Říčka Vydra 49 1'30.72"N 13 29'46.63"E Horská říčka (mimochodem považovaná za nejkrásnější) pramení v výšce 1298 m n. m. na severním svahu Luzného a nese název Luzenský potok. Po soutoku s Březnickým potokem dostává název Modravský potok, který po splynutí s potokem Roklanským a Filipohuťským dává vzniknout Vydře. Ta protéká zprvu širším, pak sevřeným údolím a vytváří četné peřeje a kaskády. Od Čeňkovy Pily po spojení s Křemelnou vzniká Otava, druhá největší šumavská řeka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vydra Slatě Tříjezerní slať 49 2'22.89"N 13 32'13.66"E Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní Naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce 1978. Slať je přístupná pro cyklisty i pěší po trase žluté značky od parkoviště pod Antýglem. Asi 1 km vede trasa po červené značce, pak přechází na žlutou, která návštěvníka asi po 3 km přivede do Tříjezerní slatě. Odtud může pokračovat po cyklostezce na červenou značku (asi 1 km), která jej Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
dovede přes osady Vchynice-Tetov a Modravu zpět na Antýgl (6 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trijezerni-slat Řeka Otava - řeka 49 6'35.03"N 13 29'29.54"E Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, a Lužnici třetí největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady. Otava vzniká soutokem řek Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která pramení jako Modravský potok ve výšce okolo 1. 200 m n. m. Od soutoku Křemelné s Vydrou protéká Otava úzkým údolím. Říční koryto je balvanité, s četnými peřejemi. Nedaleko od místa vzniku přijímá zleva u Rejštejna svůj první větší přítok, říčku Losenici. Před městem Sušicí zmírňuje rychlost a rozlévá se do širokého údolí. Dlouhým obloukem obtéká rozlehlou Zříceninu hradu Rabí, pokračuje směrem k městu Horažďovicům a odtud již směřuje ke Strakonicím. Tam se do Otavy vlévá zprava její další větší přítok - Volyňka. Od Strakonic směřuje tok Otavy k městu Písku. Ještě před ním se do ní vlévá zprava řeka Blanice. V Písku překlenuje vodní tok Otavy kamenný most ze 13. století, jeden z nejstarších dochovaných kamenných mostů ve střední Evropě. Od Písku protéká Otava hlubokým a úzkým údolím až k horní části Orlické přehradní nádrže. Posledním větším přítokem Otavy před jejím ústím do Vltavy je Lomnice, jež se do ní vlévá z levé strany před hradem Zvíkovem. Otava je jednou z nejoblíbenějších jihočeských vodáckých řek. Sjízdná je prakticky na celém svém toku. Délka jejího toku měřená od pramenů Vydry činí 133 km. Řeka odvodňuje území o rozloze téměř čtyři tisíce kilometrů čtverečních. Část toku mezi Čeňkovou Pilou a Sušicí zpřístupňuje trasa červené turistické značky. Od Sušice k Horažďovicům vede okolo Otavy trasa zelené značky. Mezi Horažďovicemi a Strakonicemi vede údolím řeky opět trasa červené značky. Z Písku až k Vráži zpřístupňuje Otavu další červená značka. Poslední úsek toku Otavy mezi soutokem s Lomnicí a ústím do Vltavy je přístupný po červené značce z obce Ostrovec, případně od mostu přes Otavu u Zvíkova. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/otava-reka Šumava - pohoří Pohoří 48 55'9.77"N 13 42'40.00"E Šumavou se rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Začíná nedaleko Vyššího Brodu a končí asi 20 km západně od Klatov u obce Všeruby. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Toto rozsáhlé, asi 120 km dlouhé, pohoří je rozložené po obou stranách státní hranice ČR se Spolkovou republikou Německo a s Rakouskem. Jeho šířka dosahuje i s podhůřím přibližně 45 km. Nejvyšším vrcholem pohoří je 1.457 m vysoký Velký Javor (Gross Arber), který leží na německé straně Šumavy nedaleko Železné Rudy. Nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý nad začátkem Lipenské přehradní nádrže, který je vysoký 1. 