ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠVP ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Škola pro život. Vzdělání pro všechny. Najít cestu je umění. Umění je cesta. Tento školní vzdělávací program je kurikulárním dokumentem, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu ZUV, přičemž vymezuje specifika a definuje pravidla i průběh vzdělávání v Základní umělecké škole v Rychvaldě. autor: kolektiv ZUŠ Rychvald 0 Základní umělecká škola, Rychvald, Orlovská 495, příspěvková organizace

OBSAH II. I.. IIDDEE I NNTT IIFFI I KKAAČČ NNÍ ÍÍ ÚÚDDAAJ JEE 3 III... CCHHAARR AAKK TTEERRI IISSTTI IIKKAA ŠŠKKOOLLYY 4 IIII II... ZZ AAM ĚĚŘŘEE NNÍ ÍÍ ŠŠKKOOLLYY AA JEEJ J JÍ ÍÍ VVI IIZZEE 6 IIVV. I.. VVÝÝCCHHOOVVNNÉÉ AA VVZZDDĚĚLLÁÁVVAACCÍ ÍÍ SSTTRRAATTEEGGI IIEE 7 VV... VVZZ DDĚĚ LLÁÁVV AACCÍ ÍÍ OOBBSSAAHH UUMĚĚLLEECCKKÝÝCCHH OOBBOORRŮŮ 9 1. HUDEBNÍ OBOR 9 1.0.1 Studijní zaměření Přípravné studium k I. stupni 9 1.0.2 Předměty společné pro všechna studijní zaměření v I. a II. stupni základního studia v hudebním oboru 10 1.0.3 Hudební nauka (HN) 11 1.0.4 Společná hudební praxe (SHP) 13 1.1 HRA NA KLÁVESOVÉ NÁSTROJE 15 1.1.1 Studijní zaměření Hra na klavír 15 1.1.2 Studijní zaměření Hra na elektrické klávesové nástroje 19 1.2 HRA NA SMYČCOVÉ NÁSTROJE 23 1.2.1 Studijní zaměření Hra na housle 23 1.2.2 Studijní zaměření Hra na violoncello 27 1.2.3 Studijní zaměření Hra na kontrabas 32 1.3 HRA NA DECHOVÉ NÁSTROJE 37 1.3.1 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu 38 1.3.2 Studijní zaměření Hra na flétnu 43 1.3.3 Studijní zaměření Hra na klarinet 47 1.3.4 Studijní zaměření Hra na saxofon 52 1.3.5 Studijní zaměření Hra na trubku 56 1.3.6 Studijní zaměření Hra na lesní roh 60 1.4 HRA NA STRUNNÉ NÁSTROJE 64 1.4.1 Studijní zaměření Hra na kytaru 64 1.5 SÓLOVÝ ZPĚV 69 1.5.1 Studijní zaměření Sólový zpěv 69 1.6 SBOROVÝ ZPĚV 73 1.6.1 Studijní zaměření Sborový zpěv 73 1.7 HRA NA AKORDEON 78 1

1.7.1 Studijní zaměření Hra na akordeon 78 1.8 HRA NA CIMBÁL 82 1.8.1 Studijní zaměření Hra na cimbál 82 2. VÝTVARNÝ OBOR 86 2.1 Studijní zaměření Přípravné studium výtvarného oboru 86 2.2 Studijní zaměření Výtvarná tvorba 87 3. LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR 91 3.1 Studijní zaměření Přípravné studium literárně-dramatického oboru 91 3.2 Studijní zaměření Literárně-dramatický obor 91 VVI II... ZZAABBEEZZPPEEČČEENNÍ ÍÍ VVÝÝUUKKYY ŽŽÁÁKKŮŮ SSEE SSPPEECCI IIÁÁLL NNÍ ÍÍMI II VVZZDDĚĚLLÁÁVVAACCÍ ÍÍMI II PPOOTTŘŘEEBBAAMI II 101 VVI III II... VVZZDDĚĚLLÁÁVVÁÁNNÍ ÍÍ ŽŽÁÁKKŮŮ MI IIMOOŘŘÁÁDDNNĚĚ NNAADDAANNÝÝCCHH 102 VVI III III II... HHOODDNNOOCCEENNÍ ÍÍ ŽŽÁÁKKŮŮ AA VVLLAASSTTNNÍ ÍÍ HHOODDNNOOCCEENNÍ ÍÍ ŠŠKKOOLLYY 103 1. Hodnocení žáků 103 2. Vlastní hodnocení školy 104 2

I.. IDENTIIFIIKAČNÍÍ ÚDAJJE Název: Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Rychvald Předkladatel: Základní umělecká škola, Rychvald, Orlovská 495, příspěvková organizace Orlovská 495, 73532 Rychvald IČO 62 331 698 ředitelka školy: Vlasta Matonogová telefon: +420 596 546 318 e-mail: zusrychvald@volny.cz Zřizovatel: Moravskoslezský kraj 28. října 117, 70200 Ostrava telefon: +420 595 622 222 e-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz Tento Školní vzdělávací program vstupuje v platnost dne 1. 9. 2015 Vlasta Matonogová razítko školy 3

