9 Kč Jistě jste zaregistrovali, že se ve středu 11.3. pohybovaly skupinky Francouzů spolu s našimi žáky po chodbách školy. Přijelo k nám totiž 28 francouzských žáků na necelý týden, aby poznali naši kulturu, nové lidi a především Českou republiku. Tito žáci pochází z městečka Bourg en Bresse poblíž Lyonu, které již brzy navštíví i někteří naši žáci. Každý z Francouzů byl přidělen do rodiny svého korespondenta. Tentokrát neubytovávali Francouze jen žáci z naší školy, ale i žáci ze základní školy v Dětmarovicích a Gymnázia v Orlové. První den jsme naše francouzské hosty provedli po škole, později jsme absolvovali výlet na Hrádek, kde jsme měli menší výšlap. I přes deštivé počasí jsme dorazili všichni v pořádku, jen měl snad každý z nás promočené boty. Další den již brzy ráno odjeli jen samotní Francouzi do Osvětimi, Borováček Než žvýkačky za pár kaček, kup si radši Borováček! Francouzští žáci na naší škole 3 kde navštívili koncentrační tábor za účelem připomínky jedné z největších genocid. Poté byl tentokrát už pro všechny přichystán sportovní program na Gymnáziu Orlová. V pátek jsme se vydali do Ostravy, abychom se podívali na Svět techniky, který byl jak na jedné straně zábavný a především interaktivní, tak i na druhé straně velmi poučný. Když jsme se toho dozvěděli více než je zdrávo, a když už nás bolely všechny končetiny z těch interaktivit, tak byl pro nás přichystán odpolední program v Dětmarovicích ve formě diskotéky. Víkend jsme měli strávit každý v rodině, ale přeci jen jsme ho strávili opět spolu. Ukázali jsme jim naše město, naše restaurace a dokonce i zdejší bowling. V pondělí ráno jsme se museli rozloučit a neobešlo se to ani bez slz. Ale hřeje nás pocit, že již brzy poletíme i my do Francie za poznáním. Osobně jsem za tyto výměnné projekty velmi rád, protože není nic lepšího, než když člověk pozná nové lidi, procvičí si tak dlouho učenou angličtinu a vytvoří si přátelská pouta i přes kilometry a kilometry dálky. Chtěl bych tímto poděkovat za tuto možnost a říct i vám čtenářům, ať nemáte strach, až se vám naskytne tato možnost, protože zjistíte, že přátelství s lidmi, kteří mají jiný jazyk, jinou kulturu, jiné zvyky, je jedna z nejlepších věcí a věřte mi, že najdete i přes některé tyto rozdíly i společné věci. M. Sikora Rozhovory s žáky 9. tříd Jak jistě víte, každým rokem žáci 9. tříd procházejí přijímacím řízením na střední školy. Zeptali jsme se proto některých, jak se cítí a kam se chystají na školu. Lenka Orságová, 9.B (dále L) Aneta Vavříčková, 9.B (dále A) Dominika Bláhová, 9.A (dále D) Kam chceš jít na školu? A proč? L : Na gymnázium v Karviné. Protože je jedním z nejlepších gymnázií v Moravskoslezském kraji. A : Na Střední odbornou školu managementu a práva na obor školní a mimoškolní pedagogika.chci se v dospělosti věnovat dětem, hlavně těm ve školce. D : Chci jít na Střední zdravotnickou školu v Karviné, na obor zdravotnický asistent, protože bych ráda pomáhala lidem a chci dále pokračovat ve studiu medicíny. Bude ti chybět ZŠB? L : Ano moc, poznala jsem tady super kamarády a skvělé učitele, kteří mi dokázali se vším poradit. A : Hodně, hlavně mojí spolužáci, paní učitelky a učitelé. Na těch 9 let s nimi