PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 984/0 Návrh poslanců Pavla Staňka, Jany Suché, Jana Bureše, Jana Pajera, Stanislava Polčáka, Josefa Tancoše a Jana Chvojky na vydání zákona o Rozhodčím soudu pro sport Zástupce předkladatele: Staněk P. a další Doručeno poslancům: 18. dubna 2013 v 9:11
Návrh ZÁKON ze dne 2013 o Rozhodčím soudu pro sport Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 (1) Zřizuje se Rozhodčí soud pro sport (dále jen rozhodčí soud ) jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci podle zvláštního zákona. 1) (2) Rozhodčí soud rozhoduje spory z právních vztahů vznikajících v oblasti sportu, jestliže tyto spory mají majetkovou povahu, k jejich rozhodování by jinak byly příslušné obecné soudy a strany se o tom písemně dohodnou. (3) Rozhodčí soud pro sport je právnickou osobou se sídlem v Praze. (4) Rozhodčí soud vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle zvláštního zákona 2). 2 (1) V čele rozhodčího soudu je předsednictvo jmenované Asociací sportu ČR o.p.s. na návrh stávajícího předsednictva vždy na dobu pěti let. Předsednictvo se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí ze svých řad předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu. (2) Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, poplatky za rozhodčí řízení, pravidla o nákladech řízení, odměňování rozhodců a další otázky související s činností rozhodčího soudu a jeho ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Řád rozhodčího soudu schvalovaný předsednictvem rozhodčího soudu. 1
3 Přechodné a závěrečné ustanovení (1) První předsednictvo rozhodčího soudu bude jmenováno pracovní komisí složenou ze dvou zástupců Ministerstva spravedlnosti, dvou zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a tří zástupců Asociace sportu ČR o.p.s., a to z osob, které získaly vysokoškolské vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice. (2) Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. 1) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2
DŮVODOVÁ ZPRÁVA ZÁKONA O ROZHODČÍM SOUDU PRO SPORT A. Obecná část 1. Hlavní principy návrhu zákona a důvody jeho nezbytnosti 1.1 Sport je fenoménem nejen společenského ale též ekonomického rozměru, jehož význam stále narůstá. Sportovní činnost je neodmyslitelnou součástí společenského a občanského života, která hraje významnou roli také v Evropské unii, když přispívá k naplňování jejích důležitých strategických cílů solidarity a prosperity. Provozování sportu je dle čl. 4 Olympijské charty lidským právem a každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace a v olympijském duchu. Základní hodnoty tvořící podstatu olympismu jako např. etika, fair play a poctivost, zdraví, týmová spolupráce, vědomí odpovědnosti, úcta k pravidlům a zákonům, pospolitost a solidarita, které se vytváří při provozování sportu, představují významné společenské hodnoty, které je třeba chránit, přičemž pro zachování společenské úlohy sportu je nezbytné zejména respektovat a rozvíjet etický kodex a solidaritu. Právě tyto nepostradatelné hodnoty a společenská funkce sportu jsou však závažným způsobem ohrožovány či narušovány řadou negativních jevů komerčními tlaky, nekalými finančními praktikami včetně korupce a praní špinavých peněz, projevy diskriminace, rasismu či násilí, využíváním mladých sportovců nebo dopingem. 1.2 Sport se vyznačuje zvláštním charakterem, který je dán jeho společenskou, výchovnou a kulturní funkcí. Autonomie sportu tak neznamená nejen specifičnost sportovních aktivit a pravidel ale také specifičnost sportovní struktury. Zásadním požadavkem a potřebou, která vyplývá z této specifičnosti sportovního odvětví, je existence nezávislých odborných orgánů, které se vypořádávají s problémy a výše uvedenými negativními jevy a které spravedlivě a efektivně řeší spory vznikající v oblasti sportu, tak aby nebyla ohrožena samotná podstata sportovní činnosti. 1.3 Národní sportovní orgány rozhodující spory v oblasti sportu v České republice nesplňují požadavky, které jsou na ně kladeny mezinárodními organizacemi a asociacemi. Zejména není dodržován požadavek zastoupení sportovců. Příkladem 3