II.. CHARAKTERIISTIIKA ŠKOLY Historie V září 1959 byla v Rychvaldě otevřena pobočka Lidové školy umění v Petřvaldě. Vyučovalo se v prostorách Hasičské zbrojnice a v tzv. "chudobinci", který stál na pozemku dnešního rychvaldského sídliště. V září 1971 byla stará budova bývalé ZŠ nákladem 1.200.000,- Kč adaptována a přidělena LŠU. Z Petřvaldu se sem přemístilo ředitelství a rychvaldská LŠU se stala školou kmenovou. V září 1990 byla LŠU v Rychvaldě rozdělena na dvě samostatné školy - rychvaldskou a petřvaldskou. Dochází také ke změně názvu na "Základní umělecká škola Rychvald". V lednu 1995 vstoupila ZUŠ Rychvald do právní subjektivity. V září 1995 byla provedena plynofikace ZUŠ a o dva roky později byla kompletní rekonstrukcí koncertního sálu dokončena estetizace a přestavba celé školy (výměna oken, podlahových krytin, stropů, rekonstrukce tříd kolektivní výuky). V září 1997 byla zahájena výuka na odloučeném pracovišti v ZŠ Dolní Lutyně. Od 1.7.2001 je zřizovatelem Moravskoslezský kraj. Následuje série několika rozšíření, které naznačují cestu nového rozvoje: v roce 2004 se rozšířila nabídka nástrojové výuky na pobočce v Dolní Lutyni. Od roku 2006 se třemi rozhodnutími MŠMT zapisují do školského rejstříku tyto změny: 1. 9. 2006 další místo poskytovaného vzdělávání v budově ZŠ v Dětmarovicích 1. 9. 2007 otevření literárně - dramatického oboru 1. 9. 2008 otevření dalších míst poskytovaného vzdělávání (dvou v Dětmarovicích jednoho v Rychvaldu) Současnost Základní umělecká škola Rychvald má kapacitu 289 žáků a vyučuje se zde ve třech uměleckých oborech hudebním, výtvarném a literárně-dramatickém. Hlavním účelem zřízení organizace je poskytování základního uměleckého vzdělávání. Škola nabízí základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech v přípravném studiu, v základním studiu, v rozšířeném studiu a studiu pro dospělé. Vyučování probíhá na kmenové škole v Rychvaldě a dalších pěti místech poskytovaného vzdělávání v základních a mateřských školách v Rychvaldě, v Dolní Lutyni a v Dětmarovicích. Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce Naše škola je jednou ze tří základních uměleckých škol v České republice, které jsou Přidruženými školami UNESCO. Členství je podmíněno pravidelným zpracováváním aktuálních daných témat prostřednictvím projektových dnů, workshopů, komponovaných večerů, koncertů, apod. Akce mají za úkol vždy předávat konkrétní myšlenky, které kladou důraz na důležitost a závažnost kulturního dědictví regionálního, národního či celosvětového. ZUŠ Rychvald je partnerem škol, měst a obcí, ve kterých působí ve vzdělávání a je nedílnou součástí a organizátorem zdejšího kulturního života (koncerty, výchovné koncerty, vernisáže, komponované večery apod.). Spolupracujeme s mnohými kulturními centry, školami, se zástupci Církve 4

československé husitské a dalšími farnostmi v regionu, neobvyklou spoluprací je spojení s několika centry pro mentálně a zdravotně postižené, pro něž chystáme projekty pravidelně, v minulosti jsme spolupracovali s Janáčkovou filharmonií Ostrava, apod. V současné době nerealizujeme mezinárodní spolupráci. Pravidelně pořádáme výchovné koncerty ve spolupráci s Janáčkovou konzervatoří a gymnáziem v Ostravě, Fakultou umění Ostravské univerzity, pravidelnou akcí je projekt pro rodiče s dětmi našich žáků Mámo, táto, hraj se mnou. Mimořádnou aktivitou jsou autorské hry učitelů a žáků hudebního a literárně-dramatického oboru. Charakteristika pedagogického sboru Převážná část pedagogů je interními zaměstnanci a jejich kvalifikace odpovídá oborům a studijním zaměřením, které se na naší škole vyučují. Vybavení školy V kmenové škole v Rychvaldu se vyučuje ve dvou dvoupodlažních budovách, které jsou spojeny chodbou. Ve škole je 9 tříd pro individuální výuku, třídy pro výuku PHV, HN a VV, koncertní sál, komorní sál, který je spolu s chodbami využíván pro výstavní činnost, výuku sborového zpěvu, LDO a komorních her, a dále administrativní a provozní prostory. Kmenová škola disponuje jednou multimediální učebnou s interaktivní tabulí pro kolektivní výuku hudební nauky a pořádání projektových dnů. ZUŠ Rychvald organizuje výuku ve třech oborech (HO, VO, LDO) v kmenové škole a na dalších pěti místech poskytovaného vzdělávání. ZŠ Dolní Lutyně (od 1.9.1997) 5 učeben ZŠ Dětmarovice (od 1.9.2006) 5 učeben MŠ Dětmarovice střed (od 1.9.2008) 1 učebna MŠ Dětmarovice Koukolná (od 1.9.2008) 1 učebna ZŠ Rychvald Václav (od 1.9.2008) 2 učebny Naším cílem v oblasti vybavení školy je vytvářet co nejlepší podmínky pro kreativní činnosti žáků a pro dobrou práci pedagogů. Školu postupně vybavujeme novými hudebními nástroji, ke zlepšení psychohygienických podmínek přispělo odhlučnění jednotlivých tříd, vybudování sociálního zařízení pro zaměstnance, úpravy sociálních zařízení pro žáky a úklidové komory, v rámci estetizace prostředí postupně vybavujeme školu novým nábytkem. V neposlední řadě stále zlepšujeme vybavení moderními technologiemi a ICT (4 pracovní stanice pro učitele, multimediální učebna s dataprojektorem, koncertní sál s projekční technikou, audiotechnikou, apod.) a učebními pomůckami. 5

