ZPRÁVA O MEZINÁRODNÍ NÁBOŽENSKÉ SVOBODĚ ZA ROK 2010 (červenec prosinec)

Podobné dokumenty
MEZINÁRODNÍ ZPRÁVA O NÁBOŽENSKÉ SVOBODĚ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012

Zpráva o mezinárodní náboženské svobodě za rok 2009

MEZINÁRODNÍ ZPRÁVA O NÁBOŽENSKÉ SVOBODĚ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2014

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 548/0

Předmluva ke zprávě za rok 2008

Náboženská mapa současného světa. Náboženské směry v životě lidstva a jednotlivých zemí

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Česká republika po roce Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU

B8-0008/2015 } Helmut Scholz, Miloslav Ransdorf, Barbara Spinelli, Patrick Le Hyaric, Marie- Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL

P o m o c b e z h r a n i c

3 základní druhy mezilidských interakcí. Spolupráce

Českobratrská církev evangelická

Nadační fond obětem holocaustu vyhlašuje výběrové řízení v programech

ZPRÁVA O STAVU LIDSKÝCH PRÁV ZA ROK 2013: ČESKÁ REPUBLIKA

Výbor pro zahraniční věci

Závěrečná zpráva. o činnosti Smíšené pracovní komise zabývající se problematikou zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu

Zpráva o mezinárodní náboženské svobodě za rok 2006

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35

ČEŠI I SLOVÁCI JSOU DNES MÉNĚ OCHOTNI SE POLITICKY ANGAŽOVAT NEŽ PŘED DESETI LETY

Rizikové skupiny LS 10 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část

Pravidla chování SCA

7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0481/2018/1. Pozměňovací návrh

Nadační subjekty, církevní právnické osoby, organizační složky a příspěvkové organizace

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC

Nová náboženská hnutí a právní postavení náboženských společností v České republice

P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

USNESENÍ ústavně právního výboru z 41. schůze dne 19. června 2008

Střední odborné učiliště nábytkářské a Střední odborná škola, s.r.o. P L Á N VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PRÁCE. na školní rok 2009/2010.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0104. Dějepis. Mgr.

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA

CS Jednotná v rozmanitosti CS B7-0074/9. Pozměňovací návrh. Doris Pack za skupinu PPE

Smlouva. mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů. Česká republika a Svatý stolec

Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality. Praha 27. dubna Počet listů: 7

Češi odmítají výstavbu mešit

Základní smlouva mezi Apoštolským stolcem a Republikou Bosna a Hercegovina (2006/2007)

Problémové oblasti světa

2013/ Ve věci informací a podkladů týkajících se starobních důchodů jednotlivě hospodařících rolníků a informací o jejich odškodnění

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 938/0

PERSEFONA, o.s. Tel.:

Úřad pro demokracii, lidská práva a pracovní záleţitosti Ministerstvo zahraničí USA ZPRÁVA O DODRŽOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV ZA ROK 2012 ČESKÁ REPUBLIKA

70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky (CEDAW/C/CZE/2).

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na

10106/19 ADD 1 1 JAI LIMITE CS

Dokument ze zasedání B8-0399/2015 NÁVRH USNESENÍ

Co všechno je zpracování osobních údajů podle GDPR

Více podrobností a další akce najdete i na v KALENDÁRIU.

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

Praha X. Vzorová analýza obsahující smyšlený obsah

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0025/37. Pozměňovací návrh. Jörg Meuthen, Sophie Montel za skupinu EFDD

Praha X. Vzorová analýza obsahující smyšlený obsah

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

M e t o d i c k ý materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra

majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi jejími členy,

Rada Evropské unie Brusel 12. prosince 2017 (OR. en)

INFORMACE VOLEBNÍM STRANÁM. Volby do zastupitelstev obcí vyhlásil prezident republiky na dny 10. a 11. října 2014.