může být situace ve fotbale, kdy FIFA Standardní předpisy o národních komorách pro řešení sporů požadují, aby v takových orgánech byli zastoupeni stejným poměrem sportovci a kluby. Princip rovného zastoupení klubů a hráčů přitom představuje jednu ze stěžejních zásad při řešení sporů mezi sportovci kluby, na které byla v roce 2001 založena FIFA Komora pro řešení sporů. Nesplnění tohoto požadavku představuje závažné porušení mezinárodních sportovních předpisů a spory mezi sportovci a kluby tak nemohou být spravedlivě rozhodovány. 1.4 Mezinárodní organizace a asociace v oblasti sportu, ať už jsou to mezinárodní sportovní asociace jako např. FIFA či IIHF, mezinárodní hráčské asociace, jako např. fotbalová FIFPro nebo hokejová WAIPU, dále světová odborová organizace UNI Global Union kladou požadavky na regulaci sportovního odvětví. Za stěžejní je přitom nutné považovat požadavky kladené na národní sportovní rozhodčí orgány, jejich kompetenci, složení a procedurální pravidla a dále zastoupení samotných sportovců v orgánech rozhodujících spory. 1.5 Z autonomie sportu, tedy specifičnosti jeho pravidel a struktury, vyplývá dále potřeba rychlého a efektivního řešení sporů. Sport se zakládá na řadě organizovaných pravidelných sportovních utkání a soutěží a případné spory tak musí být zásadně vyřešeny před předmětným utkáním, v opačném případě by byl výsledek sporu bezvýznamný. Rychlé řešení sporů v oblasti sportu je dále nutné s ohledem na skutečnost, že kariéra sportovců je v zásadě velice krátká. Doba vynaložená na řešení sporů by tak mohla mít významný negativní dopad na profesní činnost sportovců. Ve svém důsledku pak efektivní řešení sporů přispívá rovněž k integritě sportu jako takového, protože umožňuje dodržovat samotnou podstatu sportu - spravedlivou soutěž vyplývající z nejistoty ohledně sportovního výsledku a rovné podmínky a stejné podmínky utkání, tedy rovnost účastníků soutěží. 1.6 Ze specifičnosti sportu jako takového vyplývá dále i zvláštní charakter jeho úpravy a pravidel, které jsou vysoce specifickou oblastí. Řešení sporů vyplývajících ze sportovní činnosti či organizace sportu obecnými soudy se proto nejeví jako účelné, protože soudy jsou takovou agendou nadměrně zatěžovány a dále nemůže být dostatečně naplněn požadavek rychlosti řízení. Samy obecné soudy přitom odkazují na mezinárodní úpravu v oblasti sportu. Nejvyšší soud České republiky např. 4
akceptoval význam pravidel vydaných Mezinárodní lyžařskou federací jako jediného regulačního prostředku v případě lyžování. Je třeba si uvědomit, že současný systém justice je již v nadměrné míře zatěžován narůstajícími spory. Navrhovaný model sportovní arbitráže si proto klade za cíl jak ulehčit současnému soudnímu systému, tak zefektivnit, urychlit a co nejvíce usnadnit rozhodování sporů v oblasti sportu. Konečně má mít zřízení Rozhodčího soudu pro sport pozitivní dopad na státní rozpočet, jelikož je část výkonu soudní moci přenesena na Rozhodčí soud pro sport, aniž jsou současně převáděny finanční prostředky na jeho fungování a činnost. Rozhodčí soud pro sport je ekonomicky zajištěn z vlastních prostředků. 1.7 S ohledem na výše skutečnosti je proto nezbytné, aby byl konstituován nezávislý Rozhodčí soud pro sport jako stálý rozhodčí soud ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. 2. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a s mezinárodně-právními závazky České republiky. 3. Předpokládané hospodářské a finanční dopady Schválení návrhu zákona nebude mít žádné dopady na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí. 4. Předpokládané sociální dopady, dopady na rovnost mužů a žen a dopady na životní prostředí Schválení návrhu zákona nebude mít žádné dopady v oblasti rovnosti mužů a žen ani na životní prostředí. 5
B. Zvláštní část K 1 1. Ustanovení 1 odst. 1 zřizuje Rozhodčí soud pro sport jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci dle 13 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Základními atributy Rozhodčího soudu pro sport jsou nezávislost a odbornost, které vyplývají nejen z autonomie sportu, ale také z požadavků mezinárodních sportovních asociací kladených na národní sportovní rozhodčí orgány zejména jejich složení, kompetenci a procedurální pravidla. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem pro sport představuje zákonem uznávanou alternativu k soudnímu řešení majetkových sporů a jedná se o jednu ze zákonem zakotvených cest mimosoudního řešení sporů. 