Systémy správy bibliografických citací. Srovnání funkcionality.

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb Systémy správy bibliografických citací. Srovnání funkcionality. Bakalářská práce 2011 Jana Lukášková

Zadávací list 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Systémy správy bibliografických citací. Srovnání funkcionality zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne Podpis 3

Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi poskytli odbornou pomoc, dostatek informací o problematice daného tématu a byli mi oporou v nelehkých chvílích při zpracování bakalářské práce. Děkuji. 4

Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na systémy správy bibliografických citací z hlediska jejich funkcionality. Hlavním cílem je analýza a srovnání funkcionality pěti bibliografických systémů Citace.com, RefWorks, Delicious, CiteUlike a Connotea. Na základě stanoveného diagramu případu užití budou vymezena kritéria pro srovnávání systémů a na základě srovnávací analýzy budou vyhodnoceny výsledky, které povedou k doporučení kvalitních systémů. 5

Abstract Bachelor's dissertation is focusing on administration systems bibliographic citations in functioning point of view. The main target is analizing and comparing 5 bibliographic systems - Citace.com, RefWorks, Delicious, CiteUlike and Connotea. On the basis of specified diagram terms of use will be defined criteria for comparing the systems and on the basis comparing analysis will be evaluated results, which will lead to recommend quality systems. 6

1. Úvod... 9 2. Citování a bibliografické citace... 10 2.1. Význam citování... 10 2.2. Problém zvaný plagiátorství... 11 2.3. Zásady citování... 12 2.4. Obecná pravidla citování... 13 2.5. Bibliografická citace... 14 2.5.1. Soupis bibliografických citací a metody... 15 3. Mezinárodní normy pro citování... 16 3.1. Účel normy... 17 3.2. Pořadí údajů v bibliografické citaci... 17 4. Citační styly... 19 5. Bibliografické systémy správy... 20 6. Analyzované systémy správy... 21 6.1. Citace.com... 22 6.1.1. Funkcionalita systému Citace.com... 23 6.2. Delicious... 24 6.2.1. Funkcionalita systému Delicious... 25 6.3. Connotea... 26 6.3.1. Funkcionalita systému Connotea... 27 6.4. CiteUlike... 28 6.4.1. Funkcionalita systému CiteUlike... 28 6.5. RefWorks... 29 6.5.1. Funkcionalita systému RefWorks... 30 7. Srovnání funkcionality systémů správy... 32 7.1. Stanovení kritérií... 34 7.2. Srovnání systémů... 36 7.2.1. Srovnání systémů všeobecných kritérií... 37 7

7.2.2. Srovnání systémů funkčních kritérií... 38 7.3. Zhodnocení celkového výsledku analýzy... 41 8. Závěr... 43 Seznam obrázků... 433 Seznam tabulek... 43 Seznam použité literatury... 44 8

1. Úvod Během studií na středních či vysokých školách jsme se setkávali s předměty, ve kterých jsme měli zpracovávat různé seminární práce, přehledové práce či eseje. Pokaždé nám bylo připomínáno, že informační zdroje používané ve svých pracích máme citovat a vždy je uvádět. Učitelé a profesoři nás strašili s pojmem plagiátorství, který jsme často obměňovali s pojmem gladiátorství. Často jsme na tyto doporučení zapomínali a říkali si, že na to nikdo nepřijde. Ovšem v tomto směru jsme se velmi mýlili. Dnes již existuje celá řada systémů, které kontrolují obsah dokumentů a snadno se zjistí, zda-li se jedná o plagiát či ne. Proto je důležité neopomínat citovat dokumenty, které jsme použili při svém zpracování odborných dokumentů. Citování dokumentů je snadné, když si získáme zkušenosti v tomto směru a vygenerování citací ještě snadnější. Rozvojem ICT se na internetu začaly objevovat první systémy, které začaly zpracovávat bibliografické citace přes aplikační softwary. Momentálně se na internetu vyskytuje bezpočet systémů správy bibliografických manažerů, které účelně slouží k vytváření bibliografických citací. Mým posláním pro tuto bakalářskou práci je podat náhled na bibliografické manažery. Hlavním cílem bakalářské práce na téma Systémy správy bibliografických citací. Srovnání funkcionality. je zpracování srovnávací analýzy funkcionality softwarových aplikací, které jsou využívány pro správu bibliografických citací a záznamů informačních zdrojů. V dnešním informačním prostředí je na trhu spoustu softwarů, prostřednictvím kterých máme možnost vytvářet a spravovat bibliografické citace, které ušetří uživateli mnoho cenného času a nervů. Práce se zabývá významem citování, jeho zásadami a obecnými pravidly, kde bude poté následovat definice bibliografické citace. Dále uvádím mezinárodní normu a náhled jiných citačních stylů, které jsou používány. Zpracování bibliografických citací stále patří mezi nelehkou činnost, protože nevíme, jaké údaje přesně vkládat anebo je vkládáme špatně či nepřesně. Proto je vcelku důležité seznámit čtenáře s problematikou citování. Další bodem popsaným v bakalářské práci je vysvětlení bibliografického manažeru, systému správy, kde pomalým přechodem se začneme seznamovat se systémy, které se v této práci analyzují. V závěru budou vyhodnoceny výsledky srovnávací analýzy, které poskytnou doporučení, jaké aplikace jsou z hlediska multifunkčnosti po správu bibliografických citací vhodné. 9

