Příloha č. 4 Reprodukce fotografií částí palácového komplexu Alhambra a popisky Skupina č. 1 - Alhambra a kaligrafická dekorace 1. Hradby a věže Opevnění Alhambry se skládá ze staré tvrze, tzv. Alcazaby (čti Alkazaby) a obvodových hradeb palácového komplexu, jejichž součástí je několik věží. Alcazaba se nachází v západním výběžku komplexu, představovala vojenskou zónu uvnitř Alhambry a odpovídá modelu středověkých obranných tvrzí. V interiéru má široké prostranství, v němž se odehrávala vojenská cvičení, nechybí ani sklady pro zbraně a stáje. Hradby činily Alhambru nedobytnou. Jejich součástí byly čtyři hlavní vnější vstupní brány, vždy pro větší bezpečnost situovány v obranné věži, dvě na severu, dvě na jihu. Na severní části Alcazaby byla situována Vojenská věž, která umožňovala přímý přístup z města. Byla jednou z prvních staveb Mohameda I. Na jižní části výběžku Alcazaby se nacházela Věž spravedlnosti se stejnojmennou vstupní bránou z roku 1348. Ta se vyznačuje podkovovitým obloukem a ve svém vrcholu má reliéf ruky, jehož význam není znám.
Každá vstupní brána nese určitý nápis, který odpovídá účelu, pro který byla brána postavena. Nad Bránou spravedlnosti je situována inskripce s rokem výstavby a zadavatelem stavby. Nápis pak končí slovy: Ať Bůh učiní tuto bránu věčnou a nedobytnou!. Naopak nad Bránou vína stojí varování před nástrahami přílišného požívání alkoholu: Ať Tě Bůh ochrání před lstivostí ďábla. Ani mnohá vítězství Tě neochrání před trestem za Tvé hříchy. 2. Palác lvů JEBULON. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:fountain_patio_de_los_leones_alhambra_granada_spain.jpg.>. PALÁC LVŮ představuje jeden ze tří paláců nasrovských sultánů uvnitř zimní části komplexu Alhambry. Přiléhá k východní stěně Paláce Comares. Palác sestává zejména z velikého nádvoří, jemuž vévodí fontána podepřena dvanácti mramorovými lvy. Právě ta dala jméno celému paláci. Jednalo se o privátní část paláce určenou sultánovi a jeho rodině. Ti pravděpodobně v obdivu ke křesťanskému sochařství ustoupili od islámského požadavku anikonismu a nechali si zhotovit fontánu zdobenou sochami zvířat. Lev měl symbolizovat sílu sultána a jeho rodu. Dvůr lvů je lemován 124 mramorovými sloupy, které podpírají bohatě zdobenou galerii. Ta poskytovala příjemný stín v parných dnech. Z nádvoří se pak v rámci PALÁCE LVŮ vstupuje do harémové části a Síně Abencerrajů (čti Abencerachů), kde dle legendy byla sultánem tato rodina Abencerrajů, při slavnostní hostině vyvražděna, neboť usilovala o moc nad královstvím. Dodnes o tomto masakru svědčí
rudá skvrna v bílém mramorovém kvádru podlahy. Lví fontána je vytesaná z mramoru a má tvar dvanáctiúhelníku. Každá jeho strana je lemována kaligrafickým nápisem jednoho verše. Tyto verše dohromady představují oslavnou báseň na sultána Mohameda V. a jejich autorem byl básník Ibn Zamrak. Sultán je v básni přirovnáván svou chrabrostí a hrdinstvím ke lvu, navíc byl narozen v astrologickém znamení lva. 3. Palác Comares TUXYSO. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:patio_de_los_arrayanes_alhambra_2014.jpg>.
