Mgr. Petra Bartošková. listopad Informační podklad č Obsah:

Transkript

1 Informační podklad k zákonnému opatření Senátu, kterým se mění zákon 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Mgr. Petra Bartošková listopad 2013 Informační podklad č Obsah:

2 2 Obsah Shrnutí zákonné úpravy obsažené v zákonném opatření...2 Odůvodnění neodkladnosti přijetí zákonného opatření...2 Způsob projednávání obdobného právního předpisu na úrovni Poslanecké sněmovny...2 Dosavadní projednávání právní úpravy pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v Senátu...3 Shrnutí zákonné úpravy obsažené v zákonném opatření Přijetím zákonného opatření došlo ke změně 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, když se vyměřovací základ pojistného státních pojištěnců zvýšil z původní částky Kč na částku Kč. Odůvodnění neodkladnosti přijetí zákonného opatření Předseda vlády v demisi Jiří Rusnok zdůvodnil nutnost přijetí zákonného opatření neutěšenou situací veřejného zdravotního pojištění, která je důsledkem trendů posledních let fungování ekonomiky. V důsledku těchto subjektivních (nižší zaměstnanost, nerostoucí či klesající mzdy) i objektivních faktorů (měnící se věková struktura populace, dokonalejší medicínské prostředky) systém veřejného zdravotnictví vyžaduje stále větší příjmy, a tudíž výdaje do poskytování zdravotnických služeb. V minulosti se ve zdravotním pojištění nashromáždily určité finanční rezervy, v současnosti jsou však rezervy finančních pojišťoven, včetně VZP vyčerpány. V letech končilo jejich hospodaření v deficitech o objemu 5-7 mld. Kč. Na konci roku 2013 předpokládají zdravotní pojišťovny v systému finanční propad (tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji) okolo 8 mld. Kč, o rok později pak o další tři miliardy. Vláda se tak podle vyjádření předsedy vlády v demisi snažila předložením zákonného opatření zmírnit naléhavost situace, v případě nepřijetí zákonného opatření by se dala očekávat další eskalace problémů českého zdravotnictví. Neodkladnost je zdůvodněna faktem, že případné nepřijetí zákonného opatření Senátem by omezilo dostupnost zdravotní péče pro státní pojištěnce. Předseda vlády v demisi zmínil také často navrhované řešení situace formou přijetí zákonného opatření v otázce poplatků ve zdravotnictví, zde však podle názoru vlády není dostatečný politický konsensus tak jako v otázce zvýšení základu pojistného státních pojištěnců, nezbytný pro přijetí zákonného opatření. Způsob projednávání obdobného právního předpisu na úrovni Poslanecké sněmovny Otázka zvýšení vyměřovacího základu pojistného státních pojištěnců nebyla v uplynulém volebním období projednávána. K jeho valorizaci došlo naposledy v roce 2009, s účinností

3 3 pro rok V souvislosti se zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění byl v Poslanecké sněmovně projednáván pouze senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve smyslu úpravy podmínek pro osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně zaměstnanci a samostatná výdělečná činnost pro ně není hlavním zdrojem příjmů a úpravy splatnosti doplatku rozdílu mezi zálohami a skutečnou výši pojistného (sněmovní tisk 168, 6. volební období 1 ). Druhá novela zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění týkající se otázky maximálního vyměřovacího základu (sněmovní tisk 600, 6. volební období 2 ) nebyla přijata. Dosavadní projednávání právní úpravy pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v Senátu Garančním výborem tohoto zákonného opatření byl určen výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a návrh byl projednán také ústavně-právním výborem. Za garanční výbor vystoupil zpravodaj návrhu zákonného opatření senátor Miloslav Janeček a uvedl usnesení garančního výboru, který doporučil Senátu schválit návrh zákonného opatření ve znění pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru, který obsahoval pouze legislativně-technickou opravu chybně uvedeného čísla zákona. Zpravodaj ústavně-právního výboru senátor Vladimír Plaček přednesl stanovisko ústavně-právního výboru, který také doporučil návrh zákonného opatření chválit ve znění pozměňovacího návrhu. Senátorka Milada Emmerová (ČSSD) připomněla odpovědnost státu, vlády a ministerstva zdravotnictví za kvalitu zdravotní péče a nutnost kontroly hospodaření nemocnic, bez ohledu na jejich právní formu. Všechna zařízení, která čerpají prostředky z veřejného zdravotního pojištění by měly podléhat veřejné kontrole, zejména s ohledem na skutečnost, že dozorčí rady nemocnic svou kontrolní úlohu neplní dostatečně. K nestabilní situaci ve zdravotnictví přispívá i trh zdravotních pojišťoven, kdy pojišťoven by mělo být méně, nejlépe pouze jedna. Příčinou rozdílné situace u pojišťoven je i rozdílný vztah k demografické situaci, kdy VZP má nejvíce pojištěnců (přes 60 %), a to především z kategorie seniorů a dětí, což jsou skupiny nejnáročnější na objem poskytované péče. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) upozornil v rozpravě na rozpor mezi slovy předsedy vlády v demisi týkajících se zákonného opatření na téma zdravotní poplatky, kdy v minulosti hovořil o řešení formou předložení tohoto tématu v nově zvolené Poslanecké sněmovně a jeho bezproblémovém přijetí do konce roku, zatímco v Senátu argumentoval chybějícím 1 Dostupný z: 2 Dostupný z:

4 4 politickým konsensem na toto téma. Zmínil také nutnost respektování rozdílů mezi jednotlivými nemocnicemi a jejich hospodářskými výsledky, kdy není možné, aby kladně hospodařící nemocnice podléhaly stejným opatřením jako nemocnice se zápornými výsledky. Kubera dále zmínil nutnost přijetí obou opatření (tj. pojistné i zdravotnické poplatky), protože samo zvýšení pojistného nic neřeší a dopadá pouze na poplatníka daně. Následně v obecné rozpravě vystoupila senátorka Daniela Filipiová (ODS) podle které nikde na světě nepomohlo vyřešit problém ve zdravotnictví tím, že se do systému zdravotnictví přivedlo více peněz. Nutná je reforma, která přinutí jednotlivá zdravotnická zařízení spořit a posílí pravomoci zdravotních pojišťoven z hlediska kontroly výdajů jednotlivých zdravotnických zařízení. Nezbytné je rušení malých nemocnic s nevytíženými lékaři a naopak posílení zdravotnického personálu ve velkých nemocnicích. Senátorka zmínila také statistiku spoluúčasti pacienta na zdravotní péči, která u nás činí 17 %, na Slovensku 32 % a v Rakousku 30 %. Zrušení poplatků by ve zdravotnickém systému odčerpalo dalších 7 miliard korun. Senátorka Alena Dernerová (bez pol. přísl.) zmínila, že za situace, kdy na jedné straně existuje úhradová vyhláška a na druhé straně došlo ke zvýšení DPH, není možné v nemocnicích ušetřit finanční prostředky. Problémem je odlišný režim fungování jednotlivých nemocnic, kdy nemocnice v právní formě akciových společností nemají povinnost poskytovat údaje a informace o svém hospodaření, které by napomohly k řešení problémů ve zdravotnictví. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) ve svém projevu připomněla, že české zdravotnictví poskytuje v poměru kvalita-finance nejefektivnější zdravotnictví na světě. Zmínila také podíly, které jdou z hrubého domácího produktu do zdravotnictví, v ČR je to 7,1 %, v Rakousku a okolních státech cca 11 %, USA až 17 %. V otázce reformy zdravotnictví jde o zachování poměru kvalita-zdravotní péče-efektivnost co nejdéle a v co nejlepším a nejpříznivějším poměru. Zajištění zdravotní péče je jedním ze základních práv občana a je povinností státu a společnosti ji pro občany zařídit. Zdravotnictví je do vysoké míry postaveno na neziskovém principu. Senátorka zdůraznila také právo na srovnatelnou zdravotní péči, kdy vyrovnání plateb považuje za záležitost, která musí být neodkladně řešena. K obecné rozpravě se vyjádřil předseda vlády v demisi Jiří Rusnok, podle kterého jsou otázky organizace a řízení zdravotnictví největší výzvou veřejné správy. Zdůraznil, že navrhované zákonné opatření nemá řešit aktuální problémy českého zdravotnictví, ale jde o opatření, které má zmírnit napětí ve financování veřejného zdravotního pojištění, a které musí být

