Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 17. schůze

9. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 17. schůze

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 9. funkční období Těsnopisecká zpráva 17. schůze

Pořad 17. schůze 1. Senátní tisk č. 190 Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudců Ústavního soudu (Prof. JUDr. Jan Musil, CSc., JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc.) 2. Senátní tisk č. 201 Návrh usnesení Senátu k informaci o programu a pozicích vlády pro jednání Evropské rady, která se uskuteční 19. - 20. prosince 2013 3. Návrh usnesení Senátu k výsledkům třetího summitu Východního partnerství, který proběhl ve dnech 28. - 29. 11. 2013 ve Vilniusu, a k aktuální situaci na Ukrajině 4. Evropský senátní tisk č. N 087/09 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2013/36/EU a 2009/110/ES a kterou se zrušuje směrnice 2007/64/ES Evropský senátní tisk č. N 088/09 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách 5. Evropský senátní tisk č. N 084/09 Návrh nařízení EP a Rady, kterým se stanoví jednotná pravidla a postup pro řešení problémů úvěr. institucí a některých invest. podniků v rámci jednotného mechanismu pro řeš. problémů a fondu pro řešení problémů bank a mění nař. EP a Rady (EU) č. 1093/2010 6. Senátní tisk č. 200 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 7. Senátní tisk č. 198 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Vnitřní dohoda mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014-2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie 8. Senátní tisk č. 182 Návrh senátního návrhu zákona senátorů Petra Víchy, Jiřího Bise a Pavla Eyberta, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 9. Senátní tisk č. 194 Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 10. Senátní tisk č. 195 Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 11. Senátní tisk č. 196 Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 12. Senátní tisk č. 199 Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2014 1

13. Návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 126/ 2

9. funkční období Obsah 17. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 18. prosince 2013... 1 Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.... 1 Senátor Petr Šilar... 1 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch.... 2 1. Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudců Ústavního soudu (Prof. JUDr. Jan Musil, CSc., JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc.) (senátní tisk č. 190)... 2 Prezident ČR Miloš Zeman... 3 Senátor Miroslav Antl... 4 Senátor Václav Homolka... 6 Jan Musil... 6 Jiří Zemánek... 8 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.... 10 Senátor Tomáš Kladívko... 11 Senátor Tomáš Kladívko... 11 2. Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 19. - 20. prosince 2013 (senátní tisk č. 201)... 12 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok... 12 Senátor Miroslav Krejča... 14 Senátor Miroslav Krejča... 14 Senátor Vladimír Dryml... 15 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok... 15 Senátor Vladimír Dryml... 17 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok... 17 Senátor Miroslav Krejča... 18 3. Návrh usnesení Senátu k výsledkům třetího summitu Východního partnerství, který proběhl ve dnech 28. - 29. 11. 2013 ve Vilniusu, a k aktuální situaci na Ukrajině... 18 Senátor Jaromír Štětina... 18 Senátor Miroslav Krejča... 19 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok... 20 Senátor Miroslav Krejča... 20 Senátor Vladimír Dryml... 21 Senátor Jaromír Štětina... 21 Senátor Zdeněk Besta... 22 Senátor Miroslav Krejča... 23 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok... 23 I

4. Rozvoj celoevropského trhu elektronických plateb (evropský senátní tisk č. N 087/09, č. N 088/09)... 24 Senátor Jaromír Štětina... 24 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer... 24 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.... 25 Senátorka Dagmar Zvěřinová... 26 Senátor Tomáš Grulich... 27 5. Návrh nařízení EP a Rady, kterým se stanoví jednotná pravidla a postup pro řešení problémů úvěr. institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a fondu pro řešení problémů bank a mění nařízení EP a Rady (EU) č. 1093/2010 (evropský senátní tisk č. N 084/09)... 28 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer... 28 Senátorka Dagmar Zvěřinová... 29 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer... 31 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer... 32 6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 200)... 32 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała... 32 Senátor Jan Hajda... 33 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková... 34 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała... 35 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.... 35 7. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Vnitřní dohoda mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014-2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (senátní tisk č. 198)... 36 Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kohout... 36 Senátor Jan Hajda... 36 Senátor Jiří Dienstbier... 37 Senátor Vladimír Dryml... 37 Předseda Senátu Milan Štěch... 38 Senátor Tomáš Jirsa... 39 Senátor Vladimír Dryml... 39 Senátor Vladimír Dryml... 40 Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kohout... 40 Senátor Vladimír Dryml... 41 Senátor Jaromír Strnad... 42 Senátor Miroslav Nenutil... 42 II