III.. ZAMĚŘENÍÍ ŠKOLY A JJEJJÍÍ VIIZE Vize školy Naše škola chce být svou nabídkou atraktivní pro své žáky i jejich rodiče, kteří by sem měli chodit rádi Absolventi školy by měli být sebevědomí, kultivovaní a tvořiví lidé, vybaveni všemi kompetencemi pro život ve společnosti Základy hudebního vzdělání bychom chtěli poskytnout každému zájemci klademe důraz na rovný přístup pro všechny ZUŠ by měla být nedílnou součástí našeho města a obcí, ve kterých působí, a rovnocenným partnerem nejen svému zřizovateli, ale také všem institucím, se kterými v těchto místech spolupracuje Zaměření školy Zaměření naší ZUŠ vychází z obecných cílů a klíčových kompetencí, obsažených v RVP ZUV, ze silných stránek školy a z dlouholeté tradice činnosti školy. Vychází rovněž z možností a schopností pedagogického sboru a požadavků rodičů i žáků. Našim žákům chceme poskytovat mnoho příležitostí pro prezentaci vlastní práce formou veřejných vystoupení a prostřednictvím účasti na akcích s různorodým zaměřením pořádaných naší školou i jinými subjekty, při kterých většina našich žáků najde své uplatnění a seberealizaci. Vedle těchto aktivit se dále zaměřujeme na: projekty a akce vznikající ve vzájemné spolupráci žáků i učitelů hudebního, výtvarného a literárně dramatického oboru projektové dny spontánní tvorba žáků na dané téma; v rámci projektových dnů nabízíme žákům vzdělávání také zábavnou formou prostřednictvím různých soutěží a her předávání myšlenek vycházejících z koncepce Asociace přidružených škol UNESCO s výběrem vhodných témat a se zaměřením na téma Záchrana kořenů evropské kultury obohacení kulturního života v oblasti působení školy 6

IV.. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍÍ STRATEGIIE Výchovné a vzdělávací strategie se vztahují zejména ke klíčovým kompetencím, stanoveným v Rámcovém vzdělávacím programu. Tyto strategie realizují ve škole všichni učitelé, jsou to základní prvky naší práce, jejichž prostřednictvím zajišťujeme směřování žáka ke klíčovým kompetencím. Pro složitost tohoto tématu jsou některé výchovné a vzdělávací strategie vyčleněny z tabulky do jednotlivých oborů. Kromě obecných postupů všech učitelů má tedy každý obor ještě své vlastní, které jsou taktéž závazné. 1) Strategie platné pro všechny obory Učitel: používá pestré metody a formy práce s využitím znalostí o způsobu vnímání žáků jde žákům příkladem učí práci s chybou seznamuje žáka se styly a obdobím vzniku díla výběrem vhodného studijního materiálu přizpůsobuje nároky na žáka, dle jeho individuálních schopností je trpělivý, povzbuzuje, motivuje a podporuje sebevědomí žáka např. pochvalou zadáváním domácích úkolů a následným vyhodnocením vede žáka k dlouhodobé systematické práci; dlouhodobou a systematickou prací vede žáka k trpělivosti a vytrvalosti; komunikuje a spolupracuje s rodiči, kteří pomáhají při domácí přípravě, informuje rodiče o nutnosti vytvoření vhodných podmínek v domácím prostředí pro přípravu žáka na vyučování. se zajímá o aktuální učební pomůcky a materiály, novinky, má přehled v literatuře týkající se konkrétního učebního okruhu. doporučuje a navštěvuje kulturní akce, informuje žáka o aktuálním kulturním dění, účastní se kulturních akcí a vede tak žáka k vytváření tradic školy doporučuje vhodný oděv pro veřejné vystoupení i pro jejich návštěvu a objasňuje zásady správného chování zapojuje žáka do kolektivní výuky nebo do mezioborové spolupráce, u žáků tím pěstuje smysl pro zodpovědnost za společné dílo umožňuje žákovi vybrat si pro něj vhodné vystoupení a kulturní akce 2) Strategie uplatněné v Hudebním oboru Učitel: učí žáky základům hudební teorie, čímž napomáhá k hlubšímu a komplexnímu poznání hudby pomocí hudebních i mimohudebních přirovnání seznamuje žáka s obsahem skladby a vede jej tak k prožitku hudby vyhledává a předkládá dobré příklady interpretace; diskutuje se žákem jeho názor na interpretaci a učí žáky samostatně rozpoznávat její kvalitu. podněcuje žáka k aktivnímu samostatnému vyhledávání skladeb a nahrávek 7

