Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikací
Právní aspekty provozu sítí a služeb elektronických komunikací Úvod Reforma předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací - evropský pohled Vnitrostátní pohled na transpozici reformy regulačního rámce do českého právního řádu 2
Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikací Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací a elektronických komunikací Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace Transpozice 3
Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací a elektronických komunikací 1988 koncová zařízení 1998/2000 předpisový rámec pro telekomunikace 2002 předpisový rámec pro elektronické komunikace 2009 revidovaný předpisový rámec pro elektronické komunikace 2015 -? 4
Lisabonská strategie Na mimořádném summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 byl v Evropské unii zahájen proces, jehož cílem bylo do roku 2010 přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností. Tento cíl měl být podle představ šéfů států a vlád členských zemí EU dosažen zejména prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podporou zaměstnanosti a udržitelného rozvoje. 5
Lisabonská strategie To se nepovedlo resp. to skončilo značně neslavně. 6
Co zbylo z lisabonské agendy? Lisabonská strategie měla být základem pro hospodářskou a sociální obnovu Evropské unie a pro obnovu životního prostředí. K dosažení tohoto cíle se Unie rozhodla zaměřit na tyto oblasti: Ekonomika a společnost založená na znalostech: opatření pro vytváření informační společnosti, výzkum a technologický rozvoj, strukturální reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovace a dokončení vnitřního trhu. Modernizace evropského sociálního modelu: investice do lidí a omezení vylučování ze společnosti. Zdravá ekonomická perspektiva a příznivý růstový výhled ekonomiky: makroekonomická opatření. Bývalý nizozemský ministerský předseda Wim Kok vedl mezi dubnem a listopadem 2004 tým, který zrevidoval Lisabonskou strategii a prezentoval zprávu udávající reformám nový impuls. Evropská komise na základě této zprávy vyhlásila, že sociální aspekt a aspekt životního prostředí nebudou nadále prioritou s tím, že se těžiště Lisabonské strategie přesouvá do ekonomického rozvoje Evropské Unie. 7
Co zbylo z lisabonské agendy? Lisabonská strategie se hodlala opírat o rozvoj elektronických komunikací a obecně sektoru IKS 8
Revize předpisového rámce Evropský parlament a Rada přijaly 13. prosince 2001 soubor směrnic, které společně vytvořily základ právní úpravy pro správu a regulaci elektronických komunikací (telekomunikací, vysílání a informačních a komunikačních technologií) členských států Evropské unie, tedy rovněž České republiky. Jádro předpisového rámce tvoří rámcová směrnice a čtyři specifické směrnice. 9
Revize předpisového rámce Konvergence odvětví telekomunikací, médií a informačních technologií znamená, že všechny přenosové sítě a služby by měly být předmětem jediného předpisového rámce. článek 5 preambule rámcové směrnice 10
Revize předpisového rámce Revize regulačního rámce podle uvedených směrnic EP a Rady: článek 25 rámcové směrnice, článek 16 autorizační směrnice, článek 17 přístupové směrnice, článek 36 směrnice o univerzální službě a článek 18 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích. 11
Revize předpisového rámce revize nebyla běžnou a rutinní kontrolní akcí ve vztahu k transpozici citovaných směrnic EP a Rady zevrubně a do hloubky posoudila soulad předpisového rámce se stavem tržního a technologického vývoje a vytvořila předpoklady pro adekvátní návrhy změn všech dotčených předpisů sekundárního práva Evropských společenství vydaných pro oblast elektronických komunikací podle článků 86 a 95 Smlouvy o založení Evropského společenství 12
Revize předpisového rámce 1. zda hospodářská soutěž nepředstavuje nepřítele nových investic do odvětví; 2. zda existuje jednotný (evropský) trh elektronických komunikací ( ecommunications ); 3. zda není předpisový rámec příliš komplikovaný a nepředstavuje pro dotčené subjekty byrokratickou zátěž; 4. zda stále platí princip technologické neutrality. 13
Revize předpisového rámce Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace v letech 2005 2007 kořeny současné reformy dopad na regulaci a státní správu až do období kolem roku 2015 dlouhodobý proces 14
Komise 28. června 2006 vydala tři dokumenty: pomůcku pro podávání připomínek ( Commission Staff Working Document ) obsahuje navržené změny e-communications rámce - SEC(2006) 816 dokument obsahující hodnocení dopadů navržených změn na trh - SEC(2006) 817 návrh revidovaného Doporučení Komise o relevantních trzích - SEC(2006) 837 15
