ročník: XVI. červen 2/2007 ZPRAVODAJ obce Rusava cena: 10 Kč
Stavba nové cesty na Vrchovou přinese radost starousedlíkům i turistům. Pomník Daniela Slobody. Se svou drahou ženou Julinkou a synem Vladimírem spočinuli na rusavském hřbitově. Nová studánka u jednoho z pramenů Rusavy bude po Hurbanově studánce v centru obce dalším místem pro spočinutí kolemjdoucích. Do školy je radost chodit, když si v ní můžeme i hrát. I takováto díla jsme namalovaly my děti na asfalt.
Rusava slaví 350 let své existence Dovolte, abych se u této pro obec tak významné příležitosti ohlédl do minulosti. Ne do té dávné před 350 lety, ale do minulosti novodobé, porevoluční. Do doby, kdy jsem z vaší vůle stanul na post starosty a dodnes na něm setrval. Jsem rusavský rodák a je jím můj otec stejně jako byla maminka. Byli jimi jejich rodiče, prarodiče... Kořeny, které jsme v tomto krásném koutě země zapustili, jsou příliš hluboko na to, abychom z nich nenechali vyrůst vše, co obci prospívá. Já dostal vynikající příležitost a jsem rád, že ji mohu využít. Na post starosty jsem v obci Rusava nastoupil po prvních svobodných volbách v roce 1990. Mým tehdejším úkolem bylo dokončit vše, co rozdělali naši předchůdci a co poslouží k dobru obce a jejich obyvatel. Vodovod, kanalizaci, oprava cest a úprava potoků, to je jen stručný výčet všech akcí, které jsme společnými silami i dokončili. Vyčistili jsme potok, vybudovali chodníky, dokončili opravu hasičské zbrojnice... Zrekultivovali jsme skládku odpadů u hřbitova, za koupalištěm jsme položili pontonový most a naše Jubilejní Masarykova škola se dočkala zcela nového kabátu. Jako zřizovatel školy se naše obec stará i o její vnitřní vybavení, takže dnes už by nikdo nepoznal, že byla postavena v roce 1930. Rusava má moderní, krásnou školu s nově vybudovaným hřištěm, tělocvičnou i počítačovou učebnou a internetem. Po rozdělení státu v roce 1993 se v zemi změnilo hodně, ale naše obec, zvyklá na česko-slovenskou vzájemnost, tuto změnu nijak zásadně nezaregistrovala. Pokračovali jsme v původních záměrech a již v roce 1994 jsme mohli kolaudovat druhou etapu vodovodu. Odkanalizovali jsme rodinné domy a část lokality Hrkávka, vybudovali nové chodníky a zvýšili tím bezpečnost chodců. Naše silnice dostaly novou podobu díky bezprašnému povrchu. V roce 1994 byla vybudovaná skládka domovního odpadu v Bystřici pod Zpravodaj obce Rusava 1
slovo má starosta Hostýnem, což bylo i pro Rusavu velkým přínosem. Následující rok byl pro nás mimořádně významný, neboť byla kompletně dokončena kanalizace a v srpnu byla do provozu spuštěna také ČOV. Došlo na opravu dalších státních i obecních komunikací bezprašným povrchem, pokračovali jsme v budování chodníků a začali jsme rekonstruovat kino dnešní Obecní dům. Katastrofální povodně v roce 1997 se podepsaly i na naší obci a zatímco my jsme stavěli, voda bourala. Vše jsme postupně dokázali dát do pořádku a musím říct, že bez podpory našich občanů by se to vše nepovedlo. Nadešel čas sanací sesuvů, odstraňování povodňových škod. Vedle toho se našel prostor i peníze na regulaci říčky Rusavy a jejího přítoku od kravína, podařilo se nám dokonce i získat novou travnatou Bohumil Škarpich plochu na fotbalovém hřišti. Krok za krokem naše obec měnila tvář k lepšímu. Zrekonstruované kino, evangelický kostel s novou venkovní omítkou a byly to mnohé další, mnohdy na první pohled neviditelné akce. Také rok 2001 byl rokem mnoha rekonstrukcí. Škola, šatny SK, rozestavěli jsme tribuny... Na koupališti se postupně vylepšuje vše, co už dosloužilo.toho roku jsme opravili napouštěcí zařízení a mnoho dalšího. Dnes už mohou návštěvníci využít jeho služeb se vším všudy. Nové sociální zařízení, brouzdaliště pro děti, tobogán, skluzavky, dětská hřiště a hlavně solární ohřev, který umožní koupání i v chladnějších dnech. Letos dokonce i koncem května ohřály kolektory vodu natolik, že se k nám přišlo vykoupat na pět set lidí. Nebyly to jen radosti z dokončeného díla, ale i starosti se škodami, které přinášely kalamity. Jen léto v roce 2001 přineslo hodně škod jak na soukromém, tak na obecním majetku. Poškozené střechy, okna, v obecním lese polomy. Vytěžit jsme museli 5 tisíc kubíků poničeného dřeva. Následky této živelné pohromy jsme odstraňovali průběžně. Navzdory tomu všemu už Rusava není tou Rusavou, v níž i telefonní signál býval vzácností, o příjmu televizního ani nemluvě. Dnes, díky kabelové televizi a zajištění příjmu telefonních operátorů, jsou všechny tyto svízele minulostí. Vůbec jsem se nezmínil o úspěších v oblasti ekologie (podařilo se nám díky vybudování solárního ohřevu na koupališti i ve škole vyhrát Solární ligu), společenského života (získali jsme titul Obec roku Zlínského kraje a v celostátní soutěži jsme se umístili na 3. příčce), kultury a dalších činností našeho života. Je toho hodně a ještě víc stojí před 2 Zpravodaj obce Rusava