při zadání nové látky s žákem diskutuje umožní žákovi výběr skladby, vybízí žáka k samostatné analýze hudebního zápisu skladeb na úrovni přiměřené k jeho individuálním schopnostem a dovednostem vede žáka ke každodenní pravidelné domácí přípravě zapojuje nejbližší okolí žáka do společného muzicírování vede žáka k pravidelným veřejným vystoupením, kde žák prezentuje, co se v naší škole naučil s žákem diskutuje o kulturních akcích, kterých se účastní a podporuje jeho vlastní názor, učitel žákovi doporučuje návštěvu akcí v jeho okolí 3) Strategie uplatněné v Literárně-dramatickém oboru Učitel: otevírá u žáka možnosti poznat svoji osobnost/chování/charakterové odlišnosti podporuje diskusi o ideálním/vhodném příkladu. volí metodiku, která směřuje k rozvoji a podpoře individuality v souladu se společensky akceptovatelným chováním nabízí pozitiva a negativa v oblasti společenské úspěšnosti; diskutuje s žákem jeho názor v souladu s výslednou potřebou být sebejistý a úspěšný. seznamuje žáky s variabilitou a odlišností v oblasti společenskyakceptovatelného chování. iniciuje žáka k aktivní potřebě být kulturně-vzdělaný, společensky člověk. respektuje individualitu, schopnosti a možnosti každého žáka. při práci s žáky umožní volbu/výběr v nabízených aktivitách. naslouchá, podporuje diskusi a otevřenou spolupráci. respektuje a rozvíjí u žáka sociální inteligenci. nabízí varianty výkladu v oblasti uměleckého díla/představení. pro oblast rozvoje a vnímání volí srozumitelné/kvalitní zdroje. otevírá diskusi v oblasti interpretované práce. konzultuje s žákem jeho názor na různé interpretace konzultuje s žákem jeho názor na kulturní akce, kterých se účastní vede žáky potřebě vnímat svoji osobnost a pracovat se svými nedostatky. vede žáka k radosti z pravidelných veřejných vystoupení, kde žák prezentuje svoji práci, emoce, schopnost aktivně působit a spoluvytvářet výslednou práci. komunikuje s rodiči o potřebě sociální výchovy. s žáky diskutuje o kulturních akcích, kterých se žáci účastní, a podporuje jejich vlastní názor 8

V.. VZDĚLÁVACÍÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ 1. HUDEBNÍ OBOR Charakteristika hudebního oboru Hudební obor v základním uměleckém vzdělávání poskytuje žákům, kteří projevili zájem a potřebné předpoklady o studium hudby, základy odborného vzdělání a vychovává z nich zaujaté hudebníky. Prostřednictvím soustavného vzdělávání aktivní a poučené interpretace, vlastní tvorby, poznávání hudební kultury, osvojením základních teoretických znalostí, využívají žáci hudbu, jako prostředek vzájemné komunikace i osobního sdělení. Uskutečňováním intenzivní cílevědomé výchovy (individuální i kolektivní) v řadě odborných předmětů a také aktivním provozováním hudby žáci prohlubují a rozšiřují své hudební znalosti i dovednosti. Rozvíjejí schopnost vlastního instrumentálního či pěveckého projevu s uměním proniknout do výrazu a struktury hudebního díla. Kritéria pro zařazování žáků v Hudebním oboru: 1) Do přípravného studia jsou zařazovány děti od 5 let (viz kapitola 1.0.1 Studijní zaměření Přípravné studium k I. stupni) 2) Do I. stupně základního studia jsou zařazovány děti od 7 let. 3) Do II. stupně základního studia jsou zařazovány děti od 14 let. Tento školní vzdělávací program popisuje vzdělávací obsah, způsob a formu realizace Přípravného a Základního studia. Vzdělávací obsah, způsob a formu realizace Studia pro dospělé stanovuje učitel na základě vzdělávacích potřeb žáků a studentů. Výuka se uskutečňuje minimálně v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně. 1.0.1 Studijní zaměření Přípravné studium k I. stupni Přípravné studium má za úkol především celkový rozvoj hudebnosti dítěte. Zahrnuje výchovu hlasovou, pohybovou, rytmickou, instrumentální činnosti a nutné minimum hudební teorie. Metody a formy práce jsou přizpůsobeny věku dítěte. Jedná se o maximálně činnostní pojetí výuky hravou formou. V přípravném studiu žák navštěvuje jednu vyučovací hodinu týdně v předmětu Příprava ke hře na hudební nástroj / Příprava k sólovému zpěvu, která představuje individuální nebo skupinovou výuku, kde se žáci mateřských škol a prvních tříd základních škol seznámí se zvoleným nástrojem / se svým hlasem a uskuteční své první interpretační pokusy. Dále pak jednu vyučovací hodinu týdně v kolektivní výuce v předmětu Hudební školička, ve které učiní své první krůčky do světa hudby. 9

