Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) ve. sklářském průmyslu

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) ve sklářském průmyslu Směrnice o průmyslových emisích 2010/75/EU (Integrovaná prevence a kontrola znečištění) SPOLEČNÉ VÝZKUMNÉ CENTRUM Institut pro perspektivní technologické studie Jednotka udržitelné výroby a spotřeby evropské kanceláře IPPC

Posláním JRC-IPTS je poskytovat podporu evropskému procesu politického rozhodování ze strany zákazníků vytvářením vědeckých reakcí na politické výzvy, které mají jak socioekonomickou, tak i vědeckou/technologickou dimenzi. Poděkování Tato zpráva byla vypracována Evropským úřadem pro Integrovanou prevenci a kontrolu znečištění (EIPPCB) při Společném výzkumném centru Evropské komise Institut pro perspektivní technologické studie (IPTS) pod dohledem Serge Roudiera (ředitele EIPPCB) a Luise Delgada (vedoucího Jednotky pro udržitelnou výrobu a spotřebu). Hlavní autorkou ze strany EIPPCB byla slečna Bianca Maria Scalet. Práci na tomto dokumentu zahájili pan Marcos García Muñoz a slečna Aivi Sissa Queirolo z EIPPCB. Projektová zpráva byla vypracována v rámci implementace směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU) a je výsledkem výměny informací podle článku 13 Směrnice pro výrobu skla. Na výměně informací se podílely členské státy EU (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Finsko, Švédsko a Velká Británie), průmyslové asociace zastupující evropské výrobce skla (CPIV, FEVE, Glass for Europe, APFE, European Domestic Glass, ESGA, EURIMA, ECFIA, ANFFECC) a institut Ökopol zastupující Evropskou environmentální kancelář. Na přípravě tohoto dokumentu a jeho recenzi v rámci týmu se podíleli všichni členové EIPPCB.

Tento dokument je jedním z řady předběžně uvažovaných dokumentů (v době psaní tohoto dokumentu nebyly všechny z níže uvedených dokumentů vypracovány): Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách Kód BREF pro keramický průmysl BREF pro běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů; Systémy managementu v chemickém průmyslu BREF pro emise ze skladování BREF pro energetickou účinnost BREF pro hutnictví železných kovů BREF pro mlékárenský a potravinářský průmysl BREF pro průmyslové chladicí systémy BREF pro intenzivní chovy drůbeže a prasat BREF pro výrobu železa a oceli BREF pro velká spalovací zařízení CER CWW EFS ENE FMP FDM ICS ILF I&S LCP BREF pro výrobu velkoobjemových anorganických chemikálií (čpavek, kyseliny a hnojiva) LVIC-AAF BREF pro výrobu velkoobjemových anorganických chemikálií (pevných látek a ostatních) BREF pro výrobu velkoobjemových organických chemikálií BREF pro nakládání s hlušinou z úpravy a těžby při hornické činnosti BREF pro výrobu skla BREF pro výrobu speciálních organických chemikálií BREF pro zpracování neželezných kovů BREF pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého BREF pro výrobu chloru a louhu BREF pro výrobu polymerů BREF pro výrobu speciálních anorganických chemikálií BREF pro průmysl papíru a celulózy BREF pro rafinérie ropy a zemního plynu BREF pro jatka a průmysl zpracovávající jejich vedlejší produkty BREF pro kovárny a slévárny BREF pro povrchové úpravy kovů a plastů BREF pro povrchové úpravy používající organická rozpouštěla BREF pro koželužský průmysl BREF pro textilní průmysl BREF pro spalování odpadů BREF pro zpracování odpadů BREF pro konzervaci dřeva a výrobků z něj chemickými látkami BREF pro výrobu desek na bázi dřeva LVIC-S LVOC MTWR GLS OFC NFM CLM CLA POL SIC PP REF SA SF STM STS TAN TXT WI WT WPC WBP Referenční dokument... BREF pro ekonomii a mezisložkové vlivy ECM BREF pro obecné principy monitoringu MON Elektronická verze návrhů a konečných dokumentů je veřejně přístupná a lze ji stáhnout z http://eippcb.jrc.ec.europa.eu/.

Předmluva PŘEDMLUVA 1. Status tohoto dokumentu Není-li uvedeno něco jiného, odkaz na směrnici v tomto dokumentu bude znamenat odkaz na Směrnici 2010/75/EU Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (nové vydání). Původní referenční dokument nejlepších dostupných technik (BAT) pro výrobu skla byl Evropskou komisí přijat v roce 2001. Tento dokument je výsledkem jeho přezkoumání, které bylo zahájeno v březnu 2006. Tento referenční dokument o BAT pro sklářský průmysl tvoří část řady představující výsledky výměny informací mezi členskými státy EU, dotyčnými průmyslovými odvětvími, nevládními organizacemi zaměřenými na ochranu životního prostředí a Komisí s cílem vypracovat, přehodnotit a případně aktualizovat referenční dokumenty BAT v souladu s požadavkem článku 13(1) Směrnice. Tento dokument byl publikován Evropskou komisí v souladu s článkem 13(6) Směrnice. Jak je uvedeno v článku 13(5) Směrnice, Prováděcí rozhodnutí Komise (2012/134/EU), kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách uvedené v Kapitole 5, bylo přijato 28. února 2012 a publikováno 8. března 2012 ( 1 ). 2. Strany zapojené do výměny informací V souladu s požadavky článku 13(3) Směrnice ustanovila Komise fórum s cílem podpořit výměnu informací, přičemž členy tohoto fóra jsou zástupci členských států, dotyčných průmyslových odvětví a nevládní organizace zaměřené na ochranu životního prostředí (rozhodnutí Komise z 16. května 2011 o ustanovení fóra pro výměnu informací podle článku 13 Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2011/C 146/03), OJ C 146, 17.05.2011, str. 3). Členové fóra jmenovali technické experty, kteří tvoří technickou pracovní skupinu (TWG), jež byla hlavním zdrojem informací při tvorbě tohoto dokumentu. Činnost TWG podléhala vedení Evropské kanceláře IIPC (Společného výzkumného centra Komise). 3. Struktura a obsah tohoto dokumentu Kapitoly 1 a 2 uvádějí obecné informace o daném průmyslovém odvětví a o průmyslových postupech a technikách používaných v tomto odvětví. Kapitola 3 poskytuje údaje a informace o environmentálním profilu zařízení, která jsou součástí daného odvětví a která byla v době sepsání tohoto dokumentu v provozu, z hlediska aktuálních emisí, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, energií a tvorby odpadů. Kapitola 4 detailněji popisuje techniky prevence, nebo (v případech, kdy to není proveditelné) snížení environmentálních dopadů zařízení v daném odvětví, které byly zvažovány při určování nejlepších dostupných technik. Tyto informace zahrnují úrovně vlivu na životní prostředí (např. úrovně emisí a spotřeby), kterých lze dosáhnout s použitím daných technik, související monitoring a náklady a mezisložkové problémy spojené s těmito technikami. ( 1 ) Úř. věst. L 70, 08.03.2012, str. 1 Sklářský průmysl i