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení

Aktualizováno v únoru 2013

Od totality k demokracii. Skládačka

Další témata spojená s životním prostředím rezonují u českých potenciálních voličů a voliček ještě silněji:

PROBLEMATIKA FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Rada Evropské unie Brusel 28. dubna 2017 (OR. en)

Program přednášky. Právní úprava Svoboda vyznání v Listině

Mateřská škola Kladno, Švýcarská Kladno, Švýcarská 2520

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

1. STÁTNÍ. = zřizované státem, jsou vázány na státní rozpočet. ORGANIZAČNÍ SLOŽKY a PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

Česká republika. 1. Všeobecné informace

Lisabonská smlouva. Evropa států a Evropa občanů. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D.

ZPRÁVA KOMISE RADĚ. v souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 552/97, pokud jde o nucenou práci v Myanmaru/Barmě

Výroční zpráva. občanského sdružení. Hilbertinum, o. s. Společnost Kamila Hilberta. za rok 2008

Charakteristika předmětu:

2. neděle velikonoční C. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.

Svoboda vyznání v Listině. Program přednášky. Právní úprava JUDr. Tomáš Pezl pátek 13. dubna 2012

Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality. Praha 20. října Počet listů: 8

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse)

Metodický pokyn č. 4

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 115/0

LISTOPAD Zdravíme Vás milí čtenáři.

1. mimořádné zasedání 33. synodu ČCE ( ) TISK 5 MAJETKOVÉ VYROVNÁNÍ STÁTU S CÍRKVEMI

Vybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D

ZEMĚ ZÁPADNÍHO BALKÁNU

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

Ekonomika veřejného sektoru. Církve a náboženské společnosti

Úřad vlády České republiky

Výmarská republika Německá říše

Žákovský diář školní rok 2006/ ŽÁKOVSKÝ DIÁŘ PRO ŠKOLNÍ ROK 2006/2007

Stanovy spolku Slovanský kruh, z. s.

Q1 Zahájením vyplňování dotazníku potvrzujete, že souhlasíte se zařazením Vámi poskytnutých odpovědí do výzkumu a že je Vám více než 18 let.

Transkript:

Úřad pro demokracii, lidská práva a pracovní záleţitosti Ministerstvo zahraničí USA ZPRÁVA O MEZINÁRODNÍ NÁBOŽENSKÉ SVOBODĚ ZA ROK 2010 (červenec prosinec) ČESKÁ REPUBLIKA 13. září 2011