Přípravné studium k I.stupni Individuální nebo skupinová výuka Název vyučovacího předmětu Příprava ke hře na hudební nástroj nebo Příprava k sólovému zpěvu Hodinová dotace PS1 PS2 1 1 Kolektivní výuka Hudební školička 1 1 Učební osnovy vyučovacích předmětů Příprava ke hře na nástroj / Příprava k sólovému zpěvu PS1 PS2 Žák dokáže interpretovat: jednoduchou melodii nebo lidovou či umělou píseň nebo instruktivní cvičení / skladbu zpaměti nebo z not s rytmickým nebo melodickým doprovodem nebo bez doprovodu bez nebo s pomocí učitele Hudební školička PS1 PS2 intonuje známé jednoduché lidové písně v kolektivu nebo sám používá vybrané nástroje Orffova instrumentáře k jednoduchým rytmickým doprovodům a umí je pojmenovat rytmizuje říkadla pomocí tleskání, hry na tělo dokáže na základě kontrastu rozlišit vlastnosti tónu délku, výšku, sílu rozumí základním hudebním pojmům notová osnova, nota, houslový klíč, hudební abeceda, pomlka 1.0.2 Předměty společné pro všechna studijní zaměření v I. a II. stupni základního studia v hudebním oboru Pro hudební obor platí dále školní výstupy předmětů Hudební nauka a Společná hudební praxe, které jsou společné všem studijním zaměřením. Školní výstupy již nejsou dále uváděny u jednotlivých učebních plánů. 10

1.0.3 Hudební nauka (HN) Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební nauka Hudební nauka žákovi umožňuje lépe se orientovat ve světě hudby. Poskytuje vědomosti, znalosti a zkušenosti, které žák prakticky využije ve své interpretační činnosti. Učí žáka využít zkušenosti a dovednosti z praxe při vnímání hudby. Jedná se o kolektivní výuku ve skupinách maximálně 20 žáků. HN je určena žákům 1. 4. ročníku I. stupně základního studia. Je pro žáky hudebního oboru nezbytná. Vzdělávací obsah zahrnuje vědomosti a dovednosti týkající se především hudebních pojmů, stupnic, intervalů a akordů, rytmu, intonace a hudebních forem, hudebních nástrojů, poslechu a dějin hudby. Cílem výuky je vychovat vnímavého interpreta a posluchače, který je schopen propojit hudební teorii s praxí a hlouběji tak hudbu prožít a pochopit. V základním studiu II. stupně nemá u žádného studijního zaměření Hudební nauka zvláštní hodinovou dotaci, ale náplň učiva charakterem odpovídající Hudební nauce je včleněna do Hlavního vyučovacího předmětu (název předmětu viz učební plány jednotlivých studijních zaměření). Níže uvedené školní výstupy jsou společné pro všechna studijní zaměření. Učební osnovy vyučovacího předmětu Hudební nauka I. stupeň základního studia 1. ročník (HN) Žák ovládá základní hudební pojmy (vlastnosti tonu, houslový klíč, hudební abecedu, délky not, pomlky takty, posuvky, G klíč, staccato a legato) umí zazpívat lidovou píseň v kolektivu dokáže rozlišit základní dynamická označení rozezná a aplikuje základní rytmické hodnoty poznává lidovou píseň umí používat vybrané nástroje Orffova instrumentáře je schopen aktivně poslouchat vybrané hudební ukázky 2. ročník (HN) Žák rozvíjí tonálně melodickou, rytmickou a tempovou představivost zná durové stupnice do 4 křížků a do 4 béček a trojzvuk ovládá další hudební pojmy - noty v houslovém a basovém klíči, předznamenání, předtaktí, dynamická znaménka a italské názvosloví pracuje se základními druhy taktů zpívá lidové i umělé písně v kolektivu zná rozdělení lidských zpěvních hlasů 11

3. ročník (HN) Žák orientuje se v grafickém záznamu hudebního díla v rámci své individuální interpretační potřeby zná princip tvoření dur stupnic a akordů umí určit hlavní stupně T D rozlišuje intervaly čisté a velké rozeznává dechové nástroje dřevěné a žesťové ovládá základní rytmické útvary a reprodukuje jednoduchý rytmický dvojhlas ovládá základní hudební pojmy, označení a názvosloví a dokáže je používat v praxi dokáže objasnit rozdíl mezi vokální a instrumentální hudbou, umí pojmenovat vybrané hudební formy opera 4. ročník (HN) Žák rozumí stavbě stupnic a akordů dur i moll, určuje intervaly čisté, velké a malé v rytmických činnostech zvládá složitější rytmické útvary, je schopen reprodukovat rytmický dvojhlas ve skupině ovládá označení základní dynamické škály, tempa a výrazu dokáže transponovat jednoduchou melodii do jiné tóniny a reprodukovat ji dle svých schopností s využitím základních harmonických funkcí T D umí zařadit nástroje do základních skupin dechové, strunné a bicí pojmenovat různá komorní seskupení umí vyjmenovat některá slohová období a přiřadit k nim jednoho představitele je schopen aktivního poslechu hudby a umí vyjádřit svůj názor na hudbu, kterou poslouchá orientuje se v grafickém záznamu hudebního díla v rámci svého hudebního nástroje chápe stavbu stupnic a akordů dur i moll, rozezná základní intervaly a sluchově dokáže rozlišit tónorod skladby rytmicky i intonačně reprodukuje jednoduchý notový zápis, zaznamená jednoduchou hudební melodii je schopen používat nejdůležitější hudební pojmy a označení, názvosloví umí transponovat jednoduchou melodii do jiné tóniny, chápe význam základních harmonických funkcí a je schopen vytvořit jednoduchý doprovod umí pojmenovat různá hudební seskupení, ovládá rozdělení hudebních nástrojů umí vyjmenovat základní slohová období v chronologickém sledu a přiřadit k nim alespoň dva představitele orientuje se ve vybraných barokních a klasicistních hudebních formách aktivně poslouchá hudbu a dokáže vytvořit vlastní názor, který umí obhájit II. stupeň základního studia Ve II. stupni již předmět nemá hodinovou dotaci, níže uvedené znalosti a schopnosti žák získává v rámci hlavního vyučovacího předmětu. 12