2. Citování a bibliografické citace 2.1. Význam citování Psaní odborných článků či diplomových prací se neobejde bez citování použitých zdrojů, kdy autor odborného dokumentu uvádí dostatečné množství údajů sloužící pro identifikaci a dohledání dokumentu, z kterého bylo čerpáno. Smyslem citování je právě zásada poskytnutí dostatečného množství prokazatelných údajů prostřednictvím odkazů, které povedou k jejich nalezení. V podstatě prostřednictvím těchto odkazů potvrzujeme myšlenky autorů, při kterých jsme došli k závěrům a můžeme tím doložit fakta, o které jsme se opírali při vytváření naší práce, a současně se naše práce stává dostatečně věrohodnou a smysluplnou. V následujícím odstavci jsou nastíněny důvody proč citovat, které se musí dodržovat. Dodržování pravidel citování by si měl každý osvojit, aby nedocházelo k omylům a případným potížím s vyhledáváním citovaných dokumentů. Základními důvody citování jsou: - Intelektuální vlastnictví obrana před plagiátorstvím. Chráněno autorským zákonem, který umožňuje použít výňatky z cizích děl a to v následujících případech v odůvodněné míře citace výňatku ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle zařazení celých drobných zveřejněných děl do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, objasňujeme obsah - pro objasnění jeho obsahu užití zveřejněného díla v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím. [1, s. 5] Vždy je nutné uvést jméno autora, pokud se nejedná o anonymní dílo, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem je dílo uváděno na veřejnost. - Citační etika zveřejnění všech informačních zdrojů při zpracování díla. Časté prohřešky proti citační etice: citování díla, které autor nepoužil necitování díla, které autor použil 10

autocitace (citování vlastních děl, které nemají souvislost s novým dílem) nepřesné citování, které znemožňuje identifikaci díla. [1, s. 5] - Ověření předkládaných tvrzení. Návaznost na předchozí poznání je zcela důležité pro psaní odborných prací. Nelze vytvářet nové myšlenky bez prostudování předchozích provedených výzkumů či základních pramenů. Musíme citovat, z jakých předpokladů vycházíme a na základě jakých informačních studií pracujeme. Jedná se vcelku o možnost identifikovat uváděné údaje k ověření tvrzení, která nejsou zkreslená. [1, s. 5] - Získání širšího kontextu ohledně daného tématu komunikace informací. Při vědecké komunikaci je nezbytné informovat čtenáře do souvislostí, ve kterých naši práci vykonáváme. Je důležité poukázat na význam a účelnost práce, aby bylo možné porozumět práci. [1, s. 5] V citování informačních zdrojů převážně nastává problém s plagiátorstvím a zachováním citační etiky. Rozvojem ICT a množstvím elektronických dokumentů je velmi lákavé nechat se strhnout opisováním cizích myšlenek. Obzvlášť mladší generace si nejsou vědomi žádných zásad citační etikety nebo pojmu intelektuálního vlastnictví. Při vyhledávání informací prostřednictvím internetu nalézáme spoustu elektronických zdrojů, ze kterých lze čerpat. Už bývá ale obtížné odhalit původního tvůrce dokumentu. Uvedené tvrzení můžu potvrdit, protože při hledání informačních zdrojů pro bakalářskou práci jsem narazila na velké množství internetových stránek, které byly obsahem zcela identické. Uvedení odkazů na primární zdroje v internetových stránkách bylo minimální. 2.2. Problém zvaný plagiátorství Význam plagiátorství se chápe jako opisování či přivlastňování cizích myšlenek nebo výsledků nějaké činnosti, které si dotyčná osoba přivlastňuje za své, aniž by uvedl původní zdroj a citoval je. V tomto ohledu již můžeme polemizovat o falzifikování, což už označujeme jako padělání určitého zdroje. Z hlediska citační etiky dotyčný plagiátor porušuje jak právní předpisy ČR, tak etické standardy, což vede k porušení autorského zákonu. Nejen, že plagiátor zkresluje a přepisuje myšlenky jiných, zároveň tak klame 11

