Konzervato a Vyšší odborná škola Jaroslava Ježka, Praha 4 - Braník, Roškotova 4 Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák a student Konzervatoe a VOŠ Jaroslava Ježka v Praze (klasifikaní ád) Na základ 30, odst. 2 zákona 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), z poteby sjednotit názory vyuujících na hodnocení výsledk vzdlávání žák, student a k dosažení co nejvtší objektivity, vydává editel Konzervatoe a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka tato pravidla hodnocení vzdlávání, která jsou souástí Školního ádu KJJ. Konzervato: 1. Pravidla hodnocení a klasifikace A) Teoretické pedmty Žák je prbžn hodnocen bhem celého školního roku známkami v rozmezí 1-5 klasifikaních stup. (1= výborný, 2 = chvalitebný, 3 = dobrý, 4 = dostatený, 5 = nedostatený) a to tak, aby z každého vyuovacího pedmtu ml bhem jednoho pololetí alespo dv známky. Zkoušení žák je potebné rozvrhnout bhem pololetí tak, aby nedocházelo k pezkušování tsn ped ukonením klasifikaního období. Zkoušení je provádno ped kolektivem tídy, pouze v mimoádných pípadech mže vyuující zvolit individuální pístup. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne uitel rovnomrn na celý školní rok, aby se nadmrn nenahromadily v uritých obdobích. Opravené písemné práce žák, které rozhodují o výsledné známce za pololetí, se uschovávají bhem celého školního roku. Vyuující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména nehodnotí žáka ihned po návratu do školy z dlouhodobé nepítomnosti (déle než ti týdny), pokud s tím žák sám nesouhlasí. Pi urování klasifikaního stupn posuzuje uitel výsledky práce objektivn, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnjšímu. Pouhý aritmetický prmr však nemusí být striktn závazný pro urení výsledné známky. V pedmtu, ve kterém vyuuje více uitel, urí výslednou známku za klasifikaní období píslušní uitelé po vzájemné dohod. Každé pololetí se vydává žákm vysvdení, kde je hodnocení výsledk vzdlávání zaznamenáno. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvdení výpis z vysvdení. 1
B) Hlavní obor V hlavním oboru je žák hodnocen v rozmezí 1-5 klasifikaních stup. Klasifikace hlavního oboru je založena na prbžném hodnocení práce žáka bhem celého klasifikaního období. Pokud je klasifikaní období uzaveno komisionální zkouškou, zkušební komise pi hodnocení zkoušky bere v úvahu názor pedagoga hlavního oboru. C) Chování Chování žáka je hodnoceno v rozmezí 1 3 (velmi dobré - uspokojivé - neuspokojivé). Známka z chování se snižuje za 9-12 neomluvených hodin za pololetí o jeden stupe (na 2), za 13 a více neomluvených hodin o další stupe (na 3) a souasn je vydáno rozhodnutí o podmínném vylouení ze studia. Známka z chování se rovnž zapisuje do osobního listu žáka. D) Celkové hodnocení žáka ( 3 vyhlášky MŠMT. 13/2005 Sb. o stedním vzdlávání a vzdlávání v konzervatoi) Celkové hodnocení žáka se na vysvdení vyjaduje stupni: a) prospl s vyznamenáním b) prospl c) neprospl Žák prospl s vyznamenáním 1) pokud má prospch 1 - výborný v hlavním oboru, 2) nemá-li v žádném dalším povinném pedmtu prospch horší než stupe 2 - chvalitebný, 3) prmrný prospch z povinných pedmt nemá horší než 1,50 a jeho chování je hodnoceno jako 1 - velmi dobré. Žák prospl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení v nkterém povinném pedmtu vyjádena stupnm 5 - nedostatený. Žák neprospl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení v nkterém povinném pedmtu vyjádena stupnm 5 - nedostatený. Obecné poznámky Vyuující zajistí zapsání známek do osobního listu žáka vždy ped ukonením každého pololetí v termínu ureném vedením školy. Známky se zapisují nesmazatelným zpsobem spolu s potem zameškaných omluvených i neomluvených vyuovacích hodin. Pi neklasifikování žáka zapíše vyuující do píslušné kolonky nesmazatelným zpsobem písmeno N. Po vykonání komisionální zkoušky, se písmeno N peškrtne a do stejné kolonky se zapíše známka. Každé zapsání známky nebo N musí být potvrzeno podpisem vyuujícího. Vzhledem k tomu, že vysvdení z KJJ musí obsahovat všechny známky (nebo údaje o osvobození) z pedmt uvedených ve vzdlávacím programu (uebním plánu), musí být tyto známky nebo údaje o osvobození zapsané i v osobním list. Pokud má žák na základ 7 9 vyhlášky MŠMT. 13/2005 Sb., o stedním vzdlávání a vzdlávání v konzervatoi 2