2 Ústava a ostatní zákony a předpisy chrání svobodu náboţenství, přičemţ vláda v praxi všeobecně prosazuje tuto ochranu. Vláda všeobecně uznává náboţenskou svobodu v zákonech i v praxi. Během sledovaného období nedošlo k ţádné změně ve stavu náboţenské svobody vládou. V české společnosti byla hlášena zneuţívání nebo diskriminace na základě náboţenské příslušnosti, víry nebo praxe. V rámci určitých částí populace byly hlášeny občasné antisemitické a antimuslimské činy a výroky. Vláda USA projednává otázky svobody náboţenství s českou vládou v souladu se svou celkovou politikou podpory lidských práv. Vláda USA i nadále podporuje představitele vlády a náboţenských organizací, aby vyřešily restituční nároky na majetky církví. Nedávné snahy zahrnovaly i podporu vstřícných kontaktů směrem k rostoucí muslimské obci. Oddíl I. Náboženská demografie Česká republika má rozlohu 30 442 čtverečních mil a 10,5 milionu obyvatel. Populace je většinou homogenní s dominantní křesťanskou tradicí. Částečně v důsledku vlády komunistů od roku 1948 do roku 1989 se však většina obyvatel necharakterizuje ve smyslu členství v nějakém organizované náboţenství. V průzkumu veřejného mínění Střediska empirických výzkumů (STEM) z roku 2009 uvádělo 32 procent respondentů, ţe věří v Boha, zatímco 38 procent se charakterizovalo jako ateisté. Pouze 25 procent občanů ve věku niţším neţ 29 let uvádělo, ţe věří v Boha. Podle agentury STEM poklesl počet věřících o 5 procent ve srovnání s údaji průzkumu z doby před 15 lety. Obdobně v průzkumu Po sametové revoluci z roku 1989 došlo k obnově zájmu o náboţenství, avšak počet osob, které se hlásí k nějaké náboţenské víře nebo k účasti na činnosti organizovaného náboţenství od té doby pokleslo ve všech regionech země. Podle desetiletého sčítání obyvatel z roku 2001 je v zemi 3,3 milionu věřících. Dvacet sedm procent obyvatel se hlásí k římsko-katolické církvi, 3 procenta k protestantským církvím, 1 procentu k české husitské církvi a 2 procenta k ostatním náboţenským skupinám. Pět procent obyvatel navštěvuje katolické bohosluţby pravidelně a většina z nich ţije v moravských diocézích, olomoucké a brněnské. Praktikující protestanti tvoří 1 procento populace. V roce 2004 byl islám zaregistrován jako oficiálně uznávané náboţenství, přičemţ vedoucí osobnosti místní muslimské obce odhadují, ţe v zemi ţije 15 000 aţ 20 000 muslimů. V zemi jsou celkem tři mešity, v Brně a v Praze, a modlitebny jsou roztroušené v celé zemi. Větší část tradiční ţidovské obce, která čítala přibliţně 100 000 osob před nacistickou okupací dnešní České republiky byla vyvraţděna během holocaustu. Oficiálních členů ţidovské obce je zaregistrovaných přibliţně 3 000. Oddíl II. Stav uznávání náboženské svobody vládou Právní / politický rámec Stav přijetí mezinárodních norem vládou je uveden v příloze C Zpráv o praktikách lidských práv zemí na adrese http://www.state.gov/g/drl/rls/hrrpt/2010/appendices/index.htm. Ústava a ostatní zákony a předpisy chrání svobodu náboţenství, přičemţ vláda v praxi všeobecně prosazuje tuto ochranu.

