TEMNOTA VÁBÍ M I K E MIGNOLA D U N C A N FEGREDO

TEMNOTA VÁBÍ M I K E MIGNOLA D U N C A N FEGREDO

TEMNOTA VÁBÍ www.comicscentrum.cz Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.

TEMNOTA VÁBÍ Námět Mike Mignola Kresby Duncan Fegredo Příběh koloroval Dave Stewart Do češtiny přeložil Jan Kantůrek Vydání připravil Scott Allie Hellboyovo logo navrhnul Kevin Nowlan Soubor graficky upravil Mike Mignola & Cary Grazzini Vydavatel Mike Richardson

Neil Hankerson výkonný viceprezident Tom Weddle ekonomický viceprezident Randy Stradley šéfredaktor Michael Martens viceprezident marketingu Anita Nelsonová obchodní a licenční viceprezidentka David Scroggy viceprezident produktového rozvoje Dale LaFountain viceprezident informačních technologií Darlene Vogelová ředitelka nákupu Ken Lizzi hlavní právník Davey Estrada vedoucí oddělení vydávání Scott Allie starší manager vydavatelství Chris Warner senior redaktor, Dark Horse Books Rob Simpson senior redaktor, M Press/DH Books Diana Schutzová výkonná redaktorka Cary Grazzini vedoucí oddělení designu a produkce Lia Ribacchiová šéfgrafik Cara Nieceová vedoucí plánovačka Z anglického originálu Hellboy: Darkness Calls, vydaného nakladatelstvím Dark Horse Comics Inc. v roce 2008, českou verzi vydal: Martin Trojan 3-Jan, Jana Masaryka 29, 120 00 Praha 2 První české vydání 2012 Vytištěno v České republice ISBN: 978-80-86839-63-9 vázaná ISBN: 978-80-86839-64-6 brožovaná ČESKÉ VYDÁNÍ Jan Kantůrek překlad z angličtiny Martin Trojan redakce překladu, lettering Václav Dort šéfredaktor, barevné korekce Milena Vojtková korektury Jitka Fialová distribuce Comics Centrum předtisková příprava Navštivte naše internetové stránky: http://www.comicscentrum.cz nebo naši prodejnu: Jana Masaryka 29 (vchod z Americké) Praha 2, 120 00 Telefon: 296 302 570, 296 302 571, fax: 296 302 573 2007, 2008, 2012 Dark Horse Comics & Comics Centrum. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována nebo jinou formou publikována bez přímého písemného souhlasu autorů. Hellboy Darkness Calls copyright 2007, 2008, 2012 Michael Mignola. All rights reserved. Dark Horse Comics and the Dark Horse logo are trademarks of Dark Horse Comics Inc., registered in various categories and countries. All rights reserved. Mike Mignola a já jsme dvojčata, která byla rozdělena hned po narození. Že bych lhala? Dobrá, jsem asi o plus mínus dvacet let starší než on, mám víc vlasů a celý život žiju na Východním pobřeží (no, s výjimkou několika let v dětství, kdy jsem žila v Kulifórii, což je údaj, který může být důležitý). Mignola je o dvacet let mladší, je skoro holohlavý a prakticky celý život žil na Západním pobřeží. (No, s výjimkou nějaké doby, kdy žil v New Yorku. Ale to se nepočítá. Každý, kdo má něco společného s uměním, tam musí chvíli žít, jinak pak natáčí/maluje/skládá díla o tom, proč nikdy nežil ve Velkém jablku.) Mike má rád temnou stránku věcí a já dávám přednost té světlé. Až na to, že já jsem psala o holocaustu a jeho Hellboy rád přerušuje naduté projevy zlých hochů výkřiky jako: Trochu silný slova na chlapa bez gatí! nebo Hej! To ty tady děláš všechen ten kravál? nebo Teda holky, vy vypadáte, jak když někomu utek kompost! Ale stejně trvám na tom, že jsme dvojčata. Oddělená hned po narození. Podívejme se na fakta. Znáte ještě někoho, kdo by psal o babě Jaze, Kostěji Nesmrtelném a Překrásné Vasilise, o nacistech a Hekaté, o upírech a Rasputinovi? (Možná se s tím Rasputinem pletu, ale cover verzi téhle staré discopísničky nazpívala kapela mého syna Boiled in Lead.) Kdo jiný píše o harpyjích a vodních démonech, o mořských pannách a selkiích? (Moment, selkie si v