Předmluva Kapitola 5 představuje závěry o BAT definované v Článku 3 odst. 12 Směrnice. Kapitola 6 uvádí informace o nových technikách definovaných v Článku 3 odst. 14 Směrnice. Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí činnost jsou uvedeny v kapitole 7. 4. Informační zdroje a odvozování BAT Tento dokument byl vypracován na základě informací shromážděných z několika různých zdrojů, především prostřednictvím TWG, jež byla ustanovena výhradně pro výměnu informací v souladu s článkem 13 Směrnice. Informace byly ověřovány a posuzovány Evropskou kanceláří IPPC (Společného výzkumného centra Komise), která vedla činnosti zaměřené na určování BAT s využitím zásad technické odbornosti, transparentnosti a neutrality. Uznání a poděkování za práci tak patří TWG a všem ostatním přispěvatelům. Závěry o BAT byly vypracovány s využitím iteračního postupu, jenž zahrnoval níže uvedené kroky: identifikace klíčových ekologických otázek v daném sektoru; zkoumání technik, které jsou maximálně relevantní při řešení těchto klíčových otázek; identifikace nejlepších úrovní vlivu na životní prostředí na základě dat dostupných v Evropské unii a ve světě; zkoumání podmínek, za kterých bylo těchto úrovní vlivu na životní prostředí dosaženo, jako například náklady, mezisložkové vlivy a hlavní hybné síly zapojené do implementace těchto technik; výběr nejlepších dostupných technik (BAT), s nimi související úrovně emisí (a dalších úrovní vlivu na životní prostředí) a související monitorování tohoto sektoru podle článku 3(10) Směrnice a přílohy III Směrnice. Odborný posudek Evropské kanceláře IPPC a TWG hrál klíčovou úlohu v těchto jednotlivých krocích a ve způsobu, jakým jsou informace zde prezentované. Tam, kde jsou k dispozici, byly ekonomické údaje uvedeny společně s popisy technik představených v kapitole 4. Tyto údaje poskytují hrubou představu o rozsahu nákladů a přínosů. Skutečné náklady a přínosy související s aplikací techniky mohou ale výrazně záviset na konkrétní situaci dotyčného zařízení, kterou není možné v tomto dokumentu zcela vyhodnotit. V případě nedostupnosti údajů o nákladech byly závěry o ekonomické životaschopnosti technik učiněny na základě pozorování stávajících zařízení. 5. Přezkoumání referenčních dokumentů o BAT (BREF) BAT je dynamický koncept, a proto je přezkoumání BREF kontinuálním procesem. Například mohou vzniknout nová opatření a nové techniky, věda a technologie se neustále vyvíjejí nebo jsou do praxe úspěšně zaváděny nové nebo nově vznikající procesy. V rámci reakce na tyto změny a jejich dopady na BAT bude tento dokument pravidelně přezkoumáván a v případě potřeby vhodně aktualizován. ii Sklářský průmysl

Předmluva 6. Kontaktní informace Veškeré připomínky a návrhy směřujte Evropské kanceláři IPPC při Institutu pro perspektivní technologické studie na následující adresu: Evropská komise Institute for Prospective Technological Studies European IPPC Bureau Edificio Expo c/ Inca Garcilaso, 3 E-41092 Seville, Španělsko Telephone: +34 95 4488 284 Fax: +34 95 4488 426 E-mail: JRC-IPTS-EIPPCB@ec.europa.eu Internet: http: //eippcb.jrc.ec.europa.eu Sklářský průmysl iii

iv Sklářský průmysl

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) ve sklářském průmyslu Poděkování... II PŘEDMLUVA... I ROZSAH PŮSOBNOSTI... XVII 1 OBECNÉ INFORMACE... 1 1.1 Struktura odvětví... 1 1.2 Úvod... 2 1.2.1 Charakteristika skla... 5 1.2.2 Širší klasifikace typů skel... 6 1.2.3 Historické počátky... 7 1.3 Obalové sklo... 9 1.3.1 Přehled odvětví... 9 1.3.2 Výrobky a trhy... 11 1.3.3 Obchodní a finanční úvahy... 12 1.3.4 Hlavní ekologické problémy... 13 1.4 Ploché sklo... 13 1.4.1 Přehled odvětví... 13 1.4.2 Výrobky a trhy... 15 1.4.3 Obchodní a finanční úvahy... 16 1.4.4 Hlavní ekologické problémy... 17 1.5 Nekonečná skleněná vlákna... 18 1.5.1 Přehled odvětví... 18 1.5.2 Výrobky a trhy... 19 1.5.3 Obchodní a finanční úvahy... 20 1.5.4 Hlavní ekologické problémy... 20 1.6 Užitkové sklo... 21 1.6.1 Přehled odvětví... 21 1.6.2 Výrobky a trhy... 22 1.6.3 Obchodní a finanční úvahy... 23 1.6.4 Hlavní ekologické problémy... 24 1.7 Speciální sklo... 25 1.7.1 Přehled odvětví... 25 1.7.2 Výrobky a trhy... 26 1.7.3 Obchodní a finanční úvahy... 28 1.7.4 Hlavní ekologické problémy... 29 1.8 Minerální vlna... 29 1.8.1 Přehled odvětví... 29 1.8.2 Products and markets... 31 1.8.3 Obchodní a finanční úvahy... 31 1.8.4 Hlavní ekologické problémy... 32 1.9 Vysokoteplotní izolační vata... 33 1.9.1 Přehled odvětví... 33 1.9.2 Výrobky a trhy... 33 1.9.3 Obchodní úvahy... 35 1.9.4 Hlavní ekologické problémy... 35 1.10 Frity... 36 1.10.1 Přehled odvětví... 36 1.10.2 Výrobky a trhy... 37 1.10.3 Obchodní úvahy... 37 1.10.4 Hlavní ekologické problémy... 38 2 POUŽITÉ POSTUPY A TECHNIKY... 39 2.1 Manipulace s materiály... 39 2.2 Tavení skla... 40 2.2.1 Suroviny na výrobu skla... 40 2.2.2 Proces tavení... 42 2.3 Techniky tavení... 45 2.3.1 Regenerativní pece... 47 2.3.2 Konvenční rekuperativní pec... 49 Sklářský průmysl v