a mate čtenáře, kteří si zaslouží vědět, zda díla se kterými pracuje, nejsou pouhou kopií jiných tvůrců. Určitě stojí za zmínku podotknout, že i v politických kruzích se nacházejí takoví aktéři, kteří se potýkají s nařčením z plagiátorství. Zajisté si vzpomeneme na zprávu informačních služeb, kterou použil Tony Blair (britský politik) pro poskytnutí informací k napadení Iráku. I když byl původní text pozměněn, byly právě identifikačním podmětem zachované gramatické chyby spolu s překlepy. Dalším plagiátorem byl známý americký vůdce za lidská práva afroamerických občanů Martin Luther King. Porušením citační etiky a autorského zákona se dopouštěl během studií na vysoké škole, kde ve své dizertační práci opsal více jak polovinu myšlenek z jiných děl. I have a dream je známý výrok, který je Kingovi připisován. Ovšem bylo zjištěno, že tento výrok předem řekl jeho blízký přítel při svém kázání. V neposlední řadě už existují systémy kontroly obsahu, které přezkoumávají obsah a odhalují plagiáty v odborných zdrojích. Většina vysokých škol disponuje těmito systémy, takže včas zarazí vydání podezřelého výsledku studentské práce. Není ostudné pracovat s odbornými texty vytvořenými jinými autory, ostudné je naopak to, když nepřiznáme, že jsme s nimi pracovali. Proto je důležité nezapomínat na význam citování a držet se zásad citování. 2.3. Zásady citování Mezi psaná pravidla při citování patří určité zásady, které je podmínkou dodržovat. Při nedodržení některých zásad dáváme našemu textu značnou nedůvěru a zmatenost, a tím naše tvorba nepatří mezi ukázkové a pravdivé. Obecné zásady a principy pro citování v České republice se řídí dle mezinárodní normy ČSN ISO 690:2011, která vstoupila v platnost 1. dubna roku 2011. Hlavním principem citování je, že údaje obsažené v citaci mají být převzaty z citovaného informačního zdroje. Údaje, které jsou zaznamenané v bibliografické citaci, mají odrážet specifickou jednotku nebo verzi citovaného dokumentu, přičemž u elektronických dokumentů (které můžou být proměnlivé) tyto údaje zahrnují síťové umístění dané citované verze a datum, kdy byl dokument online k dispozici. [2, s. 8] Při citování se držíme uvedených zásad, kdy: 12

