Územní energetická koncepce statutárního města Mostu Samostatná příloha 01 Rozptylová studie

AF-Consult Czech Republic s.r.o. Magistrů 1275/13, 140 00 Praha 4 NÁZEV ZAKÁZKY: Územní energetická koncepce statutárního města Mostu Samostatná příloha 01 Rozptylová studie STUPEŇ: Čistopis DATUM: 3. 4. 2015 REVIZE: VYPRACOVAL: Ing. Bohuslav Popp, Ing. David Borovský KONTROLOVAL A ZODPOVÍDÁ: Ing. Daniel Bubenko CELKEM LISTŮ: 30 Územní energetická koncepce statutárního města Mostu Samostatná příloha 01 Rozptylová studie Titulní list Tento list ukazuje všechny revize. Pro kaţdou revizi budou předány pouze titulní list, všechny revidované a nové listy. Rev.č. List č. Popis Vypracoval Kontroloval a zodpovídá Datum Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 1

Obsah: 1. Úvod... 4 2. Základní popis řešeného území... 4 2.1 Geografická poloha... 5 2.2 Základní informace o ţivotním prostředí... 5 2.2.1 Kvalita ovzduší... 6 2.3 Meteorologické podklady... 7 3. Varianty zásobování teplem řešené v rámci rozptylové studie... 13 3.1 Stávající stav... 13 3.2 Decentralizace soustavy zásobování teplem... 13 3.3 Úplná atomizace soustavy zásobování teplem... 14 4. Použitá metodika výpočtu... 16 4.1 Pouţitá metodika... 16 4.2 Popis... 16 5. Varianty výpočtů... 18 6. Vstupní podklady:... 19 7. Vypočtené hodnoty... 23 8. Tabulková část... 29 9. Grafická část... 29 10. Rizika a nejistoty... 29 11. Závěrečné hodnocení... 30 Seznam tabulek: Tabulka 1 Seznam katastrálních území 5 Tabulka 2 Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v tunách (rok 2011) 6 Tabulka 3 Rozsah ho zatíţení 7 Tabulka 4 Charakteristika oblasti T2 8 Tabulka 5 Větrná růţice Most Komořany 9 Tabulka 6 Charakteristiky klimasituace 16 Tabulka 7 Teplárna Komořany emise 2008-2013 19 Tabulka 8 Teplárna Komořany předpokládaný vývoj emisí v letech 2014-2019 20 Tabulka 9 Porovnání emisí pro kotelnu o výkonu 100 kw 20 Tabulka 10 Porovnání emisí - současnost 21 Tabulka 11 Porovnání emisí Předpoklad po roce 2019 21 Tabulka 12 Rozsah vypočtených hodnot ho zatíţení - Dálkové vytápění teplárna Komořany (United Energy, a.s. - teplárna Komořany) průměrné hodnoty 2008-2013 23 Tabulka 13 Rozsah vypočtených hodnot ho zatíţení Varianta 1: Teplárna, alikvotní Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 2

část 23 Tabulka 14 Rozsah vypočtených hodnot ho zatíţení - Varianta 2: Blokové kotelny (palivo zemní plyn) 24 Tabulka 15 Rozsah vypočtených hodnot ho zatíţení Varianta 3: Domovní kotelny (palivo zemní plyn) 24 Tabulka 16 Rozsah vypočtených hodnot ho zatíţení Varianta 4: Domovní kotelny (palivo biomasa bez odlučovacích zařízení) 24 Tabulka 17 Rozsah vypočtených hodnot ho zatíţení Varianta 5: Teplárna, alikvotní část 26 Tabulka 18 Rozsah vypočtených hodnot ho zatíţení Varianty 6, 7 a 8 27 Seznam obrázků: Obrázek 1 Řešené území 6 Obrázek 2 Umístění čtverců 7 Obrázek 3 Větrná růţice Most - Stabilitní větrná růţice 10 Obrázek 4 Větrná růţice Most - Směrová větrná růţice 10 Obrázek 5 Vliv teplárny z hlediska umístění teplárny vzhledem k četnosti a směrům větru 11 Obrázek 6 Schéma stávající soustavy zásobování teplem 13 Obrázek 7 Schéma decentralizovaného zásobování teplem 14 Obrázek 8 Schéma zcela atomizovaného zásobování teplem 15 Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 3

1. ÚVOD Rozptylová studie vznikla paralelně s vypracováním nové Územní energetické koncepce Statutárního města Most s cílem zmapovat dopady variantního řešení zásobování teplem v rámci dotčeného území. V rámci rozptylové studie jsou posuzovány 2 potenciální moţnosti náhrady stávajícího, centralizovaného systému zásobování teplem s jedním velkým zdrojem, Teplárnou Komořany. 2. ZÁKLADNÍ POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno katastrálními územími příslušnými ke Statutárnímu městu Most. Město Most: status: Statutární město NUTS 5: CZ0425 567027 kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042) okres (NUTS 4): Most (CZ0425) katastrální výměra: 86,94 km² počet obyvatel: 67 490 (1. 1. 2013) nadmořská výška: 233 m PSČ: 434 01 základní sídelní jednotky: 61 části obce: 8 katastrální území: 18 adresa magistrátu: Magistrát města Mostu Radniční 1/2 434 69 Most Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 4