námi. Máme radost, že naše obec nechřadne, ale rozvíjí se. Život na Rusavě ve všech ohledech okřívá, modernizuje se a naše turisticky zajímavá poloha přináší konečně i starousedlíkům užitek. Stojíme na prahu výročí 350 let od založení Rusavy. Stojíme tváří v tvář vyhlídkám do budoucna (a já doufám, že jen těm nejlepším), ale i tváří v tvář svým předkům. Snad nebudu neskromný, když řeknu, že by z nás, kdyby tu ještě mohli s námi být, měli radost. Je to výzva pro nás pro všechny. Přičiňme se, abychom mohli i nadále být hrdí na to, že tato malebná, čistá a lesy obklopená obec je místem pro dobrý život. Pro život těch, kteří jsme tu doma, i těch, kteří k nám s dobrými úmysly přicházejí. z Historie Vzácná výročí Naše Rusava již dávno není tou chudou, zastrčenou vesničkou, kdysi obklopenou téměř neprůchodnými lesy. Vesničkou, která byla utvářena velmi skromně. Prostými lidmi, jejich kulturou a zvyky, jež si přinesli ze svých původních míst, v nichž se narodili. Ti první přišli nedobrovolně, jak je známo z historie vzniku Rottalovic. Tak se obec jmenovala z vůle jejího nemilovaného zakladatele. Další se přistěhovali k těmto rodinám, jiní přišli za chudou obživou se svými ovcemi, někteří zas jen s uzlíkem a sekerou. Díky těm všem nová osada rostla do krásy a spolu s nádhernou přírodou vytvořila časem jakýsi fascinující magnet pro malíře, spisovatele a další obdivovatele. Tím, kdo tuto skrytou krásu před osmdesáti lety našel, a dokonale, do nejmenších podrobností poznal, byl spisovatel a básník z nedaleké Bystřice pod Hostýnem František Táborský. Pro příští generace zapsal do knihy Rusava věrný obraz obce, života a práce jejich obyvatel a navzdory nesmírné bídě jí dal punc krásy a radosti ze života. Punc projevený písněmi a tanci, krásnými zvyky a upřímnou srdečností zde žijících lidí. Na Rusavu rád jezdil i malíř Adolf Kašpar. I jemu Rusava přirostla k srdci a knihu Rusava doslova vyzdobil svými ilustracemi. Kniha se stala ojedinělou monografií oslavující krásu přírody a obdivující způsob života zdejšího lidu. Stala se po právu perlou literatury. Původní osada byla jistě mnohem starší a stejně krásná. Přežila zánik hradu Obřany, přežila i ostatní osady v okolí. Přes ojedinělé záznamy ve vsetínské matrice o obci Rusava před datem vzniku Rottalovic a existencí potoka Rusava z textu Zemských desek také o mnoho let dříve není oficiálního záznamu o vzniku obce Rusava, a tak se musíme spokojit s oslavou 350. narozenin, které připadnou na konec června letošního roku. Spolu s tímto výročím můžeme oslavit rok předem i 150. výročí narození akademického malíře Adolfa Kašpara. Obec Rusava, František Táborský a Adolf Kašpar spolu vytvořili nerozlučnou a pro historii obce nesmírně vzácnou trojici. Kniha Rusava toto vzácné seskupení završuje svými osmdesáti lety vzniku, jež v příštím roce oslaví své první vydání. Milan Charvát Zpravodaj obce Rusava 3
Ohlédnutí za povodněmi Od katastrofálních povodní na Moravě v památečním roce 1997 uplyne už za několik dní neuvěřitelných deset let. Přírodními živly zkoušená země i lidé prokázali v té době nejen vzájemnou solidaritu a soudržnost, ale i nesmírnou lidskou sílu a houževnatost. Povodeň a její následky se nevyhnuly ani Rusavě a přišly v podobě obrovské síly, která ničila vše, co ji vstoupilo do cesty. Na 7. 7. 1997 se třemi téměř magickými sedmičkami sotva někdo z nás zapomene. Voda valící se z oblohy zvedla hladiny i těch nejmenších potůčků a řek. Vylily se z břehů a živel ničil koryta, regulace, na mnoha místech voda narušila statiku mostů, propustky... Strhávala a doslova s sebou brala kusy zahrad. Došlo k totální devastaci krajiny, na jakou si nikdo z žijících spoluobčanů nepamatoval. Cesta mezi Rusavou a Brusným se na celé tři dny stala neprůjezdnou a Rusava po celou tu dobu zůstala bez elektřiny. Nejen to, vždyť všechno to nakonec ovlivnilo i zásobování, omezeny byly možnosti ve všech oblastech života - ty život zachraňující nevyjímaje. Navzdory tomu Rusava nezůstala zcela odtržena od světa. Nejnutnější komunikační spojení zajišťovaly silnice přes Lukoveček, využívala se i lesní cesta na Hostýn, po které bylo přece jen zajištěno spojení s Bystřicí pod Hostýnem. Tehdy odhadované škody na majetku obce přesáhly částku deseti miliónů korun. Kdyby se spočítala veškerá náprava škod, znovubudování a protipovodňová opatření, která si povodně v roce 1997 vyžádaly, vyšplhaly by se tyto částky ještě mnohem výš. A. Škarpichová Povodeň 1997. Rozvodněná Rusava a utržená silnice mezi Rusavou a Brusným. Muž, který Rusavě dal vše Psát o jubileu obce Rusava a nevzpomenout velkého a obec milujícího muže Daniela Slobodu by byl opravdový hřích. Jeho velkou obdivovatelkou a znalkyní byla Marta Makovská, s níž jsme o tomto významném muži spolu mnohokrát hovořily. Marta Makovská znala deník Daniela Slobody, evangelického kněze slovenského původu, snad zpaměti. Stal se pro ni studijním materiálem a nedá mi citovat z vyznání, které pronesla v jedné z prací na toto téma nazvaných prostě Daniel Sloboda 1809 1888 : Snažila jsem se pod povrchem jednotlivých příhod vysledovat hlubokou kontinuitu jednoho života. Nevím, do jaké míry se mi to podařilo. Byl to však úkol krásný a povznášející... Daniel Sloboda 4 Zpravodaj obce Rusava