PALÁC COMARES (čti Komares) je jeden ze tří paláců nasrovských sultánů uvnitř zimní části komplexu Alhambry. Je situován mezi nejsevernější věží a renesančním palácem Karla V. Stavba byla vystavěna v 14. století sultánem Jusufem I. Její nejrozsáhlejší částí tvoří Myrtové nádvoří, jež takřka celé představuje obdélníkové jezírko. Součástí je také Síň Comares, která sloužila k sultánovým privátním audiencím. Každý centimetr interiéru síně je pokryt dekorací. Součástí PALÁCE COMARES jsou i lázně. Pro muslimy je každodenní očista velmi důležitá z hlediska svého rituálního významu. Proto v době středověku, kdy se běžný Evropan nekoupal ani jednou týdně, muslim obden navštěvoval lázně, čímž islámská kultura navázala na kulturu antického Říma. Kaligrafické inskripce na průčelí Myrtového nádvoří oslavují krásu paláce a jsou psány v ich-formě, tedy jako by sama stavba promlouvala o svých přednostech: Oblouky mých arkád se naklání, jako když džbán se sklání k nalití čerstvé vody, která oblaží. 4. Mexuar
HAKLAI, Jair. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:patio_del_mexuar-alhambra.jpg>. MEXUAR je jeden ze tří paláců nasrovských sultánů. Přiléhá k západní straně paláce Comares. Byl centrem státní správy a obchodu. Skládá se z hlavního sálu, který plnil zejména funkci audienční místnosti, a přilehlé soukromé modlitebny sultána. Po dobytí města křesťany hlavní sál sloužil i jako audienční místnost španělským králům během jejich pobytu v Granadě. Tak právě zde španělská královna Isabela Kastilská právě zde dala pověření Kryštofu Kolumbovi, aby se vydal na svou cestu, jež vedla k objevení Ameriky. Strop a podlaha hlavního sálu MEXUARU jsou zhotoveny z tmavého dřeva, aby o to více daly vyniknout světlým ornamentálně zdobeným štukovým stěnám. Verše, jež zdobí průčelí MEXUARU, asi nejvýstižněji shrnují to, co nalézáme i na ostatní kaligrafických nápisech. Charakterizují palác jako vznešené sídlo sultána, opěvují jeho estetické kvality,
ujišťují o panovníkově věčném vítězství a velebí Boha. 5. Zahrady Generalife ZAHRADY GENERALIFE (čti Cheneralife) představují tzv. letní palác, tedy privátní část komplexu Alhambry, kam se sultán uchyloval se svou rodinou k odpočinku v horkých letních měsících. Proto Generalife leží stranou, severovýchodně od zbytku palácového komplexu. Neboť letní palác nebyl příliš dobře opevněn a v případě nebezpečí by nezajistil sultánovi nutné bezpečí, byl proto se zimním palácem spojen cestou, jež byla z obou stran obehnána cihlovou zdí. ZAHRADY GENERALIFE (čti Cheneralife) se skládají ze série nádvoří, zahrad a pavilónů, jimž kromě nejrůznějších květin, rostlin a stromů vévodí všudypřítomná voda ve formě jezírek, fontán, kašen, vodotrysků. Výhradním účelem bylo zajistit příjemné klima v horkých dnech a poskytnout tak zázemí pro sultánovu relaxaci. Krása nádvoří s vodní strouhou, viděné z jižního pavilónu, je líčena i kaligrafickými nápisy na sloupech, kolem kterých na nádvoří vstupujeme. Kaligrafický nápis po obvodu levého sloupu říká: Tato zahrada úžasné dokonalosti a krásy odráží velikost našeho Sultána. A nápis kolem pravého sloupu dodává:
Zřejmé jsou jeho/její kvality, vyzařující jeho/její světlo, plynou mraky jeho/její štědrosti. 6. Palác Karla V. BERNARDES RIBEIRO, José Luiz. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:palace_of_charles_v_-_alhambra_%284%29.jpg>. PALÁC KARLA V. je dominantní částí komplexu Alhambry, avšak nejedná se o islámskou stavbu. Palác byl vystavěn v roce 1526 španělským králem a zároveň římským císařem Karlem V. v renesančním stylu. Palác má čtvercový půdorys s centrálním kruhovým nádvořím. Karel V. si nechal palác vystavět, aby v něm nalezl veškeré pohodlí během svých pobytů na jihu Španělska. I po dobytí Granady a definitivním vyhnání muslimů z Pyrenejského poloostrova se křesťané velmi obdivovali pozůstatkům islámské architektury, napodobovali ji a rádi dál využívali i Alhambry, která tak s odchodem muslimských sultánů nezůstala opuštěná.