2. Ustanovení 1 odst. 2 vymezuje v souladu s 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, působnost Rozhodčího soudu pro sport tak, že rozhoduje spory z právních vztahů vznikajících v oblasti sportu, jestliže tyto spory mají majetkovou povahu, k jejich rozhodování by jinak byly příslušné obecné soudy a strany se o tom písemně dohodnou. Rozhodčí soud pro sport je veřejnoprávním subjektem, na který je zákonem přenesena část výkonu státní moci, kterou jinak vykonávají soudy, a stálým rozhodčím soudem se zvláštní působností pro majetkové spory v oblasti sportu. Rozhodovací pravomoc Rozhodčího soudu pro sport dopadá na veškeré spory, ke kterým může dojít v oblasti sportu, tedy v rámci provozování sportovní činnosti v širokém slova smyslu. Do osobní působnosti spadají nejen účastníci sportovní činnosti - sportovci, rozhodčí nebo trenéři, ale též funkcionáři a jakékoli další fyzické či právnické osoby, jejichž činnost se sportovním odvětvím souvisí. Rozhodčí soud pro sport je kompetentním orgánem k rozhodování majetkových sporů např. v oblasti organizace sportovní činnosti, sponzoringu a dalších forem financování a podílení se na organizaci sportu, zhodnocování osobnostních práv nebo pro rozhodování v otázkách mediálních, např. televizních práv. 6
3. Dle 1 odst. 3 je Rozhodčí soud pro sport právnickou osobou se sídlem v Praze. 4. Ustanovení 1 odst. 4 stanoví v souladu s 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, že Rozhodčí soud pro sport vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle zvláštního zákona, tedy zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. K 2 1. Ustanovení 2 odst. 1 obsahuje úpravu předsednictva Rozhodčího soudu pro sport, které se nachází v čele Rozhodčího soudu pro sport, a způsob jeho konstituování. Předsednictvo je jmenováno obecně prospěšnou společností Asociace sportu ČR o.p.s. na návrh stávajícího předsednictva vždy na dobu pěti let a skládá se z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo Rozhodčího soudu pro sport volí ze svých řad předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu. Asociace sportu ČR o.p.s. je jmenovacím orgánem Rozhodčího soudu pro sport nadaným potřebným mandátem, tj. mandátem z oblasti sportu v České republice a dále mandátem příslušných ústředních orgánů státní správy. V souladu s 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, stanoví 2 odst. 2, že způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet a organizační uspořádání Rozhodčího soudu pro sport upravuje Statut a Řád Rozhodčího soudu pro sport. Pokud Statut a Řád Rozhodčího soudu pro sport neobsahují samostatnou úpravu, použije se podpůrně zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, pro který subsidiárně platí zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Statut a Řád Rozhodčího soudu pro sport dále upravuje otázky související s činností Rozhodčího soudu pro sport a jeho ekonomickým zajištěním. Zejména stanoví poplatky za rozhodčí řízení, jejich výši, popřípadě způsob jejich výpočtu, za jaké úkony, komu a jakým způsobem se platí, a dále obsahuje pravidla o nákladech řízení a odměňování rozhodců. Kromě poplatkové povinnosti za rozhodčí řízení stanoví dále zálohu na náklady řízení stranami sporu. Rovněž náklady na průběh řízení, jako např. náklady spojené s účastí účastníků rozhodčího řízení, svědků nebo pořizování znaleckých posudků, nesou 7
zásadně strany sporu. S ohledem na toto ekonomické zajištění je fungování Rozhodčího soudu pro sport realizováno z vlastních prostředků a zákon tak nemá dopad na státní rozpočet, když vznikem Rozhodčího soudu pro sport nebude státní rozpočet zatížen. Statut a Řád Rozhodčího soudu pro sport schvaluje předsednictvo Rozhodčího soudu pro sport a dle 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se uveřejňuje v Obchodním věstníku. K 3 1. Ustanovení 3 odst. 1 upravuje způsob prvního ustavení předsednictva Rozhodčího soudu pro sport. To bude jmenováno pracovní komisí Asociace sportu ČR o.p.s. složené ze dvou zástupců Ministerstva spravedlnosti, dvou zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a tří zástupců občanského sdružení Sport4life, a to z osob, které získaly vysokoškolské vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice. 2. Dle 3 odst. 2 nabývá zákon účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. V Praze dne 17. dubna 2013 Pavel Staněk, v.r. Jana Suchá, v.r. Jan Bureš, v.r. Jan Pajer, v.r. Stanislav Polčák, v.r. Josef Tancoš, v.r. Jan Chvojka, v.r. 8