nezapomenu, jsou to nezapomenutelné zážitky. Nebo zkus i kompromis, kup žvýkačky i časopis D : Určitě ano, přece jen jsem na této škole strávila 9 let svého života. Těšíš se na novou školu? L : Docela ano, poznám nové kamarády a učitele a budu doufat, že naše nová třída bude fajn kolektiv. Ale mám i strach z těžkého učiva a že si nesednu s učiteli. Budu doufat v tu lepší variantu. A : Těším i netěším, opravdu naší třídu miluji, ale kde něco končí, něco nové začíná. D : Ano, těším, jelikož poznám spoustu nových lidí a nových věcí, ale zároveň se to mísí s mírným strachem a nervozitou. Bojíš se příjímaček? L : Ano, mám z nich celkem strach, že budou moc složité a nebo že dostanu trému a zpanikařím. A : Nedělám přijímačky. D : Nemůžu říct, že se vysloveně bojím, protože to až tak moc neprožívám, i když je tu takový ten nepříjemný pocit, jestli mě přijmou nebo ne. Víš, co tě na nové škole čeká? A : Vím, především budu muset začít hrát na klavír, a na to se těším. D : Znám hodně lidí, kteří tam chodili nebo chodí, takže by se dalo říct, že ano. Ale kdo ví, jestli se do příštího školního roku něco nezmění. M. Murycová, A. Branná Všem deváťákům přejeme hodně štěstí jak na přijímačky, tak na dalších školách a děkujeme děvčatům za rozhovor.
Pomatené zprávy Červená Karkulka zabloudila v lese vlk hladový Policie vyhlásila pátrání po ztracené nezletilé dívce jménem Karkulka Červená. Dívka se po cestě ze školy již nevrátila domů. Na sobě měla červený šátek, červené šaty a červené střevíce. V lese se pohybuje uprchlý trestanec Karel Vlk a mohl by Karkulce na jejím útěku ublížit. Podařilo se nám získat exkluzivní výpověď maminky Karkulky: Karkulko, jestli tohle čteš, prosím vrať se nám domů, moc nám chybíš. Jeskyňky se přemnožily? Vandalové snědli perníkovou chaloupku Neznámí pachatelé dostali chuť na perníkovou chaloupku. Ježibabě ujídali střechu přímo nad hlavou. Nemohoucí babička se proti nim nemohla bránit. Zastavil je až příjezd těžkooděnců Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého. Škody byly nevyčíslitelné. Celá střecha i s komínem byla nenávratně pryč a to v žaludcích oněch vandalů. Pokus o vyvrhnutí byl neúspěšný. Musela být povolána tři prasátka na postavení nové chaloupky. My jako jediní jsme odhalili identitu těchto vandalů. Jednalo se o 7 trpaslíků, kteří po odchodu Sněhurky s princem hladověli. Dobrý večer, vážení čtenáři, princezny a princové, vodníci, či jiné pohádkové bytosti, vítáme vás u našeho večerního zpravodajství. Hlavní zpráva dne: Jeskyňky se přemnožily. Tato informace koluje pohádkovou říší už několik dní. Podle nových zdrojů jde ovšem o pouhou fámu. Je tu totiž jeden zásadní problém. Pokud jsou jeskyňky pouze ženského pohlaví, jak se mohly přemnožit? Z důvodu nezletilosti Smolíčka byl jako možnost vyloučen. Prozatím získáváme další informace. A. Zatloukalová D. Bláhová T. Uherková K. Cmolová M. Fryaufová Velikonoce a já Velikonoce trávím nejčastěji u prarodičů na vesnici. Často již při příjezdu cítím onu vůni čerstvě upečeného koláče, která se později line i po nejbližších chalupách. Je ráno a vstávám poměrně rychle a brzy, a i když miluju spánek, tak ta myšlenka, že jsou Velikonoce, mě stejně nenechá dlouho v posteli. S