Nádvoří PALÁCE KARLA V. má průměr 63 metrů a je v iónském stylu, hlavice sloupů jsou tedy zdobeny volutami. Jediná inskripce v rámci paláce se týká data dostavby. Skupina č. 2 - Alhambra a dekorace geometrických ornamentem 1. Hradby a věže JEBULON. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:puerta_del_vino_alhambra_granada_spain.jpg>.
Opevnění Alhambry se skládá ze staré tvrze, tzv. Alcazaby (čti Alkazaby) a obvodových hradeb palácového komplexu, jejichž součástí je několik věží. Alcazaba se nachází v západním výběžku komplexu, představovala vojenskou zónu uvnitř Alhambry a odpovídá modelu středověkých obranných tvrzí. V interiéru má široké prostranství, v němž se odehrávala vojenská cvičení, nechybí ani sklady pro zbraně a stáje. Hradby činily Alhambru nedobytnou. Jejich součástí byly čtyři hlavní vnější vstupní brány, vždy pro větší bezpečnost situovány v obranné věži, dvě na severu, dvě na jihu. Na severní části Alcazaby byla situována Vojenská věž, která umožnovala přímý přístup z města. Byla jednou z prvních staveb Mohameda I. Na jižní části výběžku Alcazaby se nacházela Věž spravedlnosti se stejnojmennou vstupní bránou z roku 1348. Ta se vyznačuje podkovovitým obloukem a ve svém vrcholu má reliéf ruky, jehož význam není znám. Exteriéry vstupních bran příliš dekorovány nebyly, maximálně nesly znak dynastie Nasrovců či kaligrafický nápis potvrzující sílu a moc sultána. Na výzdobě vnitřní strany věží však již muslimové nešetřili. Vnitřní strana Brány vína, kterou vidíte na obrázku, využívá geometrického pořádku kladení pálených cihel k zdůraznění podkovovitého oblouku brány. Rovněž dřevěné okenní zástěny v dvojitém oblouku nad bránou představují vyřezaný geometrický ornament. Díky tomu i světlo procházející skrze tyto zástěny vrhá na zem stín utvářející geometrický motiv. 2. Palác lvů
COMAKUT. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:80525560_0eb2c1d54a_o.jpg >. PALÁC LVŮ představuje jeden ze tří paláců nasrovských sultánů uvnitř zimní části komplexu Alhambry. Přiléhá k východní stěně Paláce Comares. Palác sestává zejména z velikého nádvoří, jemuž vévodí fontána podepřena dvanácti mramorovými lvy. Právě ta dala jméno celému paláci. Jednalo se o privátní část paláce určenou sultánovi a jeho rodině. Ti pravděpodobně v obdivu ke křesťanskému sochařství ustoupili od islámského požadavku anikonismu a nechali si zhotovit fontánu zdobenou sochami zvířat. Lev měl symbolizovat sílu sultána a jeho rodu. Dvůr lvů je lemován 124 mramorovými sloupy, které podpírají bohatě zdobenou galerii, která poskytovala příjemný stín v parných dnech. Z nádvoří se pak v rámci PALÁCE LVŮ vstupuje do harémové části a Síně Abencerrajů (čti Abencerachů), kde dle legendy byla sultánem tato rodina Abencerrajů, při slavnostní hostině vyvražděna, neboť usilovala o moc nad královstvím. Dodnes o tomto masakru svědčí rudá skvrna v bílém mramorovém kvádru podlahy. Důraz na dokonalost z hlediska geometrického uspořádání se neprojevil pouze v geometrické dekoraci, nýbrž i v samotném architektonickém návrhu a koncepci prostoru. Proporčnost stavby byla zdrojem harmonia a tudíž i krásy. Muslimové v té doby byli vyspělí matematici a pomocí nástroje zvaného astrolab, například dokázali velmi přesně predikovat polohu slunce v každou denní dobu. Díky tomu mohli koncipovat prostor například i z hlediska působení světla, jež mělo veliký estetický význam a mj. i symbolizovalo boží přítomnost v daném místě. Toto je příklad prostorové koncepce v Síni Abencerrajů v PALÁCI LVŮ. 3. Palác Comares
