SLEDOVÁNÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO (FAGUS SYLVATICA L.) A MODŘÍNU OPADAVÉHO (LARIX DECIDUA MILL.) V MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH Monitoring of of phenological phases of european beech (Fagus sylvatica L.) and larch (Larix decidua Mill.) in a changing climate Slovíková, K. 1, Bednářová, E. 1, Truparová, S. 1 1 Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta V této práci je zpracováno pozorování fenologických fází modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.), které probíhalo v letech 2006 2009. V porostu byly sledovány také teploty vzduchu a úhrny srážek. Průběh fenofází má sice periodický charakter, ale ve značné míře je odvislý od klimatu dané lokality a dlouhodobým pozorováním a porovnáváním můžeme charakterizovat i nepatrné změny klimatu související s globálním oteplováním. Z pozorovaných pěti let je rozhodně rok 2007 nejzajímavější průběhem jara. Nástup jarních fenofází je oproti ostatním rokům velice rychlý, což je více patrné u modřínu opadavého, který rychleji reaguje na jarní oteplování. Srovnáním průběhu jara a podzimu v posledních pěti letech a v předešlém pozorovaném období na výzkumné ploše ukazuje, že dochází k prodlužování vegetační doby dřevin. Klíčová slova: fenologie, efektivní teplota, vegetační období, fenologická fáze, srážky, teplota vzduchu This work elaborates the observation of phenological stages of European larch (Larix decidua Mill.) and European beech (Fagus sylvatica L.), which took place from 2006 to 2009. Air temperatures and precipitation totals were also monitored in the stand. Although the course of the phenological stages has a recurring character it is largely dependent on the climate of the site. Long-term observations and comparisons can characterize even slight changes in climate associated with global warming. The year 2007 is definitely the most interesting of the five monitored years, due to the course of its spring. The onset of spring, compared to other years, is very fast, which is more apparent on the European larch, which responds faster to the spring warming. Comparisons of the course of the spring and autumn within the last five years. Our monitoring have shown that thus the growing season of woody plants prolongs. Key words: phenology, efficient temperature, growing season, phenological stage, precipitation, air temperature Úvod Lesnická fenologie má na našem území poměrně dlouhou tradici, ale v poslední době, kdy k nejzávažnějším environmentálním problémům patří globální oteplování a možné klimatické změny, nabývá tato vědní disciplína stále více na významu. Fenologii lesních dřevin lze využít při hodnocení vlivu aktuálních podmínek prostředí na vývoj rostlinných společenstev a přispět tak k diskutované otázce předpokládaných změn klimatu a jejich dopadu na druhovou skladbu a zdravotní stav lesních ekosystémů. Získané poznatky mohou přispět k rozšíření znalostí o odezvě lesních dřevin na měnící se podmínky prostředí. Fenologie již není jen vědou popisnou, ale pokouší se poznat a objasnit vztahy mezi vývojem klimatu a nástupem a trváním fenologických fází. Počátek a délka jednotlivých fenofází jsou dány geneticky, avšak průběh počasí může nástupy fenologických fází posunout a tím narušit další vývoj rostlin. Analýzou a porovnáním 556