Revize předpisového rámce Revize předpisového rámce - zahájena na podzim 2005 - měla proběhnout v roce 2006 - trvala až do roku 2007 Komise představila své návrhy 13. listopadu 2007 - EP a Rada schválily v listopadu 2009 - Úřední věstník EU 18. prosince 2009 16
Reformovaný regulační rámec Formálně schválen 25. listopadu 2009 OJ EU 18. prosince 2009: 17
Reforma regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací - evropský pohled 18
Obsah Zákonodárný (právotvorný) proces v Bruselu stručný přehled Česká republika versus České předsednictví Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace Úkoly českého předsednictví Závěr 19
Spolurozhodovací proces Evropský parlament Rada 20
Evropský parlament ITRE IMCO LIBE Plénum 21
Projednávání v Radě EU Rada EU COREPER Pracovní skupina 22
Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace Stručná časová rekapitulace a harmonogram projednávání rámcová směrnice (2002/21/ES) autorizační směrnice (2002/20/ES) směrnice o přístupu a propojení (2002/19/ES) směrnice o univerzální službě (2002/22/ES) směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2002/58/ES) Role jednotlivých předsednictví Role českého předsednictví Způsob projednávání návrhů Co je obsahem reformy 23
Stručná rekapitulace revize předpisového rámce Proces zahájila Komise v listopadu 2005 veřejnou konzultací a byl ukončen v prosinci 2009, kdy došlo k finálnímu schválení celého souboru Kompromis, který má faktickou hodnotu 24
Harmonogram projednávání různá předsednictví 1. polovina 2008 - Slovinsko Zpráva o pokroku (seznámení s návrhem) 2. polovina 2008 - Francie Politická dohoda (dohoda mezi členskými státy) 1. polovina 2009 - Česká republika faktická negociace s EP a snaha o dokončení projednávání. Dohoda, kterou EP porušil. 2. polovina 2009 - Švédsko - schválení 25
Harmonogram projednávání české předsednictví Strategie vyjednávání Jednání s EP (obrovská očekávání) Jednání na úrovni Rady Jak to fakticky probíhalo? Český mimořádný úspěch nalezení kompromisu tam, kde to od nás nikdo nečekal (veto na nápravná opatření, role Komise, funkční separace, BEREC, správa spektra, NGN) Hořká tečka soubor rukojmím politiky 26
EECMA - BERT GERT- EBERT - BEREC První zmínka v roce 2006 Obhajoba vzniku chybí jednotný trh roztříštěnost aplikační činnosti NRA podpora pan-evropských služeb kontroverzní část návrhu (ENISA) rozdílná očekávání EP členské státy a NRA - problém do budoucna 27
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 1/3 - pro ČR Funkční separace Harmonizační opatření nástroj v rukou Komise vazba mezi čl. 7 a čl. 19 Přenositelnost do 1 dne Belgie 3 hodiny 28
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 2/3 pro ČS Správa rádiového spektra (GSM směrnice) Posílení pravomocí EK (čl. 7) veto NGN investice do nových sítí Net neutrality síťová neutralita 29
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 2/3 pro ČS Diskutovaný pozměňovací návrh 138 AM138 O co šlo? Jaký to mělo dopad? 30
Shrnutí I. složitost jednání velké ambice úspěch českého předsednictví nejasná ustanovení složitá transpozice implementace nové úkoly pro EK významná role směrnice není nařízení vytváření jednotného trhu. odstraňování bariér 31
Reformovaný regulační rámec z roku 2009 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu 32
Reformovaný regulační rámec SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele 33
Reformovaný regulační rámec SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací 34
Reformovaný regulační rámec Transpozice musí proběhnout do 25. května 2011. Bude především záviset na dobré, kvalitní a stimulující spolupráci MPO a ČTÚ. 35
Otázky 1. Zůstane reformovaný regulační rámec po své revizi dostatečným nástrojem pro rozvoj elektronických sítí a služeb? 2. Zachová a nadále posílí hospodářskou soutěž? 3. Bude i nadále důsledně oddělovat obsah, který signál nese, od tohoto signálu? 4. Co bude s rychlým přístupem k Internetu jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání? 36
Otázky 5. Zůstane revidovaný rámec dostatečně robustním regulačním nástrojem až do poloviny příštího desetiletí? 6. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu není dotčeno zohlednění vazeb, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Stále to platí? 7. A nakonec Co od reformovaných směrnic EP a Rady očekáváme? 37
Co potom? Až si na všechny otázky podrobně odpovíme, zbude ještě a asi ta nejpodstatnější: Není toto povídání o regulačním rámci, o elektronických komunikacích, o nových směrnicích EP a Rady užitečné jen pro pár zasvěcených? 38