se zasloužil o povznesení svého působiště, napomohl růstu kultury na východní Moravě a významně se podepsal pod tradiční moravsko-slovenské vztahy. Narodil se 20. prosince 1809 ve slovenské Skalici. Otec Michal byl obuvníkem a matka roz. Pokorná rovněž pocházela ze Skalice. Daniel začal ve své rodné Skalici chodit do školy, gymnaziální studia už absolvoval v Modre. O prázdninách si rád vyšel na výlet do hor a poznával hrady. Už v malokarpatských horách jej okouzlila botanika a zvláště horská květena. V září 1828 poprvé překročil práh prešpurského evangelického lycea, kde byl do roku 1832. (Stejné lyceum navštěvoval i František Palacký.) Jeho spolužáky nebyl nikdo menší než Ľudovít Štúr či Jan Štercl. Po vysvěcení na kněze odešel v dubnu 1837 Daniel Sloboda sloužit na Rusavu jako v pořadí již sedmý slovenský farář. Byl vzdělaný v humanitních vědách, ale i v matematice. Byl básníkem i hudebníkem, spisovatelem i botanikem. Připravoval herbáře, které se později staly podkladem jeho vzácného botanického díla. Daniel Sloboda byl ovšem i znalec několika cizích jazyků včetně latiny. Sestavil evangelický kancionál, který byl vydán v roce 1876 v Kroměříži. Spolu se svým bratrem se vydával na dlouhé výlety do přírody. Rusavská fara přivítala za jeho působení mnoho hostů ze Slovenska, ale i z Prahy či Vídně. Dnes už můžeme Daniela Slobodu nazvat ekumenikem, neboť horlivě nabádal k toleranci jednotlivých náboženství, zejména k toleranci mezi katolickou a evangelickou vírou. Stihl toho za svůj život mnoho. Od roku 1850 byl členem Rakouské meteorologické společnosti a Geologického ústavu ve Vídni. Na Rusavě zřídil meteorologickou stanici, kterou vybavil potřebnými přístroji získanými z Vídně. Po návštěvě Františka Sušila, profesora teologie na brněnském alumnátu, pro něj začal na Rusavě sbírat lidové písně. V srpnu 1840 navštívil v Sobotišti rodinu Jurkovičových a krátce nato se zasnoubil s dcerou Samuela Jurkoviče Julinkou. Sňatek byl v Sobotišti ještě téhož roku a 23. října přijeli novomanželé na Rusavu. Za týden už zde Julinka oslavila své 18. narozeniny. Daniel Sloboda spolu s manželkou Julií žili čilým společenským životem, ale vždy si našel čas i na badatelskou práci. V roce 1842 se pustil do svého díla Rostlinství o více než sedmi stech stranách. Popsal v něm přes 3000 druhů rostlin. Na Rusavě slovenských hostů v roce 1848 přibývalo. Kontakty souvisely se svatbou Josefa Miloslava Hurbana, který si vzal mladší sestru Samuela Jurkoviče, takže se stali švagry. Koncem roku 1848 se začaly připravovat vojenské expedice z Čech a Moravy na pomoc západnímu a severnímu Slovensku. Mluvčí Slováků se semkli s Moravany a Čechy, a tak po celou dobu hlubokých národnostních sporů mezi Maďary a Slováky na jihozápadě Slovenska pobývalo na Rusavě mnoho Slováků. Jejich dočasným domovem byla malá dřevěná chaloupka Daniela Slobody. Hurbanovské povstání bylo nakonec potlačeno, ale stopa, kterou tu zanechali Slobodovi přátelé, se navěky zapsala do rusavské historie. A to nejen písmem vrytým do kamene v Hurbanově studánce... Daniel Sloboda miloval rusavský lid a odmítal jednu nabídku za druhou. Za žádné peníze nechtěl své působiště změnit. Když se v roce 1860 v Ratiboři světil kostel, Slobodu to přivedlo k myšlence postavit nový evangelický kostel i na Rusavě. Začal obstarávat stavební materiál,vápno, nechal lámat kámen a otesávat z něj kvádry, nechal pálit cihly... Zpravodaj obce Rusava 5