BERNARDES RIBEIRO, José Luiz. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:ceiling_of_hall_of_ambassadors_-_alhambra.jpg>. PALÁC COMARES (čti Komares) je jeden ze tří paláců nasrovských sultánů uvnitř zimní části komplexu Alhambry. Je situován mezi nejsevernější věží a renesančním palácem Karla V. Stavba byla vystavěna v 14. století sultánem Jusufem I. Její nejrozsáhlejší částí tvoří Myrtové nádvoří, jež takřka celé představuje obdélníkové jezírko. Součástí je také Síň Comares, která sloužila k sultánovým privátním audiencím. Každý centimetr interiéru síně je pokryt dekorací. Součástí PALÁCE COMARES jsou i lázně. Pro muslimy je každodenní očista velmi důležitá z hlediska svého rituálního významu. Proto v době středověku, kdy se běžný Evropan nekoupal ani jednou týdně, muslim obden navštěvoval lázně, čímž islámská kultura navázala na kulturu antického Říma. Interiér kopule Síně Comares ve stejnojmenném paláci je vyložen dřevem v geometrickém pořádku, a to s centrálním motivem šestnácticípé hvězdy. Takovéto zdobení stropů bylo muslimy velmi oblíbené a obdivovali se mu i španělští křesťané té doby. Proto po dobytí islámského území křesťané zajímali muslimské tesaře, aby si osvojili komplikovanou znalost výroby takovýchto stropů. 4. Mexuar
MEXUAR je jeden ze tří paláců nasrovských sultánů. Přiléhá k západní straně paláce Comares. Byl centrem státní správy a obchodu. Skládá se z hlavního sálu, který plnil zejména funkci audienční místnosti, a přilehlé soukromé modlitebny sultána. Po dobytí města křesťany hlavní sál sloužil i jako audienční místnost španělským králům během jejich pobytu v Granadě. Tak právě zde španělská královna Isabela Kastilská právě zde dala pověření Kryštofu Kolumbovi, aby se vydal na svou cestu, jež vedla k objevení Ameriky. Strop a podlaha hlavního sálu MEXUARU jsou zhotoveny z tmavého dřeva, aby o to více daly vyniknout světlým ornamentálně zdobeným štukovým stěnám. Mozaiky lemující po obvodu spodní část stěn audienční síně MEXUARU jsou jedny z nejzachovalejších. Tím, že místnost sloužila jako audienční, výzdoba zde měla reprezentativní funkci. 5. Zahrady Generalife
JEBULON. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:patio_de_la_sultana_fountain_generalife_granada_spain.jpg?uselan g=cs>. ZAHRADY GENERALIFE (čti Cheneralife) představují tzv. letní palác, tedy privátní část komplexu Alhambry, kam se sultán uchyloval se svou rodinou k odpočinku v horkých letních měsících. Proto Generalifiny zahrady leží stranou, severovýchodně od zbytku palácového komplexu. Neboť letní palác nebyl příliš dobře opevněn a v případě nebezpečí by nezajistil sultánovi nutné bezpečí, byl proto se zimním palácem spojen cestou, jež byla z obou stran obehnána cihlovou zdí. ZAHRADY GENERALIFE (čti Cheneralife) se skládají ze série nádvoří, zahrad a pavilónů, jimž kromě nejrůznějších květin, rostlin a stromů vévodí všudypřítomná voda ve formě jezírek, fontán, kašen, vodotrysků. Výhradním účelem bylo zajistit příjemné klima v horkých dnech a poskytnout tak zázemí pro sultánovu relaxaci. I islámské zahrady podléhaly přísnému geometrickému uspořádání a jsou tak v některých aspektech podobny zahradám ve francouzském stylu více než zahradám anglickým. 6. Palác Karla V.