8. Návrh senátního návrhu zákona senátorů Petra Víchy, Jiřího Bise a Pavla Eyberta, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (senátní tisk č. 182)... 42 Senátor Jiří Bis... 42 Senátor Ivo Bárek... 43 Senátor Petr Šilar... 45 Senátorka Eva Syková... 45 Senátor Pavel Eybert... 47 Senátor Jiří Bis... 48 Senátor Petr Vícha... 49 Senátorka Eva Syková... 49 Senátor Ivo Bárek... 49 Senátor Miloš Vystrčil... 50 Senátorka Eva Syková... 51 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.... 51 Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka... 51 Senátor Pavel Eybert... 51 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.... 52 Senátorka Eva Syková... 52 Senátorka Eva Syková... 53 Senátor Miloš Malý... 53 Senátorka Milada Emmerová... 54 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková... 55 Senátor Miloš Vystrčil... 55 Senátor Hassan Mezian... 56 Senátor Petr Vícha... 57 Senátor Jaroslav Kubera... 57 Senátor Jaroslav Kubera... 58 Senátor Ivo Bárek... 59 Senátorka Eva Syková... 59 Senátor Ivo Bárek... 59 Senátor Ivo Bárek... 59 Senátor Ivo Bárek... 60 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch.... 60 9. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 194)... 60 Senátor Jaroslav Doubrava... 60 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.... 61 Senátorka Dagmar Terelmešová... 61 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch.... 62 Senátor Pavel Lebeda... 62 Senátor Petr Vícha... 64 Senátor Jiří Čunek... 64 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach... 65 Senátor Miroslav Krejča... 66 Senátor Jiří Čunek... 66 Senátor Vladimír Dryml... 67 Senátor Radko Martínek... 68 III

Senátor Jaroslav Doubrava... 68 Senátorka Dagmar Terelmešová... 69 Senátor Jaroslav Doubrava... 70 10. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 195)... 70 Senátor Pavel Lebeda... 70 Senátorka Dagmar Terelmešová... 71 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach... 72 Senátor Jaroslav Doubrava... 73 Senátor Petr Vícha... 73 Senátor Jaroslav Sykáček... 74 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach... 75 Senátor Pavel Lebeda... 75 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.... 76 Předseda Senátu Milan Štěch... 76 Senátor Jaroslav Zeman... 77 Senátor Jiří Šesták... 77 Senátor Jaroslav Doubrava... 78 Senátor Vladimír Dryml... 78 Senátor Radko Martínek... 79 Senátor Jiří Šesták... 79 Senátorka Alena Dernerová... 80 Senátor Pavel Eybert... 80 Senátor Miloš Vystrčil... 80 Senátor Pavel Lebeda... 81 Senátorka Dagmar Terelmešová... 81 11. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 196)... 82 Senátor Miroslav Krejča... 82 Senátor Ivo Bárek... 85 Senátor Pavel Lebeda... 85 Senátor Jaroslav Sykáček... 87 Senátorka Marta Bayerová... 87 Senátor Jan Horník... 88 Senátorka Dagmar Zvěřinová... 88 Senátor Zdeněk Berka... 89 Senátor Vladimír Dryml... 89 Senátor Miroslav Krejča... 90 Senátor Jiří Čunek... 90 Senátor Vladimír Dryml... 91 Senátor Ivo Bárek... 91 12. Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2014 (senátní tisk č. 199)... 92 IV

Senátor Jiří Lajtoch... 92 13. Návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 126/... 93 Senátor Miroslav Nenutil... 93 Předseda Senátu Milan Štěch... 93 V

Těsnopisecká zpráva z 17. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 18. prosince 2013 (Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené paní senátorky, páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 17. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 4. prosince 2013. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Jaromír Jermář, Eliška Wagnerová, Miluše Horská, Petr Gawlas, Petr Bratský, Josef Řihák a Daniela Filipiová. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. Nyní podle 56 odst. 3 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 17. schůze Senátu byli senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Ptám se, zda někdo má připomínky k tomuto návrhu. Žádné připomínky nevidím, můžeme tedy přistoupit k hlasování, které zahájíme znělkou. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 17. schůze Senátu byli senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 1 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Ověřovateli této schůze Senátu byli tedy určení senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 17. schůze Senátu. Verze pořadu, která vám byla rozdána do lavic, obsahuje návrhy na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru. Ptám se, zda je nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze. Mám přihlášeného pana předsedu klubu senátora Petra Šilara. Senátor Petr Šilar: Dobré ráno, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si navrhnout, abychom zařadili na program dnešního jednání návrh usnesení našeho výboru pro evropské záležitosti. Jedná se o usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2013 o výsledcích summitu ve Vilniusu a o budoucnosti Východního partnerství zejména s ohledem na Ukrajinu. Víme, že 1