uznané pedchozí vzdlání, zapíše se do píslušné kolonky na vysvdení uznáno s odkazem na vysvtlivku, která bude na vhodném míst zadní strany vysvdení obsahovat bližší podrobnosti (nap. maturitní zkoušku z anglického jazyka žák(yn) vykonal(a) ve Stední odborné škole v Brn dne 8. 6. 2000,. maturitního vysvdení AQB 1234567). Obdobn se tyto údaje zaznamenají i do osobní dokumentace žáka. Uznání dosaženého vzdlání se netýká osvobození z pedmt u absolventské zkoušky. Pro tento pípad platí 10 odst. 5 vyhlášky MŠMT. 47/2005 Sb., o ukonování vzdlávání ve stedních školách závrenou zkouškou a o ukonování vzdlávání v konzervatoi absolutoriem a rozhoduje o tom editel školy. Uitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka prkazným zpsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i zpsob získání známek. Do osobního listu se zapisují známky z jednotlivých pedmt, udlená výchovná nebo kázeská opatení, údaje o chování žáka, údaje o úlevách z jednotlivých pedmt a veškeré další údaje vypovídající o prbhu vzdlávání žáka za celou dobu, kdy je žákem KJJ. Jsou zde zakládána i vysvdení a veškerá další dokumentace o žákovi. Hodnocení a klasifikace žák s vývojovými poruchami (pokud jsou písemn píslušnými institucemi doloženy) se ídí pokynem MŠMT R. j. 23 472/92-21 k zajištní pée o dti se speciálními vývojovými poruchami v uení. Osvobození z tlesné výchovy na základ lékaského potvrzení - v tomto pípad se na vysvdení do píslušné rubriky zapíše osvobozen(a). Dvody pro osvobození žáka se uvedou v osobním listu žáka. 2. Odložení hodnocení Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, urí editel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozdji do dvou msíc po skonení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí ( 69 odst. 5 školského zákona). Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, urí editel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozdji do konce záí následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštvuje žák nejbližší vyšší roník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospl ( 69 odst. 6 školského zákona). O odložení hodnocení žák s udaním dvod požádá písemn vedení školy. 3. Zpochybnní hodnocení Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, mže do 3 pracovních dn ode dne, kdy se o hodnocení prokazateln dozvdl, nejpozdji však do 3 pracovních dn od vydání vysvdení požádat editele školy o komisionální pezkoušení žáka. Je-li vyuujícím žáka v daném pedmtu editel školy, požádá krajský úad. Komisionální pezkoušení se koná nejpozdji do 14 dn od doruení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka ( 69 odst. 9 školského zákona). 3
4. Komisionální zkouška 1. Komisionální zkoušku podle 6 odst. 1 vyhlášky MŠMT. 13/2005 Sb., o stedním vzdlávání a vzdlávání v konzervatoi koná žák v tchto pípadech: a) pi zkoušce z odborných pedmt, které stanoví rámcový vzdlávací program v umleckých oborech b) koná-li opravné zkoušky c) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální pezkoušení z dvod pochybnosti o správnosti hodnocení. 2. editel školy naídí komisionální pezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyuující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního pezkoušení stanoví editel školy bez zbyteného odkladu. V pípad pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odstavce 1 písm. c) nebo odst. 2 mže být žák v píslušném pololetí z daného pedmtu komisionáln zkoušen pouze jednou ( 6 odst. 4 vyhlášky. 13/2005 Sb.). Dále podle školního ádu KJJ koná žák komisionální zkoušky v tchto pípadech: a) pi zkoušce z hlavního odborného pedmtu a povinného klavíru b) je-li žák osvobozen od povinnosti zúastovat se výuky pi udlení individuálního vzdlávacího plánu c) pi nesplnní stanoveného limitu 70 % docházky do výuky d) pi rozdílové zkoušce e) v pípad žádosti o uznání vzdlání, kdy není možné z pedloženého dokladu o vzdlání zjistit podrobnosti o rozsahu a obsahu tohoto vzdlání (netýká se dokladu o maturitní zkoušce). O termínu komisionální zkoušky je student informován alespo 3 dny pedem, a to ve všech výše uvedených pípadech vývskou na studijním oddlení. Komise pro komisionální zkoušky je nejmén tílenná. Jejím pedsedou je editel školy nebo jím povený uitel, zkoušející uitel vyuující žáka danému vyuovacímu pedmtu, písedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo píbuzného pedmtu. leny komise jmenuje editel školy. Výsledky zkoušky vyhlásí pedseda veejn v den konání zkoušky. 5. Postup do vyššího roníku Do vyššího roníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospl. 4
6. Opravné zkoušky Žák, který na konci druhého pololetí neprospl nejvýše ze dvou povinných pedmt, koná z tchto pedmt opravnou zkoušku nejpozdji do konce píslušného školního roku (31. srpna) v termínu stanoveném editelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální ( 69 odst. 7 školského zákona). Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspšn nebo se k jejím konání nedostaví, neprospl. Ze závažných dvod mže editel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozdji do konce záí následujícího školního roku ( 69 odst. 8 školského zákona). Opravnou zkoušku nelze konat, byl-li žák klasifikován nedostaten z hlavního oboru. Výjimku ve zvlášt odvodnných pípadech mže povolit editel školy. editel školy mže žákovi, který na konci druhého pololetí neprospl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování roníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledk a dvod uvedených v žádosti žáka ( 66 odst. 7 školského zákona). 