2.3.3 Kyslíko-palivové tavení... 50 2.3.4 Elektrické tavení... 50 2.3.5 Kombinované tavení fosilním palivem a elektřinou... 51 2.3.6 Diskontinuální tavení kmene... 52 2.3.7 Speciální konstrukce pecí... 52 2.4 Obalové sklo... 53 2.5 Ploché sklo... 57 2.5.1 Plavení skla... 57 2.5.2 Válcování (vzorované sklo a sklo s drátěnou vložkou)... 59 2.6 Nekonečná skleněná vlákna... 60 2.7 Užitkové sklo... 62 2.8 Speciální (technické) sklo... 64 2.9 Minerální vlna... 68 2.9.1 Skleněná vata... 68 2.9.2 Kamenná vata... 71 2.10 Vysokoteplotní izolační vata (ASW/RCF a AES)... 74 2.11 Frity... 77 2.11.1 Výroba frit... 77 2.11.2 Tavící pece používané při výrobě frit... 78 2.11.3 Frity jako surovina při výrobě glazur a smaltů... 80 3 SOUČASNÉ ÚROVNĚ SPOTŘEBY A EMISÍ... 81 3.1 Úvod... 81 3.2 Obecný přehled sklářského průmyslu... 82 3.2.1 Provozní vstupy... 82 3.2.2 Provozní výstupy... 85 3.2.2.1 Emise do ovzduší... 85 3.2.2.2 Emise do vody... 89 3.2.2.3 Emise jiných odpadů... 90 3.2.3 Energie... 90 3.2.4 Hluk... 96 3.3 Obalové sklo... 96 3.3.1 Provozní vstupy... 98 3.3.2 Emise do ovzduší... 99 3.3.2.1 Suroviny... 99 3.3.2.2 Tavení... 99 3.3.2.3 Navazující procesy... 111 3.3.2.4 Fugitivní/difúzní emise... 112 3.3.3 Emise do vody... 112 3.3.4 Jiné odpady... 113 3.3.5 Energie... 113 3.4 Ploché sklo... 116 3.4.1 Provozní vstupy... 116 3.4.2 Emise do ovzduší... 117 3.4.2.1 Suroviny... 117 3.4.2.2 Tavení... 117 3.4.2.3 Navazující procesy... 119 3.4.2.4 Fugitivní/difúzní emise... 120 3.4.3 Emise do vody... 120 3.4.4 Jiné odpady... 120 3.4.5 Energie... 121 3.5 Nekonečná skleněná vlákna... 122 3.5.1 Provozní vstupy... 123 3.5.2 Emise do ovzduší... 124 3.5.2.1 Suroviny... 124 3.5.2.2 Tavení... 124 3.5.2.3 Navazující procesy... 126 3.5.2.4 Fugitivní/difúzní emise... 126 3.5.3 Emise do vody... 127 3.5.4 Jiné odpady... 128 3.5.5 Energie... 129 3.6 Užitkové sklo... 130 3.6.1 Provozní vstupy... 132 vi Sklářský průmysl

3.6.2 Emise do ovzduší... 133 3.6.2.1 Suroviny... 133 3.6.2.2 Tavení... 133 3.6.2.3 Navazující procesy... 134 3.6.2.4 Fugitivní/difúzní emise... 135 3.6.3 Emise do vody... 135 3.6.4 Jiné odpady... 136 3.6.5 Energie... 136 3.7 Speciální (technické) sklo... 137 3.7.1 Provozní vstupy... 138 3.7.2 Emise do ovzduší... 139 3.7.2.1 Suroviny... 139 3.7.2.2 Tavení... 140 3.7.2.3 Navazující činnosti... 140 3.7.2.4 Fugitivní/difúzní emise... 140 3.7.3 Emise do vody... 141 3.7.4 Jiné odpady... 141 3.7.5 Energie... 142 3.8 Minerální vlna... 142 3.8.1 Provozní vstupy... 142 3.8.2 Emise do ovzduší... 144 3.8.2.1 Suroviny... 144 3.8.2.2 Tavení... 145 3.8.2.3 Navazující procesy... 152 3.8.2.4 Fugitivní/difúzní emise... 154 3.8.3 Emise do vody... 154 3.8.4 Jiné odpady... 155 3.8.5 Energie... 156 3.9 Vysokoteplotní izolační vata... 157 3.9.1 Provozní vstupy... 157 3.9.2 Emise do ovzduší... 158 3.9.2.1 Suroviny... 158 3.9.2.2 Tavení... 158 3.9.2.3 Navazující procesy... 158 3.9.2.4 Fugitivní/difúzní emise... 158 3.9.3 Emise do vody... 159 3.9.4 Jiné odpady... 159 3.9.5 Energie... 159 3.10 Frity... 160 3.10.1 Provozní vstupy... 160 3.10.2 Emise do ovzduší... 161 3.10.2.1 Suroviny... 161 3.10.2.2 Tavení... 161 3.10.2.3 Navazující procesy... 163 3.10.2.4 Fugitivní/difúzní emise... 163 3.10.3 Emise do vody... 163 3.10.4 Jiné odpady... 163 3.10.5 Energie... 164 4 TECHNIKY UVAŽOVANÉ PRO STANOVENÍ BAT... 165 4.1 Úvod... 165 4.2 Výběr techniky tavení... 169 4.2.1 Elektrické tavení... 171 4.2.2 Provoz a údržba pecí... 177 4.3 Techniky pro skladování surovin a manipulaci s nimi... 179 4.3.1 Techniky skladování surovin... 179 4.3.2 Techniky manipulace se surovinami... 180 4.4 Techniky řízení emisí z tavení do ovzduší... 181 4.4.1 Pevné částice... 181 4.4.1.1 Primární techniky... 185 4.4.1.2 Elektrostatické odlučovače... 190 4.4.1.3 Tkaninové filtry... 201 4.4.1.4 Mechanické sběrače... 210 Sklářský průmysl vii

4.4.1.5 Vysokoteplotní filtrační média... 211 4.4.1.6 Pračky plynů... 212 4.4.2 Oxidy dusíku (NO X )... 213 4.4.2.1 Úprava spalování... 214 4.4.2.2 Složení kmene... 221 4.4.2.3 Speciální konstrukce pecí... 222 4.4.2.4 Souhrn opatření FENIX... 224 4.4.2.5 Kyslíko-palivové tavení... 226 4.4.2.6 Chemická redukce s použitím paliva (CRF)... 240 4.4.2.7 Selektivní katalytická redukce (SCR)... 245 4.4.2.8 Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)... 254 4.4.3 Oxidy síry (SO X )... 258 4.4.3.1 Výběr paliva... 258 4.4.3.2 Složení kmene... 260 4.4.3.3 Suché nebo polosuché čištění... 262 4.4.3.4 Pračky plynů... 273 4.4.4 Fluoridy (HF) a chloridy (HCl)... 276 4.4.4.1 Snížení u zdroje... 276 4.4.4.2 Techniky čištění... 278 4.4.5 Oxidy uhlíku... 279 4.5 Techniky řízení emisí do ovzduší z jiných činností než je tavení... 279 4.5.1 Obalové sklo... 280 4.5.2 Ploché sklo... 281 4.5.3 Nekonečná skleněná vlákna... 282 4.5.4 Užitkové sklo... 282 4.5.5 Speciální sklo... 283 4.5.6 Minerální vlna... 283 4.5.6.1 Tvarovací oblast... 284 4.5.6.2 Vytvrzovací pec... 295 4.5.6.3 Chlazení výrobků... 300 4.5.6.4 Zpracování a balení výrobků... 300 4.5.6.5 Zápachy vznikající při výrobě minerální vlny... 300 4.5.7 Vysokoteplotní izolační vata... 303 4.5.8 Frity... 305 4.6 Techniky řízení emisí do vody... 305 4.7 Techniky k minimalizaci jiných odpadů... 308 4.8 Energie... 310 4.8.1 Techniky tavení a konstrukce pece... 311 4.8.2 Řízení spalování a výběr paliva... 313 4.8.3 Používání střepů... 314 4.8.4 Spalinové kotle... 316 4.8.5 Předehřívání kmene a střepů... 318 4.9 Systémy environmentálního řízení... 322 5 ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU SKLA... 326 ROZSAH PŮSOBNOSTI... 326 DEFINICE... 326 Obecné úvahy... 327 Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší... 327 Přepočet na referenční obsah kyslíku... 328 Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise... 328 Definice některých látek znečišťujících ovzduší... 329 Doby pro zprůměrování u vypouštění odpadních vod... 329 5.1 Obecné závěry o BAT pro výrobu skla... 330 5.1.1 Systémy environmentálního řízení... 330 5.1.2 Energetická účinnost... 331 5.1.3 Skladování materiálu a manipulace s ním... 331 5.1.4 Obecné primární techniky... 333 5.1.5 Emise do vod ze sklářských výrobních procesů... 335 5.1.6 Odpad ze sklářských výrobních procesů... 337 5.1.7 Hluk ze sklářských výrobních procesů... 337 5.2 Závěry o BAT pro výrobu obalového skla... 338 5.2.1 Emise prachu z tavicích pecí... 338 viii Sklářský průmysl