1. ročník zná jednotlivá slohová období od renesance po 20. stol. zná tradiční zkratky notového písma zná základní harmonické funkce 2. ročník zná jednotlivá slohová období od renesance po 20. stol., a umí vyjmenovat hlavní představitele rozezná základní melodické ozdoby, které používá 3. ročník zná jednotlivá slohová období od renesance po 20. stol., umí je stručně charakterizovat a umí vyjmenovat hlavní představitele orientuje se v základních rytmických figurách tanců 4. ročník žák dokáže podrobněji referovat o vybraném hudebním stylu nebo žánru, na který se zaměřil zná nejvýznamnější interprety a skladatele svého oboru je schopen transpozice v základních tóninách dokáže analyzovat formu skladby, kterou studuje 1.0.4 Společná hudební praxe (SHP) Charakteristika předmětu Společná hudební praxe Předmět Společná hudební praxe je určen pro žáky Hudebního oboru, kteří zde mají možnost využít a ověřit si získané schopnosti a dovednosti ve hře na zvolený nástroj, přičemž jsou vedeni k tomu, aby se k této činnosti soustavně připravovali a kvalitně se tak podíleli na hudebním tvaru, který je tvořen větším množstvím interpretů z řad žáků, a také aby přijímali odpovědnost za toto společné dílo. Především se bude jednat o praktické muzicírování v seskupeních nebo souborech s různorodým zaměřením, souborech s ustáleným či neustáleným repertoárem nebo nestylizovaných souborech. Žáci zde budou mít možnost prokázat své schopnosti souhry a společné hudební cítění při sjednoceném vnímání hudebního díla a získat tak možnost rozvíjet své schopnosti, které jim otevírají cestu k nekonečnému množství příležitostí seberealizace na poli hudebního umění. 13

Učební osnovy vyučovacího předmětu Společná hudební praxe 7. ročník I. stupně (SHP) Žák orientuje se v zápisu skladeb v notách nebo akordických značkách, případně v dalších typech hudebního zápisu přispívá zodpovědně k interpretaci hudebního díla maximálně vzhledem ke svým možnostem (úroveň domácí přípravy, pohotovost, dochvilnost) reaguje na pokyny učitele, případně dirigentská gesta dodržuje tempo a rytmus umí pracovat s dynamikou a agogikou zvládá hru s doprovodem orientuje se ve svém partu vyvažuje své hráčské / pěvecké výkony a přizpůsobuje je celku koriguje intonaci svého nástroje (zpěvu) vzhledem k celému souboru 4. ročník II. stupně (SHP) uplatňuje základní požadavky souhry, ušlechtilost zvuku, čistě intonuje, udržuje rytmickou kázeň a výrazný přednes využívá získaných technických dovedností k překonávání rytmicky motorických obtíží při nácviku skladeb pro dosažení dynamičnosti, efektivity a anticipace radosti z prožitku hudebně interpretační dovednosti (činnosti) umí se orientovat v partituře a bezpečně reprodukuje notový záznam reaguje na pokyny učitele nebo vedoucího souboru, příp. dirigentská gesta je schopen sólového výkonu, daného v krátkém úseku skladby 14