3 Za náboţenské záleţitosti je zodpovědný Odbor církví na Ministerstvu kultury. Všechna náboţenská seskupení zaregistrovaná u Ministerstva kultury mají nárok na daňové úlevy a vládní subvence, i kdyţ některá odmítají státní podporuje zásadních důvodů jakoţto projev nezávislosti. Zákon o náboţenské svobodě a postavení církví a náboţenských organizací z roku 2002 vytvořil dvojúrovňový systém registrace náboţenských organizací. Pro registraci na první (niţší) úrovni musí mít náboţenské seskupení aspoň 300 dospělých členů s trvalým bydlištěm v zemi. Registrace na první úrovni umoţňuje omezené daňové úlevy; kromě toho ukládá kaţdoroční ohlašovací povinnosti, jakoţ i 10-leté čekací období před tím, neţ můţe organizace poţádat o registraci na druhé úrovni. Pro registraci na druhé úrovni, která dává organizaci právo na podíl státního financování musí mít náboţenské seskupení počet členů, doloţený podpisy, ve výši nejméně 0,1 procenta obyvatel země. Existuje 32 státem uznávaných náboţenských organizací. Nejnovější je evangelická Církev slova ţivota, která si podala ţádost v březnu 2009 a byla zaregistrovaná v srpnu 2010. Ţádost Husitské církve, podaná v červenci 2010, byla zvaţována na konci sledovaného období. Pouze duchovní registrovaných organizací druhé úrovně mohou oficiálně vykonávat uznávané svatební obřady a slouţit jako duchovní osoby u vojska a ve vězení, i kdyţ vězni jiných náboţenských seskupení mohou přijímat návštěvy svých příslušných duchovních. Náboţenská seskupení zaregistrovaná do roku 2002, jako například malá Ţidovská obec, nemusí splňovat podmínky pro registraci druhé úrovně. Neregistrovaná náboţenská seskupení nesmí zákonně vlastnit společný majetek, ale často utvářejí zájmová občanská sdruţení, aby spravovala svůj majetek do té doby, neţ budou schopna splnit podmínky pro registraci. Vláda nezasahuje do tohoto typu předběţného řešení ani mu nebrání. Neregistrovaná náboţenská seskupení se jinak mohou shromaţďovat a konat bohosluţby podle své volby. Náboţenské organizace dostávají od vlády přibliţně 78 milionů USD (1,4 miliard CZK) ročně. Tyto fondy se poměrně rozdělují mezi 17 náboţenských organizací, které mají registraci druhé úrovně a rozhodly se přijmout státní pomoc na základě počtu členů kléru. Z tohoto obnosu se přibliţně 72 milionů USD (1,3 miliardy CZK) pouţívá na platy kléru. Zbytek jde na správu církví a údrţbu majetku církví. Nový trestní zákoník, platný od ledna 2010, potvrzuje ustanovení předchozího zákoníku, co se týče trestných činů páchaných z nenávisti. Zakazuje popírání holocaustu a předepisuje trest odnětí svobody na dobu od šesti měsíců aţ tří roků za veřejné popírání, zpochybňování, schvalování nebo snahu o ospravedlňování nacistické genocidy. Tento zákon také zakazuje podněcování k nenávisti na základě náboţenského vyznání a předepisuje tresty odnětí svobody na dobu aţ tří roků. Zákon z roku 2004 ustanovuje 27. ledna jako Den památky obětí holocaustu v zemi. Misionáři musí získat povolení k dlouhodobému pobytu a pracovní povolení, pokud chtějí v zemi zůstat déle neţ 90 dní. Pro náboţenské pracovníky neexistuje ţádná speciální vízová kategorie; cizí misionáři a klérus musí splnit podmínky pro standardní pracovní povolení, i kdyţ jejich činnost je svou povahou přísně duchovní nebo dobrovolná. Misionáři z členských zemí EU nepotřebují povolení. Z 32 registrovaných církví jich 10 má povolení od Ministerstva kultury (podle zákona o svobodě vyznání z roku 2002) vyučovat náboţenství ve státních školách. Podle tohoto ministerstva musí ředitelé škol zavést volbu vyučování náboţenství, pokud je v jedné třídě alespoň sedm studentů stejného náboţenského seskupení, kteří si vyţádají takovou výuku, i kdyţ náboţenská výuka je ve veřejných školách volitelná. Vláda dodrţuje následující náboţenské svátky jakoţto národní svátky: Velikonoční pondělí, Štědrý den, 1. svátek vánoční a 2. svátek vánoční.