378 metrů. Šumava sestává ze šesti geomorfologických podcelků. Nejrozsáhlejším jsou Šumavské pláně s mírně zvlněným povrchem. Rozprostírají se na území, které je asi 55 km dlouhé a až 20 km široké. Celková plocha tohoto prostoru činí 670 km čtverečních. Železnorudská hornatina má plochu asi 200 km čtverečních a rozprostírá se v nejzápadnější části Šumavy v okolí Železné Rudy. Nejvyšším bodem je zde Jezerní hora (1. 343 m) nad Černým jezerem. Směrem na jihovýchod vybíhá až k Vyšebrodskému průsmyku Trojmezenská hornatina, v níž je již zmíněná nejvyšší hora české části Šumavy - Plechý. Její plocha činí 360 km čtverečních. Nejvyšší součástí vnitrozemského pásma Šumavy je téměř zcela zalesněná a řídce osídlená Boubínská hornatina s nejvyšším vrcholem Boubínem (1. 362 m), která má rozlohu téměř 130 km čtverečních. Na ni navazuje zalesněná Želnavská hornatina, v níž patří mezi nejznámější vrcholy Knížecí stolec (1. 226 m). Rozloha tohoto území dosahuje 180 km čtverečních. Přirozeným rozhraním mezi pohraničním a vnitrozemským pásmem Šumavy je Vltavická brázda (136 km čtverečních), kterou protéká horní Vltava. Jedná se o 2-4 km široké a asi 45 km dlouhé hluboké rozevřené údolí s četnými rašeliništi. Šumava je mimořádně cenná a člověkem zatím málo dotčená přírodní krajina. Proto byla na jejím území vyhlášena celá řada přírodních rezervací, které od roku 1963 zahrnula do svého chráněného území nově vyhlášená CHKO Šumava (CHKOŠ). V její nejcennější části byl zřízen roku 1991 národní park. Ten společně s ochranným pásmem, které je tvořeno zbytkem CHKOŠ, pokrývá většinu šumavského území. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumava-pohori Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Slatě Jezerní slať 49 2'23.13"N 13 34'0.31"E Jezerní slať je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, které se rozprostírá v horském sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jezerní slať je součástí národního parku Šumava. Rašeliniště bylo vytvořeno v poledové době na žulovém podkladu. V některých částech dosahuje rašelina mocnosti až 8 metrů. Do roku 1934 se ve východní části území rašelina těžila. V oblasti můžeme vidět řadu typických rašeliništních rostlin, kleče, zakrslé břízy, borovice blatky, mrazové formy smrku a vzácné břízy prostřední. V podrostu roste mech a rašeliník a značné množství borůvek a brusinky. Z bylin se tu daří vlochyni, suchopýru pochvatému, klivce žoravině či na sušších místech vřesu. Z živočichů se ve zdejších podmínkách daří hraboši mokřadnímu, myšivce horské či hrabošíku podzemnímu. Již od roku 1934 byla slať chráněna jako přírodní rezervace o ploše 34 hektarů. V dnešní době spadá tato oblast do I. Zóny Národního parku Šumava jejíž rozloha je 120 hektarů. V roce 1974 byla do této oblasti vyznačena krátká Naučná stezka, jejíž trasa vede po povalovém chodníku, který je dlouhý 120 metrů do středu rašeliniště, kde byla vybudovaná vyhlídková věž. Z této věže si můžeme prohlédnout větší část Jezerní slatě, která není přístupná veřejnosti. Naučnou stezku vedoucí do oblasti Jezerní slati najdeme asi uprostřed silnice spojující městečko Kvilda a Horská Kvilda. U začátku stezky je vybudováno parkoviště. Kolem rovněž prochází značená cyklistická trasa. Nedaleko jižního okraje rašeliniště prochází značená turistická trasa spojující rekreační oblasti Kvildu a rekreační osadu Filipova huť. Trasa vede kolem vrcholku Březová hora ( 1193 m.n. m.). Místy kterými vede turistická značka prochází trasa cyklostezky Šumavské magistrály. Městečko Kvilda je vhodné k letní i zimní rekreaci, nedaleko městečka jsou vybudovány dvě sjezdové trati. Do městečka Kvilda a k Jezerní slati vede několik značených turistických tras z nedaleké vyhledávané rekreační oblasti Churáňov. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezerni-slat Pramen Vltavy Pramen 48 58'31.42"N 13 33'37.99"E Prameny Vltavy patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě. Leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1.315 m) nedaleko státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Pramen, který zde vytéká, je považován za nejzazší prameniště naší nejdelší řeky - Vltavy. Potůček je od pramene až k Borové Ladě nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava. Již v období před 2. světovou válkou bylo místo hojně navštěvováno turisty a stávala zde i turistická chata, postavená v roce 1922. Za války sem byl umístěn pracovní tábor důstojníků sovětské armády. Dnes je prameniště upraveno pro veřejnost a o zdejší přírodě a historii informují přehledné informační tabule. Přístup k pramenům Vltavy je možný po trase modré značky z obce Kvilda (asi 6 km). Těsně před cílem vede značka starým smrkovým porostem pralesního charakteru. Od pramene je možné pokračovat po červené značce (asi 4 km) k rezervaci Bučina, u níž byl vybudován hraniční přechod do SRN (pro pěší a cyklisty). Zpět do Kvildy se mohou návštěvníci vrátit z Bučiny po trase zelené značky. Přístup k pramenům umožňuje i trasa červené značky z Modravy (asi 12 km) nebo ze Strážného (18 km). Místo je dnes součástí I. zóny Národního parku Šumava a je chráněno statutem přírodní památky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pramen-vltavy Kašperk Zřícenina 49 8'41.15"N 13 33'9.35"E Zříceniny rozlehlého gotického hradu Kašperk stojí na vysokém skalnatém ostrohu nedaleko Kašperských Hor v Plzeňském kraji. Kašperk je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října. Přístupová cesta k hradu procházela dvěma branami, z nichž se však dochovala pouze jedna. Zachován zůstal hlavní palác, sevřený na východní a západní straně mohutnými věžemi. V prostorách budovy bývalého purkrabství je instalována stálá expozice věnovaná době Karla IV. a dějinám a stavebnímu vývoji hradu. Přístupná je i jedna ze dvou věží, která slouží jako rozhledna. Historie Hrad, původně pojmenovaný Karlsberg, nechal v letech 1356? 1361 vybudovat na ochranu obchodních cest a nedalekých zlatých dolů panovník Karel IV. Výstavbu hradu vedl Vít Hedvábný. Již za Karla IV. a pak i v 15. století byl hrad často zastavován. Vystřídali se tady Švamberkové, Roupovští, Kinští. V roce 1617 koupilo Kašperk město Kašperské Hory. V té době byl Kašperk popisován již jako pustý. Kašperk se však nevyhnul ani splnění císařského rozkazu Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655, a proto byl pobořen. V minulých letech byl Kašperk nákladně dlouhodobě rekonstruován. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kasperk Královský kámen Vrchol 49 8'1.29"N 13 37'47.76"E Královský kámen (1. 059 m) leží v Javornické pahorkatině mezi vrchy Javorníkem a Ždánovem asi 3 km západně od obce Javorník a asi 6 km západně od Kašperských Hor. Na vrcholku jsou četné skalní útvary s mrazovými sruby. U úpatí se rozprostírá Kamenné moře. Z místa, kde trasa modré turistické značky vystupuje z lesa, je pěkný výhled na jižní část Šumavy s Boubínem a Třístoličníkem. Do jedné ze skal u vrcholku byla vytesána místními sedláky kaplička. Přístup k vrcholku je možný po trase modré nebo červené turistické značky z Javorníka (asi 3 km) nebo po modré z Kašperských Hor (asi 6 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralovsky-kamen Javorník Vrchol 49 8'17.00"N 13 39'13.32"E V blízkosti šumavské obce Stachy (asi 6 km severně) vystupuje nad stejnojmennou obcí, rozložený nad otevřenými lukami Javornické hornatiny, vrch Javorník (1. 065 m). Úbočí vrchu nad osadou Javorník s lyžařským vlekem je místem, které vyhledávají zvláště školy pro pořádání lyžařských výcvikových zájezdů. Pro ně je na Javorníku i odpovídající zázemí v podobě několika rekreačních chat, hotelů a penziónů. Na vrcholu Javorníku stojí rozhledna v podobě symbolické obranné věže postavená již v roce 1938, na níž byla v roce 2003 vybudována nástavba. Kruhový výhled umožňuje na jihozápad pohled na šumavský hřeben s Pancířem, dvouvrcholovým Ostrým, Velkým Javorem a Roklanem. Jižním směrem se otevírá výhled na Stašsko a Churáňov, severovýchodně je vidět Libín nad Prachaticemi a část Českobudějovické pánve. Na severovýchodním svahu Javorníka se rozkládá kamenné moře. V obci se nachází několik horských roubených stavení, v parčíku pomník šumavského