chutí se zakousnu do koláče, a aniž bych si uvědomil, že jím druhý kousek, tak si beru třetí. A právě přišla ona chvíle. Vytáhnul jsem starý karabáč, který je však stále v dobré formě a vycházím ven. Taky si beru sebou flakonek parfému a děravou PET láhev, kterou jsem naplnil vodou. Konečně jsem u první chalupy. Zazvoním a už za zavřenými dveřmi se ozývá paní domu, která si nepřeje, abych ji políval vodou. Stejně vždy odejde celá smáčená, takže nemá na výběr. A to mi ještě zaplatí cukrovinkami. Když obejdete takhle 20 chalup, tak nejen, že si nesete celou cukrárnu domů a bojíte se, že dostanete cukrovku, ale máte i dost peněz na to, koupit si třeba nový kopačák. Teď už asi nebudu chodit takhle po chalupách, jsem starší a přenechám to těm, co z toho mají větší radost než já. Ale rád si zavzpomínám, jak jsem třeba vylil celý kýbl na nějakou paní a nezbývalo jí nic jiného, než mi dát aspoň lízátko a pak odejít domů, kde bude celé dopoledne sušit své oblečení. M. Sikora
Velikonoční příhody Anička má hrozně moc ráda Velikonoce, protože věří, že čokoládová vajíčka, králíčky a čokoládové perníčky jí do zahrady poschovával sám velikonoční zajíček. Ale minulý rok tomu tak málem nebylo. Byl totiž strašný shon a její maminka s tatínkem museli zařídit spoustu věcí: všechno přichystat, nakoupit, uklidit, upéct beránka a tak úplně zapomněli na to, že musí ještě zajistit velikonoční sladkosti a schovat je jejich dcerce na zahradě aby je pak mohla hledat. A vzpomněli si na to až pozdě večer den před tím. A tak začali horečně přehrabovat police ve spíži a hledat nějaké sladkosti, které by jí tam mohli schovat. Ale bohužel nic co by se dalo poschovávat po zahradě nenašly a tak si musela maminka hodně brzo přivstat a zatímco co tatínek hlídal, aby dcerka příliš rychle nevstala a nevyrazila do zahrady, jela nakupovat. Rychle vběhla mezi regály vybrala kupu sladkosti, zaplatila a běžela je do zahrady schovat. Když se vrátila domů zjistila, že dcerka stále ještě spí a tak jí šla vesele, jako by nic, probudit. Anička se na hledání sladkosti moc těšila a tak se hrozně rychle oblékla, vyčistila si zuby a nadšeně běžela do zahrady. Nadílka byla tento rok opravdu velká a tak se Anička mohla těšit z hromady sladkostí. A co rodiče? Ti už na to příští rok mysleli s předstihem a nadílku měli nakoupenou už týden předtím. O. Paszová Milí čtenáři. Jednou na jaře se mi stala taková příhoda z karabáčem. Spokojeně si chodím pro pomlázku za tetami, babičkami a k mnoha jiným rodinným příslušníkům. Ale co se mi nestane. Zakopnu a zlomím si karabáč, spadnu do kaluže špinavého sněhu a potrhám si kalhoty. Jelikož jsem byl velmi daleko od domova, tak jsem musel vyrazit zpět domů. Ale aby toho nebylo málo, tak potkám kamaráda s jeho přítelkyní a její kamarádku. Myslel jsem si, že tohle je vrchol trapnosti. Ale bylo to ještě horší. Potkal jsem paní učitelku z kroužku dramatiky. Po půl hodině ztrapňování jsem došel k domu. Mám pocit, že tohle byl asi nejhorší den mého života. Opravdu velmi strašný zážitek. Vzal jsem si z toho jen to, že je velmi nebezpečné chodit ven na Velikonoce, pokuď se nechci ztrapnit. D. Dziewa Byly Velikonoce,můj oblíbený čas. Chodím za holkama a kropím