Pamětní deska na rusavské faře připomíná život a dílo Daniela Slobody. Rusavský evangelický sbor dostal v roce 1861 z hannoverské Boží pokladnice dar 200 zlatých. 25. května 1862 Daniel Sloboda odjel do Vídně kvůli plánu nového rusavského kostela. Komise vyměřila stavbu kostela na Baroňově louce. O rok později cestoval Sloboda do Lipska a Drážďan a navázal spojení s evangelickým dobročinným spolkem Gustava Adolfa, aby získal peníze na stavbu kostela. V Lipsku potkal vdovu po učiteli Amálii Schierholzovou a ta, ve snaze napravit staletí staré křivdy napáchané Němci na Slovanech, se zavázala zaplatit výlohy spojené se stavbou rusavské školy. Do její stavby se Sloboda pustil v květnu roku 1863 a už v listopadu se v ní rusavské děti začaly učit. Prvním učitelem byl Martešík, který na Rusavu přišel z Myjavy. V roce 1864 začaly práce na stavbě fary. Původní dřevěný kostelík, který stál za nynější školou, měl vystřídat nový kamenný. První kámen nového kostela byl položen 26. června 1865. Zatímco Daniel Sloboda budoval, kázal, pomáhal lidem, jeho žena Julinka horlivě pomáhala nemocným a mezi nimi se i nakazila cholerou. Osmého září 1866 onemocněla a už za dva dny zemřela. Stavba kostela trvala 17 let a když byl dokončen, Slobodovi bylo 74 let. Na věž byl vytažen šest metráků těžký zvon. Byl to dar od Mozolů z Hořanska, kteří kostelu darovali také velký křišťálový lustr. Aktivity Daniela Slobody daleko přesáhly rámec Rusavy. 13. srpna 1888, kdy vyhořelo Národní divadlo, Daniel Sloboda okamžitě v Holešově zorganizoval sbírku na vybudování nového Národního divadla. Jako první složil i peněžní dar. V srpnu 1884 předali občané Rusavy Slobodovi diplom čestného občanství rusavského. V roce 1887 Daniel Sloboda často stonal na zápal průdušek. Navštěvovaly jej děti i vnoučata, přátelé ze Slovenska, ale Vánoce nevěstily nic dobrého. Poslední záznam, který si do deníku zapsal, byl ze 4. září, a zmínil se v něm o návštěvě prof. Táborského. Slobodovi vychovali tři děti. Po smrti své první ženy se Sloboda znovu oženil s dcerou místního učitele, ale svazek neměl dlouhého trvání a vdova se záhy vrátila zpět na Slovensko. Přímo uprostřed rusavského hřbitova stojí pomník z bílého mramoru a vedle něj dva železné kříže - manželky Julie a syna Vladimíra. Dne 28. října 1961 byla na rusavské faře odhalena Danielovi Slobodovi pamětní deska. V obci Rusava žil velký kazatel, národní a obrozenecký buditel lidu, osvětový pracovník, jazykovědec, historik, odborník v přírodních vědách, básník a hudebník. Jak s oblibou říkala Marta Makovská, byl to velký Slovák. 6 Zpravodaj obce Rusava
Jako Slovence je mi ctí, že jsem mohla poznat alespoň ji - ženu, která k Rusavě přilnula a zkoumání její historie - osobnosti Daniela Slobody zvláště - věnovala kus svého tvořivého života. Alžběta Škarpichová Mlýny, valchy, pily a hamry na toku Rusavy Všechny mlýny, valchy a hamry potřebovaly k pohánění vodu. Řeka Rusava jako by byla k tomu přímo určena, neboť tomu odpovídala její poloha. U mlýna. Mlýn a hamr na potoku Ráztoka Mlýn na Ráztoce byl zbudován bystřickou vrchností ve druhé polovině 18. století. Zbudován byl pro osadu na Ráztoce, Rusavu a Lukoveček, Mlýnský náhon. kam katastrálně patřil. Mlýn a hamr byli postaveny na horním toku potoka Ráztoka, který pramení pod Bečkou ve výšce 722 m n. m. a Holým vrchem v nadmořské výšce 742 metrů. Tok Ráztoky po soutok s Rusavou dosahuje délky asi pěti kilometrů. Ráztoka pak přibírá další vydatný přítok - potok Židová, který zas přibírá vody z Jeleňáku a Okluka. Další přítoky Ráztoky jsou z Ondřejovska a stékají se u cesty. Jedna vede rovnou na Okluk do Držkové, druhá cesta vede do Lámanisk. U soutoku je autobusová zastávka na Ráztoku a je to poslední zastávka. Náhon na mlýn a hamr začínal na Mraznici a tekl podél cesty po levé straně dolů do rybníka. Po vypuštění se ve dvoře mlýna mohla voda stavidly přepouštět na vodní hamr v nádvorní kovárně. Hamr je totiž místo, kde se zpracovávaly kovy těžkým kladivem poháněným vodním kolem. Po protečení se voda, která tekla od Obrázku a Macháně, vlévala do potůčku. Náhon na mlýn a hamr strhla v roce 1954 na Mraznici povodeň. V té době se již 44 roků nemlelo a nekovalo. Ještě počátkem 20. století tam vozili lidé obilí na mletí z Lukovečka, Ráztoky, Jestřábí a Rusavy - Hořanska. Dokdy byl hamr v provozu, není známo. Josef Hudec - Včelinský, fotografie: archiv Zpravodaj obce Rusava 7
Výstava fotografií Docela slušnou sbírku fotografií se podařilo nashromáždit rusavskému rodákovi, jenž užívá pseudonym Včelínský. Na obecním úřadě byla výstava instalována od 23. dubna, což je den, který se váže k první písemné zmínce o obci Rusava, do neděle 6. května. Navštívili ji všichni ti, kteří se o historii obce zajímají. Pokud se vám nepodařilo ji zhlédnout, máte ještě další příležitost, a to v době oslav 350. výročí obce. Expozice bude instalována v prostorách Jubilejní Masarykovy školy. Hostýnská rozhledna stojí již 110 let Mezi dominanty Hostýnských vrchů a zvláště pak Svatého Hostýna patří rozhledna, která byla v letech 1897-98 postavena na vrcholu Hostýna v nadmořské výšce 735 metrů. Její základní kámen byl položen 1. září 1897, základní listinu podepsal tehdy na Hostýně císař František Josef I., který toho dne u příležitosti manévrů rakousko-uherské armády zahájil svůj čtyřdenní pobyt v Bystřici pod Hostýnem. To vše se událo před návštěvou osmdesáti tisíc lidí. Stavba až do roku 1918 nesla název Rozhledna Františka Josefa