Tabulka 1 Seznam katastrálních území Název katastrálního území Číslo katastrálního území Čepirohy 619591 Dřínov u Komořan 633097 Ervěnice 668885 Hořany 645010 Komořany u Mostu 668893 Konobrţe 669326 Kopisty 669334 Most I 699357 Most II 699594 Pařidla 669342 Rudolice nad Bílinou 699691 Skyřice 749206 Slatinice u Mostu 616559 Souš 903337 Střimice 699748 Třebušice 770540 Velebudice 749214 Vtelno 787507 2.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA Město Most leţí v severozápadních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje, v jiţní části okresu Most. Rozloha města je 8694 ha. Převáţnou část území Mostecka zaujímá mostecká kotlina v podobě mostecké pánve, pouze jihovýchodní část náleţí do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří, které v jihozápadní části přechází v Ţateckou plošinu. Most sousedí s pěti správními obvody Ústeckého kraje - Litvínov (severozápad), Bílina (východ), Louny (jihovýchod), Ţatec (jihozápad) a Chomutov (západ). Město tvoří jádrová městská část - Most a dalších 7 místních částí Komořany, Souš, Starý Most, Rudolice, Vtelno, Velebudice a Čepirohy. 2.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŢIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Okres Most leţí v povodí řeky Bíliny a jejího přítoku říčky Srpiny. Pro klimatické poměry jsou charakteristické nízké průměrné roční sráţky (cca 500 milimetrů) a poměrně vysoké průměrné roční teploty ovzduší, od 8,4 do 8,8 stupňů Celsia. Převáţná část okresu patří do lesostepního pásma s převládajícím společenstvím dřevin, které dobře snáší ztíţené podmínky (břízy, jeřáby, olše, dub červený, smrk pichlavý a některé druhy borovic). Zemědělská půda tvoří pouze necelých 30 % z celkové rozlohy okresu a zároveň je tento podíl nejniţší z okresů Ústeckého kraje. Důvodem je rozsáhlá těţba uhlí v regionu. Od 90. let dochází k útlumu těţby uhlí a bývalé povrchové lomy a výsypky jsou rekultivovány. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 5

Obrázek 1 Řešené území 2.2.1 KVALITA OVZDUŠÍ Celá oblast Severočeské hnědouhelné pánve patřila v minulosti z hlediska znečištění ovzduší k nejvíce zatíţeným. Od 90. let minulého století se však kvalita ovzduší významně zlepšovala. Přesto patří tento region i nadále mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR. Celá oblast Mostecka je z hlediska kvality ovzduší vlivem geografických a klimatických podmínek problematická a její poloha mezi Českým středohořím, Krušnými horami a Doupovskými horami ji předurčuje k častému výskytu inverzních situací. Největším a nejvýznamnějším problémem řešeného území v minulosti bylo znečištění ovzduší oxidem siřičitým. Toto zatíţení se podařilo sníţit, a to díky instalaci odsiřovacích zařízení a sníţení průmyslové výroby. Současným problémem je znečištění ovzduší suspendovanými částicemi velikostní frakce do 10 μm (PM10). Tabulka 2 Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v tunách (rok 2011) Území Emise tuhé Oxid siřičitý (SO2) Oxidy dusíku (NOX) Oxid uhelnatý (CO) Česká republika 25 356 169 621 121 528 226 900 Ústecký kraj 3 010 62 094 47 195 13 819 Most 198 6 508 1 255 512 Zdroj: [ČSÚ, ČHMÚ] Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 6

Celkové zatíţení je hodnoceno pětiletými průměry (2008-2012). Rozsah ho zatíţení je uveden v následující tabulce. Tabulka 3 Rozsah ho zatížení Arsen Kadmi um Olovo Nikl SO2_ M4 PM10_M 36 PM10_ rp PM25_ rp BZN BaP NO2 Minimum 1,51 0,15 6,7 1,1 35,3 42,8 24 16,6 1,1 0,51 12 Maximum 2,55 0,28 9,2 5 100,7 58,7 32,6 23,2 1,3 1,1 24,2 Limit 6 5 500 20 125 50 40 25 5 1 40 % limitu minimum 25,17% 3,00% 1,34% 5,50% 28,24% 85,60% 60,00% 66,40% 22,00% 51,00% 30,00% % limitu maximum 42,50% 5,60% 1,84% 25,00% 80,56% 117,40% 81,50% 92,80% 26,00% 110,00% 60,50% Zdroj: [ČHMÚ] Imisní limity jsou překročeny u znečišťujících látek PM10 (36 maximální 24 hodinová ) a benzo(a)pyren (roční ). 50% ho limitu je překročeno u znečišťující látky oxidy síry (4 maximální 24 hodinová ), PM10 (roční ), PM 2.5 (roční ) a oxidu dusičitého (roční ). Imisní zatíţení je znázorněno v grafické části. Dle doporučeného zařazení ČHMU se jedná o oblast se silně znečištěným ovzduším. Obrázek 2 Umístění čtverců 2.3 METEOROLOGICKÉ PODKLADY Základní klimatická charakteristika Vymezené území leţí dle E. Quitta v teplé klimatické oblasti T2 s následující charakteristikou: Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 7

T2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým aţ mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou aţ velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka 4 Charakteristika oblasti T2 Číslo oblasti T2 Počet letních dnů 50 aţ 60 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 a více 160 aţ 170 Počet mrazových dnů 100 aţ 110 Počet ledových dnů 30 aţ 40 Průměrná teplota v lednu -2 aţ -3 Průměrná teplota v červenci 18 aţ 19 Průměrná teplota v dubnu 8 aţ 9 Průměrná teplota v říjnu 7 aţ 9 Průměrný počet dnů se sráţkami 1mm a více 90 aţ 100 Sráţkový úhrn ve vegetačním období 350 aţ 400 Sráţkový úhrn v zimním období 200 aţ 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 aţ 50 Počet dnů zamračených 120 aţ 140 Počet dnů jasných 40 aţ 50 Mezoklimatická charakteristika Mezoklimatické poměry jsou ovlivněny především tvarem, sklonem a orientací reliéfu ke světovým stranám. Oblast je poměrně dobře provětrávána (střední provětrávání). Směry větru udává tabulka: Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 8