- Citace musí být především jednotná, přehledná a měla by být úplná. Je tedy nutné vybrat si jednu variantu citování a té se pak držet při zpracování jedné jediné práci. V případě úplnosti by měla citace obsahovat více údajů, přičemž informace zahrnuté v bibliografické citaci by měly být dostatečné k jasné identifikaci citovaného dokumentu. [1, s. 5] - Citujeme z primárních zdrojů, které jsme měli k dispozici, aby nedošlo k nepřesnostem vznikajících z přejímaných citací a tím pádem k porušení citační etiky. [1, s. 5] - Jsou zachovány pravopisné normy v daném jazyce. [1, s. 5] - V případě, že některý údaj chybí, vynecháme ho a pokračujeme následujícím údajem. [1, s. 5] - V citacích údaje členíme do tematických skupin, kde jejich pořadí určuje pro každý typ dokumentu norma. Tyto skupiny zároveň i určují zařazení údaje stejného typu v citaci na jedno místo. [1, s. 5] - Zachováváme jazyk citovaného dokumentu. Výjimkou jsou údaje o autorech a názvu, kde nepřekládáme údaje o vydání a nakladatelské údaje mezi které patří např. údaje o fyzickém popisu či zkratky. [1, s. 5-6] 2.4. Obecná pravidla citování Obecná pravidla citování týkající se formálních a stylistických detailů bibliografických citací stanovuje ČSN ISO 690, a vztahuje se na následující pravidla a stanovení pro citované informační zdroje a jejich údaje. - Všeobecná pravidla: Základním pramenem údajů obsažených v citaci je citovaná jednotka. Zdroj údajů, který je k dispozici na pohled by měl být preferován před jinými. Údaje, které jsou převzaty od jiného zdroje, než je citovaná jednotka, by měly být zaznamenány v hranatých závorkách. Zdroje údajů pro bibliografickou citaci jsou seřazeny dle preferencí a to následovně: titulní stránka (úvodní obrazovka, domácí internetová stránka, apod.) rub titulní stránky, hlavička stránky, apod. obálka, deska vazby spojená s citovanou jednotkou 13

obal doprovodné dokumentace typu manuálů, apod. [2, s. 9] - Údaje poskytnuté z jiných zdrojů: Údaje, které se neobjevují v citovaném zdroji, ale jsou dodány tvůrcem citace, by měly být uzavřeny v hranaté závorce. [2, s. 9] - Transliterace údajů: Jestliže je citovaný text psaný jiným typem písma než latinkou (např. azbuka) přepisujeme nebo romanizujeme všechny údaje. To znamená, že původní abecedy nahradíme latinskou abecedou. [2, s. 9] - Zkratky: Křestní jména tvořící část jména autora, redaktora či nakladatele je možné omezit na iniciály za předpokladu, že to nezjistí identitu dané osoby. [2, s. 9] - Interpunkce a typografie: Systém interpunkce a typografie by měl být používán v celém seznamu bibliografických citací. Prvky citace by měly být jasně odděleny od následujících prvků interpunkcí nebo změnou písma. [2, s. 9] - Pořadí údajů: definuje, v jakém pořadí se vytváří bibliografické citace. Přehled pořadí je popsán v podkapitole 3.2. Pořadí údajů v bibliografické citaci. Z předchozích poznatků jsme získali řádnou představu o problematice spojené s citacemi a citováním. Nyní si představme bibliografické citace a odkazování na citované zdroje. 2.5. Bibliografická citace Citace je krátká forma bibliografického záznamu umístěná buď v závorkách uvnitř textu citujícího dokumentu, nebo připojená jako poznámka na straně textu pod čarou, na konci textu kapitoly nebo na konci celého textu dokumentu. Citace slouží jednak k rychlé identifikaci dokumentu, ze kterého autor vybral a použil citát, parafrázovanou myšlenku apod., jednak k přesnému určení umístění citátu, parafrázované myšlenky apod. v rámci zdrojového (citovaného) dokumentu. Jestliže se citace používají společně se seznamem bibliografických záznamům, též známým seznamem použité literatury, mohou obsahovat malé množství údajů o publikaci. Citace je vazba mezi místem, ve kterém se v textu cituje, a bibliografickým záznamem v seznamu použitých informačních zdrojů. [3, s. 7] Zvýše uvedené definice vyplývá, že bibliografická citace je systematicky uspořádaný údaj, který slouží jako identifikátor citovaného dokumentu, který má normou stanovená 14