spisovatele Karla Klostermanna a na svahu nad obcí rotundová kaplička z roku 1939. Zajímavostí je, že po odtržení Sudet od Československa v roce 1939 probíhala těsně za rozhlednou hranice tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a Javorník se tak stal nejvyšší horou Čech. Přístup na vrchol je po žluté a modré turistické značce z obce Javorník (asi 2 km). Na vrchu u rozhledny začíná Naučná stezka Javorník se dvěma okruhy (7 a 11 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik Obří hrad Zřícenina 49 5'58.26"N 13 35'53.03"E Nedaleko Kašperských Hor (asi 6 km jihovýchodně) se nachází ve výšce asi 1.005 m nad mořem pozůstatek pravěkého hradiště, po němž se dochovaly zbytky valů. Údajně se jedná o pozůstatky keltského opida, které bývá považováno za nejvýznamnější keltské kultovní místo na území naší republiky. Obří hrad se nachází nad údolím říčky Losenice nedaleko osady Popelná. Přístup sem je možný z Nicova po modré a žluté značce do Popelné, odkud pokračuje odbočka po červené. Jiná možnost přístupu je po trase červené značky z Kašperských Hor (asi 7 km) nebo z Churáňova (nejprve po modré, od Zlaté Studny po červené - celkem asi 10 km). Při cestě údolím Losenice jsou na svazích vidět Kamenná moře s balvanitou sutí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-hrad Březník Kopec 49 9'1.65"N 13 25'29.94"E Snad jeden z nejkrásnějších šumavských rozhledů se otevírá z vrchu Březník, který ční do výšky 1. 006 m nad Hartmanicemi v okrese Klatovy. Velmi dobře je odtud vidět do údolí Otavy a na pohraniční hory, směrem do vnitrozemí se otevírá výhled až k Brdům. Údolím u Březníka přivedl roku 1041 mnich Vintíř do Čech vojska německého císaře Jindřicha III. za jeho války s knížetem Břetislavem. Na úbočí vrchu v místech, kde prý kdysi stávala jeho poustevna, stojí dnes kaplička. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breznik--1 Čertova stráň Rezervace 49 1'16.13"N 13 48'0.92"E Nedaleko Včelné pod Boubínem (asi 3 km východně) se rozkládá v kaňonovitém údolí Boubínského potoka chráněné území o rozloze 20 ha. V rezervaci je původní přirozený les bohatý na jedle a smrky. Zajímavé místo je pro svoji obtížnou dostupnost uchráněno před nájezdy návštěvníků. Pěší turisté zajímající se o přírodní krásy mohou navštívit alespoň okraj rezervace a prohlédnout si kaňonovité údolí Boubínského potoka a sejpy na Cikánském potoce při vycházce z Chlístova, kde stojí památná Husova lípa (patří mezi deset nejsilnějších stromů v Čechách a údajně pod ní kázal v roce 1414 Jan Hus). Chlístov je přístupný buď po trase zelené značky z Prachatic (asi 10 km), nebo po silnici Prachatice - Záblatí s odbočkou v Kratušíně. Odtud je již třeba pokračovat pěšky do osady Trpín (zelená) a pak lesní cestou do údolí Cikánského potoka. Po jeho překročení se návštěvník octne u Dobišova mlýna na okraji rezervace Čertova stráň. Zpět je možno se vrátit stejnou cestou nebo údolím Cikánského potoka až k jeho soutoku s Blanicí a po silnici přes Kratušín do Chlístova. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certova-stran Antýgl Rekreační oblast 49 3'11.63"N 13 30'53.92"E Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním parku. Dvorec je připomínán již na přelomu 15. a 16. století. Byl osídlen tzv. králováky. Od roku 1523 zde byla sklárna, která zanikla počátkem 19. století - původ názvu je odvozován od německého "ein Tiegel" (jeden tyglík, volně jedna huť). Velmi pěkně uchovaná rozlehlá dřevěná usedlost je ukázkou typické šumavské architektury. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Skládal se z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Celá stavba je typicky šumavská (rozlehlá). Stavení je na šířku dvoutraktové (vedle jizby se dvěma okny je menší místnost s jedním oknem), má polovalbové šindelové střechy, široké nízké štíty s vyřezávanými obrazci v bednění nebo se skládanou okenicí. Zvonička a kaplička, je typická pro královácké dvorce. Vikýřům tvaru, jaký je právě na Antýglu, se říká volská oka. V současnosti je to vhodné místo pro rekreaci, k dispozici autokemp a další ubytovací zařízení. Křižovatka turistických cest. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/antygl Horská Kvilda Rekreační oblast 49 3'32.99"N 13 33'28.35"E Nejvýše položené sídlo v České republice (1075 m n.m.) ležící na úpatí hory Antýgl.První zmínky o osídlení pochází ze 14. století, a to v souvislosti se vznikem osady při obchodní "Zlaté stezce". V dřívějších dobách se domorodé obyvatelstvo zabývalo rýžovaním zlata (v Hamerském potoce), těžbou dřeva a Rašeliny. Autor článku: Jaromír Sládeček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horska-kvilda Březník Zajímavost 48 58'13.49"N 13 28'55.72"E Samota a bývalá Hájovna v krásné poloze na břehu Luzenského potoka pod horou Luzný. Dnes tady jsou jen dvě neobydlená stavení z doby rudé éry ve stavu, který nestojí za plýtvání fotografického materiálu. Je to jedno z nejdeštivějších míst na Šumavě. Je zde pěkný výhled do údolí Luzenského potoka a na horu Luzný, která je již na území Německa. Výstup z této strany na horu Luzný však není možný, schází zde hraniční přechod a cesta vedoucí přes Hraniční slať pod horou Velká Mokrůvka je uzavřená I. zóna NP Šumava. Březník je dějištěm románu K. Klostermanna "Ze světa lesních samot". Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breznik Javoří Pila Zajímavost 49 2'36.85"N 13 26'18.74"E Vrchovištní rašeliniště s klečovou formou borovice. Nachází se na soutoku Javořího a Tmavého potoka. Prochází Kolem červená turistická značka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javori-pila Most Rechle 49 2'23.86"N 13 30'25.01"E Z technického hlediska velmi zajímavý objekt leží na řece Vydře asi 2 km nad Antyglem. Jedná se o důležitou součást Vchynicko- Tetovského plavebního kanálu, která sloužila k zachytávání polen plavených řečištěm Vydry a jejich přesměrování do uměle vytvořeného Koryta plavebního kanálu. Zařízení bylo rekonstruováno a má stejný vzhled jaký mu dal v letech 1799-1801 Ing. Josef Rosenauer, který kanál vytvořil pro majitele panství Josefa Schwarzenberga. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rechle Kaple Kaple sv. Antonína Paduánského v Javorníku 49 8'16.62"N 13 39'35.46"E Nedaleko městečka Kašperské Hory leží vesnička Javorník, nad kterou se nachází pozoruhodná kaple, která zaujme určitě každého, kdo ji spatří. Její tvar totiž připomíná románskou rotundu, které byly stavěny již na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Tato rotunda byla ovšem postavena až v roce 1940 a to na vzpomínku významného prvorepublikového státníka Antonína Švehly. Vzhledem k tomu, že svátek sv. Antonína připadá na 13. Června, bývá v tuto dobu v jejím okolí každoročně slavná pouť. Autor článku: Zaneta Konvalinová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-antonina-paduanskeho-v-javorniku Muzeum Dr. Šimona Adlera Muzeum 49 9'21.05"N 13 26'14.09"E Muzeum Šimona Adlera bylo vybudováno v Dobré Vodě v roce 1997 jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se zde narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim. Úvod expozice je věnován životu Dr. Šimona Adlera a osudům jeho synů - Sinae a Matytiahu Adlera žijících v Izraeli. Další část expozice patří kultuře Židů a náboženství židovských obyvatel v západočeském příhraničí od Kraslic na severu po Modravu na jihu. Je zde nejen seznam a popis s fotodokumentací 110 zaniklých židovských obcí s dochovanými stavebními památkami, ale prezentuje i předměty každodenního života židovské obce. Součástí expozice je i rekonstruovaná původní košer porážka s interiérem pošumavské hospody. Předposlední část na unikátních exponátech představuje návštěvníkovi především židovské sakrální předměty ze sbírek Západočeského muzea. Dokumentace života židovské rodiny je rozdělena na nejdůležitější mezníky: narození, obřízka chlapců, bar - micva, svatba a závěr života. Závěr expozice tvoří rekonstrukce interiéru, dokumentující každodenní život Židů v daném regionu na přelomu 19. a 20.století, kdy zde žil obchodník Wilhelm Adler a prožíval zde své dětství a školní léta Šimon Adler. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-dr-simona-adlera Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Rozcestí Rybárna u Modravy Rozcestí 49 2'6.93"N 13 28'25.29"E Rybárna je bývalá hájovna postavená do tvaru písmene U, typického pro schwarzenbergské lesovny. Nyní je z ní rekreační zařízení. Leží při Roklanském potoku, cca 2,5 km od Modravy. Její název je odvozen od jména posledního lesníka zde sídlícího. Je to překlad německého tvaru příjmení Fischer. V blízkosti je odpočívadlo s informační tabulí a rozcestníkem. Vede odsud trasa po červené podél Roklanského potoka k rozcestí Javoří pila a dále na Oblík nebo Poledník. Také je možno stoupáním dojít ke Tříjezerní slati. Trasy kolem Rybárny jsou hojně navštěvovány pěšími i cykloturisty. Autor článku: Jiří Tkadlčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-rybarna-u-modravy Vchynicko - Tetovský plavební kanál Ostatní 49 2'0.21"N 13 29'19.35"E Kanál, vystavěný schwarzenberským projektantem Josefem Rosenauerem v letech 1799-1800, zpřístupnil pro těžbu rozsáhlé lesní porosty v okolí Modravy, kam nevedly v té době žádné pozemní komunikace. Začíná nad Antýglem, kde stával na Vydře tzv. hradlový most, z něhož bylo možné regulovat plavbu polenového dřeva. Mírným spádem obchází v délce 14 km balvanitý kaňon Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou a ústí do Křemelné. Ve 20. stol. byla vybudována z kanálu odbočka do nádrže nad Srním, z níž je napájena hydroelektrárna na Čeňkově pile. Tato vodní cesta je vlastně technickou památkou, v menším měřítku obdobou Schwanzenberského kanálu, který je ovšem delší, i pompézněji řešen. Umělé koryto s výškovým rozdílem 190 m je místy až 5 m široké, částečně vyzděné s několika kamennými mostky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vchynicko-tetovsky-plavebni-kanal Zámek Prášily Ostatní 49 6'18.83"N 13 22'40.55"E Navštívíte- li někdy půvabnou šumavskou vísku Prášily, najdete pomalu ožívající místo, které po dlouholeté izolaci ve vojenském prostoru začíná znovu rozkvétat do krásy. Lidí tady nežije mnoho, však také pracovních příležitostí je zde minimum. Přesto v Prášilech během posledních let vyrostly nové pensiony, cukrárna, informační středisko, svůj nový domov tu našel bizon americký a jen kousek od jeho výběhu vznikla malá Botanická zahrada. Život na Šumavě nikdy nebyl lehký a honoraci to sem tedy dlouhá léta nelákalo. Nu a vidíte! Přesto tu, takřka v srdci Šumavy, stával a dodnes stojí zámek. Jsme na Šumavě a tak historie jeho vzniku nemůže být spojena s nikým jiným, než se skláři. Pravda, zdejší panské sídlo se nemůže pyšnit tak dlouhou historií, jako celá řada zámků a hradů ve vnitrozemí. Vždyť jej sklář Gattemayer nechal zbudovat teprve v roce 1751. Nicméně své osobité kouzlo zámek měl. Dokonce takové, že v něm nalezl zalíbení hrabě Kinský, který nechal zámek přestavět. Poněkud pragmatičtější byl pak kníže Schwarzenberg, jenž v objektu zřídil lesní správu. Na druhou stranu však Prášilům přidal jakýsi bonus v podobě kostela, jemuž však nebylo souzeno přežít totalitní časy. Psal se rok 1921, když zámecký objekt přešel nejdříve do rukou československého státu, aby se v roce 1945 stal spolu s Prášily součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda. Že mu to přineslo totální devastaci, jistě nikoho příliš nepřekvapí. Je malým zázrakem, že se prášilský zámek dožil nových časů. Sice notně poničen, ale přesto dožil. A navíc v roce 1994 našel i novou majitelku, díky níž prozatím alespoň jeho interiéry ožily novou krásou. A tak až přijedete do Prášil, neohrnujte nos nad poněkud omšelou fasádou, pod kterou se toto znovu ožívající sídlo skrývá. Však přijde den, kdy se rozsvítí novými omítkami a stejně tak jako obec zahájí další, doufejme že radostnou, kapitolu své historie. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-prasily Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7