Hellboyovi nějak nevybavuju, ale pořád ještě jsou tu další pokračování.) A zatímco on vypadá spíš jako příznivec steampunku a já jsem příznivcem, abych tak řekla, vílapunku, zatímco jeho práce jsou spíše pro dospělé (pokud můžete třináctileté kluky nazvat dospělými) a ty moje spíš pro děti (až na to, že nemalá část mých čtenářů jsou dospělí knihovníci), je okamžitě jasné, že jsme dvojčata rozdělená hned po narození. Že bych lhala? Samozřejmě, že ano. Příběh je nejlepší způsob šíření lží. Přehání skutečnost, nahrazuje ji něčím větším, pracuje s představivostí, aby dodal barvy a lesk našim jinak dost všedním životům. A Mike Mignola dokáže lhát svými obrázky stejně dobře jako slovy, jen si vybavte ty temné hutné ilustrace, kde je prostor vymezen temnotou. Temnotou, do níž se vaše oči někdy stáčejí i na úkor akce a která vás jindy zase nasměruje s hlasitým BANG! přímo do středu dění. Přiznám vám, že on je z nás dvou to talentovanější dvojče. Dvakrát lepší. Ve slovech i obrázcích. I když nechá dělat obrázky někoho jiného, jako třeba v tomhle ÚVOD PŘEDMLUVA Robert Bloch Jane Yolenová příběhu Duncana Fegreda, stejně mají velmi mnoho z Mignolových předchozích kreseb. Mike využívá historii, mytologii, hororové prostředky a staré dobré vyprávění, aby s sebou čtenáře táhl doslova ďábelským tempem. Ale vraťte se jednou nebo dvakrát zpět a všimněte si dokonalé souhry mezi slovy a kresbami, mezi tím, co je řečeno a naznačeno, co musí být odvozeno a co zlehčeno. Je to velmi inteligentní vypravěč a jeho časování je bezchybné. Stačí přimhouřit oči a uvidíte, jak vám před nimi jednotlivá políčka příběhu ubíhají s tichým húúúš! Ale přesto se zastaví přesně v tom okamžiku, kdy je dobře se zdržet. Kromě toho je Mignolův Hellboy oproti běžným superhochům a superholkám comicsového světa mnohem podobnější hrdinům temné fantasy: je silný, strádá, uvědomuje si sám sebe, připravený na to, co Tolkien nazývá sebekatastrofou, situaci, kdy je subjekt připraven se obětovat, nebo se dokonce skutečně obětuje pro dobro celého lidstva. Je zajímavé, že Mignola často chytře píše tak, že jeho výtvor vypadá jako příběh bez vyšších ambicí. Ale přitom se tento příběh pohybuje kupředu i zpět v čase, spřádá nit historické reality z vláken odvolávek na knihy, folklor i teologii, keltské mýty, Ragnarok nebo ruské byliny a démonologii, s kořeny v mnoha světových mytologiích a pověsti o konci světa, které figurují v mnoha kulturách. Zároveň tento příběh není neosobní. O rvačky tu nejde. Bez ohledu na všechny obludy je to hluboce lidský příběh. Vzpomeňte na Beowulfa, Frankensteina, Jekylla a Hydea. Vzpomeňte na kapitána Achaba, který bojuje s Moby Dickem. Připomeňte si Golema, Drakulu, neúnavně a nemilosrdně pronásledovaného Van Helsingem. Vzpomeňte si na mladíka, který vesele poskakuje cestou domů, protože nese Žvahlavovu hlavu. Dobrá, to je tak trochu přehnané. Ale nakonec ji přinese svému čekajícímu otci. Pojď sem, ať tě obejmu, můj skvělý chlapče! V Hellboyovi máme nechtěné dítě, které se snaží vyrovnat s pocitem méněcennosti, nevzhledného chlapce, který neustále hledá lásku. Přítele, který pomáhá svým přátelům tím, že neustále nastavuje svou kůži a riskuje život, muže, který si cení světa víc, než sebe sama, existenčního hrdinu. I když kdyby si tohle přečetl Hellboy, možná by řekl: Bylo by asi zbytečný se s tebou hádat, vlasatá nádhero, co? Asi ne, Mignolo ehm Hellboyi. Možná bychom se mohli jednoho krásného dne vážně sejít a obchodovat no, spíš vyměňovat příběhy. A ty si uvědomíš, že bez ohledu na to, kdo byli naši otcové a matky, na kterém pobřeží jsme žili, jak rozdílný je náš věk, jsme opravdu dvojčaty.