SELAVY, Rose. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:palacio_carlos_v_south.jpg >. PALÁC KARLA V. je dominantní částí komplexu Alhambry, avšak nejedná se o islámskou stavbu. Palác byl vystavěn v roce 1526 španělským králem a zároveň římským císařem Karlem V. v renesančním stylu. Palác má čtvercový půdorys v centrálním kruhovým nádvořím. Karel V. si nechal palác vystavět, aby v něm nalezl veškeré pohodlí během svých pobytů na jihu Španělska. I po dobytí Granady a definitivním vyhnání muslimů z Pyrenejského poloostrova se křesťané velmi obdivovali pozůstatkům islámské architektury, napodobovali ji a rádi dál využívali i Alhambry, která tak s odchodem muslimských sultánů nezůstala opuštěná. Na fasádě PALÁCE KARLA V. je dobře patrné, že jemnou štukovou výzdobu islámských staveb nahradila struktura otesaných kamenných kvádrů a pilastry napodobující antické sloupy. Skupina č. 3- Alhambra a dekorace rostlinným ornamentem 1. Hradby a věže
Opevnění Alhambry se skládá ze staré tvrze, tzv. Alcazaby (čti Alkazaby) a obvodových hradeb palácového komplexu, jejichž součástí je několik věží. Alcazaba se nachází v západním výběžku komplexu, představovala vojenskou zónu uvnitř Alhambry a odpovídá modelu středověkých obranných tvrzí. V interiéru má široké prostranství, v němž se odehrávala vojenská cvičení, nechybí ani sklady pro zbraně a stáje. Hradby činily Alhambru nedobytnou. Jejich součástí byly čtyři hlavní vnější vstupní brány, vždy pro větší bezpečnost situovány v obranné věži, dvě na severu, dvě na jihu. Na severní části Alcazaby byla situována Vojenská věž, která umožnovala přímý přístup z města. Byla jednou z prvních staveb Mohameda I. Na jižní části výběžku Alcazaby se nacházela Věž spravedlnosti se stejnojmennou vstupní bránou z roku 1348. Ta se vyznačuje podkovovitým obloukem a ve svém vrcholu má reliéf ruky, jehož význam není znám. Portál brány ve Věži vína je tematicky zdoben stylizovanými vinnými stonky s lístky kolem podkovovitého oblouku. Jedná se o motiv převzatý z helénistického umění.
2. Palác lvů BERNARDES RIBEIRO, José Luiz. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:fountain_of_the_lions_-_patio_de_los_leones_-_alhambra.jpg>. PALÁC LVŮ představuje jeden ze tří paláců nasrovských sultánů uvnitř zimní části komplexu Alhambry. Přiléhá k východní stěně Paláce Comares. Palác sestává zejména z velikého nádvoří, jemuž vévodí fontána podepřena dvanácti mramorovými lvy. Právě ta dala jméno celému paláci. Jednalo se o privátní část paláce určenou sultánovi a jeho rodině. Ti pravděpodobně v obdivu ke křesťanskému sochařství ustoupili od islámského požadavku anikonismu a nechali si zhotovit fontánu zdobenou sochami zvířat. Lev měl symbolizovat sílu sultána a jeho rodu. Dvůr lvů je lemován 124 mramorovými sloupy, které podpírají bohatě zdobenou galerii, která poskytovala příjemný stín v parných dnech. Z nádvoří se pak v rámci PALÁCE LVŮ vstupuje do Síně Abencerrajů (čti Abencerachů), kde dle legendy byla sultánem tato rodina Abencerrajů při slavnostní hostině vyvražděna, neboť usilovala o moc nad královstvím. Dodnes o tomto masakru svědčí rudá skvrna v bílém mramorovém kvádru podlahy. Sultánovo zadání pro výstavbu PALÁCE LVŮ znělo jasně: Vystavět palác snů. A tak je štuková dekorace tak jemná, že zdálky připomíná krajku. V případě dekorace arkád lemujících Nádvoří lvů byla vytvořena síť z diagonálních linií, v níž každé pole vyplňuje stejný rostlinný motiv. Pro úplnou představu o původní podobě nádvoří je třeba mít na paměti, že štuková výzdoba byla původně
polychromována, tedy byla barvená v té době užívanými a tedy přírodními pigmenty. 3. Palác Comares PALÁC COMARES (čti Komares) je jeden ze tří paláců nasrovských sultánů uvnitř zimní části komplexu Alhambry. Je situován mezi nejsevernější věží a renesančním palácem Karla V. Stavba byla vystavěna v 14. století sultánem Jusufem I. Její nejrozsáhlejší částí tvoří Myrtové nádvoří, jež takřka celé představuje obdélníkové jezírko. Součástí je také Síň Comares, která sloužila k sultánovým privátním audiencím. Každý centimetr interiéru síně je pokryt dekorací. Součástí PALÁCE COMARES jsou i lázně. Pro muslimy je každodenní očista velmi důležitá z hlediska svého rituálního významu. Proto v době středověku, kdy se běžný Evropan nekoupal ani jednou týdně, muslim obden navštěvoval lázně, čímž islámská kultura navázala na kulturu antického Říma. Myrtové nádvoří dostalo své jméno dle dvou pásů myrtového keře, jež lemují jezírko. Myrtové lístky byly rovněž častým námětem pro stylizovaný rostlinný ornament.