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu Toto může být klíčový problém jak z hlediska akademického charakteru dosavadní prezentace, tak především z hlediska každodenní praktičnosti. Každý uchazeč o křeslo v Parlamentu by se o něj měl nejen detailně zajímat, ale také dobře znát podmínky v místě, kde kandiduje a slibuje tam hory doly. 39
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu Broadband vytváří pracovní místa a generuje ekonomický růst: - podle studie Světové banky z roku 2009 každý desetiprocentní nárůst penetrace BB se projevuje ve zvýšení HNP o více než 1%. - malé firmy potřebují přístup k BB, aby byly součástí dodavatelského řetězce k velkým firmám a k veřejnému sektoru zemědělci domácí pracovníci - přístup jako nedílná a přímo související podmínka hospodářské prosperity 40
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu Děti a mládež s přístupem k rychlému Internetu mají lepší studijní výsledky příklad: Kanada, Japonsko, Korea, USA, Austrálie dokonce Uruguay (zajištění vzdělávání on-line i v malých sídlech a v odlehlých oblastech) snáze získáte přístup k BB v odlehlých koutech Kanady a Austrálie, dokonce i v pampách Uruguaje než například v Orlických horách 41
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu Nedostatek přístupu vede k sociálnímu vyloučení podle studie o Digital Inclusion z roku 2009 ztrácejí britské domácnosti off-line částku 560 za rok jen proto, že nemohou nakupovat a platit účty on-line 42
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu Přístup k BB znamená: lepší přístup k zdravotní péči a celkově k lepšímu životnímu standardu za nižších nákladů spolehlivý místní přístup (včetně mobilního BB) dává i druhé straně lékařům, zdravotnickému personálu, obecním úřadům a jejich sociálním službám více času na jejich práci 43
Co bude s rychlým přístupem k Internetu jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání? Na to vše odpoví široká odborná debata Nesmí jít o ojedinělou akci, ale o dlouhodobý odborně motivovaný proces 44
Co bude s rychlým přístupem k Internetu jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání? Místní přístup k službám veřejného sektoru umožňuje získávat více za úspornějšího vynakládání prostředků (veřejných i soukromých) není to ale cesta jakou byla Bezdrátová Prahy, kde tento vzorec platil opačně za hodně (veřejných) peněz zhola nic je to cesta promyšlené a rozumné elektronizace státní správy i samosprávy 45
Shrnutí II. Nezačínáme teprve dnes základy spočívají v koncepční práci ministerstva, regulátora i sdružení, která mají problematiku elektronických komunikací v náplni každodenní činnosti. MPO a ČTÚ odvedly na odborném poli v rámci českého předsednictví Rady EU dobrou práci. 46
Vnitrostátní pohled na transpozici reformy regulačního rámce do českého právního řádu 47
Balíček je schválen 48
Zákon o elektronických komunikacích 5 let praxe Za pět let 15 novel + 1 technická z letošního roku (problematická ustanovení) Potřebujeme stabilní zákon? 49
Zásady implementace 1. Maximální transparentnost 2. Spolupráce s dotčenými subjekty při přípravě analýzy dopadu 3. Respektování národních podmínek v ČR 50
Novinky Minimální kvalita služby Doba trvání smlouvy Narušení bezpečnosti osobních údajů Hromadění spektra Kolokace a sdílení Funkční separace 51
Minimální kvalita služby Členské státy zajistí: pravomoc NRA stanovit požadavky na minimální kvalitu služeb s cílem zabránit: zhoršení kvality služeb, překážkám a zpomalování provozu v sítí k navrženým opatřením může vznést EK připomínky a vydat doporučení k zabránění nepříznivého ovlivňování fungování vnitřního trhu 52
Doba trvání smlouvy Členské státy zajistí, že : Počáteční smluvní období smlouvy, kterou uzavírá SPOTŘEBITEL s operátorem, nesmí přesáhnout 24 měsíců Uživatel musí mít vždy možnost uzavřít smlouvu na 12 měsíců 53
Narušení bezpečnosti osobních údajů Povinnosti operátora: oznámit narušení bezpečnosti příslušnému vnitrostátnímu orgánu oznámit dotčenému účastníkovi, pokud narušení bezpečnosti osobních údajů může nepříznivě ovlivnit osobní údaje nebo soukromí účastníka vést přehled narušení bezpečnosti 54
Hromadění spektra Spektrum musí být využíváno efektivně a účelně. Následkem převodu nebo hromadění práv k užívání rádiového spektra nesmí dojít k narušení hospodářské soutěže. 55
Kolokace a sdílení I. Pravomoc NRA: uložit sdílení prostředků operátora nebo majetku, včetně budov, vstupů do budov, kabelového vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní. při plném zohlednění zásady proporcionality požadovat lepší koordinaci stavebních prací. 56
