvaru. Pracuji s větší mírou abstrahovanosti, kdy formy těla balancují na hraně mezi figurálností a abstrakcí. Na první dojem abstraktní obraz v druhém momentě rozkrývá ženské tělo. Baví mě moment, kdy v obraze není vše čitelné na první pohled. Chci, aby divák tělo hledal, objevoval a zkoumal. Nejde mi o zachycení krásy těla, ani jeho reálné vizuální podoby. Pracuji spíše s lehkou ironií voyeurských pohledů právě zvolením některých deformací částí těla. Jedna z deformací, se kterou pracuji, je zkreslenost těla do kruhovitých tvarů, ke které mě inspiroval jeden z režimů fotoaparátu tzv. rybí oko. Nekladu však důraz na dodržení pravidel takovéhoto zobrazování, ale vytvořila jsem si svůj systém stylizace, který se snažím udržet. Rybí oko mě zde pouze navedlo k systému deformování tvaru. Obrazy jsou budovány v několika plánech. Do obrazu se dostávají části objektivu, které zastupují pohled pozorovatele, nebo černá kulovitá výseč, věc, která do jeho pohledu vstupuje, nebo mu v pohledu brání. Jedním z mých inspiračních zdrojů, které bych chtěla zmínit je malířka Phoebe Unwin. To, co mě u ní zajímá, je právě poloha její malby. Tu malířka také udržuje na pomezí abstrakce a reality. A také se zaměřuje na momenty určitých situací což většinou souvisí s procesem pozorování v čemž také nacházím podobnost. Nezpracovává však jedno konkrétní téma, ale zaměřuje se na život okolo sebe. V souvislosti s mou současnou sérií prací mě napadají jména dalších autorek, které se soustředí na práci s ženským tělem nebo pracují s deformací. Jako je Veronika Bromová, autorka, která pracuje se znetvořením, zpitvořením či deformací svého těla. Pracuje s odklonem od reality, kdy tělo omotává páskou a tím deformuje anatomii těla. Vnáší tak do svých prací pohled ironie. Dále mě napadá jméno německé malířky Kerstin Drechsel, která se zabývá tématem voyeurismu, avšak trochu z jiného úhlu pohledu. Nebo umělkyně Jenny Saville, která také pracuje s deformací vlastního těla. Nebo co se formální stránky týče

umělec, malíř Francois Bacon, který pracuje s tělem, jeho deformací a také s podobnou kombinací barvev. Můj soubor prací se skládá z 9 obrazů, instalovaných 3 x 3 do tvaru čtverce. Tento způsob instalace volím proto, že tento cyklus beru jako voyeurův komixpříběh, kterým voyer sleduje ženu. Tímto řazením se snažím zaznamenat určitý proces voyerova pozorování. Využívám kombinovanou techniku na plátně, avšak převážnou část tvoří práce s olejem. Prvním krokem při tvorbě obrazu je vznik fotografie, se kterou dále pracuji. Pracuji s odklonem od reality jak v barevnosti, tak i v tvarových disproporcích, kdy porušuji anatomii lidského těla, nebo části těla úplně abstrahuji. Chci však, aby tělo ještě stále zůstalo čitelné. Obraz buduji kombinací různých malířských forem. Využívám plošné prvky, práci se strukturou, obrysovou linií, s náznaky objemu a dalšími způsoby. Co se týče volby formátu, zvolila jsem poněkud větší velikost plátna, než v mých předešlých obrazech. Návrhy sice vznikaly v malém provedení, ale po zvážení jsem se rozhodla přejít na větší formát. Hlavním důvodem je podpoření deformace, stylizace a abstrahovanosti, které ve větším měřítku vnímáme intenzivněji. V provedení na větší formát lépe vynikne masivnost těla a jeho deformace se stanou ještě většími a výraznějšími.