Tabulka 5 Větrná růžice Most Komořany 0 45 90 135 180 225 270 315 calm suma I. třída stability - velmi stabilní 1,7 m/s 0,49 3,00 0,73 0,00 0,00 0,71 1,23 1,66 5,39 13,21 5 m/s 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 11 m/s 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 II. třída stability stabilní 1,7 m/s 1,42 3,22 4,66 1,85 0,80 1,81 1,59 2,29 9,47 27,11 5 m/s 0,00 0,01 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,03 11 m/s 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 III. třída stability izotermní 1,7 m/s 1,51 2,09 1,96 1,19 1,20 2,18 1,81 1,85 4,17 17,96 5 m/s 0,54 0,88 1,03 0,24 0,18 0,63 0,59 1,14 0,00 5,23 11 m/s 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,06 0,00 0,07 VI. třída stability normální 1,7 m/s 1,15 1,21 1,41 1,32 1,13 2,02 1,37 0,88 3,17 13,66 5 m/s 1,25 1,31 1,47 0,50 0,41 2,01 2,55 3,01 0,00 12,51 11 m/s 0,53 0,08 0,07 0,02 0,01 0,18 0,49 0,91 0,00 2,29 V. třída stability konvektivní 1,7 m/s 0,22 0,45 0,81 1,04 0,48 0,49 0,44 0,24 0,80 4,97 5 m/s 0,38 0,24 0,45 0,45 0,09 0,28 0,43 0,64 0,00 2,96 11 m/s 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Celková růţice 1,7 m/s 4,79 9,97 9,57 5,40 3,61 7,21 6,44 6,92 23,00 76,91 5 m/s 2,17 2,44 2,96 1,19 0,68 2,92 3,57 4,80 0,00 20,73 11 m/s 0,53 0,09 0,07 0,02 0,01 0,18 0,49 0,97 0,00 2,36 součet 7,49 12,50 12,60 6,61 4,30 10,31 10,50 12,69 23,00 100,00 Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 9

Obrázek 3 Větrná růžice Most - Stabilitní větrná růžice Obrázek 4 Větrná růžice Most - Směrová větrná růžice Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 10

Převládající směry větru v Mostě jsou severozápadní, severovýchodní a východní. Obrázek 5 Vliv teplárny z hlediska umístění teplárny vzhledem k četnosti a směrům větru Vzhledem k tomu, ţe je pouţit souřadnicový systém JTSK je potřeba provést pootočení větrné růţice tak, aby směrově souhlasila. Pro posuzovanou oblast se jedná o pootočení o 8,3. Větrná růţice je rozpočtena do 360 směrů větru (po 1 stupni). Označení směrů větru se provádí po směru hodinových ručiček, přičemţ 0 stupňů je severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jiţní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Pozn.: Zeměpisné značení směrů větru označuje, odkud vítr vane (severní vítr (0 ) fouká od severu, jižní (180 ) od jihu atd.) Elektrárna Komořany bude mít na obytnou zónu města Most vliv v případě, ţe vítr bude foukat z vyznačeného segmentu tj. mezi západním a severozápadním směrem. Četnost výskytu větrů lze odhadnout na cca 10 aţ 12 % z ročního časového fondu. Vliv bude mít i souběh provozu teplárny a výskytu směru větru tj. významnější vliv teplárny na posuzované území z hlediska situace bude jen tehdy, pokud bude elektrárna v provozu a současně bude foukat vítr směrem na město Most. Dle dat předaných z ČHMU jsou průměrné provozní hodiny elektrárny 3500 hodin za rok tj. cca 40 % ročního časového fondu. V optimálním případě se tedy doba vlivu teplárny na obytnou zónu sniţuje na cca 4,0 aţ 4,8 % z ročního časového fondu tj. cca 350 aţ 420 hodin za rok, z toho se zhoršené rozptylové podmínky mohou vyskytnout cca 100 aţ 120 hodin za rok. Při atomizaci vytápění budou kotelny umístěny přímo v obytné zóně. Vliv provozu na situaci bude po celou dobu provozu kotelen (tj. cca 3500 hodin za rok provozu, z toho aţ cca 1400 hodin za rok při zhoršených rozptylových podmínkách). Klasifikace meteorologických situací je rozdělena do pěti tříd stability a kaţdá třída stability do jedné aţ tří tříd rychlosti větru. Výpočet očekávaných ch půlhodinových přízemních koncentrací byl proveden pro kaţdou třídu stability a třídu rychlosti větru. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 11

TŘÍDY STABILITY: I. třída stability (superstabilní), kdy vertikální teplotní gradient je menší neţ -1,6 C/100 m a je limitován rychlostí větrů do 2 m.s -1. II. třída stability (stabilní), zde vertikální teplotní gradient leţí v uzavřeném intervalu <-1,6,-0,7> [ C/100 m] a je limitován rychlostí větrů do 3 m.s -1. III. třída stability (izotermní), zde vertikální teplotní gradient leţí v uzavřeném intervalu <-0,6,+0,5> [ C /100 m] v celém rozsahu rychlostí větrů IV. třída stability (normální), pro kterou je vertikální teplotní gradient v uzavřeném intervalu <+0,6, +0,8> [ C /100 m] - společně se III. třídou stability je dominantní charakteristika stavu ovzduší ve střední Evropě. V. třída stability (konvektivní), kdy vertikální teplotní gradient je větší neţ +0,8 o C/100 m a je limitován rychlostí větrů do 5 m.s -1. TŘÍDY RYCHLOSTI VĚTRU: 1. třída rychlosti větru - interval 0-2,5 m.s -1. 2. třída rychlosti větru - interval 2,6-7,5 m.s -1. 3. třída rychlosti větru - interval nad 7,6 m.s -1. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 12

3. VARIANTY ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ŘEŠENÉ V RÁMCI ROZPTYLOVÉ STUDIE 3.1 STÁVAJÍCÍ STAV V rámci varianty jsou posuzovány dopady provozu Teplárny Komořany ve vztahu k zásobování teplem Statutárního města Most. Obrázek 6 Schéma stávající soustavy zásobování teplem 3.2 DECENTRALIZACE SOUSTAVY ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V rámci varianty decentralizace zásobování teplem se předpokládá náhrada stávajícího zdroje blokovými kotelnami na zemní plyn v umístění odpovídajícím současným výměníkovým stanicím, přičemţ by pro zásobování konečných odběratelů bylo vyuţito doposud provozovaných sekundárních rozvodů a zařízení. Varianta decentralizace by znamenala vybudování 158 blokových kotelen v řešeném území. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 13

Obrázek 7 Schéma decentralizovaného zásobování teplem 3.3 ÚPLNÁ ATOMIZACE SOUSTAVY ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V případě varianty atomizace je předpokládána náhrada stávající soustavy centralizovaného zásobování teplem jednotlivými domovními a blokovými kotelnami na zemní plyn realizovanými v umístění stávajících odběrných míst ze sekundárních či primárních rozvodů. V celkovém součtu by se jednalo 715 nových zdrojů v rámci řešeného území. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 14