4. Mexuar ZESCHKY, Jan. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:palacio_nazaries,_alhambra,_granada.jpg>. MEXUAR je jeden ze tří paláců nasrovských sultánů. Přiléhá k západní straně paláce Comares. Byl centrem státní správy a obchodu. Skládá se z hlavního sálu, který plnil zejména funkci audienční místnosti, a přilehlé soukromé modlitebny sultána. Po dobytí města křesťany hlavní sál sloužil i jako audienční místnost španělským králům během jejich pobytu v Granadě. Tak právě zde španělská královna Isabela Kastilská právě zde dala pověření Kryštofu Kolumbovi, aby se vydal na svou cestu, jež vedla k objevení Ameriky. Strop a podlaha hlavního sálu MEXUARU jsou zhotoveny z tmavého dřeva, aby o to více daly vyniknout světlým ornamentálně zdobeným štukovým stěnám. Tím, že MEXUAR sloužil jako část audienční, výzdoba této místnosti měla reprezentativní funkci. Štuková výzdoba průčelí byla původně celá pozlacená. 5. Zahrady Generalife
ZAHRADY GENERALIFE (čti Cheneralife) představují tzv. letní palác, tedy privátní část komplexu Alhambry, kam se sultán uchyloval se svou rodinou k odpočinku v horkých letních měsících. Proto Generalifiny zahrady leží stranou, severovýchodně od zbytku palácového komplexu. Neboť letní palác nebyl příliš dobře opevněn a v případě nebezpečí by nezajistil sultánovi nutné bezpečí, byl proto se zimním palácem spojen cestou, jež byla z obou stran obehnána cihlovou zdí. ZAHRADY GENERALIFE (čti Cheneralife) se skládají ze série nádvoří, zahrad a pavilónů, jimž kromě nejrůznějších květin, rostlin a stromů vévodí všudypřítomná voda ve formě jezírek, fontán, kašen, vodotrysků. Výhradním účelem bylo zajistit příjemné klima v horkých dnech a poskytnout tak zázemí pro sultánovu relaxaci. Porovnáte-li štukovou výzdobu pavilónu zahrady Generalife a pavilónu na Nádvoří lvů, všimnete si, že je podobná svým rozvržením do zkosené šachovnice. Rostlinný motiv, který zde jednotlivá pole vyplňuje, je však v případě Generalife doplněn o znak Nasrovské dynastie. 6. Palác Karla V.