5.2.2 Emise oxidů dusíku (NO X ) z tavicích pecí... 338 5.2.3 Emise oxidů síry (SO X ) z tavicích pecí... 341 5.2.4 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí... 341 5.2.5 Emise kovů z tavicích pecí... 342 5.2.6 Emise z navazujících procesů... 343 5.3 Závěry o BAT pro výrobu plochého skla... 345 5.3.1 Emise prachu z tavicích pecí... 345 5.3.2 Emise oxidů dusíku (NO X ) z tavicích pecí... 345 5.3.3 Emise oxidů síry (SO X ) z tavicích pecí... 347 5.3.4 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí... 348 5.3.5 Emise kovů z tavicích pecí... 348 5.3.6 Emise z navazujících procesů... 350 5.4 Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken... 351 5.4.1 Emise prachu z tavicích pecí... 351 5.4.2 Emise oxidů dusíku (NO X ) z tavicích pecí... 352 5.4.3 Emise oxidů síry (SO X ) z tavicích pecí... 353 5.4.4 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí... 354 5.4.5 Emise kovů z tavicích pecí... 354 5.4.6 Emise z navazujících procesů... 355 5.5 Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla... 356 5.5.1 Emise prachu z tavicích pecí... 356 5.5.2 Emise oxidů dusíku (NO X ) z tavicích pecí... 357 5.5.3 Emise oxidů síry (SO X ) z tavicích pecí... 358 5.5.4 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí... 359 5.5.5 Emise kovů z tavicích pecí... 360 5.5.6 Emise z navazujících procesů... 362 5.6 Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla... 363 5.6.1 Emise prachu z tavicích pecí... 363 5.6.2 Emise oxidů dusíku (NO X ) z tavicích pecí... 364 5.6.3 Emise oxidů síry (SO X ) z tavicích pecí... 366 5.6.4 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí... 366 5.6.5 Emise kovů z tavicích pecí... 367 5.6.6 Emise z navazujících procesů... 367 5.7 Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny... 369 5.7.1 Emise prachu z tavicích pecí... 369 5.7.2 Emise oxidů dusíku (NO X ) z tavicích pecí... 369 5.7.3 Emise oxidů síry (SO X ) z tavicích pecí... 371 5.7.4 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí... 372 5.7.5 Emise sirovodíku (H 2 S) z tavicích pecí na výrobu kamenné vaty... 372 5.7.6 Emise kovů z tavicích pecí... 373 5.7.7 Emise z navazujících procesů... 373 5.8 Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vaty... 375 5.8.1 Emise prachu z tavení a navazujících procesů... 375 5.8.2 Emise oxidů dusíku (NO X ) z tavení a navazujících procesů... 376 5.8.3 Emise oxidů síry (SO X ) z tavení a navazujících procesů... 376 5.8.4 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí... 377 5.8.5 Emise kovů z tavicích pecí a navazujících procesů... 377 5.8.6 Emise těkavých organických sloučenin z navazujících procesů... 378 5.9 Závěry o BAT pro výrobu frit... 379 5.9.1 Emise prachu z tavicích pecí... 379 5.9.2 Emise oxidů dusíku (NO X ) z tavicích pecí... 379 5.9.3 Emise oxidů síry (SO X ) z tavicích pecí... 380 5.9.4 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí... 381 5.9.5 Emise kovů z tavicích pecí... 381 5.9.6 Emise z navazujících procesů... 382 Slovník pojmů:... 383 5.10 Popis technik... 383 5.10.1 Emise prachu... 383 5.10.2 Emise NO X... 383 5.10.3 Emise SO X... 385 5.10.4 Emise HCl a HF... 385 5.10.5 Emise kovů... 385 Sklářský průmysl ix

5.10.6 Kombinované plynné emise (např. SO X, HCl, HF, sloučeniny bóru)... 386 5.10.7 Kombinované emise (pevné + plynné)... 386 5.10.8 Emise z řezání, broušení a leštění... 387 5.10.9 Emise H2S a těkavých organických sloučenin... 387 5.10.10 Emise prachu... 387 5.10.11 Emise NO X... 388 5.10.12 Emise SO X... 389 5.10.13 Emise HCl a HF... 389 5.10.14 Emise kovů... 389 5.10.15 Kombinované plynné emise (např. SO X, HCl, HF, sloučeniny bóru)... 390 5.10.16 Kombinované emise (pevné + plynné)... 390 5.10.17 Emise z řezání, broušení a leštění... 391 5.10.18 Emise H2S a těkavých organických sloučenin... 391 6 NOVĚ VZNIKAJÍCÍ TECHNIKY... 393 6.1 Systém Glas Flox pro vysokoteplotní spalování... 393 6.2 Zdokonalené předehřívače střepů a kmene... 394 6.2.1 Projekt PRECIOUS... 394 6.2.2 Projekt PRAXAIR-BCP... 394 6.3 Nová složení výrobků... 396 6.4 Injektáž odpadů do procesu výroby kamenné vaty... 397 6.5 Technologie tavení s ponořeným spalováním... 398 6.6 Čištění kouřových plynů s použitím suchého hydrogenuhličitanu sodného a chemické zhodnocení zbytků z čištění... 400 6.7 Používání keramických filtrů a keramických katalytických filtrů k odstraňování vícečetných znečišťujících látek z odpadních plynů z výrobního procesu... 401 6.8 Elektrostatický odlučovač NASU k odlučování nanočástic... 403 6.9 Mlžná komora... 405 7 ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY A DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ PRÁCI... 407 8 PŘÍLOHY... 413 8.1 Příloha I: Metody odhadování nákladů na kontrolu znečištění ovzduší a mezisložkových vlivů... 413 8.1.1 Náklady zahrnuté do ekonomického hodnocení... 413 8.1.2 Porovnání cen rozdílných technologií... 415 8.1.3 Údaje o nákladech na kontrolu znečištění ovzduší... 416 8.1.4 Rozdělení nákladů na kontrolu znečištění ovzduší v kombinovaných systémech mezi více typů znečišťujících látek... 416 8.1.5 Mezisložkové vlivy... 417 8.1.6 Příklad výpočtu nákladů... 418 8.1.7 Údaje o nákladech na systémy na snižování znečištění ovzduší používané na sklářských pecích... 420 8.2 Příloha II: Příklady bilancí síry u průmyslových sklářských pecí... 435 8.3 Příloha III: Monitorování emisí... 439 8.3.1 Hlavní znečišťující látky... 439 8.3.2 Monitorování emisí... 440 8.4 Příloha IV: Výpočet přepočítacích koeficientů pro stanovení měrných hmotnostních emisí z koncentrací... 447 SLOVNÍK POJMŮ... 449 ODKAZY... 455 x Sklářský průmysl