7. Kriteria pro stanovení známky a orientaní slovní vyjádení jednotlivých zámek A) Teoretické pedmty Stupe 1 - výborný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti ucelen, pesn a úpln a chápe vztahy mezi nimi. Pohotov vykonává požadované intelektuální a motorické innosti. Samostatn a tvoiv uplatuje osvojené poznatky a dovednosti pi ešení teoretických a praktických úkol, pi výkladu a hodnocení jev a zákonitostí. Myslí logicky správn, zeteln se u nho projevuje samostatnost a tvoivost. Jeho grafický projev je pesný a estetický. Výsledky jeho innosti jsou kvalitní, prakticky bez nedostatk. Je schopen samostatn studovat vhodné texty. Stupe 2 - chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstat ucelen, pesn a úpln. Pohotov vykonává požadované intelektuální a motorické innosti. Samostatn a produktivn nebo podle menších podnt uitele uplatuje osvojené poznatky a dovednosti pi ešení teoretických a praktických úkol, pi výkladu a hodnocení jev a zákonitostí. Myslí správn, v jeho myšlení se projevuje logika a tvoivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, pesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledk innosti je zpravidla bez podstatných nedostatk. Grafický projev je estetický, bez vtších nepesností. Je schopen samostatn nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 5
Stupe 3 - dobrý Žák má v ucelenosti, pesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatk, fakt, pojm definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Pi vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických inností projevuje nedostatky. Podstatnjší nepesnosti a chyby dovede za pomoci uitele korigovat. V uplatování osvojených poznatk a dovedností pi ešení teoretických a praktických úkol se dopouští chyb. Uplatuje poznatky a provádí hodnocení jev a zákonitostí podle podnt uitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvoivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, pesnosti a výstižnosti. V kvalit výsledk jeho innosti se projevují astjší nedostatky, grafický projev je mén estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatn studovat podle návodu uitele. Stupe 4 - dostatený Žák má v ucelenosti, pesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatk závažné mezery. Pi provádní požadovaných intelektuálních a motorických inností je málo pohotový a má vtší nedostatky. V uplatování osvojených poznatk a dovedností pi ešení teoretických a praktických úkol se vyskytují závažné chyby. Pi využívání poznatk pro výklad a hodnocení jev je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvoivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, pesnosti a výstižnosti. V kvalit jeho inností a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák pomocí uitele opravit. Pi samostatném studiu má velké tžkosti. Stupe 5 - nedostatený Žák si požadované poznatky neosvojil ucelen, pesn a úpln, má v nich závažné a znané mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické innosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatování osvojených vdomostí a dovedností pi ešení teoretických a praktických úkol se vyskytují velmi závažné chyby. Pi výkladu a hodnocení jev a zákonitostí nedovede své vdomosti uplatnit ani s podnty uitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u nho asté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, pesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledk jeho innosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí uitele. Nedovede samostatn studovat. B) Hlavní obor Stupe 1 - výborný Žák je v innostech velmi aktivní. Pracuje tvoiv, samostatn, pln využívá své osobní pedpoklady a talent a velmi úspšn podle požadavk osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky psobivý, originální, muzikální a podle daných požadavk pesný. Osvojené vdomosti, dovednosti a návyky i z ostatních pedmt aplikuje do svého projevu tvoiv. Má výrazn aktivní zájem o umní, kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspšn a cílevdom rozvíjí svj estetický vkus. 6
Stupe 2 - chvalitebný Žák je v innostech aktivní, tvoivý, pevážn samostatný na základ využívání svých osobních pedpoklad a talentu, které úspšn rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky psobivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavk osnov. Žák tvoiv aplikuje osvojené vdomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umní a kulturu, v požadované míe rozvíjí svj estetický vkus. Stupe 3 - dobrý Žák je v innostech mén aktivní, tvoivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostaten své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo psobivý, postrádá osobitost a muzikálnost, dopouští se v nm chyb. Jeho vdomosti a dovednosti mají etnjší mezery a pi jejich aplikaci v praxi potebuje pomoc uitele. Nemá dostaten aktivní zájem o umní a kulturu, nesnaží se rozvíjet svj estetický