I.. Kromě řady dobrodinců z Moravy, Slezska, ale i Čech se o stavbu rozhledny zasloužila i Matice svatohostýnská, založená v roce 1895. Stavitelem byl olomoucký architekt Václav Wittner, jehož jméno a několik dalších údajů je zvěčněno na pamětní mramorové desce, která byla v roce 1898 umístěna na jižní straně kaple Svatého Kříže, jež tvoří dolní část rozhledny postavené z pískovce. Rozhledna je patnáct metrů vysoká a půdorys stavby má tvar dvou neúplných a nestejně velkých kruhů, které se zčásti překrývají. Větší z nich má průměr 7,80 metrů a obvod 22,30 metrů, síla zdi mohutnější části této stavby, jejímž průmětem je větší z obou kruhů, je jeden metr. Tuto část tvoří kromě kaple bývalé muzeum a vlastní prostor pro vyhlídku. Menší část rozhledny, jejímž průmětem je menší z obou kruhů, má průměr 3,20 metrů, obvod 6,30 metrů a síla zdi je zde 70 centimetrů. V této části stavby je umístěno točité výstupní schodiště, jež tvoří celkem 60 železných schodů, po nichž lze vystoupit na vyhlídkovou terasu, která je v posledních desetiletích po celém obvodě zasklená. Za zmínku 8 Zpravodaj obce Rusava
stojí i brána do kaple na západní straně, kterou lze považovat za čelo celého objektu. Je železná s ručně kovanými ozdobnými motivy a vzory a nutno říci, že jde o hodnotné dílo uměleckého kováře. Svému původnímu účelu sloužila stavba až do roku 1957, kdy zde byla zřízena retranslační stanice neboli zařízení pro dálkový přenos televizního signálu pomocí soustavy mezistanic. Toto poslání rozhledny bylo završeno v roce 1971, odkdy se už jen ojediněle využívala k přenosům ze Zlína a z Přerova. Od roku 1977 se prostor kolem rozhledny stal rájem vyznavačů závěsného létání rogalistů z Bystřice pod Hostýnem a blízkého okolí. Na severním svahu si pod vrcholem Hostýna postavili startovací rampu, která pak byla v roce 1994 rozebrána. První říjen 1986 byl dnem, kdy se rozhledna vrátila Arcibiskupství olomouckému. Tehdy se rozhodlo, že prostor nad kaplí bude opět muzeem, v němž bude tentokrát instalována výstava archeologických vykopávek zvláště z doby keltského osídlení, které sahá až do roku 2000 před naším letopočtem. Jde o výsledek několikaleté práce tragicky zesnulého PhDr. Karla Ludíkovského. Snaha kompetentních míst o vrácení stavby jejímu původnímu účelu byla nakonec korunována úspěchem. Po mnoha letech byla rozhledna opět zpřístupněna veřejnosti. V sobotu 18. července 1987 byla otevřena po třiceti letech poprvé a navštívilo ji tehdy 271 lidí. Na druhý den přilákala dokonce 700 návštěvníků Svatého Hostýna. V prvních čtyřech sezonách po znovuotevření hostýnské rozhledny byly ve střední části objektu instalovány archeologické nálezy. Dnes může návštěvník vidět v její střední části dvě barevné fotografie - fotografií rozhledny v současnosti, druhá pochází ze 14. září roku 1988, kdy byla oficiálně otevřena. Tehdy ji na svátek Povýšení svatého kříže posvětil probošt Jan Weinlich, tehdejší starosta Matice svatohostýnské. Návštěvníci rozhledny se přímo na místě mohou dozvědět mnohem více. Mohou si nastudovat nejen její stručné dějiny, ale najdou zde i množství zajímavých údajů o větrné elektrárně, která je tu instalovaná. K dispozici mají také dvě mapy s údaji o rozmístění rozhleden v naší zemi. Vlastní vyhlídková terasa je od začátku letošní sezony obohacena velkým dalekohledem. Rozhlednu, jejíž rekonstrukce si v letech 2002-2003 vyžádala investici téměř 2 miliónů korun, nyní spravuje Matice svatohostýnská. Byť slouží především jako turistická atrakce, její význam oceňují i další instituce. Vyhlídkový prostor je pokryt Rozhledna na Hostýně v roce 1898. Zpravodaj obce Rusava 9
plochou střechou, jíž lemuje kovové zábradlí. Na střeše je umístěno několik vysílačů, a tak stavba na vrcholu sv. Hostýna slouží například i vysílání stanice křesťanského rádia Proglas, integrovanému záchrannému systému a dokonce i firmě NWT Hulín, která odsud zajišťuje internetové spojení. Jak je vidět, sedmička na konci letopočtů byla pro hostýnskou rozhlednu opravdu osudová. Stavba na vrcholu věhlasného poutního místa má nakonec hned několik kulatých výročí. Před 20 lety byl tento objekt navrácen svému původnímu účelu a zpřístupněn veřejnosti, což bylo určitě dobré rozhodnutí. Vždyť je to jediný objekt tohoto druhu v celé oblasti půvabných Hostýnských vrchů. Vlastimil Doležel, foto: archiv Jak sa kácal máj V letošním roce, tak významném pro obec Rusavu i Valašský krůžek písní a tanců Na Vrchovou bude nová cesta Obec Rusava patří k těm, které se rozvíjejí mílovými kroky. Svědčí o tom mnohé investiční akce, které jsme u nás za poslední léta provedli a o kterých se zmiňuji na jiném místě tohoto zpravodaje, řekl starosta Bohumil Škarpich a k dobru přidal další, zatím rozze života dědiny Rusavjan, jsme