Obrázek 8 Schéma zcela atomizovaného zásobování teplem Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 15

4. POUŢITÁ METODIKA VÝPOČTU 4.1 POUŢITÁ METODIKA Výpočet byl proveden na základě metodiky SYMOS 1997. Tato metodika byla uveřejněna ve věstníku MŢP ČR ze dne 15. dubna 1998, částka 3, strana 22 77. Metodika byla upřesněna dodatkem, který vyšel ve věstníku MŢP v dubnu 2003 a aktualizována metodickým pokynem MŢP v roce 2013. 4.2 POPIS Tato metodika je zaloţena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umoţňuje počítat krátkodobé i roční průměrné znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. ch limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosaţitelné a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozloţení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky: Tabulka 6 Charakteristiky klimasituace Třída Stability rozptylové podmínky I silné inverze, velmi špatný rozptyl 1,7 II inverze, špatný rozptyl 1,7 5 III slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky Výskyt tříd rychlosti větru (m/s) 1,7 5 11 IV normální stav atmosféry, dobrý rozptyl 1,7 5 11 V labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl 1,7 5 Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těţší studený vzduch zůstává v niţších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převáţně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetrţitě mnoho dní za sebou. V letní polovině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běţné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s. Běţně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 16

vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. IV. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protoţe lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těţší studený klesá k zemi, coţ vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 17

5. VARIANTY VÝPOČTŮ Rozptylová studie je zpracována za účelem vyhodnocení vlivu různých způsobů vytápění na kvalitu ovzduší. Posuzované území (k. ú. Most) zabírá rozlohu cca 14,2 x 11,2 km. Území je pokryto sítí referenčních bodů s krokem 50 m v počtu 16 159. Rozptylová studie je zpracována variantně ve dvou časových scénářích (současnost (varianty 1-4) a provoz po roce 2018 (varianty 5-8)). Posuzovanými znečišťujícími látkami jsou pro varianty 1 aţ 3 NO 2, CO, SO 2 a PM 10, pro variantu 4 PM 10. U variant 5 aţ 8 jsou hodnoceny znečišťující látky, které mají významnější vliv na kvalitu ovzduší tj. pro plynové kotelny se jedná o znečišťující látku oxidy dusíku (jako NO 2 ) a u kotelny na biomasu TZL (jako PM10) Současnost Varianta 1: Dálkové vytápění teplárna Komořany (United Energy, a.s. - teplárna Komořany) průměrné hodnoty 2008-2013 (znečišťující látky NO 2, CO, SO 2 a PM 10 ) Varianta 2: Blokové kotelny vytápění zemní plyn dle emisních faktorů (znečišťující látky NO 2, CO, SO 2 a PM 10 ) Varianta 3: Domovní kotelny- vytápění zemní plyn dle emisních faktorů (znečišťující látky NO 2, CO, SO 2 a PM 10 ) Varianta 4: Domovní kotelny vytápění pevnými palivy (pro PM10) dle emisních faktorů (znečišťující látka PM 10 ) Předpoklad 2019 Varianta 5: Dálkové vytápění teplárna Komořany (United Energy, a.s. - teplárna Komořany) (znečišťující látky NO 2, SO 2 a PM 10 ) Varianta 6: Blokové kotelny vytápění zemní plyn (znečišťující látka NO 2 ) Varianta 7: Domovní kotelny vytápění zemní plyn (znečišťující látka NO 2 ) Varianta 8: Domovní kotelny vytápění pevnými palivy (znečišťující látka PM 10 ) Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 18

6. VSTUPNÍ PODKLADY: umístění ZZO výkony jednotlivých výměníkových stanic parametry ZZO teplárna Komořany roky 2008 2013 (zdroj ČHMU) katastrální mapa Most větrná růţice Most Jak je uvedeno výše, je rozptylová studie zaměřena na porovnání vlivu různých způsobů vytápění na kvalitu ovzduší na území statutárního města Mostu. Dominantním zdrojem tepla a současně významným zdrojem znečišťování ovzduší na posuzovaném území je Teplárna Komořany. Základní údaje Název: Ulice: Obec: Zeměpisné souřadnice: United Energy, a.s. - teplárna Komořany Teplárenská 43401 Most 50 31 20.077" sš 13 34 19.161" vd Základní emisní parametry jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 7 Teplárna Komořany emise 2008-2013 Emise [t] 2008 2009 2010 2011 2012 2013 průměr tuhé emise 108,588 91,61 86,446 165,753 183,7940000 109,986 124,3628 oxid siričitý 4865,199 4387,352 4080,852 6464,129 6469,1230000 5451,616 5286,379 oxidy dusíku 1190,428 950,508 833,139 1170,99 1208,3510000 929,983 1047,233 oxid uhelnatý 384,436 331,16 274,294 445,692 434,5380000 462,857 388,8295 provozní hodiny [h/rok] 3579,5 3282,7 2787,5 3897,5 3905,4 3550,7 3500,55 vyrobené teplo [GJ] 10 182 626 8 921 137 7 513 150 11 532 096 11 599 436 10 046 522 9965828 vyrobené el. energie [MWh] nedodáno využití kapacity v % 71,9 68,4 40 60,5 59,7 56,4 59,48333 výška komínu(ů) [m] 180 180 180 180 180 180 180 průměr koruny komínu(ů) [m] 7,6 7,6 7,6 7,6 7,6 7,6 7,6 teplota spalin [ C] 143 122 124 128 126 125 128 rychlost spalin [m/s] 5,2 12 12 6 6 5 7,7 Změnou legislativy EU i ČR dochází ke zpřísňování emisních limitů. Předpokládaný vliv teplárny při dodrţení poţadavků nových předpisů (směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích a zákona číslo 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší) poklesne. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 19