1.1.1 Studijní zaměření Hra na klavír 1.1 Hra na klávesové nástroje Charakteristika Studijního zaměření Hra na klavír Klavír je jeden z nejrozšířenějších hudebních nástrojů s bohatou tradicí a literaturou. Uplatňuje se jako sólový nástroj, doprovodný ke všem ostatním nástrojům a zpěvu, v komorní, symfonické, taneční a jazzové hudbě. Najdeme ho v hudbě všech stylových období a žánrů. Studijní zaměření Hra na klavír na naší ZUŠ umožňuje žákům seznámit se a osvojit si základní technické a výrazové prvky nástroje, žáci se seznamují s notovým zápisem a všeobecnou hudební teorií, učí se reprodukovat skladby přiměřené obtížnosti a poznávají hodnotnou klavírní literaturu různých stylových období a žánrů. Žáci se věnují hře z listu, hře zpaměti, doprovodům písní. Své získané schopnosti a dovednosti uplatňují a rozvíjí dle svých individuálních možností v sólové, čtyřruční nebo souborové hře různého nástrojového obsazení. Nedílnou součástí výchovy každého hudebníka jsou častá veřejná vystoupení, kde žák prezentuje, co se dosud v ZUŠ naučil. Naše škola nabízí mnoho příležitostí: třídní předehrávky, školní koncerty s několikaletou tradicí a soutěže. Žáci mohou zahájit své studium již ve Studijním zaměření Přípravné studium (pro žáky od 5 let; viz kapitola 1.0.1). První stupeň Studijního zaměření Hra na klavír žáci navštěvují 7 let a pokračují v druhém stupni, který má 4 roky. Oba stupně jsou ukončeny absolventským vystoupením. Studium mohou zahájit i starší žáci. V průběhu celého studia učitelé přizpůsobují výuku individuálním schopnostem a dispozicím žáka (v souladu se školními výstupy). Hlavním cílem výuky je vytvořit u žáka trvalý vztah k hudbě a nástroji. Učíme žáka takovým pracovním a pianistickým návykům, které mu umožňují samostatně nastudovat skladby přiměřené obtížnosti a které podporují jeho vlastní tvořivost. Žák se učí rozpoznávat kulturní hodnoty, účastní se různých akcí a koncertů nejen jako interpret, ale i jako posluchač a stává se tak nedílnou součástí kulturního dění ve svém okolí. 15

Učební plán Název vyučovacího předmětu I. stupeň základního studia Minimální dotace II. stupeň základního studia 1.r. 2.r. 3.r. 4.r. 5.r. 6.r. 7.r. 1.r. 2.r. 3.r. 4.r. Minimální dotace Individuální výuka Hra na klavír 1 1 1 1 1 1 1 7 1 1 1 1 4 Společná hudební praxe a) 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Skupinová a kolektivní výuka Společná hudební praxe b) 1 1 1 1 1 1 1 2 5 Společná hudební praxe c) 1 1 1 2 2 2 Společná hudební praxe d) 1 2 2 Hudební nauka 1 1 1 1 4 4 Celkem minimální počet vyučovacích hodin v I.stupni 16 Celkem minimální počet vyučovacích hodin ve II. stupni 8 Poznámky k učebnímu plánu: 1) výuka Společné hudební praxe je realizována v takovém hudebním seskupení, které bude žáka nejlépe formovat s ohledem na jeho dosažené výsledky v dosavadním průběhu studia. Výuka Společné hudební praxe bude organizována v počtu minimálně 2 žáků, přičemž se může jednat o seskupení žáků ze stejného nebo odlišného Studijního zaměření a náplní předmětu může být jak komorní hra, tak hra sólo s doprovodem nebo samotný instrumentální doprovod. Výuka může být realizována v některém ze souborů, které jsou ve škole zavedeny, případně v pěveckém sboru 2) variantu nebo změnu varianty předmětu Společná hudební praxe a) d) navrhuje učitel hlavního vyučovacího předmětu podle individuálních vzdělávacích potřeb žáka; tento návrh schvaluje ředitelka školy; žák může variantu předmětu Společná hudební praxe během studia změnit, podmínkou je splnění minimálně 5 hodin docházky během studia I. stupně a minimálně 4 hodin docházky během studia II. stupně Učební osnovy předmětu Hra na klavír I. stupeň 1. ročník žák na pokyn učitele zvládá správné sezení u klavíru žák zná základní rytmické hodnoty žák používá základní druhy úhozů žák umí spojit notový zápis s orientací na klávesách žák je schopen hrát podle notového zápisu v rozsahu jedné oktávy, žák dokáže poslechem rozpoznat základní hudební charaktery 2. ročník žák hraje oběma rukama dohromady žák je schopen hrát dvojhmaty žák zvládá hru stupnic a akordů zvlášť 16

žák hraje z notového zápisu houslový a basový klíč žák zná základní dynamická označení žák ovládá dynamické rozlišení tónu žák dokáže zahrát zpaměti jednoduché skladby nebo lidové písně 3. ročník žák ovládá základní prstovou techniku na základní úrovni žák hraje stupnice a akordy dohromady žák používá pedál dle individuálních schopností žáka žák se orientuje na klaviatuře v plném rozsahu žák se orientuje v notové osnově, v houslovém i basovém klíči žák interpretuje skladby různých stylových období žák je schopen svou hrou vyjádřit základní hudební charaktery žák využívá základní harmonické funkce při hře jednoduchých písňových doprovodů žák hraje zpaměti skladby přiměřené obtížnosti 4. ročník žák zvládá hru stupnic a akordů v rovném pohybu dohromady žák rozeznává základní artikulační znaménka žák používá pedál současný a synkopický žák ovládá dynamické rozlišení melodie a doprovodu žák interpretuje skladby různých stylových období 5. ročník žák je schopen zahrát jednoduché melodické ozdoby žák je schopen interpretovat polyfonní skladbu žák využívá k nácviku skladby různých druhů úhozů a rytmických variant žák realizuje výraznější dynamické a charakterové rozlišení v hrané skladbě žák interpretuje skladby různých stylových období a žánrů žák se orientuje v základním hudebním italském názvosloví 6. ročník žák zvládá vyrovnanou hru pasážové techniky žák ovládá hru v rychlejších tempech žák má zvukovou představivost a zvukovou sebekontrolu žák hraje tempově a výrazově odlišné skladby žák interpretuje skladby různých období a žánrů žák je schopen jednoduché analýzy skladby 7. ročník žák je schopen propojit všechny doposud získané technické a výrazové dovednosti za účelem správného provedení skladby žák při studiu skladeb a následné interpretaci využívá sluchovou sebekontrolu žák dovede samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu žák se orientuje v notovém zápisu, umí přečíst potřebné informace pro ztvárnění skladby 17