pravidla a strukturu. Vedle toho citace je také významově zkrácené označení dokumentu, které se uvádí přímo v textu, a kterým spojujeme citované místo se záznamem v dokumentu, který je citován. Jaké je uspořádání soupisů bibliografických citací nebo jaké jsou metody odkazování na bibliografické citace, si vysvětlíme a upřesníme v následující podkapitole. 2.5.1. Soupis bibliografických citací a metody Soupis bibliografických citací je uspořádán abecedně podle prvního cyklu, nebo je uspořádán numerickou posloupností, která koresponduje s pořadím odkazů v textu. U více položek se stejným prvním prvkem se ve druhé či následujících citací může nahradit první prvek pomlčkou. [4, s. 19] Odkaz je stručnou formou citace, která je vsunutá do pokračujícího textu. Může se také jednat o připojenou poznámku na stránce dole, na konci kapitoly nebo na konci celého textu. Odkazy slouží k snadné identifikaci citovaného dokumentu. Jestliže není na konci textu připojen soupis bibliografických citací, je nezbytné, aby první odkaz na každou nezařazenou položku obsahoval minimální množství ze všech použitelných prvků. Užíváme-li odkaz spolu se soupisem bibliografických citací, odkaz musí obsahovat dostatečné množství údajů pro zajištění korespondování mezi odkazem a bibliografickou citací položky. [5, s. 23] Korespondování je zajištěno pomocí následujících metod: - Forma jméno datum: Jméno tvůrce a rok vydání citovaného informačního zdroje uvádíme v textu ve formě jméno-datum. Jestliže se jméno autora vyskytuje v textu, následuje rok vydání v kulatých závorkách, v opačném případě, kdy se autor v textu nevyskytuje, uvádíme jméno a rok v kulatých závorkách. V odkazech na jednotlivé pasáže informačního zdroje se umístění příspěvku, definovaným např. číslem stránky, uvádí po roku vydání v kulatých závorkách. Bibliografické citace citovaných informačních zdrojů jsou uspořádány v seznamu odkazů v abecedním pořadí, dle příjmení autora s rokem vydání. [1, s. 27] - Forma číselného odkazu: Číslem v kulatých či hranatých závorkách, nebo v horním indexu odkazujeme v textu na informační zdroje v pořadí, v jakém jsou citovány prvotně. Následné odkazy určitých informačních zdrojů získá stejné 15

číslování jako první. Pokud odkazujeme na přesné části informačního zdroje, uvádí se po číslicích čísla stránek. [1, s. 27] - Forma průběžných poznámek: Číselné odkazy v textu, v kulatých či hranatých závorkách, nebo v horním indexu odkazují na poznámky v číslovaném pořadí, v jakém se vyskytují v textu. Poznámky obsahují citace informačních zdrojů. [1, s. 27] Tvorbu bibliografických citací a způsobů odkazování stanovuje norma pro citování. O normě jsem se velmi často zmiňovala v předchozím textu, a je proto logické si nyní tuto normu představit. 3. Mezinárodní normy pro citování Ještě začátkem roku 2011 se v České republice používaly dvě citační normy. První z nich byla ČSN ISO 690 (010197). Dokumentace Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Původní norma se zaměřovala na zpracování tištěných dokumentů a jejich částí. Přesněji na tištěné dokumenty, které jsou rozděleny do 6 kategorií. Rozdělení dokumentů se vztahuje na monografické publikace, seriálové publikace, kapitoly nebo části monografických citací, příspěvky v monografických publikacích, články v seriálových publikacích a na patentové dokumenty. Druhou normou pro citování byla ČSN ISO 690-2 (010197). Informace a dokumentace - Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty. Jak je z názvu zřejmé, norma se využívala pro dokumenty, které byly vydány v elektronické formě. Jedná se jak o počítačové programy, databáze, online dokumenty, tak i záznamy na elektronickém paměťovém médiu. Od 1. dubna 2011 vstoupila v platnost nová norma, která je českou verzí ISO 690:2010 a nahrazuje výše uvedené normy ČSN ISO 690 (010197) a ČSN ISO 690-2 (010197). Při volném uvážení se jedná o zkombinování těchto dvou norem v jednu obsáhlou a ucelenou normu. Norma ČSN ISO 690, celým názvem ČSN ISO 690 (010197). Informace a dokumentace Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů, a patří v České republice mezi doporučované metodické pokyny pro citování v kvalifikačních pracích na českých univerzitách a pro autory jiných pracích. 16