Věnováno Duncanu Fegredovi, za to že přijal tuto velkou výzvu a to bez zaváhání. M.M. Kapitola První

itálie kdesi v podzemí Pekeln á, n eb eská i pozemská, bohyně křižovatek a rozcestí, kr á lovno noci. družko a souputnice temnoty Ty, kter á s e těšíš z poh ledu n a krev.

Ty, jež bloudíš mezi rovy. Vzývám tě a vyvolávám. Ty, jež žízníš po krvi a děs u smrtelníků. Gorgo, mormo, měsíci tisíce podob... poro učím ti. Hekaté.

poroučíš? tvoji pekelní pánové ukázali, jak skvěle dokážou odhadnout něčí povahu, slizký plaze. Pa n í, já n em ám žá dn é pá ny, js em svobodný člověk. můžeš se mi V ysmí va t. A le já tě poutám a za klí n ám svým jménem Igor Weldon B rom h e a d. Smilování, kr á lovno ča rodějek. Js em tvým pokorným služebníkem. Poločlověk. Nepamatuji se, že bych tě kdy přijala do svých služeb. m ůžeš mě urážet... Pa n í, promluvte laskavě ke svém u ponížené- mu-- vyh rň si hábit. Poutám a zaklínám tě čtyřmi kouty světa, poutám a zaklínám tě tvým n epřítelem, sluncem... Ty s i troufáš po užít tohle? a n a Mě? co pod n ím skrýváš? Vaše veličenstvo. po utám a zaklínám tě tvým tajným jménem...

uuuáááááááách! svým milencem. Vladimirem Giurescem. Ilso... Vím, že to jméno mi dává nad tebou moc. odku d ho znáš? Ilsa Haupsteinová. Trojjedi n á bohyně. m áš tem nou duši, kůži ze železa... Pa n í, byla js i zrazena....a l idské srdce.

chví li strpení. Kde to bylo? Anglie. Pob líž jistého hradu* v lese na mýtině vypá len é do černa......ležel zapomen utý pá r ulomených ro h ů. zdr avím vá s, m é sestry. N ašla jsi to? M áš to? Jeden jsem schovala... a z druhého tohle vyřezala. hej... *) Hrad Giurescu. Hellboy # 2: Probuzení ďábla

...Hellboyi! Bratranče... Vzbu ď se. Ono mě to k tvým dveřím spíš tak nějak vyplavilo. Takže osud. Ať se to stalo tak či onak, jsem rád. vrací se mi staré dobré ča sy. Ty, Trevor* a já... přízr ačn á ruka ve svatém Albanu, děsivý pes z brauntonského podzemí... Hmm. Jsi v pořádku? Díky, myslím, že už jsem se tě n aotravova l až až. Ja s ně, Ha r ry, je mi fajn. No jo... Sta rý dob rý ča sy. a nepotřeb uješ něco? třeb a Da lší ho panáka? n em áš ten dojem? Bouřlivák... zemřel a osud vzal nám jej,... nemám, chlapče. zůstaň tu, jak dlouho chceš. Hellboyi... Ja k js em tu dlo u ho? Měsíc? Nesmysl. Po tom všem, čím jsi prošel, jsem rád, že tě n a pa dlo přijet ke mně. No... n echci ti být na obtíž. *) Trevor Bruttenholm (1918-1994)

Večeře b u de za hodinu. Jestli ti to nevadí, vyjdu si předtím na procházku. Čerstvý vzduch m i u dělá dobře. Myslím, že je to skvělý nápad. Dostali jste se Hellboyi. na konec ukázky. co tvoje pistole? Celý příběh si můžete přečíst moje co? kliknutím sem. Řekl bych, že leží někde na mořským dně. C htěl bych, aby sis vzal tuhle. Je z mé sbírky. Americká armádní pětačtyřicítka z roku 1941 s pouzdrem pro levou ruku. paráda. a ta.

www.comicscentrum.cz Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.