průběhu fenologických fází je možno získat informace o aktuálním stavu, ale i možném vývoji abiotických i biotických složek životního prostředí ve změněných klimatických podmínkách. Fenologická data jsou určitým vyjádřením charakteru klimatu dané oblasti a výsledky fenologických pozorování poskytují cenné informace o průběhu a délce vegetačního období. Čas nástupu fenofází v první polovině roku závisí především na době překročení určitých teplotních hranic. Fenologická data, která spadají do druhé poloviny roku, mohou být ovlivněna všemi podmínkami prostředí, které zpožďují nebo urychlují procesy zrání a stárnutí. Nejvyšší význam má opět teplota, která ovlivňuje syntetickou aktivitu. Dalšími důležitými faktory jsou zásoba živin, vody a především vliv diurální fotoperiody (LARCHER, 1988). S ohledem na možné klimatické změny je nutné získat další podrobnější informace o růstových procesech lesních dřevin jak stávajících či těch, které byly na daném stanovišti původní a v návaznosti na sledování mikroklimatu porostu spolu s fenologií přispět k vysvětlení ekofyziologických faktorů (BAGAR A KOL. 2001). Materiál a metody Plocha určená k pozorování fenologických fází pro tuto práci byla vysázena v roce 1980, pracovníky Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity, a to v rámci výzkumné plochy ústavu v Rájci- Jestřebí. Plocha se nachází v nadmořské výšce 625 metrů nad mořem. Pokusná plocha se nachází v oblasti Drahanské vrchoviny, avšak v relativní blízkosti Brna. Je zde patrný časový rozdíl nástupu fenofází (s náskokem dřevin brněnských), který potvrzuje vliv nadmořské výšky na průběh vegetační doby. Pro tyto časové rozdíly máme dané tzv. výškové gradienty, které nám posun nástupu fenofází udávají na 100 metrů nadmořské výšky a vysvětlují pozdější nástup jarních fenofází u stejných dřevin. Na ploše byl vysázen smíšený porost smrku, modřínu a buku. Fenologická pozorování byla prováděna ve variantě, kde smrk ztepilý tvoří 70%, buk lesní 30% a modřín opadavý 10%. Přirozeně se zde přimísily dřeviny jako vrba, bez hroznatý či bříza bělokorá. Fenologické fáze pozorované u jednotlivých dřevin Larix decidua Mill. Fagus sylvatica L. 10% 10% 50% 50% 100% 100% 100% 100% Butonizace 10% listí 10% Kvetení 10% listí 100% Kvetení 50% Opad listí 10% Kvetení 100% Opad listí 100% Odkvět 100% listí 10% listí 100% Opad listí 10% Opad listí 100% V porostu bylo vybráno vždy deset jedinců z každého druhu, kteří představují reprezentativní vzorek. Jedinci nejsou na okraji porostu, kde by absorbovali větší množství slunečního záření. Jsou voleni tak, aby nebyli extrémně předrůstaví a netvořili výraznou nadúroveň a naopak, aby nebyli potlačeni do podúrovně. U každého jedince je zaznamenán nástup fenofáze (za počátek příslušné fáze je považováno datum, kdy více jak 50% ze 557
sledovaných jedinců dosáhlo fenologické fáze) a následně určena průměrná hodnota. Jarní fenofáze jsou pozorovány třikrát týdně, letní a podzimní potom jednou týdně. Pro lepší možnost srovnání bylo každé fenofázi přiřazeno pořadové číslo dne v roce. Umístění plochy Zpracované území se nachází na výzkumné ploše ÚEL MENDELU v oblasti Drahanské vrchoviny. Plocha leží na severovýchodním až východním hřbetu ve výšce cca 625 m n.m. pod krátkým hřebenovitým aluviem. Poloha se nachází asi 3 km od obce Němčice. Smíšený porost nacházející se na výzkumné ploše byl vysázen v roce 1980, a to po vytěžení smrkového porostu první generace. Využitím čtyř variant řadového smíšení vznikly na ploše čtyři parcely o rozměrech 50 x 50 m. Pro řadové smíšení byl použit smrk, modřín a buk. Dřeviny byly vysázeny ve sponu 2 x 2 m. V době výsadby byla plocha chráněna oplocenkou. Obr. č 1 Situační náčrt výzkumného porostu (KNOTT, 2004) Červeně je označena pracovní plocha Charakteristika širších územních vztahů a přírodních poměrů Biogeografické členění České republiky (CULEK, 1995) zařazuje lokalitu do podprovincie Hercynské a bioregionu Drahanského. Drahanský bioregion leží na pomezí jižní a střední Moravy. Je mírně protažen od severu k jihu a plochu má 1248 km 2. Tento bioregion tvoří vrchovina na monotónním kulmu se sítí údolí u okrajů. Biota bioregionu