3.1. Účel normy Mezinárodní norma uvádí pravidla pro úpravu bibliografických citací. Uvádí rovněž pokyny pro úpravu citací v latince v informačních zdrojích, které nejsou primárně bibliografické. Norma je použitelná na bibliografické odkazy a citace všech druhů informačních zdrojů, zahrnující, ale neomezující monografie, periodika, příspěvky, patenty, kartografické dokumenty, elektronické informační zdroje (včetně počítačového softwaru a databází), hudbu, zvukové dokumenty, tiskoviny, fotografie, grafická a audiovizuální díla a filmy. Normu nelze použít na citaci legislativních dokumentů, které mají své vlastní normy. [2, s. 7] Norma specifikuje důležité prvky, které je potřeba uvádět v bibliografických citacích a je určena pro zpracování bibliografie a pro formulaci odkazů v textu, které odpovídají záznamům v bibliografii. Norma dále poukazuje na základní principy vytváření citací a definuje klíčové termíny v celkovém soupisu citace. Určuje, jaké údaje jsou z informačních zdrojů využity, jaké je pořadí těchto údajů, a zda-li jsou povinnými či nepovinnými údaji. V případě, že některý z údajů chybí, vynechává se a pokračuje se dalším klíčovým datem. Norma je podrobným průvodcem problematiky citací, ve kterém pochopíme, jak se s touto problematikou vypořádat a dá nám odborný náhled, díky němuž budeme my odborníci ve vlastnoručním vytváření soupisů bibliografických citací. Ovšem v dnešní moderní době, která je plná zjednodušených webových aplikací, můžeme během několika vteřin vytvořit bibliografickou citaci, kde jsou poskytnuty nápovědy k výběru klíčových informací pro vytvoření citace (jaké systémy jsou kvalitní, uvidíme v závěru této práce). I když nám tyto aplikace bibliografickou citaci vytvoří, určitě je výhodné či velmi chytré mít normu věrně po svém boku, abychom věděli, jaké údaje a co přesně vkládat. 3.2. Pořadí údajů v bibliografické citaci Bibliografická citace má normou stanovenou formální úpravu a strukturu, tzn. v jaké formě a pořadí se jednotlivé klíčové údaje zapisují. Uváděné údaje jsou povinné a označení názvu díla musí být psané kurzívou. V případě chybějících údajů v informačních zdrojích se pokračuje následujícím povinným údajem. Pořadí údajů v bibliografické citaci je následné: - jméno (popřípadě jména) tvůrce; 17

- název; - typ nosiče (v případě potřeby); - vydání; - nakladatelské informace (místo vydání a vydavatel); - název edice; - číslování v rámci popisované jednotky; - standardní identifikátor (v případě potřeby); - dostupnost, umístění či přístup k informacím; - dodatečně všeobecné informace. [2, s. 9-11] Význam vypsaných údajů v bibliografické citaci je následovný: - Tvůrce: Je to osoba/osoby/organizace, které stojí za vytvořením obsahu citovaného informačního zdroje v publikované formě. - Název: Pojmenování informačního zdroj, který se uvádí ve formě nacházející se v prameni citovaného dokumentu. - Typ nosiče: Označuje typ dokumentu, např. e-kniha, standard, webová stránka. - Vydání: Údaje o verzi dokumentu, např. aktualizované verze. - Nakladatelské údaje: Údaje o místě vydání informačního zdroje. Zahrnuje místo vydání, nakladatele, datum vydání, apod. - Číslování a stránkování: Uvádíme případný počet stránek informačního zdroje. - Názvy edic: Pojmenování místa vydaného informačního zdroje. - Identifikátory: Jedná se o mezinárodní standardní čísla, např. ISBN, ISAN, apod. - Dostupnost, umístění: Lokace informačního zdroje, kde je k dispozici. Norma ISO 690 je v dalším významu nejen příručkou vytváření citací, ale i citační styl, který určuje formální podobu bibliografických citací a pro jaké informační zdroje ji lze použít. Během vysokoškolského studia nebo i po něm se někteří z nás mohou stát autory, kteří budou přispívat do periodik s různou problematikou. A právě informační zdroje z řad vědeckých či jiných odborných oborů zastupují různé citační styly. Pro přehled uvádím v další kapitole, jaké styly jsou celosvětově známé a kde se zejména používají. 18