4 Omezení náboţenské svobody Vláda všeobecně uznává náboţenskou svobodu v zákonech i v praxi. Během sledovaného období nedošlo k ţádné změně ve stavu náboţenské svobody vládou. Vláda pokračuje ve svých snahách o řešení problémů restituce komunálního církevního majetku. Ţidovské nároky se datují do období nacistické okupace v době Druhé světové války, zatímco katoličtí představitelé uplatňují nároky na majetek, který jim byl zabaven minulým komunistickým reţimem. I kdyţ většina katolických kostelů, farností a klášterů byla navrácena v devadesátých letech minulého století, pozemky a lesy zůstávají ve vlastnictví státu. Parlament se do květnových parlamentních voleb z roku 2010 nedohodl na schválení návrhu vládního zákona o církevní restituci navrţené v dubnu 2008. Nová vláda vyhlásila úmysl vyřešit církevní restituci ve svém programu. Ke konci sledovaného období nebyly podniknuty ţádné konkrétní kroky. Od roku 1989 vrátila vláda na základě nařízení většinu státem vlastněného majetku, který si nárokovala Federace ţidovských obcí. V roce 1994 stanovila Federace ţidovských obcí 202 komunálních majetků jakoţto nejvyšší prioritu restitucí, i kdyţ jinak měla více neţ 1 000 potenciálních majetkových nároků. Z těchto 202 případů bylo 80 vyřešeno a Ţidovská obec souhlasila s tím, ţe nároků na zbývající případy se vzdá. Po zveřejnění doporučení Rychetského komise z roku 2000 prosadil parlament zákony, které opravňují vládu k předání přibliţně 200 dalších majetků do vlastnictví Ţidovské obce, z nichţ se uskutečnila všechna kromě dvou. Dva právní spory probíhající v Brně před ukončením sledovaného období se týkaly majetků ve vlastnictví Ministerstva vnitra a Ministerstva práce a sociálních věcí. V roce 2000 prosadil parlament zákon umoţňující vládě vrátit Ţidovské obci více neţ 60 uměleckých děl z Národní galerie a odhadovaných 7 000 uměleckých děl ve vlastnictví vlády jednotlivým ţidovským občanům a jejich dědicům. Tento zákon nepředepisuje ţádné časové omezení pro podání nároků. Z uměleckých děl náleţejících náboţenské obci byly vráceny všechny kromě dvou. Z uvedených 7 000 děl náleţejících soukromým osobám bylo na konci sledovaného období navráceno méně neţ 1 000 kusů. Překáţkou v řešení těchto nároků byly obtíţe spojené s vysledováním vlastnictví v případech bez přeţívajících dědiců. V roce 2006 vláda tento zákon prodlouţila bez omezení, aby omezila soukromým osobám podat si nároky na umělecká díla, která jsou vlastnictvím státu, kdykoli v budoucnosti. Nadační fond obětem holocaustu, který obdrţel 16,6 milionů USD (300 milionů CZK) od státu v roce 2001, i nadále pomáhá při zachování obecního majetku, vzdělávacích programech a sociální podpoře obcí. Z těchto prostředků podporuje fond různé projekty sociální podpory. V roce 2009 například fond přispěl 333 000 USD (šest milionů CZK) 18 institucím poskytujícím zdravotní péči přibliţně 500 osobám, které přeţily holocaust. (Poznámka: vhledem k tomu, ţe přihlášky byly podávány teprve od roku 2001, se počet těchto osob sníţil z přibliţně 2 500 na méně neţ 500). Ministerstvo kultury sponzoruje náboţensky orientované kulturní činnosti prostřednictvím grantového programu. V roce 2010 na ně ministerstvo poskytlo 255 000 USD (4,6 milionu CZK). V zemi nebylo hlášeno ţádné násilí, vězni nebo zatčené osoby z náboţenských důvodů. Oddíl III. Stav činů společnosti ovlivňujících využívání náboženské svobody Byla hlášena jistá společenská zneuţívání nebo diskriminace společností na základě náboţenské příslušnosti, víry nebo praxe, odráţející reziduální antisemitismus a antimuslimské nálady. Prominentní představitelé společnosti však podnikli pozitivní kroky k prosazování náboţenské svobody.