náleží 3. dubo-bukovému až 5. jedlo-bukovému vegetačnímu stupni. Teplomilné prvky se zde také uplatňují, však pouze na okrajích a zejména na jihovýchodě a východě. Zdejší potenciální vegetace je řazena do bikových popřípadě do květnatých bučin. Biodiverzitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu s podprovincií severopanonskou i karpatskou, snižuje ji naopak jednotvárný horninotvorný podklad. Podle zařazení do lesních oblastí (PLÍVA, ŽLÁBEK, 1986) se jedná o přírodní lesní oblast číslo 30: Drahanská vrchovina. Drahanská vrchovina má celkovou výměru 66 812 km 2. Je to velmi výrazná vrchovinná oblast a zahrnuje kulmskou Konickou vrchovinu, vápencový Moravský kras a Adamovskou vrchovinu. 558
Všechny tři části jsou velmi rozdílné a tato rozdílnost se promítá i do pestré škály lesních společenstev. Také škála zastoupených lesních vegetačních stupňů je velmi široká (od dubového až po smrko-bukový). Pedologické poměry Půdním typem výzkumné plochy jsou kyselé kambizemě. Půdní profil je vytvořen na různě mocných vrstvách svahoviny s vtroušeným granodioritovým štěrkem a pomístně i balvany. Zvětralina granodioritu bez porušení struktury, která místy vystupuje až do hloubky 40 50 cm, je pro prosakující vodu dosti nepropustná, což je příčinou občasného převlhčení celého půdního profilu a místy i oglejení. Po stránce zrnitostní je v jemnozemi dosti vysoko jílnatá frakce (<0,01 mm) 38 45 % a lze proto tuto půdu označit jako hlinitou. Obsah částic pod 0,002 mm kolísá kolem 10 %. Jedná se o půdu kyselou, což je způsobeno jednak charakterem matečné horniny a jednak charakterem organického opadu. Nejnižší hodnota ph je ve vrstvě H (A 03 ) a A 3,8 a 3,7, ovšem ani hlubší minerální horizonty nepřesahují většinou hodnotu 4,5. Po stránce fyzikálních poměrů není charakter profilu optimální z hlediska produkce lesních dřevin. Má poměrně omezenou fyziologickou hloubku nepropustné vrstvy granodioritové zvětraliny, která místy vystupuje až na 50 cm hloubky profilu (KLIMO, 1978). Klimatické poměry Podle mapy klimatických oblastí ČSR (QUITT, 1975) leží plocha v mírně teplé oblasti MT3. Charakteristika klimatické oblasti MT3 Počet letních dnů 30 50 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 140 160 Počet mrazových dnů 110 140 Počet ledových dnů 30 50 Průměrná teplota v lednu -2 až -5 C Průměrná teplota v dubnu 6 8 C Průměrná teplota v červenci 16 18 C Průměrná teplota v říjnu 7 8 C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100-120 Srážkový úhrn za vegetační období 350 450 mm Srážkový úhrn za zimní období 250 300 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 80 Počet dnů zamračených 120 150 Počet dnů jasných 40 50 Výsledky Výsledky pozorování a zhodnocení roku 2006 (viz. graf č. 1) Fenologické fáze modřínu opadavého ( Larix decidua Mill.) Modřín vyrašil 110. den v roce. Olistění z 10 % dosáhl modřín 112. den, z 50 % byl olistěn již 113. den. 100% počátek olistění byl zaznamenán 114. den. 559
modřínu bylo dosaženo 135. den. z 10 % nastalo 283. den a 100% žloutnutí nastalo 306. den. Opad Opad jehlic z 10 % byl zaznamenán 283. den, 100% opadu dosáhl modřín 332. den. Fenologické fáze buku lesního (Fagus sylvatica L.) Buk ve sledovaném roce začal rašit stejně jako modřín tedy 110. den. Olisťovat se buk začal později než modřín, ale i v tomto případě byl průběh olisťování velmi rychlý. Olistění z 10 % bylo zaznamenáno 121. den, z 50% byl buk olistěn 122. den a 100% olistění dosáhl 125. den. Tato fáze u buku nastoupila 140. den. z 10 % nastalo u buku 270. den a 100% žloutnutí bylo zaznamenáno 301. den. Opad listí Opad listí z 10 % byl u buku zaznamenán 292. den. 100% opad listí nastal 317. den. Výsledky pozorování a zhodnocení roku 2007 (viz. graf č.2) Fenologické