5 5 následováno dalšími kroky přijetí nové úhradové vyhlášky a až následné schvalování zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven. Řešením je podle předsedy vlády v demisi nastavit rovné podmínky pro všechny aktéry ve zdravotnictví pacienty, poskytovatele služeb, zdravotní pojišťovny, dodavatele systému a další. Zpravodaj garančního výboru Miloš Janeček shrnul obecnou rozpravu, ve které vystoupilo sedm senátorů a senátorek a ve které v podstatě zazněl návrh schválit zákonné opatření ve znění pozměňovacího návrhu. Do podrobné rozpravy, která proběhla následujícího dne, tj. po uplynutí zákonné lhůty 24 hodin, se žádný ze senátorů a senátorek nepřihlásil a ani předseda vlády v demisi nevystoupil se závěrečným slovem. Předseda garančního výboru upřesnil postup hlasování o zákonném opatření ve znění pozměňovacích návrhů garančního a ústavně-právního výboru. Tyto pozměňovací návrhy byly v totožném znění (oba opravovaly špatně uvedené číslo zákona, na který je odkazováno (tj. zákona č. 362/2009 Sb.) přijaty a následně bylo přijato také zákonné opatření. Odůvodněním usnesení Senátu v Poslanecké sněmovně byli hlasováním pověřeni senátoři Milan Štěch a Alena Gajdůšková.

6 Hlasování Senátu Parlamentu ČR 1 z : schůze, 32. hlasování, / 9 - Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů schválit PŘÍTOMNO=59 NÁVRH BYL PŘIJAT JE TŘEBA=30 [A] ANO=51 [N] NE=0 [0] NEPŘÍTOMEN=22 [X] ZDRŽEL SE=8 [T] TAJNÝ HLAS Senátorský klub České strany sociálně demokratické A Miroslav Antl A Ivo Bárek A Zdeněk Berka A Zdeněk Besta A Jiří Bis A František Bublan A Jiří Dienstbier A Hana Doupovcová 0 Milada Emmerová 0 Lubomír Franc A Alena Gajdůšková A Petr Gawlas 0 Petr Guziana A Jan Hajda A Marcel Chládek A Miloš Janeček A Jaromír Jermář 0 Karel Kapoun A Karel Korytář A Jiří Lajtoch A Jan Látka X Pavel Lebeda A Miloš Malý 0 Radko Martínek A Antonín Maštalíř 0 Hassan Mezian A Miroslav Nenutil A Vladimír Plaček 0 Eva Richtrová 0 Josef Řihák A Božena Sekaninová A Jaromír Strnad A Radek Sušil A Jaroslav Sykáček A Eva Syková A Zdeněk Škromach A Milan Štěch A Josef Táborský 0 Dagmar Terelmešová A Martin Tesařík A Pavel Trpák A Petr Vícha A Dagmar Zvěřinová A Jan Žaloudík Senátorský klub Občanské demokratické strany A Petr Bratský X Pavel Eybert 0 Daniela Filipiová X Tomáš Grulich 0 Tomáš Jirsa X Tomáš Kladívko X Jaroslav Kubera X Jiří Oberfalzer A Milan Pešák A Zdeněk Schwarz A Přemysl Sobotka 0 Miroslav Škaloud 0 Veronika Vrecionová A Miloš Vystrčil 0 Jaroslav Zeman Klub pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí 0 Zdeněk Brož A Jiří Čunek A Miluše Horská A Stanislav Juránek A Miroslav Krejča A Libor Michálek 0 Tomio Okamura 0 Petr Šilar 0 Jan Veleba Senátorský klub SPOZ+KSČM+Severočech A Marta Bayerová A Jaroslav Doubrava 0 Vladimír Dryml A Václav Homolka 0 Jaroslav Palas A Jozef Regec Klub Starostové a Ostravak A Jan Horník A Luděk Jeništa X Leopold Sulovský 0 Jiří Šesták X Jaromír Štětina Nezařazení A Alena Dernerová 0 Eliška Wagnerová