Kolokace a sdílení II. Členské státy mohou požadovat, aby operátoři sdíleli prostředky nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), přijali opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu s cílem ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování 57
Kolokace a sdílení III. Členské státy dbají na to aby: NRA měly pravomoc požadovat, aby operátoři nebo majitel elektrického vedení sdíleli elektrické vedení uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud jde o umístění mimo budovu, a to v případech kdy zdvojení takové infrastruktury by bylo ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelné. 58
Kolokace a sdílení IV. Členské státy dbají na to aby: ujednání o sdílení nebo koordinaci mohla zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případně upravená s ohledem na riziko. 59
Kolokace a sdílení V. Členské státy zajistí, aby: příslušné NRA mohly požadovat, aby jim podniky poskytly informace - podrobný přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného umístění prostředků včetně budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní a zpřístupnily je zainteresovaným subjektům. 60
Funkční separace I. Pravomoc NRA uložit funkční separaci: pokud ostatní nápravná opatření nejsou dostatečná k dosažení účinné hospodářské soutěže a přetrvávají problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním velkoobchodních služeb přístupu teprve čas ukáže, jaké budou praktické dopady tohoto drastického nápravného opatření (které není léčivem ale dryákem ) 61
Funkční separace II. NRA musí zaslat žádost EK o schválení funkční separace, ve které doloží: zjištění potvrzující závěry o nefunkčnosti soutěže; odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době nastolena účinná a trvalá hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury; analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména na ČTÚ, podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou; 62
Funkční separace III. NRA musí zaslat žádost EK o schválení funkční separace, ve které doloží: analýzu prokazující, že tato povinnost je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže. 63
Funkční separace IV. Návrh nápravného opatření musí obsahovat: přesný popis a úroveň separace, údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude poskytovat, ujednání o vedení oddělené hospodářské jednotky, pravidla pro zajištění plnění uložených povinností, pravidla pro zajištění průhlednosti, program sledování dodržování uložených povinností (výroční zpráva). 64
Harmonogram Po finalizaci pracovního návrhu MPO a ČTÚ pracovní workshopy MPO s dotčenými subjekty (konkrétní témata s konkrétními paragrafovým zněním) meziresortní připomínkové řízení zaslání návrhu do vlády a jeho předložení Poslanecké sněmovně 65
Výhled do budoucnosti Implementační novela ZEK je nástroj pro: naplňování strategie Digitální Česko rozhýbání trhu elektronických komunikací dosažení ekonomického růstu rozvoj informační společnosti 66
Hlavní koncepční problémy MV koordinace IKS MPO elektronické komunikace MK audiovizuální mediální služba Striktní oddělování správy (regulace) přenosu signálu od jeho obsahu 67
Závěr Bylo by zajisté velmi záslužné, kdyby někdo dokázal pravdivě a objektivně odpovědět na základní otázku: Daří se evropským elektronickým komunikacím a IKS obecně díky nebo navzdory evropské regulaci? 68
Literatura 9.11.2010 Zdeněk Vaníček, 69
Literatura Zdeněk Vaníček: Kodex elektronických komunikací nabyl v České republice platnosti, Právní zpravodaj, měsíčník pro právní praxi, ročník VI. 4/2005, duben 2005; Právní úprava digitálního vysílání v ČR, Technologies & Prosperity, ročník X, 2/2005; Regulace obsahu přenášeného sítěmi elektronických komunikací, Právní rozhledy, 13. ročník, 8/2005; Prováděcí právní předpisy k zákonu o elektronických komunikacích, Technologies & Prosperity, ročník X, 3/2005; Některé souvislosti právní úpravy digitálního vysílání jako služby elektronických komunikací, Telekomunikace, ročník XLII, 6/2005 Reforma předpisového rámce pro elektronické komunikace vstoupila do závěrečné fáze, epravo.cz, 27.10.2010 9.11.2010 Zdeněk Vaníček, 70
Literatura Smejkal V. a kol., Právo informačních a telekomunikačních systémů, druhé aktualizované a rozšířené vydání, C.H.Beck 2004; Hendrych D., Správní právo, C.H.Beck 2003; Král R., Transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR, C.H.Beck 2002 a mnoho dalších 9.11.2010 Zdeněk Vaníček, 71
Děkuji! www.cacc.cz cacc@cacc.cz 72