je parfémem a někdy si troufnu je i vyšvihat karabáčem. Jsou to svátky, kdy přichází jaro a my už nemusíme nosit teplé oblečení. Loni bylo všechno jinak. Vstal jsem a venku byla pravá zima. Přes noc napadlo půl metru sněhu. Rychle jsem si oblékl zimní oblečení a vyrazil na koledovačku. Měl jsem pocit, že mi něco chybí. Mám karabáč? Mám. Mám košík na dobroty? Mám. Mám parfém? Ne. Co teď? Bez vody to o Velikonocích nejde. Ještě že napadl sníh. Udělal jsem pár koulí a Velikonoce se proměnily v koulovačku. Mokré byly holky i já. Taky jsem nepřišel s prázdnou. Vykoledoval jsem si oříškovou čokošku, tu já mám rád. P. Piatka Znáte skrývačky? Hádanky, ve kterých musíte najít schovaná slova ve větách. Tady je jedna z nich. V následujících čtyřech větách jsou schovány čtyři potraviny (v každé větě jedno slovo). Najdete je? Elvíra má slovenského dědečka. Prý že dneska přijede na návštěvu. V pátek s ním budeme doma, sobotu strávíme na výletě v hlavním městě.. Mámo, u kapličky silně zahřmělo! Apríl Máslo, rýže, med, mouka Apríl je označení pro první dubnový den, už od 16. století je apríl spojený s různými žertíky. Předpokládá se, že svátek je reakcí ročního období smutné zimy na veselé jaro. V některých případech se koná i 30. Dubna. Nejedná se o původní český svátek, ale rychle tady zdomácněl. Ve Francii se tento svátek nazývá poisson d avril a slaví se tak, že děti vystřihnou z papíru rybu a přilepí ji na záda někomu, kdo o tom nemá tušení. K. Beňovičová
Recenze na počítačovou hru Dovolte mi seznámit vás se hrou League of Legends. League of Legends je hra vydaná společností RIOT Games. V roce 2009 vyšla její původní Alpha Verze. (Alpha první vydání; zkušební verze)marca Merrilla (vývojář) tuto hru odkoupil a přenesl jí do jiné fáze. Ve hře se stáváte tzv. vyvolávačem, který ovládá svou postavu, která má svá specifika. Jako vyvolávač si můžete kupovat různé postavy, které si koupením odemknete a můžete za ní hrát. Postavy můžete kupovat za IP body (body které získáváte za každou hru) a RP body (Fyzické peníze). Jako vyvolávač hrajete samotnou hru z výšky. Kameru ovládáte pohybem myší po obrazovce. S postavou pohybujete pravým kliknutím myši. Každá postava má 5 kouzel. Jsou rozděleny na klávesách Q,W,E,R a pasivní schopnosti. Každá postava má své vlastní, různé kouzla, která se dají krásně spojit s ostatními kouzly jiných postav. A poté jsou zde kouzla vyvolávače D,F. Asi si říkáte, co jsou kouzla vyvolávače? To jsou doplňková kouzla, které většinou pomáhají se přesunout z místa na místo nebo zabít nepřítele. Cílem hry, kromě zabití co nejvíce nepřátel, je rozbít nepřátelskou základu nexus, což je krystal, který když je zničen, vyhrál tým který zničil tento nexus. K nexusu není lehké se dostat. Musíte rozbít 5 Turret (věží) které jsou velmi silné. V League of Legends máme tři části mapy, na kterých se hraje, na kterých jsou 3 turrety postupně směrem k nepřátelskému nexusu. Typy Championů: Marksman, je střelec specializuje se na rychlou palbu ze své zbraně a tak je velmi nedostižitelný. Fighter, bojovník na blízku také se specializuje na rychlý útok, ale ten může být částečně oběto ván v boji. Tank, je postava, která musí držet celý nepřátelský tým