jsme o tom jednali na minulé schůzi Senátu, ale od té doby došlo k posunu jednání i Evropské unie. Navrhuji proto, aby tento bod byl zařazen do dnešního jednání. S tím, že si dovoluji navrhnout, aby to byl bod č. 3 po bodu č. 2, kdy bude informace vlády ČR o pozicích vlády na jednání Evropské rady. V případě, když by tento bod byl zařazen, tak samozřejmě návrh usnesení evropského výboru vám bude okamžitě rozeslán. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji také. Ptám se, zda je ještě nějaký další návrh na změnu pořadu. Nevidím. My tedy budeme hlasovat o návrhu, jak ho přednesl pan senátor Šilar. Musím svolat k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan senátor Petr Šilar, a to zařadit jako bod č. 3 návrh usnesení VEU k jednání summitu ve Vilniusu. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 2 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 42, proti byli 2. Návrh byl přijat. Můžeme tedy hlasovat o celém programu schůze, tak jak byl předložen Organizačním výborem, doplněný o předešlé hlasování. Zahajuji (nyní už bez znělky) hlasování o programu dnešní schůze. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 3 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Máme na pořadu dnešní schůze žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudců Ústavního soudu. Protože u tohoto bodu bude přítomen prezident České republiky, vyčkáme jeho příchodu a poté se budeme věnovat tomuto bodu. Vážené paní senátorky, páni senátoři, přichází prezident České republiky. Prosím, povstaňte. Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane prezidente, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté. Nyní projednáme bod, kterým je 1. Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudců Ústavního soudu (Prof. JUDr. Jan Musil, CSc., JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc.) (senátní tisk č. 190) Navrhuji, abychom podle 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí Prof. JUDr. Jana Musila, CSc. a JUDr. Ing. Jiřího Zemánka, CSc. na našem dnešním jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat. 2

Aktuálně je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí návrhu je 35. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V hlasování č. 4 registrováno 68, kvorum 35, pro návrh 67, proti nikdo. Návrh byl schválen. Tuto žádost o projednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 190. Nyní prosím pana prezidenta republiky Miloše Zemana, aby nás seznámil se svým návrhem. Prezident ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, budu velice stručný, protože předpokládám, že s životopisem kandidátů jste se již seznámili na jednotlivých výborech, které jejich kandidaturu projednávaly. Chtěl bych proto říci jenom několik slov jednak k oběma kandidátům a jednak obecně k výběru ústavních soudců. Pokud jde o profesora Musila, myslím si, že ho nemusím představovat. Je to člověk, který svým hlasováním prokázal odvahu v řadě sporných záležitostí, nebyl to ten, kdo se automaticky připojuje k hlavnímu proudu, což je samozřejmě vždycky pohodlnější, a dokázal své stanovisko vždy logicky argumentovat. Pokud jde o Jiřího Zemánka, tak doufám, že přítomní novináři mě neobviní z nepotismu, protože tato jména jsou si pouze přibližně podobná, ale to, co je podstatnější, je, že je to špičkový specialista na evropské právo, a pokud vím, ve struktuře Ústavního soudu takového specialistu dosud postrádáme. A vy dobře víte, že s postupující integrací Evropské unie dochází k tomu, že evropské právo se neustále vyvíjí, že je nutné přijímat harmonizační normy a že je vždy dobré, když v případě sporů v Ústavním soudu takový odborník bude zasedat. Pokud jde o obecnou část, jsem si vědom námitek, že profesor Musil je navrhován do druhého funkčního období. Není to žádná novinka, něco podobného se stalo v případě Pavla Rychetského. Chtěl bych se vyrovnat s protiargumentem, že to, že někdo je navrhován pro druhé funkční období, to politicky zavazuje k vděčnosti navrhovatelům. Já sám jsem bohužel neměl tu čest se s profesorem Musilem osobně setkat, ale chtěl bych konstatovat, že tento argument je podle mého názoru urážkou osobnosti integrity jakéhokoliv kandidáta. Takže, jestliže někdo kandiduje do druhého funkčního období, tak rozhodně ne z vděčnosti, ale proto, že v prvním období dokonale splnil svoji roli. A teď mi dovolte poslední poznámku. Plně jsem respektoval vaše rozhodnutí odmítnout doktora Sváčka, protože podobně jako prezident není automat na podpisy, ani Senát, jak dobře víte, není automat na schvalování všech návrhů prezidenta. Doktor Sváček, jak víte, byl tehdy doporučován oběma předsedy současným i bývalým Soudcovské unie. Nebojte se, potřetí ho opravdu nenavrhnu. Ale ten problém zůstává. Zůstává v tom, že bychom v Ústavním soudu potřebovali alespoň jediného člověka, který je bytostně spojen s každodenní soudcovskou praxí, s tím šedivým, nudným a trvalým procesem, že bychom potřebovali člověka, který soudil na řadě úrovní, protože je skvělé, máme-li v Ústavním soudu akademiky, profesory, pedagogy, ale na druhé straně onen dopad, dotyk se všedním soudcovským životem je něco, co tam stále chybí. Chtěl bych vám navrhnout spolupráci při výběru takového kandidáta, a to zejména s ústavně-právním výborem, jako specializovaným výborem vašeho Senátu. Protože tady se opravdu nejedná o konkrétní jména, tady se jedná o to, že v Ústavním soudu by měl být i člověk, který prošel všemi stupni soudcovské praxe a má tuto životní zkušenost. A samozřejmě, když jsem teď byl na sjezdu Advokátní komory, tak zazněl i názor, že v Ústavním soudu by měl zasedat i 3