fáze modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) Modřín vyrašil 89. den v roce. Olistění z 10 % dosáhl modřín 93. den. Z 50 % olistěn byl již 96. den. A 100% počátek olistění byl zaznamenán již 100. den. modřínu bylo dosaženo 122. den. z 10 % nastalo 276. den a 100% žloutnutí nastalo 303. den. Opad Opad jehlic z 10 % byl zaznamenán 297. den. 100% opadu dosáhl modřín 333. den. Fenologické fáze buku lesního (Fagus sylvatica L.) Buk v roce 2007 začal rašit 95. den. Olisťovat se buk začal 110. den, z 50% byl buk olistěn 111. den a 100% olistění dosáhl 125. den. 560
Graf č.1: Fenologické fáze v roce 2006 (phenological phases in year 2006) Graf č.2: Fenologické fáze v roce 2007 (phenological phases in year 2007) Tato fáze u buku nastoupila 123. den. z 10 % nastalo u buku 258. den. 100% žloutnutí bylo zaznamenáno 301. den. Opad listí Opad listí z 10 % byl u buku zaznamenán 271. den a 100% opad listí nastal 309. den. Výsledky pozorování a zhodnocení roku 2008 (viz. graf č. 3) Fenologické fáze modřínu opadavého ( Larix decidua Mill.) Modřín vyrašil v roce 2008 91. den v roce. 561
Olistění z 10 % dosáhl modřín 103. den. Z 50 % olistěn byl 107. den a 100% počátek olistění byl zaznamenán již 113. den. modřínu bylo dosaženo 140. den. z 10 % nastalo 268. den a 100% žloutnutí nastalo 307. den. Opad Opad jehlic z 10 % byl zaznamenán 272. den, 100% opadu dosáhl modřín 330. den. Fenologické fáze buku lesního (Fagus sylvatica L.) Buk začal rašit 117. den. Olisťovat se buk začal později než modřín. Olistění z 10 % bylo zaznamenáno 115. den, z 50% byl buk olistěn 119. den a 100% olistění dosáhl 125. den. Tato fáze u buku nastoupila 141. den. z 10 % nastalo u buku 255. den a 100% žloutnutí bylo zaznamenáno 301. den. Opad listí Opad listí z 10 % byl u buku zaznamenán 268. den, 100% opad listí nastal 316. den. Graf č.3: Fenologické fáze v roce 2008 (phenological phases in year 2008) Výsledky pozorování a zhodnocení roku 2009 (viz. graf č. 4) Fenologické fáze modřínu opadavého ( Larix decidua Mill.) Modřín vyrašil 98. den v roce. Olistění z 10 % dosáhl modřín 100. den, z 50 % byl olistěn již 102. den. 100% počátek olistění byl zaznamenán 104. den. modřínu bylo dosaženo 142. den. 562
z 10 % nastalo 275. den a 100% žloutnutí nastalo 300. den. Opad Opad jehlic z 10 % byl zaznamenán 280. den, 100% opadu dosáhl modřín 326. den. Fenologické fáze buku lesního (Fagus sylvatica L.) Buk v roce 2009 začal rašit 104. den. Olisťovat se buk začal 106. den, z 50% byl buk olistěn 111. den a 100% olistění dosáhl 115. den. Tato fáze u buku nastoupila 131. den. z 10 % nastalo u buku 266. den. 100% žloutnutí bylo zaznamenáno 301. den. Opad listí Opad listí z 10 % byl u buku zaznamenán 276. den a 100% opad listí nastal 319. den. Graf č.4: Fenologické fáze v roce 2009 (phenological phases in year 2009) Diskuse Ve srovnání s ostatními sledovanými roky byl rok 2007 nejextrémnější a nejméně příznivý. Prudký nástup jarních fenologických fází maly za následek vysoké teploty, které se držely již od ledna nad 0 C, tedy nad bodem mrazu. Suma efektivních teplot velmi brzy překročila nutnou hranici a vybrané dřeviny v našem porostu začaly rašit. Nejpatrnější je tento jev u nejdříve rašícího modřínu. V roce 2007 začal rašit již o 21 dní dříve než v roce 2006 a o 2 dny dříve než v roce 2008. Olisťování z 10% se v tomto extrémním roce dostavilo již o 19 dní dříve než v roce 2006 a o 10 dní dříve než v následujícím roce 2008. Olisťování z 50% jsme zaznamenali hned po třech dnech, bylo to o 17 dní dříve než v roce 2006 a o 11 dní dříve než v roce 2008. Další nepříznivou skutečností roku 2007 byl nedostatek srážek. Ve 4. měsíci, tedy v dubnu, klesl úhrn srážek téměř na nulu a v letních měsících nepřesáhl 120 mm. 563