Tabulka 8 Teplárna Komořany předpokládaný vývoj emisí v letech 2014-2019 Emise [t] Průměr 2008-2013 Max pro roky 2014-2015 Pro rok 2016 Pro rok 2017 Pro rok 2018 Pro rok 2019 tuhé emise 124,3628 195 195,00 192,04 144,03 96,02 oxid siričitý 5286,379 5700 1920,42 1600,35 1280,28 960,21 oxidy dusíku 1047,233 1950,00 960,21 960,21 960,21 960,21 oxid uhelnatý 388,8295 Rozptylová studie vyhodnocuje různé způsoby vytápění. Kromě vyhodnocení současného stavu tj. provozu teplárny jako zdroje tepla a TV (varianta 1) je uvaţována decentralizace zásobování teplem tj. náhrada teplárny blokovými kotelnami na zemní plyn (varianta 2) a atomizace zásobování teplem tj. náhrada teplárny domovními kotelnami na zemní plyn (varianta 3). Tato varianta je vypočtena i pro kotle na tuhá paliva - pro znečišťující látku TZL jako PM10 (varianta 4). Porovnání emisí pro různá paliva pro kotelnu o výkonu 100 kw je uvedeno v následující tabulce. Výpočty vychází z předpokládané výhřevnosti paliv a z emisních faktorů pro jednotlivá paliva. U hnědého uhlí Ap = 15,3, obsah síry 1%. Emisní faktory jsou převzaty ze SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší, jímţ se stanovují emisní faktory podle 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Tabulka 9 Porovnání emisí pro kotelnu o výkonu 100 kw dřevo (biomasa) hnědé uhlí zemní plyn Výkon kotelny kw 100 Výhřevnost paliva MJ/kg 18 14,2 33,5 Účinnost % 80 80 92 hodinová spotřeba paliva kg/hod (m 3 /hod) 25 31,7 11,7 objemový tok spalin Nm 3 /s 0,073 0,077 0,045 EF (kg/t nebo kg/10 6 m 3 spáleného paliva) Emise (kg/hod) TZL 4,5 15,3 20 SO 2 1 19 9,6 NO 2 0,7 2 1300 CO 1 45 320 TZL 0,113 0,485 0,0002 SO 2 0,025 0,602 0,0001 NO 2 0,018 0,063 0,0152 CO 0,025 1,427 0,0037 Emisní faktory jsou obvykle naddimenzovány, dávají ale pohled na poměry emisí při vyuţití různých paliv. Skutečné emise do ovzduší budou závislé na konstrukci kotle, způsobu spalování a na pouţitém odlučovacím zařízení. Emise do ovzduší při spalování tuhých paliv aţ několika řádově překračují emise ze spalování zemního plynu. Spalování dřeva (biomasy v jakékoliv formě) je ekologické, jedná se o vyuţití obnovitelných druhů energie, ale vţdy je potřeba zváţit kde bude kotelna umístěna. Je nutno rozlišovat mezi lokálním a globálním Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 20

vlivem. Globálně se jedná o ekologickou technologii, která však při nevhodném vyuţití můţe lokálně způsobit zatíţení nad mez stanovenou platnou legislativou. V následující tabulce je uvedeno porovnání emisní zátěţe pro různé způsoby vytápění posuzované lokality. Předpokládaná celková spotřeba tepla u blokových kotelen představuje cca 1400000 GJ/rok, u domovních kotelen cca 1320000 GJ/rok. Tabulka 10 Porovnání emisí - současnost Emise v t/rok NO 2 CO TZL SO 2 Varianta 1: Teplárna 146,613 54,435 17,409 740,089 Varianta 2: Blokové kotelny zemní plyn 55,047 15,246 0,926 0,404 Blokové kotelny/teplárna v % 37,55% 28,01% 5,32% 0,05% Varianta 3: Domovní kotelny zemní plyn 51,744 14,331 0,87 0,38 Domovní kotelny/teplárna v % 35,29% 26,33% 5,00% 0,05% Varianta 4: Domovní kotelny (biomasa) 61,276 96,831 491,550 95,000 Domovní kotelny/teplárna v % (biomasa) 41,79% 177,88% 2823,54% 12,84% Hodnoty emisí jsou uvedeny v tunách za rok a v procentech, přičemţ provoz teplárny (varianta1) = 100%. Z emisního hlediska vychází plynové kotelny výrazně lépe neţ teplárenský provoz. U kotelen na biomasu bude záleţet zejména na způsobu spalování a na účinnosti odloučení TZL. Vypočtené hodnoty jsou bez odlučovacích zařízení. Při účinnosti odloučení TZL 90 % budou hodnoty emisí na úrovni do 10 % vypočtených hodnot. I tak lze předpokládat emise TZL cca 3x vyšší neţ odpovídající emise teplárny. Je nutno si uvědomit, ţe chybí informace, kolik v případě teplárny z celkem uvedených emisí připadá na výrobu elektrické energie, potom by se vstupy změnili. Tabulka 11 Porovnání emisí Předpoklad po roce 2019 Emise v t/rok emise v % (100%= současný stav) NO 2 TZL SO 2 NO 2 TZL SO 2 Varianta 5: Teplárna 134,43 13,44 134,43 91,69% 77,21% 18,16% Varianta 6: Blokové kotelny zemní plyn 27,52 0,79 0,32 50,00% 85,00% 80,00% Blokové kotelny/teplárna v % 20,47% 5,86% 0,24% Varianta 7: Domovní kotelny zemní plyn 25,87 0,74 0,30 50,00% 85,00% 80,00% Domovní kotelny/teplárna v % 19,25% 5,50% 0,23% Varianta 8: Domovní kotelny (biomasa) 56,56 196,62 57,00 92,31% 40,00% 60,00% Domovní kotelny/teplárna v % (biomasa) 42,08% 1462,79% 42,40% Hodnoty emisí jsou uvedeny v tunách za rok a v procentech, přičemţ provoz teplárny (varianta 5) = 100%. U druhé části tabulky je 100% současný stav. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 21