na sobě aby neumřeli důležití lidé jako Marksman. Assasin, je velmi rychlý zabiják. Musí okamžitě zneškodnit nepřítele a přitom neumřít sám. Mage, je kouzelník, podobně jako tomu bylo u marksmana, tak i on útočí z dálky. Support, velmi dobrý společník marksmana, od začátku hry je jeho cílem chránit celý tým. Tato hra je sice pro hráče starší 13-ti let, ale i tak ji hrají i mladší. Jde jen o to, jak dobrou paměť a reflexy máte. D. Dziewa Jaro Jaro je jedno ze čtyř ročních období, ve kterém se ze zimního spánku začínají probírat rostliny a zvířata. Také se začíná oteplovat a dny se pomalu prodlužují. Ve většině domácností se začíná s velkým jarním úklidem a na polích a zahrádkách se pracuje, aby mohlo být zaseto to, co je potřeba. Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností 21. března a končí letním slunovratem 21. června. Na jaře také slavíme Velikonoce, znovuvzkříšení Ježíše Krista. Tento rok vychází velikonoční pondělí na 6. dubna. J. Szotkowski Velikonoce Velikonoce byly pohanským svátkem jara. Nyní jsou Velikonoce nejvýznamnější křesťanský svátek v České republice. Tento svátek slavíme třetí den po ukřižování Krista. U Slovanů a Germánů splynuly jejich lidové oslavy s pohanskými slavnostmi jara, jimiž bylo oslavováno procitnutí přírody ze zimního spánku. Slovanský název Velikonoce se vztahuje na velkou/velikou noc. V jistých jazycích je slovo Velikonoce v překladu Velký den slovo lze také přeložit jako Velký oheň. Symbolem jara je kosmické vejce. Velikonoce jsou svátek Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista. K. Beňovičová
Čtenářský koutek - Velikonoční zážitky Pro některé zcela nudný svátek, ale pro většinu by měl být výjimečný na rozdíl od ostatních. Mám docela pěkné vzpomínky, a proto vám je zkráceně povím. Byl krásný, normální den, když ke mně vtrhli mí tři bratranci se strejdou. Dva bratranci měli úplně obyčejnou pomlázku vyrobenou vlastníma rukama a třetí bratranec se strejdou měli obrovitánské vařechy pokreslené různými obrázky. Vytáhli je na mě a začali recitovat:,, Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný. Já, mamka, sestra i babička jsme se rozutíkaly po baráku a rychle jsme jim daly vejce, aby nás přestali mlátit. Když nás opravdu všechny vymlátili, tak na nás nastříkali voňavku, takže jsme voněli jako kluci. Nejhorší na tom bylo, že mi ji nenastříkali na krk, ale do oka, takže jsem ho měla podrážděné a oteklé. Potom jsme si dali menší přestávku a hráli jsme hry, jako je člověče nezlob se nebo domino. Po přestávce jsme šli ven a rozkrojili jsme beránka, kterého jako každá rok upekla babička. Ještě předtím si ho všichni vyfotili na památku. To byl skoro konec celého dne. Zbytek jsme zase hráli hry. Teperová Když byly Velikonoce, moc jsme se se sestrou těšily. Nachystaly jsme sladkosti a čekaly na to, až někdo zazvoní. Mezitím jsme vymýšlely, kam se schovat, aby nás nenašli. Napadlo nás, že se schováme do skříně. Když zazvonil zvonek, byly jsme už schované ve skříni. Návštěva vešla a začala nás hledat, ale ve skříni bylo málo místa a tak jsme se tam začaly tlačit. I když jsme si to neuvědomovaly, tak se celá skříň začala hýbat. Jenže když koledníci přišli do pokoje, kde byla