BERNARDES RIBEIRO, José Luiz. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:palace_of_charles_v_-_alhambra_%282%29.jpg>. PALÁC KARLA V. je dominantní částí komplexu Alhambry, avšak nejedná se o islámskou stavbu. Palác byl vystavěn v roce 1526 španělským králem a zároveň římským císařem Karlem V. v renesančním stylu. Palác má čtvercový půdorys v centrálním kruhovým nádvořím. Karel V. si nechal palác vystavět, aby v něm nalezl veškeré pohodlí během svých pobytů na jihu Španělska. I po dobytí Granady a definitivním vyhnání muslimů z Pyrenejského poloostrova se křesťané velmi obdivovali pozůstatkům islámské architektury, napodobovali ji a rádi dál využívali i Alhambry, která tak s odchodem muslimských sultánů nezůstala opuštěná. Na fasádě PALÁCE KARLA V. je dobře patrné, že jemnou štukovou výzdobu islámských staveb nahradila struktura otesaných kamenných kvádrů a pilastry napodobující antické sloupy. Skupina č. 4 - Alhambra a estetika zahrady a estetický význam vody 1. Hradby a věže
Opevnění Alhambry se skládá ze staré tvrze, tzv. Alcazaby (čti Alkazaby) a obvodových hradeb palácového komplexu, jejichž součástí je několik věží. Alcazaba se nachází v západním výběžku komplexu, představovala vojenskou zónu uvnitř Alhambry a odpovídá modelu středověkých obranných tvrzí. V interiéru má široké prostranství, v němž se odehrávala vojenská cvičení, nechybí ani sklady pro zbraně a stáje. Hradby činily Alhambru nedobytnou. Jejich součástí byly čtyři hlavní vnější vstupní brány, vždy pro větší bezpečnost situovány v obranné věži, dvě na severu, dvě na jihu. Na severní části Alcazaby byla situována Vojenská věž, která umožnovala přímý přístup z města. Byla jednou z prvních staveb Mohameda I. Na jižní části výběžku Alcazaby se nacházela Věž spravedlnosti se stejnojmennou vstupní bránou z roku 1348. Ta se vyznačuje podkovovitým obloukem a ve svém vrcholu má reliéf ruky, jehož význam není znám. V podzemní části Alcazaby byly situovány rozsáhlé nádrže na vodu, tzv. aljibes (čti aljibes). Díky své poloze pod pohořím Sierra Nevada (Zasněžených hor) netrpěla Granada nedostatkem vody, v porovnání s jinak vyprahlým jihem Španělska. Přesto největší hojnost vody byla na jaře s táním sněhu pohoří, proto bylo vhodné tohoto dostatku využít a učinit si zásoby pro případ nečekaného sucha. 2. Palác lvů
PALÁC LVŮ představuje jeden ze tří paláců nasrovských sultánů uvnitř zimní části komplexu Alhambry. Přiléhá k východní stěně Paláce Comares. Palác sestává zejména z velikého nádvoří, jemuž vévodí fontána podepřena dvanácti mramorovými lvy. Právě ta dala jméno celému paláci. Jednalo se o privátní část paláce určenou sultánovi a jeho rodině. Ti pravděpodobně v obdivu ke křesťanskému sochařství ustoupili od islámského požadavku anikonismu a nechali si zhotovit fontánu zdobenou sochami zvířat. Lev měl symbolizovat sílu sultána a jeho rodu. Dvůr lvů je lemován 124 mramorovými sloupy, které podpírají bohatě zdobenou galerii, která poskytovala příjemný stín v parných dnech. Z nádvoří se pak v rámci PALÁCE LVŮ vstupuje do harémové části a Síně Abencerrajů (čti Abencerachů), kde dle legendy byla sultánem tato rodina Abencerrajů při slavnostní hostině vyvražděna, neboť usilovala o moc nad královstvím. Dodnes o tomto masakru svědčí rudá skvrna v bílém mramorovém kvádru podlahy.
Z Lví fontány voda odtéká čtyřmi kanálky, každý směřovaný k jedné straně nádvoří, jež je tak rozděleno na čtvrtiny. Tyto kanálky korespondují s představou čtyř rajských řek a opět připomínají téma Ráje v islámském umění. Uklidňující zvuk vody prýštící z fontány rezonuje v nádvoří. Estetický zážitek totiž nemá být jen vizuální, nýbrž má prostupovat všemi smysly. I proto na místě dnešní vydláždění podlahy nádvoří byla dříve zahrada, v níž rozmístění rostlin bylo přísně koncipováno za účelem harmonizace jejich vůně. 3. Palác Comares TUXYSO. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:patio_de_los_arrayanes_alhambra_03_2014.jpg>. PALÁC COMARES (čti Komares) je jeden ze tří paláců nasrovských sultánů uvnitř zimní části komplexu Alhambry. Je situován mezi nejsevernější věží a renesančním palácem Karla V. Stavba byla