Vlivem změn v legislativě dojde ke sníţení emisí u stávajících zdrojů znečišťování ovzduší (teplárna) na cca 77% u znečišťující látky TZL, na cca 18% u oxidů síry a na cca 92% u oxidů dusíku za předpokladu zachování stávající úrovně výroby tepla. Obdobně jako u teplárny dojde ke změnám i u kotelen na plynná nebo pevná paliva. U kotelen na zemní plyn s výkonem nad 0,3 MW dochází po roce 2017 ke sníţení emisních limitů pro znečišťující látky CO a NO 2 na 50% hodnotu současných limitů. U kotlů na pevná paliva (0,3-1MW) klesají emisní limity pro TZL na úroveň 40% a pro oxidy dusíku na úroveň 92% hodnot současných emisních limitů. I po předpokládaných změnách emisí vychází plynové kotelny emisně výrazně (aţ řádově dle znečišťující látky) lépe neţ teplárenský provoz. U kotelen na biomasu bude záleţet zejména na způsobu spalování a na účinnosti odloučení TZL. Vypočtené hodnoty jsou bez odlučovacích zařízení. Při účinnosti odloučení TZL 90 % budou hodnoty emisí na úrovni do 10 % vypočtených hodnot. I tak lze předpokládat emise TZL cca 1,5x vyšší neţ odpovídající emise teplárny. Emise oxidů dusíku a oxidů síry jsou pod 50 % emisí z teplárny. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 22

7. VYPOČTENÉ HODNOTY Rozsah vypočtených hodnot ho zatíţení v g/m 3 je uveden v následujících tabulkách: Tabulka 12 Rozsah vypočtených hodnot ho zatížení - Dálkové vytápění teplárna Komořany (United Energy, a.s. - teplárna Komořany) průměrné hodnoty 2008-2013 CO NO 2 PM 10 SO 2 osmihodinová hodinová Denní hodinová Denní minimální vypočtená hodnota 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 maximální vypočtená hodnota 51,650 62,288 0,242 28,104 0,102 1505,723 313,872 4,408 Imisní limit 10000,000 200,000 40,000 50,000 40,000 350,000 125,000 20,000 % limitu minimum 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% % limitu maximum 0,52% 31,14% 0,61% 56,21% 0,25% 430,21% 251,10% 22,04% Tabulka 13 Rozsah vypočtených hodnot ho zatížení Varianta 1: Teplárna, alikvotní část CO NO2 PM10 SO2 osmihodinová hodinová Denní hodinová Denní minimální vypočtená hodnota 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 maximální vypočtená hodnota 7,231 8,720 0,034 3,935 0,014 210,801 43,942 0,617 Imisní limit 10000,000 200,000 40,000 50,000 40,000 350,000 125,000 20,000 % limitu minimum 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% % limitu maximum 0,07% 4,36% 0,08% 7,87% 0,04% 60,23% 35,15% 3,09% Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 23

Tabulka 14 Rozsah vypočtených hodnot ho zatížení - kotelny (palivo zemní plyn) Varianta 2: Blokové CO NO 2 PM 10 SO 2 osmihodinová hodinová Denní hodinová Denní minimální vypočtená hodnota 0,196 0,503 0,004 0,010 0,000 0,006 0,005 0,000 maximální vypočtená hodnota 11,856 7,393 0,232 0,844 0,027 0,502 0,435 0,013 Imisní limit 10000,000 200,000 40,000 50,000 40,000 350,000 125,000 20,000 % limitu minimum 0,00% 0,25% 0,01% 0,02% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% % limitu maximum 0,12% 3,70% 0,58% 1,69% 0,07% 0,14% 0,35% 0,06% Tabulka 15 Rozsah vypočtených hodnot ho zatížení Varianta 3: Domovní kotelny (palivo zemní plyn) CO NO 2 PM 10 SO 2 osmihodinová hodinová Denní hodinová Denní minimální vypočtená hodnota 0,188 0,476 0,003 0,009 0,000 0,005 0,005 0,000 maximální vypočtená hodnota 105,518 70,592 0,361 8,422 0,049 5,006 4,340 0,024 Imisní limit 10000,000 200,000 40,000 50,000 40,000 350,000 125,000 20,000 % limitu minimum 0,00% 0,24% 0,01% 0,02% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% % limitu maximum 1,06% 35,30% 0,90% 16,84% 0,12% 1,43% 3,47% 0,12% Tabulka 16 Rozsah vypočtených hodnot ho zatížení Varianta 4: Domovní kotelny (palivo biomasa bez odlučovacích zařízení) Denní PM 10 Četnosti překročení ve dnech za rok minimální vypočtená hodnota 6,814 0,074 0,000 maximální vypočtená hodnota 822,411 37,760 17,621 Imisní limit 50,000 40,000 36,000 % limitu minimum 13,63% 0,19% 0,00% % limitu maximum 1644,82% 94,40% 48,95% Vypočtené hodnoty ho zatíţení odpovídají umístění zdrojů, konfiguraci terénu a provozu zdrojů. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 24