5 V zemi existovalo malé, ale vytrvalé a poměrně dobře organizované hnutí extrémní pravice s antisemitskými názory. Antisemitismus také přetrvával mezi ostatními částmi populace, včetně neonacistických seskupení a islamistických extremistů. Všeobecně jsou veřejné projevy antisemitismu vzácné a veřejné orgány provádějí důsledné vyšetřování a stíhání osob popírajících holocaust. Během sledovaného období docházelo v celé zemi k narůstání opozice proti výstavbě nebo otevírání nových muslimských modliteben. Někteří jedinci v Hradci Králové podepsali petice, vytvořili stránky v sociálních sdělovacích prostředcích a provozovali webové stránky oponující plánu místní muslimské obce zakoupit nemovitost a zaloţit islámské středisko. Mnohé z těchto internetových stránek obsahovaly xenofóbní a rasistické výroky. V říjnu zorganizovalo 30 osob v Hradci Králové protest proti navrhovaného středisku a přítomnosti muslimů ve městě. Během sledovaného období nebyly hlášené ţádné násilné antisemitistické ani antimuslimské incidenty proti osobám v zemi; byly však hlášeny ojedinělé škody na majetky, jiné typy vandalismu a nenávistné projevy. Činnosti seskupení, jako jsou Národní odpor a Autonomní nacionalisté, byly charakterizované rasistickými, xenofóbními, antisemitistickými a antimuslimskými postoji, stejně jako popíráním holocaustu a rozšiřováním nacistické propagandy. Mezi neonacisty mimo vězení a neonacistickými vězni odsouzenými za rasově motivované trestné činy došlo k vybudování volné sítě. Osoby mimo vězení zasílaly dárky a dopisy vězňům. Tato síť podpůrců, která si říká Váleční zajatci, sestávala i ze skupiny ţen, Jednoty ţen odporu. Extremistické projevy v politické debatě byly vzácné. Mála okrajová Dělnická strana (DS), která byla zakázaná Nejvyšším správním soudem v únoru, se přeměnila na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS). DSSS vydala během roku extrémistická prohlášení v rámci své volební kampaně do parlamentu a místních orgánů. Tato strana neměla ţádné zastoupení na národní, krajské ani místní úrovni. Bylo hlášeno několik neonacistických koncertů. Ministerstvo vnitra pokračovalo ve svých snahách proti neonacistům, coţ zahrnovalo sledování jejich činností, úzkou spolupráci s policejními jednotkami v sousedních zemích a soustředěné snahy o zamezování nepovoleným koncertům a setkáním neonacistických seskupení. Úsilí policie zaměřené proti neonacistům i nadále nutilo místní organizátory neonacistických koncertů, aby je pořádali mimo zemi, většinou v pohraničních oblastech Slovenska a Polska. V květnu schválila vláda strategii pro boj proti extremismu, která zdůrazňuje důleţitost preventivních opatření, zejména vzdělávacích. Policisté jsou školeni pro boj proti různým formám extrémismu, zatímco učitelé se účastní specializovaných seminářů zaměřeným na to, aby učili ţáky na základních a středních školách tolerance a úctu vůči lidským právům a svobodám. Ministerstvo vnitra a ostatní vládní orgány tuto strategii aktivně uskutečňovaly ve sledovaném období. Oddíl IV. Vládní politika USA Vláda USA projednává otázky svobody náboţenství s českou vládou v souladu se svou celkovou politikou podpory lidských práv. Vláda USA i nadále podporuje představitele vlády a náboţenských organizací, aby vyřešily restituční nároky na majetky církví. Nedávné snahy zahrnovaly i podporu vstřícných kontaktů směrem k rostoucí muslimské obci.

6 Představitelé vlády USA i nadále vládě a náboţenským seskupením zdůrazňují důleţitost restitucí (nebo spravedlivých a přiměřených kompenzací v situacích, kdy navrácení majetku jiţ není moţné) v otevřených případech týkajících se majetku nezákonně odňatého obětem holocaustu, Ţidovské obci a církvím. Představitelé velvyslanectví [USA] se zúčastnili několika schůzek s představiteli Ministerstva kultury, katolické církve a Federace ţidovských obcí ohledně restitučních záleţitostí. Představitelé velvyslanectví také reagovali na individuální ţádosti česko-amerických obětí holocaustu o pomoc při hledání moţností kompenzací. Velvyslanectví udrţovalo úzké vztahy s Kanceláří prezidenta, Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem kultury, představiteli různých náboţenských seskupení a nevládních organizací. Speciální vyslanec pro otázky holocaustu Douglas Davidson a zástupci velvyslanectví se setkali s představiteli Evropského ústavu odkazu šoa se sídlem v Praze a Ministerstva zahraničí, aby monitorovali pokrok v oblastech uvedených v Terezínské deklaraci. Tato deklarace apeluje na vlády, aby se zabývaly ţivotními podmínkami osob, které přeţily holocaust, nemovitým majetkem, odcizenými uměleckými předměty, judaiky, vzděláním a připomínáním holocaustu. http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2010_5/index.htm