OBSAH Tabulka 1.1: Přibližné rozdělení výroby skla v letech 1996 (EU-15) a 2005 (EU-25) podle odvětví... 4 Tabulka 1.2: Rozdělení zařízení na obalové sklo a produkce v členských státech EU... 10 Tabulka 1.3: Počet zařízení na výrobu obalového skla ve specifikovaných rozsazích výroby... 10 Tabulka 1.4: Majitelé a umístění plavicích van v EU-27 v roce 2007... 14 Tabulka 1.5: Společné podniky provozující plavicí vany v EU-27 v roce 2007... 14 Tabulka 1.6: Počet plavicích van v členských státech EU-27 v roce 2007... 14 Tabulka 1.7: Procentní podíl kapacity plavicích van v jednotlivých rozsazích... 15 Tabulka 1.8: Odhadovaný vývoj využití kapacit a přebytky plovoucího skla v EU-27... 16 Tabulka 1.9: Počet zařízení a pecí na výrobu nekonečného skleněného vlákna v členských státech... 19 Tabulka 1.10: Počet pecí na výrobu nekonečného skleněného vlákna ve specifikovaných výrobních rozsazích... 19 Tabulka 1.11: Počet a rozmístění zařízení na výrobu užitkového skla vyhovujících kritériu IPPC v členských státech v roce 2006... 22 Tabulka 1.12: Počet zařízení na výrobu užitkového skla ve specifikovaných rozsazích výroby v roce 2006 (odhadem)... 22 Tabulka 1.13: Rozdělení odvětví speciálního skla za rok 2005... 26 Tabulka 1.14: Geografické rozdělení hlavní výroby speciálního skla v EU... 27 Tabulka 1.15: Investiční náklady na zařízení na výrobu speciálního skla... 28 Tabulka 1.16: Počet zařízení na výrobu minerální vlny v členských státech EU-27... 30 Tabulka 1.17: Počet zařízení na výrobu minerální vlny ve specifikovaných rozsazích výroby... 30 Tabulka 1.18: Rozdělení zařízení na výrobu vysokoteplotní izolační vaty v členských státech EU... 33 Tabulka 1.19: Rozdělení zařízení na výrobu frit s celkovou kapacitou >20 t/den (odhad pro rok 2008)... 36 Tabulka 1.20: Počet zařízení na výrobu frit umístěných ve Španělsku ve specifikovaných výrobních rozsazích (odhad).....36 Tabulka 2.1: Důležité suroviny na výrobu skla... 40 Tabulka 2.2: Prvky používané k ovlivnění barvy křemičitého skla... 41 Tabulka 2.3: Odhad typů pecí v EU v roce 2005 (pouze zařízení s výrobou více než 20 t/den)... 46 Tabulka 2.4: Typické složení obalového skla... 53 Tabulka 2.5: Typické složení sodnovápenatokřemičitých plochých skel... 57 Tabulka 2.6: Typické složení E-skla pro výrobky ze skleněných vláken pro všeobecné použití... 60 Tabulka 2.7: Typické složení E-skla pro výrobky ze sklovláknité příze pro použití v tištěných spojích... 60 Tabulka 2.8: Chemické složení hlavních výrobků v odvětví speciálního skla... 67 Tabulka 2.9: Typická složení minerální vlny... 68 Tabulka 2.10: Typické chemické složení ASW/RCF a AES vaty, v hmotnostních procentech...... 74 Tabulka 3.1: Nejběžnější suroviny používané ve sklářství... 83 Tabulka 3.2: Referenční podmínky pro údaje o emisích... 86 Tabulka 3.3: Shrnutí emisí do ovzduší vznikajících při tavení... 87 Tabulka 3.4: Klasifikace kovů a jejich sloučenin... 87 Tabulka 3.5: Potenciální nekontrolované emise těžkých kovů ze sklářských procesů... 88 Tabulka 3.6: Teoretické energetické požadavky pro tavení nejčastěji se vyskytujících skel podle složení kmene bez recyklace střepů... 92 Tabulka 3.7: Příklady rozdělení vynaložené energie při výrobě nejběžnějších průmyslových skel... 93 Tabulka 3.8: Příklady měrné energetické spotřeby pro řadu sklářských pecí... 95 Tabulka 3.9: Přehled hlavních vstupů a výstupů výroby obalového skla... 97 Tabulka 3.10: Suroviny používané v odvětví obalového skla... 98 Tabulka 3.11: Statistické údaje o velikostech a typech pecí ze šetření provedeného FEVE (hodnoty z r. 2005)... 100 Tabulka 3.12: Statistické údaje o celkových podílech střepů v pecích na obalové sklo v EU uváděné ve statistickém šetření FEVE pro různé barvy skla (hodnoty v r. 2005)... 101 Tabulka 3.13: Měrná spotřeba tavící energie v různých typech a velikostech pecí podle šetření provedeného FEVE (údaje za rok 2005)... 102 Tabulka 3.14: Prachové emise z pecí na výrobu obalového skla se systémy snižování emisí a bez nich podle šetření provedeného FEVE (referenční rok 2005)... 104 Tabulka 3.15: Emise SOX z pecí na výrobu obalového skla se systémy snižování emisí a bez nich podle šetření prováděného FEVE (referenční rok 2005)... 106 Tabulka 3.16: Emise NOX z pecí na obalové sklo u rozdílných typů paliva a pecí, podle šetření provedeného FEVE (referenční rok 2005)... 107 Tabulka 3.17: Emise HCl a HF z pecí na výrobu obalového skla se systémy snižování emisí a bez nich podle šetření provedeného FEVE (referenční rok 2005)... 108 Tabulka 3.18: Emise kovů z pecí na výrobu obalového skla se systémy snižování emisí a bez nich podle šetření provedeného FEVE (referenční rok 2005)... 110 Tabulka 3.19: Typické úrovně nekontrolovaných emisí z povrchových úprav obalového skla s použitím chloridu cíničitého 111 Tabulka 3.20: Typické úrovně nekontrolovaných emisí z povrchové úpravy obalového skla s použitím SO 3...111 Sklářský průmysl xi