advokát. Rád bych se právě s vaším ústavně-právním výborem poradil i o tomto námětu. Kolegyně a kolegové, závěrem to nejdůležitější. Protože se v tomto roce patrně vidíme naposled, dovolte mi, abych vám ze srdce popřál šťastné a bohaté Vánoce, bujarou oslavu Nového roku a samozřejmě klid a pohodu pro vaši práci v celém roce následujícím. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.) Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane prezidente. I my vám přejeme, abyste prožil klidné, spokojené a šťastné vánoční svátky a do nového roku hlavně pevné zdraví a mnoho úspěchů ve vaší náročné práci. Žádostmi na vyslovení souhlasu se zabýval výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 190/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Homolka. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 190/1 a 190/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane předsedo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážený pane prezidente České republiky, vážený pane předsedo Senátu Parlamentu České republiky, vážené dámy senátorky, vážení pánové senátoři, dovolte mi, abych i já byl stručný a připomněl to základní, zejména z legislativního procesu. To znamená, že před námi skutečně je k projednání žádost pana prezidenta České republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudců Ústavního soudu pana Prof. JUDr. Jana Musila, CSc., a pana JUDr. Ing. Jiřího Zemánka, CSc. Tisk nám byl předložen do horní komory českého Parlamentu 11. 11. 2013, z čehož nám plyne lhůta k projednání do 10. ledna 2014. Sestava výboru byla zmíněna. Vážený pane předsedo Senátu, jako obvykle i dnes připomenu znění Ústavy České republiky, tj. inkriminovaného článku 83 odst. 3, hlava čtvrtá týkající se právě Ústavního soudu a volby soudce Ústavního sudu. Tento odstavec zní přesně: Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání. Jako obvykle nám z toho pramení čtyři atributy, kterými jsme se zabývali, to znamená, neměl by být soudně trestán, věk přes 40 let a absolvent právnické fakulty české univerzity a desetiletá právnická praxe jako minimum. U pana Prof. JUDr. Jana Musila, CSc., je zřejmé. On má za sebou soudcovskou praxi jako soudce Ústavního soudu České republiky, to znamená, že od té doby nenastaly žádné skutečnosti, které by měly zpochybnit jeho bezúhonnost, takže splňuje požadavky, resp. kritéria, která jsem před chvilkou zmínil. A podle mého názoru on své kvality osvědčil jako soudce Ústavního soudu, a tak, jak ho znám z předchozí praxe, i předtím, když ještě soudcem Ústavního soudu nebyl. Pokud jde o pana JUDr. Ing. Jiřího Zemánka, CSc., on absolvoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1974, právnická praxe ihned po skončení fakulty a trvá až dosud, to znamená 40 let. A naváži zde i na slova váženého pana prezidenta České republiky specializace tedy skutečně na obor evropské právo je velmi nutná i pro Ústavní soud České republiky. 4