Na m zatíţení se pozitivně projevuje umístění teplárny mimo lokalitu města a výška komína. Elektrárna Komořany bude mít na obytnou zónu města Most vliv v případě, ţe vítr bude foukat mezi západním a severozápadním směrem. Četnost výskytu větrů lze odhadnout na cca 10 aţ 12 % z ročního časového fondu. Vliv bude mít i souběh provozu teplárny a výskytu směru větru tj. významnější vliv teplárny na posuzované území z hlediska situace bude jen tehdy, pokud bude elektrárna v provozu a současně bude foukat vítr směrem na město Most. Dle dat předaných z ČHMU jsou průměrné provozní hodiny elektrárny 3500 hodin za rok tj. cca 40% ročního časového fondu. V optimálním případě se tedy doba vlivu teplárny na obytnou zónu sniţuje na cca 4,0 aţ 4,8 % z ročního časového fondu tj. cca 350 aţ 420 hodin za rok, z toho se zhoršené rozptylové podmínky mohou vyskytnout cca 100 aţ 120 hodin za rok. V případě provozu teplárny bylo nejvyšší zatíţení vypočteno v lokalitě Ressl (prakticky mimo obytnou zónu, ovšem jedná se o CHKO). Další významnější zatíţení bylo vypočteno v lokalitách Široký vrch a Hněvín. Tato situace je způsobena umístěním ZZO, výškou komína a konfigurací terénu. S výjimkou oxidů síry u plného provozu teplárny jsou všechny vypočtené hodnoty ho zatíţení pod úrovní ch limitů. Při decentralizaci i při atomizaci vytápění budou kotelny umístěny přímo v obytné zóně. Vliv provozu na situaci bude po celou dobu provozu kotelen (tj. cca 3500 hodin za rok provozu, z toho aţ cca 1400 hodin za rok při zhoršených rozptylových podmínkách). K zvýšenému mu zatíţení dochází prakticky v celé obytné zóně (katastrální území Most 2). Z ho hlediska bude mít na kvalitu ovzduší (rozptyl emisí) výrazný vliv výška komínů, která je u teplárny řádově vyšší neţ u blokových nebo domovních kotelen, coţ znamená horší rozptyl u blokových nebo domovních kotelen. Krátkodobé zatíţení se v průběhu roku výrazně mění. V případě kotelen vyuţívaných čistě pro vytápění jejich provoz reverzně kopíruje průběh teplot během roku (čím niţší venkovní teplota, tím vyšší potřeba tepla na vytápění). V případě ţe kotelny slouţí i jako zdroj TV je v otopném období (cca od poloviny října do poloviny května) spotřebováno kolem 80 % tepla, mimo topnou sezonu do 20 % vyrobeného tepla. Nejvyšší spotřeba tepla a z toho plynoucí nejvyšší emise do ovzduší jsou obvykle během ledna a února (maximum topného výkonu obvykle cca 3 aţ 4 týdny v roce, závislé na aktuální klimatické situaci). Při spalování zemního plynu bude nejvýraznější situace u znečišťující látky NO 2, kde dochází při přechodu na blokové nebo domovní kotelny místně k zhoršení imisí, toto zhoršení je i při součtu pozadí a vypočteného vlivu ZZO pod úrovní ch limitů. U ostatních posuzovaných znečišťujících látek nebude rozdíl tak výrazný, je spíše v neprospěch teplárenského provozu, takţe při celkovém hodnocení nemusí být teplárenský provoz z hlediska situace lepší neţ při atomizaci výroby tepelné energie. U plynových kotelen by změna způsobu vytápění zásadním způsobem neovlivnila překračování ch limitů na posuzovaném území. Podmínkou je vyuţití nízkoemisních kotlů. Výše uvedené skutečnosti se projevují zejména při porovnání roční zátěţe. U znečišťujících látek NO 2, CO a částečně i PM 10 dochází lokálně na území města k mírnému zhoršení zátěţe při přechodu na vytápění blokovými nebo domovními kotelnami na zemní plyn. Zhoršení je na úrovni do řádově desetiny procenta ho limitu u znečišťující látky PM 10 a v desetinách procenta ho limitu u znečišťující látky NO 2. Při náhradě centrálního zdroje kotelnami na zemní plyn by nedošlo k významným změnám z hlediska zatíţení ovzduší. Přesto, ţe emisní zátěţ z teplárny je výrazně vyšší jak emisní zátěţ z kotelen, díky umístění teplárny v dostatečné vzdálenosti od obytných zón je její vliv na kvalitu ovzduší v obytných zónách statutárního města Mostu minimální. Při instalaci domovních nebo blokových kotelen by došlo u znečišťujících látek CO, PM 10 a zejména u znečišťující látky NO 2 k mírnému zhoršení situace v bytových zónách. Změny Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 25

vychází výrazně pod úrovní ch limitů a nejsou z hlediska překračování ch limitů významné. Zásadní změnou by byla náhrada centrálního zdroje domovními nebo lokálními kotelnami na tuhá paliva (například hnědé uhlí, dřevo). Došlo by k významnému zhoršení emisní a následně situace, rozšíření oblasti, kde jsou již v současné době překračovány limity a to zejména u znečišťující látky PM 10. V případě hnědého uhlí by se navíc výrazně zhoršila i situace z hlediska znečišťujících látek SO 2 a benzo(a)pyrenu. Imisní situace je znázorněna v grafické části. Blokové a domovní kotelny se mohou na situaci výrazněji projevit v případě nízkých inverzí. Komín teplárny bude na rozdíl od komínů kotelen (zde bude převaţovat výška komínů kolem cca 15 m) nad inverzní vrstvou. U kotelen dochází ke kumulaci emisí pod inverzní vrstvou a tím k výraznému zhoršování situace. Tabulka 17 Rozsah vypočtených hodnot ho zatížení Varianta 5: Teplárna, alikvotní část hodinová NO2 PM10 SO2 Denní hodinová Denní minimální vypočtená hodnota 0 0 0 0 0 0 0 maximální vypočtená hodnota 7,883 0,031 2,995 0,011 37,750 32,729 0,111 Imisní limit 200 40 50 40 350 125 20 % limitu minimum 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% % limitu maximum 3,94% 0,08% 5,99% 0,03% 10,79% 26,18% 0,55% Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 26