skříň, bylo to ještě horší. Z horní poličky začaly padat věci. Na nás nic nespadlo, ale i tak jsme se lekly a rychle vyběhli ven. A tak jsme dostali na zadek a koledníci si odnesli odměnu. A proto jsme si příští návštěvu už raději dávali pozor. V. Canibalová Tak a bylo to tu. Velikonoční pondělí, to snad nemá ráda žádná holka, říkala jsem si. Jen jsem se modlila, abych nedostala na zadek tak, že mě to bude bolet ještě týden po Velikonocích. No a když zazvonil zvonek, tak jsem se chtěla někam zahrabat nebo utéct. Jenže se mi to nepodařilo. Na zadek jsem stejně dostala pořádně. Taťka měl ručně vyrobený karabáč, se kterým to bolelo fakt mimořádně a děda měl velkou větvičku jalovce. A ještě, aby toho nebylo málo, tak mě postříkali jejich pánskou voňavkou. Voněla jsem fakt krásně. A večer? To už jsem si jen pokládala otázku: K čemu to je vlastně dobré, že nás zbijí a pak ještě za to něco chtějí? Velikonoční pondělí proběhlo a mě zůstal jen zbitý zadek. N. Peťková Můj příběh začíná o velikonocích jak jsme jeli s taťkou a bráchou k tetě do Petrovic. Jeli jsme kolem restarace v Olšinách a po chvilce jsme ucítili v autě zápach kouře. Otec zatavil a otevřel kapotu motoru a uviděl jak mu hoří elektroinstalace. Jelikož neměl hasící přístroj v autě, snažil se oheň uhasit starými hadrami.v tom jsme zahlídli jak kolem nás projíždí jiné auto. Zastavili jsme ho a požádali řidiče, jestli by nám nepůjčil hasící přistroj. Řidič nám ho ochotně půjčil a oheň jsme uhasili. Otec zavolal odtahovku a my s bráchou jsme do Petrovic došli pěšky. F. Kiedroň
Historie Pétanque Hra : Pétanque je hra, která má svůj původ ve francouzském středomoří. Její počátky však sahají až do středověku a svou podobu získala ve starém Římě. První oficiální pravidla byla vydána roku 1907 a první dlouhodobá soutěž byla uspořádána roku 1910 ve Francii. Nejpopulárnější je pétanque právě ve Francii. Patří k tamějšímu stylu života stejně jako jejich vynikající víno a proslulé sýry. Můžete se s ním setkat ve všech městech a vesničkách, převážně na jih od Lyonu. Každoročně se ve Francii koná více než 10 000 turnajů všech kategorií i významu Většinou se hraje ve dvojicích (každý 3 koule), potom méně častěji se hraje ve trojicích (každý 2 koule), ale nejméně častěji se hraje jednotlivě (každý 3 koule). Hraje se na 4-8m pro děti, a pro dospělí a junioři 6-10m. Potřeby ke hře : 3 stejné koule (železné) Hadřík Košonek E. Polochová Tréninky jsou každou Středu u Pivního baru MICZKA ul. Středová, Albrechtice u Českého Těšína. Zajímavá povolání Filip Kiedroň udělal rozhovor se svým tatínkem, vojákem z povolání. Kde momentálně sloužíte? Sloužím u 53. Praporu průzkumu a elektronického boje v Opavě. Kde jste sloužil předtím? Předtím jsem sloužil u Brigády rychlého nasazení v Táboře. Zajímavosti : Každý rok musíme absolvovat přezkoušení fyzické zdatnosti. Když jsem sloužil v Táboře u brigády rychlého nasazení, tak ten kdo nesplnil tyto fyzické testy,nemohl nosit červený baret, ale musel nosit čepici Jaká je vaše náplň práce v misích? V samozvané Republice srbská krajina jsme střežili malou chorvatskou vesnici na srbském území. V misi ISAF v Afganistánu bylo našim úkolem chránim PRT tým,který pomáhal rekonstruovat Afgánské uzemí a střežit vnější perimetr základny. Jakých misí jste se zúčastnil? Zúčastnil jsem se misí v bývalé Jugoslávii a mise ISAF v Afganistánu. Slovníček pojmů : ISAF - Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly PRT - Provinční rekonstrukční tým Baret - čepice; viz. obrázek Ilustrační foto F. Kiedroň