4. Citační styly Norma pro citace přesně uvádí, jaké publikace či informační zdroje se dají citovat, ale ne vždy se vztahuje na vše, co se nám dostane do rukou a kam chceme přispívat. Existují různé obory, které se nevztahují na normu a vytvářejí si své vlastní formáty a pravidla pro vytváření citací, tzv. citační styly. Převážně většina časopisů, univerzit, odborných vědeckých societ a profesních sdružení využívají buď své citační styly, nebo již vytvořené, kterými se řídí dle stanovených pravidel stylů daných korporací. Citační styly, které používají různá nakladatelství časopisů, můžeme najít převážně v pokynech pro autory, které jsou vydány v každém čísle časopisů nebo na internetových stránkách periodiky. Pravidla citačních stylů se mohou od sebe lišit převážně ve struktuře a rozsahu údajů, které se uvádějí, tzn. jejich pořadí, formální úpravě, interpunkci, apod. Lišit se mohou dále ve zpracování soupisů bibliografických citací, uvádění citací či v odkazech vložených v textu. Ze zkušeností získaných osvojením základního principu jednoho citačního stylu nám dává výhodu rychlého přizpůsobení se dalším pravidlům jiných stylů. Mezi známé a používané citační styly patří: - APA STYLE citační styl vytvořen American Psychoogical Association, uplatňuje se v sociálních a behaviorálních vědách. - CHICAGO STYLE citační styl, který je využíván pro potřeby společenských věd a popisuje mimo jiné i citování univerzitních kvalifikačních prací. - CITING MEDICINE styl, který poskytuje pomoc autorům při sestavování bibliografických citací a odkazů publikací z oboru lékařství. - HARVARD STYLE styl používán v akademických publikacích. - MLA STYLE Modern Language association, využíván v humanitních vědách, zejména v jazykovědě a literatuře. - VANCOUVER STYLE používán pro publikování v časopisech se zaměřením na lékařství, lékařské technologie a zdravovědu. Sestává se z citací v textu a číslovaným seznamem odkazů na konci celého dokumentu. 19

- AMA STYLE další citační styl využívaný v lékařství a oborech biologie, vytvořen American Medical association. - CSE STYLE - Council of Science Editors, styl se zaměřením na přírodní vědy. Ačkoliv existuje celá řada citačních stylů zaměřená pro různé vědní obory, nemá smysl je všechny uvádět v této kapitole. Zde jsem uvedla pouze ty nejvíce známé. O citačních stylech jsem se zmínila z toho důvodu, protože některé systémy správy umožňují vytváření bibliografických citací v jiných citačních stylech. 5. Bibliografické systémy správy Bibliografické manažery umožňují studentům, autorům či akademickým pracovníkům jednoduše a přehledně spravovat bibliografické citace dokumentů, vytvářet jejich strukturované seznamy či propojovat seznamy přímo s plnými texty. Bibliografické manažery nabízejí uživatelům množství předdefinovaných citačních stylů pro různé typy dokumentů, umožňující export záznamů z databází, internetu či externích zdrojů. [6] Bibliografický manažer má mnoho výrazů. Česká terminologie je značí jako správce bibliografických citací, bibliografické systémy, manažer osobních referencí, záložkové systémy nebo i jako citační software. V současnosti existuje celá řada systémů spravující reference našich informačních zdrojů, lišící se pouze v účelnosti a funkcionalitě. Citační softwary umožňují pracovat s bibliografickými citacemi a odkazy pro různé typy dokumentů v určitém databázovém prostředí, kde je umožněno vkládat a spravovat citace na informační zdroje. Správa citací zahrnuje mazání, editování či přemisťování. Některé systémy disponují schopností vkládat citace do textových dokumentů a vytváření odkazů na citovaný dokument. Výhodou je rychlá manipulace při vytváření bibliografických citací a jejich soupisů, které se vkládají do vlastních knihoven vytvořených uživatelských účtů. Klíčovými funkcemi některých systémů jsou také přímé exporty nebo importy záznamů. Většina bibliografických manažerů úzce spolupracuje s bibliografickými databázemi, katalogy knihoven či univerzitními knihovnami, ve kterých lze originální dokumenty vyhledat. Velmi známou bibliografickou databází je online služba ProQuest od společnosti ProQuest. Společnost patřila k prvním vydavatelům online databází zpřístupňující náhledy plnotextových dokumentů. Z českých databází je známá OPAC Univerzitní knihovna a Česká národní knihovna. Vyhledávání informačních zdrojů 20