v poslední květnovou sobotu už po jedenatřicáté káceli máj. Poslední roky jsme na tuto akci zvali folklorní soubory z regionu i mimo něj a letos tomu nebylo jinak. Pozvali jsme soubor písní a tanců Beskyd ze Zubří, ale bohužel na poslední chvíli musel účinkování na Rusavě odřeknout a nám se přes maximální úsilí nepodařilo za něj najít náhradu. Nezbylo tedy nic jiného, než aby se ogaři přičinili sami za pomoci bývalých členů souboru. Jako už tradičně i tentokrát nám bylo počasí nakloněno, a tak po páté hodině podvečerní mohl vyjít krojovaný průvod účinkujících od budovy školy k máju. Nejdříve se u něj představila cimbálová muzika s primášem Františkem Stoklasou, která obstarala hudební doprovod při třech pěveckých a tanečních číslech Rusavjanu. Každoročně ke kácení máje patří i komické vystoupení divadelníků - amatérů. Tentokrát to byli Rusavjané a o tom, že se divákům líbili, není pochyb.odměnili je dlouhotrvajícím potleskem. Pak už zbylo jen jediné - kácení máje historickými dřevařskými nástroji. Foukal sice nárazový vítr, ale máj padl přesně tam, kam jsme chtěli a vše dopadlo dobře. Muzika mohla zahrát na završení existence letošního mája. Večer pořádali členové Rusavjanu společně s cimbálovou muzikou Rusava Besedu u cimbálu v Obecním domě. Přestože návštěva občanů byla skromná, nálada byla tradičně výborná. Bohatá tombola, výborná zábava a s písničkou na rtech jsme nedlouho po půlnoci odcházeli do našich domovů. Nyní nám nezbývá než se soustředit na přípravu oslav 350. výročí obce Rusava a 30 let činnosti souboru Rusavjan. Obě výročí se protnou na sklonku měsíce června a já jsem přesvědčen o tom, že je na co se těšit. Mirek Hovořák 10 Zpravodaj obce Rusava
dělanou, investici. Její pracovní název je Zpřístupnění lokality Vrchová - Hostýnské vrchy, a protože jsme se společně zajeli podívat, jak jdou práce stavební firmě KKS, s. r. o. Zlín v těchto dnech, osvětlil nám starosta celý záměr. Realizace projektu, na který jsme dostali evropské peníze, je součástí Iniciativy Interreg IIIA na Česko-Slovenské hranici. Studie je zpracována od září roku 2005 a prošla mnoha schvalovacími kroky. Dnes je už hotový i projekt a celá akce pokračuje, i díky dobrému počasí, úspěšně, dodal. Dozvídáme se také, že přínos tohoto projektu je pro obec významný. Vždyť nejenže se zkvalitní dopravní infrastruktura celé této podhorské oblasti Hostýnských vrchů, ale díky tomu se lépe využijí specifické místní podmínky v oblasti cestovního ruchu. Záleží nám na tom, aby dědictví našich předků bylo zachováno, a proto vítáme skutečnost, že na našem cíli bude mít zásluhu i tento projekt. Umožní totiž rozšíření a využívání rekreačních, ale hlavně trvale obydlených domů v celém regionu a v naši obci zvláště. Rusava vítá každý pokus oživit staré chalupy, v nichž žili naši stařečkové a stařenky, nejlépe pokud jde o ty trvale obydlené. Chalupáři, kteří v naši obci už žijí, se o své nemovitosti většinou starají vzorně a co nesmírně vítáme, ponechávají jim většinou původní ráz. Projekt, jehož součástí je budování cesty na Vrchovou, by měl rozšířit také spolupráci se slovenským městem Myjava, a to zejména v oblasti životního prostředí. Do pořádku se dají technické komunikační propustky, které mají mimořádný význam, neboť zajišťují vodní stabilitu v místě jeho realizace. Od projektu se také očekává, že závěry z jeho realizace budou veřejně prezentovány a aplikovat se budou také na slovenské straně při podobném záměru, který připravuje slovenský partner. Bude jím komunikace z Myjavy na Javorník. Dnes už víme, že celá tato akce je pro nás investicí za 4 a půl miliónu korun. Obec Rusava z této částky bude muset uhradit ze svého rozpočtu 41 procent, 5 procent tvoří státní rozpočet a zbylých 54 procent bude zaplaceno z evropských fondů, upřesnil starosta celou investiční akci v číslech, které v promítnutí do výsledku znamenají pro obec hodně. Opravou komunikace se zvýší bezpečnost projíždějících turistů, rekreantů, ale hlavně našich občanů, kteří tu žijí a cestu užívají. Vždyť tato komunikace spojuje lidi s lesy, pastvinami a umožňuje rozvoj cykloturistiky a turistiky v tomto teritoriu, doplnil. Projekt byl hotový již v roce 2006, ovšem se zahájením výstavby tohoto jeden a půl kilometrového úseku se začalo s menším časovým odkladem, v dubnu letošního roku. Obec Rusava bude po jejím dokončení i nadále správcem komunikace. Nakonec ještě jeden dovětek. Stavba nové komunikace byla příležitostí udělat pro kouzlo naší obce další dobrý krok: Postavit zde studánku těsně pod pramenem říčky Rusavy, která se v budoucnu stane - stejně jako Hurbanova studánka uprostřed obce - místem k odpočinku kolemjdoucích. Samozřejmě, že pramen bude vyčištěn a voda, která z něj bude přitékat, bude naprosto čirá. Alžběta Škarpichová Zpravodaj obce Rusava 11