Teplotně vyrovnanějším byl bezesporu rok 2006, kdy teploty rovnoměrně stoupaly od záporných hodnot v lednu až po nejteplejší červenec a potom opět klesaly bez větších výkyvů. Srážky v roce 2006 už tak příznivé a vyrovnané nebyly. V nejteplejším měsíci červenci spadlo necelých 12 mm srážek, což bylo po září nejmenší množství. V srpnu sice spadlo největší množství srážek za měsíc v těchto třech letech vůbec, ale hned potom následovalo již zmíněné suché září. Rok 2008 se také vyznačuje teplým jarem, nicméně chladnějším než tomu bylo v roce 2007. Konec vegetační doby byl teplotně nepříznivý, protože po teplotách kolem 0 C v říjnu se teploty v listopadu přiblížily téměř 5 C. Srážky v roce 2008 byly v pozorovaném porostu rozhodně nejpříznivější. Teplotní křivka roku 2009 je velice vyrovnaná. Průměrné teploty v zimních měsících (leden, únor a na konci roku prosinec) jsou bod bodem mrazu, v lednu je průměrná teplota dokonce -5 C. Srážky v tomto roce jsou velmi nízké ve čtvrtém měsíci, to však díky srážkově poměrně bohatým předchozím měsícům nebyl vážný problém. Dále byly srážky, také vzhledem k teplotě nízké v srpnu. Červenec tohoto roku však byl srážkově velice příznivý (téměř 200 mm srážek), takže opět nebyl tento nedostatek příliš dramatický (viz. přílohy; obr.č.1-4). Na výzkumné ploše Ústavu ekologie lesa jsou buk lesní a modřím opadavý sledovány již řadu let. U modřínu a buku byly fenofáze zaznamenávány od roku 1991 a byly zpracovány Ing. Merklovou Ph.D. Průměrné hodnoty nástupů jednotlivých fenologických fází z období jejího pozorování, které byly uvedeny v článcích na toto téma publikovaných v rocích 2006 a 2007, jsem srovnala s průměrnými hodnotami období roků 2006 až 2009. Rozdíly v nástupu fenofází byly nejpatrnější u modřínu opadavého, který je ze sledovaných dřevin teplotně nejméně náročný, jak již bylo zmíněno výše v textu. (viz. graf č. 5 a 6) nastalo v letech 2006-2009 průměrně 97. den a to bylo o 2 dny dříve než v období 1991-2005. Fenofáze začátek olisťování z 10% nastal v období 2006-2009 průměrně 102. den, což bylo o 8 dní dříve než v předešlém období, kdy se tato fenofáze dostavila průměrně 110. den. z 50% se v období 2006-2009 dostavilo průměrně 104. den, tedy o 12 dní dříve než v období 1991-2005. ze 100% byl v období 2006-2009 zaznamenán 108. den - dokonce o celých 13 dní dříve než v období 1991-2005. Fenofáze plné olistění se v období 2006-2009 dostavila průměrně 135. den, což bylo o 2 dny dříve než v období 1991-2005. listí z 10% bylo v období 2006-2009 zaznamenáno 275. den, což bylo oproti období 1991-2005 o 9 dní dříve. listí ze 100% bylo v období 2006-2009 zaznamenáno 304. den, to však bylo o 3 dny později než byl průměrný nástup této fenofáze v období 1991-2005. Fenofáze opad listí z 10% nastala v období 2006-2009 283. den, což bylo o 19 dní dříve než v letech 1991-2005 a byl to největší rozdíl v nástupu fenofází vůbec. Avšak fenofáze opad listí ze 100% nastala v období 2006-2009 až 330. den, což bylo o 18 dní později než v období předešlém. [1] [1] Průměrné hodnoty nástupů fenofází modřínu opadavého za období 1991-2005 byly čerpány z : Bednářová, E., Merklová, L., 2006: Fenologická pozorování u modřínu opadavého (larix decidua Mill.) na Drahanské vrchovině v letech 1991-2005. In NEUHÖFEROVÁ, P. Modřín- strom roku 2006. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, s. 73-78. 564