Tabulka 3.21: Celková přímá spotřeba energie (zařízení) na tunu výrobku netto podle šetření provedeného FEVE pro výrobu lahví/sklenic a flakónů... 114 Tabulka 3.22: Suroviny používané v odvětví plochého skla... 116 Tabulka 3.23: Přehled systémů na snižování znečištění ovzduší (APC) nainstalovaných v odvětví výroby obalového skla v Evropě... 118 Tabulka 3.24: Úrovně emisí z pecí na výrobu plochého skla se systémy na snižování emisí a bez nich... 118 Tabulka 3.25: Přehled vstupů a výstupů v odvětví výroby nekonečného skleněného vlákna... 122 Tabulka 3.26: Suroviny používané v odvětví nekonečného skleněného vlákna... 123 Tabulka 3.27: Rozložení sloučenin bóru při rozdílných teplotách a fázích čištění kouřových plynů... 124 Tabulka 3.28: Úrovně emisí z pecí na výrobu nekonečného skleněného vlákna... 125 Tabulka 3.29: Přehled vstupů a výstupů v odvětví užitkového skla... 131 Tabulka 3.30: Suroviny používané v odvětví užitkového skla... 132 Tabulka 3.31: Přehled emisí do ovzduší pocházejících z pecí na výrobu užitkového skla... 134 Tabulka 3.32: Typické koncentrace naměřené ve vodě u výpusti po vyčištění... 136 Tabulka 3.33: Suroviny používané v odvětví speciálního skla... 138 Tabulka 3.34: Přehled vstupů a výstupů u výrobních procesů např. u sklokeramiky, trubic z boritokřemičitého skla a žárovek ze sodnovápenatého skla... 139 Tabulka 3.35: Materiály používané v odvětví minerální vlny... 143 Tabulka 3.36: Objemy odpadních plynů u hlavních částí výrobního procesu v odvětví minerální vlny... 144 Tabulka 3.37: Úplný rozsah emisí z tavných pecí na výrobu minerální vlny v EU-27 v roce 2005... 146 Tabulka 3.38: Prachové emise z tavících pecí na výrobu skleněné vaty (2005)... 147 Tabulka 3.39: Emise SO X z tavících pecí na výrobu skleněné vaty (2005)... 148 Tabulka 3.40: Emise NO X z tavících pecí na výrobu skleněné vaty (2005)... 148 Tabulka 3.41: Emise HCl, HF a CO z tavících pecí na výrobu skleněné vaty (2005)... 149 Tabulka 3.42: Emise prachu, SO X, NO X, HCl a HF z tavících pecí na výrobu kamenné vaty (2005)... 150 Tabulka 3.43: Emise H 2 S, CO, CO2 a kovů z tavících pecí na výrobu kamenné vaty (2005)... 151 Tabulka 3.44: Úplný rozsah emisí z navazujících činností v odvětví výroby skleněné vaty v roce 2005... 153 Tabulka 3.45: Úplný rozsah emisí z navazujících činností v odvětví výroby kamenné vaty v roce 2005... 153 Tabulka 3.46: Vznik a likvidace pevného odpadu v odvětví minerální vlny... 156 Tabulka 3.47: Využití energie při výrobě minerální vlny... 156 Tabulka 3.48: Suroviny používané v odvětví vysokoteplotní izolační vaty... 157 Tabulka 3.49: Hlavní suroviny používané k výrobě frit... 160 Tabulka 3.50: Typické úrovně emisí z tavících pecí v odvětví výroby frit... 161 Tabulka 3.51: Příklady úrovní emisí NOX ze zařízení na výrobu frit provozovaných s různými typy otopů a složení kmene... 162 Tabulka 4.1: Informace o každé technice popsané v této kapitole... 166 Tabulka 4.2: Hlavní výhody a nevýhody elektrického tavení... 173 Tabulka 4.3: Vzorové zařízení na používání elektrického tavení v odvětví užitkového skla (křišťálové sklo a olovnatý křišťál)... 174 Tabulka 4.4: Příklad zařízení používajícího elektrické tavení v odvětví speciálního skla... 176 Tabulka 4.5: Hlavní výhody a nevýhody primárních technik snižování emisí... 189 Tabulka 4.6: Hlavní výhody a nevýhody elektrostatických odlučovačů... 194 Tabulka 4.7: Úrovně prachových emisí souvisejících s používáním ESP u vzorových zařízení... 196 Tabulka 4.8: Souhrnné příklady aktuálních nákladů na elektrostatické odlučovače používané při výrobě plochého, obalového a speciálního skla a minerální vlny... 200 Tabulka 4.9: Hlavní výhody a nevýhody tkaninových filtrů... 205 Tabulka 4.10: Příklady aktuálních nákladů na tkaninové filtry použité ve dvou zařízeních na výrobu speciálního skla... 209 Tabulka 4.11: Hlavní výhody a nevýhody cyklonů... 211 Tabulka 4.12: Hlavní výhody a nevýhody vysokoteplotních filtrů... 212 Tabulka 4.13: Hlavní výhody a nevýhody praček plynů... 213 Tabulka 4.14: Hlavní výhody a nevýhody úpravy spalování... 218 Tabulka 4.15: Příklady úrovní emisí NO X spojených s používáním úprav spalování... 219 Tabulka 4.16: Hlavní výhody a nevýhody kyslíko-palivového tavení... 233 Tabulka 4.17: Úrovně emisí NO X spojené s používáním kyslíko-palivového otápění ve vzorových zařízeních... 234 Tabulka 4.18: Příklady aktuálních a odhadovaných nákladů na kyslíko-palivové otápění používané v odvětvích obalového a speciálního skla... 239 Tabulka 4.19: Hlavní výhody a nevýhody techniky 3R... 243 Tabulka 4.20: Úrovně emisí NO X spojené s používáním techniky SCR na vzorových zařízeních... 248 Tabulka 4.21: Výsledky diskontinuálních měření emisí NO X z pece na výrobu plovoucího skla vybavené SCR... 249 Tabulka 4.22: Hlavní výhody a nevýhody techniky SCR... 250 Tabulka 4.23: Údaje o nákladech spojených s používáním techniky SCR u vzorových zařízení vyrábějících obalové, ploché, a speciální sklo... 253 xii Sklářský průmysl