z multioborových databází závisí na definování vyhledávacích kritérií, například zadáním ISBN, periodik, autorů apod. Při pozitivním výsledku hledání lze importovat záznamy do uživatelských knihoven systémů správy. Importovat lze i záložky z webových prohlížečů a textové soubory ve formátu.txt. Bibliografické manažery jsou dostupné především přes online webové aplikace, kde jsou k dispozici jak komerční placené systémy, tak i volně dostupné free softwary. Ovšem vyskytují se i deskoptové aplikace, které je nutné nainstalovat. 6. Analyzované systémy správy V následující kapitole bych se ráda zaměřila na systémy, které budu analyzovat pro získání základních charakteristik o systémech správy. Z jejich popisu vytvořím univerzální diagram případu užití (Use Case), podle kterého budu vycházet závěrečná srovnávací analýza. Systémy popíšu z hlediska jejich funkcionality a modulů, kterými lze vytvořit bibliografická citace pro různé informační zdroje. Ve své práci pracuji se systémy, pro které neplatí podmínka instalace aplikací. Dostupnost systémů je zajištěna přes internetové domovské stránky. První čtyři systémy patří k bezplatným systémům, oproti tomu poslední z analyzovaných citačních systémů, systém RefWorks, patří již mezi placený software, pro který je nutné získat licenci pro jeho používání. V České republice mají předplacený účet některé vysoké školy, takže pro studenty těchto škol jsou k dispozici při zpracování svých odborných textů. Na Vysoké škole ekonomické bylo v roce 2010 možné používat zkušební verzi zmíněného systému a Vyšší odborná škola informačních služeb má pro své studenty také k dispozici instituční účet. Mezi systémy správy, které budu analyzovat, patří: - Citace.com - Delicious - CiteUlike - Connotea - RefWorks 21

6.1. Citace.com Český systém, který byl původně vytvořen jako studentský projekt na Masarykově univerzitě v Brně. Citace.com využívá mnoho studentů pro vytváření bibliografických citací pro své kvalifikační práce. V současnosti je to velmi plnohodnotný citační systém. Na systému začal pracovat Martin Krčál s kolektivem a k prvotnímu důvodu, proč se touto myšlenkou zabývat, bylo zjištění, že spousta studentů se potýkala s problémy citování. Studenti nevěděli přesně, jaké informace vkládat a pletlo spoustu údajů při tvorbě bibliografických citací. Systém započal svoji existenci od roku 2004 a během jeho zprovoznění došlo i k aktualizacím, ve kterých se systém vždy více zdokonalil. [7] V roce 2004 vyšla první verze 1.0 systému a disponovala pouze generováním citací, které se nedaly ukládat, a celková verze obsahovala pouze dva moduly. Modul pro vytvoření citací pro Monografie a Webové stránky. O rok později, kdy si první generátor citací vysloužil velký ohlas, došlo k přidání dalších funkcí a vytvořením nové verze 1.1. V této verzi došlo k rozšíření modulů. K modulům Monografie a Webové stránky byly přidány Části monografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, Seriály a Elektronické články. Nejnovější verze 2.0 byla kompletně přepracována a integrována na kvalitní citační manažer. [7] Aktuální verze citačního softwaru poskytuje tvorbu bibliografických citací pro následující moduly: - moduly pro tištěné dokumenty kniha (vložení všech monografických publikací) část knihy (vložení kapitol z knih nebo vícesvazková díla) příspěvek (vložení z příspěvků ze sborníků nebo ročenek) článek (vložení z tištěných časopisů a novin) akademická práce (vložení diplomových, bakalářských pracích, apod.) legislativní dokument (vkládání vyhlášek, zákonů, předpisy, apod.) standard (vložení norem, standardů) mapa (vložení map, atlasů a jiných kartografických dokumentů) [8] - moduly pro elektronické dokumenty e-knihy (vkládání knih, které jsou dostupné v elektronické podobě) části e-knihy (vložení částí knih, celých kapitol z elektronických knih) 22