vystavěna v 14. století sultánem Jusufem I. Její nejrozsáhlejší částí tvoří Myrtové nádvoří, jež takřka celé představuje obdélníkové jezírko. Součástí je také Síň Comares, která sloužila k sultánovým privátním audiencím. Každý centimetr interiéru síně je pokryt dekorací. Součástí PALÁCE COMARES jsou i lázně. Pro muslimy je každodenní očista velmi důležitá z hlediska svého rituálního významu. Proto v době středověku, kdy se běžný Evropan nekoupal ani jednou týdně, muslim obden navštěvoval lázně, čímž islámská kultura navázala na kulturu antického Říma. Kromě funkce ochlazovací má jezírko Myrtového nádvoří v PALÁCI COMARES důležitou funkci estetickou. Tím, jak zrcadlí vnější fasádu, narušuje vizuální horizontálnost stavby a budí dojem převažující vertikálnosti. Stavba tak díky odrazu ve vodě budí dojem, že je vyšší než širší. 4. Mexuar
DALBERA. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:lalhambra_de_grenade_%288339160847%29_%282%29.jpg>. MEXUAR je jeden ze tří paláců nasrovských sultánů. Přiléhá k západní straně paláce Comares. Byl centrem státní správy a obchodu. Skládá se z hlavního sálu, který plnil zejména funkci audienční místnosti, a přilehlé soukromé modlitebny sultána. Po dobytí města křesťany hlavní sál sloužil i jako audienční místnost španělským králům během jejich pobytu v Granadě. Tak právě zde španělská královna Isabela Kastilská právě zde dala pověření Kryštofu Kolumbovi, aby se vydal na svou cestu, jež vedla k objevení Ameriky. Strop a podlaha hlavního sálu MEXUARU jsou zhotoveny z tmavého dřeva, aby o to více daly vyniknout světlým ornamentálně zdobeným štukovým stěnám. Ani na nádvoří MEXUARU nemůže chybět fontána. Štuková výzdoba průčelí byla původně celá
pozlacená. Nádvoří se v noci osvětlovalo loučemi a zlatá fasáda se zrcadlila ve vodě. 5. Zahrady Generalife ZAHRADY GENERALIFE (čti Cheneralife) představují tzv. letní palác, tedy privátní část komplexu Alhambry, kam se sultán uchyloval se svou rodinou k odpočinku v horkých letních měsících. Proto Generalifiny zahrady leží stranou, severovýchodně od zbytku palácového komplexu. Neboť letní palác nebyl příliš dobře opevněn a v případě nebezpečí by nezajistil sultánovi nutné bezpečí, byl proto se zimním palácem spojen cestou, jež byla z obou stran obehnána cihlovou zdí. ZAHRADY GENERALIFE (čti Cheneralife) se skládají ze série nádvoří, zahrad a pavilónů, jimž kromě nejrůznějších květin, rostlin a stromů vévodí všudypřítomná voda ve formě jezírek, fontán, kašen, vodotrysků. Výhradním účelem bylo zajistit příjemné klima v horkých dnech a poskytnout tak zázemí pro sultánovu relaxaci.
Celá Alhambra, avšak zejména zahrady GENERALIFE byly nesmírně náročné na spotřebu vody. Ta se přiváděla z blízkých hor, a to nejen podzemními kanály, nýbrž i strouhami, jež se v samotných zahradách větvily na mnoho drobných pramínků, jež neustávají ve svém bublání a permanentně ochlazují teplotu. Na obrázku je vyobrazen hliněný kanálek, který vedle přívodu vody slouží zároveň i jako zábradlí vedle schodiště. 6. Palác Karla V. HISMATTNESS. [cit. 12.5.2014]. Dostupný pod licencí Creative Commons na: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:palace_of_charles_v_panorama.jpg.>. PALÁC KARLA V. je dominantní částí komplexu Alhambry, avšak nejedná se o islámskou stavbu. Palác byl vystavěn v roce 1526 španělským králem a zároveň římským císařem Karlem V. v renesančním stylu. Palác má čtvercový půdorys v centrálním kruhovým nádvořím. Karel V. si nechal palác vystavět, aby v něm nalezl veškeré pohodlí během svých pobytů na jihu Španělska. I po dobytí Granady a definitivním vyhnání muslimů z Pyrenejského poloostrova se křesťané velmi obdivovali pozůstatkům islámské architektury, napodobovali ji a rádi dál využívali i Alhambry, která tak s odchodem muslimských sultánů nezůstala opuštěná. Přestože systém rozvodu vody v rámci islámského komplexu byl velmi důmyslný, do koncepce PALÁCE KARLA V. nebyly voda ani zeleň začleněny.