Méně patrné rozdíly v nástupu jednotlivých fenofází mezi srovnávanými obdobími jsou u buku lesního, který je oproti modřínu opadavému více náročný na sumu efektivních hodnot teploty a raší i v jednotlivých letech asi o týden později než modřín. (viz. graf č. 7 a 8) buku bylo v letech 2006-2009 zaznamenáno 104. den, což bylo průměrně o půl dne později než v letech 1991-2005. Fenofáze začátek olisťování z 10% byla v letech 2006-2009 zaznamenána 113. den a to bylo v porovnání s roky 1991-2005 již o 1 den dříve. z 50% byl v letech 2006-2009 pozorován 116. den, což bylo průměrně o 2,5 dní dříve než v období let 1991-2005. ze 100% byl v letech 2006-2009 zaznamenán průměrně 120. den, o 3,5 dní dříve než v období 1991-2005. Fenofáze plné olistění se dostavila průměrně 134. den v období 2006-2008, v období 1991-2005 potom 138. den. V období 2006-2009 se tedy dostavila o 4 dny dříve. První pozorovaná podzimní fenofáze žloutnutí listí z 10% nastala v letech 2006-2009 průměrně 262. den, což bylo o 8,5 dní dříve než v období 1991-2005. listí ze 100% nastalo v období 2006-2009 298. den- o 1,5 dne později, opad listí z 10% 277. den- o 15,5 dne dříve a opad listí za 100% 315. den- o 3,5 dne později. [2] V posledních letech dochází k časnějšímu nástupu jarních fenofází a ke zkracování délky jejich trvání následkem klimatických změn. Tendence vývoje vegetace v lesních porostech Moravy za období 1991-2004 uvádí ve své práci Bagar a Nekovář (2005). Za stejné období byly publikovány fenologické fáze ve vztahu ke klimatickým činitelům na Drahanské vysočině (BEDNÁŘOVÁ, MERKLOVÁ 2006,2007). Poznatky získané při zpracování předkládané práce jsou s těmito údaji ve shodě. Jak již bylo v této práci zmíněno u jarních fenologických fází je rozhodujícím faktorem teplota a to nejen vzduchu, ale i půdy, jak uvádí v 10leté studii autoři Bednářová a Kučera (2002). Na nástupu a trvání podzimních fenofází se u sledovaných dřevin mimo teploty ve větší míře podílí také srážková četnost a vláhová dostupnost koncem léta a začátkem podzimu. Toto zjištění koresponduje s výsledky autorů Priwitzer a kol. (2007) a Merklové (2008). Graf č.5: Srovnání období (comparison of periods) (Larix decidua Mill.) [2] Průměrné hodnoty nástupů fenofází buku lesního za období 1991-2005 byly čerpány z : Bednářová, E., Merklová, L., 2005: Sledování fenologických fází u buku lesního (Fagus sylvatica L.) v oblasti Drahanské vrchoviny. In: mezinárodní vědecká konference Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. ČSBS, MZLU v Brně, SPU v Nitře, TU ve Zvolenu, ČHMÚ, s. 1.-5. 565
Graf č.6: Srovnání období (comparison of periods) (Larix decidua Mill.) Graf č.7: Srovnání období (comparison of periods) (Fagus sylvatica L.) Graf č.8: Srovnání období (comparison of periods) (Fagus sylvatica L.) Závěr V práci byly zhodnoceny vegetativní fenologické fáze u buku lesního (Fagus sylvatica L.) a modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) v letech 2006 až 2009 v 31letém smíšeném porostu na Drahanské vrchovině. Zpracované výsledky byly v jednotlivých letech porovnávány s meteorologickými charakteristikami měřenými v bezprostřední blízkosti 566
výzkumného areálu, dále pak byly jednotlivé roky srovnány mezi sebou a na závěr byly hodnoty tohoto 4letého období srovnány s hodnotami předchozího 14letého pozorování. Růstové a vývojové procesy jsou podmíněny vnitřními faktory rostliny, ale značnou mírou jsou ovlivněny faktory vnějšími, jako jsou teplota vzduchu, teplota půdy, radiace, půdní podmínky a srážková činnost. Začátky a délky jarních fenologických fází jsou ovlivněny v největší míře teplotou vzduchu a půdy, u podzimních fenologických fází je ve větší míře rozhodující i množství srážek, což se prokázalo i v předkládané práci. Nástupy a trvání fenologických fází se v jednotlivých letech lišily v závislosti na průběhu počasí. Z vlastního pozorování a porovnání získaných již publikovaných údajů z dřívějších let vidíme, že na sledované lokalitě dochází k časnějšímu začátku vegetačního období a jeho prodlužování do pozdního podzimu. Prodlužování vegetačního období na úkor vegetačního