Co možná o škole nevíte... naše škola Jak žijeme? Kroužky a nepovinné předměty umožňují díky malému počtu dětí ve třídách individuální přístup ke všem dětem. Volnočasové aktivity jsou tak dostupné všem dětem podle jejich zájmu. Ve škole mohou navštěvovat keramiku, tělovýchovný kroužek pro chlapce i děvčata, kroužek informatiky, angličtiny, dyslexie a logopedie. Škola je přístupná od sedmé hodiny ranní, kdy se žáci mohou věnovat informatice v počítačové učebně. Ve škole se pořád něco děje, o čemž svědčí celá řada akcí. Navštívili jsme pohádku O perníkové chaloupce a cirkusové představení. Návštěva knihovny je pro nás samozřejmostí. Prvňáci už absolvovali seznámení se s ní, které jsme nazvali Má první návštěva knihovny. O Mikulášské i vánoční besídce jsme se už ve zpravodaji pochlubili. To ovšem zdaleka není vše, co se v naší škole událo. Akce jako Policie ČR - Chodec a cyklista či Bezpečnost na silnici naše děti zaujaly přinejmenším tak jak ta, kterou připravilo Myslivecké sdružení na téma Ochrana přírody. Osobité kouzlo měly zvláště Vánoce na Valašsku, o koncertech ani nemluvě. Pracovní názvy jako Hudba kolem nás či Písničky a jejich úkoly zcela vystihují to, co dětem utkvělo v paměti. Na Den matek jsme udělali radost maminkám i babičkám vlastní pohádkou. 12 Zpravodaj obce Rusava
Rusava obrazem Pozorní diváci sledují, jak se cvičí psi. Policisté z Dobrotic nám své pejsky dovolili i pohladit. Nejmenší účastník? Po registraci děti spěchaly do pohádkového lesa. Cesta pohádkovým lesem je odstartovaná. Po Kuličkiádě jsme si opékali špekáčky. Zpravodaj obce Rusava
Chalupáři udržují většinou styl někdejší obce. Nová, a přece stylová dřevěnice. Expozice sesbíraných fotografií byla instalovaná na Obecním úřadě. Takto namaloval kachnu vnuk autora článku Milana Charváta. Kamenný kostel nechal postavit Daniel Sloboda. Zpravodaj obce Rusava
Vybíráme si z cen, které na dětský den Aktivní klub Rusava získal od sponzorů. Školáci si na svůj den opekli špekáčky na Jestřabí. Od pramene k potůčku a řece. Jeden z pramenů Rusavy. V roce 1621 Hrad Lukov obsadili vzbouření Valaši, od roku 1710 jej vlastnil Jan Josef z Rottalu. Rusavští dobrovolní hasiči v okrskové soutěži zvítězili. Zpravodaj obce Rusava
Sběrný dvůr v obci Rusava nelze přehlédnout. Nezapomněli jste na legalizaci své studny? POVOLENÍ STUDNY DOMOVNÍ STUDNA určená k zásobování domácnosti (fyzických osob) pitnou nebo užitkovou vodou Navigační pomůcka pro občany, zpracovaná Obecním odborem úřadem životního Rusava prostředí MěÚ Hulín OSTATNÍ STUDNY určené k zásobování vodou při PODNIKÁNÍ nebo pro více domácností (např. bytový dům) Vyřizuje Odbor Odbor životního životního prostředí prostředí MěÚ MěÚ Bystřice Hulín pod Hostýnem Pro: Hulín, Chrášťany, Záhlinice, Pravčice, Břest Vyřizuje Vyřizuje Odbor Odbor životního životního prostředí prostředí MěÚ Kroměříž MěÚ Bystřice pod Hostýnem KDY BYLA STUDNA POSTAVENA? do 31. 12. 1954 mezi 1. 1. 1955 a 31. 12. 2001 po 1. 1. 2002 Studna je v provozu (slouží k zásobování pitnou vodou) Není třeba žádných úkonů Studna v současnosti slouží k zásobování užitkovou vodou (domácnost je napojena na vodovod, voda ze studny slouží např. k zalévání) Není třeba žádných úkonů Studna je řádně povolena a je určena k individuálnímu zásobování pitnou vodou Povolení je platné i nadále a nezaniká Není třeba žádných úkonů Studna nemá povolení Studna je povolena (je postavena jako UŽITKOVÁ! NAČERNO! (není zdrojem pitné vody!) lhostejno zda pitná či užitková) Je JE NUTNO NutNO ZAŽÁDAT zažádat O O POVOLENÍ povolení Na NA PŘEDEPSANÉM předepsaném FORMULÁŘI formuláři forulář FORMULÁŘ Je JE k K dispozici: DISPOZICI: Na Na odboru odboru životního životního prostředí prostředí Městský Na internetu: úřad, Masarykovo nám. 137 768 http://www.hulin.cz/radnice/odbor-zivotniho-prostredi 61 Bystřice pod Host., e-mail: posta@mubph.cz k K žádosti žádosti přikládáte přikládáte - Hydrogeologický posudek - Projekt - Vyjádření, že studna je je v souladu s s Územním plánem Studna má platné povolení Povolení je platné, není třeba dalších úkonů Zpravodaj obce Rusava