Pokud jde o průběh 25. schůze našeho ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu České republiky, na začátku vystoupila paní ředitelka odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky paní JUDr. Dana Římanová. Přednesla vyjádření pana prezidenta a vždy po stručných představeních kandidátů proběhly rozpravy. Jako zpravodaj našeho výboru jsem u obou kandidátů po ukončených rozpravách konstatoval, že každý z obou kandidátů, tedy oba z obou, splňuje podmínky stanovené Ústavou České republiky pro kandidáty na funkci soudce Ústavního soudu, a jako obvykle jsem navrhl tajné hlasování, které bylo schváleno. Pokud jde o výsledek tajných voleb, pan JUDr. Zemánek získal plný počet hlasů, tzn. sedm ze sedmi, pan Prof. Musil nezískal jeden hlas, to znamená, získal ze sedmi hlasů šest pro to, aby byl i nadále soudcem Ústavního soudu. Nakonec jsme schválili usnesení, které máte před sebou. Jako garanční zpravodaj v tomto roce opětovně konstatuji procesně, že se postup Senátu bude řídit jako vždy paragrafem 140 jednacího řádu Senátu Parlamentu České republiky, k vyslovení souhlasu se jmenováním soudce Ústavního soudu je potřeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů a podle přílohy č. 2 senátního volebního řádu hlasuje Senát většinovým způsobem v tajném hlasování. Závěrem si pouze dovolím zmínit, že při předchozích volbách kandidátů na soudce Ústavního soudu na plenárních zasedáních Senátu jsme vždy hlasovali o způsobu hlasování podle 71 odst. 2 jednacího řádu Senátu, vždy pak došlo k tajnému hlasování, které je ostatně naprosto logické. Vzhledem k tomu doporučuji, abychom tedy postupovali tak, jak jsem zmínil. A dovolte mi zcela závěrem konstatovat: Obě usnesení, to znamená jako první naše, tedy usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu České republiky, které nese č. 118, je z 25. naší schůze konané dne 26. listopadu 2013 a říká zejména, že výbor I. konstatuje, že předložené doklady a listiny potvrzují, že pan Prof. JUDr. Jan Musil, CSc., splňuje podmínky stanovené Ústavou České republiky pro kandidáty na funkci soudce Ústavního soudu; II. na základě tajného hlasování doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas se jmenováním Prof. JUDr. Jana Musila, CSc., soudcem Ústavního soudu; III. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidáta soudcem Ústavního soudu hlasoval tajně; IV. určuje zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla; V. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Navazující usnesení s č. 119 říká prakticky totéž, ale přečtu ho: Výbor I. konstatuje, že předložené doklady a listiny potvrzují, že pan JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc., splňuje podmínky stanovené Ústavou České republiky pro kandidáty na funkce soudce Ústavního soudu; II. na základě tajného hlasování doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas se jmenováním pana JUDr. Ing. Jiřího Zemánka, CSc., soudcem Ústavního soudu; III. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidáta soudcem Ústavního soudu hlasoval tajně; 5

IV. určuje zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla; V. pověřuje téhož coby předsedu ústavně-právního výboru, aby s tímto usnesením seznámil pana předsedu Senátu Parlamentu České republiky, což jsem ihned učinil. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné návrhy a můžete se pak samozřejmě vyjádřit na konci rozpravy. Nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice panu senátorovi Václavu Homolkovi. Senátor Václav Homolka: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážený pane prezidente, vážené senátorky, vážení senátoři. Omezím se pouze na usnesení našeho výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor po úvodním slovu předsedy výboru senátora Marcela Chládka, po odůvodnění JUDr. Václavem Pelikánem, ředitelem odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky, po zpravodajské zprávě senátora Václava Homolky, po vystoupení Prof. JUDr. Jana Musila, CSc., JUDr. Ing. Jiřího Zemánka, CSc., a po rozpravě I. projedná senátní tisk č. 190, seznámil se s doklady a listinami, které ověřují splnění zákonných podmínek pro účely nominačního procesu v souladu s 140 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu; II. konstatuje, že navrhovaní kandidáti splňují všechny zákonné předpoklady pro výkon funkce soudce Ústavního soudu; III. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas se jmenováním Prof. JUDr. Jana Musila, CSc., a JUDr. Ing. Jiřího Zemánka, CSc., soudci Ústavního soudu; IV. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidátů na soudce Ústavního soudu v souladu s 71 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, hlasoval tajně; V. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 190 na schůzi Senátu Parlamentu České republiky senátora Václava Homolku. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore. A nyní otevírám rozpravu. Tak, jak je obvyklé, na úvod této rozpravy udělíme slovo kandidátům. Prosím pana Prof. JUDr. Jana Musila, CSc., aby se ujal slova. Jan Musil: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, ctěné paní senátorky a páni senátoři, dámy a pánové. Předstupuji před Senát Parlamentu České republiky jako kandidát na funkci ústavního soudce s vědomím velké odpovědnosti. Mám za sebou celoživotní profesní dráhu právníka, vysokoškolského učitele a desetiletí předchozí výkon mandátu funkce na Ústavním soudu. Za tuto dlouhou dobu jsem poznal stovky zákonů a tisíce paragrafů našich i zahraničních a seznámil jsem se s postupy aplikace a interpretace práva. Avšak já vám chci nabídnout, kromě znalostí paragrafů, ještě něco navíc, totiž svou životní osobní zkušenost s použitím a fungováním práva. Měl jsem unikátní příležitost seznámit se nejen s literou a s výkladem právních norem, ale také s tím, jak právo žije ve společenské realitě. Jak se rodí 6