klidu může mít za následek zhoršování zdravotního stavu lesních porostů. Analýzou a porovnáním průběhu fenologických fází je možno získat informace o aktuálním stavu, ale i možném vývoji abiotických i biotických složek životního prostředí v měnících se klimatických podmínkách. Literatura Bagar, R., Klimánek, M., Klimánková, D., 2001: Fenologie je klíčem k poznání přírody, Ochrana přírody, 56, 3, s. 85-89. Bagar, R., Nekovář, J., 2006: Fenologická odezva proměnlivosti období, tendence vývoje vegetace v závislosti na klimatických podmínkách přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, Sborník referátů, ČHMÚ, Brno, s. 1-6. Bednářová, E., Kučera, J., 2002: Fenologická pozorování u smrkových porostů (Picea abies /L./ Karst.) rozdílného stáří v letech 1991-2000, Ekológia, Bratislava, Vol. 21/Supl.1./2002, s. 98.-106. Bednářová, E., Merklová, L., 2005: Sledování fenologických fází u buku lesního (Fagus sylvatica L.) v oblasti Drahanské vrchoviny. In: mezinárodní vědecká konference Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. ČSBS, MZLU v Brně, SPU v Nitře, TU ve Zvolenu, ČHMÚ, s. 1.-5. Bednářová, E., Merklová, L., 2006: Fenologická pozorování u modřínu opadavého (larix decidua Mill.) na Drahanské vrchovině v letech 1991-2005. In NEUHÖFEROVÁ, P. Modřínstrom roku 2006. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, s. 73-78. Culek, M. a kol., 1995: Biogeografické členění České Republiky, Enigma, 347 s. Hruška, B., 1978, Geologicko-petrografické poměry a základní charakteristiky zvětrávacích procesů na výzkumné ploše v Rájci-Jestřebí; Struktura, funkce a produktivita modelových lesních ekosystémů, ovlivňovaných uvědomělou antropickou činností, sborník referátů, VŠZ Brno, s. 229. 243. Klimo, E., 1978: Charakteristika půdních poměrů výzkumné stanice programu Člověk a biosféra: Rájec- Jestřebí, Struktura, funkce a produktivita modelových lesních ekosystémů, ovlivňovaných uvědomělou antropickou činností, sborník referátů. VŠZ Brno, 215.- 227.s. Knott, R., 2004: Transformace smrkové monokultury na les blízké přírodě, Sbornících významných příspěvků institucionálního významu Trvale udržitelného hospodaření v lesích a v krajině- od koncepce k realizaci, MZLU Brno, 424 s. Koch, E., Bruns, E., Chmielewski, F.M., Defila, C., Lipa, W. Menzel, A., 2005: Guidelines for plant phenologocal observations. Zentralanstalt für Meteorologie ung Geodynamik, Austria, Deutscher Wetterdienst, Germany, HU Berlin, Germany, MeteoSwiss, Switzerland, TU München, Germany, 39s. Larcher, W. 1988: Fyziologická ekologie rostlin Academia, Praha, 361 s. 567
Menzel, A., Dose, V., 2004: Phänologie als Klimaindikator- neue Methoden. Forstliche Meteorologie und Hydrologie. Merklová, L., 2008: Studium růstových a fenologických fází a smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) a buku lesního (Fagus sylvatika L.) v závislosti na mikroklimatu stanoviště. Disertační práce, MZLU v Brně. Pifflová, L. a kol. 1956 : Příručka pro fenologické pozorovatele, Hydrometeorologický ústav ČSR, Praha, 152 s. Plíva, K., Žlábek, I., 1986: Přírodní lesní oblasti ČSR, Státní zemědělské nakladatelství, 316 s. Priwitzer, T. a kol. 2007: Vplyv zrážím na dynamiku rastu, fenologii a opad lesných drevín. In: International Scientific Konference Bioklimatology and natural hazards proceedings. Zvolen (Slovakia): Slovenská bioklimatologická společnost a Technická univerzita ve Zvolenu. Quitt, E., 1971: Klimatické oblasti ČSR, ČSAV, GU Brno, Studia geographica č. 16, 74 s. Slavíková, J. 1986: Ekologie rostlin, SZN, Praha, 368 s. Kontaktní adresa: Ing. Kristýna Slovíková Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská univerzita Zemědělská 1, 613 00, Brno, Česká republika, kristynaslovikova@seznam.cz 568