Tabulka 4.24: Zařízení používající techniku SCR a provozní parametry... 254 Tabulka 4.25: Hlavní výhody a nevýhody techniky SNCR... 256 Tabulka 4.26: Orientační rozsahy emisí SO X z pecí na výrobu sodnovápenatého skla otápěných různými palivy... 259 Tabulka 4.27: Informativní úrovně účinnosti absorpce za sucha pro Ca(OH) 2... 266 Tabulka 4.28: Informativní míry snížení emisí SO= u suchého čištění s Ca(OH) 2... 266 Tabulka 4.29: Informativní míry snížení emisí SO X u suchého čištění s Na 2 CO 3... 266 Tabulka 4.30: Skutečné účinnosti odstraňování kyselých plynů u suchého čištění s rozdílnými typy absorpčních činidel a provozními podmínkami... 267 Tabulka 4.31: Informativní míry snížení emisí SO X u polosuchého čištění s roztokem Na 2 CO 3... 267 Tabulka 4.32: Míry snížení emisí SO X u polosuchého čištění s Ca(OH) 2... 267 Tabulka 4.33: Hlavní výhody a nevýhody technik suchého a polosuchého čištění... 270 Tabulka 4.34: Úrovně emisí spojené s používáním suchého čištění v kombinaci s filtračním systémem ve vzorových zařízeních... 270 Tabulka 4.35: Úrovně emisí spojené s používáním pračky plynů na elektrické peci vyrábějící speciální sklo... 276 Tabulka 4.36: Pevné a plynné emise z tvarovací oblasti zařízení na výrobu skleněné vaty, které používá mokrý ESP.. 291 Tabulka 4.37: Hlavní výhody a nevýhody mokrých elektrostatických odlučovačů... 292 Tabulka 4.38: Hlavní výhody a nevýhody filtrů z kamenné vaty... 293 Tabulka 4.39: Hlavní výhody a nevýhody spalování odpadních plynů... 298 Tabulka 4.40: Obecně dosažitelné úrovně emisí do ovzduší z netavících činností v odvětví minerální vlny používajících rozdílné techniky... 302 Tabulka 4.41: Investiční a provozní náklady technik na snižování emisí u netavících činností v odvětví minerální vlny... 303 Tabulka 4.42: Přehled možných technik na čištění odpadních vod ve sklářském průmyslu... 307 Tabulka 4.43: Typická měrná spotřeba energie dosažená použitím dostupných technik/opatření k minimalizaci spotřeby energie... 310 Tabulka 4.44: Příklady spalinových kotlů používaných v rozdílných odvětvích sklářského průmyslu... 317 Tabulka 4.45: Příklady zařízení používajícího přímé předehřívání kmene a střepů na peci na obalové sklo... 321 Tabulka 5.1: Referenční podmínky pro úrovně emisí do ovzduší spojené s nejlepšími dostupnými technikami... 327 Tabulka 5.2: Přehled koeficientů pro přepočet mg/nm3 na kg/t utavené skloviny podle energeticky účinných vzducho-palivových pecí... 329 Tabulka 5.3 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise oxidu uhelnatého z tavících pecí... 334 Tabulka 5.4: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise amoniaku při použití technik selektivní katalytické nebo nekatalytické redukce... 334 Tabulka 5.5: Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro vypouštění odpadních vod z výroby skla do povrchových vod.... 336 Tabulka 5.6: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví obalového skla... 338 Tabulka 5.7: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí v odvětví obalového skla.... 340 Tabulka 5.8: Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicí pece v odvětví obalového skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo pokud se používají zvláštní podmínky oxidačního spalování u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně... 340 Tabulka 5.9: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z tavících pecí v odvětví obalového skla... 341 Tabulka 5.10: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví obalového skla... 342 Tabulka 5.11: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví obalového skla... 342 Tabulka 5.12: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z povrchových úprav za horka v odvětví obalového skla, pokud se kouřové plyny z navazujících procesů upravují odděleně. 343 Tabulka 5.13: Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z navazujících procesů využívajících SO 3 k povrchovým úpravám v odvětví obalového skla, pokud se emise upravují samostatně... 344 Tabulka 5.14: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví plochého skla... 345 Tabulka 5.15: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí v odvětví plochého skla... 346 Tabulka 5.16: Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí v odvětví plochého skla, pokud se k výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní používají dusičnany... 347 Tabulka 5.17: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z tavicích pecí v odvětví plochého skla... 348 Sklářský průmysl xiii

Tabulka 5.18: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví plochého skla..... 348 Tabulka 5.19: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví plochého skla, s výjimkou skla barveného selenem... 349 Tabulka 5.20: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece při výrobě barevného skla v odvětví plochého skla... 349 Tabulka 5.21: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví plochého skla, pokud se emise upravují odděleně... 350 Tabulka 5.22: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken... 351 Tabulka 5.23: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken... 352 Tabulka 5.24: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken... 353 Tabulka 5.25: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken... 354 Tabulka 5.26: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken... 355 Tabulka 5.26: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících 'procesů v odvětví nekonečných skleněných vláken, pokud se emise upravují odděleně... 355 Tabulka 5.28: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví užitkového skla... 356 Tabulka 5.29: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí v odvětví užitkového skla... 357 Tabulka 5.30: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případech, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany... 358 Tabulka 5.31: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z tavicích pecí v odvětví užitkového skla... 359 Tabulka 5.32: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví užitkového skla... 360 Tabulka 5.33: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví užitkového skla, s výjimkou skla odbarvovaného selenem... 360 Tabulka 5.34: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při odbarvování skla používají sloučeniny selenu... 361 Tabulka 5.35: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise olova z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova... 361 Tabulka 5.36: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z prašných navazujících procesů v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně... 362 Tabulka 5.37: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně... 362 Tabulka 5.38: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví speciálního skla... 363 Tabulka 5.39: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí v odvětví speciálního skla... 365 Tabulka 5.40: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí v odvětví speciálního skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany... 365 Tabulka 5.41: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z tavicích pecí v odvětví speciálního skla... 366 Tabulka 5.42: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví speciálního skla... 367 Tabulka 5.43: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví speciálního skla... 367 Tabulka 5.44: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu a kovů Tabulka 5.44: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu a kovů z navazujících procesů v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně... 368 Tabulka 5.45: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně... 368 Tabulka 5.46: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví minerální vlny... 369 xiv Sklářský průmysl

Tabulka 5.47: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí v odvětví minerální vlny... 370 Tabulka 5.48: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí při výrobě skleněné vaty, pokud se do kmene přidávají dusičnany... 370 Tabulka 5.49: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z tavicích pecí v odvětví minerální vlny... 371 Tabulka 5.50: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví minerální vlny... 372 Tabulka 5.51: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise H 2 S z tavicí pece při výrobě kamenné vlny... 372 Tabulka 5.52: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví minerální vlny... 373 Tabulka 5.53: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví minerální vlny, pokud se emise upravují odděleně... 374 Tabulka 5.54: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vaty... 375 Tabulka 5.55: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro prašné navazující procesy v odvětví vysokoteplotní izolační vaty, pokud se emise upravují odděleně... 376 Tabulka 5.56: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vaty... 376 Tabulka 5.57: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z tavicích pecí a z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vaty... 376 Tabulka 5.58: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vaty... 377 Tabulka 5.59: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí a/nebo z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vaty... 377 Tabulka 5.60: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vaty, pokud jsou emise upravovány odděleně... 378 Tabulka 5.61: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví frit 379 Tabulka 5.62: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NO X z tavicích pecí v odvětví frit... 380 Tabulka 5.63: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO X z tavicích pecí v odvětví frit... 381 Tabulka 5.64: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví frit. 381 Tabulka 5.65: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví frit... 382 Tabulka 5.66: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví frit, pokud se emise upravují odděleně... 382 Tabulka 6.1: Přehled environmentálních profilů zařízení s katalytickými keramickými filtry... 402 Tabulka 7.1: Rozdílné pohledy... 409 Tabulka 8.1: Nepřímé emise související se spotřebou chemických látek a elektrické energie... 418 Tabulka 8.2: Příklad výpočtu nákladů (ESP a čištění plynů pomocí Ca(OH) 2 ) pro plynem otápěnou pec na plavené sklo s kapacitou 700 t/den... 418 Tabulka 8.3: Odhadované náklady na systémy na snižování znečištění ovzduší tvořené elektrostatickými odlučovači kombinovanými se suchým čištěním kouřových plynů z tavicích pecí... 421 Tabulka 8.4: Odhadované náklady na systémy na snižování znečištění ovzduší tvořené tkaninovými filtry kombinovanými s čištěním kouřových plynů z tavicích pecí... 423 Tabulka 8.5: Srovnání metod odstraňování SO X, HCl, HF a ostatních plynných znečišťujících látek z kouřových plynů ze sklářských pecí... 425 Tabulka 8.6: Přehled měrných nákladů u různých technik na snižování znečištění ovzduší používaných na sklářských pecích ke snižování emisí prachu a SO X... 427 Tabulka 8.7: Příklady předpokládaných nákladů a přímých a nepřímých emisí souvisejících s používáním primárních opatření ke snížení emisí NO X... 429 Tabulka 8.8: Příklady předpokládaných nákladů souvisejících s používáním sekundárních opatření ke snížení emisí NO X. 431 Tabulka 8.9: Dodatečné náklady spojené s používáním DeNO X technik (v eurech/t utavené skloviny)... 432 Tabulka 8.10: Odhad měrných nepřímých emisí na tunu utavené skloviny u rozdílných sklářských pecí a u rozdílných technik na snižování znečištění ovzduší (APC)... 433 Tabulka 8.11: Suroviny v odvětví výroby minerální vlny a jejich typický obsah síry... 437 Tabulka 8.12: Typický obsah SO 3 v běžných typech střepů... 437 Tabulka 8.13: Hlavní znečišťující látky, o jejichž měření se ve sklářství uvažuje... 439 Tabulka 8.14: Techniky pro kontinuální měření... 443 Tabulka 8.15: Limitní úrovně hmotnostních toků pro kontinuální monitorování emisí... 443 Tabulka 8.16: Techniky pro diskontinuální monitorování... 444 Tabulka 8.17: Příklad úrovní mezí detekce pro měření emisí ze sklářských pecí... 446 Tabulka 8.18: Příklady úrovní mezí detekce a rozšířených nejistot u měření emisí ve sklářství... 446 Sklářský průmysl xv