žák je při interpretaci schopen realizovat dynamické a tempové rozlišení, artikulaci, frázování a agogiku. žák interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylových období a žánrů žák dokáže zahrát přiměřeně obtížnou skladbu z listu žák umí zahrát přiměřeně obtížnou skladbu zpaměti žák je schopen se přizpůsobit při společné interpretaci (dodržuje rytmus, tempo a dynamiku) II. stupeň 1. ročník žák je schopen uplatnit všechny doposud získané technické a výrazové dovednosti a teoretické znalosti za účelem správného nastudování skladby hraje z listu jednoduché skladby. je schopen transponovat písně a jednoduchá cvičení hraje písně a používá různé druhy doprovodu dokáže se zapojit do čtyřruční hry a hry doprovodů v oblasti komorní hry 2. ročník hraje skladby různých stylových období a žánrů. Postupně přesouvá těžiště svého repertoáru na svůj oblíbený styl nebo žánr využívá při nácviku skladeb poslech profesionálních nahrávek 3. ročník žák je schopen vyjmenovat nejvýznamnější skladatelské osobnosti, interprety a hudební tělesa se orientuje v kulturním a hudebním dění ve svém okolí (bydliště, škola) a dle svých možností se do něj zapojuje využívá znalostí o formě, charakteru a obsahu skladby při hře zpaměti 4. ročník žák svůj názor uplatňuje při vlastním nastudování skladeb. Profiluje se podle svého zájmu preferencí- využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru umí se orientovat v základní literatuře významných světových a českých autorů dokáže se zapojit do čtyřruční hry a hry doprovodů v oblasti komorní hry Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3 18

1.1.2 Studijní zaměření Hra na elektrické klávesové nástroje Charakteristika Studijního zaměření Hra na elektrické klávesové nástroje Při tomto studijním zaměření si žák v prvních dvou ročnících osvojí základy hry na klasický klavír (základní postavení ruky, uvolněný hrací aparát, zvládnutí základní úhozové techniky, samostatnost rukou při hře melodií a doprovodů), od třetího ročníku pak hru na elektrické klávesové nástroje, (dále EKN), se všemi specifiky, které tyto nástroje přinášejí (dokonalé zvládnutí obsluhy a využívání všech technických vymožeností nástroje variabilita harmonických doprovodů, zvuková barevnost a možnosti její neomezené úpravy, ve vyšších ročnících pak tvorba a interpretace vlastních skladeb podle technických možností daného nástroje). Učební plán Název vyučovacího předmětu I. stupeň základního studia Minimální dotace II. stupeň základního studia 1.r. 2.r. 3.r. 4.r. 5.r. 6.r. 7.r. 1.r. 2.r. 3.r. 4.r. Minimální dotace Individuální nebo skupinová výuka Hra na klavír 1 1 7 Hra na EKN 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 Společná hudební praxe a) 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Skupinová a kolektivní výuka Společná hudební praxe b) 1 1 1 1 1 1 1 2 5 Společná hudební praxe c) 1 1 1 2 2 2 Společná hudební praxe d) 1 2 2 Hudební nauka 1 1 1 1 4 4 Celkem minimální počet vyučovacích hodin v I.stupni 16 Celkem minimální počet vyučovacích hodin ve II. stupni 8 Poznámky k učebnímu plánu: 1) výuka Společné hudební praxe je realizována v takovém hudebním seskupení, které bude žáka nejlépe formovat s ohledem na jeho dosažené výsledky v dosavadním průběhu studia. Výuka Společné hudební praxe bude organizována v počtu minimálně 2 žáků, přičemž se může jednat o seskupení žáků ze stejného nebo odlišného Studijního zaměření a náplní předmětu může být jak komorní hra, tak hra sólo s doprovodem nebo samotný instrumentální doprovod. Výuka může být realizována v některém ze souborů, které jsou ve škole zavedeny, případně v pěveckém sboru 2) variantu nebo změnu varianty předmětu Společná hudební praxe a) d) navrhuje učitel hlavního vyučovacího předmětu podle individuálních vzdělávacích potřeb žáka; tento návrh schvaluje ředitelka školy; žák může variantu předmětu Společná hudební praxe během studia změnit, podmínkou je splnění minimálně 5 hodin docházky během studia I. stupně a minimálně 4 hodin docházky během studia II. stupně 3) v tomto studijním zaměření se v předmětech Hra na klavír a Hra na EKN vyučuje individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků 19