Výlety - to je samostatná kapitola. Pardus - pramen potoka Rusava, enviromentální vycházka do okolí obce i školní výlet Buchlov a Buchlovice, na to vše mají naše děti nezapomenutelné zážitky. První třída si zajela do kroměřížské Květné a Podzámecké zahrady, zhlédla výstavu Orbis pictus a Dětský den na Jestřábí s opékáním špekáčků, jak je patrné i z fotografií uvnitř čísla, byl také jedním z těch vydařených. Pěší výlet na Hostýn patří už k našemu školnímu koloritu. Je toho hodně, s čím bychom se mohli my školáci pochlubit. V tomto školním roce absolvujeme 10 lekcí plaveckého výcviku, další 2 lekce výuky byly věnovány problematice dopravy, samozřejmě s praktickým výcvikem. Naše škola nikdy nestála stranou a usilovala o živé spojení s ostatními občany. Beseda s důchodci byla spojena s pohádkou Ferda mravenec, také program na Den matek 15. května potěšil maminky i babičky. První třída zahrála pohádku O perníkové chaloupce, 2. a 3. třída Šípkovou Růženku a čtvrťáci se pochlubili pásmem básní a tanců s názvem Jak u nás zpívají ptáci. Pátá třída si připravila pro tuto příležitost Dívčí válku. Pozornému čtenáři Zpravodaje obce Rusava zajisté neunikly reportáže a kresby žáků a výzdoba dětského karnevalu. Vodění medvěda, Karneval, Mikulášská besídka, příprava balíčků na Mikulášský jarmark, Vánoční posezení pod stromečkem nebo setkání s policejními psy a ukázkami jejich výcviku, které nám předvedli policisté z Dobrotic, to je jen stručný výčet všeho, co se nám v letošním školním roce podařilo. Kde jsou pak ještě pěvecké soutěže (Hostýnská píšťalička, Rusavská Superstaar), výtvarné (Česko hledá Ježíška, Požární ochrana očima dětí nebo Cestou dvou bratří) a sportovní akce. Například ve vybíjené jsme získali v okresním kole 4. místo, v soutěži malých fotbalistů McDonalds Cup jsme v okrskovém kole získali páté místo. Absolvovali jsme též velkou školní siláckou soutěž, školní Fit test a také Vánoční školní turnaj ve florbalu. Vědomostní soutěže Klokan celostátní matematická soutěž, které jsme se samozřejmě také zúčastnili a stejně tak jsme obsadili i celostátní matematickou soutěž Cvrček, nechyběli jsme ani na Matematické olympiádě. V Požární ochraně získala Anička Horníková z 1. třídy 3. místo v okresním kole a postoupila do kola krajského. Žáci rusavské školy se pouští i do různých projektů. Například v enviromentální výchově jsme se vypravili po rusavských chodníčcích - absolvovali jsme vycházky do okolí školy, Rusavskou šanci přírodě a také jsme se aktivně vyjádřili na téma Co chci změnit na koupališti. Náš výčet by nebyl úplný, kdybychom se nepochlubili svým přístupem k separaci odpadu a sběru různých užitečných plodů. Loni v září a letos v květnu jsme nasbírali 2.112 kg papíru a 446 kg kaštanů. Řekněte, milí čtenáři, není toho dost? Takové jsme my, děti Jubilejní Základní školy T. G. Masaryka na Rusavě. Zpravodaj obce Rusava 13
První věty prvňáčků První pololetí zdolávání úskalí českého jazyka měli prvňáčci zdárně za sebou a poprali se se svou první slohovou prací na téma Co jsem dělal o jarních prázdninách? Já o jarni prazniny jedeme s tátou a mámou s Kája i taky s Aničkou jedeme do Olympie napsala Anička Dvorníková a Mareček Holšán se pochlubil: Já jsem byl s mámou v Brně a máma my ve Mněstě koupila deníček a dva sešity. Terezka Vrubelová svou první slohovou prací zas prozradila, že Lada a Terezka a Alena a Babička do Holešova jelijme. A co Verunka Podolová? Já z Míšou a Dinčou zme šli do homiža do školky pak zme šli domu na odjet a pojedli a zme šli domjesa a pak hura do hajan. Pracovně-zábavné jarní prázdniny zaznamenal prvňáček Lukášek Kocfelda slovy: Kopeme nazahraďe koupemese speťou a ideme zamámou. Lucinka Křížková napsala: Jelizme na krytý koupák a vozilijzme Helenku. Kde jinde než u babiček je dětem nejlépe? Potvrdila to i Terezka Zmeškalová, když ve své první slohové práci zaznamenala: Jela jsem g babičce naprazňiny užilasemsi libilo se mitam a bilo totam heski. Možná už v příštím zpravodaji si budete moct přečíst, jaké pokroky udělali prvňáčci za dalších šest měsíců. ze života spolků a církve Společně s mámou a tátou Občanské sdružení Aktivní klub Rusava se oficiálně zaregistroval v lednu letošního roku, ale do svých nových aktivit se opřel s razancí sobě vlastní už vloni. Jeho iniciátoři (19 žen a 3 muži) udělali pro děti den plný her již v loni a zúčastnilo se jej na 80 dětí, a na podzim zase Drakiádu. Foukalo tak akorát a promrzlé prsty se docela rychle u ohně, kde si pak všichni společně opekli špekáčky, rozehřály. Co vlastně přivedlo skupinku rusavských žen a mužů k tomu, aby Aktivní klub Rusava založili? Říkali jsme si, že je potřeba, aby zejména rodiče s dětmi mohli společně prožívat hezké chvilky a těšit se na každou další společnou akci, prozradila nám Kateřina Vaculíková, když jsme společně s její kolegyní z rusavské keramické dílny Pavlínkou Ševčákovou hovořily o v té chvíli ještě připravovaném Mezinárodním dni dětí 2007. Doufáme, že se nás sejde alespoň tolik jako na Kuličkiádě, kterou jsme uspořádali 28. dubna, přidává se Pavlínka a obě se ve vzpomínkách vrací na hřiště za dílnou, plném jamek a závodníků této úžasné dětské hry. Na Kuličkiádě jsme pálili čarodějnice, a tak si některé děti přinesly dokonce vlastnoručně vyrobené, slaměné, které skončily v ohni a bylo u toho docela veselo, zavzpomínala Kateřina. 14 Zpravodaj obce Rusava