Tabulka 18 Rozsah vypočtených hodnot ho zatížení Varianty 6, 7 a 8 Varianta 6 Varianta 7 Varianta 8 NO 2 NO 2 PM 10 hodinová hodinová Denní minimální vypočtená hodnota 0,251 0,002 0,238 0,002 0,224 0,002 maximální vypočtená hodnota 3,696 0,116 35,296 0,180 218,677 1,240 Imisní limit 200 40 200 40 50 40 % limitu minimum 0,13% 0,00% 0,12% 0,00% 0,45% 0,01% % limitu maximum 1,85% 0,29% 17,65% 0,45% 437,35% 3,10% Postupné sníţení emisí z teplárny bude mít pozitivní vliv na situaci v posuzované lokalitě. Obdobně jako u teplárny dojde ke změnám i u kotelen na plynná nebo pevná paliva. I při zohlednění předpokládaných změn v legislativě a z nich plynoucích změn vlivu ZZO na kvalitu ovzduší (sníţení emisní a následně zátěţe) nedojde k zásadním změnám závěrů rozptylové studie. Náhrada centrálního vytápění plynovými kotelnami nebude mít, při vyuţití dostatečně kvalitních tj. nízkoemisních kotlů, významný vliv na kvalitu ovzduší. Náhrada centrálního zdroje kotelnami na tuhá paliva by měla za následek výrazné zhoršení situace včetně rozšíření oblasti, kde jsou již v současné době překračovány limity a to zejména u znečišťující látky PM 10. Při povolování kotelen je potřeba hodnotit zejména: Účinnost kotlů (čím účinnější kotel tím menší spotřeba paliva a tím niţší emise do ovzduší, klesá ale teplota spalin a sniţuje se efektivní výška komína - zhoršuje se rozptyl emisí). Emise do ovzduší (emisní třída kotlů, garantované hodnoty emisí). U kotlů na tuhá paliva klást důraz na co nejniţší emise TZL). Dostatečnost výšky komína a to zejména v případech, kdy by docházelo k výstavbě kotelen například u čtyřpatrových domů (předpokládané výšky komína 12 aţ 15 m) stojících v blízkosti vyšších objektů (například třináctipodlaţní domy s výškou cca 40 m). Dále se můţe jednat o kotelnu umístěnou poblíţ vytápěných objektů nebo navazující na jeden z vytápěných objektů (například kotelnu instalovanou do budovy výměníkové stanice, která můţe být výrazně niţší neţ vytápěné objekty). Můţe se jednat i o nevhodnou konfiguraci terénu (např. kotelna pod kopcem, na jehoţ svahu jsou rodinné a bytové domy). Při návrhu výšky komína je vţdy potřeba zohlednit rozdíl nadmořských výšek (umístění komína umístění bytového domu). Při výpočtu výšky komína musí být zohledněny poţadavky orgánů hygienické sluţby. Území statutárního města Mostu je územím se silně znečištěným ovzduším. Znečišťující látkou kde je na celém území překročen emisní limit jsou PM 10. Z těchto důvodů není území statutárního města Mostu vhodné pro instalaci zdrojů, které mohou významně zhoršit situaci. Kaţdá kotelna musí být posouzena individuálně, ale s ohledem na moţnou kumulaci vlivu. Mělo by se jednat o technologie spalování, které budou plnit u spalování zemního plynu emisní třídy 4 Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 27

a 5. Spalovací zdroje by měly plnit podmínky stanovené MŢP pro ekologicky šetrný výrobek. U kotelen na tuhá paliva je nutno při rozhodování zohlednit i řešení skladování paliv a řešení návozu paliv. Při skladování paliva na volných plochách by docházelo k další emisní zátěţi zejména vlivem druhotné prašnosti (uhlí, štěpka). Návozem paliva dojde k navýšení intenzit dopravy a u volně loţených paliv dochází k dalším emisím TZL při manipulaci s palivem. Doporučuji stanovit podmínky z hlediska technických a emisních parametrů kotlů a z hlediska kvality paliv. Při stanovení podmínek je moţné například vycházet z Technické směrnice MŢP, kterou se stanovují poţadavky a environmentální kritéria pro propůjčení ekoznačky ekologicky šetrný výrobek (uvedeno na CD) a z platné legislativy. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 28

8. TABULKOVÁ ČÁST Podrobné vyčíslení vypočteného ho zatíţení v jednotlivých referenčních bodech je uvedeno v souhrnných tabulkách na CD. 9. GRAFICKÁ ČÁST Grafická část zobrazuje izolinie ch koncentrací nad mapovým podkladem (ortofotomapou). Znázorněn je příspěvek zdrojů znečišťování ovzduší k mu zatíţení lokality. U maximálních ch hodinových koncentrací jsou znázorněna maxima tj. nejvyšší vypočtené hodnoty ho zatíţení. Na rozdíl od průměrných ročních koncentrací tato situace nenastává současně (reálná maxima jsou závislá zejména na aktuální klimasituaci tj. rychlosti a směru větru a třídě stability). 10. RIZIKA A NEJISTOTY Teplárna nedodala výrobu elektřiny Rozpočet potřebného tepla do jednotlivých domů byl proveden odborným odhadem Emise z kotelen byly odhadnuty na základě emisních faktorů stanovených pro zemní plyn a pro biomasu Výšky komínů byly stanoveny na základě výšek budov, ve kterých budou kotelny instalovány. Minimální výška komína doporučena metodikou činní 10 m. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 29

11. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ Při náhradě centrálního zdroje kotelnami na zemní plyn nemusí dojít k významným změnám z hlediska zatíţení ovzduší. Přesto, ţe emisní zátěţ z teplárny je výrazně vyšší jak emisní zátěţ z kotelen, díky umístění teplárny v dostatečné vzdálenosti od obytných zón je její vliv na kvalitu ovzduší v obytných zónách statutárního města Mostu minimální. Při instalaci domovních nebo blokových kotelen by došlo u znečišťujících látek CO, PM10 a zejména u znečišťující látky NO 2 k mírnému zhoršení situace v bytových zónách. Změny vychází výrazně pod úrovní ch limitů. Zásadní změnou by byla náhrada centrálního zdroje domovními nebo lokálními kotelnami na tuhá paliva (například hnědé uhlí, dřevo). V případě města Mostu se jedná o silně znečištěnou oblast s nadlimitními emisemi znečišťujících látek PM10 a benzo(a)pyrenu. Plošná náhrada stávajícího způsobu vytápění blokovými nebo domovními kotelnami na tuhá paliva by znamenala výrazné zhoršení jiţ dnes nevyhovující situace. Došlo by k významnému zhoršení emisní a následně situace, rozšíření oblasti, kde jsou jiţ v současné době překračovány limity a to zejména u znečišťující látky PM 10. U hnědého uhlí budou navíc problematickou látkou oxidy síry a benzo(a)pyren. Blokové a domovní kotelny se mohou na situaci výrazněji projevit v případě nízkých inverzí. Komín teplárny bude na rozdíl od komínů kotelen (zde bude převaţovat výška komínů kolem cca 15 m) nad inverzní vrstvou. U kotelen dochází ke kumulaci emisí pod inverzní vrstvou a tím k zhoršování situace. Při povolování kotelen je potřeba hodnotit zejména: Emise do ovzduší Účinnost kotlů Dostatečnost výšky komína V případě kotelen na uhlí a biomasu způsob skladování paliv a četnost dovozu paliv Doporučuji stanovit podmínky z hlediska technických a emisních parametrů kotlů a z hlediska kvality paliv. Zakázkové číslo: 7475T.14 Archivní číslo: 7475T-15/X5-02 Strana: 30