v zákonodárném procesu, jak ovlivňuje chování lidí a jejich životní osudy, jak je právo dodržováno nebo naopak porušováno, jak je aplikováno a prosazováno v činnosti státních orgánů, ve správě věcí veřejných a v soudnictví. Co jsem z tohoto poznání vytěžil a co bych mohl a chtěl využívat a předávat i nadále. Poznal jsem především, jak křehké a nedokonalé je toto juristické dílo. Jak je právo, ostatně jako každý lidský výtvor, plné chyb, mezer a rozporů. Poznal jsem také, že přes všechny kontrolní a opravné mechanismy dochází k pochybením při aplikaci práva, k vadným rozhodnutím soudů, správních orgánů a dalších orgánů veřejné moci. K nezákonným a protiústavním zásahům do práv a svobod občanů. Získal jsem zkušenost s tím, že ani formálně korektní přístup nemusí vést ke spravedlivému výsledku, že existuje i něco, co se nazývá přepjatý formalismus při aplikaci práva, jež ve skutečnosti může znamenat maskované bezpráví. Má zkušenost mě utvrdila v poznání, že ochrana lidských práv a svobod musí spočívat především v ochraně jednotlivého a z povahy věci slabého občana před silnou mocí státu a jeho orgánů. Nejde však jen o vliv veřejné, převážně státní a politické moci. Život občana jednotlivce není determinován pouze mocí státní, ale samozřejmě také expanzivní mocí hospodářskou, která, ačkoliv by měla vytvářet podmínky pro důstojný lidský život, může také jako vedlejší produkt způsobovat mnoho neštěstí. Ekonomická moc, není-li přijatelným způsobem kontrolována, může ničit životní prostředí, poškozovat lidské zdraví, nevratně vyčerpávat přírodní zdroje, může jiné lidi ožebračovat a vrhat do beznaděje. Právo a státní orgány, včetně Ústavního soudu, by neměly těmto asociálním projevům jen trpně přihlížet. Jsem přesvědčen o tom, že v moderní době je jedním z poslání práva bránit extrémní bezohlednosti silných a mocných a chránit před nimi lidi slabé, handicapované a bezmocné. Proto jsem v dosavadním působení soudce Ústavního soudu kladl silný akcent na ochranu základních sociálních práv, která jsou zakotvená i v našich ústavních předpisech. Sociální práva se sice zařadila do katalogu lidských práv až v době historicky zcela nedávné. To však podle mě neznamená, že by snad měla být podřadná, že by to měla být práva třetí nebo čtvrté kategorie. Naopak se domnívám, že existence sociálních práv plní nezastupitelnou a obecně prospěšnou roli, totiž garantovat lidsky snesitelný a důstojný život pro jednotlivce a pro celé společenství a tím předcházet vzniku hlubokých sociálních otřesů a násilných konfliktů, které v historii mnohdy končívají krveprolitím. Právo také má zajistit jistý minimální standard bezpečí, v němž mohou občané žít bez neustálých obav o svůj život, zdraví, majetek, o svou existenci. Právo má každého člověka vést nejen ke vznášení nároků a požadavků na jiné lidi, k vyžadování zvláštních privilegií a ohledů vůči jednotlivci jako nositeli práv. Právo má také utvářet vědomí odpovědnosti, má každému také připomínat plnění jeho zákonných povinností, respekt k právům jiných, příkaz ohleduplnosti a úcty ke společenským a individuálním zájmům spoluobčanů. Nepatřím osobně k příznivcům snah o neustálé oslabování role státu, o privatizaci justice, o jakýsi outsourcing výkonu spravedlnosti na privátní subjekty. Pokud jde o můj obor trestního práva, na něž jsem se celoživotně specializoval, byl jsem vždy přesvědčen o toliko pomocné roli trestní represe, jež má být uplatňována až jako poslední prostředek ultima ratio, selžou-li jiné nástroje, a to způsobem uměřeným a humánním. Ve své dosavadní činnosti ústavního soudce jsem se snažil dodržovat všeobecně uznávaný princip ústavního soudnictví, totiž princip zdrženlivosti a vědomého sebeomezení soudní moci. Ani Ústavní soud se nemá, podle mého 7