Zábava Jiří Szotkowski udělal anketu na škole na téma Co byste chtěli najít v našem časopise? - Výsledky ankety: 2. A chce více vtipů a informací o škole 2. B chce více omalovánek 3. A chce články na téma Velikonoce a jaro 3. B chce více křížovek a bludišť 4. A chce jako 2. A více vtipů, ale také pohádek a komiksů Naše redakce se nad tímto zamyslela, a po dlouhém mozkovém hloubání a dloubání jsme provedli pár změn. Vtipy nyní budou mít samostatnou sekci v zábavě, stejně jako bludiště a křížovky. Pohádky nahrazujeme zážitky redaktorů. No a konečně omalovánky jsou dostupné po celém časopise. U skoro každého článku si je co vybarvit. Doufáme, že náš časopis půjde společně s vámi k lepšímu. Arabové Dalmatik Dynamit Flastr Kalhoty Kolotoč Kopaná Kostka Kotva Láhev Lopata Loudal Nosítka Okres Opava Ostrava Otoman Panák Panoramata Pasti Penzion Pasti Poklop Radar Rarach Sekera Stařík Starka Bludiště Talíř Traktor Tukan Varan Vedoucí Osmisměrka P E N Z I O N A R A V A P O A O I S E K E R A E S A L K S N T I M A N Y D T N K O Í T R A K T O R O A O O L T E I O M A A S U Ř P P O K R E S S L L L C Í A A T A L O P A T A H Í K M N O T O M A N U R D O Ř A Á Č P K O S T K A A U T E K F L A S T R A K A V O Y H K O T V A O N V E H A L CH A R A R A B O V É P E S Vtipy Tatínek se ptá syna: Jak to, že jsi samá modřina, prosím tě, kdo tě tak zmlátil? A syn na to: Ále banda kluků si mě spletla s holkou a nařezali mi. A to si nemohl utíkat, kluku jedna pitomá! Nemohl, ono se v lodičkách špatně utíká. O Velikonocích: Teto, ty vajíčka se ti asi nějak srazily, ne? Kdepak vajíčka, ty zdražily, vysvětluje teta, to jsou obarvené ořechy... Pepíček přijde ze školy a ptá se: Mami, nejsou dneska náhodou Velikonoce? Ne, ty budou až za dva týdny. Proč se ptáš? No, že jsem si vykoledoval pětku... Už je tady zase jaro Příroda se probudila Hodně se za ten rok stalo Malá zvířátka se narodila. Ptáčci si v lese prozpěvují Velikonoce za dveřmi jsou Tchoři se do svých nor nastěhují A noví prvňáčci k zápisum jdou. Na velikonoce se beránek peče Poslední sníh už pomalu roztává Maminka ze sebe zimní kabát svleče A dobrá nálada se všude dostává. Básničky Jaro, jaro je zase zpět, jarní vánek hřeje nás. Na jaře je hezčí svět a mnoho přírodních krás. Na jaře se mláďata honí, motýli si volně létají. Ptáčci sedí na jabloni, u toho si krásně zpívají. Na jaře je všechno krásné, v přírodě vše rozkvétá, slunce svítí a sníh taje, mnoho ptáků přilétá. Svlečte hrubé kabáty, jaro už je za vraty. Přineslo nám jarní svátky, už jsou všichni ptáci zpátky. Velikonoce jsou tady, připravte se do nálady. Slepičko, slepičko, snes nám jedno vajíčko. Ať je velké, nebo ne, každý ho rád dostane. Maluji, maluji sluníčko, bude hezké Janičko. Na dveře někdo zaťuká, každý se hned poleká. Kluci holky vyšlehají, vajíčka jim za to dají. Beránka si spolu sníme, rádi se zas uvidíme. N. Peťková V. Canibalová Teperová