Seznam obrázků Obrázek 1.1: Graf vývoje produkce podle odvětví (údaje od r. 2004 se vztahují k EU-25)... 4 Obrázek 1.2: Nejpoužívanější vysokoteplotní izolační vaty pro použití při teplotách mezi 600 C a 1800 C... 34 Obrázek 2.1: Příčně otápěná regenerativní pec... 47 Obrázek 2.2: Průřez regenerativní pecí... 48 Obrázek 2.3: U-plamenná regenerativní pec... 48 Obrázek 2.4: Půdorys U-plamenné regenerativní pece... 49 Obrázek 2.5: Dvakrát foukací způsob a lisofoukací způsob... 55 Obrázek 2.6: Plavení skla... 58 Obrázek 2.7: Proces válcování skla... 59 Obrázek 2.8: Tvarování skleněných výrobků lisováním... 63 Obrázek 2.9: Tvarování skleněných výrobků odstředivým litím... 63 Obrázek 2.10: Typické zařízení na výrobu skleněné vaty... 68 Obrázek 2.11: Typický vodní systém při výrobě skleněné vaty... 70 Obrázek 2.12: Typické zařízení na výrobu kamenné vaty... 71 Obrázek 2.13: Typická kupolová pec s předehřátým vzduchem... 72 Obrázek 2.14: Metoda paralelního vyfukování... 75 Obrázek 2.15: Metoda horizontálního vyfukování... 75 Obrázek 2.16: Rozvlákňování... 75 Obrázek 2.17: Schematické znázornění výroby frit... 77 Obrázek 2.18: Schematické znázornění typické tavící pece na výrobu frit s kyslíkem obohacovaným vzducho-palivovým otopem a regenerací tepla... 79 Obrázek 2.19: Schematické znázornění typické tavící pece na výrobu frit s kyslíko-palivovým otopem... 79 Obrázek 3.1: Typický rozvod vody v zařízení na výrobu obalového skla... 89 Obrázek 3.2: Křivky trendů u celkové tavící energie při výrobě flakónů podle šetření provedeném FEVE (data za rok 2005 není zde zahrnuta primární energie pro elektrický příhřev nebo výrobu kyslíku)...103 Obrázek 3.3: Využití energie v typickém zařízení na výrobu lahví/sklenic (není příkladem výroby flakónů a obalů na kosmetiku)... 113 Obrázek 3.4: Měrné spotřeby energie v pecích na výrobu obalového skla vyjádřené v GJ/t utavené skloviny a standardizované na 50 % podíl střepů (2005)... 115 Obrázek 3.5: Rozložení spotřeby energie v typickém procesu plavení skla... 121 Obrázek 3.6: Příklad vodní bilance zařízení na výrobu nekonečného skleněného vlákna... 128 Obrázek 3.7: Přímá spotřeba energie v typické výrobě nekonečného skleněného vlákna... 129 Obrázek 3.8: Spotřeba energie při výrobě sodnovápenatokřemičitého stolního skla... 137 Obrázek 3.9: Předpokládané koncentrace SO2 v závislosti na procentuálním podílu recyklovaných cementových briket ve vsázce kmene v kupolové peci... 145 Obrázek 4.1: Elektrostatický odlučovač... 191 Obrázek 4.2: Výsledky měření emisí prachu (měsíční bodové záměry) na olejem otápěné peci na výrobu plaveného skla vybavené ESP a suchým čištěním pomocí Ca(OH) 2... 195 Obrázek 4.3: Měrné náklady na tunu utavené skloviny u systému na snižování znečištění ovzduší se suchým čištěním a filtry s úplnou likvidací prachu z filtrů používaném u plavících van v závislosti na výkonu tavení.. 198 Obrázek 4.4: Schéma tkaninového filtru... 202 Obrázek 4.5: Odhadované náklady na suché čištění plynů v kombinaci s tkaninovými filtry na pecích na výrobu obalového skla, za předpokladu úplné likvidace prachu z filtrů a 25 % snížení SO X... 208 Obrázek 4.6: Emise NO X z opatření FENIX... 225 Obrázek 4.7: Rozdíly v měrných nákladech na tavení po přestavbě konvenční pece na kyslíko-palivové otápění u rozdílných typů skla (obalové, plavené, nekonečné skleněné vlákno a stolní)... 237 Obrázek 4.8: Změny koncentací emisí NO X ze zařízení na výrobu plaveného skla vybaveného SCR v čase... 248 Obrázek 4.9: Neustálé zlepšování v modelu EMS... 323 Obrázek 6.1: Schematický diagram vylepšeného předehřívače kmene a střepů... 395 Obrázek 6.2: Schematický diagram tavicí pece s ponořeným spalováním... 398 Obrázek 6.3: Schematické znázornění kmitající trysky... 404 Obrázek 6.4: Schematický diagram mlžné komory... 405 Obrázek 8.1: Bilance síry u pece na plavené sklo s úplnou recyklací prachu z filtrů... 436 Obrázek 8.2: Bilance síry u pece na obalové sklo s částečnou recyklací prachu z filtrů... 436 Obrázek 8.3: Schematické znázornění bilance síry u kyslíko-palivové pece na výrobu skleněné vaty s recyklací prachu z filtrů.....438 xvi Sklářský průmysl