názoru, vlamovat do těch sfér života, které jsou doménou jiných oblastí lidského počínání. Nemá nahrazovat ani svět politiky. Tento svůj názor jsem zřetelně vyjádřil v několika svých odlišných stanoviscích k některým nálezům ÚS, například ve známé kauze poslance Melčáka spojené se zrušením vyhlášených voleb do Poslanecké sněmovny, nebo v kauze úpravy výše starobních důchodů v nejvyšších příjmových skupinách. Ačkoli jsem vzděláním a profesí právník, snažil jsem se nepodlehnout rozšířeným, ale mylným představám o všemocnosti práva, o jeho spasitelné roli jako léku na všemožné neduhy lidstva. Chování lidí a osudy společnosti jsou ovlivňovány mnoha faktory, z nichž většina není právem ovlivnitelná buď vůbec, nebo je ovlivnitelná jen částečně. Myslím si, že právník, soudce či advokát by neměli aspirovat na to, aby byli hybateli lidských osudů a lidských dějin. Jejich role je skromnější, přitom však nepominutelná. Je omezena na ty kolizní oblasti lidské existence, v nichž se střetávají závažné individuální a společenské zájmy, které nelze všechny zároveň uspokojit, nýbrž některým z nich je třeba dát přednost. Pro řešení těchto střetů kolidujících hodnot je zapotřebí nalézt rozumné a většinově akceptovatelné východisko v podobě právní normy, kterou je nutno dodržovat. Zákonodárce, právo a právník by měli usilovat o to, aby se lidské chování řídilo jasnými a předvídatelnými pravidly, jejichž dodržování je poté vynucováno. Taková role práva a právníků je sice skromnější než role příslovečných ředitelů zeměkoule, je však podle mého mínění velmi důležitá a záslužná. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že právo, a zejména pak právo ústavní, má ztělesňovat, reflektovat nejcennější civilizační hodnoty a fundamentální principy, na nichž je společnost schopna se domluvit. Ty se dnes nazývají nezadatelnými lidskými právy a svobodami, a právě jejich dodržování má dodávat občanovi pocit jistoty, pocit vlídného a důstojného prostředí pro život. Uchoval jsem si tuto víru v tuto pozitivní misi zákonů a práva. Je to právě ústavní soudnictví, které má poměřovat dopad a výsledky fungování legislativní, exekutivy a justice měřítkem bazálních právních principů zakotvených v ústavě a v mezinárodních normách, a tam, kde zjistí porušení a anomálie, má zjednat nápravu. Moje dosavadní profesní životní zkušenost mě přesvědčuje, že český Ústavní soud je prospěšným nástrojem, jehož místo v demokratickém systému je nezastupitelné. Respekt, jemuž se ÚS těší v očích české veřejnosti, je nepochybně zavazující i do budoucna. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl bych vás ujistit, že k funkci ústavního soudce chci i nadále přistupovat s plnou vážností a odpovědností. Pokládám za samozřejmé, že k atributům ústavního soudce patří nejen odborná a profesní zdatnost, ale též úcta ke spoluobčanům a k jejich demokratickým institucím, víra ve spravedlnost, pokora před vyššími mravními principy. O toto vše, dáte-li mi svou důvěru, bych chtěl usilovat i nadále. Dámy a pánové, děkuji vám za vaši pozornost. (Potlesk.) Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane profesore. Nyní prosím o vystoupení pana doktora Ing. Jiřího Zemánka. Jiří Zemánek: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové, dovolím si vás nechat nahlédnout do mých názorů, které pokládám za relevantní pro výkon funkce soudce ÚS. Věci týkající se mého předchozího profesního působení máte 8