vkus. Stupe 4 - dostatený Žák je v innostech málo aktivní a tvoivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Interpretaní úkoly provádí s astými chybami. Vdomosti a dovednosti aplikuje jen se znanou pomocí uitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o innosti, nerozvíjí dostaten svj estetický vkus. Stupe 5 - nedostatený Žák je v innostech pevážn pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povtšin chybný a nemá estetickou hodnotu. Není schopen tvoivých inností (nap. improvizace) a není schopen se pizpsobit interpretaní práci v kolektivu (komorní hra, soubory). Minimální osvojené vdomosti a dovednosti nedovede aplikovat v interpretaním projevu. Schopnost samostatn pracovat a studovat nové skladby je minimální. Neprojevuje zájem o práci a estetické vnímání a pístup k umleckému dílu. 7
Vyšší odborná škola 1. Formy hodnocení ( 5 vyhlášky MŠMT. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdlávání) Hodnocení se provádí formou: a) prbžné hodnocení b) zápotu c) klasifikovaného zápotu d) zkoušky Prbžné hodnocení studenta se mže uskuteovat v semináích, ve cvieních, v praktickém vyuování, v odborné praxi a pi exkurzích. Vyuující provádí prbžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkol, semestrálními pracemi. Výsledky prbžného hodnocení mohou být píslušným zpsobem zohlednny pi zkoušce, klasifikovaném zápotu a zápotu. Do výkazu o studiu se prbžné hodnocení nezapisuje. Zápoet se udluje za splnní požadavk, které pro jeho získání uruje program pedmtu. Zápoet udluje vyuující pedmtu, za který se zápoet udluje. Ve výkazu o studiu se udlení zápotu zapisuje slovem zapoteno, k emuž se pipojí datum jeho udlení a podpis vyuujícího. Neudlení zápotu se do výkazu o studiu nezapisuje. Pi klasifikovaném zápotu se navíc hodnotí a zpsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápotu. Zkouškami se provují vdomosti studenta z pedmtu a jeho schopnost uplatovat poznatky získané studiem. Podle zpsobu provedení mže mít klasifikovaný zápoet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou. Výsledky klasifikovaného zápotu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami: a) 1 výborn b) 2 velmi dobe c) 3 - dobe d) 4 nevyhovl/a V pípad, že je nutné urit prospchový prmr, zapoítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápot. Výsledky klasifikovaného zápotu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a pipojí datum a podpis. 2. Komisionální pezkoušení ( 69 odst 1 10 vyhlášky MŠMT. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdláváni). 8
Forma komisionální zkoušky se použije vždy v pípad konání druhé opravné zkoušky a dále v pípadech, kdy student požádá editele školy o pezkoušení z dvod pochybnosti o správnosti hodnocení svého vzdlávání. Tuto formu zkoušky lze dále použít v pípad konání rozdílové zkoušky a v pípadech, kdy to stanoví vzdlávací program. Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném editelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespo 7 dní ped jejím konáním ( 6 odst. 2 vyhl. MŠMT. 10/2005 Sb). Pokud je termín se studentem dohodnutý, není pedchozí oznámení nutné. Komisi jmenuje editel školy. Komise je tílenná; tvoí ji pedseda, kterým je editel školy nebo jím povený uitel, zkoušející uitel, jímž je vyuující studenta danému pedmtu a písedící, kterým je jiný uitel téhož nebo píbuzného pedmtu. Výsledek zkoušky urí komise vtšinou hlas. O komisionální zkoušce se poizuje protokol, který se stává souástí pedagogické dokumentace studenta. Student mže v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku. Výsledek komisionální zkoušky, který je konený, sdlí editel školy prokazatelným zpsobem studentovi. Další pezkoušení není možné, s výjimkou pípad, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdlávací program. Student se mže ze závažných dvod od komisionální zkoušky omluvit, avšak nejpozdji den ped jejím zahájením. V takovém pípad editel školy stanoví, pípadn se studentem dohodne náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy, jeho omluva nebyla uznána, nebo poruší-li závažným zpsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspšn. Student se mže ze závažných, zejména zdravotních, dvod písemn omluvit i dodaten, avšak nejpozdji do 3 dn od uplynutí termínu ureného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti dvod rozhoduje editel školy. Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví editel školy v souladu s akreditovaným vzdlávacím programem. Zkouška mže být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyuovaného pedmtu; formy zkoušky se mohou kombinovat. Komisionální zkouška je dle 6 odst. 10 vyhlášky MŠMT. 10/2005 Sb. veejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta;. praktické zkoušky jsou neveejné v pípadech, kdy je to nutné z dvodu bezpenosti práce. Tento klasifikaní ád vstupuje v platnost dne 1. 5. 2005 Schválení školské rady PhDr. Karel Vraný editel školy 9