Rozhovory s žáky 9. tříd Dva žáci z naší školy se již dostali na konzervatoř. Tak jsme jim položili pár otázek. Andrea Zatloukalová, 9.A (dále A) Michal Sikora, 9.A (dále M) S jakými známkami se zde můžeš dostat? A : No, to se nedá říct. U zkoušek se řešil pouze celkový průměr povinných předmětů a to tak, že pokud máš průměr horší než 2,40, získáš tři záporné body. Stejně tak, jestliže máš z chování horší známku než 1, získáváš taktéž tři záporné body. Ale i tak je pořád šance, že body můžeš dohnat v průběhu talentové zkoušky. M : No, na známky se nebere ohled pokud nepřesáhne tvůj celkový průměr z obou ročníků přes 2. Jak dlouho ses připravoval/a? A : Vzhledem k tomu, že to vzešlo dost neplánovaně, tak asi jenom měsíc a půl. Docela málo, když se na to dívám takhle zpětně. K přípravě ale musím podotknout, že i když se to možná nezdá, je velice náročná. Kromě samotné přípravy se totiž musíme pořád připravovat a učit do školy, zvláště když je to na konci pololetí. Stejně tak se musíme stále připravovat také na klasické přijímačky, protože nemůžeme vědět, zda se nám talentovky povedou či ne. Navíc učitelům většinou nedojde, že je to pro nás stejně důležité, jako normální přijímačky. U těch klasických totiž učitelé často berou v potaz, že se asi žáci nebudou učit například nějaký přírodopis, když se učí na přijímačky z češtiny a matiky a tak v tomto období probírají většinou lehčí učivo. Kdežto my jsme se museli učit vše tak, jak bylo. M : Celkem dva měsíce. Ale byla to dlouhá a těžká doba. Každodenní příprava na docela krátky čas před komisí. Co tě vedlo, aby ses přihlásil/a na konzervatoř? A : Musím se přiznat, že to nebyl můj nápad. Ano, když jsem byla menší, tak rodiče chtěli, abych se na konzervatoř přihlásila, ale já to nějak postupem času zavrhla. Říkala jsem si: Ne, nepůjdu tam. Co bych tam dělala, ještě když tam není matika Potom ale v listopadu loňského roku, asi dva týdny před uzávěrkou přihlášek, mě k tomu přemluvil spolužák (Michal Sikora), tak jsem rychle na poslední chvíli přihlášku podala, no a vydařilo se. M : Hlavně díky faktu, že mě tohle celé baví. Rád hraju něco jiného, než jsem já sám. Byly přijímačky těžké? A : Dá se říct, že byly náročné hlavně psychicky, jelikož nešlo o zkoušku vědomostí, nýbrž osobnosti a přirozených předpokladů. Když tam přijdete, musíte být hlavně v klidu, uvolnění, zbytečně se nestresovat a být sami sebou. Nemůžu mluvit za všechny, ale já osobně jsem si je spíše užila. Samozřejmě, že jsme nervózní byli, ale to také, protože jsme přesně nevěděli, co nás čeká. M : Byly náročné, hlavně příprava na ně. Soutěž pokračuje V naší redakci pozorujeme, že tahle soutěž je mezi žáky naší školy docela oblíbená, nesměli jsme a ani jsme nezapomněli ji dát i do jarního čísla našeho časopisu. Dále jsme trochu zvětšili jak fotku, tak místo k odpovědím, takže si fotku můžete dobře prozkoumat. Nám nezbývá než vám popřát hodně štěstí a dobré odhadovací smysl. Doufáme, že se vám jarní vydání našeho školního časopisu líbilo a za celou redakci se na vás, čtenáře, těšíme v letním čísle. Tam si připomeneme hlavně historii naší školy. Jméno... Příjmení... Třída... Odpověď... E. Polochová, V. Krybusová