ve svých podkladech. Tam si, prosím pěkně, opravte pouze jednu věc. To je moje fotografie, kterou, jak jsem zjistil včera, patrně vzala univerzita z nějakého starého archívu. Jsem to já, ale nebylo mým záměrem dělat se mladším a hezčím. Bohužel, nemohl jsem to ovlivnit. Před časem v prostorách Senátu a Poslanecké sněmovny se konala konference, letos v květnu, u příležitosti 20. výročí přijetí české Ústavy. Byla to pozoruhodná akce. Jistě tam mnozí z vás byli přítomni. Já si dovolím připomenout jenom to, že tam se vzpomnělo na to, že v době přijetí ústavy neproběhla celospolečenská debata o jejím obsahu a významu. Nebyl čas. Byly to pohnuté chvíle. Ústava trpí od té doby určitým deficitem demokracie, řekněme, který by byl dán debatou, kdyby bývala mohla proběhnout. S tímto deficitem bojuje ÚS, ale konec konců všechny ústavní orgány celou dobu. Myslím, že ÚS dosud úspěšně si počínal v tom, hlídat jakousi rovnováhu mezi žádoucím pohybem společenského provozu a stabilitou, kterou musí ústava zajišťovat. Ovšem ústava není klidným přístavem, kde by večer v krčmě hrála mandolína. Je to spíš kormidlo zaoceánského parníku naší společnosti, které neovládá ÚS, ale celá ústavní reprezentace, a úlohou ÚS je hlídat ta navigační pravidla. Úspornost, kterou naše ústava vykazuje, úspornost ve smyslu stručnosti, je a není výhodou. Rozhodně nesmí být pokládána za prostor pro jakékoli ohýbání ústavy. Měla by být naopak příležitostí k naplňování hodnotového obsahu norem tak, jak se v průběhu doby společnost vyvíjí. Ústava není stav. Ústava je proces. Při tom dotváření, a nikoliv mechanickém aplikování ústavy, by měly být dbány zásady, které jsou běžné u všech ústavních soudů v Evropě. To znamená zdrženlivost vůči ostatním aktérům politického provozu. Tady si myslím, že ÚS prokázal tuto schopnost. Uvedu příklad. Vezměme Lisabonskou smlouvu a významný nález, který ÚS učinil, kde se pouze praví, aby kompenzace ztráty, kterou utrpí Česká republika přijetím Lisabonské smlouvy ve smyslu přenosu dalších kompetencí, aby ta kompenzace byla zajištěna především cestou především změny jednacích řádů parlamentů, to doporučil, a nikoli uložil jako podmínku ratifikace. Například třeba od německého ÚS, kde tomu bylo jinak. Čili určitá zdrženlivost má vést k podpoře vzájemného respektu mezi ústavními orgány. A to je jedna z hlavních úloh ÚS. Na tom bych se chtěl podílet. Naše ústava je sice nadále ústavou svrchovaného národního státu, ale už ne jenom. Jsme v kontextu evropském, a ten se nutně projevuje při jakémkoli přístupu k jednotlivým otázkám, jež je třeba řešit. Ten přístup se zatím zdál být spíše ochranářským, ochranným, bezpečnostním, abych tak řekl, pokud jde o zachování konzistence ústavního pořádku. To je naprosto v pořádku. Ale zároveň bychom také měli umět ústavu aplikovat tak, dotvářet tak, aby umožnila České republice zhodnocení vlastní svrchovanosti v rámci integračního procesu sjednocování Evropy. Zhodnocení je něco jiného než pouze obrana proti vnějším zásahům. Toho bych se rozhodně nebál, takovéto interpretace. Já přicházím z jiného prostředí, tedy z prostředí akademického, což mimo jiné znamená, že jsem zvyklý na to, že většina nemusí mít vždycky pravdu. Ona ji tedy prosadí, ale dlouhodobě viděno, i menšinový názor může získat vrchu, abych tak řekl. To v ÚS funguje v rámci tak zvaných disentů, zvláštních, tedy separátních vod, a ani toho bych se nebál v případě potřeby využít. Viz kauzu slovenské důchody 17, o které se hodně mluvilo, kde bohužel snad jediný velký karambol, kterého se ÚS dopustil v poslední době - jeden ze soudců, který už dříve uplatnil odlišné stanovisko, nakonec se prosadilo cestou legislativní změny v zákoně o sociálním pojištění. 9